ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 27b9dd50-8d4e-11dc-a430-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 96, place 62, org 13, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. ledna 1909. Číslo 30.
4 article
poněvadž tisk jeho poslední českou řeč o místodržiteli hr. Coudenhovovi úplně pollačil. Z toho jest viděli. že jeho vývody o hr. Coudenhovovi byly správné. Opakuje obvinění, pronesená v poslední řeči proti místodržiteli hr. Coudenhovovi a pokračuje: Mlísto držitel by již měl dobrovolně odstoupiti a ne čekknti až mu vláda řekne, že boykotovaného místodržitele nepotřebuje. Většina obyvatelstva má pravdu, žádá-li aby místodržitel v Čechách byl Čech, znal česky a hájil práv českého národa. Místodržitel pomáhal vládě při předběžných pracích o osnově ja- zykového zákona, ale dbal při tom přání Němců. Ne- byli bychem očekávali od ministerského předsedy, že si bude troufali provést něco, co bylo odepřeno ministerským předsedou Koerberem, totiž rozdělení Čech. Jednání ministerského předsedy je porušením ústavy, poněvadž dle § 11. stát. zákl. zákona obsa- huje okruh příslušnosti rišské rady pouze ony zále- žitosti, které se týkají společných práv a zájmů všech na říšské radě zastoupených království a zemí. Vše- chny jiné věci patří do oboru působnosti zemských sněmů. Říšská rada není tudliž k nozře- šení jazykové odázky v Čechách napro- sto kompelentní. (Hlučná pochvala u českých radkálů.) V dolnorakouském zemském sněmu byl usnesen jazykový zákon, který odporuje státnímu zá- kladnímu zákonu a právům českého lidu, kdežto sně- mu království českoho nechce se přiznati právo, aby se usnesl na jazykovém zákonu. Převážná většina českého národa nedá si však líbili takovýto, říšskou radou usnesený zákon. (Pochvala českých radikálů.)
Coudenhove Čo Němec Čechy český národ zákon a právo český lid
5 article
Kdyby se snad našli poslanci, kteří by něco podob ného připustili, aniž by rozbilí říšskou radu, pak jim již voličstvo na to odpoví. Čeština má v celém krá- lovství českém stejná práva jako němčina. Jeho stra- na bude poučovati všeclino obyvatelstvo o dosahu ja- zykové předlohy. Neboť práva česktého národu jsou nejvyšším statkem a tuk jako předkové obělovali vše- chno, aby zachovali právo českého jazyka a jednoty země, tak se sláne i nyní. (Hlučná pochvala a potlesk českých radikálo.) Posl. hr. Sternherg nejprve sděluje, že svůj ná- vrh modilikoval zvláště, aby umožnil polskému klu- bu jeho přijetí a změnil svůj návrh takto: Se zřete- lem na porušení klidu na většině rakouských uni- versit, které, následkem nosení barev studenisk ých spolků vedou stále k novým provokacím, vyzývá se vláda, ahy v zájmu veřejného pořádku vydala ča- sově omezený zákaz nosení barev, zachovávajíe při tom práva národních odznaků pro ony universityi kde nosení barev jest příčinou rušení klidu. Poukazuje na to, že na počátku dobrý poměr občanských stran v parlamentě se změnil od tě doby. co v Čechách následkem obstrukce Němců v zem- ském sněmu byly zamezeny zákonodárné práce. V takovém okemžiku, kdy dělhost zemského sněmu jest frivolním způsobem rušenn, jest českému národu úplně znemožněno vládu podporovati, aneb pracovati spelu s německými stranami, dokud jsou otřásány základy ústavy. Dnes máme občanskou válku v německých obvodech Čech, kdež české men- šiny jsou netoliko boykotovány, nýbrž dokonce ohroževány. V Chehu nemohou čoští státn úřadníci nalézti ani nocleh. V čechách máme nyní pouze Čechy a— lupiče.
Posl Němec Čechy
6 article
(Po těchto slovech ozývají se bourlivé protestní vý křiky se strany německých poslanců. Poslancí Alb recht, Krützner, Štölzl a četní jiní chvá- tají k ministerské lavici, tlukou na pulty a žádaji místopředsedu Zázvorku bouřlivě, aby řečníkovi od- ňal slovo a udělil důtku. (Iluk trvá dále, takže posl hr. Sternberg nemůže pokračovati.) Mistopředseda Zázvorka, který si mezilln dal příslušné místa stenografy přečísti, prohlašuje Jsem nucen volati hr. Sternberga pro jeho výroky k pořádku. Posl. hr. Sternberg: Který výroky minfte Nepretestuji proti volání k pořádku. Považuji místo- předsedu za dosti loyálního a vím, že mne volal k pořádku pouze na základě nesprávné informace Da- le praví: Musíme určitě věděti, zda v Čechách exi- stuje stální základní záken nebic ne a prohlašuje, že jeho návrh, který byl podepsán všemi slovan- skými stranami kromě polského klubu, má za účel vzbuditi v této sněmovně projev, na jehož základě by ministerstvo bylo nuceno zjednati v Čechách po- řádek. Nechcemo nic jiného, prohilašuje řečník, než pořádek a nechceme žádné klukoviny a žádné jakékoli výsady někleré kasty nebo národa.
