Strana 4.

LIDOVE

NOVINY

V Brně, 17. července.

Denní zprávy. Dva odcházející soudcové. Český vi- cepresident vrchního zemského soudu dvorní rada Míša nevrátí se, jak jsme již sdělili, z dovolené; jeho žádosti za propuštění z úřadu bylo vyhověno a vy- sloveno mu při té přiežitosti nejvyšší uznáni za prokázané služby. Dvorní ra- da Míša se politicky nikdy neexponoval, ač se nikdy netajil konservattvním smý- šlením. Byl nám stejně dalek jako my je- mu a nikdo nebude tedy vykládat osobní- mi pohnutkami, zjišťujeme-li dnes, kdy opouští svoje významné působiště v ju- stičním palácí, že v něm odchází dobrýa uvědomělý český soudce. Dvorní rada Míša děkoval za svoji úřední kariéru je- dině svým schopnostem a žádné protekci a již tím lišil se od svých německých kole- gů. Nevykupoval si však kariéru ani ná- rodní vlažností a je veřejným tajemstvím. že zejména v posledních létech jeho půso- bení v presidiu vrchního zemského soudu bylo mu svádět prudké boje, aby české řeči zajištěna byla v soudní praxi na Moravě a ve Slezsku aspoň ta práva, kte- rá jsou upravena zákonem a ministerský- mi nařízeními. Trpkost nad odporem, kte- rý mu v této snaze byl neustále kladen právě na těch místech, jež mají sloužitk ochraně a ne k porušování zákona, byl jednou z příčin, pro které odešel v plné síle tělesné i duševní na odpočinek. Če- skému vicepresidentu vrchního zemské- ho soudu bylo při té příležitosti vysloveno nejvyšší uznání: německým vicepresi- dentům udilí se při téže příležitosti titul a karakter senátního presidenta (Rine s ch)

nebo se jim udílí šlechtictví (Fleischlin- ger). Pan rytíř Blevleben v ušlechtilém pochopení politických tendencí Hochenbur- gerovy vlády nechal odejít Míšu s povin- ným odznakem české méněcennosti. Zdá se, že dík zbabělé politice našich vládních poslanců budou ještě dlouho Němci šlech- těni a Češi uznáváni. Ale konec kon- ců nezbývá než smířit se s vědomím všech čestných a rovných lidí, že důklad- nost v konání povinnosti a pevný národní karaker šlechti muže víc než diplomy, které se vyhotovují k návrhu Hochenbur- gerovu a jeho podřizených tajných radů, kteří srovnají se svou soudcovskou a ry- tířskou důstojností ten škaredý dvojí lo- ket, který se uplatnil při odchodu české- ho vicepresidenta vrchního zemského sou- du. Zdá se, že mu musíme zvykat. Míšův nástupce dvorní rada Krejčí přinášísi do úřadu nemenší důkladnosť a nemenši národní poctivost. I on asi ví, že si nevy- slouží za oboji tuto vlastnost víc než zne- hodnocení se strany německých vládních kruhů a úetu českých spolnobčanů. Blaze nám, dokud máme muže, kterým ta úcta stačí. — Nepatří mezi ně pan rada vrch- ního zemského soudu a přednosta okres- ního soudu v Brně Šašecí, jenž rovněž odchází na odpočinek. Zaznamenáváme-li jeho odchod tam, kde pojednáváme o od- chodu Míšově, činíme tak, abychom vedle dobrého příkladu postavili příklad špatný.

