Str. 306.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

Sbírané mléko lacinou potravou. Německu šíří se s odstředivým strojem čím dále tím ve větší míře agitace pro používání pokud možno v největší míře sladkého mléka sbíraného, jako potraviny lidské. A také není skutečně levnější a lehčeji stravitelnější potraviny jako mléko sbírané, jak to následující úvaha dosvědčí: Stojí-li 1 kg libového, kosti prostého masa 120 h, nachází se v mase tom 210 g bílku a 52 g tuku a jelikož oněch 52 g tuku má cenu as 7 h (1 kg tuku za 140 h): přijde oněch 210 g bílku v mase na 113 h čili 1 kg bílku na 538 h. — Poněvadž 1 ky (= 1 ) sladkého sbíraného mléka chová 40 g bílkovin, má těchto 40 g dle toho cenu 21.5 h a čítáme-li obsah mléčného cukru a něco tuku v mléce sbíraném obsaženého pouze za 3.5 h: má 1 l sbíraného mléka u po- rovnání s cenou masa, cenu 25 h, a jelikož se prodává ve městech nejvýše za 6 h: vidno z toho, že jest mléko skutečně potravina velmi laciná a že by se jí mělo, zejména v méně zámožných kruzích, co nejvíce užívati. Všeobecnému upotřebení překáží zejména fádní chuť sbíraného mléka. I tomu již v Ně- mecku předešli; zhotovují ze sbíraného mléka velmi chutné šumivé limonády, champagnské, a přidávají rozličné přísady, na příklad: něco rumu, kakao a j. Jiný způsob zužitkování sbíraného mléka jest upotřebení téhož ku pečení chleba při za- dělávání na chléb místo vody (1 l sbíraného mléka na 24 kg mouky). Chleb takto připravený jest velice chutný, při tom výživný a zcení se tímto způsobem 1 mléka až na 8 h.

Nezapomeňte na vláčení luk. láčení luk má se předse- vzíti ihned jakmile půda náležitě oschla a brány se více nemažou. Napotom přišla doba, kdy se má půda po délce a na příč, rozvláčeti, rozřezati a to tak silně. až jest půda téměř černá. Třeba i zdánlivě z tráv- níku téměř ničeho nezbylo, to neškodí; neb kořen hlavní zůstává přec zdravým a vyhání pak tím veseleji vzhůru. Pak-li nemáme zvláštní brány luční — ač by brány ty neměla chyběti u žádného rolníka, který má více luk, nechť použije se k tomu obyčejné brány polní. Takovéto dokonale provedené vláčení přináší následovní výhody: 1. Roztrháním půdy umožňuje se vzduchu a světlu volný přístup do půdy, čímž se půda dříve otepluje a vegetace se následkem toho časněji probudí. 2. Takto umožněné proudění vzduchu má za následek rozpouštění živin v půdě nečinně ulo- žených, které živiny se pak stanou rostlinám přístupnější. 3. Mechy a plevele se tím zničí, neb ostré vláčení nesnesou. A je přece nevyhnutelně nutno plevel tu vyhladiti, jelikož štěpným travinám a jetelinám potraviny a vláhu odebírají. 4. Vláčením se louka urovná a kopečky od krtků rozhrabou. A půda těchto hromádek krtičných, která byla mrazem dokonale na- kypřená působí jako hnojivo. Konečně se urovnáním povrchu lučního sekání travin značně ulehčí. vláčení luk!

Noviny národohospodářské. V r. 1900 bylo v Rakouské říši sklizeno (podle úřední statistiky): prům. po ha hl po ha hl pšenice . . . 1,067.035 14,755.813 13.8 žita . . . . 1,705.132 19.927.890 11.7 ječmene . . . 1,235.016 20,535.991 ovsa . . . . 1,902.996 37,046.950 195 kukuřice . . . 335.601 5,426 290 162 V král. Českém bylo r. 1900 sklizeno: po ha hl prům. po ha hl pšenice . . . 233.651 3,917.748 16.8 žita . . . 404.144 4,894.030 12.1 ječmena . . 441.225 8,432.675 19.1 ovsa . . . . 505.253 12,091.354 23.5 Paliva bylo z Rakousko-uherské říše vy- vezeno: r. 1900 r. 1899 vývoz r. 1900 vzrostl uhlí dřevěnéhoq 342.460 206.470 + 135.990 56.072 40.102 + 15.970 rašeliny uhlí hnědého „ 78,642.194 86,627.877 —7,985.683 kamenn. „ 8,156.869 8,792.365 — 635.497 koksu .„ 2,627.926 2,529.709 + 98.217 úhrnem . 89,825.521 98,196.528 —8,371.002 Uhlí bylo r. 1900 do Rak.-uherské říše přivezeno za 106,554.000 K, vývoz činil