Krützner Štölzl Zázvorka Iluk Mistopředseda Zázvorka Sternberg Posl Sternberg Čechy
7 article
Žádáme stejné právo pro všechny a s toholo slanoviska jsme nuceni žádati, aby provokace na ulici přestaly a aby blaho stášních občanů bylo výše ceněno než všechny demagogické floskule. Vyzývá zvláště polský klub, aby pro- jeho návrh hlasoval. Zabývá se pak útoky, které proti němu byly učiněny s různých slran a dotyčným osobám vytýká. že se schovávaji za jeho neschopnost k satisfakci, která byla prohlášena za zavřenými dveřmi. Pone- chává veřejnosti, aby si učinila úsudek o slatečnosti a cti jeho úločníků. Končí paukazem, že v celé české delegaci není jediného člena, který by byl nesmiři- telný, jediného člena, který by nebyl ochoten usilo- vati na základě kompromisu o soužití s jinými ná- rody Jestliže však Němci pokračují v odpírání práv Čechům, pak přivedou to tam, že na lavicích českých budou seděti pouze radikálově, poněvadž s pak český národ obrátí proti svým zá- stupcům, kteří by nehájili národné čest až do hrdel a statků. Jsme, praví řečník
Němec Čecho
8 article
obhájci věci pochivé a budeme ji hájiti a neznáte-li až dosud Čecha, poznáte ho. Posl. Lisý ohražuje se česky proti tomu, že ná- vrhům českých radikálů připisují se agitáční nebo demagogické účely. Odůvodňuje slanovisko své strany, která nemá k vládě žádné důvěry, neboť vlá- da spatřuje svůj úkol v podporování centralisační a germanissční soustavy. Pokud se týče ehlášeného jazykového zákona, může řečník o obsabu tohoto zákona souditi z ce- lého chování se vlády oproti Čechům, zejména jak je to patrno při výnosu boykotovém a poštovním Musí se rozhodně ohraditi proti zamýšlenému zvolení 52členného výboru k řešení jazykové otázky, po- něvadž od činnosti takového výboru neslibuje si žád- ného kladného výsledku. Musi také co nejdůrazněj varovati vládu před pokusem, aby jazyzovou otázku pro Čechy rozřešila přes hlavy českých poslanců Takový pokus narazil by na mohutný odpor českého náreda. Strana řečníkova nebojl se hrozby, že bude rozpušlěna poslanecká sněmovna, a jestliže Něme hrozí, že přestanou platiti daně v Čechách, má český národ také dost prostředků, aby čelil chystanému pronásledování.
Čecho Posl Lisá Čechy poslanecký sněmovna
9 article
Stěžuje si pak, uváděje různě příklady, na uvá- dění boykkolového výnosu, kteréžto provádění jesl namířeno jenom proti Čechům. Sama vláda zúčast- ňuje se tohoto protičeského provádění výnosu. Mi- nístr krajan dr. Schreiner štve proti českým úřad- níkům. Podniká agilačni protičeské cesty po Čechách a na Moravě. Vyčitá konečně politickým úřadům, že nekonají svoji povinnost při provádění hoykotového výnesu. Na druhé straně počinají si samy politické české úřady v tomto směru s nepřiměřenou ostrosií (Hlučná pochvala u českých radikálů.) Posl. Seliger poukazuje v doslovu na modifikaei svého návrhu. Zdůrazňuje, že soc. demokratický ná- vrh má přednosl, že jest hoze všeho hrotu proti jaké- koliv straně a že tudíž můze býti přijat všemi stra- nami. Dr. Michl ohlásil, že Němci z Čech přikroč k násilí, jestliže vláda nepomůže. To nemůže skon- čiti jinak než šibenicí. Výsledek takové národnostní politiky bude společná německo-česká šibenice v Čechách,
Čecho doktor Schreiner Posl Seliger Michl Němec Čechy Morava
10 article
(Pochvala soc. demokratů.) Posl. Seliger poukazuje na úmysly zavést 8 14. které poslední dobou v parlamentu strašily a prohla- šuje, že soc. demokráté musili by povznésti nejroz- hodnější prolest proti každému zločinnému úboku na lid a na lidavou sněmovnu. Ti, kdož mají podubno úmysly, dokazují tím ovšem, že jsou úplně neschopn přikročiti k řešení tak velkého národního problému Pouze a výlučně lidové sněmovně ppřísluší tato ve- liká úloha. (Hlučná pochvala soc. dem.) V tomto okamžiku, konči řečník, vedeme bo o existenci parlamentu a řečník preto žádů, aby návrh sociálnědemokratický byl schválen. (Hlučná pochvala a potlesk u soc. dem.) Při hlasování zamítá se pilnost všech šesti návrhu Ke konci schůze táže se posl. Choc předsedy národohospodátského výboru, v jakém sladiu na- cházejí se pemdy výbaru o zákonu kartelním? Před- seda tohoto výboru dr. Ellenbogen sděluje, ž referent dr. Kre již dokončil referát o kartelním zákonu a že zpráva jeho byla rozdělena členům užší- ho výboru. Příští schůze tohoto užšího výboru byla stanovena na den 9. února. Konec schůze ve 347 Přístí schůzo ve středu 3. února v 11 hodi do- polodne.
