ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c8585f0-7633-11dc-8d84-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 67, person 73, org 17, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 9. prosince, 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 339.
4 article
Haranni avečerní liety předplácí se v Praze v administrani: na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na lirtjeta . . . . 7 K 5oh ve filiálkách na měsie. . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsie. . . .. na čtvrt ieta . . . . 9 K voh s dvojí zásilkou na měl sle na čtvrt lota : . . . n K 9oe
Praha
5 article
ečerní dání. V dvobném prodejit ranní číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . zn 4 h Vo filiálkách na vankově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5k lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházeji se těž ředakce, tiskárna a expedlioe „Národních Listů- Rukoptsy se nevrnoují.
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Dotaz posl. dra. Čelakovského v příčině něme ckých výtržností proti českým menšinám. Z Vídně, 9. prosince. Posl. prof. dr. Če lakovský podal na minitra vnitra dotaz, ve kte rém uvádí se zpráva »Národních Listů« o ná- vštěvě poslance Papouška a redaktora Slsa z Mladé Boleslavi v České Lípě a táže se, zdali výtržnosti v německých mě- stech proti menšinám českým jsou vládě povědomy a zdali vláda se chce proti nim zachovati tak, jak se chová jinde, zejména chceli poskytnout české menšině stejnou o chranu jakou poskytuje německé menšině v Praze ? Z tábora českých stran. Z Vídně, 9. prosince. Parlamentn komise svazu poslanců český ch konala dnes dopoledne schůzi, ve které nedospělo se všakk žádnému roz- hodnutí. Usneseno pouze záležitost volby místopředsedy poslanecké sněmovny po dru. Žáčkovi odkázati parla- mentní komisi »Národního klubu«, která se sejde dnes o půl 3. hod. odpol. Agrárníci trvají na kandidatuře posl. Zázvorky. Jednání o pražském bumlu. Z Vídně, 9. prosince. Naléhá se na pře ložení pražského bumlu z Příkopu na jiné misto, poněvadž na Příkopě opa- kováním výtržnosti, které měl buml v zápětí byli by vydáni zkáze jak čeští, tak němečt obchodníci. Avšak jest vědomo, že bez zru šení bumlu nemůže býti zrušeno stanné právo v Praze a že bez zru- šení náhlého soudu nemůže žádný Čech hlasovati pro zatímní rozpo čet. Klade se důraz na to, že dlužno rozlišo- vali právo nošení barevných čapek a stuh od práva na buml. Bar. Bienerth a Kaněra s včera s německými děkany v žádné věci ještě nedohodli.
Čelakovský Posl profesor doktor če Slsa Žáček Zázvorka Bienerth Kaněra Vídeň Mladá Boleslav Praha Čechy Český lípa poslanecký sněmovna národní klub
7 article
Výkonný výbor německých liberálních stran o no- šení barev. Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ve výkonném výboru německých svobodomyslných stran jednalo se zvláště o zákazu barev v Praze čelní řečníci tolo opatření co nejostřeji kritisovali prohlašovali, že zákaz barev jest úplně neoprávněný pročež musí býti proti němu nejrozhodněji protesto- váno. Představenstvo bylo vyzváno, aby u vlády ihned intervenovalo a žádalo o okamžité odvo- lání zákazu barev. Za každých okolno- stí musí býti zákaz nosení barev zruše se zrušením stanného práva. V příčině udiostí při kladení základního kamene k no- vě universitní budově v Praze bylo litováno, že slav- nost ještě přod vyhlášením stanného práva byla zma- řena zasáhnutim úřadu, k čemuž nebylo žádné pří- činy. Porada o parlamentním projednání prozatímníh rozpočtu byla prozatím odročena. »Vivat Praga !