Periodikum ALTO Viewer

1

flllm« v ■•děli • iTátek.

2

1 >1. k5k>.

3

MfHUM .. * . TO .

4

» . TO ,

5

ladMtltri «KU po 4 to.

6

•éaiteé 10 kr.

7

d^ielo 9tb.

8

V Prase. • pendèli tee 3. prosince IMS.

IMS

9

Roènik XV.

10 article Pozváni к předplaceni

Pozváni к předplaceni ^ ' M měelr prosinec • politftolK.ébo dLonni Wii

11 article „ÖE0H“

„ÖE0H“ 'w-< fWton predplácí m: na čtvrt leu 9 Ы. Ti krn ш pil lete 7 iL 60 kr., ea celý >tAt 16 bL — V Prose bos donáiky: na яШй 00 kr., na čtvrt leU 3 iL 70 kr., na

V Pros

12 title

Opět slovo o kongrue.

13 article

pil Mi I d. 40 kr., na «alf rek 10 ii 80 kr. Za donáikn do domn, kteroni výhradné obstarává, platt ее méslòné 10 kr. saiýlá и — nejlépe poitov- ■tei ponkáskaini Administraci „Čecha* v Staso, ostrovní ulice disio 1508-11.

Čecho Staso

15 article

B8vét Vás nenávidí." — Těmito slóvy zakončujeme opětnou rozpravo nati o předmétn vytčeném. Kdož by domníval se, io upraveni kongrny kněžské provede se ku spokojenosti těch dčlníkft, kteříž pracují na vinici Páně, klamal by se nemálo. Přecházíme do doby, o níž užiti lze slov věštných: religio depopulata. Popleněna jest vinica Páné, rozryty, rozdupány jsou její zákony, vytrhány její keře Kdokoliv jde mimo- cestou, ohlédne-li se vůbec na ni, něiní to spiie, aby na ni kamením házel, než aby a dělníky na ní sonstrast měl Až ještě ta jediná generace, jež dosud víra po otcích sdě- děnou ctí a dle ní i žiti se snaží, vymře a ai ta mladil v moderní škole odchovaná generace vlády se njme, pak co nastane, ví sám Bůh. Upravení kongray posusov&ti se musí podle povšechného smýšlení náboženského, jakéž ve vyšších, středních a nižších vrstvách obyvatelstva panoje. Ve vrstvách vyšších je sice smýšlení e náboženství val AM vétžineu příznivé, za to ais ve středních tnkměř naskrze oboj ctné a v najnižších místy ovšem dosud příznivé, místy ale rozhodně nepřátelské. Celkový dojem smýšlení taho jest: »Svět Vás nenávidí 1" — Podle (oko též zdá se, že vypadne i upravení kongray. Nijaký c&partek kněžstva se dá, jen abv ta prožlnklá kongrua jednou již в krku byla, celkem vypadne z toho málo, nebo i mie. Přejeme si, aby naše diagnosa v pří diné té mylnou se osvčdčila.

B 8 Páně

16 article

Martini ve spise tuto častěji dotčeném tyto činí návrhy: I. Matice náboženské budtež Církvi ▼ její vlastní správu vráceny a sice ton mèro u, aby v zemích, kdež více diecézí na jich příjmech podflo berou, podle stávajících potřeb příjmy ty se rozdílely. 3. Stát jest povinen, pokud by příjmy Matice к ubražování požadavků upravené kongray nedostačovaly, podpory na tak dlouho uditeti, až by vedle návrbn subko- mitétu na říšské radě příjmy Matice dosta tečně se zvětšily.

Martini Matica

17 article

I. Stát zříká ze všech nároků na náhradu za své příspěvky ku kongrao nejen pro praeterito, nýbrž i pro faturo; avšak i Církev zříká se všech nároků na náhrado, pokud jmění Matice к jiným áčelům, nežli náboženským bylo užíváno. (Ovšem: der Bien mnul Redakce.) 4. Vzrostou-li příjmy církevní na někte rých místech, nesmí se jich к upravení konírny vedle návrhů vlády, nebo snbkomitétu,, . , , , . , -, . užívati, nýbrž toliko ku zlepšení příjmů těch!“ ®?4d‘J*miAdo4. bJ « "*•*“*• “f" kterých ebročí, - či jinými sloty: dělení »P0«“®1*“- P]0?^“ «bytkem jmění jednotlivých větších beneficii vedle ra-J*“*!1? oevolnietví hýbal! Et tamen me- ceptu sociálních demokratu nemá se pro. Tebitnr!- Nepohne-h ra otázkou tonto Tidétì j nyní dobrovolně vzájemným dohodnutím se

