ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 291d3d80-8fce-11dd-b09e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 87, place 71, org 10, work 7
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. srpna 1913. Číslo 237.
5 article
Srbové a Chorvaté v Bosně. Měli jsme před časem zprávu, že bosen ská vláda po dlouhém váhání se rozhodla po- voliti srbským spolkům, které byly po vy hlášení výjimečného stavu šmahem rozpuště ny, aby zahájily opět svou činnost. Ryt. Bi liňski, který před chystaným fažením ra- kouské armády proti Černé Hoře, když ne- chtěla vydati dobytého Skadru, rozpustil jen socialistické a srbské spolky, nedotknuv se spolků chorvatských (katolických) a vrohame- dánských, přál si, aby Srbové po zrušení vy- jimečného stavu, chtějí-li míti spolky, vymohl si nové schválení stanov. Proti tomu se vze- přeli srbští poslanci, k nimž se přidružili poslanci chorvatští a svým zakroče- ním způsobili, že vláda ustoupila od svého stanoviska a uznala staré srbské spolky za ne- přetržitě trvající. „Srbobran“, jenž obdrželo tom zprávu ze Sarajeva, poznamenává, že společné zakročení Srbů a Chorvatů ve pro- spěch pronásledovaných srbských spolků je novým důkazem, že poměr mezi bosenskými Srby a Chorvaty se zlepšil a slibuje společ vý postup obou národních kmenů i ve sněmu bo- senském.
Srba Chorvat Ryt Boseň Sarajevo
6 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rozšíření trojdohody. „Golos Moskvy“ píše: Není pochybnosti, ruská diplomacie jest jedna z nejobratnějších a jméno Poincaréovo zajisté se bude skvíti v jedné řadě se jmény nejslavnějších diplo- matů světových dějin. Právě se v Paříži usku- tečňuje plán, který, zdaří-li se, přinutí troj- spolek, aby se buď rozpadl, nebo — podčinil. Tyto dní má býti podepsána spolková smlouva mezi Francií a Španěly. A za ne. dlouho bude možno očekávati, že ke trojdo- hodě přistoupí Řecko, Černá Hora, Srb- sko, Rumunsko a Turecko, ač nepo- staví-li se francouzské diplomacii do cesty ne- předvídané překážky. Nevíme, kam se dá Bulharsko, ale jestliže se jeho ředitelé ně- čemu naučili, jeho místo jest ukázáno, a ani ono nebude na straně trojspolku. Skončí-li dobře začaté vyjednávání, kolem trojspolku semkne se mrtvý řetěz. Utvoří se tak mocná koalice, že všeliký odpor proti ní byl by ši- lenstvím. A potom odpadne od trojspolkui Italie, jíž bude nebezpečno, a což hlavní nevýhodno zůstati v slabší politické kombi- naci; hned na to rozhodne se osud Rakou- sko-U herska a bude konec hegemoni Německa. Narýsovali jsme jen zběžnými črtami plá- ny francouzské diplomacie, jimž nikdo neupře neobyčejné promyšlenosti a obratnosti. Ony stojí za to, aby o nich bylo nadšeně pracová- no. Ruská diplomacie se musí k nim chovati s úplnou pozorností a právě tak ruské obe- censtvo a podporovati je po zásluze.
Golos Poincaréův Španěl Srb Moskva Paříž Francie Řecko Černá Hora Rumunsko Turecko Bulharsko Německo
7 article
Turecko je v té chvíli slabý stát, dospěvší těch mezí, kde Rusku nemůže být strašným, ale může býti užitečným. Ať si říká kdo chce co chce, cařihradské průlivy pořád ještě jsou v rukou Turecka. Aby byly otevřeny ruské- mu loďstvu, je v moci Turecka. A protože vý- chod černomořského loďstva je v zájmu troj- dohody a Turecko se k trojdohodě přidá, ru- ské loďstvo vždycky bude moci v okamžiku potřeby do Egejského moře. Dohoda s Tureckem jest výhodna pro Ru- sko i jinak. Ona osvobodí ruská vojska na Kavkaze a při roztaženosti ruské hranice nen to bez důležitosti. Překážkou bezodkladného uskutečnění této kombinace jsou nesnáze, které souviseji s drinopolskou otázkou. Úkolem nejen ruské, nýbrž veškeré troj- dohodové diplomacie nyní jest urovnatí tento případ. Úloha to ne lehká, přihlíží-li se k nynější bojovné náladě v Turecku. Ale vždyť od toho je diplomacie. Desítiletý jubilej práce V. N. Kokovceva. Brzy se naplní deset let, co V. N. Kokovcev řídí ruské finance. V uznání zásluh, kterých si ve svém oboru získal, bude povýšen do hrabě- cího stavu, Ale všechen ruský národ vzdá mu uznání neméně upřímně, než car Číslice nejlépe ukáži výsledky činnosti Kokovceva.
