1
masthead
Strana 2. Císlo 165
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 18. června 1900.
4
article
V. Beneš, J. Anýž, J. Vrtěl, prof. Reinsberg, dr. J.
Milde, V. Stieber, dr. Brož, J. Hartwich, dr. V
Kurz, J. Hořica, dr. Čelakovský, dr. J. Pospíšil, v.
Klofáč, dr. Sláma, K. S. Sokol, K. Jonáš, H. Janda.
Omluveni: dr. Vlad. Srb, dr. Pacák, dr. Pippich, dr.
Žáček, dr. Šílený, K. Prášek a V. Janda.
Zahájení.
Předseda poslaneckého klubu na sněmu králov-
ství českého, dr. Engel, jsa dle řádu Národní rady
jako svolavatel k tomu oprávněn, zahajuje po 9. ho-
dině schůzi, vítá srdečně delegáty přítomných poli-
tických stran, zájmových skupin, zástupce veřejného
tisku, a především členy, již se k poradě z Moravy
a Slezska dostavili, a končí upřímným přáním, by
působení této důležité národní instituce provázeno bylo
plným zdarem.
Do praesidia pro I. poradu akklamací zvoleni:
předsedou dr. Engel, místopředsedy dr. Ot. baron
Pražák a dr. Stratil.
Zapisovateli zvoleni dr. Lad. Dvořák a Fran-
tišek Kratochvíl.
V Beneš
J Anýž
J Vrtěl
profesor
Reinsberg
doktor
J Mild
V Stieber
Brož
J Hartwich
Kurz
J Hořica
Čelakovský
J Pospíšil
Klofáč
Sláma
Sokol
H Janda
Vlad
Srb
Pacák
Pippich
Žáček
K Prášek
V Janda
Engel
Otakar
Pražák
Stratil
Dvořák
Fran
Kratochvíl
Morava
Slezsko
řád národní rada
5
article
Sdělení o ustanovení Národní rady.
Zpravodaj dr. V. Škarda jménem výkonného
výboru nár. str. sv. podává zprávu o přípravných
pracích ke zřízení Národní rady vykonaných, na-
značuje příčiny založení její a líčí její význam. Při-
pomínaje, že všecky strany české, jež hlásí se k ná-
rodnímu a státoprávnímu programu českému mimo
stranu radikálně-pokrokovou k orgánu tomu přistou-
pily poznamenává, že dle názoru nár. str. sv. nemá
býti Národní rada tribunálem stojícím nad stranami,
jenž by rozsuzoval o jich činnosti, nýbrž že má býti
sdružením samostatných stran, které volným rozhod-
nutím spojují se ke společné práci, v otázkách dle
jejich programu společných.
Činnost v Národní radě má býti určována svo-
bodným svorným dohodováním od případu k případu.
Konečně uvádí ref. nejdůležitější směry činnosti a
navrhuje, by pro jednotlivé záležitosti ustanoveny
byly odbory, jež ihned práci mají zahájit.
Po fpoznámkách hrab. Schönborna, dra.
Baštýře, uč. Rašína a dra. Stratila, byly
přednesené návrhy jednohlasně schváleny.
doktor
Schönborn
Baštýř
Rašín
Stratil
národní
6
article
Zpráva o politických poměrech.
Referent dr. Herold vyličuje politické poměry
v poslední době, uvádí příčiny, jež přiměly poslance
české k užití obstrukční taktiky, dále charakterisuje
povahu jazykových předloh, podaných vládou dra.
Körbra říšské radě, a sděluje názor poslanců českých
na nynější politickou situaci.
V debatě, jíž se súčastnili: dr. Baxa, hrabě
Schönborn, dr. Brzorád, dr. Kubr, dr. Ba-
štýř, dr. Stránský, red. Sokol, J. Hořica,
P. Ševčík, dr. Stratil, V. Klofáč a dr.
doktor
Herold
Baxa
Schönborn
Brzorád
Kubr
Stránský
Sokol
J Hořica
P Ševčík
Stratil
V Klofáč
7
article
Koudela, projevovali všichni řečníci potěšení nad
kroky, jež byly podniknuty, aby byl zabezpečen soli-
dární postup všech českých stran v otázkách jim spo-
lečných, jednomyslně označují jmenované předlohy
Körbrovy za nepřijatelny a pro národ český škodlivy,
srovnale vyslovují se proti oktroyování jich a dopo-
ručují, aby Národní rada v této naléhavé utázce uči-
nila bez prodlení veřejný projev.