« Z Tridentu, 9 prosince. Na vysoký pomník Dantův byl vyvěšen prapor s nápisem »Vi va Praga!« — Tento prapor byl po- licif sňat. Ministr hr. Andrassy ze lži usvědčen. Z Vídně, 9. prosince. »Arbeiterzeitungn« telegrafují z Drážďan: »Ve druhé saské sněmovně, ve kteréž usneseno nedávno hlaso- vací právo plurální, odůvodňována reforma faktem, že hr. Andrassy, odůvodňuje svoje právo plurální, dovoláva se svědectví knížete Bülowa, jakož i anglického premiéra Asquitha, kleří na dotaz učiněný vyslovili se pro práv plurální, pravíce, že plurální právo jest je- diným systěmem, který vyhovuje požadavkům národa.« — Drážďanská »Volksztg.« sděluje nyní
Dantův Bülow Asquith Vídeň Praha Trident Drážďany Praga
8 article
že lord Keir Hardie, člen dolní sněmovny, tázal se předevčírem snglického řídicího ministra. je-li tvrzení hr. Andrasse pravdi- vým? Asquith odvětil: »Ani jediné slovo není pravdivé, neřekl jsem ničeho ta- kového ani hr. Andrassymu an komukoliv jinému.« Tím jest sbourána legenda, kterou maďarský bajkář rozšířil po cele Evropě důkladně a hr. Andrassy jest od- halen jako smělý lhář. O čem jednal dr. Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 9. prosince. Ke včerejšímu po- bytu uherského ministerského předsedy dra. Wekerla ve Vidni sděluje se »Pešťskému Novému Journalu«: Faktum, že tentokráte byl s drem. Wekerlem státní tajemník P opovics a že byl s drem. Wekerlem nejen v rakousko- uherské bance, nýbrž též u bar. Bienertha, nasvědčuje, že konaly se důležité po rady také v záležitosti bankovní Audience dra. Wekerla věnována byla napřed předlohám, které budou záhy po- dány v poslanecké sněmovně uherské, potom také zprávě o splynutí čili o fusi stran. Poněvadž této fusi brání tou dobou jenom záležitost bankovní, jelikož nebylo dosaženo ve věci té mezi koalo- vanými stranami pořáde ještě žádné dohody, jest na snadě domněnka, že přetřásána byla tato záležitost jak na audienci, tak na roz- mluvě s bar. Aehrenthalem a bar. Bienerthem. Kromě toho věnován byl po- byt dra. Wekerla rozmluvě s bar. Bienerthem o terminu pro vyřízení předl ob bosensko-hercegovské a předl ohy kterou se zvyšuje daň lihová, poně- vadž v rozpočtu na r. 1909 jsou již zařaděny zvýšené důchody ze zvýšené daně té. Dr. Wokerle vrálil se zase do Pešli. Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ministerský před soda dr. Wekerle a státní lajemník Popovics vrátili s včera odpoledne do Pešt Portugalský král.
Hardie Asquith Bienerth doktor Wokerle Wekerle Popovics Evropa Vídeň dolní sněmovna poslanecký sněmovna
9 article
Z Lissabonu, 8. prosince. (K. k.) Zdravotn stav králův se zlepšil. Turečtí námořní důstojníci do Anglie. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.). Dle »Serveti Tunnu« vstoupí 15 tureckých námořních důstojníků do anglického námořního vojska aby se tam vycvičili. Události v Marokku. Z Paříže, 8. prosince. (K. k.) Rozpočtová komise sněmovny zkoumala dodatečn úvěry pro Marokko, které za r. 1908 dosáhly výše 25,118.000 franků. S výdaji z r. 1907 je to celkem obnos 41 millionů. Z Berlina, 8. prosince. (K. k.) Do r oz- hodčího soudu v záležitosti casa- blanské zvolila německá vláda skutečného tajného legačního radu a justiciára v zahranič- ním úřadě dra Kriega a italského státního radu Fusinstu. Rozhodčí soudci, zvolení ně- meskou a francouzskou vládou, budou dle 2. článku smlouvy o rozhodčím soudu z 25. li- stopadu t. r. voliti nyní předsedu.
Tunna Krieg Anglie Cařihrad Maroko Paříž Berlín rada Fusinst Lissabon
10 article Nebezpečí války na Balkáně.