Kokovcev Turecko Rusko egejský moře Kavkaz
8 article
Rusko v příčině hospodářské zdaleka nen to, co bylo před pěti, šesti lety. Změnilo se k ne- poznání a nejlepším důkazem té změny je překva- pující vzrůst jeho veřejných peněz. Od r. 1907 v Rusku začíná rozhodný obrat k lepšímu, a lépe jest rok od roku. Ani neúrodní leta po r. 1907 vzrůst peněžitého blahobytu neza- stavila Číslice to ukáží. Rusko mělo v milionech. v akc. v úvěr. ve spo- v měst. co- bankách spol. řit. bank. hrom. 180 833 98 1673 r. 1902 567 r. 1907 761
Rusko
9 article
03 1035 109 2108 488 1503 165 3974 r. 1912 1817 Za pět let vklady v úvěrních ústavech vzrostly o 430 mil. rub, což činí průměrně 86 mil. rublů ročně. V druhém pětiletí vklady vzrostly už o 1866 mil., nebo průměrně o 373 mil. rub. v roce O vkladech, učiněných do 1. ledna 1913 ve všech bankách, není ještě zpráv. Ale vklady v akciových bankách zveličily se v posledním roce o 476 mil, rublů a dosáhly v posledním roce 2293 mil. rub. Vklady do spořitelen zveličily se v posledním roce o 92 mil. rub. A tak jen v těchto dvou druzích úvěrních ústavů přibylo v posledním roce 568 mil. rub. úspor. Piipustíme-li. že ve spolcích pro vzájemný úvěr a v městských spolkových bankách zvětšení vkladů v posledním roce nepřevyšovalo jejich přírost v roce předchá- zejícím, tož i v takovém případě celkové zvětšení vkladů za poslední rok činí 670 mil. rublů, čili 134krát více, než činil jich přírost v pětiletí 1902 až 1907. V úhrnu suma vkladů v úvěrových ústavec činila 1. ledna 1913 okolo 4.650 mil. rublů. Ale do toho nejsou pojaty ústavy pro drobný úvěr jež dohromady vykazují také značnou sumu. Tak vklady v úvěrové spolky činily 1. ledna 1901 pouze 450.371 rub.: r. 1907 dosáhly výše 7.8 mil. rub., a 1. ledna 1911 již 42 mil. rub. Značně se zvětšily také vklady spořitelen a selských zá- ložen Dohromady suma těchto vkladů činí nyní 200 mil. rub. Připočte-li se k úhrnu vkladů, ob- nášel tento úhrn 1. ún. 1913 okolo 4856 mil. rub. čili přes polovinu všeho státního dluhu Ruska.
Rusko
10 article
Představujíce výsledek národních úspor, tyto vklady byly nahromaděny hlavně v posledních letech, což jasně dokazuje, že hospodářský stav Ruska se zvelebil. Kdyby tomu nebylo tak, od- kud by se vzal obrovský přírost vkladů, jenž činí za posledních šest let okolo 2750 mil. rub. Ale přírostem vkladů nevyčerpává se jistě zveličení národních úspor v posledních letech. Aby se věc náležitě vyjasnila, třeba si všimnouti ještě jedné důležité okolnosti, totiž na převedení v posledních letech značné části ruského státního dluhu z ciziny domů. Od r. 1892 výkazy státní kontroly podávaj zprávy o tom, co stát vydal doma a co v cizině. Podle toho možno stanoviti, jaká část ruského státního dluhu nachází se v Rusku a jaká za hranicemi. V pětiletí 1902—1906 Rusko vydávalo za hranicemi průměrně 46.4% vší sumy na splácení státního dluhu. V posledním pětiletí vydání Ruska na splácení státního dluhu vyjadřuje se následu- jícími číslicemi (v mil. rublů)e dohromady v cizině v proc. 1907 . . 374.3 190 6 50.9 1908 . . 397.6 202.3 . 50-9 180-5 45.7 1909 . . 394.9 1910 . . 409-0 175.5 26.0 1911 . . 399.5 143.7 Uvedené číslice ukazují, že při likvidaci války rusko-japonské bylo za hranicemi přes polovinu ruského státního dluhu (50.9%). Od roku 1909 začíná ubývati ruské zadluženosti cizozemcůma koncem roku 1911 okolo 1300 mil. ruských obligaei převádí se do Ruska. Tím se upevňuje finanční stav Ruska. S druhé strany je důležito, že zí- skání ruských obligací z ciziny stalo se za ná- rodní úspory. Činí tedy veškeren úhrn národních úspor v Rusku v posledních letech přes 4 miliardy rublů.
Rusko
11 article
Posléze dlužno si všimnouti toho, že za pět leí 1907— 1911 bylo v Rusku vypuštěno soukromých papírů za 2399.8 mil. rublů. Arci, část těch papírů umístěna za hranicemí a část je v úvěrových ústavech. Tím způsobem úhrn národních úspor v posledních pěti letech tvoří pět miliard rublů. čili po miliardě rub. ročně. Před desiti roky nebylo možno v Rusku ani snit o takých úspěších. Rusko se velmi změnílo zesílilo, a toho si musí povšimnouti každý, kdo odhaduje jeho současné položení. Vyjednávání o bagdadskou dráhu. Rozhodné diplomatické kroky se nestanou před zasedáním francouzské sněmovny. Francouz- ská vláda chce zpraviti strany, dříve než budou vyjednávati spolu kabinety na základě programu mezinárodní skupiny finanční. V Paříži se očekává úspěch jednání.
