Rn obn Dioty předplání sat VPruš v administrnei na měsíc, . . . K 2.— na čtvrt roku. . K č.— U Prně a denáškou do domu dvakrát donně o 40 hal. měsíčně více. V predejnách v Brně i na venkové mě- síčně bez donášky K 2.60 Poůtou s jedno zAsilkou na měsíc. . . . K 9.50 na čtvri roku . . K 7.50 S dvojí záelikou o 60 hal, na měnic více.

MALR V Brně, v úterý dne 16. července 1912.

NOvI Vycházi o 4. hod. odpolodní. drobněme p Velký list . . . 8 hal. Malý líst . . . 2 hal. v Brněi na venkové. Jeden z obou listu zvláš nelze předplastití. Předplatné a inserty splasny a žalovatelny jsou v Brně. Redskce, administrace, tiskárna a expedice: Rudolfova ulice čís. 6. Telefon: Redakce č 12a, administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739.

YDÁNí

Ročník

Číslo 193.

Pot nehou odstran v krátké době

Sklenice na zavařování nejlepšího silného skla, známka „Vesna“ a „Altreform“ Veškeré stroje ku lisovaní ovoce. Tovární sklad lodniček.

Vyrovnací akce v Čechách a Slované. Násteďkem neobyčejné horlivosti, s jakou se v poslední době německý tisk za- bývá vyrovnací akcí v Čechách a s ja- kou denně prohlašuje, že vyrovnání rychle spěje k šťastnému vyřízení, povšímly si konečně pozorněji smířovací akce též po- litické kruhy a tisk ostatních národů ra- kouských. Je zajímavo a příznačno pro naši tak často přizvučovanou Stovanskou vzájemnost, že k vyrovnací akci pražské upoutala se pozornost politiků ostatních Slovanů rakouských pilněji teprv ve chví- li, kdy vídeňský tisk začal kouti žhavé že- lezo české bezmezné ústupnosti a dekla- movat o velkém významu a dobrodiní kmiřovacího díla pro oba národy a pro ce- kou říši. Teprv když německé listy ze strachu, aby se vyrovnací akce, v níž

Němcům přiznáno bylo téměř vše, co chtěli, nerozbila o neústupnost Něm- ců v otázce úpravy jazykové u státních úřadů, začaly toužit po brzkém dohodnutí s Čechy a hrát komedii mírumila, dovtípili se mnozí slovanšti politikové, že v Če- chách rodí se něco, co mohlo by mít velký viiv na vývoj věcí v celé říši —- Mezi Slovany rakouskými není spo- lečného programu, není pražádné dohody, není společného postupu, neboť každá slo- vanská delegace ve Vídni pracuje teď na svou pěst a to dle nálady, domysslů a osob- ních choutek vůdců, Tak ovšem se přispí- vá jen ke všemohoucnosti Němců v říši. A stejně vedou si slovanští politikové vzhle- dem k vyrovnací akci v Čechách. V pol- ských kruzích pronikla dvojí zbytečná starost. Jedni se obávají, že Češi a Němci dohodnou se v Praze spolu také o Slez- sku ke škodě — ne-li k záhubě — Polá- ků! Je to sice domněnka příliš naivní, ale polské listy zdůraznity ji nejvýš vážněa dokonce vyzvaly vládu, aby Poláky dů- kladně informovala a případně přibrala do porad. Druhá část polských politiků ztrnu- la obavou, že Češi a Němci se dohodnou spolu i na říšské radě, že se »sbratří« proti Polákům, kteří pak ztratí nynější po- stavení rozhodujícího činitele ve sněmov- ně. Je to rovněž domněnka, zarážející bezpříkladnou naivností, neboť z dohodyv

