1
masthead
Ročnik XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. prosince, 1908.
Praha
4
article
Haranni avečerní liety
předplácí se
v Praze v administrani:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na lirtjeta . . . . 7 K 5oh
ve filiálkách
na měsie. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsie. . . ..
na čtvrt ieta . . . . 9 K voh
s dvojí zásilkou
na měl sle
na čtvrt lota : . . . n K 9oe
Praha
5
article
ečerní
dání.
V dvobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerni . . . . . . . zn 4 h
Vo filiálkách na vankově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5k
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se těž
ředakce, tiskárna a expedlioe
„Národních Listů-
Rukoptsy se nevrnoují.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Dotaz posl. dra. Čelakovského v příčině něme
ckých výtržností proti českým menšinám.
Z Vídně, 9. prosince. Posl. prof. dr. Če
lakovský podal na minitra vnitra dotaz, ve kte
rém uvádí se zpráva »Národních Listů« o ná-
vštěvě poslance Papouška a redaktora Slsa
z Mladé Boleslavi v České Lípě a táže se,
zdali výtržnosti v německých mě-
stech proti menšinám českým jsou
vládě povědomy a zdali vláda se
chce proti nim zachovati tak, jak se
chová jinde, zejména chceli poskytnout
české menšině stejnou o chranu
jakou poskytuje německé menšině v Praze ?
Z tábora českých stran.
Z Vídně, 9. prosince. Parlamentn
komise svazu poslanců český ch
konala dnes dopoledne schůzi, ve které
nedospělo se všakk žádnému roz-
hodnutí. Usneseno pouze záležitost
volby místopředsedy poslanecké
sněmovny po dru. Žáčkovi odkázati parla-
mentní komisi »Národního klubu«, která se
sejde dnes o půl 3. hod. odpol. Agrárníci trvají
na kandidatuře posl. Zázvorky.
Jednání o pražském bumlu.
Z Vídně, 9. prosince. Naléhá se na pře
ložení pražského bumlu z Příkopu
na jiné misto, poněvadž na Příkopě opa-
kováním výtržnosti, které měl buml v zápětí
byli by vydáni zkáze jak čeští, tak němečt
obchodníci. Avšak jest vědomo, že bez zru
šení bumlu nemůže býti zrušeno
stanné právo v Praze a že bez zru-
šení náhlého soudu nemůže žádný
Čech hlasovati pro zatímní rozpo
čet. Klade se důraz na to, že dlužno rozlišo-
vali právo nošení barevných čapek a stuh od
práva na buml. Bar. Bienerth a Kaněra s
včera s německými děkany v žádné věci ještě
nedohodli.
Čelakovský
Posl
profesor
doktor
če
Slsa
Žáček
Zázvorka
Bienerth
Kaněra
Vídeň
Mladá Boleslav
Praha
Čechy
Český lípa
poslanecký sněmovna
národní klub
7
article
Výkonný výbor německých liberálních stran o no-
šení barev.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ve výkonném
výboru německých svobodomyslných
stran jednalo se zvláště o zákazu barev v Praze
čelní řečníci tolo opatření co nejostřeji kritisovali
prohlašovali, že zákaz barev jest úplně neoprávněný
pročež musí býti proti němu nejrozhodněji protesto-
váno. Představenstvo bylo vyzváno, aby u vlády
ihned intervenovalo a žádalo o okamžité odvo-
lání zákazu barev. Za každých okolno-
stí musí býti zákaz nosení barev zruše
se zrušením stanného práva. V příčině
udiostí při kladení základního kamene k no-
vě universitní budově v Praze bylo litováno, že slav-
nost ještě přod vyhlášením stanného práva byla zma-
řena zasáhnutim úřadu, k čemuž nebylo žádné pří-
činy. Porada o parlamentním projednání prozatímníh
rozpočtu byla prozatím odročena.
»Vivat Praga !«
Z Tridentu, 9 prosince. Na vysoký pomník
Dantův byl vyvěšen prapor s nápisem »Vi va
Praga!« — Tento prapor byl po-
licif sňat.