Francouz Rusko Paříž francouzský sněmovna
12 article
Mladoegyptští studentí pod dozorem. Do Ženevy přibyli agenti, které egyptská vláda ustanovila, aby střežili Egypťany, studující ve Švýcařsku a kteří jsou stranniky mladoegypt- ského bnutí. Agentí takovi budou vysláni i do Francie a Anglie. Egyptští studenti v Ženevě pro- testují u ženevské státní rady a švýcarské sva- zové rady proti tomuto opatření egyptské vlády Prohlašujíce, že tohoto pronásledování nestrpí očekávají, že švýcarské úřady se proti tomute činu egyptské vlády ozvou. Svazová rada zahájila vyšetřování. Severoamerická unie proti Mexiku. Nepovolnost Mexika. Z Nov. Yorku, 28. srpna. (K. k.) Podle telegramů z Mexika zachovává mexická vlá- da mlčení o poselství Wilsonově. V druhé notě trvá president jenom na tom, aby ihned dána byla odpověď na požadavek, že Huerta bude vyloučen z volby. Wil- son praví, že ihned postará se o půjčku pro Mexiko, bude-li Mexiko přiměřeně jednati podle jeho návrhu. Ministr Gamboa odpověděl na to, že požadavku, aby Huerta odstoupil, nemůže býti vyhověno, poněvadž pak všechny příští volby presidentů v Mexiku podléhaly by vetu pre- sidenta Spojených státu.
Egypťan Wilsonův Gamboa Huerta Ženeva Francie Anglie Mexiko York spojený stát Huerta Wil
13 article
Odjezd Američanů z Mexika. Z Washingtonu, 28. srpna. (K. k.) Státn tajemník Bryan vyzval včera večer telegrafi- cky americké poselstvo a americké konsuláty aby Američanům, kteří odjíždějí z Mexika poskytnuta byla všemožná podpora a potřeb- ným osobám aby byly dány peníze na cestu Konsulové mají příležitost pomoci i cizincům Bryan dostal od Linda telegram, ve kterém se oznamuje, že Gamboa zaslal mu novou notu. Německé křižáky do mexických vod. Zatím co Wilsonovo poselství neseno bylo duchem smířlivosti, varujíc se výhrůžek a chrá- níc možnost dohody, urychluje Německo vyslání křižáků do východoamerických vod. Náš dopiso- vatel v Kolíně nad R. telegrafuje: Za příčinou mexicko-amerických událostí urychluje školní křižák Veneta, jemuž velí fregatní kapitán Ade- lung, svou cestu na východoamerické stanoviště, které jest po odplutí malého křižáku Bremen úplně bez ochrany. Veneta má 650 mužů na palubě, následující za ní Herte má stejnou po- sádku.
Američan Bryan Linda Gamboa Wilsonův Veneta Mexiko Washington Německo Kolín nad R Madelung
14 article Jak řádilo rumunské vojsko v Bulharsku.
Jak řádilo rumunské vojsko v Bulharsku. (Původní dopis „Národních Listů“.) Vtrhnutí Rumunů do Bulharska vlastně by se mělo zváti vpád zlodějů a lupičů do bezbranné země. Přes Orechovo na Dunaji vpadl armádní sbor krajovský, sestávající z dvou řadových a jedné záložní divise, pod osobním vedením následníka rumunského trůnu do Bulharska, na té straně úplně vvojska prázdného. Dle nařízení vlády bulharské nikdo jim nečinil nejmenší překážky. Jedny oddíly tohoto armádního sboru šly mě- sty Vratcou, Mezdrou, Orchanií přes balkánský průsmyk Arabakonakský, druhé oddíly městy Fer- dinandem (Kutlovicí). Berkovicí přes balkánský průsmyk Petrohanský na Sofijské pole Do Bulharska přešel tento armádní sbor be povozů a potahů, i bez jakýchkoliv zásob potrav- ních. Zde po všech vsích i městech nakradlo vojsko povozy, koně i voly pro vozatajstvo. Po cestě, kudy táhli, pokosili zralé obili a pokradli stohy sena pro svůj tažný dobytek. Pro výživu mužstva sebralii v nejchudšich barácích ženám, které měly několik dětí a muže své na bojišti, poslední ždibec mouky
Rumun Orchanie Kutlovice Bulharsko Dunaj Fery
15 article
Kradli voly, krávy, telata, ovce i prasata, o drů- beži ani nemluvě, pro výživu mužstva. Na vaření sebrali po domech kde jaký našli kotel. Důstojníci pesilali své sluhy i v městech po domech s pytly. by jim nalovili neplacené drůbeže. Krámy, hostince a krěmy vybíjeli a v nich zásoby pobrali nebo zničili. Všecko, i nezralé ovoce, ba i zelené ořechy po osadách snědli. Na mnchých místech pro snažší očesání stromy podsekali. Žádal-li někdo písemné potvrzení, že mu byl majetek jeho rekvirován, hro- zili mu probodnutím bodákem, takže strachemo život vzdal se svých nárcků. Po ulicích brali lidem peníze z kapes. Dívisijní generál I. řadové divise projížděl se pro své vyražení na automobilu v okol Vratce v lánech neposečené zralé pšenice, ač měl po ruce tři výborné silnice. To vše tropili jako na posměch proklamaci korunního prince a následníka trůnu, Ferdinanda, který v této své proklamaci pro- hlašuje, že „chrabré“ vojsko rumunské přišlo, by doneslo mír bulharskému národu, a vybízí občan- stvo, aby se upokojilo, že bude jeho majetek zcel ušetřen, a že vojsko, ať cokoliv potřebuje, vše řádně a v plné ceně zaplatí. Nejvyšší velitel se svým svnem projížděl na automobilu zaplavené území, řádění svého vojska na své oči viděl, avšak k tomu mlčel a to trpěl V posledních dnech se vojsko trochu polepšilo aby páni měli též z okupace nějaký osobní pro- spěch; proto započali jinou praktiku. Na přiklac
