la sba lioty předptácí se: VBrnš v administran na měsíe. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Brně a donáškou do demu dvakrát donně o 40 hal. mězišně více v prodejnách v Prně i na venkově mě- síčně bez donášky K 2.50 Peslou a jednou zuilkou na piěnic. . . . K 2. 50. pa čtvrt roku . . K 7.60 S dvoji zásilkeu o 60 hal. na měníc více. Počník XX.

Za 2haléře.

MALH V Brně, v úterý dne 244. září 1912.

VDÁNÍ

VEY Vychází o 4. hod. odpoledtní. eotnom pravrzape Velký list . . . 8 hal. Malý lit . . . 2 hal. v Brněi ua vsnkově. Jedan a obaní lirtni zvlát nslzs přodplatití. Předslatnů a inosrty splatay a žalovztslny jnou v Brně Redakce, adaunistrace, tinkárna a oxpodice: Radoltova ulice (s. 6. Telefou: Rodakse č 12a, adrninistraco č. 12b. Číslo účtu u poštovni speřiteiny 69.739.

Činto 253

Alola Chmelšk, Erno, Koblížná sal. 23.

Flanelové pokrývku a lázeňské houně kus od K 6.30 výše, velejemné pokrývky z velbloudí srsti, antomobilovéa cestovní pokrývky, nabízí v nevidaném jinda výběru, za nejnižší povné ceny

Pran, olpa, Euin, Ferdinandlova ul. 75.

ev až poskytnje na veškeré na skladě se nacbázející odávy

Paznůnky k butovickůmnil skanRclli. Jak rakouské státní úřady rozuiní proti nám vykládají zákony, jest neháo viiěti na násilí, páchaném na čoske škole v Butovicích. O zapečeténé té škole měli jsme jiz několikráte přílež- tost se zminiti. Leč zdá se, že samy úra- dy chtějí, aby stále měla veřejnost co čisti o kulturním skandálu, který nebyl by možný nikde než ve »šťasiném a blaženém« Rakosku. Brutalita »kul- tutrágrů« šla při netečnosti státních ú- adů tak dajeko, že českým dítkám buto- vkkým bylo po celý rok znenyožněno řádné docházení do školy, v níž by mateř- ským jazykem mohly býti vyučovánv. Každém jistě napadne, proč nezakročí státní úřady, aby děti řádně do škely chodhv. Odpověď je jasná: žijemie ve stá- tě vzyklém na ostudy. Úřady docela ne- čině přihlížejí k tomu, jak Něnci docela vefejně kradou bezbrannému člověku to neidražší — jeho dítě. Na počátku července tr. usnesi se zemský výbor po dlouhých průtazích na rozpištění obecního zastupitelstva v Bu- tovicích, na které nepůsobily ani hrozby, ani pokuty. Usnesení to postoupeno c. k. mistodržitelství v Brně, které ihned vě- delo si rady. Předalo vše referentu Němci, který nsnesení uschoval tak dlákladně, že je sám nenašel. Při zakro- čení z posi, kruhů o urychlené vyřízení, byto osluvon, že prý referent je na dovo- lené a zástupce jeho nemůže záležitost vyřídit; je prý třeba vyčkat návratu re- ferenta. Není to vyložené nadržování stavu protizákomnému? Kdyby se jodnalo o skemu německou, jistě by referent i je- ho zástnpce nepromeškali ani chvílky, aby zákonu bylo vyhověno.