Na to se všeobecným souhlasem přijata následu-
jící resoluce:
V uvážení, že osnovy zákonů jazykových pro
král české a markrabství moravské, které předloženy
byly vládou dra. Körbra v říšské radě, porušují
práva jazyka českého jako zákonně uznaného jazyka
zemského při všech úřadech zeměpanských, že nešetří
historicky a dle platných zákonů zaručené rovnopráv-
nosti obou jazyků zemských v těchto zemích při uží-
vání jich v úřadech, nýbrž že naopak cestou zákono-
dárnou poprvé činí se pokus, aby jazyku německému
zjednáno bylo nadvládní a privilegované postavenía
aby jazyk český z celého oboru veřejné správy ve
valné části král. českého byl z úředního užívání vy.
loučen — prohlašuje Národní rada zároveň trvajíc
při zásadě plné a nezkrácené rovnoprávnostia
rovnocennosti obou jazyků v zemích koruny če-
ské státoprávně jediný celek činících, že osnovy
jazykových zákonů těchto jsou pro český národ ne-
přijatelny a ohražuje se co nejrozhodněji nejen proti
oktrojování těchto osnov, které by bylo zřejmým po-
rušením zemských zákonů i nešetřením samé ústavy
z r. 1867, nýbrž i proti parlamentnímu jich projed-
nání v nekompetentní radě říšské.«
Koudela
národní rada
zákon jazykový pro král
8
article
III.
Jednání o sčítání lidu.
Zpravodaj dr. Kurz podává zprávu o krocích,
jež učinili poslanci v příčině budoucího sčítání lidu a
předkládá přiměřené návrhy ve směru tomto. Roz-
pravy súčastnili se dr. Koudela, uč. Rašín,
Anýž, dr. Stratil, P. Ševčík, H. Jandaa
K. Sokol.
Návrhy referenta, jakož i dodatečné návrhy v de-
batě učiněné byly jednomyslně přijaty.
Do odborů byli zvoleni.:
Anýž, dr. Blažek, dr. Baxa, dr. Lad. Dvořák
P. dr. Gruda. dr. Herold, J. Hořica, H. Janda, dr.
Koudela, St. Kubr, Josef Kummer, dr. Kurz, dr.
Milde, J. Nechanský, K. Prášek, J. Sedlák, hr. V.
Schönborn, dr. V. Škarda, dr. Šolc, K. Tichý, J. Vrtěl
P. Fr. Žundálek.
Rozhovoru ohledně vydání zprávy o schůzi
súčastnili se Anýž, Rašín, Klofáč, Vrtěl, P. Fr. Žun-
dálek. Došlé dopisy přikázány odborům, jež mezi tím
se konstituovaly.
Po projednání denního pořádku ukončil předseda-
jící dr. Engel za povznesené nálady poradu vřelým
doslovem.
Konstatovav zvláště vzornou snahu všech stran,
aby v důležité nynější době svorně působily pro
obecné dobro, projevil naději, že Národní rada co nej-
dříve opět svolána bude k plenární schůzi, a přál jí,
aby soustavnou činností pracovala ku blahu národaa
vlasti.
Konec schůze před 2. hod. odpolední.
doktor
Kurz
Koudela
Rašín
Anýž
Stratil
P Ševčík
H Jandaa
K Sokol
Blažek
Baxa
Lada
Dvořák
Gruda
Herold
J Hořica
H Janda
Stanislav
Kubr
Kummer
Mild
J Nechanský
K Prášek
J Sedlák
V Schönborn
V Škarda
Šolc
K Tichá
J Vrtěl
Žundálek
Klofáč
Vrtěl
Engel
9
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 18. června.
K pobytu ministra dra. Rezka v Praze.
Že povstanou kolem posledního pobytu ministra dra.
Rezka v Praze legendy, tušil kde kdo. M. j. napsal
jeden časopis, že ministr dr. Rezek hrozil v rozmluvě
s předními mladočeskými poslanci, že jazykové vládní
osnovy budou oktroyovány na základě čl. 14. st. zákl.
zákonů a potom že Mladočeští poslanci nezatajili ve
své rozmluvě min. dru. Rezkovi, že ve výkonném vý-
boru české svobodomyslné strany bylo si stěžováno,
že jako ministr krajan nikterak nehájil v kabinetě
zájmů českého národa, nýbrž naopak že vládu upo-
zornil na slabé stránky české politiky. Naše tisková
vídeňská kancelář prohlašuje tuto zprávu za tepla za
bezpodstatnou. Ministr dr. Rezek nepronesl prý ve
svých rozpravách s Mladočeskými poslanci pražádné
vyhrůžky a neměl k tomu také žádného důvodu.
Nikdo z poslanců Mladočeských neučinil mu také
žádné podobné výtky, jaká byla výše označena.
Rezek
Praha
10
article
Naopak: ve všech schůzkách, jež měl ministr dr. Rezek
jak s mladočeskými tak českými konservativními po-
slanci za velkostatky, jasně a zřejmě vystupoval na
jevo přátelský ráz poměru ministra dra. Rezka k oběma
jmenovaným stranám.