Krám Ferdinand
16 article
vzali pár těžkých volů v ceně 600 frankků. U sta rosty za ně zaplatili 60 franků, sami si napsali po- tvrzení a přinutili starostu, aby jim to potvrdil. Jenže u potvrzení zůsťavili místo ještě pro jednu nulu, kterou potom tam doplnili, a tak bylo 600 — zisk 540 franků. Podobně praktikovali se vším všady. Však Bulharsko zaplatí okupací Rumunsku a malý vedlejší příjem jest dobrý pro „chrabrého vítěze. Na vračanské poště pobrali všecky soukromé zásilky, obyčejná i rekomandovaná psani roztrhali hledajíce v nich peníze; naposled celou poštu vybili V hedvábnické škole zničili úplně všecky nej- novější stroje a pobrali za celý rok zhotovené dra- hocenné hedvábné látky, vše v ceně asi 200.000 franků. Ve všech školních budovách řádili tak, že zničili i sbírky a pomůcky v kabinetech. V kasár- nách i nemocnicích řádili podobně. Neušetřili ani skladu soukromých civilních odě- vů, které tam mělo mužstvo dvou pluků 19000 mužů) složeno při mobilisaci. To vše odnesli. Vše- cky státní sklady a zařízení vybrali a zničili. Te jsou jen malé ukázky tohoto hnusného řádění. Práce tato byla promyšleně a systematicky prováděna pod vedením generálů a důstojníků, by zničením všeho bylo Bulharsko v budoucnosti oslabeno na dlouhá léta. Z obsazených vsí i měst nedovoluje se občan- stvu vycházeti. Přezralá žatva a to bohatá, stojí pokud ji Rumuni nezničili, od dešťů na polovici zkažená, ještě nepokosená. Možno na jisto čekati v obsazených krajích hlad.
Rumun Bulharsko Rumunsko
17 article
Nyní nutí rumunšti důstojníci kmety (staro- sty) bitím a žalářováním, by jim dali úřadní po- tvrzení, že vojsko se chovalo mírně, a že co po- třebovalo, vše řádně a v plné ceně zaplatilo. Aby prokázali dle proklamace svou rumunskou chrab- rost, sbírali po vsích a nemocnicích od makedon- ského bojiště došlé raněné vojíny a vlekli je pod stráží, s puškou v ruce k výstřelu připravenou, pěšky do zajetí do Rumunska, jako svou válečnou trofej. Srdcervoucí byl pohled na tyto raněné. 10 měsíců na bojišti byvší vojíny, vlekoucí se pě- šky o holích a berlích do rumunského zajetí. Ve vojenské nemocnici v místnostech Červe- ného kříže rumunský vojenský pop (kněz) rozbil sám osobně pokladničku Červeného kříže a peníze v ní složené strčil slavnostně do své kapsy. Foto- grafie tohoto šlechetného člověka jest zachycena. Aby rakouští obchodníci měli též malou ra- dost, pobrali Rumuni všechno zboží v ceně ně- kolika milionů, které bylo složeno na nábřežním přístavišti v Samovitu na Dunaji. Toto zboží, sklá- dané zde od jara, nemohlo býti převezeno do vnitra země, protože železnice sloužily pouze po- třebám vojenským. Bylo pácháno i násilí na ženách, ale autenti- cké zprávy ještě nedošly, poněvadž vše jest obsa- zeno kordony vojenskými.
Rumun Rumunsko Dunaj
18 article
Poradna pro volbu povolání. (Příspěvek k diskusi.) V kulturní příloze „Národních Listů“ ze dne 27. července 1913 v článku: „Péče o mládež v Anglii“ uvedeno, že jsou pro mládež, škole odrost- lou, v Anglii zřízeny okresními komitéty dětské bursy, které poskytují rodičům i dětem při volbě povolání cenné rady. Bylo by jistě záhodno, kdyby i u nás podobná organisace zřízena byla. Rodiče děti tápají při volbě povolání ve tmách. Kolik krásných illusí jest sklamáno, kolik nespokojených lidí protlouká se mrzutě životem, poněvadžse „minuli se svým povoláním“. A výsledek? Práce, která nás neuspokojuje, nevede také k cíli. Exi- stence nespokojené bývají kulturně i hospodářsky slabé a znamenají proto pro národní celek ztrálu. Kdybychom v čas byli informováni o tom, co ná v tom či onom stavu čeká, snad by se pak ne- mohlo o nás řici, že jsme národem „kantorů a po- štovních expoditorá“. Nechci lěmito slovy snad zlehčovati stav učitelský neb úřadnický, ale při- lišný nával k neproduktivním povoláním nelze pře- ce považovati za zdravý.
