ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2faae870-fd9e-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 52, work 1, person 42, org 2
1 masthead
Číslo 101.
2 masthead
V Praze, dne 13. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redskce, administrace srpodice: Praha, Pětroseova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nexapečetěnéreklamace jsou porta prosty
Praha Pětroseov ulice
5 article KAl
KAl Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 14 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 48 minut večer.
Kala
6 title
JLILKt
7 title
Veliký pátek.
8 article Llo
Llo Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně ... K 8.40 celoročně.... K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . čtvrtletně . .. K 8.— celoročně. .. . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. .. K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- zie, Anglie a Ruska: Štvrtletně ... K 13.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 112e
Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Bela Anglie Rusko Italia
9 article Veliký pátek.
Veliký pátek. V Praze, dne 12. dubna. Žijeme v době rozhárané a roztoužené, jak ve příčině politické, tak i v životě sociálním. V před- večer největšího dne v celém roce, kdy Spasitel náš na kříži zvolal: »Dokonáno jest («, můžeme nejsnáze podobné úvahy činiti a vyvoditi důsledky z toho, kam vede politika a řešení sociální otázky bez Boha a jeho náboženství. Pohleďme dnes na hrabivou Anglii, která pustila se do války jako obr Goliáš s malým Da- videm pouze proto, že si nebyla vědoma svého poslání, které jí Bůh určil, aby užívala své moci ne k obohacení sebe sama a ujařmení menších národů, nýbrž k zvelebení moci a slávy Boží. Vidíme toho také neklamné následky. Hrdý Albion jest nucen vynaložiti poslední síly, aby potlačil zbožný národ Boerův, což se mu asi po- daří na základě hesla: Moc jde nad právo, avšak bude to Pyrrhovo vítězství. Mocná Britannie se sama zakrvácí a nevzpamatuje se z hrozných egyptských řan, které nahi byly ve válce seslány. A královna hrdého Albionu musila se ponížiti tolik, aby ve svém vysokém věku podnikla namá- havou cestu ke katolickému národu irskému, který jako národ český jest pronásledován proto, že jest věrným Bohu a říši. A ve Francii nejsou věci politické lepšími!
bůh Boerův Moc Pyrrhův Praha Anglie Francie
10 article
Židovsko-zednářská vláda Waldeck -Rousseauova zrušila řád Assumptionistů, ač mu nebyly dokázány žádné zločiny proti státu nebo veřejnému pořádku, jen proto, že stál na stráži k obraně práv božských a lidských. Zednářská vláda pronásleduje řád je- suitský a zbavuje ho i takové ochrany, jaké se těší poslední žebrák jako státní občan. Odnímá platy biskupům a fařářům, kteří se opováží pro- nésti spravedlivý soud nad jednáním nespraved- livé vlády. Tichý beránek kalí vlku vodu. Proto tolik křiku pro nic a za nic. A při tom při všem země trpí jak ve Francii, tak v Anglii a jiných zemích, které se odvrátily ve veřejném i soukro- mém životě od Boha a zavrhly jeho přikázání, která má zachovati pán i chudák. Žemě ty jsou stíženy největším utrpením, poněvadž se odvrátily od trpícího Spasitele. Panama v podobě úplatnosti a vyděračnosti slaví svoje triumfy. Nejen však zahraniční politika, nýbrž také vnitřní trpí proto, že povolaní činitelé se neřídí vznešenými zásadami sv. náboženství. Kdyby mezi Čechy i Němci přišla k platnosti zásada křesťan- ská! »Miluj bližního jako sebe samého«, nastal by nevyhnutelně smír, byla by zavedena rovnopráv- nost na základě rovnocennosti obou národů vyni- kajících svým postavením, svojí vzdělaností —a země by si oddechla od bratrovražedných bojů, které nedopřávají utěšenému rozvoji hospodář- skému a kulturnímu. Inter arma silent musae — za bojů nedaří se vzdělanosti.
Rousseauův Assumptionistus bůh Němec Waldeck Francie Anglie Panama Čechy Intrum
11 article
Nejen v politice zahraniční i vnitřní, nýbrž také ve příčině sociální rozevírá se před námi hrozná propast, která hrozí pohltiti štěstí rodinné i blahobyt občanský. Sociální demokracie vlekem vše ničícího židovství zvedla prapor v boji proti katolickému náboženství, proti Kristu a jeho církvi a svádí lid k požitkářství, k revoluci, k nespokojenosti a rozervanosti vnitřní i u veřej- ném životě. Strana, která prohlásila, že nespoko- jenost lidu plní řady jejich stoupenců, snaží se také všemi silami, aby nenávist proti vší moci ať světské, ať duchovní byla zaseta jako dračí símě do srdce lidu těžce zkoušeného a vyssáva- ného, místo aby zákonitými prostředky se domá- hala zlepšení jeho poměrů. Tak tomu bylo v nešťastné stávce uhlokopů, která nesvědomitými štváči vzbuzena byvši, při- vedla tisíce a tisíce rodin na mizinu a v zoufal- ství — místo aby působila na srdce zaměstnava- telův i horníkův, aby podle zásad křesťanské spra vedlnosti hlásané významnými slovy nynějším so- ciálním papežem Lvem XIII. práci byla dána též zasloužená mzda podle hesla písma sv.: »Hoden jest dělník mzdy své.«
Krist Lev
12 article
Lid hornický trpěl a trpí, poněvadž nesvědo- mití svůdcové štvali jej do nerovného boje a vy- rvali mu ze srdce nejdražší klenot, víru v Krista ukřižovaného, který učí snášeti největší příkořía působí svým učením na zmírnění sociální bídy. Kdež ovšem obraz Ukřižovaného byl vyhozen ze světnic zaměstnavatelův i dělníků — tam není naděje na smír, tam lid trpí toho následky. Dnes, kdy stojíme pod křížem svého Vyku- pitele, můžeme poukázati na mohutnou církev ka- tolickou, která všude pozvedá varovného hlasu na prospěch utlačovaných a poukazuje na světové drama na hoře Kalvarii, kde dokonáno bylo dílo osvobození národů na základě sv. náboženství. Kdy poznají národové svůj omyl a vrátí se na cestu pravou? Snad teprvé tehdy, až bude pozdě!