Také pan Šašecí odchází v plné mužné síle, ale důvodem jeho odchodu není ná- rodní roztrpčenost nad panujícíni germa- nisačním systémem: tento nepodařený Falstaf v taláru odchází na odpočinek, aby se mohl věnovati správnímu radovství pe- něžního ústavu. Byl klasickým vzorem. jak český soudce nemá vypadat. V práv- nických vědomostech a znalostech nevy- rovnal se žádnému z auskultantů, přidě- lených jehe okresnímu soudu, ale to mu nevadilo, aby nevystupoval ve své úřed- ní hodnosti s krajní nadutostí a arogancí. Byrokraticky pánovitý a malicherný vůči stranám, uměl se sladce usmívat a ohebně podřizovat každému, koho se bál a bál se jen těch, o kterých se domníval, že by mohli mít vliv na jeho úřední kariéru. Soudcovství bylo mu vždy jen úřadem a kariérou, nikdy povoláním. Proto ho přestalo zajímat, jakmile kariéra byla dovršena. Snad ještě žádný soudce ne- svlékl talár tak rychle a tak ochotně za několik presenčních marek. V ohledu ná- rodním byl Šašecí nejlhostejnějším z br- něnských hodnostářů, ale jeho lhostejnost se měnila rychle v dajčfrajndlišství, kde šlo o protežování německých podřízených. Tak na př. byl Šašecímu vedle řady schopných a pracovitých českých soudců přidělen protežé německých filantropic- kých paniček a pana Bleylebena. Němec Bauer, soudce, o jehož neschopnostech a byrokratické bornirovanosti nepochy- bují ani němečtí lidé, kteří s ním měli co činit. Kdyby byl pan Šašecí přeložen do němčiny, musil by se jmenovat Bauer. Pan Šašecí to také uznal a opatřil tomuto protežovanému Němci lepší kvalifikaci než důkladným českým soudcům, kteří byli jeho soudu přiděleni. Rozumí se samo se- bou, že tento vlastenec je klerikál o kosti a že peněžní ústav, který jej ted zaměstná, je Cyrillomethodějská záložna.

Přejeme ií ho a ji jemu a nejsine sami, kdo jí ho přeje. Nepočestný list. Národní Listy si na- šly odpověď, již dal zvěčnělý Edvard Orégr agrárnímu utrhači, který ho křivě obvinil z nepočestných činů a citují ji jako svou odpověď nám. Utrhač sebral klepy o Grégrovi, lživé a perfidní klepy a nařkl ho zbaběle a zákeřně. Edvard Grégr byl počestný člověk a mohl odpovědět tak, jak odpověděl, Ale my Národní Listy nenařkli zbaběle a zákeřně, my o nich napsali, že jsou nepočestný list, když se zevrubněa nad slunce jasnějšími důkazy prokázalo, že redakce Národních Listů psala před prodejem tohoto listu paličsky proti Kra- mářovi a po prodeji bezmezně nadšeně pro něho a že to byli tíž lidé, jichž smý- šlení finanční transakce přes noc zvrátila v opak, Stejné tvrzení dokázal J. S. Ma- char před porotou; na svůj důkaz pravdy byl osvobozen List, kterému byla dokázána prodejnost, je list ne- počestný a dr. Edvard Grégr, kdyby byl živ. soudil by o nich na vlas shodně s námi, protože byl počestný člověk. Proto je drzost od Kramářova listu, apli- kuje-li na sebe obranu Grégrovu. Edvard Grégr měl právo mluvit o svém čistém štítu, nesmí však tak mluvit ten, kdo prodal za peníze své přesvěd- čení. To jsou Národní Listy a proto jsou list nepočestný.

Pravda o buršáckých mučennícíchv Praze o sokolských dnech. Z Prahy se nám telefonuje 16. července: Ve dnech sle- tových v Praze, jak známo, využívali ně- mečtí žurnalisté všech možných lží, aby poškodili Prahu a sokolské slavnosti. Je- den z nejkřiklavějších případů, který došel i úředního vyvrácení, byl případ právníka německé university pražské Ant. Ja- rosche. Jarosch byl nalezen 1. července z rána policií na Chotkově silnici a tvrdil, že byl přepaden u Chotkových sadů a čes- kými výtržníky do krvava ztýrán. Na po- licii však po vyšetřování bylo záhy zjiště- no, že Jarosch byl naprosto o- pilý a konečně, když se na něho naléhalo, aby vylíčil bližší okolnosti svého přepade- ní, musil přiznati pravdu, že totiž se vracel v noci z buršácké knajpy Šipkapa ss v Šárce, na cestě nemohl se již u- držeti na nohou, upadla krvavě se zranil o dlažbu. Ovšem toto do- znání opilého buršáka bylo učiněno až dru- hého dne, zatímco už pražské a ví- deňské i zahraniční německé žnrnály líčily v hrůzostraš- ných barvách, jak do krvavaa nebezpečně byl zraněn právník německé university pražské od surového zástupu Čechů. Jarosch byl členem pěveckého studentského spolku