Poslanec dr. Fořt v Nymburce. Poslanec
dr. Fořt zavítal včera do Nymburka, aby učinil svým
tamním voličům výklad o politické situaci. Konsta-
toval, že nynější politický boj v Rakousku nezna-
mená nic jiného, než-li boj mezi Slovanstvem a Ně-
meckem. Oni čeští politikové, kteří varovali před ob-
strukcí, soudí nyní docela jinak, protože přesvědčili
se, že ve svém dřívějším nazírání na situaci se mý-
lili. Řečník prohlásil, že Čechům nezbývá, nežli aby
ve všem se řídili slovy: »Oko za oko, zub za zub.«
Vzpomínaje roztříštění pravice, nepronesl o ní úsudku
příliš pochvalného. Potom prohlásil dr. Fořt, že pří-
padné dorozumívací konference nemají docela žádné
vyhlídky na výsledek a dodal konečně, že v případě,
kdyby jazykové zákony byly oktroyovány na základě
čl. 14., vedlo by to k důsledkům, jež pro Rakousko
mohly by se státi — osudnými.
Rezek
doktor
Fořt
Čecho
Nymburk
Rakousko
11
article
Admirál loďstva J. Vel. svob. pán Spau
slavil včera 50leté jubileum své vojenské služby. Vo-
jenský Věstník přinesl za tou příčinou následující
Nejvyšší list: »Milý admirále, svobodný pane ze
Spaunů! S radostí vítám den, v němž slavíte své
50leté služební jubileum, abych Vám k této slavnosti
blahopřál a propůjčil Vám, uznávaje opětně Vaše
mnohostranné výborné služby, které Jste vykonal na
moři i na pevnině, ve válce jako v míru, velkokříž
Mého řádu Leopoldova. Kéž jest Vám popřáno, aby-
ste i na dále, působě vlčele Mého statečného váleč. ná-
mořnictva, zachoval nejen jeho slavné tradice, nýbrž viděl
také jak naše loďstvo časově rozvíjí se ve prospěch
vlasti. Ve Vídni, 17. června 1900. František
Josef I.
Rakouský velevyslanec v Berlíně hrabě
Szögyenyi přijel včera do Vídně.
Svédský král Oskar odjel v sobotu večer
z Paříže. President Loubet dostavil se na rozlou-
čenou do nádraží.
V Bulharsku vypukly selské nepokoje.
Ohniskem jejich jest kraj Varna. Následkem toho
uvalen byl na újezdy Varnu a Chumlu stav oble-
žení.
Nacionalisté francouzští konali v Paříži
v sobotu večer banket, který však měl krvavou do-
hru. Strhly se totiž po ukončení banketu rvačky.
Jedna osoba byla ranou z revolveru poraněna na
ruce, obecní rada Dubuc lehce byl poraněn bodnutím
nožem.
Povstání v Číně se šíří, ale přes to dlužno
přijímati s příslušnou opatrností některé, zvláštěz
Spau
František
Josef
Szögyenyi
Oskar
Loubet
Spaun
Leopoldov
Vídeň
Berlín
Paříž
Bulharsko
Čína
12
article
Šangaje docházející zprávy. Tak na př. telegrafují
z Washingtonu, že tamních úřadních kruhů nedošlo
žádného potvrzení zprávy Laffanovy agencie o do-
mnělém rozkotání vyslanectev v Pekingu a zavraždění
tamního německého vyslance. Poněvadž pak od vy-
slance Congera a amerických konsulů v severní Číně
a konečně také od admirála Kempffa nedošly po-
dobné zprávy, nepřikládají úřední kruhy ve Washing-
toně výše uvedené zprávě pražádné víry. Za to
však chovají vážné obavy ohledně toho, že ode dne
15. t. m. nevědí ničeho o admirálu Kempffoví. Ne-
bude-li telegrafické spojení s Kempffem obnoveno,
odpluje rychloparník z Manily do Taku, aby opatřil
potřebné zvěsti o situaci. Státní tajemník Hay a ta-
jemník války Root měli předevčírem s presidentem
Mac Kinleyem rozmluvu, která se točila hlavně
kolem otázky, spojené s vysláním vojska do Číny.
Bylo usnešeno, nebude - li spojení s admirálem
Kempffem co nejdříve obnoveno, aby z Manily vy-
slány byly americkému vojsku v Číně příslušné posily.
Dále proslýchalo se dne 16. t. m. ve Washing-
toně, že vyjednávácí mocností o situaci v Číně vedlo
ku přetřásání otázky, aby postup mocností tam inter-
resovaných uveden byl v takovou formu a v takový
souhlas, aby zachována byla úplná rovnováha a jak
by zabezpečeno bylo další trvání míru. Hlavně Fran-
cie zvláště živě naléhala prý na to, že jedna z nej-
prvnějších věcí musí býti věnována tomu, aby při po-
stupu mocností zachována byla rovnováha. Toto je-
dnání Francie mělo prý za následek, že bylo zabrá-
něno tomu, aby nějaká velmoc vyslala do Číny zna-
čnou silou převahu mající vojenský sbor a aby tím
vyvolána byla protiakce některé velmoci.
