3
masthead
15. ledna 1913. číslo 14.
4
article
dokáže bez průtahu. Neboť pak přece nemůže býti
v zájmu monarchie, aby v srbských širokých
vrstvách zahnízdila se roztrpčenost, aby co nejvíce
jedu bylo nakapáno do duše národa.
Kromě toho utrpíme ztrátou jarni obchodni
sezony další škody. Tahle nejistota způsobuje, že
obchodnictvo odvolává uzávěrky a vůbec nejevi
chuti k zahájení činnosti po novém roce. A vůbee
čím déle potrvaji průtahy, tím větší bude dáno pro-
stranství pro krtčí agitaci říšsko-německých kon-
sulů, na niž jsem již tolikráte upozornil v tomte
listě. Že moje sdělení nejsou pouhou tendenci, do-
svěděuje opětně nová obchodní zpráva říšsko-ně-
meckého konsulátu v Bělehradě o hospodářských
poměrech Srbska v období 1911-12. V této zprávě
referuje se o úspěchu obchodu Německa se Srb-
skem i připisuje se dobrý výsledek boje s rakou-
skou konkurencí v tomto prvním smluvním roce-
hybnosti svých zástupců. Říšsko-německý
konsulát se zadostučiněním sděluje, že říšskoně-
mečtí obchodníci byli dbalí jeho pokynů, i na-
pomíná současně, aby nelenili ani dále a snažili
se co nejmožnější ochotou k srbským obchodníkům
rozšířiti své obchodní štyky.
A jak se tomu čelí s naší oficielní strany?
Právě mě upozornil pan ministr národního ho-
dářství na novou pučlikaci jistého vídeňskéh
Mandla, v níž je opět nová snůška „materiálů“
moti Srbsku. Tu se opět Srbsko „vědecky“ před-
štavuje jako kazimír na hranicích monarchie. Pan
ministr mi pravil, že Srbsko na tento nový pokue
o zakalení vod odpoví co nejdříve v „Samoupravě“
jasnými doklady o nepravdivosti v publikaci uve-
dených materiálů. Neštěstí jest, že se taková pu-
blikace považuje za polooficielní plod, tedy za
výraz smýšlení rakouského zahraničního úřadu.
č. S.
Srb
Mandl
Bělehrad
Srbsko
Německo
5
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Moravští sociální demokraté o zemských
7
article
Zemské zastupitelstvo českoslovanské so
ciálně-demokratické strany na Moravě (auto-
nomistů) mělo včera v Brně schůzi. Rokovalo
hlavně o nastávajících zemských volbách na
Moravě. Usneslo se postaviti vlastní kandi-
dáty ve všech okresích IV. kurie a vytklo
stranám, jež jsou v jiných kuriích zastoupeny
že chtějí kandidovati i v kurii IV., která ná-
leží dělnictvu. Sociální demokraté se pak
rozhodli jednati stejně: schůze jejich se totiz
zároveň usnesla kandidovati i v kurii městské
a venkovské všude tam, kde toho zájem stra-
ny sociálně-demokratické vyžaduje, a kde je
naděje na získání většího počtu hlasů.
Zemské zastupitelstvo moravských soci-
álních demokratů určilo současně i část svého
programu pro volby, vyhlásivši nové stano-
visko vůči rozpočtu. Dle „Práva Lidu“ takto
„Vzhledem k tomu, že zemský rozpočet neob-
sahuje vydání militaristických, souhlasili všichni
debaty se zúčastnivší, s názorem, že hlasování
rozpočtu zemském je otázkou politické taktiky a
ne principielní. Pro sociálně-demokratické poslan-
ce bude směrodatným obsah rozpočtu i směr poli-
tiky příští zemské správy. Sociálně-demokratičti
poslanci nemohou připustiti, aby majorita sněmov-
ní jako výraz přirozené majority obyvatelstva ze-
mě byla při správě zemské trvale odvislou od hla-
sů velkostatkářů a případně i minority. Stav tento
byl by pro dělnictvo nebezpečným po stránce so-
ciální i kulturní a ve veřejném životě na Moravě
znamenal by nové vzplanutí vášnivých národnost-
ních bojů.
Brno
Morava
demokratický strana na Morava
8
article
Zajisté nové toto stanovisko moravských
sociálně-demokratických autonomistů zname-
ná značný obrat v jejich zemské politice
obrat, ze kterého je patrno, že jeho původci
aspoň nepřímo uznávají politickou vadnost
svého dřívějšího napořád a veskrze jen opo-
sičního postupu. Obrat ten dlužno tedy vítat
jako pokrok, a lze k němu jen přičiniti otáz-
ku, zda se tento pokrok má vztahovati jenom
na rozpočet, když přece rozpočet vlastně ob-
sahuje také tresť určitých zákonů, na př. fi-
nančních?
Výkonný výbor strany národně-sociální
měl předevčírem schůzi. Mimo jiné se v n
usnesl projeviti souhlas s návrhy posl. Klofáče
na úpravu učitelských platů, jak je poslane
Klofáč podal již na sněmě. Dále se usnesl pro-
hlásiti, že nesouhlasí se spojováním úpravy
učitelských plů s otázkami národně-politi-
ckými, zejména s česko-německým dorozumě-
ním; výkonný výbor národně-sociální projevi
dále názor, že otázku tuto dlužno řešiti samo-
statně, jako otázku nouzovou spolu s otázkou
sanace zemských financí.
Smí se snad dodati, že tuto možnost uzná
vají již od loňska i poslanci svobodomyslní
agrární, a že se také již ve smyslu tom vyslo-
vili.
Klofáč
9
article
Co píší časopisy.
Co píší časopisy.
„Kraj Královéhradecký“ v čís. 3. píše
„Pověsti o rozvratu ve straně svo-
bodomyslné: Kdykoliv ve straně svobodomysl-
né objeví se různost názorů na některé otázky
vždy je vykládána jako rozvrat ve straně. Cov
jiných stranách považuje se za základ činnosti
hybnosti, ve straně svobodomyslné označuje se
jako symptom rozvratu a úpadku. „České Slovo“
nedávno přineslo zprávu, že ve straně svobod -
myslné je silná oposice proti dru. Kramářovi a
označilo ji jako předzvěst rozvratu. Zpráva ta byla
dementována, ale vzdor tomu znovu a znovu ob-
jevuje se v různých listech a jmenovitě v listech
realistických. — Nejsme zajisté z těch, kteří by
nedovedli říci své námitky a schvalovali bezpodmí-
nečně všecko. Naopak. Zastáváme názor, že roz-
díly v nazírání na určité otázky nutno otevřeně
si doznati, že nutno říci si pravdu, třeba i hořkou.