Čechách se na politických poníěrech v ří- ši, na poměrech v parlamentě téměř niče- ho nezmění a Poláci zůstanou Němcům vždy blžší, než my, avšak některé polské listy přes to úzkostlivě volají: Pozor na Čechy, aby nás nepoškodili! Mezi Slovinci zas vzbudila vyrovnací akce naději, že po ní dojde na stejnou ná- rodnostní úpravu poměrů též v alpských zemích, zejména ve Štyrsku, Korutanech. Slovinským blouznivcům odpověděl již ně- mecký tisk, že poměry ve Štyrsku a Ko- rutanech nedají se porovnávat s českými a že není ani pomyšlení, aby se tam slo- vinským menšinám dostalo téhož postave- ní jako Němcům v Čechách. Této něme- cké odpovědi nebylo vlastně ani třeba. Kdo sleduje vývoj věcí v Rakousku, ví přece tuze dobře, že v naší říši musísi slovanský národ každý kousck právas nesmírnými obětmi vybojovat. Jak by mohli Slovinci očekávat příznivý obrat z pražské akce smiřovací pro sebe, když při ní upravuje se jazyková otázka u stát- ních úřadů i bez ohledu na Moravu a Slezsko!?

Polilický přehled Přesné výsledky sčítání lidu právě uveřejněné zjišťují, že Rakousko čítalo 31. prosince 1910 cekkem 27,963.872 obyvatel, z čehož 9,950.266 Němců. 6,435.983 Čechů, 4.967.984 Poláků, 3,518.854 Rusínů, 1,252.940 Jihoslovanů, 783.334 Vla- chů, 275.115 Rumunů a 10.974 Maďarů. Nejvíc přibylo Poláků a Němců; Polákův Haliči 17.14 proc., Němců 8.5 proc., Čechů přibylo 8.07 proc., Rusínů 4.35 proc. Polá- ků v Bukovině přibylo 34.83 proc., Rusínů pouze 2.45 proc. Slovinců přibylo celkem 5.04, Vlachů 5.68 proc. Národní menšiny vesměs poklesly. Ve Vídni v roce 1900 byl český přírůstek 6.69 proc., v roce 1910 však jen 5.37 proc. Netřeba dodat, že úby- tek způsoben byl násilím a podvodem. Čechů ubylo též v Horních Rakonsích. Salepurku a Hodiči. Němců ubylo jenv Haliči a Kráňsku. Slovinci ztratili v Koru- tanech, získali v Terstu Oposiční schůze v Uhrách. Minulou neděli konalo se v Uhrách mnoho schůzí, ve kterých mhurvilo se vel- mi ostře proti vládě. Schůze konaly se ve třiceti místech a mluvili na nich poslanci, mimo jiné též hrabě Pav. Batthya ny, Ondř. Rath, hr. Jos. Karolyi, hr. Jan Zichy, Št. Rakovszky. Na schůzích schváleny byly protivládní projevy. Schůzka německého kancléře s hr. Berch- toldem. Berlínské listy sdělují, že říšský kanc- léř Bethmann-Hollweg za něko- lik týdnů přijede do Gastýna k delšímu pobytu a že při této příležitosti navštíví zahraničního ministra hr. Berchtolda.

Turecko chce ve válce pokračovat. Sdělili jsme již v ranním čísle, že ve věerejší schůzi turecké sněmovny podáno bylo vládní prohlášení o vnitřní a zahra- niční situaci. Pokud se týče války, pro- hlásil zahraniční ministr, že Turecko v ní bude pokračovat. Ve chvíli, kdy v turecké armádě šíří se vzpoura a kdy vláda marně hledá nového ministra války — je to dost zajímavé a smělé prohlášení. — Nazim paša, který má převzít ministerstvo vá- ky, žádá: rozpuštění sněmovny, ústup velkovezíra a ministrů Talaata a Dža- vida, zrušení stavu obležení v Cařihradě, amnestii a znovuzřízení místa generalis- sima armády. Duševní hlavou hnutí proti vládě a mladoturecké straně jest prý plu- kovník Sadik. Od toho též jsou prý pod- mínky, které předložil Nazim paša. Po- vsti že ministrem války má být jmeno- ván maršál Tatar Osman paša, ozna- čují se jako předčasné. V příčině změny kabinetu se soudí, že v úřadě velkovezír- ském nejsou možnými Kiamil pašaa Hilmi paša, poněvadž mladoturecká strana by v tom viděla výzvu k boli.