Ministr hr. Andrassy ze lži usvědčen.
Z Vídně, 9. prosince. »Arbeiterzeitungn«
telegrafují z Drážďan: »Ve druhé saské
sněmovně, ve kteréž usneseno nedávno hlaso-
vací právo plurální, odůvodňována reforma
faktem, že hr. Andrassy, odůvodňuje
svoje právo plurální, dovoláva
se svědectví knížete Bülowa, jakož
i anglického premiéra Asquitha, kleří na
dotaz učiněný vyslovili se pro práv
plurální, pravíce, že plurální právo jest je-
diným systěmem, který vyhovuje požadavkům
národa.« — Drážďanská »Volksztg.« sděluje nyní
Dantův
Bülow
Asquith
Vídeň
Praha
Trident
Drážďany
Praga
8
article
že lord Keir Hardie, člen dolní sněmovny, tázal
se předevčírem snglického řídicího ministra.
je-li tvrzení hr. Andrasse pravdi-
vým? Asquith odvětil: »Ani jediné slovo
není pravdivé, neřekl jsem ničeho ta-
kového ani hr. Andrassymu an
komukoliv jinému.« Tím jest sbourána
legenda, kterou maďarský bajkář rozšířil po cele
Evropě důkladně a hr. Andrassy jest od-
halen jako smělý lhář.
O čem jednal dr. Wekerle ve Vídni.
Z Vídně, 9. prosince. Ke včerejšímu po-
bytu uherského ministerského předsedy dra.
Wekerla ve Vidni sděluje se »Pešťskému
Novému Journalu«: Faktum, že tentokráte byl
s drem. Wekerlem státní tajemník P opovics
a že byl s drem. Wekerlem nejen v rakousko-
uherské bance, nýbrž též u bar. Bienertha,
nasvědčuje, že konaly se důležité po
rady také v záležitosti bankovní
Audience dra. Wekerla věnována byla napřed
předlohám, které budou záhy po-
dány v poslanecké sněmovně
uherské, potom také zprávě o splynutí čili
o fusi stran. Poněvadž této fusi brání tou
dobou jenom záležitost bankovní,
jelikož nebylo dosaženo ve věci té mezi koalo-
vanými stranami pořáde ještě žádné dohody,
jest na snadě domněnka, že přetřásána byla
tato záležitost jak na audienci, tak na roz-
mluvě s bar. Aehrenthalem a bar.
Bienerthem. Kromě toho věnován byl po-
byt dra. Wekerla rozmluvě s bar. Bienerthem
o terminu pro vyřízení předl ob
bosensko-hercegovské a předl ohy
kterou se zvyšuje daň lihová, poně-
vadž v rozpočtu na r. 1909 jsou již zařaděny
zvýšené důchody ze zvýšené daně té.
Dr. Wokerle vrálil se zase do Pešli.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ministerský před
soda dr. Wekerle a státní lajemník Popovics vrátili s
včera odpoledne do Pešt
Portugalský král.
Hardie
Asquith
Bienerth
doktor
Wokerle
Wekerle
Popovics
Evropa
Vídeň
dolní sněmovna
poslanecký sněmovna
9
article
Z Lissabonu, 8. prosince. (K. k.) Zdravotn
stav králův se zlepšil.
Turečtí námořní důstojníci do Anglie.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.). Dle
»Serveti Tunnu« vstoupí 15 tureckých námořních
důstojníků do anglického námořního vojska
aby se tam vycvičili.
Události v Marokku.
Z Paříže, 8. prosince. (K. k.) Rozpočtová
komise sněmovny zkoumala dodatečn
úvěry pro Marokko, které za r. 1908
dosáhly výše 25,118.000 franků. S výdaji z r.
1907 je to celkem obnos 41 millionů.
