Strana6.

ZENSKÝ LIS

8. čislo

by s nimi bylo počítáno jako s rovnocennými členy spo- lečnosti lidské, a proto vstupujte do řaď strany, která bojuje za rovnoprávnost žen. Č. Budějovice. Organisace žen se před časem usnesla pořádat plenární schůze žen, každý měsíc na jiném před- městí, aby soudružky neměly výmluvu, že do Dělnického domu jest daleko. Již po druhé jsme konaly plenární schůzi na Lineckém předměstí a co nás nejvíce zaráželo, jest, že žádná členka z Lineckého předměstí, mimo jedné, do schůze nepřišla, tudíž budeme nuceny schůze pořádat opětně v Dělnickém domě. Poslední schůze, která se konala 5. února „U modré hvězdy“ ve 3 hod. odpoledne, byla tak věcná a poučná, že soudružky si nemohou lepší přát. Usne- seno, by pořádán byl dětský den v den t. zv. božího těla, což bylo všemi soudružkami s potěšením přijato. Byla zvo- lena deputace, sestávající ze 4 soudružek, která má za povinnost dojíti ku školní radě se žádostí, by býlo na školách jak českých tak i německých zavedeno vyučování proti alkoholu a dále aby dívky byly posledním školním rokem poučovány o mateřství. Dle přání, proneseného na konferenci žen, by byly všude zavedeny čtenářské a de- batní večírky, a bylo usneseno, by v březnu již s těmito bylo započato a sice nejdříve na Vídeňském předměstí. Jest jen na soudružkách, které se chtějí něčemu naučit, aby tyto debatní večírky do jedné navštěvovaly. Organisace žen objednala též 200 brožur „Dobrá hospodyně štěstí rodiny“. Každá členka je povinna tuto brožuru za 16 hal. si koupit a hledět k tomu, abychom jich co nejvíce roz- prodaly. Čistý zisk připadne organisaci žen. Jest žádoucno, aby soudružky nebyly ku našim schůzím tak liknavé jako doposud, vždyť jest to jen v jich zájmu a prospěchu, aby se vzdělávaly. Odpověď od školní rady přineseme v Ženském Listě“

Zprávy spolkové. Spolek žen a dívek při domácké práci a průmyslu za- městnaných se sídlem v Praze konal dne 2. února t. r. celoroční valnou hromadu v místnosti „U Halánků“ s pro- gramem: 1. Čtení protokolu z poslední valné hromady. 2.

Zprávy funkcionářek. 3. Zprávy z platebních míst a sku- pin. 4. Volba výboru. 5. Volné návrhy. Valnou hromadu zahájila o 1/24. hodině odpolední předsedkyně soudružka Steinerová, jež vzpomíná na počátky založení spolkua výsledek pětileté činnosti jeho. Vítá delegátky za venkov- ské skupiny, které byly zastoupeny: Kolín, Chrudim, Plzeň, Louny, Chabařovice a Hradec Králové. Přikročeno ku pro- jednání protokolu z poslední valné hromady, který se schva- luje. Zprávu jednatelskou podala soudružka Šlégrová, v níž uvádí: Spolek odbýval 24 schůzí výborových, 8 schůzí člen- ských, 2 přednášky, 1 zábavu, 2 vycházky, 4 ustavující val- né hromady, obesláno 12 spolkových schůzí, 1 sjezd, 1 kon- ference žen, pořádán střihačský kurs, jehož se súčastnilo 132 žen a dívek. Dopisů přijato 165, odesláno 209. Skupiny založeny: v Lounech, Libni, Chabařovicích a v Kolíně. V Táboře skupina přeměněna ve skupinu textilního dělnictva. Členek přistoupilo během roku 188. Rádně platících členek je 445. Ku zprávě jednatelské podotýká soudružka šlégrová, že pro střihačský kurs našly ženy pochopení, což dokazuje to, že skupina Praha VII. pořádala tento kurs samostatně. jehož se súčastnilo 88 žen. Tedy celkem 220 žen, o 70 žen více než roku loňského. Zpráva jednatelská se schvaluje.