K tomu jsou sjezdy strany. Kdo je nespokojen, na
sjezdu má příležitost vysloviti a obhájiti své mí-
nění. A tu nutno upřímně doznati, že dr. Kramář
na všech sjezdech k této otevřené výměně názorů
vybízí, dává k nim věcný podnět. Kdyby nějaká
nespokojenost opravdu existovala, nepochybujeme.
že by se projevila právě na těchto sjezdech, kde
obyčejně mluví se otevřeně. A jsme přesvědčení
že by promluvili zejména tak seriosní příslušníci
strany, jako je dr. Koerner, dr. Preiss, Leon Bondy.
jež „Osvěta Lidu“ jako nespokojence označuje,
že by jim sjezd dal za pravdu — třeba i proti dru.
Kramářovi, kdyby důvody jejich byly přesvědčující.
Strana svobodomyslná není žádnou církví, kde se
musí všemu věřiti, co se k věření předkládá. A že
by se tito vyníkajíci činovníci strany obávali svou
nespokojenost projeviti, neuvěří zajisté nikdo.
Kramář
doktor
Koerner
Preiss
Bond
stranit svoboda
10
article
„Náchodské Listy“ v čís. 2. píší taktr
a neúčasti národních sociálů na schůzi pro poznah-
ské Poláky
„V pondělí konala se v Praze veliká schůze
o vyvlastnění Poláků v německé říši. Schůze byla
tak navštívena, že proudy účastníků nemohly se
vejíti do sálu a promluvili v ní čelní pracovníc
češti ve stycích s Poláky vedle polského poslance
a populárního umělce Tettmayera. Zajímavé však
bylo, že ve schůzi a v pořadatelstvu byli účastní
jedině stoupenci národní strany svobodomyslné
agrární. Na škodu schůze to nebylo, a nemohlo
býti: vytýkáme to jen jako charakteristický zjev!
„České Slovo“ neúčast své strany omlouvá tím, že
je to starostí „Polského kola“, aby se věnovalo
polským věcem! Tento absurdní názor slovanského
listu Klolá ova však patrně má trochu jiný pod-
klad. A Zce ne v tom, že se polští poslanci do-
mněle nevénují zájmům svých trpících bratrů v Ně-
mecku, nýbrž že v minulých dnech ukázali Polác
záda národně-sociální obstrukci, takže tato, jsou
isolována ze všech stran, dopadla jako směšná hra
— jako fraška se zvláštním solovým výstupem
poslance za Plzeň V. Fresla. Národní sociály
velmi hnětlo, že jejich obstrukce si nikdo nevě-
mal, ale přímo je popudilo, že Polské kolo usnesl
se, že z Poláků nikdo nesmí vyhověti žádosti ná-
rodních sociálů, aby dělal prostřednika mezi h
Stürgkhem a zástupci obstrukce! A proto nebylo
lze se zdčastniti projevu ve prospěch poznaňskýck
Poláků! Jenže — myslíme — že Polákům je svrcho-
vaně lhostejno, že nechtějí dělat národní sociálové
figuranty na akademických projevech pro Poláky
ale za to nebylo národním sociálům lhostejno, že
Poláci nechtěli vystavět zlatý most od obstrukce
národně-sociální k hr. Stürgkhovi.
Polák
V Fresl
Stürgkh
Praha
11
title
Služební pragmatika státních
13
article
Na schůzi pražského kraj, odboru Ú. S. č.
dne 4. ledna 1913 přijat byl po referátu poslance
dra. Lukavského „O služební pragmatice stát. uči-
telů“ značnou většinou návrh profesora Hulíka, by
požádáno bylo presidšum Ú. S. Č. P., aby, jakmile
bude služební pragmatika státního učitelstva pro-
jednána v subkomitétu výboru pro státní zaměst-
nance (a bude známo, jaké hmotné ústupky cheu
vláda poskytnouti), znovu zjištěno bylo definitivn
stanovisko členstva ku pragmatice, a te
buď písemní anketou, anebo mimořádnou schůzi
zastupitelstva. Ohlas čilé debaty, která se na
schůzi rozvinula, projevil se i v denních listech.
Podstatou sporu je otázka, má-li státní učitelstvo
zamitnouti každou pragmatiku, bude-li obsahovati
obdobná ustanovení o povinnostech a právecl
stát. učitelstva jako pragmatika úřadnická, i kdyby
jinak přinášela jisté výhody. Kolega dr. Appelt ve
svém článku v „Čase zásadně jakýkoliv kompro-
mis v té příčině zamítá a pokládá za povinnost
poslanců, aby ihned přerušili další jednání o učitel-
ské pragmatice, kdyby do ní měl býti vpraven také
známý paragraf o koaličním právu. Stanovisko jeho
vyplývá z obavy před zneužitím tohoto paragrafu
jehož znění není dosti určité. Podobně p. Vkl. (v
„Národních Listech“ 13. t. m.) líčí v nejtemnějšich
barvách důsledky, které uzákonění koaličního pa-
ragrafu v pragmatice bude míti nejen pro české
profesorstvo, ale pro veškerou naši veřejnost. Dl
mínění p. Vkl. bude vlastně úřadnictvu (profesor-
stvu) veškera veřejná činnost — i vzdělavací a ná-
rodní — znemožněna.
Je nesporno, že by nejen profesorstvo, nýbr
celá naše veřejnost a především naši zástupcové
v zákonodárných sborech se musili ze všech si
přičiniti, aby k uzákonění tohoto paragrafu nedo-
šlo, kdyby opravdu jeho důsledky byly tak zlé.
doktor
Lukavský
Hulík
S Č P
Appelt
pražský kraj
odbor Ú . S
14
article
Takových názorů však nesdilíme, i když uzná-
váme, že do jisté míry koaliční právo úřadnictv
(příp, státního učitelstva) paragraf onen omezuje
Jsme přesvědčeni, že by se nebyl našel ani jeden
český poslanec na říšské radě, který by vyl hla-
soval pro úřadnickou pragmatiku s dotyčnými pa-
ragrafy, kdyby jimi celá naše česká úřadnická in-
teligence mohla býti vyloučena z jakékoliv veřejrkí
činnosti. Vždyť jistě i naši poslanci si správně uvč-
domili důsledky svého jednání.
Že se úřadnictvo méně účastní veřejné činno-
sti než profesorstvo, a proto v menši míře je v
dáno nebezpečí, jež se skrývá v koal. paragrafu
nelze jen tak tvrditi. Pokud se týče přednášek, má
p. Vkl. pravdu, ale tím není veškerá veřejná čin-
nost vyčerpána. Představený úřadu však nebývi
vždy téže nárednosti s podřízenými úřadníky, jako
je tomu u profesorstva veskrze, a v tom tkví pra
české úřadníky větší nebezpečí než pro profesory.