Z Berlina, 8. prosince. (K. k.) Do r oz-
hodčího soudu v záležitosti casa-
blanské zvolila německá vláda skutečného
tajného legačního radu a justiciára v zahranič-
ním úřadě dra Kriega a italského státního
radu Fusinstu. Rozhodčí soudci, zvolení ně-
meskou a francouzskou vládou, budou dle
2. článku smlouvy o rozhodčím soudu z 25. li-
stopadu t. r. voliti nyní předsedu.
Tunna
Krieg
Anglie
Cařihrad
Maroko
Paříž
Berlín
rada Fusinst
Lissabon
10
article
Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně.
Rakonská odpověd.
Německy psaný orgán uherské vlády » Pester
Llnyd« oznamuje: »Odpověď rakonsko-
uherské vlády na druhou ruskou nótu
příčině evropské konferenee
byla včera (8. prosince) odeslána. Rakousko-
Uhersko trvá na svém dosavadním
stanovisku, avšak nevylučuje další vyjed-
návání. — Rakousko Uhersko není odpůrcem
konferenčního projektu, ono přeje si naopak,
aby se konference sešla, avšak ono chce, aby
napřed dány byly předpoklady pro positivnl
zdar konference. Na tomto stanovisku trvá a
nedá se od něho ničím odvrátit.« — Berlínská
»Vossische Zeitung« sděluje, že učiní Německo
zprostředkující návrh, dle něhož prý by vyho
Pester
Balkán
Německo
Rakousko
Uhersko
Rakousko Uhersko
Vossische Zeitung
11
article
věno bylo oběma stanoviskům, ruskému i ra-
kousko uherskému. Dle tohoto návrhu má Ra-
kousko-Uhersko dovolit, jak Rusko žádá, aby
se na konferenci o annexi Bosny a Hercegoviny
rokovalo, ale s podminkou, že konference dřive
jak zase Rakousko si přeje, uzná annexi Bosny
a Hercegoviny za dokonanou událost... Jakou
cenu by pak »rokování« o annexi pro Rusko
mělo, zapomněla »Vosa. Zg « doložiti.
Sensačně romantické zprávy ze Srbska.
Z Vídně, 9. prosince. Zdejší všeobecná
korrespondence rozšiřuje tyto zprávy: »Celý
důstojnický sbor srbský obráti
se na korunního prince Jiřího se
žádostí, by se o to zasadil, aby král Petr
ihned na jeho prospěch odstoupil, jeli-
kož nemůže býti trpěno další spiknutí. Maje
listinu 900 důstojníků poděpsanou šel prine
předevčírem ke králi Petrovi a
prohlásil, že nynější kabinet a
spiklí důstojníci musí býti ihne
propuštěni, na druhé straně pak že vši-
chni odsouzení důstojníci musí býti amnestová
ni, jinak že se postaví v čelo revoluce
důstojuické. Když král Petr o tom učinil
oznámení v ministerské radě, někteři ministr
Jiří
Petr
Petro
kouskoUhersko
Rusko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Srbsko
Vídeň
Maja
12
article
radili, aby korunní prine Jiří prohlá-
šen byl za choromyslného a byl ně
kde internován. Vláda trvá na stano-
visku politiky miru a chce podati demisi
kdyby se vyslovila většina ve skupštině proti
vládě. V téže ministerské radě usneseno však,
aby udělena byla milost všem dů-
stojníkům-protispiklencům 12.t
m, jakož aby tito důslojníci dosazení byl
zvova k armádě, králi pak aby dány byly zá-
ruky bezpečnost4. Divisjonáři plukov-
níkovi Bojovičovi v Niši předevčírem odevzdán
pamětní spis 400 důstojníků, ve
kterém se žádá neprodlená amne-
stie a zařadění do armády pro odsouzené
protispiklence důstojníky. Nebude - li vyhověno po-
žadavku tomu do 12. t. m, bude obno-
vena nejen v Niši, nybrž v celé
divisi moravské vojenská rev oluce a
korunní prine bude vyhlášen za krále.
Na dalmalském jihu je prý úplný klid.
