Ročník XXVI

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 307.

žen na trhu práce. Na 100 dělníků přípa- dalo v Rakousku r. 1880. 59 mužů, 41 žen; r. 1890. 55 mužů, 45 žen. Nejintensivnější konkurence žen o práci jest ve Francii. V de- partementu seineském žádalo o 193 učitel- ských míst 8000 žen, o 2 místa při poště 5000 žen; o 25 míst při francouzské bance žádalo přes 6000 tisíc žen. Na Rusi postupuje řešení ženské otázky rychlejí, než-li v jiných státech evropských. Žena na Rusi má právo na veškeré obory vědy a práce netoliko v theorii, ale také v praxi. Na Rusi se neodnímá učitelce, pro- fesorce, úřednici, lékařce at.d. právo na ro- dinný život, naopak rodinný život se jí ještě odporučuje. Úřady železniční jsou veskrz pří- stupny ženám a to nejen v kancelářích, nýbrž i na drahách. Na jak vysokém stupni stojí na Rusi ženské studium lékařské, bylo lze poznati při vysvěcování nové budovy při ženském lékařském institutě. Slavnosti této se zúčastnil ministr vyučování s nejvyššími hodnosty. Rektor ústavů těchto dr. Ott pravil.

„Rozvoj ženského vzdělání na Rusi stojí výše. než v západní Evropě. U nás myšlénka samo- statného ženského vzdělání stala se již skutkem, kdežto na západě pořád ještě nevědí, do jaké míry by měli ženu ku vzdělání připustiti Počet posluchaček na zemském lékařském institutě obnáší 894 a pro nedostatek místa bylo jich ještě 485 odmítnuto. Poměry bytové jsou v celé střední Europě v Rakousku nejbídnější. V Cislajtanii nema byt se zvláštní kuchyní přes polovice obyva- telův! Průměrně připadá na 1 dům ve Vídni 47.29, v Berlíně 36.5, v Paříži 33.1, v Lon- dýně 7.2 obyvatelů. V Rakousku se zpravidla dělí byty na příliš malé prostory, najemné jest zvláště následkem velkých daní nepo- měrně vysoké; proto jsou byty podnájemníky přeplňovány a z toho vznikají hrozné škody společných hromadných bytů pro zdraví, mrav- nost i hospodářství. Přečetné jsou lidomorné byty sklepní a pod.

Byty pro své dělniky musí v Anglii sta- věti velké podniky dopravní. Jak důležitým by bylo zákonné upravení povinnosti přispí- vání velkých podniků průmyslových ku poři- zování domků dělnických. Stavbě dělniekých domků věnuje říšský sněm německý velkou péči. Letos se usnesl na resoluci, jíž se vládě ukládá, aby povo- lala anketu ku prozkoumání poměrů bytových v celé říši německé, kteráž by také prozkou- mala dosud navrhované opravy a na základě těchto porad aby vláda učinila příslušné ná- vrhy. Říšský kancléř hr. Bülow uznávaje po- třebu odstranění nedostatku bytů dělnictva a j., trval na tom, že musí býti vyhledávána náprava především v oboru působnosti správ obecních, v úlevách daní a v podpoře spoje- ných států dle poměrův a potřeb místních. Levné přiměřené byty dělnieké v Bavo- řích se opatřují vydatnou pomocí státu, Sněm bavorský povolil na zřizování bytů pro děl- níky státních dráh 2 mil. marek a 4 mil. marek na půjčky družstvům, kteréž podnikají stavby domků pro dělnictvo a j. Ve větších obcích bavorských se zřizují spolky pro stavbu obydlí pro dělníky aj. Dělniekou čtvrť zakládá svépomocné druž- stvo dělnické v Lounech poblíž nádraží. — Stavby dělnických domků ujala se obec kutno- horská. — Na Moravě počali zřizováním děl- nických domků v Židenicích aj.

Pšenice bylo ve Spoj. Obeích Severoame- riekých průměrně na 1 obyv. sklizeno: roku 1849. 118 kg, v létech 1870—74. 175 kg. v 1. 1875—79. 213 kg, r. 1879. 249 kg, v l. 1880—84. 240 kg, v l. 1885 — 89. 202 kg, v l. 1890—94. 200 kg, v l. 1895—98. 198 kg, r. 1899. 247 kg. Sibiřskou drahou nastane také v tržbě obilím v Europě veliký obrat. V oblastech Tomska, Irtiše a Tobolska jest 330.000 čtv. mil nebo 221 mil. akrů plodné půdy. Kdyby se tam po akru sklidilo průměrně pouze 35 pšenice, převýšila by tamější sklizeň veškeru nynější sklizeň této chleboviny na celé zemi. Sibiř jest proto příští obilnicí Evropy. Drobné zprávy.