Anglie
19 article
Rodiče hledají často rady u učitelů svých dětí Je to přírozeno. Vím však z vlastní zkušenosti. jak těžký a zodpovědný úkol tu svědomitému učiteli nastává. Svým povoláním stojí učitel přece jen mimo praktický život. Zná schopnosti svých žáků, zná také poměry úřadnické — leč poměry u jiných stavů nezná. A působiti svou radou n volbu povolání, míti snad na svědomí člověka ne- spokojeného, ztracenou existenci — to je velk zodpovědnostl Někdy varuje v novinách ten či onen stav mlá- dež, že není vyhlídek v jeho řadách, že je sil pře- bytek. Nechci podezřívati jednotlivé stavy, že snad z důvodů konkurenčních zastrašují dorost, ale za- jisté i jejich zkušenosti jsou také jen jednostranné. neberou ohledu na celek, na poměry v jiných sta- vech. Tyto novinové zprávy působí jen negativně varují — ale kam se tedy obrátiti, když tolik stav
20 article
varuje a jen varuje. Ostatně není dívu, ztráci-li tole stereotypní varování na své působivosti. Informace u jednotlivců, známých, je teprv náhodná. Vždyť každý jen nejlépe ví, kde jeho samého bota tlačí, jeho zkušenosti jsou v ještě větií míře jednostranné, jedinečné. Při volbě povolání nutno hleděti k následuj- cím bodům: 1. Práce, nikoli jen přípravné studium, kter máme věnovati celý život, musí nás těšiti, musí s nám líbiti. 2. Povolání musí býti příměřeno našim schop- nostem. 3. Hospodářská stránka musi nás uspokojovati Myslím, že nestranné, úplné Informace toho druhu by mohla poskytnouti jen ústřední korporace za tím účelem zřízená. Byla by to jakási ústřednl poradna pro volbu povolání, jakýsi výbor, obeslaný delegáty různých stavovských organisací a korpo- rací, jímž by k vedení agendy byl přidělen úřad- ník. Tato ústředna by vypracovala poučení o nut- ných schopnostech pro jednotlívá zaměstnání přehledné tabulky jednak příjmů úřadnictva, děl- nictva a různých zaměstnanců, jednak příjmů v ostatních stavech, seskupených v určité třídy dle osobní daně z příjmů, jakož i nutného závodníhe kapitálu. Dalo by se to zajísťé tak zaříditi, aby tím t. zv. obchodní tajemství nebylo dotčeno. Tyte přehledy zasílaly by se v čas před ukončením školního roku na všechny školy — obecné, měšťan- ské, střední a odborné — aby učitelstvo mohl svým žákům a jich rodičům podati první povšechné informace. Pro další, podrobné informace by se pak inferesenti obraceli na poradnu samu. Poněvadž by instituce tato směřovala ke zvý- šení spokojeností a blaha celku, musel by také celek, tedy veřejné korporace, nésti patřičný ná- Dr. O. Vetter. klad.
Vetter
21 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — O osmimilionové půjčce českých spo- řítelen zemskému výboru král. Českého. Kencem měsíce června t. r. uzavřel zemský výbor král. Českého výpůjčku ve výši 8 mil. korun a sice 5 mil. korun od Městské spo- řitelny pražské, po 1 mil. kor. od spořitelen na Král. Vinohradech, Plzni a v Táboře. Dle smlouvy má Městská spořitelna pražská právo kdykoli půjčku tuto vypovědit. Poněvadž v ustanovené lhůtě nebyly zapla- ceny úroky a hotovosti jest nyní velmi po- třeba, jednalo se v minulé schůzí ředitel- stva Městské spořitelny pražské o tom, aby půjčka byla vypovězenaa sice ke lhůtě únorové 1914. Do- tyčný spis vypovědní nebyl však do- sud vyhotoven a odeslán. Jak se nám z dobře informovaných kruhů sděluje, nespočívá na pravdě tvrzení večer- ního »Prager Tagblatlu«, že půjčka byla vy- povězena proto, že peníz 8 mil. korun byl půjčen zemskému výboru a nikoli správní komisi král. Českého.
Král Prager Tagblatlu Tábor
22 article
— Akční program českého konservativ- ního velkostatku v nynější krisí české byl, jak soudíme, formulován ve včerejším úvodníku „Union“. Úvodník je psán dle sdělení redakce vynikajícím členem panské sně- movny, a dle myšlenkového obsahu tudíž členem konservativního velkostatku. Aufor pokládá poměry v Čechách za nejsmutnější ze smutných posledních třiceti roků, neshledává potřebu příti se ještě teď, bylo-li nezbytně po- třeba řešiti zemskou finanční krisi použi- tím právnicky ne dosti vyjasněného práva nouzového, načež přichází k hlavní věcía praví: „Musíme usilovat přivoditi dohodu me- zi oběma národy v Čechách proto, aby nebylo opět na pomoc zavoláno nouzové právo. Ji- nak celá veřejná správa v Čechách a také je- ště někde jinde by spočívala na právu z nou- ze, nouzových zákonech a nouzových naříze- ních, z čehož by povstal takový chaos, v němž by se na konec nikdo nevyznal.“ Odsoudiv dále ten smutný zjev, že v nejpokročilejšía nejbohatší zemi vládne se nouzovými právy, zdůraznil autor, že by bylo velikým omylem, věřiti, že takovýto režím by odpovídal názo- rům a přáním konservativního velkostatku: „My jsme se podvolili,“ praví dále, „poně-
Čechy
23 article
mentní většině, bude volání po svobodomysl- ných institucích a demokratických řádech vo- láním na poušti, a že dokud Německo nebude poraženo Ruskem a Rusko pánem v Cařihra- dě, kterýmžto dnem shroutí se také celá vy- chodní politika rakouská a s ní i politická pře- vaha Maďarů v naší říši, Slovanstvo rakouské nepřijde k platnosti jemu patřící. Aby jedna nebo druhá tato eventualita nastala, nezávisí však na nás, nýbrž na zahraníčních po- měrech a vlivech. Rakousko stane se konsti- tučním státem teprve zavedením všeobecného práva hlasovacího, ale toto právo nevynutíme my, nýbrž stále se zmáhající hnutí sociální Rakousko stane se státem slovanským teprve po úplném vítězství Ruska nad Německem ale ani k tomuto vítězství nemůžeme přispět my, nýbrž rozhodne o něm štěstí válečné junácká síla slovanského obra. Až první revo- luce ústavní v Rakousku bude odbyta, pak nadejde doba uskutečnění našeho demokrati- ckého a liberálního programu, a až druhý pře- vrat nadejde, splní se i náš program slovan- ský. Nyní však kopali bychom jen sobě samým jámu hlubokou, kdybychom za bludičkami se honice, dobrovolně v říši rakouské opět Něm- cům k veslu vládnímu pomáhali.
