2
masthead
V Praze, v sobotu 30. ledna 1909
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci
na měsie. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měsie
na čtvrt leta : . . . 7 K 62h
ve Mliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsic.
na čtvrt ieta . . . . 9 K orn
s dvojí zásílkou
na měsie
na čtvrt ieta: . : : k eo
Praha
5
article
Další dohoda na Balkáně.
Další dohoda na Balkáně.
Stav věcí na Balkáně jakoby v posled
ních dnech jevil význačnější známky úlevy
v posavadní, z míry obtižné a složité akci
diplomatické na uklizení sporů, jež se tam
od měsíce října m. r. hrozivě nahromadily
Zevně ovšem daly se vzniklé spory
rozložiti na několik od sebe oddělených
otázek, pokud jde jednak o vyřízení annexe
mezi Rakousko - Uherskem a Tureckem
prohlášení neodvislosti Bulharska — mez
límto a Tureckem, jednak o kompensace
pro království srbské a Černou Horu, a ko-
nečně o souhlas mocností, kteréž spolupode
psaly berlínský mír a posuzují faktické
změny, provedené proti jeho ustanovením
jakožto záležitosti i jich se týkající.
Ve skutečnosti však záležitosti tyto
vymkly se záhy z těchto jinak prostých
formulek, a posuzovány byly se širokého
hlediska soupeřících zájmů velmocenských
skupin, žárlivě střežících své zájmy a pode-
zírajících se ze záměrů dalekosáhlých.
Balkán
RakouskoUhersko
Turecko
Bulharsko
Černá Hora
6
article
Tak na př. téměř ve všech stálech v
trojspolku nezúčastněných ujala se myšlenka
že vlastní vzpruhou novější politiky bálkán
ské jest Berlín, a že konečným cilem nyněj
šího postupu jest rozhodný krok ve směru
uskutečnění politiky německého pudu na
Východ, jehož poslání převzalo nejen Bul-
harsko, ale i Rakousko - Uhersko. Proto
zvláště Rusko, ač diplomaticky v otázce
annekční nepříliš se hradilo proti starším
úmluvám, na něž se poukazovalo jak z Pešti
tak z Vídně, tím důrazněji dávalo na jevo
svůj nesouhlas s jednáním vlády a panov.
nika bulharského, vidouc v nevčasném
dle ruských názorů prohlášení neodvislosti
bulharské — odklonění se Bulharska o
společných zájmů jižních Slovanů.
V Anglii, jejíž poměr k Německu jest
s dostatek známý, viděli jak v akci bulhar-
ské tak rakousko-uherské především pokue
zmařiti uspořádání Turecka na základě
ústavním, dále ovšem i obrožení nejen vlast
ních obchodních zájmů na blízkém Východě
ale bezpochyby i svého postavení v Egyptě.
Berlín
Rakousko
Uhersko
Rusko
Pešť
Vídeň
Bulharsko
Anglie
Německo
Turecko
Egypt
7
article
Jisto jest, že veřejné mínění anglické od sa-
mého počátku přiostřených poměrů balkán-
ských co nejurčitěji se vyslovovalo jak proti
balkánské politice bar. Aehrenthala tak prot
stanovisku, jež k ní v Berlíně zaujali.
Zbyla snad jediná Francie, kteráž se
snažila všemožně, aby svedla události do
mírných kolejí a předešla obrovskému kon-
fliktu octnuvší se jaksi až i v nesouhlasu
jak se svým spojencem ruským tak i s ná
zory spřátelené s ní Anglie. Skoro všecky
prostředkující návrhy, jež směřovaly k uklid
nění hrozivých poměrů buď přímo neb ne
přímo vycházely z Francie.