Posl Seliger doktor Ellenbogen Kre
11 article
Mezí došilými spisy byl pilné návzhy: posl Rrba a sp. a národnostních poměrec v Čechách (vláda se vyzývá podati ihned před- lohu o úpravě národnostních poměr v Čechách a sněmovna po jejím předložení pří- kročí hned k 1. člení a přikáže ji 52ělennému vý boru.); — Conce a sp. na bezodkladné 1. čtení předlohy vládní o zřizení samoslartné právnické fa- kulty s vlašským vyučovacím jazykem: — Čech a sp. stran pošlovního výnosu; — Čipery a sp. o nejbližším sčílání lidu: — Bukvaje a sp. na podání předlohy o správním soudu pro země česte koruny; — dr. Zahiradníka a sp. na zvýšení st. suhvencl pro rolnické střední, školy; — Holéh a sp. na zružení terminového obchodu na pešťské obilní burse ve smyslu vyrovnání: — Neumann a sp na zlepšení výtlužného penstonistů a provi- slonistů c. k. st drah; — Kaftana a sp. na pro- vedení zákona o vodních cestách. Návrhy podali poslanci: Fresl a sp. na poslát- nění Škodových závodů v Plzni; na úpravu platov ýcl a služebních poměrů staničních mislrů a aspirantů státních drah; a dr. Zahradník a sp. na postát- nění místní dráhy Votice—Sedlčany Dolazy podali poslanci: Fresl a sp. po nedo- statečném odpočinku a turnu personálu u vlakových pošt na tmti Plzeň—Duchcov, po nedostatečných per- sonálních poměrech u pošt. ambulance na tratíc Plzeň—Duchcov a Plzeň—Eisenštein, a po vydávání levných jizdních lístků podomním obchodníkům. obchedním ceslujícím, kočovným živnosmíkům trhovcům na všech drahách; — Hannich a sp o tom, že na rozkaz litoměřického biskupa zdrá hal se katecholové dávati známky z náboženství žákům kteří nezúčasinili se náboženských ovičení; — Bu- říval a sp. po poměreehi u pol. ředitelství v Praze: — Svěcený a sp. po konfiskační praxi v Praze — dr. Winter a sp. po tom, že ve školních kni- hách se haní sociatismus.
Čipera Bukvaj Zahiradník Neumann Kaftan Fresl Zahradník Hannich doktor Winter Čechy Plzeň Votice Sedlčany Duchcov Eisenštein Praha
12 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 29. ledna. (K. k) Výbor pro porady o dobytčích nákazách pokra čovál 27. a 28. t. m. v poradách o předloze stran dobytčiho moru. V povšechném rokování všeobecně označeno bylo osnovou nařízené odškodné při ztrátě dobytka za nedostatečné a s mnoha stran projeveno přání by již brzo předložen byl také zákon o prohlídce dobytka a masa, i o pojištění dobytka. V zevrubném rokování vyřizeno více článků přijaty dvě resoluce posl. V. Kotláře, z nichi jedna týká se subvence thermochemického ústavu v Bystřici pod Hostýnem, zvýšení cestovních pau- šálů úřadním zrěrolékařům, konání odborných před- nášek za účelem popularisace předpisů policejně- veterinářských, jakož i osvobození od daně a bez trestnosti porážení domácích zvířat, jež provádí s ve vlasiní režii z toho důvodu doma, že není dosla- tečný odbyt anebo že ceny dobylka jsou nízké.
Vídeň Bystřice pod Hostýn
13 article Druhá česká škola obecná ve Vídni.
Druhá česká škola obecná ve Vídni. Germanisační nestvůra pravé orgie slavo v době přítomné v hlavním a residenčním městě Vídni. Je-li boj s ní v domovině těžký, pochopi každý, oč mnohonásobně těžším jest zápas ten v moři německém, jejím to živlu. Padesát let tuhé práce trvalo to, nežli se domohli Češi vídeňští první české školy obern a celé čtvrt století potom nadlisky se namáhali, nežli mohli otovříti druhou českou školu obec- nou ve III. okresu vídeňském. Žádost za ni podána byla již roku 1905. ale s vyučováním počalo se roku 1907, kdy otevřena byla první třída. Letos vyučuje se již ve dvou třídách. Se školou obeenou spojena jest též opatrovna, která působí od r. 1895 a prvná škola jazyka českého od r. 1893. Umístěna jest v budově eizí, v místnostech poměrně malých. z nichž se však platí veliké nájemné. V opa- trovně zapsáno jest 38 ditek (komise určila jen 24), do I. třídy chodí 42 a do II. třídy 40 (místo 32 povolených). V jazykové škole zapsáno jest ve třech odděloních 81 dítek. Zachraňuje tedy „Komenský“ ve III. okresu přes 200 dítek pře odnárodněním a s tím spojenými následky. Jest samozřejmo, že spolek „Komenský“ hleděl nově zřízenou školu upraviti pokud tomu okolnosti dovolovaly co nejdokonaleji. Poslední zpráva lékařská pana dra. K Fisehera zní, že místnosti pro školu i pro opa- trovnu jsou velké, světlé, řádně ventilované zkrátka, že vyhovují všem požadavkům moder Pedagogický dohled obstarává z ochoty de legát Ú. M. Š., ředitel p. V. Broj, kromě úřad ních německých orgánů dozorčích. Posledné úřadní inspekční zpráva řed. p. V. Broje z Prahy vyznivá co nejpochvalněji.