Maďar Německo Rusko Cařihr Rakousko
24 article
A nyní si přečti znovu mé články a pis mi svůj úsudek o nich, na kterém velice mi záleží. A poněvadž nikomu jinému tak ze- vrubně stanovisko své vyložiti nemohu, ne- maje času k práci té, prosím Tebe, abys hned po přečtení zaslal tento list dra- hému Kobrovi, jenž mi odpustí, že především jemu jsem své stanovisko neobjasnil (věd dobře, že brzy již ústně a často o tom jednati budeme) a abys jej dal přečísti všem, kdož vrtí nade mnou hlavou a na jichž úsudku zále- žeti může člověku rozumnému. Na konec jen ještě slovo: Dojem, jejž na mě nynější parlament činí, lze postihnout slovem: hnusl Milostivé paní své učiň mě laskavě poru čena. Tebe vroucně líbá celým srdcem oddaný přítel Ervín.
Kobr Ervín
25 article Ve Vídni, 14. května 1890.
Ve Vídni, 14. května 1890. Ervín Špindler. K 70. narozeninám podává dr. Navrátil Dne 29. srpna dovrší v plné svěžesti duševní i tělesné sedmdesátý rok svéhho záslužného žive vynikající český politik a spisovatel Ervin Špindler jeden z nejpřednějších buditelů a pracovníků kan- tonu podřipského. Špindler narodil se r. 1843 v Chocní. Po vy- chození obecné školy navštěvoval nižší třídy reálky v Moravské Třebové a Poličce, načež odebral se do Prahy. Po absolvování vyšší reálné školy Praze za ředitelství znamenitého paedagoga Jos Wenziga vstoupil do tehdejšího kursu pro učitele na školách reálných a odbyv jej, studoval jako mimořádný posluchač na české techníce přednášky prof. Erbena o národním hospodářství. Zastupoval pak po celý rok ředitele Řeháka ve všech čtyrečh třídách reálné školy Týnské. Po náhlém však chrlení krve vzdal se dle důtklivé rady tehdejšího redaktora „Časopisu lékařů českých“ MUDra. Jo- sefa Podlipského povolání učitelského a vstoupil do redakce „Národních Listů“. V ní setrval po čtyry roky v l. 1864—1867 až do svého přesí- dlení z Prahy do Roudnice. Za posledních dvou let svého pražského po- bytu připravoval se k působení na poli samospráv- ném. Navštěvoval r. 1866 se svolením potomního deklaranta dra. Fr. Braunera, okresního starosty smíchovského, kancelář okresního výboru, aby tu ze spisů poznal celou agendu okresního zastupitel- stva, vykonávaje po celý rok 1867 práce prakti- kantu kancelářského u magistrátu král. hl. města Prahy. Koncem ledna 1868 zvolen byv tajemníkem okresního zastupitelstva roudnického, přesídlil v polovici února z Prahy do Roudnice, kdež od těch dob podnes, tedy pět a čtyřicet let. jest veřejně činným, třebaže již sedmdesátky se dočkal.
Špindler Navrátil Wenzig profesor Erben Řehák Mudra František Brauner Vídeň Choceň moravský Třebová Praha Roudnice
26 article
Věnovav se organisaci národního a politického života v Roudnici a na Podřipsku vůbec, ocitl se ovšem záhy v konfliktu s tehdejší centralistickou vládní mocí. Jakožto jednatel a spolupořadatel prvního českého táboru lidu pod šírým nebem (10. května 1868), konaného v Rovném na samém úpatí památného Řipu, byl spolu s dvěma svolavatel táboru. Václavem Kratochvílem z Lounek, potom- ním poslancem (předsedou táboru) a Václavem Jandou z Budohostic (navrhovatelem inkrimované resoluce) obžalován pro zločin rušení veřejného pokoje. U první stolice z obžaloby propuštěn,u druhé stolice k šestiměsíčnímu žaláři odsouzen dočkal se Špindler u nejvyššího kasačního soudu úplného sproštění viny. — Roku 1870 založil ve svém působišti dva čtrnáctidenníky směru demokratického „Řip“a „Podřipan“, jež vedl do roku 1885, načež oba listy po zrušení kauci novinářských sloučil v jediný de- mokratický, svobodomyslný týdenník „Podři- pan“, jenž vychází v Roudnici doposud, ano o počátku roku 1912 rozšířil se na společný orgán národní strany svobodomyslné v devíti městech.