Krist Kalvárie
13 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 12. dubna. Jmenování nových rytířů řádu zlatého rouna, nejvyššího to řádu, kterýž může uděliti rakouský císař, učinilo ukrutnou radost německým opposičním časopisům. Protože mezi nově jmeno- vanými rytíři nalézají se také notoričtí vůdcové staroústavácké šlechty, kn. Karlos Auersperg, kníže Max Egon Fürstenberg a hr. Oswald Thun-Salm, kdežto se strany české šlechty konservativní vy- znamenán byl tak vysoce jediný hr. Deym, ukájejí se nadějí, že v nejvyšších kruzích vane vítr jejich straně úplně příznivý. Možná dost. Nesmíme totiž zapomínati, že všichni noví rytíři jmenováni byli na návrh ministra zahraničních záležitostí hr. Go- luchowského jako ministra císařského domu, a že není již dávno tajemstvím, že tento Polák bez polské krve a bez polského srdce dávno již usiluje o znovuobnovení staroústaváckého panství v naší polovici říše. Protože však uskutečnění této my- šlénky jest naprosto nemožné, vidíme v jeho úsilí zároveň zárodek jeho pádu. A neudrží ho podle našeho skromného mínění ani mocnářova cesta do Berlína, ani nové úklady, kteréž podle všeho strojí říkovický baron Chlumecký, odjíždějící za před- sedou uherského ministerstva, Kolomanem Széllem, do Uher. Dnes již neosvědčí se v Rakousku žádné zákulisní intriky, a byť byly by sosnovány sebe důmyslněji. Národové si uvědomují svá práva ka- ždým dnem víc a více, a proto nemůže přecházeti k pořádku přes jejich práva a oprávněné tužby již nikdo. Jinak dodáváme ještě, že naposled jmeno- váni byli rytíři řádu zlatého rouna z ústavácké šlechty r. 1873 za ministerstva Auerspergova.
Karlos Auersperg Max Egon Fürstenberg Oswald Thun Salm Deym Polák Széll Auerspergův Praha Berlín Uhry Rakousko
14 article
Byli to hr. Josef Colloredo-Mansfeld a Ferdinand kn. Kinský. Z české konservativní šlechty byli po- sledními r. 1896 jmenovanými rytíři řádu zlatého rouna hr. Fr. Thun, když odstoupil s křesla místo- držitelského v Čechách a pak Jan hrabě Harrach, když byl připraven úsilím Mladočechův o posla- mecký mandát a zároveň o místo starosty okres- ního zastupitelství. Jinak u nás, jinak v Tyrolsku. Němci v Čechách stále touží po zavedení národnostních kurií na sněmu českém, avšak tyrolští Němci jsou proti tomu, poněvadž tím by se poškodil ráz země jednotný. Taková novota by byla poškozením zá- kladu země, proti 400letému vývoji říše habsbur- ské. Tím byl dán podnět k dalším různicím ná- rodnostním, poněvadž by z toho byly vyvozovány důsledky nejkrajnější; nenastal by žádný smír, ný- brž nové národnostní požadavky by byly předná- šeny. Tím by tyrolský sněm přestal býti jednot- ným a takto jeho bytí by bylo podkopáno. U nás však Němci hudou jinou píseň, poněvadž se jim to hodí. Poměry v Istrii. Některé listy přinesly zprávu, že slovanští poslanci isterští se súčastní zesedání sněmovního. Tomu však tak není. Poně- něvadž nebylo dosaženo smíru, budou slovanští po- slanci provozovati abstinenci dále. Nový místodržitel v Haliči? Jak se pro- slýchá, chce místodržitel haličský hr. Pininski složiti svůj úřad a věnovati se opět politické čin- nosti. Jeho nástupcem prý se stane hr. Stanislav Badeni.