Barden. Když spolek četli v ně- meckých listech úřední opra- vu, kterti byla po doznání bur- šáka-právníka pražské němec- ké university německým listům zaslána, usnesl se vyloučiti Ja- rosche ze spolku. Dnes zabýval se případem Jaroschovým akademický senát německé university pražské, jemuž policie učinila příslušné prohlášení, jak činí v kaž- dém případě, kdy posluchači vysoké školy přijdou do styku s policií. Když akade- mický senát německé universi- ty uvážil všecky hnusné po- drobnosti případu nacionální štvanice, usneslse právníka Ja- rosehe pro nečestné a lživé u- dání na vždy relegovati z praž- ské university. Jak vidět, už i pražští buršáci i němečtí profesoři pražští stydí se za sešlá individna, která byla ještě před několika dny mučenníky svaté německé věci v Praze.

Neslýchaného a v české žurnalistice ojedi- nělého křováctví dopustily se podle Šrámkovy tiskoviny Lidové Noviny. Napsali jsme, že Národní Listy jsou nepočestný list, ale v témž čísle jsme vytiskli skoro celý článek o fran- couzské volební opravě, vystřiženýz Národních Listů a vydávali jsme ho »ne- poctivým způsobem za svůj duševní výpo- tek«. Pak následuje růženec nadávek, posbíra- ných v kořalnách, na farách a v klášterech a pointa o žurnalistické nemohoucnosti naší re- dakce. Šrámeček se zase jednou rozřádil tak, že je třeba sprchy, aby nám ho nezavezli do Černovic a abychom neztratili nejkrásnější exemplář klerikální sprostoty a klerikální pi- tomosti na Moravě. Lijeme mu tedy na hlavu tuto studenou lázeň: Náš článek o volební o- pravě francouzské vyšel 24. června ráno o 4. hod. z rotačního stroje. Článek Národních Listů o volební opravě francouzské vyšel té- hož 24. června ráno asi v touž hodinu ranní. Páter Šrámek se může přesvědčit, že jsme vystříhli stať, která vyšla zcela sou- časně se článkem naším! Může toho užit jako dokladu, že se zázraky dosud dě- jí. Ovšem nevíme, bude-li se mu hodit, že ted dělají zázraky pokrokáři a ne už páteři. Po té- to sprše doufáme, že páter Šrámek se probe- re z deliria a že už nemusíme hájit neschopnost redakce Lidových Novin proti žurnalistickým kvalitám Šrámkovým, který ještě nikdy nese- stavil kloudné věty a jeho redaktorů, kteří se nenaučili dosud pravopisu a základům české mluvnice, jaké si odnášejí lidé i z nejubožejší jednotřídky.

Zemský výbor slezský. Z Mor. Ostravy, se nám telefonuje 16. července: Zemský výbor slezský povolil obci Porembě ve smyslu usnesení obecního výboru uzavřené půjčky 45.000 kor. na úhradu výloh spojených se stav- bou domu pro učitele a obecní zřízence. Potom schváleno usnesení obecního výboru ve Ven- dryni ohledně půjčky 5000 kor. na úhradu výloh spojených s regulací Odry Indisposice našich státních drah. Již něko- Hkráte bylo psáno o zastaralém způsobu vy- dávání lístků jízdních na c. k. státních dra- hách. Že železniční správa tyto trpké stížno- sti adresované jí cestujícím obecenstvem si ne- vzala k srdci, a že jí jde o platící materiál, to ukázal jeden z minulých dnů. K vlaku, který jede z Vídně do Podmoklí otevře správa ná- draží brněnského pouze jednu pokladnu —a několik set lidí se může pak v poslední blížící se chvíli odjezdu vlaku přímo ucpat. Cestující u pokladny v ten den prováděli zrovna revo- luci, ale správě je to jedno. Takové poměry nejsou na žádné cizozemské dráze, které se starají o své cestující. To je možné jen u nás, poněvadž si to necháme líbiti. Na přerovském nádraží jsou třeba tři pokladny otevřeny, je-li toho třeba, u nás v Brně k jednomu z hlav- ních vlaků otevírají — jednu. Jak uvítali brněnští Češí ruské studenty.