Vyznamenání. Hospodářský spolek opočen- ský zvolil posl. p. Karla Adámka za jeho zá- sluhy o zemědělství vůbec, a hospodářské školství pak zvláště čestným členem. Umělecky provedený diplom byl p, Adámkovi odevzdán předsedou hosp. spolku p. J. Dvořákem z Pod- hoře a jeho náměstkem p. V. Žďárkem. Veřejná zkouška zimního hospodyňského kursu v Chrudimi odbývá se v úterý d. 2./4. o 10 hod. dopolední v sále střední hospod. školy. Po zkoušce o 1. hod., prohledne se výstavka prací žákyň v hospodyňské škole. Zveme přátele hospodářského školství ku zkoušce této, v níž naskytá se příležitost přesvědčiti se, čemu všemu se vyučuje na hospodyňských školách. Letní kurs počne dne 10. dubna a až do tohoto dne se žačky zapisují. — Mezi nové předměty učebné ná- leží šití šatů, jež vyučovati bude zvláštní od- borná učitelka. Že k zdokonalení v kuchařství smí chovanky navštěvovati kychyň velkého hotelu na Bídě, jsme již ohlásili. Letní hospodyňská škola v Opočně která zahájí běh dne 10. dubna a spojena jest s internatem, přijme ještě 5 chovanek. Školné se neplatí; zápisné činí 20 K a za opatření v internátu platí se 28 K měsíčně. Přihlá- šky přijímá ředitelství. Veřejná zkouška chovaneů zimní hospod. školy v Opočně koná se v neděli d. 31./3. 1901 o 9. hod. dopol. v sále hotelu „Holub“ v Opočně. Zveme zdvořile vážené rodiče cho- vanců a příznivce školství vůbec, ku veřejné zkoušce této, při níž naskytá se příležitost seznati, čemu se na škole vyučuje. K číslu tomuto přiložena jest příloha vlastenecké firmy moravské Ed. Kohora v Přerově, kterouž vřele doporučujeme.

Zvědy a odpovědi. Čís. 148. a) Zdali je nájemce honitby povinen platiti škodu, způsobenou zajíci na stromech. b) Zvýšením poštovného mělo být poselné na po- štách zrušeno. Na venkově se poselné neplatí, pouze v místě kde se pošta nachází, v ostatních obcích ano. Jsme povinni poselné platiti, po pří- padě kam podati žádost o zrušení? — c) Který válec je praktičnější, zdali ten, který má čepy na koncích — neb který má hřídel prostředkem? D. v Ch. Odpověď: a) Rozhodně, ale žádati se musí honební družstvo, které teprvé od nájemce ná- hradu vymůže. — b) Obraťte se na c. k. poštovní ředitelství v Praze, kde se Vám vysvětlení dostane. — c) To o výkonnosti válce nerozhoduje. Čep dobře zadělané tutéž službu vykonají jako pro- cházející čepovní tyč (hřídel to býti nemůže). Čís. 149. Jest kyselina fosforečná v saturačních kalech obsažená lehce nebo těžce rozpustná V jaké sloučenině vyskytá se v saturačních kalech dusík, jak využitkují jej rostliny a neuniká-li týž v podobě čpavku neb jiné sloučeniny dusičnaté při delším ležení saturačních kalů do vzduchu? F. B. v Č. K.

Odpověď: Kyselina fosforečná nachází se v saturačních kalech ve formě nerozpustné, jest jí tam jen asi 1.5%. Dusíku chovají kaly as 0.5 a to ve formě ústrojné, jako bílkoviny, v malém množství i co ledek. Dusíkaté sloučeniny mění se v amidy, z těch uvolňuje se čpavek, který se pak nitrifikuje t. j. mění v ledek vápenatý. Při tom ale něco dusíku co čpavek a volný dusík unikne. Jak vidíte, chovají kaly jen nepatrné množství živin a nelze proto na přímý účinek těchto valně spoléhati. Čís. 150. a) Chci síti seradelu na zelené hno- jení do žita ozimního na lehčí půdu, mnoho-li semena jest potřeba na 1 jitro (1600 ) a kdy jest nejlépe síti a musí-li se do žita zavláčeti neb ne? — b) Mnobo-li kilogramů lupiny se seje na 1 jitro do strniště po žních ku zelenému hnojení?

