2
masthead
V Praze, dne 13. dubna 1900.
Praha
4
article
Redskce, administrace
srpodice:
Praha, Pětroseova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nexapečetěnéreklamace
jsou porta prosty
Praha
Pětroseov ulice
5
article
KAl
KAl
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za
Telefon redakce č. 1126.
Slunce vychází v 5 hodin 14 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 48 minut večer.
Kala
8
article
Llo
Llo
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně ... K 8.40
celoročně.... K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . .
čtvrtletně . .. K 8.—
celoročně. .. . K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
Štvrtletně ... K 13.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 112e
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Bela
Anglie
Rusko
Italia
9
article
Veliký pátek.
Veliký pátek.
V Praze, dne 12. dubna.
Žijeme v době rozhárané a roztoužené, jak ve
příčině politické, tak i v životě sociálním. V před-
večer největšího dne v celém roce, kdy Spasitel
náš na kříži zvolal: »Dokonáno jest («, můžeme
nejsnáze podobné úvahy činiti a vyvoditi důsledky
z toho, kam vede politika a řešení sociální otázky
bez Boha a jeho náboženství.
Pohleďme dnes na hrabivou Anglii, která
pustila se do války jako obr Goliáš s malým Da-
videm pouze proto, že si nebyla vědoma svého
poslání, které jí Bůh určil, aby užívala své moci
ne k obohacení sebe sama a ujařmení menších
národů, nýbrž k zvelebení moci a slávy Boží.
Vidíme toho také neklamné následky. Hrdý
Albion jest nucen vynaložiti poslední síly, aby
potlačil zbožný národ Boerův, což se mu asi po-
daří na základě hesla: Moc jde nad právo, avšak
bude to Pyrrhovo vítězství. Mocná Britannie se
sama zakrvácí a nevzpamatuje se z hrozných
egyptských řan, které nahi byly ve válce seslány.
A královna hrdého Albionu musila se ponížiti
tolik, aby ve svém vysokém věku podnikla namá-
havou cestu ke katolickému národu irskému, který
jako národ český jest pronásledován proto, že jest
věrným Bohu a říši.
A ve Francii nejsou věci politické lepšími!
bůh
Boerův
Moc
Pyrrhův
Praha
Anglie
Francie
10
article
Židovsko-zednářská vláda Waldeck -Rousseauova
zrušila řád Assumptionistů, ač mu nebyly dokázány
žádné zločiny proti státu nebo veřejnému pořádku,
jen proto, že stál na stráži k obraně práv božských
a lidských. Zednářská vláda pronásleduje řád je-
suitský a zbavuje ho i takové ochrany, jaké se
těší poslední žebrák jako státní občan. Odnímá
platy biskupům a fařářům, kteří se opováží pro-
nésti spravedlivý soud nad jednáním nespraved-
livé vlády. Tichý beránek kalí vlku vodu. Proto
tolik křiku pro nic a za nic. A při tom při všem
země trpí jak ve Francii, tak v Anglii a jiných
zemích, které se odvrátily ve veřejném i soukro-
mém životě od Boha a zavrhly jeho přikázání,
která má zachovati pán i chudák. Žemě ty jsou
stíženy největším utrpením, poněvadž se odvrátily
od trpícího Spasitele. Panama v podobě úplatnosti
a vyděračnosti slaví svoje triumfy.
Nejen však zahraniční politika, nýbrž také
vnitřní trpí proto, že povolaní činitelé se neřídí
vznešenými zásadami sv. náboženství. Kdyby mezi
Čechy i Němci přišla k platnosti zásada křesťan-
ská! »Miluj bližního jako sebe samého«, nastal by
nevyhnutelně smír, byla by zavedena rovnopráv-
nost na základě rovnocennosti obou národů vyni-
kajících svým postavením, svojí vzdělaností —a
země by si oddechla od bratrovražedných bojů,
které nedopřávají utěšenému rozvoji hospodář-
skému a kulturnímu. Inter arma silent musae —
za bojů nedaří se vzdělanosti.