Denní zprávyj. Brněnská radnice a čeští centralisté. Konečně odpověděl list brněnských če- ských centralistů zřetelněji na naši otázku, jak soudí o tom, že radnice ujednala s ně- meckými centralisty pakt, dle něhož sou- druhům prodá lacino pozemky, když do stanov stavebního družstva dělnického po- jmou ustanovení, že členy smějí být pou ze Němci a že tedy bude zajištěno, aby český dělník laciný byt nedostal. Jde, jak známo, o pozemky u české techniky, kde by radnice ráda založila přísně něme- ckou čtvrt, aby mohla lépe germanisovat okolí, zvláště také Žabovřesky. Velmáni do úzkých našími články odpověděli tedy konečně čeští centralisté, kteří se dosud po způsobu klerikálů vyhýbali tomu, aby sdě- lili svým čtenářům, oč jde a že české děl- nictvo má být opět odstrčeno a okradeno; ale ačkoliv jde o vzájemný pakt rad- nice s centralisty německými, odpovídá orgán českých centralistů tak, jakoby všechno dělala jen radnice a o nenávistné podmínce, že český dělník v chystané kolonii nesmí bydlit, na niž němečtí sou- druzi ochotně vešli, praví: »Je to přirozent podmínka nesprávná a nutno toto počínání obce brněnské kritisovati.« Te- dy jen obec brněnská zasluhuje kritiky (ne odsouzení?), němečtí centralisté jsou nevinní — tak slepě a otrocky jsou čeští centralisté oddáni svému německému ve- dení, že když jsou odstrkování a biti, ještě

lížou opatek, který do nich kopl. Čeští proletáři vědí, že ono dělnické dražstvo mělo německé jméno a německou jednací řeč, ale členem mohl býti dosud i český dělník, neboť jde o spolek s účelem so- ciálním, o spolek mezinárodní so- ciální demokracie. Teprve když slíbil, že pojme do stanov ustanovení, vylučující české dělníky, dá mu radnice pozemky. A jestliže čeští centralisté pravi, že je to praktické, protože tak dostanou alespoň němečtí soudruzi laciné byty, pak necht nám nechodí s tím, že sociální demokracie bojuje za práva celého proletariátu. Po- dle této loziky budou také souhlasit, když německý fabrikant dá německým dělníkům vyšší, protekční mzdu: to také bude po- sitivní, praktický výsledek. Centralisté če- ští i němečtí měli s opovržením odmítnouti huusnou a ponížující podmínku radnice, neboť smysl vší sociální demokracie tkví jenom v naprosté solidaritě dělnictva,v hesle jeden za všecky, všichni za jednoho. Korupcí vydobývat sociální výhody pro sebe, to svedou také žlutí stávkokazové. Německý biskup hrabě Huyn v Lulči byl nesmírně rozmrzelý. Uvitání dopadlo uboze. neboť súčastnilo se ho z celé farnosti asi 120 oseb. Před farou tvořilo špalír několik Orlů. Če- ský lid ignoroval biskupského germanisátora. který české kněze přímo honi k politickým štvanicím na rozbití českého tábora. Hněv bisku- pův vyzněl ovšem prudce v kázání. Byla to hrozná slátanina vášivých útoků na lidt svo- bodomyslné a pokrokové a reklamy pro biskup- ský plátek brněnský, který řídí p. Šrámek, Hr.