P. Vkl. se nediví, že se úřadnické organisace
vyslovily pro přijetí pradmatiky. Úřadnicivo dle
jeho vývodů nradmatikou hmotně mnoho získá a z
tu výhodu přijalo obmezení svých občanských práv
Naproti tomu státní učitelstvo neziská téměř ni-
čeho. „Má se však přes to,“ táže se p. Vkl., „žes
mu nepodává hmotná kompensace téměř žádná.
přijmouti obmezení práv občanských?“ Tedy z
větší kompensace hmotně by se stát
učitelstvo mohlo smířiti s pragm a-
tikou?
Nalézá-li p. Vkl. omluvu pro jednání úřadníků
pak snad také připustí, že ta čási prcf-sorstva
která počítá s danými poměry, může uvážit
všechny momenty znovu, až znám bude elaboráí
říšské rady a stanovisko vlády, a potom teprv
promluviti slovo poslední. Tento cíl sleduje talo
usnesení členstva praž. kraj, odboru Ú. S. č.p
Alois Leiser.
Vkl
P Vkl
Leiser
práv občanský
odbor Ú . S
15
article
Nálada v kruzích státního
Nálada v kruzích státního
učitelstva.
(Z kruhů professorských. )
V posledních dnech byla živě přetřásána otázk
pragmatiky státního učitelstva. Bylo ovšem se sta-
noviska idcálního podotčeno, že mimo kvalifikační
komisi veřejnou nepřináší vládní pragmatika stát-
nímu učitelstvu naprosto mravních výhod. bude-l
přijata v té formě, v jaké byla přijata ostatnín
státním úřadnictvem. Ale přes to dlužno konstato-
vati, že v širších vrstvách profesorstva českého jest
nálada úplně jiná, než jakou vyjadřuje ústřední ve-
dení spolkové, zapomínajíc ve svém boji proti vládni
pragmatice kollegů nejstarších a nejmladších. Ta-
kové jednání zdá se valné většině státního učitel-
stva ne snad nemorální, ale neopatrné a zbytečné
a protože jeho hmotné důsledky jsou velmi pováž-
livé, ubývá důvěry ve vedení professorské organi-
Má-li vláda v rukou zákon o právu spolčovacím
v přijaté pragmatice státního úřadnictva, bude ně-
kdo ještě tak lehkověrný, aby myslil, že státnímu
učitelstvu povolí něco, co úporným bojem vzala
svému úřadnictvu? Ahebudou možná ministerská
nařízení, která i tu zdánlivou svobodu úřadnictva
přivedou rázem ad absurdum? Vždyť každý státní
učitel dnes ví a poznal ze své trpké zkušenosti, ko-
lika a jakými předpisy jest spoután jeho život sou-
kromý, neřku-li veřejný. Vláda vždy najde omluvu
také ideální, užije-li násilí proti státnímu učiteli
Prostě ukáže, že výchova mládeže toho vyžaduje
aby učitel nebyl agitátorem. A konečně, kdo z nás
neví, jak učitel svědomitý a hluboce vzdělaný můž
působiti v mladá srdce, i když se o něm nepíše jak
o politikovi nebo organisátorovi?
16
article
A z vládní pragmatiky kynou přece jen ne-
popíratelné výhody, na něž čekají řady rodin do-
sluhujících profesorů, které v existenčním zápase
dnešním nemohou pohrdati sebe menší výhodou fi-
nanční. Ředitelských míst jest málo, každý se na
ně nehodí a většina schopných profesorů se o ně
ani nemůže ucházeti, chce-li se vyhnouti přesazení
na př. z Prahy na venek, které by způsobilo nové
obtíže studjemi dorůstajících dětí v cizině. A tal
při starém nelze se professoru dočkati šesté třídy
Při vládní pragmatice by automatickým postupem
došel každý platu šesté třídy. A nejde-li komu o
těch dvě stě korun, ať uváží, že vdovská pense se
zvýší o 600 K a podle ní také příspěvky na vý-
chovu dětí! To znamená velikou výhodu v rodinách
professorstva, jež zpravidla nepatří k nejzámožněj-
ším. Vždyť na ni čekají mnozí a přesluhují i ně-
kolik let, snášejíce obtíže fysické i mravní k vůl
svým rodinám.
A dorost státního učitelstva! Jen ať se takový
odpůrce podívá do seznamu zkoušených kandidátů“
Tam uvidí sta mladých lidí bez stálého chleba neb
vůbec bez něho. A čím si může vydělatí pár korun
takový kandidát, čím? Soukromým vyučováním. P
tolika letech perných studií, jež oslazena bývajíu
nás nouzí a nedostatkem, těší se mladý muž, že se
uživí čestně a svou praci, k níž jest schopen a po-
volán. A musí potom čekati rok. dva, tři. A defini-
tiva — tak po patnácti letech na mnchých oborech
A co ti, kdo teprve studují?
A jaké jest nyní postavení supplentské? Každý
zedník má víc za hodinu práce, než akademicky
vzdělaný člověk, jenž by chtěl pracovati a nesmí
protože není míst. Všude mzdy — a jinak se nyn
suplentská remunerace nazvati nesmí — stouplv
Praha
18
article
až dvojnásob. Jen supplentury jsou placeny stále
19
article
slejně dle hodin, po 100—120 K. A nyní, kdy jest
kandidátů nadbytek, vrací se zase do praxe při-
šera, rozdělovati supplentury na dvě. Nestačilo-l
dříve 1500—1800 K na život člověka intelligentního
jak má nyní stačiti polovice? To jest na smr
mnoho a na život málo. A považte muže třicetiletě
když se budou museti rváti o takových osm. dese
hodin, jež se jim ostatně do let služebních ani ne-
počitají! A myslí-li si kdo, že tak se vychovajl
zoceli charaktery, žalostně se klame. Bohužel, na-
jdou se ředitelé — a najdou se uštvaní mladí muži
že za několik těch hodin zkazí na vždy svou po-
vahu. Kdo se bude chtíti udržeti, musí otročiti, aby
nedostal příští rok o mnoho méně, jak se nyní již
děje; na př. první rok 2400 K. druhý 2160, třeti
1920, čtvrtý už jen 1800. A pak chtějte nadšen
a lásku k prácil
Tu lze pomoci jen fixem a pravidelným jeho
zvyšováním. Ať už se nemluví ani o definitivách.
jen ať mladý učitel ví, že za dva roky práce bude
míti více a za čtyři zase o něco více! A ne jako
dnes, kdy neví, čím vlastně jest a komu slouží.