Rousseauův
Assumptionistus
bůh
Němec
Waldeck
Francie
Anglie
Panama
Čechy
Intrum
11
article
Nejen v politice zahraniční i vnitřní, nýbrž
také ve příčině sociální rozevírá se před námi
hrozná propast, která hrozí pohltiti štěstí rodinné
i blahobyt občanský. Sociální demokracie vlekem
vše ničícího židovství zvedla prapor v boji proti
katolickému náboženství, proti Kristu a jeho
církvi a svádí lid k požitkářství, k revoluci,
k nespokojenosti a rozervanosti vnitřní i u veřej-
ném životě. Strana, která prohlásila, že nespoko-
jenost lidu plní řady jejich stoupenců, snaží se
také všemi silami, aby nenávist proti vší moci
ať světské, ať duchovní byla zaseta jako dračí
símě do srdce lidu těžce zkoušeného a vyssáva-
ného, místo aby zákonitými prostředky se domá-
hala zlepšení jeho poměrů.
Tak tomu bylo v nešťastné stávce uhlokopů,
která nesvědomitými štváči vzbuzena byvši, při-
vedla tisíce a tisíce rodin na mizinu a v zoufal-
ství — místo aby působila na srdce zaměstnava-
telův i horníkův, aby podle zásad křesťanské spra
vedlnosti hlásané významnými slovy nynějším so-
ciálním papežem Lvem XIII. práci byla dána též
zasloužená mzda podle hesla písma sv.: »Hoden
jest dělník mzdy své.«
Krist
Lev
12
article
Lid hornický trpěl a trpí, poněvadž nesvědo-
mití svůdcové štvali jej do nerovného boje a vy-
rvali mu ze srdce nejdražší klenot, víru v Krista
ukřižovaného, který učí snášeti největší příkořía
působí svým učením na zmírnění sociální bídy.
Kdež ovšem obraz Ukřižovaného byl vyhozen ze
světnic zaměstnavatelův i dělníků — tam není
naděje na smír, tam lid trpí toho následky.
Dnes, kdy stojíme pod křížem svého Vyku-
pitele, můžeme poukázati na mohutnou církev ka-
tolickou, která všude pozvedá varovného hlasu na
prospěch utlačovaných a poukazuje na světové
drama na hoře Kalvarii, kde dokonáno bylo dílo
osvobození národů na základě sv. náboženství.
Kdy poznají národové svůj omyl a vrátí se
na cestu pravou? Snad teprvé tehdy, až bude pozdě!
Krist
Kalvárie
13
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 12. dubna.
Jmenování nových rytířů řádu zlatého
rouna, nejvyššího to řádu, kterýž může uděliti
rakouský císař, učinilo ukrutnou radost německým
opposičním časopisům. Protože mezi nově jmeno-
vanými rytíři nalézají se také notoričtí vůdcové
staroústavácké šlechty, kn. Karlos Auersperg, kníže
Max Egon Fürstenberg a hr. Oswald Thun-Salm,
kdežto se strany české šlechty konservativní vy-
znamenán byl tak vysoce jediný hr. Deym, ukájejí
se nadějí, že v nejvyšších kruzích vane vítr jejich
straně úplně příznivý. Možná dost. Nesmíme totiž
zapomínati, že všichni noví rytíři jmenováni byli
na návrh ministra zahraničních záležitostí hr. Go-
luchowského jako ministra císařského domu, a že
není již dávno tajemstvím, že tento Polák bez
polské krve a bez polského srdce dávno již usiluje
o znovuobnovení staroústaváckého panství v naší
polovici říše. Protože však uskutečnění této my-
šlénky jest naprosto nemožné, vidíme v jeho úsilí
zároveň zárodek jeho pádu. A neudrží ho podle
našeho skromného mínění ani mocnářova cesta do
Berlína, ani nové úklady, kteréž podle všeho strojí
říkovický baron Chlumecký, odjíždějící za před-
sedou uherského ministerstva, Kolomanem Széllem,
do Uher. Dnes již neosvědčí se v Rakousku žádné
zákulisní intriky, a byť byly by sosnovány sebe
důmyslněji. Národové si uvědomují svá práva ka-
ždým dnem víc a více, a proto nemůže přecházeti
k pořádku přes jejich práva a oprávněné tužby již
nikdo. Jinak dodáváme ještě, že naposled jmeno-
váni byli rytíři řádu zlatého rouna z ústavácké
šlechty r. 1873 za ministerstva Auerspergova.