Nebezpečí války na Balkáně. Rakonská odpověd. Německy psaný orgán uherské vlády » Pester Llnyd« oznamuje: »Odpověď rakonsko- uherské vlády na druhou ruskou nótu příčině evropské konferenee byla včera (8. prosince) odeslána. Rakousko- Uhersko trvá na svém dosavadním stanovisku, avšak nevylučuje další vyjed- návání. — Rakousko Uhersko není odpůrcem konferenčního projektu, ono přeje si naopak, aby se konference sešla, avšak ono chce, aby napřed dány byly předpoklady pro positivnl zdar konference. Na tomto stanovisku trvá a nedá se od něho ničím odvrátit.« — Berlínská »Vossische Zeitung« sděluje, že učiní Německo zprostředkující návrh, dle něhož prý by vyho
Pester Balkán Německo Rakousko Uhersko Rakousko Uhersko Vossische Zeitung
11 article
věno bylo oběma stanoviskům, ruskému i ra- kousko uherskému. Dle tohoto návrhu má Ra- kousko-Uhersko dovolit, jak Rusko žádá, aby se na konferenci o annexi Bosny a Hercegoviny rokovalo, ale s podminkou, že konference dřive jak zase Rakousko si přeje, uzná annexi Bosny a Hercegoviny za dokonanou událost... Jakou cenu by pak »rokování« o annexi pro Rusko mělo, zapomněla »Vosa. Zg « doložiti. Sensačně romantické zprávy ze Srbska. Z Vídně, 9. prosince. Zdejší všeobecná korrespondence rozšiřuje tyto zprávy: »Celý důstojnický sbor srbský obráti se na korunního prince Jiřího se žádostí, by se o to zasadil, aby král Petr ihned na jeho prospěch odstoupil, jeli- kož nemůže býti trpěno další spiknutí. Maje listinu 900 důstojníků poděpsanou šel prine předevčírem ke králi Petrovi a prohlásil, že nynější kabinet a spiklí důstojníci musí býti ihne propuštěni, na druhé straně pak že vši- chni odsouzení důstojníci musí býti amnestová ni, jinak že se postaví v čelo revoluce důstojuické. Když král Petr o tom učinil oznámení v ministerské radě, někteři ministr
Jiří Petr Petro kouskoUhersko Rusko Bosna a Hercegovina Rakousko Srbsko Vídeň Maja
12 article
radili, aby korunní prine Jiří prohlá- šen byl za choromyslného a byl ně kde internován. Vláda trvá na stano- visku politiky miru a chce podati demisi kdyby se vyslovila většina ve skupštině proti vládě. V téže ministerské radě usneseno však, aby udělena byla milost všem dů- stojníkům-protispiklencům 12.t m, jakož aby tito důslojníci dosazení byl zvova k armádě, králi pak aby dány byly zá- ruky bezpečnost4. Divisjonáři plukov- níkovi Bojovičovi v Niši předevčírem odevzdán pamětní spis 400 důstojníků, ve kterém se žádá neprodlená amne- stie a zařadění do armády pro odsouzené protispiklence důstojníky. Nebude - li vyhověno po- žadavku tomu do 12. t. m, bude obno- vena nejen v Niši, nybrž v celé divisi moravské vojenská rev oluce a korunní prine bude vyhlášen za krále. Na dalmalském jihu je prý úplný klid. Z Vídně, 9. prosince. »N. Wr. Tgblitu.« telegrafují z Kotoru: Starosta kotorský Radimí prohlašuje, že v celém okrese, nehledě k udá- lostem na Černé Hore, jest úplný klid a pořádek a žo tedy nen pro cizince žádně příčiny, aby se vyhýbali jihu Dalmacie, zvláště pak roman- lickému Kotoru.
Jiří prohlý Bojovič N Wr Niš Vídeň Kotor Černá Dalmacie
13 article
Objednávka vojenských plášťů pro Srbsko. Z Vídně, 9. prosince. »N. Fe. Pr. « telegra- fují z Berlina: U veliké firmy pro vojenský oděv objednáno 200.000 plásťů, kter v době jednoho roku musí býti dodány na ně- kolikrát. Objednala je srbská s práva ar- mádní. Východní dráhy a Bulharsko. Ze Sofije, 8. prosince. (K. k.) Ředitel Ne- mecké banky Helferich přijel sem z Cařihradu, aby se u bulharské vlády informoval o s ta vu ofázky východních drah. Ježto bul- harská vláda stále ještě trvá na stanovisku, že se musí vyjednávati společně s Tureckem a vý- chodními drahami, nebude vyjedná ván prozatím znovu zahájeno. Děla pro srbskou armádu. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.) Dl srbských zpráv pozůstává zásilka válečného ma- terišlu, která se teprve očekává v Solunu, z děl. jež nesměla projíti Rakouskem musila se vrátiti. Novakovič se dnes rozloučil u Porty a přištím týdnem odje de. Zbraně pro Brbsko. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k) „Ikdam“ sdě- luje, že do Soluna přibyly z Francie pro Srb- sko nové zásilky zbraní a střeliva a že Porta dovolila, aby byly po území tureckém do praveny.