Píše se nám: Vaším listem bylo oznámeno, že v pondělí 15. července v 10 hodin 12 minut přijedou ruští studenti. Dobrá. Ale nádraží by- lo před jich příjezdem liduprázdno. Sem tam nějaký student a to bylo vše. Když ruští stu- denti vyšli z budovy, nikdo je neuvítal, ba ani jediné »na zdar« se neozvalo. Vešli do ná- draží, aby odložili zavazadla. Jak tak stáliv hloučku, přihnul se břichatý Němec. Resolut- ně žádal, že prý chce mít místo, že prý toti studenti nemají »verpachtet«. Aby dodal svým slovům důrazu, rozháněl se svýma masitýma rukama mezi studenty, z nichž leckterého za- sáhl. Ti se dali do smíchu a poštuchovali se. Když odložili zavazadla, vyšli před budovu. kde podle všeho čekali nějakého průvodce. Ale kde nic, tu nic. Dva studenti a jedna slečna učitelka se jich ujali. Nebýt toho, byli by zůstali na holičkách. Jaký rozdil mezi uvítá- ním Rusů v Praze a mezi uvítáním Rusův Brně! To se zas jednou brněnští Češí vyzna- menali! Studentka. Slezd abiturientský v Brně. Dle slibu sobě daného sešli se abiturienti I. českého gymna- sla v Brně z roku 1887 v sobotu dne 13. čer- vence b. r. v Brně na oslavu své maturitní zkoušky po 25 letech. Z 39 abiturientů tehdej- ších 6 zemřelo a ze žijících 33 zaujímají všichni čestná postavení ve veřejném životě a to:2 jako advokáti, 4 lékaři, 1 sekční rada v mini- sterstvu, 1 finanění rada, 18 jako faráři a pro- fesoři náboženství. 1 revident státních drah, 1 berní správce, 4 jako ředitelé škol a jeden zemský úředník v Bosně. K jubilejní schůzce dostavilo se 23 kolegů a 10 se omluvilo. Po ne- obyčejně dojímavém shledání ve »Slavii« po tak dlouhé době, byli nejprve přítomni mši v kostele sv. Tomáše, načež odebrali se všichni do gymnasia, kdež byly ředitelem p. vládním radou drem. Kameníčkem a p. školním radou

Rypáčkem, jenž tyto abiturienti učil děje-a zeměpisu, vřele pozdraveni a uvedeni do uče- ben, v nichž v 7. a 8. třídě bývali a kde se nyní milými vzpomínkami a zkouškami u ma- turity, při nichž jednotlivci ještě dost »obstáli«, výborně po studentsku pobavili. Po společném fotografování na památku, byl společný oběd v salonku Čtenářského spolku. Dr. Kolísek promluvil a vyzval přítomné k připitku vděč- nosti přítomnému p. školnímu radovi Rypáčko- vi a to jak jeho osobě tak i ústavu, jejž při této památné schůzce přátelsky a čestně za- stupoval. Řečník vděčně vzpomenul světlé pa- mátky ředitele Bartoše a profesora Šťastného, jakož i jednotlivých zemřelých nadějných ko- legů. Dobrou kopu žertů a vtipů vnesl do ani- mované nálady p. vrchní oficiál Fr. Čech přednesem příležitostné básně, v níž žertovně a humoristicky líčil poměry školské výchovy druhdy a nyní. Také téhož historky kratochvil- né o zemřelém »panu nortpánovi« sklidily bou- ři smíchu. Při družném kolegiálním veselí, jež trvalo až do večera, vzpomenuto i Brněnské Matice školské darem 100 korun a poděkováno p. dru. Josefn Nechutovi, za jeho obětavé uspořádání tohoto sjezdu. Příští schůzka abi- turientů umluvena byla po 5 letech. Kéž se všichni ve zdraví a veselí dostaví.

Bliži se Anny, jakým as dárkem poctil bych letos nejlépe ženušku, jen aby nebyl dra- hý a při tom přec jen cenný. Nejlepším dár- kem jest los Loterie Národní jednoty pro ji- hozápadní Moravu, kde kyne určitá naděje na jednu ze 2257 výher v ceně K 60.000.—. Jaká to bude radost, vyhráme-li hotově 25.000 kor., neb automobil, neb cestu do Ameriky, Italie atd. Nuž kupujte k svátku svých drahých Aninek losy po 1 kor., neboť přispějete též na vydržování českých škol v menšinách na rakousko-moravském pomezí. Losy lze dostati v trafikách, peněžních ústavech, v odborech Národní jednoty, v administraci t. l. a v loter- ní kanceláři Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Brně, Velké náměstí č. 21. 9776 V sobotu večer přijel z Přerova na sever- ní nádraží v Olomouci 69letý soukromník Ru- dolí Kasalovský stižen návalem mrtvice. Záchrannou stanicí byl dopraven do zemské nemocnice.