Huyn na př. volal, aby mu k biimování do ko- stela nechodili kmotři, kteří čtou »špatné no- viny a biřmovance vyzýval, aby si za kniotry vzali jen nejlepší katolíky. Kristus prý lituje. že v této farnosti bylo ustanoveno birmování. V noci chtěl ujet, poněvadž v hostinci pod la- rou hrála hudba a on nemohl spát. A velký aniti- semita hr. Huyn odjel z Luiče v antomobilu, který mu ochotně dal k disposicí Svurezkv také germanisátor. Po jeho odjezdu si vše- cko obyvatelstvo oddechlo. Špatná doprava železniční do Boskovic. Na doklad, jak mizerně dopravuší se předinětv na výstavu boskovickou, lze uvésti připad: Dne 12. t. m. z Brna rychlíkem odeslány umněle c- ké předměty de vzo rné třídy a 15. t. m. je adresát ješté neměl. Tedy ani za čtyři dny — kam je vlakem 1 hodinu. — Na výstavu do Boskovic nejezdí z Brna nikdo vlakem o 9. hod. dop., poněvadž tento vlak nemá ze stanice Ska- lice-Boskovice do Boskovic spojení. Schválená změna zem. zákona. Císař schválil sněmem moravským přijatý doplněk ustanovení § 43. obecního řádu ze dne 15. břez- na 1864. Z prámyslových škol. Reditel německé státní průmyslové školy v Brně vlád. rada Jan Sweceny byl povýšen do VI. hodnostní tř. Z ministerstva veřejných prací. Sekční šéf Emil Homann povýšen byl do stavu rytíř- ského. Ministerský rada Hugo Franz dostal titul a karakter sekčního šéfa.

Ze světa. Železné nádobí do kuchyně. Ze všech kovů. jichž cena dovoluje, aby upotřebeny byly na ku- chyňské nádobí, je železo nejpotřebnější a nej- méně škodlivé. Přijímá sice mnohem rychleji ze vzduchu kyslik a vodík než měď, a pokrý- vá se rzí, jež snadno se přimisí do pokrmů. Ale nepatrným množstvím železa se pokrmy ještě neotráví, nýbrž jsou spíše zdravi pro- spěšnější než škodlivé, poněvadž železo náleží k nejpotřebnějším látkám lidského těla. Přes to však možno nádob zhotovených z čistého že- teza použiti jen v jednotlivých případech; kdy- by na př. chtěl v nich někdo připraviti kyselé pokrmy, dostalo by se do nich tolik železa, že by měly špatnou chuť a nádoba by brzo pro- děravěla. Aby se tomuto zlu zabránilo, užívá se místo čistého železa t. zv. železa pocíno- vaného nebo se potahuje vnitřek železných pán- viček a hrnců emailnovým povlakem. Nalézáme tedy v kuchyni tři druhy železného nádobí: z obyčejného železného plechu, polévané, a ná- dobí z bílého plechu. První hodí se nejlépek pečení masa, nebo jiných potravin na tuku. Po- krmy se tím neotráví, a nádobí dlouho vydrží; len nic kyselého se tam nesmí vařit, nebo při- liš slaného dlouho přechovávat. A myje-li se, musí být dobře osušeno. Jinak brzo zrezaví a děraví. Polévané čili emailované nádobí zhoto- vuje se buď z černého plechu a je pak mno- hem slabší a lehčí, nebo z emailované a hlazené

litiny, což je častější, a pak je mnohem silnější a těžší. Toto nádobí hodí se k připravování všech možných pokrmů, ale za jistých okolnost! může dojíti k nehodám. Emailované nádobí je samo o sobě velice praktické, avšak je-li na plotně, musí býti vždy naplněno, jinak se snad- no rozpálí a glazura odpryskává; také nesmí se přiškvařené zbytky jídel příliš prudce vy- škrabovati, jelikož se email snadno poškodí. Jakmile glazura jednou opadá, pak nevydrží toto nádobí tak dlouho, jak z černého plechu a jídla dostávají nepříjemnou přichuť. Odloupané kou- sky emailu, dostanou-li se do střev, mohou ta- ké způsobiti zápaly a býti příčinou operace. Ná- dobí z bílého plechu dělá se z obyčejného ple- chu, který ponořením do roztaveného cínu po- kryje se po obou stranách vrstvou tohoto kovu. Takového nádobí užívá se zřídka kdy k vaře- ní: obyčejně jen k dušení a pečení. Bílý plech nesnese velkou teplotu, jelikož cín snadno se roztavuje a bílá vrstva mizí. Při používání bí- lého plechu je potřeba opatrnosti, jelikož k jeho výrobě užívá se cínu smíšeného s olovem a ji- nými kovy. Proto nedoporučuje se uschovávati v nich pokrmy příliš kyselé, slané neb mastné. Někdy se také nádobí z černého plechu neb z li- tiny ocínuje; tu je potřeba použíti dobrého cí- nu z důvodů prve již vyložených. Dobré emai- lové nádobí z černého plechu je však vždycky nejlepší a hospodyně může mu dáti vždycky přednost. Houby v čínských kuchyních. Je známo, že Číňané používaií s velikou oblibou věci které by Evropanu pramálo přišly vhod. Maj