Za této diplomatické akce poznenáhla
počala složitá situace opětně se rozkládati
ve své jednotlivé prvky, a prvním uklidňují-
cím úspěchem bylo, že konference, původně
diplomacií zamýšlená, ustoupila do pozadi
z obavy, že by mohla stejně působiti dráž-
divě jako konejšivě, a nastoupena cesta
jednotlivých dohod mezi přímými interesenty
a docílené dohody pak budou opatřeny sou
hlasem velmocí v případné konferenci.
Za takovéhoto postupu nejprve dospělo
jak známo, k dohodě mezi Rakousko-Uher
skem a Tureckem na základě peněžité na-
hrady za státní statky turecké v Bosně a
Hercegovině. Jednání pokročilo již k po-
drobné úmluvě, jejíž znění bude tyto dny
zasláno z Vídně do Cařihradu.
Ačkoliv Bulharsko prohlášením neodvis
losti nynější rej balkánský zahájilo, octlo sec
do dohodnutí s Tureckem až druhé na řadě.
Berlín
Francie
Anglie
Rakousko
Uhry
Turecko
Boseň a Hercegovina
Vídeň
Cařihrad
Bulharsko
8
article
Jest to s hlediska diplomatického srozumi-
telné; diplomacie totiž všímá si vždy napřed
velikých interesentů a po nich teprve při-
kračuje k menším. Bulharsko se sice takto
dostalo do postavení méně výhodného k Tu-
recku, zvláště když neumělo za pobytu svého
prvního vyjednavatele v Cařihradě dosti
rychle se rozhodnouti, ale na konec bude
asi přece jen nuceno — zachovati se dle
přátelských rad velmocí, když selhal i po-
slední jeho pokus, činiti nátlak částečnou
mobilisací dvou armádních sborů na ture
ckých hranicích.
Turecko totiž vedle tíživé pro bulharské
finance náhrady peněžní žádalo na Bulharsku
i upravení hranic, t. j. ustoupení části
území rumelského, obydleného mohamedány
a důležitého strategicky pro obranu Drino-
pole aneb útok na ni. Zvláště tento druhý
požadavek turecký způsobil, že Bulharsko
odepřelo vyslati na novo svého zástupce do
Cařihradu, aby pokračoval ve vyjednávání
s vládou tureckou, a ukazujíc na soustředo-
vání tureckého vojska na svých hranicích,
provedlo zmíněnou částečnou mobilisaci a
odůvodňovalo ostrým projevem svého ministra
války toto opatření.
Ale záhy se přesvědčilo, že zmeškalc
svou částečnou mobilisací vhodnou chvíli
ježto zatím velmocenská diplomacie již po
kročila na stanovisko, že i Bulharsko musí
dospěti k dohodě s Tureckem po dobrém.
Možná, že tu spolupůsobilo nemálo i do-
mnění, že Bulharsko přikročilo k mobilisae
částečné na tytéž rady, jimiž se řídilo při
prohlášení své neodvislosti a že vlastně pře-
vzíti chce porušení míru úplně na svá bedra.
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Drina
9
article
»Na postranního pozorovatele«, napsalo
tehdy »Nov. Vremja«, »kterýž pohlíží s upřím-
ným bratrstvím na Bulhary a přeje ozdra-
vení Turecku. působily tyto události, prová-
zené řinčením zbraněmi, co nejtrapnějším
dojmem.«
Bylo pak to zejména Rusko, jež uznal
za včasné zasáhnouti do zauzlené takto si
tuace mezi Tureckem a Bulharskem. Obrá
tiloť se zvláštní notou na vlády německou
francouzskou, anglickou a italskou, v níž pro
jevuje svou starost, aby vojenská opatřen
na bulharsko-tureckých hranicích neohrozila
věc míru. Proto navrhuje ruská vláda vel
mocem, aby učinily společné výklady jak
vládě bulharské tak turecké.