V pedobných případech jinde rozho- duje sice okr. hejtman: (př. Hněvotin, Hor. iřešňoves u Lanškrouna a j.), ale c. k. okr. hejtman novojičírský Zwerzina nechce znát rakouské zákony. Při osobní intrvenci p. dra. Smrčky z Olomouce nrohlá 1 okr. hejtnan docela otevřeně, že vi, že obecní zastupitelstvo butovické dáni novolení k užívání budovy škelní svhválně oddaluje, ale on prý není kompe- jentní donutiti ji k nrychlení. Jste slte Rakeusku zvyklí na leccos, ale že by c. k. okr. hejtman Zwierzina byl jen for- málni hejtmanem beze vší moci, ani se háml necnce věřit. Čím v okrase tedy je? Cpraydu nevíne. Kdyby byt raděli n- přinne řekl: Netrapte mne batovicku skola, já vám přece povolit nemolu.

nak by Neici řekli, že vám měřím stej- ným loktem jako jim. A rozhněvat si je nechct! To byh bychom mu na slovo uvé- řili. Kdyby ale udělal to co jiní na jeho místě, jak by na něho pohlížel Schul- verein. Pochla ko, obecní starosta buto- vický To přece není možno na němí žá- dati. A proto musíre se spokojiti orét tím- ké děti v Eutovlcích budeu dali rok bee řádného vyučování školního. ak to chodi na Mdoravě, když se jelná o nlaše práve o spravedlnostk nn. Tu nemá to v moci ani okr. hojt- manství, ani mistodržitelství. Doma nás odbývají krčením ramen a ve Vídni nás bezolledně iznorují. Když se něčeho hou- ževnatě domaháme, tu všecky c. k. in- stance vyřízení zdržují. V Erně jako ve Vídni mají na české věci zásuvky u stol- ků. V německých věcech jsou však c. k. instance až úžasně čiperné. Řídící učitel přelejvárny ve Val. Meziříčí požádal te- kegraficky c. k. místodržitelství v Brně, aby od německé školy odstraněn byl strážník, jenž z rozkazu starostova vrac i cizí děti, které do školy nepatří. C.k. mistodržitelství vybovělo mu v hodině. Starosta téhož města stěžoval si také, ale c. k. místodržitelství odpovědělo te- prv po důrazném zakrečení — za dhva

Ovšem — nesmíme všecku vinu sva- lovat jen na c. k. úřady. V záležitosti butoviské měl zemský vý bor dávno ž ztovu zakročit u c. k. mistodrži- telství, aby nejznorovalo jeho usuesení. Ale snáša zemský výbor se v bájení če- ských zájmů neukvapí. Jsine tepry na konci prvního šestiletí »české vlády« v zemi, ale můžeme již konstatovat, že vládnou vlastně Němci. Není tak snadno vyburcovat české přísedící, aby všichmi čtyři rozhodně vystopili pro spravedlivou českou věc. Ale když přece se to podaří, hlasuje klerikál hr. Beleredi s Němci, načež při rovnosti hlasů rozhodne zem- ský hejtman hr. Serényi pro Némce! Velkostatkářská tro- jice Serényi. Beleredi a Ba- ratta vystrdila českou většl- nu ze zem. domn. Hr. Serényi svěřil svého času nejdůležitější referáty Belere- dimu a Barattovi. Když jsme proti tomu protestovali, klerikálové jej há- jili. Teď dostavují se z toho na všech stranách velké škody pro náš lid i ve věcech hospodářských, zejména v oborech, jež má v rukou bar. Baratta. A pak — čeští úředníci v zemských úřa- klech se krčí hůř, než za némecké nadvlá- dy, a Němci jsou pány situace, dny.

Nehezeší válhy na Ealkánš. Pařížský Temps oznanuje, že tu- reeli vláda odmítla sice požadavek Ita- lie, aby Turecko uznalo neodvilost Lbye že však v Cařihradě přes to jeví se nála- da pro kompromis. Turecká vláda žádala pro Libyi postavení jako má Egynt, Italie však to odmitla, jelikož nechce při- pustii otomanského prince za rýístokrále, brž jen náboženského zástupce sultá- nova. Turecká vláda chce pry částeč- ně povolit. — Egyptský místokrál při- jcl do Paříže. Meškal ve Švýcarsku, kde rozmlouval z tureckými vyjednávači. Turecká vláda zaslala všem státům notu, v níž protestuje proti tomu, že čet- ni černohorští důstojní ci meškají v povstaleckém tá- boře Malisorů. Také spor se Srb- skem chledně zabaveného válečného ma- teriálu není posud urovnán. Tento váleč- ný materiál, ve Skoplii zadržený, jest znečný, je ho dvacet vozů. V srbských kruzich se doufá, že po zakročení vyslan- ce Nenadoviče dáno bude povolení k pro- vozu do Srbska. Zdá se však, že ture- cká vláda nehodlá obpovitr. 1908 udělené znocnění. Úřadůmv Soloni bylo již uloženo, a by z akáz a ly další provoz válečného ma- teriálu a případně ho i zaba- vily. TTěmito kroky turecké vlády může álcčné nepětí — jen vzrůst.