Čech Komenský M Š V Broj Vídeň Praha
14 article
Jeden z německých inspektorů vyjádřil se. že zařízení školy jest ideální. Na škole působ p. Jan Luďvíček, řídící učitel, p. V. Klimt, uči- tel, sl. M. Sršňová, pěstounka, a pí. A. Ludví- čková vyučovala ručním pracím. Škola obecná působí zdárně jeden a půl roku, přestála šťastně pět zdravotních komist a časté úřadní inspekce. Zemská školní“ radn přece však podlehla němocko-nacionálnímu štva ní a dala se strhnouti k výnosu, který byl právě nyní správě školy doručen a doslovně zní: „C. k. dolnorakouská zemská školní rad dle vyneseni ze dne 5. ledna 1909, č. 288 vzhledem ku pochybnostém na umistění Vámi zřizené soukromé školy s vyučovací řečí českou ve Vidni III., Messenhauserg. 2., dlo § 70., od- stavce 4. říš. škol. zákona *) nemůže otevřeni této soukromé školy povoliti a vidži se nucen nepovolené vyučování zapověděti. O tom vyrozumívále se s tím podolknutím- že jest Vám možno proti tomuto rozhodnutí bě- hem čtyř neděl ode dne doručení u zemské školní rady stížnost k c. k. ministerstvu kultu a vyučování podati. Přilohy žádosti se vrncoji.“ Neuvádí tody zemská školní rada žádných přítomných překážek, pro které by se škola t povoliti nemohla. Má jediné pochybnosti, že by dítky mohly na zdravt utrpěti. Jest to čertovo kopylo, na němž se může každé mínění dle li- bosti natahovati a dle toho natáhnutí též násilně jednati. K tomu potřebovala zemská školní rada ním.
Luďvíček V Klimt M Sršňová Videň III
15 article
*) § 70. odst 4. „Ústav má zařízen býti tak aby nobylo se obávati, že by dítky v něm na svěm zdravi škodu braly.
16 article
přes tři roky, aby mohla nepovolení nějak odů- vodniti! Dvakráte byla podána urgence a tehdy nevěděly ničeho sl. úřady, že by mohly dítky na zdraví utrpěti? V téže místnosti je škola ja- zyka českého již 15 let a nebylo dosud obavy. že by dítky na svém zdraví škodu braly. Ve veřejných školách vídeňských, kde s tísní 60—70 a více dětí, netrpí více dítky na zdraví, než ve škole české, kde jich jest pouze 40? Vídeňské školy německé nemají dosud školní lékaře, ale tato škola má tři. A což neví ničeho sl. zemská školní rada o duševním i tělesném utrpení českých dítek ve školách německých? Nechť se jen zeptá če- ských rodičů. Čoský živel v Dolních Rakousích má být úplně zničen nejen chystaným zákonem lex Axmano, ale i soukromé české školy se potla- čují (viz Poštorná) proti všemu právu, proti všem zákonům a proti veškeré lidskosti. Když po prázdninách odebrala se depulace rodičů z X, okresu s říšským posl. Tomáškem k zemské školní radě se stížnestí, že není v české škole „Komenského“ pro tolik hlásfcíeh se českých dítek místa, které touží po vyučo- vání v jich jazyku mateřském, tu bylo jim odpo- věděno: „Do toho zemské školní radě ničeh není, nemá-li žactvo místa v nynější škole, a „Komenský“ otevře nové šloly.“ Spolek Ko- menský tak činí, ale zemská školní rada je zase zavirá. Zdálo by se, že tím již zuřivost něme- cko-nacinální je vyčerpána. Ale chyba lávky.
Tomášek Komenský Dolní Rakousy Poštorná spolek ko
17 article
Jsou zde ještě školy jazyka českého. I ty ruš německý ráz Vídně. Proto ohražuje se v posledn době proti nové jazykové škole v VII. okr. sta- rosta téhož okresu i se školním inspektorem který ještě starostlivě uvádí, že by se bral dě tem českým jedině volný čas ve středu a v so- botu odpoledne a že by v německých školách zůstávaly pozadu. To je zrovna něžná staros o české dítky. O „Knabenhortech“ neví p. in- spektor ničeho? A což když se dílky učí fran- čině, angličině, hudbě atd., tím netrpí vyučo- vání v německé škole? Inu, to vše neruší ně mecký charakfer Vídně. Tlak obyčejně působí protitlak. Nechť se tak stane i v tomto připadě. Češi nejen ve Ill. okresu, ale v celé Vídni musí se vzpružiti k ráz nému odporu a poněvadž vše se točí dle finan- čního stavu spolku „Komenský“, musí se ve- škeré úsití k tomu soustřediti, aby se hmotně „Komenskému“ pomohlo a to ostatní již půjde 36 českých obecnýchškol se 181 třídami mělo by býti zřízeno ve Ví- dni na základě starších úřadních dat z r. 1900, které dobou novějš ještě ve prospěch náš se pozmč- nily. Dále měly by býti zříze n školy měšťanské pro 1433 úřadně napočítamých dítek, školy pokra- čovact, kde mezi 10.286 žáky bylo již r. 1903—4 6454 Čechů, konečně opatrovny a školy střední. To vše měli již dávno Češi vídeňšlí mília domohou se toho v krátké době jen za spolu působení celého národa českého. Tisíce českých dítek volá o pomoc. Přispě. každý alespoň 1 K ročně a slož ji hned. Ne slovy, ale skutky odrážejme drzou troufalost ně meckou, aby se Němei hned přesvědčili, že je- jich otroky nebudeme nikdy Dary nu vzdělání českých dítok jazykem mateřským přijímá a potvrzuje spolek „Komen- ský“ ve Vídní III./3, Strohgasse 45.