J miAdo

18 article

5. " Daň do Matice náboženské (Religious-1^ »účastněných fjtorů cestou zákono- fondsteuer) ai si již v dosavádní, neb ně- di™0,1> P®k“e * * pH^dnéTiehké patro^ jaké jiné formě, pokud vůbec piatiti ae m4i Mty vyzdvihne" r prou vůli těch nstých nechť upraví ze tou měrou, aby Z právem frktorů - v š e o b • c n ý rozklad s o- cárkevním souhlasila, to jest : aby finanční c 1 * л? ľ . . ... ... . prokuratura nesměla n véd té samovolné si P®«h“10 Před "»k®“ n^“kou potíatLÚ revolucí hybati se • věku 16. a 16. dobro- в. Dokud jmění Matice ve .přivě státní Tolné’ 5leč > « potrvá (!) A dosavadní modns dotační se po- n««»l>rad.to]né škodě? Ci má vidy ra všemi drží, musí biskupům každoroční praeliminář, 0Pr»Yami ge ^ ~ P° P®toP*?l jakož i podrobné doklady, kterak в jměním po celý rok ze nakládalo, к nahlédnutí a případné i к potřebným poznámkám se předkládat! ; a to již i proto, aby biskupové jménem maietníka, vlivu měli na správa jmění iteb nemalých dotihl národ nái přece toho, co církevního. Jakožto jmění zvláitní církevní, na tea čas sa svůj ideál aejeilecktilcjli pot ismus! i Matice náboženské při výročních ros- dal a sobě Hčitt nechsl — otevřeni Národního počtech státních vidy svlášt se ůčtovati. divadla. Sláva aároda, který pHstepen jest ida- 2ák)adeí pravidla o správě a užívání jmění állm a nelítaje lidných oběti, aby se к dm Matic náboženských nemohou určovat! se pflhliiitf, jimi se eětechtovati a s nieh se rado- jadnostranně vadle diktátů moci státoí, nýbrž vati mohl. ó jak veliké maoletvl jeet aeai aa- vidy ve shodě s biskupý. itaci těch, jimi divadlo naie aové jeet bedovoa

ge Hčitt Matica Religious1

19 article

7. Biskupům mají od zamépnapkých úřadů podávati se podrobné doklady o dotačních mších, o jich základních kapitálech, hned od časů saokularisaee klášterů jakož i o tom, kterým beneficiatům se tyto mše к persolvování ukládají. V ohledu tom, pokud nám známo, panuje u úřadů podotčených úžasný gallimatiaš. Duchovní správcové ku př. v treatuicíck, kteří přece naprosto/т zájmech státních pracují a tudíž by vedle práva jako světští úradníci z pokladny státní měli býti placeni, služné své berou na účet Matice náboženská, začeŽ jim к persolvování množství mší sv. z dob zrušení klášterů ukládáno, tak že kněz v trestnici ustanovený vlastně neví, zač složné své beře. Tot véra v Církvi katolické unicum! Sám pisatel těchto řádků musil v trestnici kartouzská při služném 600 zl., ročně persolvovati asi 150 ftindačoích mší z jakéhosi zrušeného kláštera jezoitského ! Všecky proti torna stížnosti byly mamy. Zdaž i dosed json duchovní správcové v trestnicích zároveň státními fundatiety? A zdaž i kaplanům, kooporatorům zvaným na farách, kteříž z Matice náboženské 310 zl. berou, úřadové staré intence ze zrušených klášterů ukládají? Jaká to něžná pečlivost o ty chadé dušičky, jichžto fundační jmění Jozennismus ze zrušených klášterů v Matici náboženské tak svědomité byl nložill Já: josefinismus ty které kláštery zrušil n vy knéží mše ponicb persolvujtel 8. Za příčinou výměru daní beneficiate, intercalaruích administrátorů a všech jiných dávek, pokud možná nechť sdčlají se všndež stejné normy fassijní, tak aby vý daje beneficiata, kteréž vedle jedné normy dříve se včítaly a vedle drahé normy sase nevčítaly, vždy uvádély se v evidenci. — Zajisté velmi praktický návrh, jelikož i zde zmatky bývají nesčetné.