Obr. 105 Opravený stroj na důlkování brambor. 93,084.952 K, byla tedy naše říše při této tržbě pasivní o 13,469.948 K. — Přiveženo bylo do Rakousko-uherské říše: r. 1900 q r. 1899 q r. 1900 více uhlí dřevěného 99.710 68.722 + 30.988 rašel., uhlí raš. 38.891 30.296 — 8.595 uhlí hnědého . 744.917 234.250 + 510.667 uhlí kamenného 89,836.166 70,363.999 +19,472.167 koksu 15,835.216 13,260.765 + 2,574.451 úhrnem . . 106,554.900 83,958.032 +22,596.868 V r. 1900 vzrostl přívoz uhlí do Rakouska o 27%. — Přiveženo bylo r. 1900 q: z Německa Velké Fran- Italie Rusi Britanie cie 5.169 uhlí dřev. 3.698 879 21.171 rašeliny 210 — 5.681 uhlí hněd. 638.217 uhlí kamen. 60,108.313 1,838.782 3500 74.407 12.401 6,064.230 117.002 — 8.346 — koksu 66,837.100 1,955.994 3500 96.224 13.28 Kromě toho bylo rašeliny, uhlí a koksu při- veženo ze Švýcar 16.502, z Rumunska 26.302. ze Srbska 32.288 q, kamenného uhlí ze Spoj. Obcí 48.276g. Německá obilní ela jsou předmětem stále ostřejších kontrovers v odborných kruzích německých a ruských. Agrárníci němečtí do- máhají se s neúmornou energií zvýšení do- savadních cel 35 mark z tuny pšenice a žita a 20 mark z tuny ječmena na 50 mark. Úřadní listy ruské zřejmě prohlašují, že Rus

Proto nezapomeňte na s Německem tržební smlouvu neobnoví, budou-li obilní cla německá zvýšena, alebrž, že bude vyhledávati trh ve státech, v nichž není cel obilních a že přistoupí proti Německu k roz- hodné odvetě u výrobě a tržbě průmyslo- vými výrobky. Na sacharin v Němeeku bude uložena zvláštní daň. Ministr financí prohlásil na říšském sněmě 5./3. t. r., že osnova o této dani jest již vypracována a že bude v nejbližší době spolkové radě předložena ku schválení. Přívoz saeharinu na Rus vzrůstá, ač po příkazu ministra financí, jako jed toliko se zvláštním povolením na Rus smí býti přivá- žen. Poněvadž se tato povolení zvláště obcemi namnoze hromadně a na celý rok vydávají, naléhají ruští cukrovarníci, aby bylo při- vážení sacharinu na Rus obmezeno pouze k účelům léčebným. Premie na vývoz pšenice a mouky, za jichž zavedení agrárníci francouzští žádají, sotva budou zákonodárným sborem povoleny. V senátu jich zavedení rozhodně odporoval (7./3. t. r.) ministr orby, dokazuje, že by byl nimi valně poškozen stát, a že by sta- novením minimální tržní ceny pšenice byl zahájen nebezpečný socialism statní. Ministr také dokazoval, že Francie pše- nicí vyvážejicící nemůže následo- vati Německo, které musí pšenici přivážeti; jakož i že by takové premie vývozní prospěly pouze spe- kulantům a sprostředkujícímu ob- chodnictvu, nikoliv však rolníkům.

Mineí má býti v Rakousku v r. 1901 raženo za 1 mil. K ve 20korunách pro rakousko-uher- skou banku, za 1 milion korun ve 20korunách pro soukromníky, pak za 12 milionů korun mincí 1korunových, za 600.000 korun 2haléřů a za 600.000 korun ha- léřů — sumou za 25.200.000 K. oproti r. 1900 méně o 34 miliony koruny. V r. 1900 bylo raženo za 44.8 milionů pětikorun, jež vr. 1901 raženy nebudou. Kromě toho bude v r. 1901 raženo 200.000 kusů dukátů 800.000 kusů levantských tolarů. Rakousko-uherská banka v prvém roce po nové organisaci, b. r. 1900 zřídila v naší polovici říše 6, v Uhrách 7 nových filiálek. Čistý výtěžek tohoto ústavu obnáší v r. 1900 16,508.061 K, oproti r. 1899 více o 1,812.929 K; z toho připadá oběma polovicím říše 3,567.546 K. Dividenda akcionářům činí 11,968.018 K nebo 79.7 K na akcii (r. 1899 102 K, r. 1898 88.20 K, nebo 5.693%.) Rakousko-uherský Lloyd upustil od za- mýšleného zvýšení dopravní sazby cukru do Indie a Japanu o 2 šil., jimiž by byl vývoz našeho cukru na asijské trhy povážlivě ohro- žen a učinil dohodnutí se zástupci cukrovarů ve příčině poplatků při plavbě Suezem. Rak. Lloyd vyjednává o půjčku 18 milionů K na rozmnožení svého loďstva. Rozmanitosti. Ze statistiky žen. Průměrně na 1000 mužů ve stáří 25—45 let připadá v Rakousku 1154. v Německu 1167 žen ve stáří 20—40 let Vdaných žen je v Rakousku 43%, v Německu 50%, v Anglii pouze 41%. Čím více přibývá nevdaných žen, tím více vzrůstá konkurence