1
article
V sobotu 24. června.
2
article
choť říd. učitele v Libušíně 3 K, Jindt.
Líssal, maj. domu na Král. Vinohradech
6 K, Lud. Novák, správce panství v Dol.
Kralovicích 6 K, spolek majitelů domů v
Chrudimi 5 K, úhrnem . . . . . . K
K tomu z č. 164. odp. ze 17. června 1905 K 5911.11
V celku odevzdáno K 5941.11
Král
Novák
Libušín
Vinohrady
Dolo
Kralovice
Chrudim
3
article
České dětské nemocnici v Praze.
České dětské nemocnici v Praze.
Dolní Kalná u Nové Paky. K uctění památky
zesnulého rady zemského soudu p. An-
tonína Bezděky věnuje pan Jan Nosek,
továrník . . . . . . . . . .. K 10.—
K tomu z č. 151. odp. ze dne 3. června 1905. K 7027.52
V celku odevzdáno . K 7037.52
Bezděk
Nosek
Praha
Dolní Kalná
Nová Paka
5
article
Zemřelí v Praze.
Dne 19. června 1905: Kunžáková Marie, vdo-
va po pekaři, 69 roků, 112—I. Somrová Františka,
manželka domovníka, 44 roky, 112—I. Fantová Bar-
bora, vdova po obchodníku, 76 roků, 677—II. Pařízek
Václav, kočí, 62 roky, 890—II. Jarolímkova Josefa,
dcera zedníka, 8 měs., 1369—II. Tausigová Anna, man-
želka soukromnfka, 57 roků, 1416—II. Srb Karel,
ryjec, 69 roků, 1497—II. Jiras Antonín, býv. krupař,
63 roky, 293—III. Janský Jan, syn obchodníka, 4 měs.,
524—VII. Dvořáková Marie, vdova po zámečníku,
46 roků, 650—VII. Bláhová Jana, manželka strojníka,
52 roky, 469—VIII. Řepkova Emilie, dělnice, 17 roků,
472—VIII. Karoch Alois, hlidač, 65 roků, 715—VIII.
— U Milosrdných bratří: Rejna Karel, dělník,
27 roků. — U Alžbětinek: Morchová Aloisie,
služka, 53 roky. — V městském chudobinci:
Ebnerova Eliška, dcera po soukromníku, 76 roků. —
Ve všeobecné nemocnici: Kohoutová Bar-
bora, posluhovačka, 53 roky. Müller Otto, rukavičkář
39 roků. Škopek Vít, dělník, 55 roků. Wildeová Marie,
manželka strážníka, 56 roků.
I Somrová
František
I Fantová
Pařízek
Jarolímkův
Josef
Srb
Karel
Jiras
Antonín
Dvořáková
Marie
Jan
Řepkův
Emilie
Karoch
Rejna
Kohoutová
Müller
Otta
Škopek
Praha
Janský Jan
Tausigová Anno
Wildeová Marie
Kunžáková Marie
dělník
U Alžbětinka
Morchová Aloisie
Ebnerův Eliška
10
article
Pištěkovo lidové divadlo vneraaoo
Pištěkovo lidové divadlo vneraaoo
V sobotu 24. června.
Začátek o 7. hod
Lidové představení při malých cenách.
13873
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsal
O. Faster.
Zejtra ol/24. hod.: Na statku. — Bratří
O 7. hod.: Marietta
Fraško
O Faster
Marietta
Pištěkův lidový divadlo
12
article
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť, pivovaru.
Začátek o 3/48. hod.
V sobotu 24. června.
21. představení, jež pořádá vzáj. se podpor. spolek
»Vlastimil« ve prospěch vdov a sirotků po t členech.
Po třetí: Štěstí.
Komedie o 4 jedn. od Alfreda Capusa. Přeložil R
Budil a V. Sojka. Režisér Fr. Hlavatý.
jest
Vlastimil
Capus
R Budil
V Sojka
Hlavatá
Praha
Francie
lidový divadlo
Uranl
21
article
Úpěnlivá prosha k lidumilům.
Úpěnlivá prosha k lidumilům.
Mladík 22letý, mrzák, trpící kostižerem, tak že
o dvou berlích choditi musí, ani nejlehčí prácí ko-
nati nemůže, vysvědčení lékařské i chudoby má po
ruce, co nejuctivěji prosí šlechetné pány lidumilyo
jakoukoliv podporu. Matka jeho zemřela, tak že jest
sám a opuštěn, nachází se ve velké bídě a zoufalství.