20 article

9. Vyžadují-li ze od beneficiAtů fast«, r nechť činí se,> to vždy z udáním určitéholiMMMln účelu, к jakému se vyžadují! (Experte crede Reperto !) 10. Jakmile benefitiatu řádné dosazenému na základě fasse adjustevané kongrua se do plní, nesmí tato, pokud beneficiat na tom též místě trvá, více jakkoliv se zmenšovat! 11. Je-li beneficiat pro jedno desítileté období od placení aeqnivalentn osvobozen, nesmí se ma mezi tím časem pod jakoukoliv záminkou aequivalent ukládati. 13. Po investituře vykáže se ihned beneficiatovi dotace. Nikoliv tedy až asi po půl letě. jako se až dosud finančním orgánům líbí. 13. У případě, že by i příáté nadbytku ji kongray к výslužbě odstupujícího beneficiata se užívalo, nemají požitky beneficia znova se fattovati, nýbrž výkazy fasse posledně adjn- stované za základ výslužného se bráti. Na konec výtečného díla svého Martini podotýká, že by stát v dobé nynější plnou měrou uznati měl velikého vlivu Církve a jejího kněžstva na udržení řádu sociálního a že by tudíž stát tento vliv kněžstva stálým skracováním přfjmů jeho nemil omenšovati. Litovati jest, že v díle Martiniho vedle upravení kongray není též zevrabněji pojednáno o opravení patronátů. Po na šem zdání, upravení kongray nelze od opravení neblahých poměrů patronátních oddé- liti, aniž provésti. Leč ta zlyšíme hlasy výstražné: zas už chce patronáty „zdvihat!'

Martini

21 article

N Praze, dne SO. liatopadn. (PŮv. dep. „Ö.") Po éloahém čekáni a po překonaných obtf- to*vltnoi! Moozl к „Národními divadla" po- iltkejl • vroacněfi! žeton, nei-li ka ivtfma pro- •tfčkima еЬгСвебка v rodné dèdioé. K? div! Novldap* a přímo oilůojiol nádhera tohoto, и ajai pite, chráma Tbaliina Aetoa a a obdivem mail naplnit! i larytd naie nepřátely. — neměli bychom proti M vieobecné úctě, proti toma po viech krajích nail vinati jednostejné nadienoiti vůči tomato brdémn a právě krilov- ■ky aidhernémn pomnika nail «jednocené snahy praničaho к namítáni, kdybychom vidéli a věděli, ie ae vsneieně hadovy této hade aálvati ka railechtěnf, vzděláni a mravníma povináieni na- leho lido ; ie hade nové toto divadlo Mm, éínr býti má, ikoloa debroa pro veřejný i sonkromý iivot národa. Pak by divadlo to mělo nároky úplně oprávněné na úcta a váinoit, které vsbaiaje a ohromných oběti, kterýeh stélo, nebylo by třeba ieleti kaidéma torna, jeni to в národem svým dobře myell. Avěak obáváme se a sice ne bez- dtvodné, ie naiincftm milo jest poeloaleno novým divadlem, badoa-ii ae v něm provoaovati takové hry, o niobi ae pfimo řtci můie, ie Uda •plic jioo on ikoda, nei-li к oiitkn. Co je lid bea nábotenatvl, bohopnstý, netřeba roskiádati.

Udo N Praha národní divadlo Tbaliina Aetoa

22 article

Yldlma a ottime to dnes taitm viiekni. I táli ее: bode národ Bii lepit, bohebojnijif, mravněji! poctivěji!, kdyi se ma badoa v novém divadie jeho předvádět! takové charaktery a náhledy, jaké se ma předvúdějl ve „Raráika Zvi- kovském" ? 81yil-U mnohý náhledy tam proneiené, jmenovitě o Boba a jeho desiti přikúsanleh, pak ri snadno naoko rytířova osvojí, aby se jl řídil na úkor svého bliinlhe, ie takovými náhledy mir rodinný, poctivost a mravnost veřejná nesiská a národ aa svých ncjdraáilek pokladech ikoda n«- dohlednon trpěti mněl, pochopi kaidý, kdo pro pravé a skutečné blaho národa naieho dt a vid má. 'Nis slespoů aa podobných motivech salo- iené divadelní kasy naplkajl nevoli a myailme, Ie tpravedlivoa. Roahánim neměla by ее tak krisaú a velebnú badova, jako jest „národní", zrovna aa pečátka poikvrnovati I Takové vtipy jaéa siee ladné, alo vsaeioného účele národního ««prosto nedůstojné.

Bob

23 article Pibdrky.