V. N. v P. Odpověď: a) Seradely nutno vysíti na 1 jitro 24 kg a to co nejdříve z jara. Do žita se může síti, toto musí se ale brzy ve žluté zralosti posekati a v panáky vystaviti, aby nebyla seradela dlouho dušena. Je-li pole vlhčí, nemusí se semeno ani zavláčeti; jinak se zavláčí jen lehce, aby se žitu neublížilo. — b) K zelenému hnojení nejlépe hodí se lupina bílá a nutno na 1 jitro 180—200 kg, aby byla co nejhustší. Vezměte semene něco méně a nahraďte lupinu vikví neb hrachem. Čís. 151. Chci koupiti pro sebe a některé členy včelařského spolku asi 100 kusů ovocných stromků hrušní, jabloní, třešní a rynglot. Jaké as druhy by se do naší vysoké polohy hodily a kde je koupiti výhodně z krajiny studené? Jaké zkuše- nosti jsou s přesazováním stromků z krajiny stu- dené do teplejší a naopak? K. Š. v Č. s. Odpověď: Do vaší krajiny hodí se násle- dující druhy jabloně: červené virginské letní, červený astrachan, kusinot, plamenitý kardinal a jablko panské také zv. košíkové. Hrušně: Solno- hradka, bergamotka cibulovitá a zelinka. Na další dotaz Váš nelze několika řádky odpověděti. Otázky tyto vyžadují stručného vysvětlení a poučení, o čemž jest možno jen v obšírném článku pojednati. Čís. 152. Mám již 3 roky zasazené jabloňky. Letos byly však velmi od zajíců ohryzány. Prosím o radu, čím bylo by možno ony jabloňky zachovati; neb je-li lépe novými je nahraditi? J. V. v H.

Odpověď: Od zajíců ohlodané stromky ne- chají se následujícím způsobem opět restaurovati: Vezmou se řidké kravské výkaly a do nich se přidá něco málo červenice a upraví se z toho hustá kaše. Touto směsici se celý kmen až po korunu obalí, hadrem otočí a ováže. Obklad ten se 2—3kráte do roka opakuje. Koruna se však musí do polovice seřezat (zkrátit), neb jinak by bylo vše marné. Obklad ten se musí ihned dáti, než dřevo zaschne. Když vše přesně vykonáte, můžete býti jist, že se stromky na dobro zrestaurují. Čís. 153. Před krátkým časem pometala nám kráva, která do otelení asi měsíc měla; před týdnem pometaly nám opět 2 jedna asi 5 týdnů, druhá as 9 týdnů po připuštění. Možno snad, že i více podobných případů se u nás stalo. Krmíme řezankou smíšenou se senem a řízky, které však asi na 30 cm zmrzly; do pití se dává něco kvasu. Račte nám sděliti, v čem as příčinu těchto J. R. v .

případů hledati? Odpověď: Nejsou-li řízky shnilé, pak neleží příčina nikterak v krmivu a jedná se patrně o pometání způsobené drobnohlednými ústrojenci- bakteriemi. Proveďte důkladnou desinfekci chléva a omyjte kravám zadky slabým roztokem sody. Zmetek se musí ihned z chléva odstraniti a za- kopati. Desinfekci chléva proveďte nejlépe důklad- ným vybílením, dlažbu pak vyčistěte vodou, do níž přidá se chlorové vápno. Mezi desinfekci krávy ze stáje odstraňte a venku dobře očistěte. Čís. 154. Mnoho-li se vyseje jílku vlašského na 1 měřici? Jak se seje brzy, mnoho-li sečí vydá, jak brzo je první seč, neb je-li lépe sít tento se směsí hrachu a ovsa? Jakou půdu vyžaduje a kde mohu obdržeti semeno? B. Š. v L. Odpověď: Jílek vlašský žádá půdu teplou a hlubokou, ač i v půdách lehčích, pokud jsou dobře vyhnojeny a nikoli suché, dobře se daří. Ve vhodné púdě roste ze všech travin nejrychleji, i jetel přerůstá. Může se síti ve směsi s hrachem a ovsem, nesmí ale býti směska příliš hustáa