Za každý sebe menší milodar předem volá zaplať Vám
to Pán Bůh! Adr. Václav Kříž, Hříškov, poslední
pošta Vrbno u Loun, aneb obecní úřad tamtéž. 1285
bůh
Adr
Kříž
Hříškov
Vrbno
Louny
obecní úřad
28
article
Kráglův plzeňský restaurant
Kráglův plzeňský restaurant
v Praze, Celetná ul., vedle „města Paříže“. Dnes
a každou sobotu koncert vojenské kapely pluku
číslo 91. Pouze pravý plzeňský
„Prazdroj“
13919
Koupací obleky
Koupací pláště
Koupací klobouky
Koupací střeví ce
v největším výběru
nejlevněji vobch od-
ním domě
J. Novák v Praze.
Kráglův
J Novák
Praha
Celetná ulice
Paříž
31
article
Spojení z nádraží Fr. Josefa přes Duš-
níky do st. Lodenice (odtud omnibusem do
Sv. Jana) nebo do stanice Vráž-Sv. Jan ráno
o 7.10, v poledne o 11.24 (jízdné 55).
Historické památky po sv. Ivanu.
Národní slavnost u staletého dubu v lese.
Krajina rázu alpského. Krásné pro-
cházky. Nádherné lesy. Lázně.
Lázeňská restaurace s plzeň-
ským prazdrojem. Před zámkem
berounské pivo. Hostince „U Ra-
da“ a „Pod mramorem“ s vý-
bornou kuchyní a dobrým pi-
1282
vem.
Josef
Duš
svazek . Jan
Jan
svatý . Ivan
Vráž
plzeň
Hostinka
U Ra
32
article
pomoc své neslušnosti a já jsem se zastyděl, že jsem se
dal přistihnouti, jak se směji s ním.
Opustil jsem společnost, jež počínala býti důvěrnou
při svých prázdných povídačkách a vyhledal jsem výčep.
Zde byl velký klid a pořádek. Pivo ve čtvrtinkových
láhvích za dollar jsem ještě nikdy neviděl; avšak kromě
ceny nemohl jsem mu nic vytýkati. Dvoukřídlovými dveřmi
prošel jsem z výčepu — s obvyklými láhvemi a losí hla-
vou — do zadní místnosti s různými stoly. Nějaký člo-
věk tam vytahoval karty z pouzdra a na druhé straně
stolu proti němu kladl druhý člověk známky. Vedle jiný
hráč tahal karty ze spod balíčku a proti němu vážný
starý venkovan skládal a vyměňoval peníze na kartách,
jež již byly vytaženy.
V tom však jsem zaslechl hlas, který připoutal
můj zrak k nejzadnějšímu koutu místnosti.
»Proč jsi nezůstal v Arizoně?«
Na pohled nevinná slova, jak je zde pišu. A přece
jsem si všiml, že při jich zvuku zaměřil pohled ostatních
k onomu koutu. Jak zněla odpověď, to jsem neslyšel, ani
jsem neviděl, kdo mluvil. Na to padla jiná poznámka.
»Nu, Arizona není místem pro amatéry.«
Tentokráte oba hráči, u nichž jsem stál, obrátili
svou pozornost na skupinu, jež seděla v koutě. Zmocnila
se mne touha, opustiti tuto místnost. Až posud hodiny,
ztrávené v Medicine Bowu, zdály se plynouti na výsluní
veselí, lehoučkých šprýmů. To náhle zmizelo, jako když
se obrátí vítr za teplého dne v severák. Avšak zůstal
jsem, styděl jsem se odejíti.
Tam v koutě sedělo asi pět neb šest hráčů kolem
kulatého stolu, na němž byly nahromaděny tantesy. Oci
tváře.
Arizona
Medicine Bowa
34
article
měli všichni upřeny na své karty a jeden patrně jim roz-
dával každému v přestávkách po kartě, při čemž se sá-
zelo. Byl tam Steve a Virgiňan; ostatní byli samé nové
»To není místo pro amatéry,« opakoval hlas; a ted
jsem viděl, že to byl ten, co dával. Ve všem jeho vze-
zření byla táž ohyzdnost, jaká byla skryta v jeho slovecho
»Který to mluví?« tázal se jeden poblíže mne
tichým hlasem.
»Trampas.«
»Čím je ?«
»Pastevec, koňař, pijan, co chcete.«
»S kým to mluví?«
»Myslím, že mluví na toho černohlavého čahouna.«
»To, myslím, není bezpečné, že ne?e
»Soudím, že to asi všichni poznáme v krátce.«
»Měli spolu nějaké nedorozumění?«
»Neviděli se nikdy před tím. Trampas nerad pro-
hrává s cizím.«
»Povídáte, že ten chlapík je z Arizony ?«
»Ne. Z Virginie. Vrátil se nedávno z Arizony. Šel
tam minulý rok pro změnu. Pracuje pro farmu na Mizící
Říčce«. A na to ztlumil hlas a šeptal tomu druhému něco
do ucha, při čemž se tento zubil. Načež se oba podívali
na mne.
V koutě zavládlo ticho; tu však Trampas opět pro
mluvil.
»A deset,« řekl, šoupnuv před sebe několik známek.
Znělo to velmi podivně, jak se snažil dáti těmto slovům
zvláštní úštěpačnosti. Virgiňan se díval do svých karet
Jakoby byl hluchý.
Steve
Virgiňan
Šel
Trampas
Arizona
Virginie