Z Vídně, 9. prosince. »N. Wr. Tgblitu.«
telegrafují z Kotoru: Starosta kotorský Radimí
prohlašuje, že v celém okrese, nehledě k udá-
lostem na Černé Hore, jest úplný klid a pořádek
a žo tedy nen pro cizince žádně příčiny, aby
se vyhýbali jihu Dalmacie, zvláště pak roman-
lickému Kotoru.
Jiří prohlý
Bojovič
N Wr
Niš
Vídeň
Kotor
Černá
Dalmacie
13
article
Objednávka vojenských plášťů pro Srbsko.
Z Vídně, 9. prosince. »N. Fe. Pr. « telegra-
fují z Berlina: U veliké firmy pro vojenský
oděv objednáno 200.000 plásťů, kter
v době jednoho roku musí býti dodány na ně-
kolikrát. Objednala je srbská s práva ar-
mádní.
Východní dráhy a Bulharsko.
Ze Sofije, 8. prosince. (K. k.) Ředitel Ne-
mecké banky Helferich přijel sem z Cařihradu,
aby se u bulharské vlády informoval o s ta vu
ofázky východních drah. Ježto bul-
harská vláda stále ještě trvá na stanovisku, že
se musí vyjednávati společně s Tureckem a vý-
chodními drahami, nebude vyjedná ván
prozatím znovu zahájeno.
Děla pro srbskou armádu.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.) Dl
srbských zpráv pozůstává zásilka válečného ma-
terišlu, která se teprve očekává v Solunu, z děl.
jež nesměla projíti Rakouskem
musila se vrátiti. Novakovič se
dnes rozloučil u Porty a přištím
týdnem odje de.
Zbraně pro Brbsko.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k) „Ikdam“ sdě-
luje, že do Soluna přibyly z Francie pro Srb-
sko nové zásilky zbraní a střeliva a že
Porta dovolila, aby byly po území tureckém do
praveny.
Novakovič
Port
Ikdam
Srb
Srbsko
Vídeň
Berlín
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Soluna
Rakousko
Francie
Helferich
Sofij
14
article
Výklady tureckých časopisů.
Z Calihradu, 8. prosince. (K. k) Prohlá šen
říšského kancléře knížete Bülowa o ne-
pochybné věrnosli vůči Rakousko-Uhersku působína
turecké kruhy patrným dojmem
Z Cažihradu, 8. prosince. (K. k.) „Jeni Gazella“
vyvozuje z řeči ministra Tittona význam dohody
ruskoitalské. — Nový turecký lis! „Tašihiefkiar
vykladá geografický hospodářský a nolitický význam
dohod mezi Ruskem, Italií, Tureckem
ostatními státy balkánskými.
z Calihradu, 8. prosince. (K. k.) Dle tureckých
listů má býti proveden dávný úmysl, aby o bv o
třetího sboru (Solun) byl rozdělen v
dva sbory, jejichž štáby by měly sídlo v Solunu
a Bitolj.
Bülow
Jit Gazella
Rakousko
Uhersko
Rusko
Turecko
Soluna
Soluna
Calihrad
15
article
Mladotnrecké oruány proti velkómu vezírovi.
Z Calihradu, 8 prosince (K. k.) „Tanin“ pokra-
čuje v útocích na velkého vezíra a praví, že kabinet
Kiamila paše jest pouze kabinetem pře-
chodním, který při zahájení parlamentu
musí podati demisi, pro níž jsou též čelné
jiné důvody. List praví, že národ se oděl šatem libe-
rálním, avšak že hlava má ještě pokrývku zastaralou.
První parlament musí býli vrchním tribunálem a tisk
má povinnost, aby jako státní zástupce sepsal obža-
lobu. „Tanin“ praví, že Kiamil paša při sjednocení
Bulharska s Rumelií jako ministr náboženských fon-
dů zabránil vtrhnutí, které navrhovali velký vezln
Said paša a ministr vojenství Ghazi Osman paša
později jako velký vezir nic neziskal v bulharsko-
srbské válce, ačkoliv Bismark se tomu divil. List kri-
tisuje úřadování Kiamila paše jako valiho ve Smyrně
a praví na konec, že poslední čtyři měsíce dukázaly
že naděje, kladené do Kiamila paše, byly klamné.