Colloredo kn Kinská František Thun Jan hrabě Harrach Němec Baden Mansfeld Čechy Tyrolsko Istria Halič
15 article
Haličské mučírny. Proti inspektorovi měst- ské policejní stráže a více policajtům v Novém Sandči bylo zavedeno trestní vyšetřování pro mu- čení a nelidské zacházení s trestanci. Více svědků bylo již vyslechnuto. Nové rusínské gymnasium. Ministr vy- učování nařídil, aby rusínské paralelky gymnasia v Kolomyji sloučeny byly počátkem školního roku 1900/1901 v samostatné gymnasium s rusínskou řečí vyučovací. K cestě císařově do Berlína. J. Vel. císař přijede nejspíše dne 28. t. m. do Pešti, kde zdrží se do 4. května, načež odjede přes Vídeň do Ber- lína. Přibude tam nejspíše 5. května a zdrží se po tři dny, načež vrátí se přes Vídeň poznovu do Pešti. Posledně navštívil císař František JosefI. Berlín dne 11. srpna r. 1889. Od té doby spatřili se oba mocnáři kromě opětovaných návštěv cí- saře Viléma ve Vídni a na manévrech ještě jen dvakráte; dne 17. září 1890 v Bohustocku v Pru- ském Slezsku a dne 29. března 1894 v Opatiji, kdy císař učinil tam návštěvu německým císařským, na rakouské Rivieře prodlévajícím manželům. Po- sledně setkali se oba panovníci dne 17. září 1898 ve Vídni. Stalo se to následkem velesmutné udá- losti v Ženevě, při pohřbu zvěčnělé císařovny Alžběty. — Císař Vilém sám uvítá J. V. císaře rakouského na nádraží s princi v Berlíně přítom- nými a veškerou generalitou, načež pojedou vzne- šení hosté do zámku, kde je přijme císařovna. Gar- nisona bude státi špalírem. Princ pruský Bedřich Leopold přijede z Kasselu a deputace šlesvického husarského pluku císaře Františka Josefa. Dne 6. května bude císař přítomen v Postupimi zařadění korunního prince do 1. gardového pluku a vojen- ské parádě. Magistrát berlínský povolil na výzdobu města 50.000 marek.
Josefi Vilém Alžběta Bedřich Leopold František Josef Nový Sandeč Kolomýt Berlín Vela Pešť Vídeň Bohustocko Pr Slezsko Opatiji Riviera Ženeva Gara Kassel Postupim
16 article
»Novoje Vremja« o návrhu posl. dra. Šamánka. Návrh posl. dra. Šamánka na zave- dení ruštiny do českých středních škol podán byl, jak jeden z obhájců jeho podotkl, hlavně proto, aby se Němcům nepovedlo Čechy osamotniti, totiž aby se získalo ruské sympatie. Navrhovatelé ne- slibovali si tím nikterak nějaký náhlý obrat v po- litice ruské vlády, které jsou Čechové už od časů Mikuláše I. Hekubou, leč v žurnalistice a tími ve veřejnosti ruské čin ten nezůstal nepovšímnut. Tak »Nov. Vremja« přináší souhlasný článeka těší se z návrhu Šamánkova o založení všeslovan- ského, rusky psaného listu ve Vídni jako z dvoj- násobného vítězství ruského jazyka, ducha, dílai národa. »Toto mírné vítězství« — praví — jest snad největší, co jsme kdy dobyli.« — List uji- šťuje, že ruský národ nezůstane lhostejným divá- kem, an jeho jazyk osvojuje si půdu na západěa ve Slovanstvu. Dále navrhuje, aby do Petrohradu svolán byl všeslovanský sjezd, jehož význam byl by pro utvrzení ruského jazyka jako mezislovan- ského a všeslovanského ohromný. — Význam hlasu toho ovšem nesmíme přeceňovati, ani tenkráte ne, kdyby celá ruská žurnalistika se s ním stotožňo- vala, neboť jednak v Rusku všecko záleží na vládě a nic, nebo skoro nic na veřejném mínění a pak pokud známe naše mladočeské poslance, oni sami budou první, kteří se o to postarají, aby o té věci nikdo více nemluvil.
Novoj Vremja Šamánek Němec Čecho Šamánkův Vídeň Petrohrad Rusko Mikuláš I . Hekuba
17 article
Předseda říšského německého sněmu u sv. Otce. Hr. Ballestrem, předseda říšského německého sněmu, vrátil se právě z Říma, kdež byl přijat od sv. Otce. Protože některé listy spo- jovaly toto jeho slyšení s rozličnými politickými otázkami, píše »Germ.« za účelem vyvrácení vše- likých bludných myšlének a nejapných kombinací takto: Hr. Ballestrem dojel do Říma na zvláštní pozvání papežovo. Choť presidentova odjela ještě s jinými členy rodiny do Říma již dříve a byla již přijata od sv. Otce. Při této příležitosti vy- jádřil se papež k paní hraběnce, že by jej těšilo, kdyby mohl také jejího pana manžela uvítati v Římě u příležitosti milostivého léta, kteréžto přání bylo ihned oznámeno do Berlína. Ale zasedal tenkráte právě říšský sněm a president prozatím z Berlína vzdáliti se nemohl, ale jest až příliš po-
Ballester Hradec Řím Berlín