Uprázdněná místa. Místo supplujícího u- čitele zeměpisu a dějepisu obsadí se pro rok 1912-13 na c. k. české obchodní akademii v Br- ně. Žádosti s doklady buďtež zaslány ředitelství ústavu nejdéle do konce července. Z černé kroniky. Před několika dny utonul při koupání 45letý dýmkař Frant. Pávekz Křižanova u Vel. Meziříčí. — V minulých dnech oběsil se v Hrobicích u Holešova 70letý almuž- ník Frant. Knedla. — Touže smrtí sešel 12. tm. v Kateřinkách u Boskovic 28letý tavič že- leza Eduard Skoupý. Z kroniky denních úrazů. Včera byl zraněn nebezpečně v obličejí kusem železa při práci odletivším 15letý zámečnický učeň Jindřich Fišer. — Téhož dne dopoledne převezen byl do dětské nemocnice 11letý školák Rudolf Be- dan, který se střepinami ze sklenice nebez- pečně pořezal na pravé noze. Oheň ve Lhotce u Žďáru. V sobotu 13. čer- vence po 10. hod. večer vypukl v obci Lhotceu Žďáru oheň a ztrávil tři stavení, z nichž jedno a sice č. 50 patří jistému Trojánkovi, druhé č. 29 Filipovi Heudokovi a třetí č. 48 domkařce

Šmardové. Oheň ztrávil všecky tři stavení do základů. Zvlášt ze stavení Šmardové, jež bylo ještě skoro celé dřevěné, nezůstalo kromě kou- sku jedné zídky, skoro nic. Domky nebyly ve- liké a přece hořely od 10. hod. od večera až do bílého rána v neděli. Příčinou toho byla jednak okolnost, že byly většinou dřevěné a pak to, že již po sklizni sena půda domků i všecky pří- stavky byly nacpány senem. Škoda jest značná a zvyšuje se tím, poněvadž všichni byli hanebně nízko pojištěni. Tak ku př. Šmardová pojištěna byla na 700 K. Za 700 K nedá se za dnešních po- měrů nic postaviti. Oheň vypukl ve stavení Šmardové a byl prý založen. Jako podezřelý ze žhářství byl zatčen zeť Šmardové, jistý Jo- sef Tomek, vulgo Vojta, který obýval domek Šmardové. O jeho zatčení, jakož i o tragickém konci Tomkově přinášíme zprávu na jiném mí- stě našeho listu. Dopadený taškář. Ant. Kočí, 22letý zá- mečnický pomocník, vylákal na mechaniku K. Ditrichovi v Přerově kolo v ceně 80 korun. Ve čtvrtek byl zatčen v Olomouci v jedné hospodě. Je stíhán zatykačem četnictvem v Roudnici, Přerově a na Novosadech. Spáchal mnoho pod- vodů; byl dopraven ku krajskému soudu. Ohně na venkově. Před týdnem odpoledne vypukl v Šišmě u Holešova ve strojovně, která patří silničnímu výboru v Bystřici pod Hostý- nem, oheň, který zničil střechu stavení, na půdě uložené šaty v továrně zaměstnaných dělníků a poškodil stroje. Škoda asi 6000 kor. jest kry- ta pojištěním. — Dne 9. tm. shořela domkaři Tom. Zbořilovi v Čechovicích na Olomou- cku stodola. Škoda činí 18.000 kor.; pojištění pouze 14.000 kor. — Dne 12. tm. vznikl v Koz- lanech u Třebíče v obecním domě oheň, který ztrávil střechu stavení. Obec čítá si škody za 1200 kor., a jest pojištěna na 970 kor. Dítě uhořelo. V arciknížecím dvoře na N.