Z Catihradu, 9. prosince. (K. k) Úloky orgánu
výboru „Šuraj Ummetu“ a „Taninu“, který rovně
jest mladoturerkého smýšlení, zasluhují pozornosti
Prozatím nelze však přesně konstatovati, jaké jsou
důvody, cíle a síly tohoto hnutí.
Na turecko-srbské hranici.
Z Cařibradu, 9. prosince. (K. k.) Jak sděluje „Sa-
bah“, bylo 6 osob zadrženo tureckým vojskem, kdyt
se pokoušely překročiti turecko-s r bske
hranice.
Kiamil paša
Osman paša
8 prosinec
Bulharsko
Rumelie
Smyrna
Catihrad
Cařibrad
Šuraj Ummet
Calihrad
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 115.)
Ve Vídni, 9. prosince.
(Zvl. lelef. zpráva »Nár, Listůe.)
Hlučný začátek schůze. — Mini-
sterský předseda pojednává o pal-
čivých denních otázkách. — Posl.
dr. Mahler, zionista. odsuzuje řízné
stanné právo a německé násilnosti.
— Posl. prof. Masaryk uvádí soud
o pražských událostech na pravou
míru.
Také počátek dnešní schůz
byl hlučný. Když vešel do sněmovny mi-
nisterský předseda bar. Bienerth se členy
svého kabinetu, počali naň čeští rad-
kálové volati: »Zrušte stann
právo v Praze!« Posl. Sláma česky
»Stanné právo zrušit!« Posl. Choc ně
mecky: »Pane ministerský pře
sedo, kdy zrušíte náhlý sou
v Praze?!« Posl. Lisý a posl. Žemličk
pískali. Tento pískot a hluk trv al
ještě, když ministerský předseda
povstal, aby promluvil k pilno st
návrhu prince Aloisa Liechten-
s teina o neprodleném vyřízení zalímního
rozpočto.
Řeč bar. Bienertha přerušována byla
ze dvou stran: jednak českými radikály, kteři
za řeči ministra pískali, a potom jeho
výklady přerušovali věenými interjek-
cemi, jednak křesťanskými sociály.
Min
Posl
doktor
Mahler
profesor
Masaryk
Bienerth
Sláma
Lisá
Liechten
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
češtit rada
18
article
kteří shlukli se kolem jeho křesla, a vzdáva-
li mu pokaždé skorovětě pochvalu
potleskem, při čemž počínali si jako dobře
vycvičený sbor herců Meiningenských. Jest vů-
bec velmi zajímavo a pozoruhodno, že chefu
vlády potlesk vzdávali jen a jedině
křesťanští sociálové. Bar. Bienerlh
odůvodňoval zevrubně stanné právo v Pra-
ze, avšak dva důkazy nepodal: předně, že stan-
né právo bylo v Praze absolutně potřebno a ne-
zbytno a že nebylo jiného prostředku k upoke-
jení a zjednání pořádku a klidu než jedině
stanné právo, a za druhé nepodal důkazu, pro
nebylo užitotéhož „o svědčeného
prostředku jinde. Nemyslíme slovem tím
města jako Vídeň nebo Terst, myslíme tím mě-
sta v tak zvaném německém úze mí
království českého. Bar. Bienerth také
omlcuval a hajil horlivě místodržitele
českého a chválí si ho. Chef vlády a bývalý
ministr vnitra vykonal tím jenom povinnost vůči
hr. Coudenhovovi, který v posledních několika
rodetích bezpodmínečně se podrob-
val příkazům z Vídně a Pešti více
než bylo zdrávo jeho zájmům osobním a než
bylo potřebno po stránce věcné. Chef provisor-
niho kabinetu dušoval se, že chce parlamenta
že věří v parlament, čímž chtěl říci, že
přeje parlamentní vládě a věří v parlamentn
vladu a vysloril povděk svůj nad roz-
mys!ností a umírněností, s jakou
pracovala poslanecká sněmovna hned dru-
hého dne po vyhlášení stanného
práva v Praze. Dar. Bienerth proklamoval, že
vláda horlivě se o to zasadí, aby
akudemičtí občané stali se opět
studenty. Kdyby byla vláda tento slib splnila
již dříve, kdyby byla dbala fakta, že v Praze
němečti studenti nejsou k tomu, aby stále
bumlovali, t. j. vyzývavě demonstrovali na Pří-
kopě a tam těžce poškozovali veškeré styky ob-
chodní a provokovali vojenskou pohotovost, ne-
bylo třeba v Praze vyhlašovati stanné právo.