A přináší-li navržená pragmatika i tu záruku, ž
nebude služba přerušována pro nedostatek míst
neplacenými dovolenými, že v čas nemoci nebo ne-
dostatku míst bude dána náhrada tomu, kdo již
jednou byl státním učitelem, bude to pro mladé
lidi přece jen trpká útěcha v neštěstí. Ale mluviti
dnes o tom, že za ideální práva, ostatně u nás
vždy problematická a mnohdy až illusorní, jichž se
vzdalo již ostatní úřadnictvo, mají trpěti řady na-
šeho mladého dorostu, jenž chce pracovati a žíti
jest u nás spravedlivé? Vůdčí kruhy osobují si při-
liš mnoho práv a bojují boj marný, jenž jest již
prohrán předem. Tolik na uváženou z péra nestran-
ného. Videant consules!
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Náš nový román. V dnešním čísl
začínáme uveřejňovati velmi zajímavý histo-
rický román »Bílý generál«, jejž sepsal
Alexandr Alexějevič Sokolov a z ruštiny
přeložila Amálie šlechtová. Děj tohoto ro-
mánu odehrává se na balkánském bojišti
1877 a hrdinou jeho jest proslulý ruský
generál Michail Dmitrijevič Skobelev. Dou-
fáme, že uveřejněním tohoto díla se čtená-
řům zavděčíme již proto také, že balkánský
problém a jeho dějství právě nyní mocně
oživují vzpomínky na velkou rusko-tureckou
válku z r. 1877, kterouž likvidace východní
otázky evropské uvedena byla jaksi do
konečného proudu.
Alexějevič
Amálie
Michail Dmitrijevič Skobelev
Sokolov
21
article
Služební pragmatika pro zemské úřad
nictvo. Při zemském výboru království České-
ho zřízen byl komitét pro záleži-
tosti osobní. Zasedají v něm: hr. Schön-
born, probošt dr. Burian, dr. Pinkas a dr. We
runsky. Tento komitét byl v dnešní schůz
zemského výboru vyzván, aby připravi
látku pro služební pragmatiku
zemského úřadnictva, a to se zřete
lem na služební pragmatiku úřadnictva stát
ního.
— Porady klubů velkostatkářských. Ve čtvr
tek o 10. hod. dopolední bude míti v budově sně-
movní poradu klub zemských poslanců konservativ-
ního velkostatku; týž den o 3. hod. odpolední má
schůzi klub velkostatku ústavověrného.
— Škola v českém Bernšlágu. V dnošní schůz
zemského výboru referoval náhradní přísedící pre-
sident Němec o kolaudaci budovy české školy
v Českém Bernšlágu a navrhl, aby bylo vyhověno
námitkám proti nepovolení obývání budovy školní
a aby žádané českými rodiči povolení k otevřen-
kely bylo dáno. Návrh tn byl přijat.
— Nová rada měsin Lab. Tyníce. Při volb
starosty a městské rady byli zvoleni: starostoup
Jan Mencl. rolník a radními pp.: Jos. Ben eš
majitel hostince a cementárny. Oldřich Jelínek
statkář. Antonín Kadečka, pekař a krupař
František Kolinský, obuvník a obchodnii
s kožemi, Frant. Koubek, roiník. Jmenovaní
slozivše v sobotu dne 11. ledna slib do rukou
c k. okr. hejtmana z Kolina p. Fr. Poura, uvá-
zali se ve svůj úř d.
Schön
doktor
Burian
Pinkas
Němec
Mencl
ben
Jelínek
Kadečka
Kolinský
František
Koubek
Pour
království Českýho
rada měsin Laba
22
article
Sedmdesáté narozeniny Med. dra. Ant
Erpeka. V pátek dne 17. ledna bude tomu sadm-
desát let, co narodil se populární pražský léka
Med. a Chir. dr. Antonin Erpek. Jubilár, který
dočkal se vzácného věku ů svěžesti tělesné i du-
ševní, je rodákem českého jihu, ze Soběslavi. Gym-
nasium absolvoval v J. Hradci a lékařství v Praze
kde r. 1868 dosáhl hodnosti doktorské. Již jako
medik ve čtvrtém roce byl činným jako asistent
profesora Hermana za války pruské ve vojenských
nemocnicích, a hlavně v šlechtické důstojnické ne-
mocnici v Kinského ville na Smíchově, kde nyní
umístěno národopisné museum. Po promoci by
čtyři léta sekundářem na rozličných odděleních
ve všeob. nemocnici. Potom studoval delší dobu
ve Vídni, v Berlíně, v Lipsku a Heidelbergu. Z
války francouzské byl činným jako stipendista
Krombholzovy nadace ve vojenských nemocnicích
zejména v barácích drážďanských, lipských a ber-
linských. Potom byl šest let asistentem chirurgické
kliniky prof. Blažiny. Usadil se po desítileté čin-
nosti ve všeobecné nemocnici v Praze jako prakti-
cký lékař, kde záhy těšil se všeobecné oblibě. Dr
Erpek byl i literárně činným. Přispíval pracem
svými do Časopisu českých lékařů a byl spolupra-
covníkem Eiseltovy Odborné pathologie a therapie
kam napsal rozličné stati z oboru chirurgie a gy-
nackologie. Mnogaja ljetal
— Ze služby poštovní. Jmenováni byli vrchní-
mi poštovními oliciály poštovní oficiálové: Jan
Turner v Praze, Josef Hartmann v Kolíně
Josef Skupa v Plzni, Artur Kraus v Praze, F
Wurzel v Liberci. Václav Žďárský v Litomě-
řicích, Gustav Kohner v Českých Budějovicích.
Med
Chir
doktor
Erpek
Jubilár
Herman
Krombholzův
profesor
Blažiny
Eiseltův
Jan
Hartmann
Skupa
Kraus
Žďárský
Kohner
Soběslav
Gy
J . Hradec
Praha
Smíchov
Vídeň
Berlín
Lipsko
Heidelberg
Kolín
Plzeň
Liberec
Litoma
Český Budějovice
všeobecný nemocnice
F Wurzel
23
article
Vincenc Roubíček na Smíchově, Emil Schu-
bert v Českých Budějovicích. Ant. Toupalík
v Praze. Josef Flek na Kladně, Michal Svat
v Kolíně, Adolí Rešl v Českých Budějovicích.