Karlos Auersperg
Max
Egon
Fürstenberg
Oswald Thun
Salm
Deym
Polák
Széll
Auerspergův
Praha
Berlín
Uhry
Rakousko
14
article
Byli to hr. Josef Colloredo-Mansfeld a Ferdinand
kn. Kinský. Z české konservativní šlechty byli po-
sledními r. 1896 jmenovanými rytíři řádu zlatého
rouna hr. Fr. Thun, když odstoupil s křesla místo-
držitelského v Čechách a pak Jan hrabě Harrach,
když byl připraven úsilím Mladočechův o posla-
mecký mandát a zároveň o místo starosty okres-
ního zastupitelství.
Jinak u nás, jinak v Tyrolsku. Němci
v Čechách stále touží po zavedení národnostních
kurií na sněmu českém, avšak tyrolští Němci jsou
proti tomu, poněvadž tím by se poškodil ráz země
jednotný. Taková novota by byla poškozením zá-
kladu země, proti 400letému vývoji říše habsbur-
ské. Tím byl dán podnět k dalším různicím ná-
rodnostním, poněvadž by z toho byly vyvozovány
důsledky nejkrajnější; nenastal by žádný smír, ný-
brž nové národnostní požadavky by byly předná-
šeny. Tím by tyrolský sněm přestal býti jednot-
ným a takto jeho bytí by bylo podkopáno. U nás
však Němci hudou jinou píseň, poněvadž se jim
to hodí.
Poměry v Istrii. Některé listy přinesly
zprávu, že slovanští poslanci isterští se súčastní
zesedání sněmovního. Tomu však tak není. Poně-
něvadž nebylo dosaženo smíru, budou slovanští po-
slanci provozovati abstinenci dále.
Nový místodržitel v Haliči? Jak se pro-
slýchá, chce místodržitel haličský hr. Pininski
složiti svůj úřad a věnovati se opět politické čin-
nosti. Jeho nástupcem prý se stane hr. Stanislav
Badeni.
Colloredo
kn
Kinská
František
Thun
Jan
hrabě
Harrach
Němec
Baden
Mansfeld
Čechy
Tyrolsko
Istria
Halič
15
article
Haličské mučírny. Proti inspektorovi měst-
ské policejní stráže a více policajtům v Novém
Sandči bylo zavedeno trestní vyšetřování pro mu-
čení a nelidské zacházení s trestanci. Více svědků
bylo již vyslechnuto.
Nové rusínské gymnasium. Ministr vy-
učování nařídil, aby rusínské paralelky gymnasia
v Kolomyji sloučeny byly počátkem školního roku
1900/1901 v samostatné gymnasium s rusínskou
řečí vyučovací.
K cestě císařově do Berlína. J. Vel. císař
přijede nejspíše dne 28. t. m. do Pešti, kde zdrží
se do 4. května, načež odjede přes Vídeň do Ber-
lína. Přibude tam nejspíše 5. května a zdrží se po
tři dny, načež vrátí se přes Vídeň poznovu do
Pešti. Posledně navštívil císař František JosefI.