Dvorech u Frýdku se stalo veliké neštěstí. Ná- denice Anna Kubinová musela jít nakládat seno a nechala 51/2 roku starou děvušku v jizbě sa- mu. Děťátko zašlo k pecí a hrálo si tam s ohýn- kem. Šatečky se na něm vzňaly a dítě děsně popálené bylo nutno odvézt do frýdecké ne- mocnice. Bylo na několika místech zrovna u- pečeno. Také zranění za několik hodin pod- lehlo. Výchova dětí a opatrnost na ně při arci- knížecích dvorech je úžasně nedbalá: rodiče, placení několika desetihaléři, denně musí být od rána do noci v práci a dítě ponecháno sa- mo sobě, přichází ke škodě tělesné i duševní. Pod svícnem je vždy největší tma. Pánům, kteří mají rodiny na letním bytěa osamoceni nemají se kam uchýlit, doporučují se místnosti Besedního domu v Král. Poli. Tamtéž výborné obědy, dobré večeře a plzeňský pra- zdroj. Útulná veranda, dvě plynem osvětlené kuželny návštěvníkům vždy k disposici, 9777 Do Lužánek na vojenské koncerty odbý- vané každou středu a sobotu při volném vstupu a v neděli při vstupném 20 hal. uctivě zve J. Pleskač, restauratér. 9362

Velké vojenské koncerty v zahradě Besed- ního domu v Brně, pořádané hudbou c. a k. pě- šího pluku arc. Štěpána č. 8. konají se každé úterý, čtvrtek a v neděli o 8. hodině večerní se vstupným 39 hal. a každou neděli o 10. hod. ráno při volném vstupu. 9425 Panské prádlo a kravaty koupíte nejlevněj. u fy. Ignát Müller (dříve cestující Bundálka), Minoritská ulice 12. 9478 Sklo, porculán, lampy pro domácnosta výbavy koupíte dobře u pí. Anny Pokorovév Brně, Josefská ulice č. 2. Pro nákup pánského modního, stávkového, galanterního a hračkářského zboží doporučuje se nově zřízený závod Ferdinand Fiala, Brno, Radnická 11. 9721 K studování doma. Jazyku francouzskému. anglickému a německému doma hravě se naučíte a získáte klíč k úspěchům v životě. Přiložte 1 K a obdržíte část kursu kterékoli řeči ihned. Výsledky vás přímo nadchnou. Steinerova škola řečí, Král. Vinohrady, u Rie- grových sadů číslo 18. 1814 Nemoci nervů, žaludku, střev a j. léčí se úspěšně v sanatoriu dra. Kuthana v Tišnově. Ordin. ve středu v hotelu „Slavia« v Brně. 9140

Víno Viskovičovo, Brho, Solniční ulice, vy- hledá jistě každý mítovník vína. Dámské I dětské prádlo koupíte nejlépe U nás, Brno, Rudolfova ulice č. 23. Klára Bl- 9453 berlová. Kytice, věnce a Jina květinové dary kunuj- te pouze v jediném českém květ. závodě u Pr. Píše v Brně. Rudolfská ul. 23. Tel. 1306. Zmrzlinu nejchutnější specialitu v Brně má cukrář Novotný v českém di- 9585 vadle. Nejlepší plzeňský prazdroj a drštková po- lévka v Brně v Rudolfské ulici u Stopků, 6388 Nejlepší nábytek obdržíte z továrny A. F. Vaňura, Brno, Desátková ul. č. 5. Sklad Ru- 6418 dolfská ul.5. Telefon 654. Kavárna Uřídilova v Brně, Klosk čís. 1, milým dostaveníčkem brněnských i venkov- 7340 ských hostů. Středlskem české Moravy je hotel Slavla 9412 a Národní kavárna v Brně. Košile bílé, barevné, zefírové, turistické, noční, vše vlastní výroba jen u Karla Bundál- ka, Brno, Velké nám., roh. Rudolfské ul. Nový ilustr. cenník zašlu zdarma. Obchod střižním a modním zbožím Betty Dostrašilové v Brně. Veveří ul. 23, doporučule 9353 se ctěnému obecenstvu. Brejle, skřipce a veškeré zboží optické lev- ně a nejlepší jakosti má S. Vašíček, optikv 9445 Brně. Ferdinandova ul. 10-12. Dalmatské stolní víno Jurišičevo v Brně, 6607 Veselá ul. 23. okuste! Papíry pro psací stroje, pásky a veškeré potřeby pro psací stroje kupujte u Karla Vágne- ra, Brno, Rudolfova ulice 6 9467 Podaření sběratelé starožitností. Onehdy ňavštívil jistou ovdovělou paní na Král. Vino- hradech slušně oděný mladík. Neznámý před- stavil se jako sběratel starožitností a svým elegantním vystupováním učinil na paní nej-