Severin Flora v Rychnově nad Kněžnou, Jaku
Fučik v Českých Budějovicích, Josef Morave
v Náchodě, Karel Balcar v Broumově. Václav
Ráfl v Krumlově, Karel Klenka. František
Hájek a Ludvík Gröschl v Praze, František
Šedivý v Kutné Hoře. František Burjan
Praze, Štěpán Lev na Král. Vinohradech. Gustav
Plischke v Liberci, Václav Chloupek v Pra-
ze, František Umann v Podmoklech, Jan Sta-
něk v Josefově; poštovními oficiály poštovní
asistenti: Jan Ryba v Ústí nad Lab., Alois Un-
ger v Karlových Varech, František Wichav
Liberci. Karel Ritschel v Ústí nad L., Bedřich
Tuček v Českých Budějovicích. Rudolf Krau-
se v Karlových Varech. Emanuel Bláhovecv
Praze, Ant. Novotný v Turnově, Václav Po-
korný v Praze, Ladislav Konečný v Lounech,
Rudolí Frühauf v Liberci. Václav Hübner
v Kolíně, František Winter v České Kamenici, Ant.
Dolejšek v Českých Budějovicích. Jaroslav
Kohoušek v Pardubicích, František Mudr
v Praze, Karel Housa ve Šluknově. Ladislav
Pospišil v Novém Bydžově, Aug. Hrubec
Písku. Josef Petlán v Jindřichově Hradci, Jan
Herzid v Českých Budějovicích. Gustav Wopr-
schalek ve Varnsdorfu. Jindřich Müller v Li-
berci. Viktor Drbal v Turnově. Jindřich Flei-
scher v Podmoklech, František Gürtner v
Boru, Josef Hovorka v Kolíně. Oskar Maye
v Liberci, Emil Hergeth v Karlových Varech.
Bohuslav Pravda v Pardubicích, Jan Herzo
v Krumlově, Antonín Steidl v Praze. Jir
Schuhmann v Teplicích-Šenavě, Eug. Gro-
schup v Liberci. Antonín Sommer v Karlových
Varech, Rudolf Schöttner v České Lípě.
Roubíček
Emil Sch
Flek
Michal svat
Moravus
Balcar
Ráfl
Klenk
Hájek
Gröschl
Šedivá
Burjan
Štěpán Lev
Král
Plischke
Chloupek
Umann
Jan sto
Jan
Alois Una
Wichav
Ritschel
Tuček
Krau
Bláhovecv
Antonín
Novotná
Václav
Konečná
Hübner
Winter
Kohoušek
Mudr
Housa
Pospišil
Aug
Josef Petlán
Herzid
Wopr
Müller
Drbal
Flei
Gürtner
Hovorka
Oskar May
Hergeth
Pravda
Herzo
Steidl
Jir Schuhmann
Sommer
Schöttner
Smíchov
Český Budějovice
Praha
Kladno
Kolín
Rychnov nad Kněžná
Náchod
Broumov
Krumlov
Kutná hoře
Liberec
Podmokly
Josefov
Ústí nad Laba
Karlová Vary
Ústí nad L
Turnov
Louny
Český Kamenica
Pardubice
Šluknov
Nový Bydžov
Písek
Jindřichov Hradec
Varnsdorf
Teplice
Šenava
Eugalsko
Adolit Rešl
Severin Flor
Rudolit Frühauf
Český lípa
24
article
Frant. Schweda v Podmoklech. Rudolf Kop
tík v Táboře, Emil Pieke v Ústí nad Lab., Josel
šilhan v Praze, Emil Kraus v Chebu. Bohumil
Makasek v Praze, Martin Pekárek v Li-
berci. Josef Štancl na Král. Vinohradech, Bartol.
Šikl v Jičině, Antenin Dittrich v Děčíně. Jan
Wolf v Broumově. Karel Liewald ve Výpr-
tech. Franijšek Hartis v Trutnově, Bedřieh
Wokalek v Karlových Varech. Frant. M a lt-
gey v Aši. Karel Kottik v Liberci, Heřman
Ludwig v Aši, Antonin Richter v Hostinném.
Ferdinand Müller v Děčině. Olo Schw arz
Jablonci, Em. Kostein v Karlíně. Oto Flan-
dena v Karlových Varech. Alois Bönisch
Trutnově, Karel Grund v Chomutově, Ferdinan
Jeschina v Terezíně, Emanuel Doležal
Jilemnici. . Jaroslav Landa v Lounech. Josei
škoda v Praze, František Pecák v Pardub-
cích. František Novák v Táboře, Robert Krč
mář v Chobu, Karel Meese v Podmoklech. Pr
Houdek ve Vysokém Mýtě. Ludvík Železný
v Praze, František Suchánek a Josef Kníž
v Plzni. Jindřich Bartl v Ústí nad Lab., Frant
Me nsel v Praze, František Jirásek v Žatci
Otakar Wilfinger v Praze. Hugo Lö wi v Kar-
lových Varech. U. štole v Kolíně. Bohumil L ö-
fler v Praze, Frant. Smutný v Novém Bydžo-
vě, Jan Prell v Liberci. Jan Melichar v Plzni
Jan Spranger v Aši, Antonín Staněk v Tur-
nově a Antonín Kříž v Kutné Hoře. Dále byli
jmenováni: vrchním poštmistrem poštmistr Jaro-
slav Skokan v Nořovicích; poštmistry poštovní
oficiant Alfred Köhler ve Štokách, poštovní
adjunkti Josef Klimt v Dřízách, Václav Kopři-
va v Horní Dobrné a Jaroslav Tureček v Sul-
ci; účetním revidentem účetní oficiál Josef Tho-
mas v Praze a účetními oficiály účetní asistenti
Josef Čehovský a František Sobín v Praze.
František
Kop
Pieke
Kraus
Makasek
Pekárek
Štancl
Král
Šikl
Wolf
Liewald
Karel Kottikum
Heřman
Richter
Müller
Děčina
Schw
em
Flan
Bönisch
Grund
Doležal
Landa
Pecák
Novák
Mees
Houdek
Železná
Suchánek
Josef Kníž
Bartl
František I
Jirásek
Wilfinger
Hugo
Prell
Jan Melichar
Spranger
Staněk
Kříž
Köhler
Klimt
Václav Kopr
Tureček
Čehovský
František Sobín
Podmokly
Tábor
Ústí nad Laba
Praha
Cheb
Jičina
Děčín
Broumov
Výpr
Trutnov
Karlová Vary
Aš
Liberec
Jablonec
Karlín
Chomutov
Terezín
Jilemnice
Louny
Pardub
Chob
Vysoký Mýto
Plzeň
Žatec
Kara
Kolín
Nový Bydžo
Kutná hoře
Horní Dobrná
Sula
Antenin Dittrich
Bedřieh Wokalek
Ferdinany Jeschina
Robert Krč
Bohumil L ö
Dřízy
25
article
Vrchní poštovní správce Jan Roscher v Liber
ci III. jmenován byl ředitelem poštovního a te-
legrafního úřadu v Liberci I. — Do výslužby byl
dáni: vrchní poštmistr Josel Peter v Chodově
poštmistři Josef Jeník v Cholticích. Josefa
Waldingrová ve Vehedicích a Anna Kra
jíčková v Loučími.