Polický přehled.

Nová skupina německých říšských poslanci. má se v rámci německo-nacionálního pvezu ustavit dne 1. října. Na tento den svoláno je k poradě do Vídně 43 poslaneů z německo-nacionálního svazu, kteří po- sud netvoří skupiny a mezi nimiž jsou poslanci, kteří druhdy náleželi k něme- ckým stranám pokrokové a lidové. Za předsedu nové skupny bude prý zvolen posl. Erler. Protest maďarské oposice. Sdělili jsme již, že maďarští oposiční poslanci, jichž k první schůzi uherské de- jegace připuštěno bylo pouze deset, spo- kojili se pouhým protestem proti nezá- konně provedené volbě do delegace a že se vzdálili, když vládí strana hrozila ji nástinostmi. V protestu, který vydaí jmé- nem koalice hr. Michal Karolvi, doka- zuje se, že volba do delegace provedena byla nezákonně jak v poslanecké, takv mnagnátské sněmovně. Ohledně magnátské

sněmovny posikaznle se na t0, že dle z- kona může se vomba do delegací provésti, je-ii nejméně 50 magnátů na ni účastno. Tentokrát však byle při volbě přítamo 6 nagnátů, z nichž pouze se hlasoval. Protekol, že delenáti zvoleni byli 51 hla- sy, je tedy nesprávný- Nedostatek střelného prachu ve Franch. U příležitosti zakoupení asi 50 tu izozemského stíclréhe prachu francouz- ským ministrem námořnictí napsal pa- řížský Temps: Námořní správa, která ve Franeii nemůže dostat do- brý střelný prach, musí se obra- cet do ciziny a je vydána na ochotu ciziny jak pokud se týče ceny, tak i pokud se týče nnožství materiálu. Při tom se ani neví, zdali je prach vhodný. Mložno říci. že v připadě války nevíme, zdali naše lodě budou dostatečně ozbrojeny Sazenov v Loudýně, Londýnské listy pokračjí v úvahách o návštěvě raského zahroniotho ministra. vyhýbají se však určitým údajům, dokud nejsou známy výsledky návštěvy v Bal- moralu. Dally Chronicle, která v sobotu ještě prohlašovala, že situace v Persii vyžaduje rozhodné akce, užišťuje dnes, ženeodvislost Persiemu- sí býti stůjco stůj zachována.

Benni zpráv. Šrámkovi živnostníci hlasovali v obuvnl- ckém společensevu pro Nemce. ranním čísie jsme již oznámili, jak skvčie češt obuvníci od- razili německo-renegátský útok, podniknutý na jejich společenstvo v Brně. Čeští kandsdáti zve- leni byji témě! dvoutřetinovou většinou. Přece však nuno odpovědět na vtězku, kde se vžal 123 hlasů pro Němce, kdvž totik německých obuvniků v Brně není. A ta odpověď zní: Zuři- vého útoku německo-renegátského na české společenstvo obuvníků sáčastnili se hla v- ně odehovanci pátera Šrámka spe- lečně se židem Goldhamrem. Mezi nimi byli: Franz Petržela, obavník v Orel- ské ulici, předseda Cyrlliské jednoty (který vodí česká procesí na Vranov. dělá předzpě- váka a za ním jeho děti mluví německy), Frant. Kukla, obuvník v Kobiiné uliei, člen výboru Katolicko-politické jednoty, ktarý je dodava- telem českých farářů, a k ním draží se jižz první valné hromady pověstný Petr Fišer. obuvník z Kandierovy ulice. Tak vypadaí ti předácí českých křesťanstossoclálních spolká. Obecní volby v Olomouci zabáicny byly včera volbou ve sboru třetim. Česká stra- na nesúčastnia se volby a zavedla toliko kon- trolu volebního aktu. Topro kontrolou se zjistil že s Némei voltli ti e Češt hlas v o plnými mocehi, ktevé rádnice pa nich vvmnámiila. Objevení se českých důvěrnísů ve volební síni vyvolalo mezi Němci obrovský rozruch. Honem