Novakovič Port Ikdam Srb Srbsko Vídeň Berlín Bulharsko Cařihrad Turecko Soluna Rakousko Francie Helferich Sofij
14 article
Výklady tureckých časopisů. Z Calihradu, 8. prosince. (K. k) Prohlá šen říšského kancléře knížete Bülowa o ne- pochybné věrnosli vůči Rakousko-Uhersku působína turecké kruhy patrným dojmem Z Cažihradu, 8. prosince. (K. k.) „Jeni Gazella“ vyvozuje z řeči ministra Tittona význam dohody ruskoitalské. — Nový turecký lis! „Tašihiefkiar vykladá geografický hospodářský a nolitický význam dohod mezi Ruskem, Italií, Tureckem ostatními státy balkánskými. z Calihradu, 8. prosince. (K. k.) Dle tureckých listů má býti proveden dávný úmysl, aby o bv o třetího sboru (Solun) byl rozdělen v dva sbory, jejichž štáby by měly sídlo v Solunu a Bitolj.
Bülow Jit Gazella Rakousko Uhersko Rusko Turecko Soluna Soluna Calihrad
15 article
Mladotnrecké oruány proti velkómu vezírovi. Z Calihradu, 8 prosince (K. k.) „Tanin“ pokra- čuje v útocích na velkého vezíra a praví, že kabinet Kiamila paše jest pouze kabinetem pře- chodním, který při zahájení parlamentu musí podati demisi, pro níž jsou též čelné jiné důvody. List praví, že národ se oděl šatem libe- rálním, avšak že hlava má ještě pokrývku zastaralou. První parlament musí býli vrchním tribunálem a tisk má povinnost, aby jako státní zástupce sepsal obža- lobu. „Tanin“ praví, že Kiamil paša při sjednocení Bulharska s Rumelií jako ministr náboženských fon- dů zabránil vtrhnutí, které navrhovali velký vezln Said paša a ministr vojenství Ghazi Osman paša později jako velký vezir nic neziskal v bulharsko- srbské válce, ačkoliv Bismark se tomu divil. List kri- tisuje úřadování Kiamila paše jako valiho ve Smyrně a praví na konec, že poslední čtyři měsíce dukázaly že naděje, kladené do Kiamila paše, byly klamné. Z Catihradu, 9. prosince. (K. k) Úloky orgánu výboru „Šuraj Ummetu“ a „Taninu“, který rovně jest mladoturerkého smýšlení, zasluhují pozornosti Prozatím nelze však přesně konstatovati, jaké jsou důvody, cíle a síly tohoto hnutí. Na turecko-srbské hranici. Z Cařibradu, 9. prosince. (K. k.) Jak sděluje „Sa- bah“, bylo 6 osob zadrženo tureckým vojskem, kdyt se pokoušely překročiti turecko-s r bske hranice.
Kiamil paša Osman paša 8 prosinec Bulharsko Rumelie Smyrna Catihrad Cařibrad Šuraj Ummet Calihrad
16 article
z lnbonee
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 115.) Ve Vídni, 9. prosince. (Zvl. lelef. zpráva »Nár, Listůe.) Hlučný začátek schůze. — Mini- sterský předseda pojednává o pal- čivých denních otázkách. — Posl. dr. Mahler, zionista. odsuzuje řízné stanné právo a německé násilnosti. — Posl. prof. Masaryk uvádí soud o pražských událostech na pravou míru. Také počátek dnešní schůz byl hlučný. Když vešel do sněmovny mi- nisterský předseda bar. Bienerth se členy svého kabinetu, počali naň čeští rad- kálové volati: »Zrušte stann právo v Praze!« Posl. Sláma česky »Stanné právo zrušit!« Posl. Choc ně mecky: »Pane ministerský pře sedo, kdy zrušíte náhlý sou v Praze?!« Posl. Lisý a posl. Žemličk pískali. Tento pískot a hluk trv al ještě, když ministerský předseda povstal, aby promluvil k pilno st návrhu prince Aloisa Liechten- s teina o neprodleném vyřízení zalímního rozpočto. Řeč bar. Bienertha přerušována byla ze dvou stran: jednak českými radikály, kteři za řeči ministra pískali, a potom jeho výklady přerušovali věenými interjek- cemi, jednak křesťanskými sociály.