Meiningenský
Bienerlh
Bienerth
Coudenhove
Praha
Vídeň
Terst
Pešť
19
article
Podlo ohlášky bar. Bienertha podá vlá da
osnovu zákona o vlašské fakult
právnické. Kde se však zřídí, neudal. Toli-
kéž nezmínil se ni jediným slovem o slovin-
ské fakultě právnické, ještě méně pak
o české universitě moravské Co pravi
o česko-německém smíru, to vše o tomto pro-
žluklém bodu ministerských řečí slyšeli jsme
již v podobné a mnohem lepší všeobecnosti, než
jak to přečetl bar. Bienerth dnes, jenž častoval
svoje posluchače vyčichlými novinkami druhu,
jako na příklad, že hubené vyrovnání jest lepší,
než tučný proces a podobně. Bar. Bienerth pra-
vil, že chce konkrétním způsobem pokusit
se o zmírnění třenic mezi Čechya
Němci v době nejbližší a že che
činiti tak postupně a v jednotlivo-
stech, ale nesestoupil nikde s výšin a mlžin
neurčitocti na pevnou a určitou půdu skuteč-
nosti. Na konec tleskali mu jenom křesťanšu
sociálové a z Poláků viděli jsme jedíně Szajera
pohybovati rukama.
Po Kunschakovi, křesťanském to soci
álu, mluvil
Bienerth
Němec
Polák
Čechya
český univerzita moravský Company prav
21
article
dr. Mahler.
Odsuzoval co nejrozhodněji
stanné právo v Praze. Pravil, že jest
v širém odporu s kulturou, povyšují-l i se
ve XX. věku šibenice a manliche-
rovky na vrchol moudrosti. Národová
nejsou vinni stanným právem v Praze, které
jest toliko prohlášením bankrotu vládního sy-
stému. Mluvě o posledních příhodách na
vídeňské universitě, pravil, že na ně-
mecké straně se ustavičně tvrdi, že musí být
hájen německý ráz vídeňské uni-
versity. Kdo pak přispěl ke slávě této vy-
soké školy? Byl to Rokytanski, Škoda
Albert, Miklosič, Jagič a jiní Ne-
němci. Tito héroové ducha dali nám prá-
vona luto universitu a my si toto právo
nedáme vzíti těmito německými
„apaši“. Všichni rakouští národov
mají stejné právo na vídeňskou
universitu. Potom pojednal o něme-
ekých ná silnoste ch, spáchaných v Mense
doktor
Mahler
Jagič
Praha
Škoda Albert
Miklosič
Mensa
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 8. prosince.
Mám svou pranostiku:
Hraje-li žena před polednem na klaví
Chopinův smuteční pochod — spálila pečeni
schovává li touhle předvánoční dobou něco na
kvap do postele, zcela jistě vyšívá mi pantofle
Budou to už desáté, jež dostanu k Ježišku
a budou velké, poněvadž ty loňské byly malé
Ale dostanu je — proli tomu není žádné stanné
právo.
A ještě něco dostanu k Vánocům,
Hosta.
Myslím, že to osudem všech rodin, jež
mají nějskou tetu, která nemá ale strejčka,
musí se pozvat, a to nejen na Štědrý den, nýbrž
i na Boží hod a na druhý svátek. Říká se
host a ryba třeliho dne atd.; ale to srovnání
kulhá, neboť rybu možno usmažit, aby neza-
váněla, kdežto usmažit hosta . . . na touž
jsou paragrafy ..