Pibdrky. —k.— Metly dorůstají. Poslední sehtie snarehistův pařížských, jli předsedal Rochefort, byla tak děná, io nim beřiěaký předseda ■ kolegoa Tonym Révilloacm a al atoki. Slot v skalka o iivot Řečníkem byl plnokrevný anarchista, nedávno propaitěný a vězeni. Vinil Kocheforta aa „spátečnictvl" (I) a vyiadoval přímo, aby aa banky, privátni jmění a statky napořád loapiiy kat roxdiln. Drahý řečník jej viak předčil, navrhaje, aby se msjetniei ihned massakrovali. Návrh ten valnoa větiinoa přijat, ako nejpraktičnějil. Jen. jeden hlas osval se proti toma, ale slovo ma bylo okamiitě odňato. Tony Révillon jat ae mlnviti e tom, kterak nájemného po sikonn и sbaviti. Sotva io vyslovil slovo aikon, strhl se taký hlak a ryk, ie řečník nznal sa neabytoé všiti do sajeěieh. Pařížský obecni rada, ač veliký radikál, byl tak ndělia, ie konečné i Rochefort atraehem přehnal se sála.

Rochefort Tony Révilloacm aa Révillon

24 article

Samovražda diakoniaey. Představená proteetantaké nemocnice v Naesavě přeřesaia si tepny v samovraiedném úmysle, jak stvrseno komisi. Byla prý mnoho élalna a nseaářů a kapel (1600 mark), coi nebylo jl Ite ie svého ■ložného ohradili. — Známo je, Ie diakonissy proteatantlv daleko vétilho pohodil požívají net naie jeptüky a jeitě tohle . .. Hodný synáček. Tetinek v Jeně, syn v Tyrolsko aa cestách. Otec dostane od oboe Brenneraké podepsaný list, v němi se ma osná- moje, ie syn jeho na sedle Ffčikém к úrasa přiicl a aemtel, i iádi se, aby pohřební útraty 60 al. odeslal. Chce vidět, kdyi ne mrtvolo, aspoň hrob svého syna a jede ryohlikem do Tyrol. Po cestě ■ pláčem vypravaje své ne- itéstí. V obci Brennern ptá se pe „nebožtíkovi ", a nalesae ho k svárna élaaa nvétiljeité bolesti ve — vinárně při čtvrtince. Podvod •yadv saholel ho ověem vice nei zvěst smrti Poelodal túře na súpadě vysvě- tlaji maosi kosmicky. Záře ta lotti nevyhasla, ale laila jako kvěséa. Tál záře objevila se r. 1873 přivé v týl čas (37. liatop) a tenkráte přikládala se příčina ajeva toho kometě Biela sváné, která! je v pokročilém rosklada. Podobá ■e tadll, io cáre ta peěla od meteorů komety té. kterái ее к asmi v čta tento prúvě při blížila. Apostasie a ú b o! e a ekú také spoetasi! polltlekoa Z Naeevska doila správa, ie tam 39 rodia katolických přidalo se k frankfertakým eodálalm demokratům, kteří mají aáboieeetvt své libovolné. Tot pro stút prnaký opravda je trapné poačlivým tnamaafm. O následcích boje keltensibo „Oerm " dodává, to věieboi Falkovd jsoe lidé neipoleblivl a ie el hade vláda v úskýek, lidný ■ nich nebude oporon. Tak o vtom -terna jest; ale ds|jm« seslepeacdm srek, kdy ft ri oči dlaněmi se- stírají.

Naesava Biela sváný Jena Tyrolsko Tyroly

25 article Politicky přehled domácu

Politicky přehled domácu V Prste, dae 8. prasiaca. Zítra tedy jii ««jde se v nové palameutúrní hadově ve Vídni rakoaská rii aká -rada. Vůči d Al eli té adiloitt této přinesl sobotní „Pr. Abendblatt" následajiel připomenati: „Národy, bea rosdtla národnosti, nemají jii záliby ve vysoce politických parádních řečech a ve abyteč* aých hádkách, any chtějí, aby Hiská rada věnovala předavětm posornoat svoa otáčkám фе- terielnfm a řídila ae v tom aaéra přáními a stížnostmi, jii po celou řada let projevovanými. Větiina poslanecké sněmovny podala, sejmena f posledním aasedáal, dákas, ie má smysl 1 poro semini pro tento prond čase a io tedy hospodářským sáleiitostem ráda zadosti dial. Záležet! to hade tedy ponzo na levici, aby intencím národdv i se strany aenilny byle náležitě vyhověno a aby řliská rada mohla ve své celistvosti rosvinonti iádoeef a blahobyt podporující činnost !" — Myalfme, ie toto „rakouský vlastenecké" poTibnzeni nebnde — bohužel — miti iidoneibo áčinkn na levici, ДО1 heslem jest, jak známo, „oposice sa kaidon cena". — Práce bade miti řliská ndu sajisté dosti, čekát svého vyhsení mnohá důležitá a neodbytná záležitost, na př. reforma i i v n o • t- njická, reforma agrární, reforma horal, upraveni kongray a, jak plio „Oesterr.