Ze svilRee, Pražská pošta před 199 jety. Hlavní a je- diný poštovský úřed p byi v polovici osmnáteho století na Malé Straně bliže bý- valého kostel sv. Prokopa na druhém šlaitan- skem »plácku«, ten, kde podnes říká se sti po- šty«. Komunikace tehdejší záležela ze spojení poštovalho toliko s pěti městy: s Vidní, Norim- berkem. Vratislaví. Drážďany a Lipskem. Reku 1730 nebylo v Prze nejen žádného rycilíku. sle ani žádného jiného podobného zřizení kro- mě zvláštní příležitosti poštovské laď vozmo nebo koňmno, za kterouě platila osoba ze dvě mle po tolaru: kdo vezi s sebou nějnký náklad buď na voze neb na koni, platil dvolnásobný poplatek. Za jednoduché psaní o půl nýchu pla- tilo se do kterákoliv z uvedených míst po groši. Za každý další půlarch zvyševale se cenao croš. Tím však bylo psani vyplaceno jen na polo; kdo psani přiial, musil dáti týž poplatek. jaký zapiatil již oeesílatel v Praze. Pasty píi- jizděly do Praby v následujícím pořádku: V ne- déli ráno o 5. hod. z říše a ze Siezska, v úterý ráno u 9. hod. vídenská a odpeledne drážďan- ská, ve čtvrtek ráno o 8. hodiné z říše a ze Slezska, v sobotu ráno o 9. hod. z Vídně az Drážďan. V ponděli, ve středu a v pátek nepři- jiždělo do Prahy zeela žádné pošty. Odjezd pošt Prahy: V neděli o 11. hod. dopol. do Slezska, ve středu o 11. hod. do Vídně, do říše ak Drážďanům, ve čtvriek v 11 hodin do Slezska.

sobotu o 6. hed. večer do Vídně, říše a ráždan. V pondčli, úterý a v pátek neod- jiždělo z Prahy žádné pošty. Počet úředuíků poštovních byl zcela nepatrný; celá prořsská posta záležela z pěti úředníků, jimiž byli: po- stovní správce, sekrotář a tři písaři. Ostavě ebylo také v Praze valně pamat váno na u- bytování cizinců, kteři buď vlastní přiležitosti neb zyláštní poštou do Prahy přijeli. Byly jen znamenitější hostince, a to všechny tři na Malé Straně, z níž tenkrát ještě nebyl docela vy- mizel ráz sídelího města, Hlavní hostinec roku 17.30 byl »U lázně«, jenž jest tam posud a kte- rýž měl tehdy pěkný sál; naproti byl druhý hostinec, zvaný » zlatého jednorožce«, a třetí. vznešenější, slul »U tří zvonků« (bývalý bis- kupský dvůr) v Mostní ulici. V těchto prvních hostincích stál pěkný pokoj půl zlatého, a vy- braná tabule pro jednu osobu ve zvláštním po- koji od 8 grošů do půl zlatého (bez vína). V jidelnách stolovalo se dobře za 4 groše, za něž bylo 5 i 6 dobře připravených jídel.