Čech Komenský Čecho Vídeň spolek „ Komenský Strohgasse 45
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. jim s trapnou nedůvěrou vstříe, ne straně ně mecké pozoruje se nápadný klid. „Zeit“, mluvě o pověstech, týkajících se změny kabinetu, píše, že dle bezpečných informací není v tuto dobu ani pomyšlení na změnu ministerstva neb od- ročení parlamentu. Za všech okolnosti nynější vláda vyčká, jaký dojem učiní její jazykove předlohy. V polovině února, až budou všeobceně známy tyto předlohy, vypukne buď krise, anebo v parlamentě započne klidná práce. V něme- ekých kruzích — dodává „Zeit“ — jazy- kové předlohy očekávají se klidně. Proslýchá se sice, že jejich obšah vyzve oposici, ale ne- může býti důvodem, aby se vládn úmysly bezpodmínečně zamítlv. Klidnější živlové varují tedy radikály před bez- účelnou oposici. Tite „klidnější živlové“ na ně- mecké straně znají už patrně obsah vládní před- lohy a vědí, že Němcům nezkřiví ani vlasu na hlavě. Zvláštní návrh v otázce jazykové čint v jedné vídeňské korespondenci nejmenovaný poslanec. Předpokládá totiž, že ani nynější vlád- ní smiřovací akce nepřivede k cíli a proto na- vrhuje, aby se zvolil zvláštní parlamentní smirčísoud, jehož úkolem by bylo, vyslech- nouti přáni a stížnosti obou sporných stran, prozkoumati je a učiniti pak návrhy, jež by byly přijatelny Čechům i Němcům. Za vhodné k to- mu a nestranné pokládá sociální demo- kraty, v jichž táboře jsou beztoho už spojeni čeští i němečtí poslanci. Navrhovatel předsta- vuje si smírčí soud tak, že by se do něho zvelil stejný počet českých i německých poslanců k nim by se připojili jeden neb dva zástupei če- ské i německé poslanecké skupiny. Snad prý by takový smírčí soud provedl, oč se vlády po léla marně namáhají.
Němec Čecho Tit
19 article
Máme za to, že i takový smírčí soud by byl zbytečný. Názory soeiálních demokratů o ja- zykové otázce jsou dostatečně známy; známy jsou i přání a stesky obou sporných strana proto není třeba znova je přednášeti. Jazyková otázka dá se rozřešiti bez jakýchkolí výborů, najde-li se v Rakousku jednou vláda, která budo míti dosti odvahy provésti proti německému terroru to, co zákon jasně nařizuje. V Praze, 28. ledna. (Zájmy něme- ckých kolonistů v Bosně.) Zmínili jsme se už, že předseda německo-liberálního svazu na říšské radě, dr. Sylvester, chce i bosen- skou otázku řešiti se stanoviska zájmů něme- okých. V Bosně je prý na 30.000 „němockýchl“ osadníků a jejich zájmy se musejí zabezpečiti při sdělávání příšti bosenské ústavy. Podrob- něji mluví o téže věci německá nacion, kore- spondence, která vypočítává zejména všechny bosenské osady. Z jejího výpočtu vysvílá, že německých osad je v Bosně pouze 16 (10 katoliekých, 6 ovangelických); mima to je 6 osad maloruských, 6 polských a jedna uher- ská. Pisatel dodává, že všechny (!) tylo osady si přejí, aby podržely německé zři- zení (!) a aby jim byl v příštím sněmě bosen- ském zabezpočen náležitý počet poslanců. V Bosně má tedy i Polák a Malorus býti po- kládán za Němce jen proto, že se tam přistě- hoval z Rakouska. Pochybujeme však, že polsti a máloruští osadníci zmocnili dra. Sylvestra, aby je házel mezí Němce.
doktor Sylvester Polák Malorus Němec Sylvestr Rakousko Praha Boseň
20 article
Ze Lvova, 27. ledna. (Zikmund Skir- munt .) Ke zprávě o náhlém úmrtí polského publicisty Zikm. Skirmunta v Přemyšli dodá- váme několik dat životopisných. Zvěčnělý, jenž pocházel z katolické větve knížení litevské ro- diny Skirmuntů, narodil se r. 1866 na Litvě, studoval gymnasium v Krakově, universitu ve Lvově, načež delší dobu ztrávil v Řimě. Vrátiv se do Lvova, započal líterární dráhu obšírnou praci „Řím“, tištěnou v „Gaz. Narod.“ R. 1899 byl členem redakce „Ruchu Katol.“ a po zá- niku tohoto listu byl v redakci „Gaz. Narod.“, v níž obstarával slovanskou rubriku. Účastné se od r. 1898 slovanských novinářských sjezdů, přilnul upřímně k ruchu slovanskému, čítaje časopisy ve všech slovanských jazycích. Byi horlivým stoupencem smíru rusko-polskéhoa s upřímnou láskou Inul k národu českému, o němž podával polským čtenářům přehledné, vždy věcné zprávy. Želíme ztráty mladého, na- dějného života a upřímného přítele myšlenky slovanské mezi Poláky.