jiný vkus jak co do chuti, tak i do vůně. Lec- které předměty v jejich kuchyních oblíbené jsou teprve nyní přírodovědecky určovány a větši- nou nás původ jejich naplňnje podivem. Kdo by u nás měl chuť na houbu jelenku? Pouhý její zápach uvádí mnohého Evropana do mdloby. Číňané však si na příbuzném druhu s rozkoší pochutnávají. Živa sděluje o této záhadě: Pro- fesor S. Karamura z Tokia píše, že byl často tá- zán, jaká je to houba, kterou Číňané v kuchyni své s oblibou užívají pod názvem »čikuson«. Nedávno obdržel od dra. Jabe, který pět let žil v Pekingu, vzorky této houby a ke svému podivení nalezl, že jde o třeň, hlavičku a pla- chetku houby jelenky. Mnozí mykologové je- lenku tu pokládají za jedovatou, ač dosud ne- mohl býti z houby jed isolován. Nikdo netušil. že by někde mohla býti tato houba lidskou po- travou. Sliznatá výtrusná vrstva její hrozně a na značnou vzdálenost páchne. V ní též lze po- zorovat hojnost bakterií, kterými bezpochyby jsou jedovaté vlastnosti této houby podmíněny.

Snad produkují nějaký jed při své rozkladné činnosti. Čiňané sbírají houbu bez nožiček, vy- mývají ji vodou, aby ji zbavili páchnoucího sli- zu, načež ji na slunci suší a sušenou zasílají na trh. Jiná houba v Číně oblíbená dováží se tam z Nového Zélandu. Vyváží se z okresu Tara- naki na západní části ostrova, kdež se zbírá ve velkém množství a suší. Obchod již po čtyřicet let je v rukou Číňana Msra. Čonga a nikdo se tam nestaral, kam se ty houby vyváží. Nyní vyšlo na jevo, že idou do Číny, kde jsou velmi hlodány. Peněžní obrat tohoto houbařského ob- chodu činil během čtyřiceti let 700.000 liber šterlinků ( 24 korun). Houba není dosud určena, ale bezpochyby jde o obyčeiné jidášovo ucho. Houba ta je rozšířena ve Starém i Novém světě, ale dosud je známo jen o ostrovech ticho- Ve Francii, kde je velice čilý obchod la- vážejí.

Padělané lanýže. V poslední době začíná se hrozivě zmáhati úsilí napodobiti všechny při- rozené potraviny umělými, ať jest to dovoleno nebo ne. Padělané máslo, mléko, cukr, med atd. Ve Francii, kde je velice čilý obchod la- nýži, vztáhl klam lidský i na tento vzácný pro- dukt přírody svou falešnou ruku. Časopis »Re- vue générále de Chimie pure et appliquée« o- známil odvážný pokus barvení lanýžů, věc to pro počestný obchod velmi nebezpečnou. Kilo- gram pravých černých perigorských lanýžů stojí v Paříži 48 fr., kdežto kilo bílých lanýžů jen 5 franků. Tato značná diference v cenách svedla několik nesvědomitých kupců k šebez- pečné manipulaci, jíž proměňovali laciné bílé lanýže v drahé černé. Původně zkusili obar- viti prostě bílý lanýž na černo a prodávali tak- to »zhotovené« pod jménem »pirigordských la- nýžů loupaných«. Leč věc tato vyšla brzy na jevo. Vynašli proto padělací novou methodu: bílé lanýže se oloupou a za studena načerňují v černé tekutině, roztoku to nigrosinu. Barvi- vo to pronikne do hloubky 3 milimetrů podsta- tu houbovou, i nezbývá než nechati houby o- schnouti. Tím způsobem kilogram lanýžů z 5 fr, hravě stoupne na 481