Ze zivota cirkusáka. Nejslavnější majitel di- vadla rarit a ředitel anglického cirku, »lorda Jiří Sanger, jenž chtěl na svém statečku v An- glii klidně ztráviti zbytek života, byl zavražděn rukou lupičovou. Tento stařec měl život plný dobrodeužství, štěstí a zklamání: jeho celý život náležel ulici. Od nejútlejšího mládí byl odkázán vydělávati si svůj denní chléb bavením spolu- bližních. »Můj otec boloval pod Nelsonem u Tra- falgaru,« tak počínal vždy hrdě vyprávěti, když byl tázán na svůl život. Klidný stařec slyšel dětských letech vyprávěti otce o krvepro- viní za francouzské revoluce a malý hoch. už často spával za městem pod mostem, po- zději uváděl v úžas krále i královny. Když se otec vrátil z války, vzal hocha s sebou na cestu a Sanger vzpomínal, jak musil udržovati rovno- váhu na žebříku, jejž žonglér na bradě vztýčil.

S párem králíčků udělal se samostatný m, vy- stoupil jako čarodéj, nazýval se »profesorem západu« a oženil se s krotitelkou lvů Nelly Chapmanovou. Na výročním trhu v Stepnev ukazoval poprvé svůj »sensační vynález«, zá- zračnou, kouřící ústřici. Malý tento žert vynes mu nmohý groš, ale Sanger byl šetrným, v ně- kolika týdnech měl 200 korun uspořeno. Za tv- to peníze opatřil si koníka, otevřel cirkus a na- zval se ředitelem. To jsou začátky, z nichž pe- zději vyrostl cirkový podnik, v němž zamněstná- no bylo přes 700 lidí, přes 60 prvotřídních koní 15 slonů, s kterými procestoval Sanger všech- ny země Evropy. S hrdostí vypravoval o svých cestách slavným osobnostem a kní- atům: prvním mocnářem, jenž poctil návště- vou jeho cirkus, byl car; v oněch dnech byli chloubou jeho cirku dva boxující zajíci. Později svému korunovanému návštěvniku předvedl výpravnou němehru »Boj u Plevna«.

„Poznal jsem sta velkých a slavných mužů, vyprávěl kdysi. „V Belgii rozmlouval jsems lordem Beaconsfieldem a básník Charles Dic- kens a jeho přátelé byli častými hosty v měm cirku.« Nejslavnější okamžik jeho života byl však, když si ho osmdesátiletá královna an- glická Viktorie dala přel i av te tedy lord Jiři Sanger? těmi shv pý ho uvitala. vyhližite velmi madě« Nosti jsem ptvní di- vadelní oblek, kdy. vaše veličenstvo vstoupilo na trůn.« Královna byla velmi laskava ke mně. vyptávala se na vseeky nodrobností cirku a vyprávěla veli přáteb iomoji ženě, jež před 50 lety před ní vystela. Kralovna pa- matovala se přesne na esn vecer. Když byl Ednard ještě princem, navštívil jednou Sange- rův cirkus. Sensací cirku byl tehdy »pravý bílý slon. Prine zajíl e necbvčejně o cb- zvláštní zvíře, potom olzal se však Sangero. zda je to skutečně bilý stou. Majttel odpovědel: »Nedovedu sveho budencíko krále podvésti. Byl by to zeelé obvěctaý sien, kdybychom no dvakrát za den nenatirali bilou barvou, a San- ger vynrávěi dále: »Vidim ještě dněs, jak te- hdy prine rozvesen ješte jedneu přistoupil. aby si slena prohedl. mrkl vesele po mně oči- ma a sel potom aazoet do svý laže. Starý cir- kusák vitězil svým suchěa homorem, jenž bo neonusti nikdy a jímž okonztova všechny. V kruhu spoladruhů požtsi Jordx velké nosti a byl také zvojena presidenta svo cirkových umělců. Před peii lety vzdal se tok. Před uchýlením se na sváí statek napomina své spoludrohi, a žili tak. aby jejich zaměst- nání nebyl by bylo váženo jako jiné umění. Aby nebyle v jejicli životě krutých surovostí. Tehdy chudák nevěděl, že zahyne na statku, kde chtěl v klidu dožíti, rukou vra- hovov.