Min Posl doktor Mahler profesor Masaryk Bienerth Sláma Lisá Liechten Vídeň Praha poslanecký sněmovna češtit rada
18 article
kteří shlukli se kolem jeho křesla, a vzdáva- li mu pokaždé skorovětě pochvalu potleskem, při čemž počínali si jako dobře vycvičený sbor herců Meiningenských. Jest vů- bec velmi zajímavo a pozoruhodno, že chefu vlády potlesk vzdávali jen a jedině křesťanští sociálové. Bar. Bienerlh odůvodňoval zevrubně stanné právo v Pra- ze, avšak dva důkazy nepodal: předně, že stan- né právo bylo v Praze absolutně potřebno a ne- zbytno a že nebylo jiného prostředku k upoke- jení a zjednání pořádku a klidu než jedině stanné právo, a za druhé nepodal důkazu, pro nebylo užitotéhož „o svědčeného prostředku jinde. Nemyslíme slovem tím města jako Vídeň nebo Terst, myslíme tím mě- sta v tak zvaném německém úze mí království českého. Bar. Bienerth také omlcuval a hajil horlivě místodržitele českého a chválí si ho. Chef vlády a bývalý ministr vnitra vykonal tím jenom povinnost vůči hr. Coudenhovovi, který v posledních několika rodetích bezpodmínečně se podrob- val příkazům z Vídně a Pešti více než bylo zdrávo jeho zájmům osobním a než bylo potřebno po stránce věcné. Chef provisor- niho kabinetu dušoval se, že chce parlamenta že věří v parlament, čímž chtěl říci, že přeje parlamentní vládě a věří v parlamentn vladu a vysloril povděk svůj nad roz- mys!ností a umírněností, s jakou pracovala poslanecká sněmovna hned dru- hého dne po vyhlášení stanného práva v Praze. Dar. Bienerth proklamoval, že vláda horlivě se o to zasadí, aby akudemičtí občané stali se opět studenty. Kdyby byla vláda tento slib splnila již dříve, kdyby byla dbala fakta, že v Praze němečti studenti nejsou k tomu, aby stále bumlovali, t. j. vyzývavě demonstrovali na Pří- kopě a tam těžce poškozovali veškeré styky ob- chodní a provokovali vojenskou pohotovost, ne- bylo třeba v Praze vyhlašovati stanné právo.
Meiningenský Bienerlh Bienerth Coudenhove Praha Vídeň Terst Pešť
19 article
Podlo ohlášky bar. Bienertha podá vlá da osnovu zákona o vlašské fakult právnické. Kde se však zřídí, neudal. Toli- kéž nezmínil se ni jediným slovem o slovin- ské fakultě právnické, ještě méně pak o české universitě moravské Co pravi o česko-německém smíru, to vše o tomto pro- žluklém bodu ministerských řečí slyšeli jsme již v podobné a mnohem lepší všeobecnosti, než jak to přečetl bar. Bienerth dnes, jenž častoval svoje posluchače vyčichlými novinkami druhu, jako na příklad, že hubené vyrovnání jest lepší, než tučný proces a podobně. Bar. Bienerth pra- vil, že chce konkrétním způsobem pokusit se o zmírnění třenic mezi Čechya Němci v době nejbližší a že che činiti tak postupně a v jednotlivo- stech, ale nesestoupil nikde s výšin a mlžin neurčitocti na pevnou a určitou půdu skuteč- nosti. Na konec tleskali mu jenom křesťanšu sociálové a z Poláků viděli jsme jedíně Szajera pohybovati rukama. Po Kunschakovi, křesťanském to soci álu, mluvil
Bienerth Němec Polák Čechya český univerzita moravský Company prav
21 article
dr. Mahler. Odsuzoval co nejrozhodněji stanné právo v Praze. Pravil, že jest v širém odporu s kulturou, povyšují-l i se ve XX. věku šibenice a manliche- rovky na vrchol moudrosti. Národová nejsou vinni stanným právem v Praze, které jest toliko prohlášením bankrotu vládního sy- stému. Mluvě o posledních příhodách na vídeňské universitě, pravil, že na ně- mecké straně se ustavičně tvrdi, že musí být hájen německý ráz vídeňské uni- versity. Kdo pak přispěl ke slávě této vy- soké školy? Byl to Rokytanski, Škoda Albert, Miklosič, Jagič a jiní Ne- němci. Tito héroové ducha dali nám prá- vona luto universitu a my si toto právo nedáme vzíti těmito německými „apaši“. Všichni rakouští národov mají stejné právo na vídeňskou universitu. Potom pojednal o něme- ekých ná silnoste ch, spáchaných v Mense