Berlín dne 11. srpna r. 1889. Od té doby spatřili
se oba mocnáři kromě opětovaných návštěv cí-
saře Viléma ve Vídni a na manévrech ještě jen
dvakráte; dne 17. září 1890 v Bohustocku v Pru-
ském Slezsku a dne 29. března 1894 v Opatiji,
kdy císař učinil tam návštěvu německým císařským,
na rakouské Rivieře prodlévajícím manželům. Po-
sledně setkali se oba panovníci dne 17. září 1898
ve Vídni. Stalo se to následkem velesmutné udá-
losti v Ženevě, při pohřbu zvěčnělé císařovny
Alžběty. — Císař Vilém sám uvítá J. V. císaře
rakouského na nádraží s princi v Berlíně přítom-
nými a veškerou generalitou, načež pojedou vzne-
šení hosté do zámku, kde je přijme císařovna. Gar-
nisona bude státi špalírem. Princ pruský Bedřich
Leopold přijede z Kasselu a deputace šlesvického
husarského pluku císaře Františka Josefa. Dne 6.
května bude císař přítomen v Postupimi zařadění
korunního prince do 1. gardového pluku a vojen-
ské parádě. Magistrát berlínský povolil na výzdobu
města 50.000 marek.
Josefi
Vilém
Alžběta
Bedřich Leopold
František Josef
Nový Sandeč
Kolomýt
Berlín
Vela
Pešť
Vídeň
Bohustocko
Pr
Slezsko
Opatiji
Riviera
Ženeva
Gara
Kassel
Postupim
16
article
»Novoje Vremja« o návrhu posl. dra.
Šamánka. Návrh posl. dra. Šamánka na zave-
dení ruštiny do českých středních škol podán byl,
jak jeden z obhájců jeho podotkl, hlavně proto,
aby se Němcům nepovedlo Čechy osamotniti, totiž
aby se získalo ruské sympatie. Navrhovatelé ne-
slibovali si tím nikterak nějaký náhlý obrat v po-
litice ruské vlády, které jsou Čechové už od časů
Mikuláše I. Hekubou, leč v žurnalistice a tími
ve veřejnosti ruské čin ten nezůstal nepovšímnut.
Tak »Nov. Vremja« přináší souhlasný článeka
těší se z návrhu Šamánkova o založení všeslovan-
ského, rusky psaného listu ve Vídni jako z dvoj-
násobného vítězství ruského jazyka, ducha, dílai
národa. »Toto mírné vítězství« — praví — jest
snad největší, co jsme kdy dobyli.« — List uji-
šťuje, že ruský národ nezůstane lhostejným divá-
kem, an jeho jazyk osvojuje si půdu na západěa
ve Slovanstvu. Dále navrhuje, aby do Petrohradu
svolán byl všeslovanský sjezd, jehož význam byl
by pro utvrzení ruského jazyka jako mezislovan-
ského a všeslovanského ohromný. — Význam hlasu
toho ovšem nesmíme přeceňovati, ani tenkráte ne,
kdyby celá ruská žurnalistika se s ním stotožňo-
vala, neboť jednak v Rusku všecko záleží na vládě
a nic, nebo skoro nic na veřejném mínění a pak
pokud známe naše mladočeské poslance, oni sami
budou první, kteří se o to postarají, aby o té
věci nikdo více nemluvil.
Novoj Vremja
Šamánek
Němec
Čecho
Šamánkův
Vídeň
Petrohrad
Rusko
Mikuláš I . Hekuba
17
article
Předseda říšského německého sněmu
u sv. Otce. Hr. Ballestrem, předseda říšského
německého sněmu, vrátil se právě z Říma, kdež
byl přijat od sv. Otce. Protože některé listy spo-
jovaly toto jeho slyšení s rozličnými politickými
otázkami, píše »Germ.« za účelem vyvrácení vše-
likých bludných myšlének a nejapných kombinací
takto: Hr. Ballestrem dojel do Říma na zvláštní
pozvání papežovo. Choť presidentova odjela ještě
s jinými členy rodiny do Říma již dříve a byla
již přijata od sv. Otce. Při této příležitosti vy-
jádřil se papež k paní hraběnce, že by jej těšilo,
kdyby mohl také jejího pana manžela uvítati
v Římě u příležitosti milostivého léta, kteréžto
přání bylo ihned oznámeno do Berlína. Ale zasedal
tenkráte právě říšský sněm a president prozatím
z Berlína vzdáliti se nemohl, ale jest až příliš po-
Ballester
Hradec
Řím
Berlín