K těmto předvánočním starostem přislu-
puje ještě jedna velmi zbytečná a přece těžko
zrušitelná, protože starobylá jako buml na Prí-
kopě.
Je to starost s vánočními dárky!
Kdyby si člověk usmyslil, vyhledat ty nej-
hloupější, netrefi tak, jako když celý měsíc na
ně spekuluje.
Hledal jsem už u knihkupců, zdali existuje
nějská kniha, ve které by byla zlatá rada, co
dát komu na Štědrý den. Ale kde pak!
To se spíše člověk dočte o srdeční vade
evrčka, o strouhadlech starých Fočničanů,
předloze sestátnění vstupu do ráje, a zdal
matka Eva tloukla máslo . . . ale »Vánoční
dárky snadno, lacino a dobře« . . . pan Vyma-
zal ještě nenapsal.
A tak to půjde starou cestou: milostivá
dá vám župan, slečna dcera vyšívané káandy.
které co nevidět »pustí« na košili, pan syn
koupí doutníky a krásně vám je vykouři a nej-
mladší dceruška zahraje, až vzplanou světla na
stromečku »Modlicí se pannu« a strašlivěji
skope. No a Máry — taky letos spálí vánočku,
čímž vás ale docela nic nepřekvapí.
Chopinův
Eva
Vyma
Mára
Praha
smuteční pochod
23
article
Dobře cítím, jak jsem negalaniním, že jsem
dříve neuvedl, co vy dáte milostivé; ale jste
přednosta domácnosti (aspoň při sčítání lidu)
pak jste vlastně obětí svátků. Neboť dává hi pět
jednomu, je to vždyeky snazší, než musí-li dát
jeden pěti. A dát musíte, co by to bylo jinak
za svátky.
A tu je Achillova pata otců rodin, tady
schází příručka: »Vánoční dárky snadno, lacino
a dobře!« Bloudite každého večera (misto abyste
rozumně seděli ve své hospůdce) kolem výklad
ních skriní, vidile sta a sta věcí, ale nemůžete
si vybrat. Přece nekoupíle paní tehyni foukaei
harmoniku nebo houpacího koně; své ženě ne-
můžete rovněž dát stavebnici nebo hracíh
vlka; a slečně dceři?
Řekne se: dejte ji knihu! Ale jakou, když
moderní romány jsou samá nevěra — a pak
všechny jistě dávno přečtla . .
Zase je s tím kříž a zas to půjde starou
cestou: tchyni koupite valašské papuče, milo-
stivé dále tobolku s padesátkou, poněvadž říká,
to že je ten nejlepší dárek, slečně deeří nára
mek, klukovi hodně strakatou kravatu a překlad
klasika, kterého na gymnasiu právě čtou a Máry
dáte pětikorunu s ucuvou prosbou, aby milost-
paní neodmlouvala, když ji hubuje. V zájmu
míru v domácnosti je tato kompensace nutnou:
můžete-li, dejte radši víc.
achillův
Bloudite
Mára
24
article
Navedl jsem vás dle nejlepšího vědomía
svědomí, neboť Máry je důležitou, ne li nejdů-
ležitější osobou v domé a začasté i dobrým di
plomatem. Vzpomínám aspoň na jednu Máry
která znamenitým způsobem splnila svoje diplo-
matické poslání, když mně jako kvintánovi nesla
kamsi růžové psaníčko. Polibil bych ji do dnes
za to chytráetví! Když královský otec na scho
dech ji potkal a moudře se ji ptal, kam s tim
jde, duše předobrá a diskretní odvětila: »Milost-
pane — já to nesmím říct, mladý pán mněto
zakázal . . .«
Než, nechme bolestných vzpominek a
žijme přítomnosti mezi Mikulášem a Štědrým
dnem.