Zikmund Skir Zikm Katol Polák Lvov Přemyšl Litva Krakov Řím
21 article
z toho fantastického víru, nutně následuje reakce zhnusení, návrat smutku. Ale již táké přichází » Noce a s ní utišení. Finální věta pátá, plná tajemnosti touhy, jest oprati pittorusknímu rázu seberza opět veskrze náladová. Tóny sešeřelými, akkordy splýva- vými, barvami smytými vchází v duší zprvu klid. stupňující se na konec v niterně provroucnělý hymnus úplného smíru. »Pohádka l6ta« přináší v celém svém zjevu mnoho nového, než aby na ráz mohlo býti vše- obecně pochopeno a uznáno, též mnoho čistě indivi- duálního, než aby mohlo býti dále následováno, ba ani od autora samého třeba v jiných obměnách opa- kováno. Je to dílo jedinečné již okolnostmi, za nichž vzniklo. A vrátilo li autorovi mír duše, již tím spl nilo svůj úkol. H dbě naší pak dalo asi vrchol, jehnž v náladovosti tónů a jich barev možno dosíci. Dirie gent vyloudil z rozšlřeného orchestru České Filhar- monie všechny odstíny, kterých autor žádá, Čím obtižnější bylo studium, tím větším koronováno zda- rem. Pro tak jemnou detailní práci byl Kovařovie muž na svém místě.
Český Filhar
22 article
Vedle Sukovy »Pohádky léta« zdála se obě ostatní čísla pořadu k provedení pravými hříčkami. A to je co říci, jsou-li to skladby tak seriusně zalo žené, jako Césara Franka symfonická báseň »Prokletý lovec« a Rimského - Korsakova effektní, slavnostně hlaholící ouvertura »Veliko- noce«. Práce francouzská působivě roste z melivu loveckého, jest velini jednotná a přesná ve své stavbě, nalézajíc ve zvucích rohů a ostatních zešťo dosti variace k líčení loveovy vášně, jež jest jeho prokletím. Ouvertura ruského mistra jest skvostně provedeným obrazem pravoslavného obřadu, má ná rodní svěráz i v instrumentalních barvách tesk v massách zvukových účisnou gradaci. I tytn skladby hrány výborně a s vervou. + Koncert Gertrudy Foersfelovy — Věry Scha pirovy — koná se v sobotu 6. února o 1)s8. hod. več. v Rudolfině. Program jest velmi pestrý a zají- mavý. Lístky lze dostati v hudebním a klavírním závodě Em. Wetzlera ve Ferdinandové tř. č. 36. Te- lefon 2457. + Koncert Bronislava Hubermanna za spor- účinkování klavirního virtnosa Richarda Singra jest v neděli 31. ledna o 1228. hod. več. v Rudolfině. K tomuto koncertu jsou veškerá místa kromě něko- lika loží po 20 K, sedadel a loží po 6 a 4 K, se- dadla na podiu po 4 K a lístky ke stání po 1K úplně vyprodána. Zbytek lístků je výhradně v hud a klavírním závodě Em. Wetzlera ve Ferdinandově tř. 36 a v den koncertu večer u pokladny.
Franco Rimskij Korsakův Foersfelův Sch Wetzler Ferdinandová Hubermann Singr Sukov Veliko Ferdinandov třída
23 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Josef Navrátil v Rudolfiou. Jméno Navrátilov v kruzích sběratelů má již dlouhou dobu nejlepší zvuk, přes to však zůstalo jeho umění v kruzích šir- ších téměř neznámo. Na časově prvního domácího umělce moderního příliš brzo se zapomnělo. Výstava chystaná podá poprvé souhraný obraz jeho díla bude pěkným činem, jenž objasní se zajímavé stránky idylickou dobu bonhomie prvé polovice stolet! XIX., kterou osvítí prudkým paprskem umění geniátního koloristy. Aby dobový charakter výstavy podrobně mohl býti zachován, hodlá výstavní výkon umfstiti nejlepší práce Navrátilovy v interienrech. zařízených ve stylu empirovém nebo ve stylu doby další asil do r. 1850 Z toho důvodu žáda výstavní výbor pp. majitele případného nábytku, kteří by chtěli ho k výstavě této znpůjčiti, aby přihlásili se co nej dříve v kanceláři výstavní (Krasoumná jednota)v Rudolfinu. Výstava otevřena bude dne 14. února t.r. a zahájena bude přednáškou p. dra. F. Jiříka, v níž vyložen bude poměr umění Navrátila k umění jeho doby.
Navrátil Navrátilův F Jiřík Rudolfinum
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Soutěž na zřízení věže pro jiskrovou telegrafi. ve Washingtoně vypsalo tamní ministerstvo námo- nictva. Věž má býti ve spojení k loďmi a stanicemi pro jiskroveu telegrafii v okruhu 8000 mil. = Výbuch v továvně. Z Lissabonu, 29. led- na. (K. k) V továrně na olej v Allarrede nedaleko Abrantesu udál se výbuch, kterým bylo poraněno mnoho dělníků. = Neštěstí v dolech. Z Jekaterinosl avi, 29. ledna. 1. t. a.) Ve Sčerbinských dolech sřítil se velky ledový balvan na sjíždřjící hornkky. 5° osol bylo zabito a 22 raněno — Neštovice v Kuhýře. Z Kahýry, 29. ledna (K. k.) V některých městských čtvrtích vypukla ná- kaza neštovic, která se rychle šíří. Úřady učinily ná- ležilá opatfení. — Pokus loupežné vraždy v klenotnickém ná- vodě. Z Berlína, 29. ledna. Včera byl v Postupim- ské ulici spáchán loupežný úlok na choť klenotníka Richtra. Do krámu přišli tři mužové kupovat šperky a jeden z nich počal náhle paní Richtrovou rdousiti napuené podařilo se však vyrvati se mu a volati o pomoc, načež lupiči prchli. Do dneška podařilo se však všochny tři zalknouli. Jsou to dva kupci Hopfen a Kuehne a poručík v záloze Kuehne, jenž byl dříve soukromým tajemníkem prince Heřmana Sasko-vý- mazského a měl ústav na sprostředkování hypotek, jemuž se však valně nedařilo. Byl kdysí také aktiv- ním důstojníkom v Chotěbuzích = Vzduchoplavba. Z Berlína, 29. ledna. (K. k) Dnes podnikl. Zipíel dva vzlety, z nichž jeden trval 3 a druhý 5 minut. Při prvním pokusu letěl Zipfel asi 80, při druhém udělal dvě objiždky, při čemž se však několikrát dotknul země.