rada Myalfme Vídeň poslanecký sněmovna

26 article

Con.", mari býti předevUm začátek ačiaěn ■ tak zv. aociálaě politiekoa reform on. — V poslanecké aněmovné aaaedatl bode dvanácte nových poslanci Byliť od posledního zasedáni tito poslanci nové zvoleni: dr. Kraus (mlate Falka), ryt Brenner (misto bar. Gudennse), В1 a s c h к a (miste dra. G. Grosse), Bohatý (misto Siganada), ia le (mleto Veria), Hlávka (místo dra. Gru- «aldaU dr. Holler (atrio Krejčího), generál Bapee (místo Kvlčaly), dr. E. Grégr (nririo Tenners), dr. B1 o e h (místo Sahreihera), Loaiňski (mleto Bittnera) a Sapalovica (místo Baaaa). Mimo to anteo jeitě vykoaatl volby sa poslance Neebaiera n Grafo a sa hr. Ltteova a bar. Badenfeida.

Kraus Falk Brenner G Gross Verio Hlávek doktor Holler Bapee E Grégr Tenners Sapalovica Neebaier Grafo Grus В 1 Loaiňski

27 article

Z Yidnž. Skandály as aaivenitě vídeňské se stále obnovejL Profi Lor oas jest předmětem nových a nových srážek a útoků. V sobota dostonpilo chováni и německých sta-' dentů taká výše, ie se věhlasném* a staréma tomato mail smáli drse do obličeje, ano i holemi a pěstmi ma vyhrožovali. Jak se pravi, chtějí prý jej stndeati donatit, aby sadil tú pensionovánl. К sobotní přednúieo prefi Lo- ren se dostavilo so nemalé množství stadea ti, kteří chtěli na něm sadoetačiněnl sa vče- reji! řeč. Profesor Lorenz nemohl ani dojiti ka svémn mletu a zlsta) stád předa dveřmi. Povolav к sobě předevilm výbory ndf mecko-rakonskébo čtenářského spolku, pravi), fe byl povidy přítelem tohoto (polka a io přijmu po případě i mandát do výhon. Jelikož apra- vodajové novinářiti jeho včerejii řeč i potvořili, nehode prý přednáletí, jestliže sami stadea ti nebedoa miti o to péči, hy jeho předaáira byli přítomni jedině jeho poelachaěi. Proto vysývú výbor německo rakoaského čtenářského »polka, aby přiměl viechny stadeaty к Odchodu to sála, kami by smělf vejiti jsa ti, kdož prokáion se legitimačními Muky.

Lorenz

28 article

Studenti odmítli tato iádoat, a kdyi profesor, Lorena chtěl odejiti, volali: „Bylí jame včera nraieni! Dejte aám sadoetačiněnl I" Profesor Lorens dokládal se svým čestným slovem, io nechtěl stadenty ansiti, ale Že se jimi seetra- ěiti nedá, nýbrž je ejlifoje, ie hade poladovad ssdustočiněni ode vieeh, kdoi by inj ansili. Neb nestrpí ani poskvrny aa své cti a nedá su tarrorisovati ani a hon ani a dola. Ostatně jest ochoten odpovědět! atndeatdm, pak-M mu něco aatlivajl, apfímně. Myslíte, ie jsem Čechem! (Křik: D!e emýileaí ansi) Tedy jsem českého emýileni I TaC politieká otáaka, která aemá se týkati poměre mesi ečhelem a Žákem ani v nvjmenitm. (Volá sa: Záležitost • Weilern!) Tážete se po mém jednáni vlčí rektorovi Obci vám je vyložit! apřfmaě. Heed a pečátka ji am nechápal, kterak profesorský sbor lékařské fokalty mohl svářit! obttiaoa a aaaá- bavoa hodoost rektora 69letéma, slabém« a ae- daiivéma atarei. Tini! mao nimaje dákasl. Rosami ae asma te boa, Ie, jsá rektorem, b by eh jednal jinak. Ale pro tento výr>k neměl i posýlatt profeeer Wedl svij hloepý list. Máte pnvdal Odvolávám rýras kioapý. Wedl hrotil mi ditdpHaánia vyžetfovánia ; vrká skvrn« a* moa čest, prete aa to, aby láteHtoat teta byla

Loren Lorens Čecho Žák Heed Tini Weilern sbor lékařský fokalt D ! e emýileaí ans