— Úmrti. Dne 13. ledna zemřel na Král
Vinohradech zasloužilý býv. sládek v Nymbure
p. J. S. Steigerhoch po delší trapné nemoci
Zesnulý byl muž velmi zasloužilý a vždy věrným
příslušníkem národní strany svobodomyslné. Čes
jeho památce. Pohřeh koná se ve čtvrtek dne
16. t. m. z chrámu Páně sv. Ludmily na Král
Vinohradech.
— Orli z Balkánu. Píše se nám: Vzácný exem
plář velkého křiklavého orla podařilo se ulovit
dne 12. t. m. blíže klavarského mlýna u Kolína nim
rodu panu Janu Nepilovi, učiteli v Nové Vsi. Jes
to druh orlů, žijící v zemích balkánských. Orlové
ti. byyše válečným rykem vyplašeni, rozlétli s
do jiných krejů. Zvláště v porlední době orli tite
viděni byli zde na několika místech, což jest, ne-
blahý zjev pro polní zvěř k honbě způsobilou
jmenovitě pro zajíce a koroptve, a jest proto v dů-
ležitém zájmu revírníků, aby o vyhubení těchto
škodných dravců se přičinili.
— Výbuch plynu ve školní budově. Po uko-
čeném vyučování v pokračovací škole řemeslnick
v čís. 141 v Libni, odebral se malířský učeň na
záchodek, a chtěl si zapálit retko. Sotva rozžal
sírku, nastal prudký výbuch. Někdo nechal toliž
otevřený kohoutek plynovodu a unikající plynse
vzňal. Plameny byl značně popálen kožešnicky
učeň Fr. David. Po lékařské pomoci byl ponechán
v domácím léčení.
— Odvoz ledu z vltavských náplavek byl za-
hájen dnes časně ráno. Zvláště čilý ruch panuje n
největší a nejodbytnější náplavce u Palackého ná-
břeží.
Roscher
Petra
Josef
Jeník
Waldingrová
Anna kra
Steigerhoch
Nepil
David
Palacký
Liberec
Chodov
Choltice
Loučí
Vinohrady
Balkán
Kolín
Orlová
Libeň
Francie
Královský Vinohrady
Páně svatý . Ludmila
26
article
— Zrušená dražba. Na dnešní dopoledneu
okresního soudu pro Staré město ustanovená draž-
ba poloviny domu čp. 137-III. byla zastavena.
— Oheň ve sklepě. Dnes před 9. hod. dopol
vznikl oheň ve sklepě domu č. 286 v Lázeňské
ulici na Malé straně. Hořelo uhli, dříví a hromala
hadrů, Automatem povoláni na pomoc hasiči, kteř
přijeli ze Starého města, Malé strany a Smíchov
a oheň záhy uhasili.
— Rězné pouliční přihody. Drožkář Norbert
Vejmelka jel v podnapilém stavu na kozlíku drožky
č. 38 Eliščinou třídou tak neopatrně, že zavini
srážku s motorovým vozem elektrické dráhy č. 334
Drožka byla při tom zle poškozena. Voj se zlomil
a lucerna urazila. — V Hybernské ulici srazils
motorový vůz č. 192 vršovické tratě s jednospřež-
ním pekařským vozem Václava Fischera z Hole-
šovic. Odhozený vůz narazil na káru metaře Václa-
ve Urbana, který byl povalen a stěžoval si n
vnitřní bolesti. Metaře odvezla záchranná stanice
do všeobecné nemocnice. — Na Florenci byl pro
žebrotu zatčen tulák Antonin Pilát, který předsti-
rá mrzáka a doprošuje se milosrdenství obecenstva.
Vejmelka
Eliščin
Fischer
Václ
Pilát
Smíchov
Florenc
27
article
Zatčený postavil se na odpor a byl teprve po vel-
kém namahání dopraven do policejní separace. —
Na Kinského třídě na Smíchově onemocněla 75letá
vdova po železničním zřízenci Josefa Micková z
Smíchova č. 518, klesla na dlažbu a pozbyla vě-
domí. Byla odvezena do všeobecné nemocnice. —
V Palackého ulici v Praze II. upadl kůň, zapřažený
do uhlířského povozu, a nemohl více povstati. Koně
odvezi řezník na porážku. — V Ječné ulici srazi
se uhlířský povoz Josefa Toužimského ze Smícho-
va s motorovým vozem č. 288, u něhož byla ura-
žena mosazná rukojeť. — Kočí Jindřich Kupec z
Žižkova č. 1178 nechal na Karlově náměstí bez do-
hledu státi jednospřežní povoz. Hučením motorová-
ho vozu kůň se splašil a uháněl na Moráň, kde h
chytil sluha Josef Friedrich. Kůň vlekl sluhu po
dlažbě a způsobil mu vážné vnitřní poranění. Sluh
byl odvezen do nemocnice
— Nehody a úrazy. Při klouzání na strašni-
ckém potoku za vršovickými kasárnami upadl zá-
mečnický učeň Frant. Fulín z Chodské ulice č.
na Král. Vinohradech a vymkl si levou nohu. By
odvezen do vinohradské okresní nemocnice. — N
kluzké cestě u Biningrovy továrny v Havlíčkov
třídě na Král. Vinohradech smekla se kola ná-
kladního vozu a povoz vrazil do 17letého kočíh
Josefa Fialy z Vršovic č. 464. Týž odhozen byl n
kandelábr, upadl a kolo mu přejelo nohu. Zraněný
ponechán v domácím ošetřování. — Na Králov-
ské třídě v Libni sklouzla 13letá Marie Bendová
čís. 410-VIII, a zlomila si levou ruku. Děvče od-
vezeno k lékaři a potom domů. — Na kluzké dlaž-
bě smeknuvším se vozem uhlířské firmy Sängrovy
byl 19letý nosič uhlí Frant. Bažík shozen na dlaž-
bu a utrpěl poranění na hlavě. Na záchranné sta-
nici dostalo se mu první pomoci.