doktor Mahler Jagič Praha Škoda Albert Miklosič Mensa
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 8. prosince. Mám svou pranostiku: Hraje-li žena před polednem na klaví Chopinův smuteční pochod — spálila pečeni schovává li touhle předvánoční dobou něco na kvap do postele, zcela jistě vyšívá mi pantofle Budou to už desáté, jež dostanu k Ježišku a budou velké, poněvadž ty loňské byly malé Ale dostanu je — proli tomu není žádné stanné právo. A ještě něco dostanu k Vánocům, Hosta. Myslím, že to osudem všech rodin, jež mají nějskou tetu, která nemá ale strejčka, musí se pozvat, a to nejen na Štědrý den, nýbrž i na Boží hod a na druhý svátek. Říká se host a ryba třeliho dne atd.; ale to srovnání kulhá, neboť rybu možno usmažit, aby neza- váněla, kdežto usmažit hosta . . . na touž jsou paragrafy .. K těmto předvánočním starostem přislu- puje ještě jedna velmi zbytečná a přece těžko zrušitelná, protože starobylá jako buml na Prí- kopě. Je to starost s vánočními dárky! Kdyby si člověk usmyslil, vyhledat ty nej- hloupější, netrefi tak, jako když celý měsíc na ně spekuluje. Hledal jsem už u knihkupců, zdali existuje nějská kniha, ve které by byla zlatá rada, co dát komu na Štědrý den. Ale kde pak! To se spíše člověk dočte o srdeční vade evrčka, o strouhadlech starých Fočničanů, předloze sestátnění vstupu do ráje, a zdal matka Eva tloukla máslo . . . ale »Vánoční dárky snadno, lacino a dobře« . . . pan Vyma- zal ještě nenapsal. A tak to půjde starou cestou: milostivá dá vám župan, slečna dcera vyšívané káandy. které co nevidět »pustí« na košili, pan syn koupí doutníky a krásně vám je vykouři a nej- mladší dceruška zahraje, až vzplanou světla na stromečku »Modlicí se pannu« a strašlivěji skope. No a Máry — taky letos spálí vánočku, čímž vás ale docela nic nepřekvapí.
Chopinův Eva Vyma Mára Praha smuteční pochod
23 article
Dobře cítím, jak jsem negalaniním, že jsem dříve neuvedl, co vy dáte milostivé; ale jste přednosta domácnosti (aspoň při sčítání lidu) pak jste vlastně obětí svátků. Neboť dává hi pět jednomu, je to vždyeky snazší, než musí-li dát jeden pěti. A dát musíte, co by to bylo jinak za svátky. A tu je Achillova pata otců rodin, tady schází příručka: »Vánoční dárky snadno, lacino a dobře!« Bloudite každého večera (misto abyste rozumně seděli ve své hospůdce) kolem výklad ních skriní, vidile sta a sta věcí, ale nemůžete si vybrat. Přece nekoupíle paní tehyni foukaei harmoniku nebo houpacího koně; své ženě ne- můžete rovněž dát stavebnici nebo hracíh vlka; a slečně dceři? Řekne se: dejte ji knihu! Ale jakou, když moderní romány jsou samá nevěra — a pak všechny jistě dávno přečtla . . Zase je s tím kříž a zas to půjde starou cestou: tchyni koupite valašské papuče, milo- stivé dále tobolku s padesátkou, poněvadž říká, to že je ten nejlepší dárek, slečně deeří nára mek, klukovi hodně strakatou kravatu a překlad klasika, kterého na gymnasiu právě čtou a Máry dáte pětikorunu s ucuvou prosbou, aby milost- paní neodmlouvala, když ji hubuje. V zájmu míru v domácnosti je tato kompensace nutnou: můžete-li, dejte radši víc.