Kempff
Hay
Mac
Washington
Peking
Čína
Washing
Laffanův agencie
13
article
Z Čifu oznamuje berlínská Wolffova kancelář:
Od 16. t. m. není mezi Čifu a Tjencinem žádného
telegrafického spojení, jsou jen parníková spojení
v Taku. O událostech v Tjencinu je zde známo pouze
tolik, že mezinárodní asi dva tisíce mužů silný sbor
nalézá se na pochodu z Tjencinu do Pekingu a že
do Taku dorazilo mnoho vojska japonského. Táž kan-
celář oznamuje dne 17. t. m. z Tsingtan, že připlulo
tam téhož dne oddělení křižníkového loďstva němec-
kého a že odplulo pak do Taku.
Z Paříže oznamují: Telegram, jenž došel sem
od francouzského konsula z Hongkongu, nezmiňuje se
ani slovem o tom, že byl německý vyslanec v Pe-
kingu zavražděn a budovy tamních vyslanectev že
byly sbořeny. Francouzský konsul v Tjencinu ozna-
muje, že evropská, do Pekingu vyslaná oddělení, po-
stupují jen velmi zvolna. Povstalci spálili prote-
stantské osady v čínském hlavním městě. V území,
odstoupeném Francii, panuje úplný klid. Z Tonkingu
bude vysláno do Tjencinu vojsko s dělostřelectvem
a dorazí tam 25. t. m. Jiné, z Francie vyslané
vojsko přibude tam kolem 3. července. Na žádost mi-
nistra zahraničních záležitostí Delcasséa ministr ná-
mořní Lanessan rozkázal, aby neprodleně vyzbrojena
byla divise křižníků, jež určena jest na posilu lod-
stvu admirála Courrejolesa. Dále byl vydán rozkaz,
aby pohotově byla pro případné odeslání vojenských
posil dopravní lod.
Wolffův
Courrejolesa
Peking
Paříž
Hongkong
Francie
14
article
Čínské banky v Tčin-Kiangu zavřely dle sdě-
lení ze Šangaje dne 16. t. m. ze strachu před Bo-
xery své kanceláře. Šangajské banky stahují poskyt-
nuté zálohy. V území na řece Jangtse panuje roz-
čilení. V Čifu jest všecko klidno. Dále oznamují ze
Šangaje, že dle zpráv, pocházejících z kruhů cizo-
zemců, opustilo 10.000 čínských vojáků, kteří stáli
před Pekingem, prapor, a že sběhové připojili se
k Boxerům. Dále se proslýchá, že čínská vláda prý
prohlásila, že nebere na sebe zodpovědnost za pří-
padnou srážku s čínskými vojsky.
Tčin
Jangts
Peking
Šangajský banka
15
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes se koná památka
sv. bratří Marcella a Marka, kteří byli přivedeni na
víru křesťanskou sv. Šebestiánem. Oba byli ve veliké
vážnosti u svých spoluobčanů. Za pronásledování cí-
saře Diokleciána byli zatčeni a odsouzeni k smrti.
Jejich bohatí příbuzní vymohli odložení rozsudku na
30 dní, a v té době přicházeli jejich otec Tranquillin,
matka Marcia a jejich manželky s malými dítkami,
aby je prosbou a pláčem přiměli k odpadnutí a vy-
svobození. Stařičký otec, pakostnicí stížený, prosil:
»Smilujte se! Já jsem sláb a zralý k smrti, vy sto-
jíte v plné síle životní; o, čekejte přece, až moje oko
vyhasne. Má otec, který je smrti blízek, viděti téci
krev svých synů pod sekyrou katanů?« Avšak
sv. Šebestián vyzýval k vytrvalosti, tak že rodiče
i manželky jejich stali se křesťany, a také prefekt,
který je odsoudil, přijal křesťanství, propustil je na
svobodu a složil svůj úřad. Oba bratři se skrývali
v domě příbuzného, avšak byli vyzrazeni, ke kolu
přivázáni a jejich nohy dlouhými hřebíky přibity.
Světci však chválili Boha. A když je káral soudce,
odpověděli: »Ještě nikdy jsme takových slastí ne-
užívali, jako nyní, poněvadž trpíme pro Krista, k vůli
němuž jsme hřeby přibiti.« Noc a den takto visel
svatý . bratr
Marcell
Marek
svatý . Šebestián
Dioklecián
Tranquillin
Marcius
Šebestián
Krist