Kratochvíl Lounek Janda Špindler Roudnice Podřipsko Rovný Podřipan Budohostic
27 article
Za tím účelem odevzdal Špindler „Podřipana zvláštnímu družstvu podílníků, jež nyní o dalš redigování listu pečuje samo. — Za dlouholetého zápasu národní strany svobo- domyslné, tehdaž hlavně podřipským venkovem re- presentované, o vyproštění města Roudnice z rukou strany konservativní (do tehdejší německé školy Roudnici posílali i mnozí městští radové své dítky] stál Špindler věrně při svobodomyslné stra- ně a také v popředí, takže mu prodlením let, kdyi poklesnutím počtu zástupců venkovských strana konservativní následkem snížení daně pozemkové 1885 v okresním zastupitelstvu většiny jednoho hlasu získala, zakusiti bylo neslýchaného osočo- vání, pronásledování, ano i suspendování z úřadu. které však přineslo straně konservativní místo úspěchu jen porážku a Špindlerovi místo propu- štění z úřadu jen skvělou satisfakci. O tuto po- staraly se v první řadě venkovské obce okresu roudnického a mělnického, zvolivše při všeobec- ných volbách sněmovních roku 1889 Špindlera, po- slancem do sněmu království Českého za tyto dva okresy podřipské téměř jednohlasně. Když pak roku 1891 při volbách do obecního zastupitelstva strana svobodomyslná ve dvou sborech zvítězila a strana konservativní v radnici většiny pozbyla. zvolila nová obecní representace na znamení tohoto převratu Erv. Špindlera prvním starostou, jímž o těch dob přes dvě desítiletí až podnes zůstal a teprve koncem tohoto období volebního do zá- tíší skužečného odpočinku se odebere.
Špindler Podřipan Roudnice obecní zastupitelstvo
28 article
Roku 1890, když po jmenování JUDra. Karla Mattuše vrchním ředitelem zemské banky tento velíce vynikající finančník poslaneckého mandátu svého do říšské rady vzdáti se musil a následkem toho doplňovací volba za skupinu měst s Mladou Boleslaví volících vypsána byla, k níž náležela tehdáž celá řada měst podřipských, jako Mělník atd., byl Špindler od volebního výboru strany svo- bodomyslné poctěn i kandidaturou o mandát říšský do sněmovny poslanecké. Špindler kandidaturu při- jal, ačkoliv většina měst této volební skupiny ná- ležela ječtě k bažtám strany konservativní. Ježí však šlo o první volbu po uzavřených tehdy česko- německých punktacích, proti nimž v celém národě silné hnutí se jevilo, nabyla tato doplňovací volba značného politického významu. Bylať neklamným svědectvím zcela změněného smýšlení v národě. A poněvadž Špindler zvolen byl velkou většinou v tomto okresu městském, jejž konservativci za nej- pevnější svůj městský okres na venkövě poklá- dali, byla volba tato, při níž Špindler zvolen říš- ským poslancem, pro stranu konservativní zlověst- ným znamením k nastávajícím roku příštího vše- obecným volbám do říšské rady, při kterých tatc strana byla také skutečně poražena až na jediný mandát za městskou skupinu táborskou.
Mattuš Špindler Mlada Boleslav Mělník strana svo
29 article
Oba mandáty zemský i říšský měl Špindler ai do posledních všeobecných voleb. Změna jediná nastala v tom, že po šestiletém vykonávání zem- ského mandátu za obce podřipské vrátil Špindler tento mandát roku 1895 venkovským voličůmu vědomí, že od počátku parlamentární éry vždy volívali poslance-rolníka ze svého středu, a že ú- chylka z r. 1889 stala se skutečně jen k vůli oka- mžité satisíakci osvědčenému, a za to pronásledo- vanému příteli pokročilého venkova. Na místě mandátu za venkovské obce dostalo se Špindlero- vi mandátu rovněž podřipského, a sice za města Roudnici. Mělník. Brandýs nad Labem a Mšeno. Po celých prvních dvanáct let sněmovní čin- nosti své byl Špindler volen náhradníkem přísedí- cího zemského výboru, ve kterém každoročně pe celou dobu dovolené zastupoval nejprve JUDra. Jana Kučeru, pak JUDra. Jakuba Škardu a poslé- ze JUDra. Václava Škardu v řízení III. oddělení Když r. 1894 dr. Kučera z ohledů zdravotních do- volenou svou prodloužiti musil, a konečně smrtí r útrap tělesných vysvobozen do úřadovny svév žemském výboru již se nevrátil, byl Špindler stále jeho zástupcem, a stal se místo něho i komisařem Hypoteční banky. Po celých osmnáct roků svého působení na sněmu českém byl Špindler stálea horlivě činným, zvláště v komisi školské, která mu svěřila nejednou referáty nejdůležitější. Také v parlamentě vídeňském rozvinoval Špindler hlavní svou činnost ve výborech a růz- ných komisích. Věnoval se hlavně v říšské radě obraně národních menšin, trýzněných vojínů, rov- ného práva jazyku a z řečí politických největií promluvil proti obchodním smlouvám při generál- ní debatě. V posledním žestiletí byl místopředse- dou tiskového a předsedou školského výboru.