Micková
Toužimský
Kupec
Žižkův
Moráň
Josef Friedrich
Nehoda
František
Fulín
Král
Biningrův
Fiala
Bendová
Bažík
Smíchov
Palacký ulice
Praha
Smícho
Karlov náměstí
Sluhy
Vinohrady
Vršovice
Na Králov
Libeň
všeobecný nemocnice
Sängrův
28
article
— Zlodějské historky. Čtrnáctiletý Rudolf Crh
ze Žižkova byl včera večer přistižen před obchodem
Novákovým ve Vodičkově ulici v tom okamžiku
když jedné dámě vytáhl tobolku se 4 K. Zloděj by
dopraven do bezpečnostního oddělení. — Z míst-
nosti spolku „Pražský team“ v čís. 547-II. byl od-
cizen koš se 16 páry bot ke kopání v ceně 240
a 10 párů chránítek na holeně. — Adolfu Morav-
covi ze Sokolské tř. č. 24 byl odcizen úplně nový
zimník a tvrdý klobouk. — V německé studentské
mense na dol. Novém městě bylo odcizeno doutní-
ků za 20 K. — Z výkladní skříně papírníka Josek
Havlíka v Dejvicích bylo odcizeno 25 damských to-
bolek. — Sluhovi Václavu Tatíkovi ze Žižkova od-
cizena byla na Malé straně nádoba, obsahující 25
litrů oleje v ceně 50 K. — Z trafiky Marie Sedlá-
čkové v č. 1292 na Král. Vinohradech byly od-
cizeny: 4 bedničky doutníků, 4 svazky viržinek
6 krabiček cigarilos, 5 krabiček memfis, 8 krabičel
egvptských, 3 archy poštovních známek po 10 hal.
balíček kuba a na hotovosti 160 K.
Crh
Novákův
Adolf Morava
Josek Havlík
Václav
Marie
Král
Žižkov
Vodičkův ulice
Dejvice
29
article
— Po zatčení podvodnika Jana Jokla. Ve vaz
bě u trestního soudu nalézá se rafinovaný podvod-
ník Jan Jokl, který řadu klenotníků poškodil. V te
příčině se nám sděluje z informovaných kruhů: Nej-
větší procento lupu z krádeží dodává se do za-
staváren nebo prostřednictvím veřejných posluhů
se věci ty růzprodávají. O každé krádeži jsou od-
hadci v zastavárnách z policie vyrozuměni, ale
zřídka kdy se dle seznamu toho řídí. Před časem
byl odcizen kolovrátek. Na tuto krádež byly upo-
zorněny veškeré zastavárny v Praze a vzdor tomu
flašinet byl do zástavy přijat. Není pak divu, že
zloději ve své jistotě, že za svůj lup dostanou půj-
čku v zastavárnách, se do těchto uříkají. A jest
vskutku dokázáno, že 90% kradených věcí odná-
šeno bývá do zastaváren. Veřejným posluhům by
pak mělo býti úřady přikázáno, by nepříjímali o
kohokoliv zboží do prodeje, zvláště pak, když svoj
nízkou cenou jim nápadno býti musí, že prodava
předmětu toho dozajista poctivě nenabyl. Varujeme
dále obecenstvo před koupí zástavních lístků, kte-
rýžto prodej jest rovněž v Praze značně rozšířen
Chce-li někdo něco zakoupiti, ať obstará nákup svu
u obchodníků, kteří zákazníkům svým v každém
směru vyhoví.
— Nalezená mrtvola pohřešované. Dne 3. li-
stopadu 1912 zmizela z Křižanova 17letá služka
Elírida Machova. Pátrání po zmizelé bylo bez-
výsledné, až včera konečně její mrtvola byla vy-
lovena pli sekání ledu na údolní přehrade u Li-
berce.
Jokl
Praha
Křižanov
Elírida Machov
30
article
— Sebevraždy. Nedaleko Protivína skočil na
železniční koleje 17letý krejčovský pomocnik
Václ. Vojík a byl lokomotivou okamžitě usmrcen.
— Alžběta Lindnerova, služka u řeznika Jarsche
v Ústí n. L., otrávila se vdýcháním svítiplynu.
Sebevražednice zanechala dopis, v němž své rodiče
prosí za odpuštění. Psa, který spával v kuchyni,
uložila do bedny v předsíni, aby se nezadusil.
— Voják zachránil tonoucího. Šestiletý hošik
Lukeš probořil se minulého pátku na zamrzlé hla-
dině rybnika v Bohušovicích. Dělostřelec Brej-
ský z Oseka, který dlel doma na dovolené, od-
vážil se s nasazením vlastního života do pro-
hlubně a štastně hošíka zachránil.
— Z Nusli. (Statistika.) V týdnu od 5. do
11. ledna narodilo se 17 ditek, zemřelo 7 osob.
— Výška vody v Praze dnes ráno + 16 cm.
teplota vzduchu v 7 hod. ráno — 11° C. teplota
vody + . Ci tlak vzduchu redukován na
0* 749.28 mm. Relat. vlhkost vzduchu 747.
* Ztráta. Cestou z Karlína do Bredovské ul.
byla vozkovi fy. Josef Invald s vozu ukradena bed-
na A. S. 459 skleněných řetězů váhy 59 kg. Za její
vypátrání vypisuje se K 40.— odměny. Údaje bud-
tež činěny výše uvedené firmě.
= Neštěstí na dráze. Velké neštěstí událo se
dnes ráno na trati na blizku tulnského železničního
mostu. Na stráži stojící pěšák 81. pěšího pluku
František Hlavatý byl zachycen osobním vlakem.
přijíždějícím z Vídně, a přejet. Jeho mrtvola byla
později na trati nalezena.
Václ
Vojík
Lindnerův
Jarsch
Lukeš
Invald
459
Hlavatá
Protivín
Bohušovice
Osek
Praha
Karlín
Vídeň
centimetr
mm
kg
31
article
Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné.
Úmrtí. Ve Vamberce zemřela dne 11. t. m.
paní Terezie Kubiasová, choť továrníka p.
Jindřicha Kubiasa. Zesnulá byla ženou ušlechtilé
mysli a předobrého srdce. Pozůstalý manžel ztrácí
v ní vzornou manželku, ditky oddanou matku
místní chudí vždy štědrou dobroditelku. Všichni.
kdož ji znali, zachovají ji v milé paměti. Pohřbena
byla včera dne 14. t. m. na místním hřbitově
Kubiasová
Kubiasa
Vamberk
32
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhu cukerního.
—n— V Praze, 15. ledna. 3.40 h. (Surovina.)
Plavba na Labi z Ústí byla včera zastavenaa
potrvají-li mrazy, dojde v brzku k úplnému zasta-
vení plavby. Na večerní burse hamburské jevil
se nedostatek zboží, pročež vykazovala jak táž
depeše večerní, tak i první dnešní vzestupný směr.
Také náš trh zahájen důvěrněji a bylo lze dopo-
ledne i v poledne za pohotové K 21.70 a na říjen-
prosinec K 22.50 v paritě ústecké docíliti.
Na trhu s ralinádami se základní cen
K 76.— za homole ze stanic továrních nemění.
Celkové dnešní hamburské cukerní zá-
soby činily 94.550 jun proti 104.070 tunám před
týdnem a 26.900 tunám před rokem.