Richter Richtrův Hopfen Kuehn Heřman Saska Washington Lissabon Kahýr Berlín Postupim ský ulice Chotěbuz Jekaterinosl av
25 article
= Katastrola v jižní Italii. Z Říma, 28. ledna. Pod troskami Messiny byl včera nalezen ještě živý mezek, jenž se po celý měsíc živil kaštany a suše- nými plodinami. Lidé, zaměstnaní vyklízením trosek, zaslechli jeho řičení a vyprostili jel. — Z Cata nie, 28. ledna. (K. k.) Pomocná výprava vídeňské záchranné společnosti pozvala přednosty úřadů notability, aby si dnes prohlědli polní kuchyně, právě když budou v činnosti. Prefekt vyslovil díky za do- brodiní, prokázané záchrannou společností obyvatel- stvn. Slarosta se k těmto díkům připojil. Z Londýna, 29. ledna. „Daíly Chroniele“ oznamuje z Neapole, že v Messině byli zatčeni purk- mistr, městský pisař a 12 vynikajících osob, poně- vadž prý zpronevěřili šatstvo a penize, určené pro oběti katasttofy. — Z Říma, 29. ledna. (K. k.) Stá- lý výbor mezinárodního zemědělského ústavu měl dnes po Novém roce opět schůzi. Francouzský dele- gát Dop pronesl proslov, v němž tlumočil sympalie llalii, zemětřesením v Messině a Reggiu krulě posti- žené a navrhl, aby italským královským manželům byly jménem výboru projeveny oddanost a obdiv Mexichý delegát Dsleva připojil se jménem svých la- tinsko-amerických kolegů ku předešlému řečníkovi. Předseda Faina vyslovil svůj dík, načež výbor zvolil funkcionáře ústavu. — Z Messiny, 20. ledna.
Dop Dslev Fain Řím Messina Cata Londýn Neapol Reggio mezinárodní zemědělský ústav Daíl Chroniele
26 article
(K. k.) Včera večer a dnes ráno nyly pozorovány silné otřesy země, spojené s podzemním duněním V hlavních třídách, vedoucích k nádraží, provádějí se vyslizovací práce s velkým úsilím. Jest sludené. špatné počasí. — Z Brancaleone, 29. lodna (K. k.) Ve 4 hod. 45 min. ráno byl zde pozorován otřes země. — Šermířská akademie, uspořádaná n- strem Santelliem v Praze dne 25. ledna v hotelu „Central“ ve prospěch poškozených katastrofouv Calabrii a na Sicilii, vynesla 2000 korun, jež byly zaslany ilalskému vyslanci ve Vídni vévodovi z Avar- ni. — Z Vídně, 29. ledna. (K. k.) Vrchnímu lékaři vídeňské dobrovolné ochranné společnosti dru. Cha- rasovi zaslán byl z Catanie prefektem a starostou telegram, v němž oba vyslovují svůj a obyvatelstva hluboký dík a obdiv za blahodárnou působnost spo- lečnosti. = Záhuba lodi »Republic«. Z Londýna. 29. ledna. Z Nového Yorku se sděluje, že ifalský Llovd svaluje veškerou vinuj srážky mezi parníky »Floridou« a »Republic« na velení americké lodi. Na »Floridě« nalézali se všichni důstojníci na valitel- ském můstku a každou minutu opakován signál. když pak byl zaslechnut signál jiné lodi, zmírněn hned rychlost na pět uzlů za hodinu. Na »Republic« však opomenuli signál opětovati a náhle vynořil se trup lodi z mlhy před samou přídou »Floridy«, takže srážka byla neodvratna. White Star Line podalau námořního soudu v Novém Yorku žalobu o náhradu škody 2 milonů dolarů za potopenou loď »Re- publice. — Z Nového Yorku, 28. ledna. »Lloyd Ilaliano« zavedl jako majitel »Floridy« řízení prot rejdařství lodi »Republic«. »Florida« je zabavena.