achillův Bloudite Mára
24 article
Navedl jsem vás dle nejlepšího vědomía svědomí, neboť Máry je důležitou, ne li nejdů- ležitější osobou v domé a začasté i dobrým di plomatem. Vzpomínám aspoň na jednu Máry která znamenitým způsobem splnila svoje diplo- matické poslání, když mně jako kvintánovi nesla kamsi růžové psaníčko. Polibil bych ji do dnes za to chytráetví! Když královský otec na scho dech ji potkal a moudře se ji ptal, kam s tim jde, duše předobrá a diskretní odvětila: »Milost- pane — já to nesmím říct, mladý pán mněto zakázal . . .« Než, nechme bolestných vzpominek a žijme přítomnosti mezi Mikulášem a Štědrým dnem. Předvánoční doba dle básníků nejpostičtější z celého roku, dle prosaistů nejdražši, všeobecně vzato, je docela přijemnou pro samotáře i spo- lečnost Stalo se vám, že jste úplně sám, neche říci ošklivé slovo starý mládenec. Ale zmeškal jste spojení s rychlikem života, z nedostatku času nebo z jiných příčin zapomněli jste se oženit a teď se tlučete dál omnibusem, zasta- vujícím o polednách v hostinci, večer tamtéža v noci v prázdném, opuštěném bytě o čtyřech stěnách. Jindy všechno na vás padá, ale v předvá- nočním údobí smiřite se s osudem, neboť máte také svoji společnost. V krbu vesele praská občas ve vedlejším pokojí praskne parkela.
Mára Mikuláš
25 article
lampa na stole tiše šeptá a vaříte-li čaj, i samo- var bublá. Spustite se do křesla, zavinete se do útulné samoty (po případě do županu) a sáhnete po knize, po dobré české knize a zahloubáte se v ní. Znám jednu takovou, převýbornou — slav právě čtvrtstoleti od prvého vydání. Kniha zlatá. které na paměť měly by se učit děti ve školách, místo deklamovánek o lišce a vráně, která na vysokém dubé, sýrec držíe v hubě, ald ... se- děla a sýr ten snisti hleděla .. Je to Čechův »Lešetinský kovář« . .. Tenký, známý svazeček »Poetických be sed«, druhdy skonfiskovaný, dnes s malou změ nou nezávadný. Kniha žhavá, plná jisker, jako ta ocel, do které »perlik buší vesele«- Kniha, nezneuctěná ani nejmenší cenou ja- kékoliv vzájemně se podporující korporace, ale poctěná nejvyšším možným vyznamenáním čtena a zbožňovaná českým demokratickýmli A konečně, kniha čivrt století stará a po- řád časová ! . .. dem Předevčírem uluhlo. Žandarmové na ulicích dostali kožich. Vltava ledovou pokrývku a mládež chuť k bru- Jak se zdá, přijde ještě před Vánocem zdravý tento sport, který v pozdním věku pro vozoval Goethe, aby zahřál stareckou svojí krev ke cli. Odvážnější pusti se na Vltavu, po kter dříve pořádány bývaly veliké výlety celých spo
Čechův Lešetinský Goethe Vltava
26 article
slení. lečnosti do Chuchle a do Zbraslavi, méně od vážným stačí Matiční kluziště, Střelecký ostro a ještě několik po různu v městě upravených polévaných míst. Ale na jedno místo se zapomenulo! Když jsme chodivali za dešťů výstavou, celé veliké prostranství mezi alejí a strání pod průmyslo- vým palácem byla jedna veliká kaluž. »Mrznout tak — to by bylo kluziště !« ří- kali jsme si. Nebyl by to špatný nápad. Prostranstvíje opravdu veliké a nie se na něm nemůže zničit. poněvadž, jak známo, »rostl« tam pouze plsek a restaurační stoly pana Kamenského Kejhara. Hudební pavilon, nezbytný pro kluziště, stojí krásně uprostřed. Osvěllení obloukové a po případě guirlandy žárovek pro večerní bruslení do 18. října tam byly a není vyloučeno, že dosud jsou. Re- staurační pavilony hodly by se znamenitě z ohřivárny a bufety, tedy neschází nie jiného, než aby několik podnikavých ldi sedlo a na- psalo: »Slavný zemský výbore, račiž laskav zapůjčiti místo pod fontánou ke zřízení klu- ziště, jehož čistý výnos by připadl Ústřední Malici školské . . « Není nejmenší pochyby, že výbor zemský, jak jde o Matici, okamžitě to povoli. . .. Už se v myšlenkách na výstavé klouzám .. Zevloun.
Kamenský Kejhar Malik Zevloun Chuchle Zbraslav Re