Špindler Kučera JUDr Škarda doktor Roudnice Mělník Brandýs nad Labe Mšeno
30 article
Jako starosta města. Roudnice osvědčil se Špindler tou měrou, že mnohá města větší právě z Roudnice zvykla si vyžadovati v důležitých vě- cech radu a vzor. Roudnice sama honosí se četný- mi památníky Špindlerovy činnosti na poli auto- nomie a směle možno tvrditi, že jedině jeho ne- unavnému přičinění a hlavně tomu, že s mandátem starostenským slučoval Špindler i mandát poslan- ce zemského a říšského, může Roudnice děkovati železný most svůj přes Labe, zbudovaný v kom- binaci s jezem bradlovým na témž místě téměř kde právě před šesti sty lety vystavěn byl bisku- pem Janem z Dražic most kamenný. Za své zásluhy o Roudnici nebo českou samo- správu anebo národní naši věc v tak zv. uzavře- ném území byl Špindler zvolen nejen čestným členem mnoha národních spolků roudnických (me- zi nimiž jsou i největší jednoty „Řip“ a „Sokol“ ale i čestným občanem měst Roudnice a Třebeni venkovských obcí Mlčechvost, Rýdrovic a Bohu- šovic
Špindler Špindlerův Jan bůh Roudnice Labe Dražice Třebeň Mlčechvosty Rýdrovice národní spolek roudnický Sokol
31 article
Jakožto tajemník okresního zastupitelstva roudnického byl Špindler přeložen na odpočinek r. 1903 po službě pětatřicetileté a jakožto redaktor „Podřipana“ odstoupil roku 1911 po 41leté činno- sti redaktorské v Roudnici a čtyřleté činnosti žur- nalistické v Praze. Zbývá ještě doplniti přehlednou zprávu o ve- řejném působení Špindlerově několika daty o lite- rární činnosti jeho. Byla ovšem nejhojnější za jeho pobytu v Praze, kdežto v Roudnici byl hlavně žurnalistickými pracemi absorbován. Špindler zá- hy počal pěstovati krásné písemnictví a to v pra- cích původních i překladech. Vedle „Národních Listů psal Špindler též do Barákovy „Svobody“, později do „Obrany“ politické články a časové básně. Za Nordmannovy redakce vídeňského „Wanderera“, jenž se neslavěl nepřátelsky k po- žadavkům národů neněmeckých, byl Špindler v le- tech 1863—1866 pražským jeho dopisovatelems referentem z české sněmovny. Z původních prací uvádíme svazek „Básní“ (Praha, 1866, nákladem Stýblovým), historické povídky „Jan Želivský“, „Na Radkově“ a „Dceruška čarodějnice“, jež vy- šly původně v Hálkových „Květech a později ve dvou svazcích nákladem A. Mareše v Roudnici 1874 a 1875), historický román „Bělohorští mučed- nící“ (v Praze, 1867, nákladem Jaroslava Pospí- šila), novellu „Mladá Čechie“ v Martincově „Lu- míru“. Samoslatně vydal časové úvahy: „O vý- znamu Sokolstva v národě našem“ (1886), „Poznej- me se, napravme se“ (1889). „V čem spočívá síla národa?“ (1889). Z hojných překladů Špindlero- vých z literatur cizích zasluhují zmínky: Epická baseň „Žižka“ od Alfreda Meissnera (v Praze. 1864, nákladem I. L. Kobra). „Kniha písní“ od
Špindler Špindlerův Barákův Svoboda Nordmannův Wanderer Želivský Květa A Mareš Jaroslav Martincův Žižek Meissner L Kobr Roudnice Praha letechnický Radkov český sněmovna Čechie kniha píseň
32 article
H. Heinea (vyšla v 7. svazku „Poesie světové“ r. 1873, nákladem dra. Grégra 8 Datla), romantická- báseň „Atta Troll“ od Heinea (1874, v Roudnicl, nákladem A. Mareše), drama „Gracchus, tribun lidu“ od Alfr. Wildbrandta (v Praze, 1876, nákla- dem I. L. Kobra). bulharské písně (po belletristi- ckých časopisech), veselohra „La joie lait peur“ od Girardinové (pod názvem „Návrat z hrobu“, provedena v českém prozatímním divadle v Pra- ze), pro Bedřicha Smetanu dva operní texty „Li- buší“ a „Dalibora“ od Josefa Wenziga. Špindlen přispíval též do „Květů“ (Poesie dělnická ve. Francii) a do „Ověty“ (Jízda za nevěstou). Když r. 1871 počala vycházeti Vlčkova „Osvěta“, uve- den byl Špindler na titulním listu mezi spoluzakla- dateli a přispívateli. Drobné příspěvky podal též ve „Zlaté Praze“, „Rodinné Kronice“, „Ladě“ atd., uživaje někdy také pseudonymu Jaroslav Květen- ský. S uveřejňováním vzpomínek na léta padesátá a šedesátá v Praze počal špindler roku 1913v „Ženských Listech“ [red. pí. J. Flajšhansová], kd otištěna delší vzpomínka „Královna. duchů“, věno-
H Heine Grégr Atta Troll Heine A Mareš Gracchus Wildbrandt Girardin Smetan Dalibor Wenzig Vlčkův Špindler Jaroslav květen J Flajšhansová Praha Francie datel dema I . L . Kobr Návrat z hrob zlatý Praga