Zprávu pokladní podala soudružka Mašková; zpráva byla na doporučení soudružek revisorek jednohlasně schválena. Zprávu knihovní podala soudružka Marhulová a tato byla rovněž schválena. Zprávy za platební místa a skupiny po- daly následující soudružky: Praha I. soudr. Pánková, Pra- ha II. soudr. Barešová, Vyšehrad soudr. Marhulová, za sku- pinu Praha VII. soudr. Nováková a soudr. Koušová, za sku- pinu Libeň soudr. Jandová, za Žižkov soudr. Moricová, za Nusle soudr. Křenová, za Vinohrady soudr. Vaňhová, za Smíchov za soudr. Drahošovou soudr. Mašková, za Nový Smíchov soudr. Schafferhauzová, za Podol soudr. Vodráž- ková, za odbor služebných dívek soudr. Krpalová a soudr- Davidová, za skupinu Chabařovice soudr. Chládková, za skupinu Louny soudr. Krejzíková, za skupinu Plzeň soudr. Strejcová, za skupinu Chrudim soudr. Rejmanová, za Hra- dec Králové soudr. Nykodýmová. Zprávy tyto vzaty s uspo- kojením na vědomí. K volbě výboru předložena kandidátní listina, doporučená členskou schůzí ze dne 8. ledna t. r.a

Po březovém háji větry hrají, v předu háj ten dub stověký hlídá, jeho lístky cosi šepotají; poslouchám — nic pro mne nepovídá Bublá potok stříbrnými hlasy. potok, jenž luh květný obepíná, jakby dávné vypravoval časy, přejdu, — slyším — nic mně nezpomíná Modrý blankyt nade mnou se klene, po něm větřík s oblakami hraje, dnes je v půlnoc — zejtra na jih žene, v západ — východ — — nikdy v moje kraje Rozplašen můj národ; — bratr bratřím neznámý; pláčem si cestu krátím; dvakrát nic, vše jenom jednou spatřím, věčně dál, — nikdy se nenavrátím.“ Po slovech: „rozplašen můj národ“, vstala rychle Lea, a přejedši si rukou bledou tvář, po- slouchala pozorně s okem nepohnutým, upřeným do šeré dálky, až ku konci písně. Když pak již i struny, i ozvěna umlkly, a opět hluboké kolem následovalo ticho, nesl se smutný její zpěv hlu- bokým údolím:

„Jerusalem spustnu! — ni místo. neznáno, rozplašen můj národ, potupa mu zlá: Kam by hlavu sklonil, místa mu nedáno; daleko prach otců, daleko vlast má Z nespatřené vyhnán! Palmy na Jordánu, kde východem slunce hlas hrdliččin zní, tam vy pozdravujte ode mne neznánu, jí rcete, že ještě chovám lásku k ní. Láska má šla se mnou — po vysoké hoře, vyšší je té hory, přes kterou jsem šel; šel jsem přese moře — přes hluboké moře, hlubší toho moře přenesl jsem žel!“ Tiše stál starý žid; slzy se mu lily po vrásko- vité tváři, po šedivé bradě. Dlouho tak stál. S podivením sepjal Bárta ruce, a polohlasné „Aj, aj!“ provázelo z úst jeho zpěv Lein. Mezi tím zpěvem přecházely po druhé stra- ně s kopce dvě vysoké postavy po pěšince od chaloupky k chaloupce mezi skalami až dolů do údolí. Umlkl zpěv Lein, a poslední zvuky jeho u- míraly na protější straně ve skalách, jakoby nad zpustlým Jerusalemem v dřímotu upadaly v pa- prsku zapadajícího měsíce. Starý vysloužilec, jakoby se byl ze sna pro- budil vytržený posledními slovy zpěvu, počal po- znovu vypravovati: „Já jsem tam také byl na moři — ano — na moři. Tři dny jsme tam byli. Oh! to je vám podívaná na moři. — Nic nevi- díte, nic, než vodu a nebe — na mou věru! A to bouchání z kanonů na tom moři! — To zní stokrát tak silně! — ne, ne, to bych lhal, ale pět- krát — ano pětkrát zajisté.“