Ilaliano Brancaleone Praha Calabrie Sicílie Vídeň Avar Londýn Nový York Florida šermířský akademie Central Republic White star Lin
27 article
V Praze, 20. ledna. (Bosenská s vo- boda tisku.) Bar. Bienerth podal ve včerejší sehůzi anekčního výboru hrubý nárys příšti bo- senské ústavy, vypočítal různé svubody, jichž účhstnými se stanou novi občané monarchie ra- kouské, ale mezi oněmi svobodami svobodu tísku nejmenoval. Snad nodopatřením, snad ji v mysli zahrnul ve „volnosti veřejných pro- jevů“, a snad ji nejmenoval úmyslně, poněvadž se stydí za to, jakým způsobem orgány společné vlády se svobodou tisku zacházejí v Busně nyní „Měli jsme již zprávu, že dva rodaktoři sara- jevské „Srbské Riječi“ byli odsouzeni dohro- mady na 19 měsíců žaláře proto, že bex po známky otiskli z „Pester Lloydu“ obsah roz- mluvy se srbským odborovým přednostou Spa- lajkovičem. Oba obžalevaní předložili soudu číslo „Pester Lloydu“, z něhož svou zprávu bez poznámky přeložili, ale soud ani toho nedbal. Rozsudek vojenského soudu sarajev- ského je tím více do nebe volající, že ono číslo „Pester Lloydu“, z něhož přeložena inkrimino- vaná zprávička, nebylo v Bosně konfiskováno. a každý, kdo chtěl, mohl je volně čísti po ho stincích a kavárnách. Ba mohl onu zprávu čist i v bosenských, v německém jazyku vydá vaných časopisech, které také nebyly konfisko vány.
Bienerth Lloyd Praha Spa Boseň Pester Lloyd
28 article
Není to však případ jediný. Dne 23. ledna t. r. „Srb. Riječ“ byla opět konfiskována pre otištění bělehradského telegramu z téhož „Pest Lloydu“, jenž opět volně vyložen ve veřejnýcl místnostech v Sarajevě. Proti redaktorům „Srb Riječi“ však zavedeno opětně vyšetřování pro zločin bouření proti veřejném pokoji a řádu. „Pester Lloyd“ poznamenává k této praxi sarajevského soudu, že chápe sice. proč za nynějších poměrů zvláštní péči věnuje časopisu srbskému, avšak je mu nepochopitelno, bezdůvodno a jak s formálné, tak materiálne stránky nepřípusíno, aby v jednom a témž míst tatáž zpráva se posuzovala různě dle toho, ob- jevi-li se v časopise srbském nebo německém. Zmíniv se pak o dotazu, jejž v té věc chorvatský poslanec dr. Šurmia podal v uher- ské sněmovně, „P. L., píše: „S ústavními prá- vy, ohlášenými panovnickou proklamací ze dne 7. října, je naprosto neslučitelno, jak se nyní v Bosně hřeší proti tisku. S tohoto stano- viska neváháme prohlásiti, že přehmaty bosenské censury působí nejvíce škod právě tam, kde svou úzkostlivosti chtějí býti prospěš- nými. Bar. Bienerth prohlásil včera ve výboru že rakouská vláda je spoluodpovědna za správu zabraných zemí. Jest tedy povinností i rakouské vlády, aby si všímala řádění bosenské censury a nedopustila, aby se i na její vrub v Bosně páchaly justiční vraždy. V Praze, 28. ledna. (K jazykové otáz ce.) Bar. Bienerthem pro příští týden ohlášené předlohy jazykového zákona a krajského zřízení pro království české jsou přirozeně přodmětem nejživější pozornosti parlamentních kruhů ví- deňských. Ale kdežto na straně české hledí se
Srb Lloyd Riječ doktor Šurmia P L Bienerth Sarajevo Boseň Praha ský sněmovna
29 title
Politické zprávy zahraničné.
30 article
V Praze, 29. ledna.
Praha
31 article
Bělorusové. V posledních letech katoličtí kněží v bělo- ruských guberniích vodili silnou náboženskou propagandu a současně hlásali lidu národní separatism. Ale Bělorusové záhy se vzpamato- vali, separatistické jejich spolky změnily svůj program a sestoupily se ve všeobecný „Bělo- ruský spolek“, jenž na své prvé valné hromadě přijal následující resoluci: Poněvadž Dělorusové jsou rozštěpeni na dvojí vyznání, pravoslavné a katolické, nejhližš starostí každého uvědomělého Bělorusa musí býti, aby nastalo mezi nimi úplné sjednocená na půdě národně-kulturné, za kterýmžto účelem dlužno lid poučovati, že náboženství v žádném případě nemůže býti podnětem k národnímu rozdvojení. Poněvadž inteligence běloruská, pravoslav- ná jako katulická, stejně dokonale ovládá jazyk velkoruský, běloruský jazyk není dosti vyvinutý a bohatý, užívání jazyka velkoruského, t. j. ru- ského jest nevyhnutelným v kulturné činnosti Bělorusů. Jedinou správnou cestou historického bytu i dalšího rozvoje je pro Bělorusy spolužití s ji- nými kmeny ruskými: Velkorusy a Malorusy. Ve smyslu zásady, příjaté na slovanské kon- ferenci pražské, že v daném místě převaha musl býti přiznávána národopisné většině, že men- šina, byť i měla vyšší stupeň kultury a zámož- nosti, nesmí si osobovati převabu nad většineu, Bělorusové prohlašují, že právo převahy v bělo- ruských guberniích náleží jim a žádné národ- nosti jiné. Resoluce dotkla se v dalších bodech otázky školské a agrárné a vyslovila přání, aby zákono- dárství Bělorusům usnadnilo rozšířování svých malých selských usedlestí. Spolek se dále bude domáhati, aby v bélo- ruských katolických kostelích zaveden byl do- datečný obřad v jazyku běloruském, jako to již ruská vláda vymohla na papeži pro Poláky vymoci hodlá pro Litevce.
Malorus Polák Litevec