Praha
Labe
Ústí
33
article
Příjmy Rakouského Lloydu činily v 1isto-
padu m. r. 3.699.036 (+592.524) K za 209.336
+38.045) mil cesty. Od 1. ledna do kone
listopadu 1912 přijato bylo celkem 35,600.210
(+3.916.755) K za 2.186.370 (+287.409) mil cesty
Insolvence. Podle zprávy vídeňského spol-
ku věřitelského jsou insolventní: Schuller Gábor
v Tasnadu; Weber Abrahám v Kia-Kun-Félegyháze;
Gross D. S. v Novém Sači; Teller Samu v Komár-
ně: Wunderlichová Marie, obchodnice v Aši; Keki-
cová Anna, modistka v Záhřebě: Mechner M. I
v Habrovci: Zwickrová Lotti, obchodnice v Přero-
vě: Kodet Josef, kupec v Praze-Dejvicích; Poppe
Jakub, firma ve Strážnici; Teutelbaum Jos. ve Lvo-
věj Aranyi Lajos, kupec ve Velkém Varadě.
Konkurs byl prohlášen krajským soudemv
Liberci na jmění pozůstalosti po Ferdinandu
Kratzerovi, vývozci v Jablonci n. N. Konkursní
komisař přednosta okresního soudu, správce dr.
Kohn, advokát v Jablonci n. N. Lhůty 25. ledna,
24. a 27. února. — Krajský soud v Mostě uvalil
konkurs na jmění Edmunda Günthera, řezník
v Ullersdorfu. Konkursní komisař přednosta okres-
ního soudu v Duchcově, správce dr. Fischer, ad-
vokát tamtéž. Lhůty 25. ledna, 25. února, 1. března,
Ukončený konkurs. Pozůstalost Josefa Nohela,
obchodníka v Žatci (22. února 1911). — Vilém Vá-
clav Wagner, mlynář v Jirkově (17. srpna 1910).
Lloyd
Weber
Abrahám
Gross
Teller
Aranyi Lajos
Kratzer
doktor
Kohn
Edmund Günther
Fischer
Nohel
Vilém
Wagner
Nový Sač
Aš
Keki
Záhřeb
Přero
Praha
Dejvice
Strážnice
Teutelbaum Jos
Lvo
Liberec
Jablonec
Duchcov
Žatec
Jirkov
KIAKun
Popp Jakub
Krajský soud v Most
cesta insolvence
Schuller Gábor
Tasnad
Félegyháze
Komár
Wunderlichová Marie
Mechner M
Zwickrová Lotti
Kodet Josef
34
article
Pražská bursa.
V Praze, 15. ledna. Dnešní polední bursa měla
průběh mdlý a kursy hodnot průmyslových se od-
drobovaly. Obraty byly sporé a obchodovány akcie
České průmyslové banky za 443 K (— 1 K). akcie
Hospodářské úvěrní banky za 462 K (+ 1 K), akcie
Pozemkové banky za 429 K a akcie Královéhrade-
ckého úvěrního ústavu za 442 K. Z hodnot průmy-
slových placeny akcie České společnosti pro prů-
mysl cukerní za 365 K při ofic. záznamu 362 k
— 7.50 K), akcie Pražské akc. strojírny za 206 k
a 207 K, z nichž cena první zůstala oflc. zázna-
mem, akcie škodových závodů za 768 K (— 10 K)
a akcie Rakouské alpské báňské společnosti za
1027 K a 1028 K (cena poslední uváděna co ofic.
záznam — 9 K). Jinak kladeno pak za akcien
České banky „Union“ . . . . . 268.5
České banky . . . . . . . . . 408.—
Zajišťovací banky . . . . . . . 266.— (+ 4.—)
Chorvatské zemské banky . . . 248.—
420.—
Jadranské banky . . . . . . .
Lublaňské úvěrní banky . . . .
435.— (+ 1.—)
Úvěrní banky v Ružomberku . .
242.—
422.—
Moravské agrární banky . . ..
673.—
Pražské úverní . . . . . . ..
267.—
Živnostenské banky . . . . ..
„Merkuru“ směn. akc. společnosti
592.—
Pražské zastavárny . . . . ..
530.—
Pražské paropl. spol. po Vitavě
a Labi . . . . . . .
Zámeckého pivovaru v Kolíně.
Akc. tov. na výrobu uměl, hnojiva
364.—
900.—
350.—
v Kolíně . . . .
590.—
Kolín. tov. na kávové náhražky
195.—
Podolské cementárny . . . . .
1250.—
Pivovaru v Čes. Budějovicích ..
Elektrot, akc. spol. dř. Kolben 435.— (— 4.—)
První česko-moravské strojírny 1900.—
První čes. akc. tov. orient. cukrov. 196.— (— 1.—)
Pražské papírny . . . . . . . . 205.—
Poldiny huti . . . . . . . . . . 900.— (— 10. —)
Kolben
Poldin
Praha
Ružomberok
Kolín
Čes . Budějovice
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
pozemkový banka
Český banka
zajišťovací banka
jadranský banka
úvěrní banka
moravský agrární banka
živnostenský banka
českýmoravský strojírna
35
article
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 15. ledna. Nepříznivý názor na mezi-
národní politickou situaci a slabé zahraniční zá-
znamy měly na dnešní přípravnou bursu nepřízniv
vliv. V obchodě nebylo však rozčilení, naopak obraty
pohybovaly se v úzkých mezích. Silněji tísněny byly
alpinky a škodovky, které pozbyly po 12 K. Také
akcie státních drah trpěly. Kreditky a akcie někte-
rých místních bank pohybovaly se rovněž na sni-
žené kursovní úrovni. Rovněž ve šraňku převládal
snaha realisační a zvláště paroplavební, jakož i že-
lezářské hodnoty zlaciněly. Paroplavební pozbyly
15 K, pražské železářské 30 K. akcie horní a hutní
22 K. Poldina huť 12 K a Zbrojovky 12 K. Petro-
lejářské hodnoty byly rovněž lacinější. Zvláště kar-
patské klesly o 12 K. Renty byly bez obratů. Ke
konci nálada klidná při zotavených kursech. Po-
lední bursa zahájila v klidnějším směru.
Později potrvaly místní zpětné prodeje, poně-
vadž také Berlín oznamoval klidnější názor na si-
tuaci mezinárodní a proto také na tamějším trhu
nastalo jen mírné a nepatrné ochabnuti. Alpinkya
škodovky byly poněkud živější, ale ke konci byla
nálada všeobecné pevnější. Zahraniční bursy rovněž
vesměs lepří.
Petro
Vídeň
Berlín
Poldin huť