Předvánoční doba dle básníků nejpostičtější
z celého roku, dle prosaistů nejdražši, všeobecně
vzato, je docela přijemnou pro samotáře i spo-
lečnost Stalo se vám, že jste úplně sám, neche
říci ošklivé slovo starý mládenec. Ale zmeškal
jste spojení s rychlikem života, z nedostatku
času nebo z jiných příčin zapomněli jste se
oženit a teď se tlučete dál omnibusem, zasta-
vujícím o polednách v hostinci, večer tamtéža
v noci v prázdném, opuštěném bytě o čtyřech
stěnách.
Jindy všechno na vás padá, ale v předvá-
nočním údobí smiřite se s osudem, neboť máte
také svoji společnost. V krbu vesele praská
občas ve vedlejším pokojí praskne parkela.
Mára
Mikuláš
25
article
lampa na stole tiše šeptá a vaříte-li čaj, i samo-
var bublá. Spustite se do křesla, zavinete se do
útulné samoty (po případě do županu) a sáhnete
po knize, po dobré české knize a zahloubáte
se v ní.
Znám jednu takovou, převýbornou — slav
právě čtvrtstoleti od prvého vydání. Kniha zlatá.
které na paměť měly by se učit děti ve školách,
místo deklamovánek o lišce a vráně, která na
vysokém dubé, sýrec držíe v hubě, ald ... se-
děla a sýr ten snisti hleděla ..
Je to Čechův »Lešetinský kovář« . ..
Tenký, známý svazeček »Poetických be
sed«, druhdy skonfiskovaný, dnes s malou změ
nou nezávadný.
Kniha žhavá, plná jisker, jako ta ocel, do
které »perlik buší vesele«-
Kniha, nezneuctěná ani nejmenší cenou ja-
kékoliv vzájemně se podporující korporace, ale
poctěná nejvyšším možným vyznamenáním
čtena a zbožňovaná českým demokratickýmli
A konečně, kniha čivrt století stará a po-
řád časová ! . ..
dem
Předevčírem uluhlo.
Žandarmové na ulicích dostali kožich.
Vltava ledovou pokrývku a mládež chuť k bru-
Jak se zdá, přijde ještě před Vánocem
zdravý tento sport, který v pozdním věku pro
vozoval Goethe, aby zahřál stareckou svojí krev
ke cli.
Odvážnější pusti se na Vltavu, po kter
dříve pořádány bývaly veliké výlety celých spo
Čechův
Lešetinský
Goethe
Vltava
26
article
slení.
lečnosti do Chuchle a do Zbraslavi, méně od
vážným stačí Matiční kluziště, Střelecký ostro
a ještě několik po různu v městě upravených
polévaných míst.
Ale na jedno místo se zapomenulo! Když
jsme chodivali za dešťů výstavou, celé veliké
prostranství mezi alejí a strání pod průmyslo-
vým palácem byla jedna veliká kaluž.
»Mrznout tak — to by bylo kluziště !« ří-
kali jsme si.
Nebyl by to špatný nápad. Prostranstvíje
opravdu veliké a nie se na něm nemůže zničit.
poněvadž, jak známo, »rostl« tam pouze plsek
a restaurační stoly pana Kamenského
Kejhara.
Hudební pavilon, nezbytný pro kluziště,
stojí krásně uprostřed.
Osvěllení obloukové a po případě guirlandy
žárovek pro večerní bruslení do 18. října tam
byly a není vyloučeno, že dosud jsou. Re-
staurační pavilony hodly by se znamenitě z
ohřivárny a bufety, tedy neschází nie jiného,
než aby několik podnikavých ldi sedlo a na-
psalo: »Slavný zemský výbore, račiž laskav
zapůjčiti místo pod fontánou ke zřízení klu-
ziště, jehož čistý výnos by připadl Ústřední
Malici školské . . «
Není nejmenší pochyby, že výbor zemský,
jak jde o Matici, okamžitě to povoli. . ..
Už se v myšlenkách na výstavé klouzám ..
Zevloun.
Kamenský
Kejhar
Malik
Zevloun
Chuchle
Zbraslav
Re