Toto ruské zakročení neminulo se dle
všeho žádoucího účinku. Z Cařihradu se
totiž oznamuje, že tam již přijali za svů
prostředkovací návrh anglický a francouzský,
dle něhož má vláda turecká spokojiti se pe-
něžitou náhradou okrouhle pěti milionů tu
reckých liber (asi 100 milionů korun) a zá-
roveň se hlásá, že dle telegramu, jenž došel
ze Sofie do Cařihradu, vlada bulharská od-
volala vojsko, do pohraničného území vy-
slané. Nepochybuje se již o tom, že vláda
bulharská na požadavek označený přistoupí
zvláště když francouzští finančníci již proje-
vili ochotu poskytnouti jí potřebný úvěr.
Bulhar
Sofie
Turecko
Rusko
Bulharsko
Cařihrad
10
article
Tím by bylo ovšem zažehnáno nebez-
pečí srážky bulharsko turecké a odklizena by
byla druhá sporná záležitost — taktéž vzá-
jemnou dohodou. Zbyly by tudíž ještě otázky
náhrady pro Srbsko a Černou Horu. V tě
příčině rovněž se vyskytují zprávy o dalších
sprostředkovacích pokusech v Bělehradě a
současném vyjednávání Bělehradu s Cetyní
Základem vyjednávání jest prý zabezpečen
volné obchodní cesty ze Srbska k adriati
ckému moři.
Jakožto další znáníky uklidněnějšího na
zírání v záležitostech mezinárodních nálež
tu vzpomenouti i zpráv, že se kloní i ke ko-
nečné dohodě ve věcech marockých mez
Francií a Německem a že příjezd anglického
krále do Berlína určen jest ke dni 9. února
Doufejme, že známky úlevy v mezi
národním napjetí jsou trvalé a že nebudou
zastřeny nějakým novým překvapením.
Srbsko
Černá Hora
Bělehrad
Francie
Německo
Berlín
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 129.
Ve Vídni, 29. ledna.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Po třídenní debatě zamilnuta byla dne
o 7. hod. večerní pilnost všech českých návrhů
které souvisí s národními zápasy v královstv
českém a s poměry pražskými. Poslední části
dnešní rozpravy byly hlučné a bouřlivé. Zvlášte
srazil se posl. Fresl se Slovinci a českými po
slanci katolicko národními, jež obvinil, že
k vůli křesťanským sbeiálům odstavili svou ná-
rodnost. Když byla srážka nejlomoznější, posl.
dvor. r. Kuranda zdvihl ukazováček své pravi e
a zvolal: „Nerozůmíme ani slova z toho, co se
děje, máme z doho však velkou rudost.
Joště prudčeji srazil se hrabě Sternberg
s Němci, když mluvil proti bumlu pražskémua
proti násilnému vypüzení poštovních úřadník
z Chobu.
Fresl
Slovinec
Kuranda
Sternberg
Němec
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Hlasování bylo zcela klidné, ale mělo ně-
které momenty zajímavé. Pro pilnost návrhu
Wolfova proti „pražské luzo“ hlasovali take
členové ruského klubu ukraji
ského, ale hlasovali též pro všechny české
návrhy na ochranu českých menšin. Pro návrh
posl. Choce na sesazení místodržitele Couden-
hova hlasovali toliko čeští rudikálové, sociáin
demokraté, prof. Hrásk, a prof. Velich. P o
návrh hr. Sternberga na zákaz barevných čapek
a odznaků položili votum Poláci, Čechové, Slo
vinci a Chorvatě, pro návrh Seligrův, aby se
dosadil 52členný zvláštní výbor k vyřízení ja-
zykové olázky ve všech zemích, hlasovali soci-
ální demokraté, Slovinci, Chorvaté a posl. Mysli-
vec. Vlašští poslanci žádného hlasování se ne-
zúčastnili: vyšli před ním
Poslanci čeští podali koncem schůze 6 n
vých pilných návrhů.
Celkem jest nevyřizeno pilných návrhů v
sněmovně 42. Zvláštní pozornost zasluhuje do
taz, podaný jménem všech slovinských a chor
vaských poslanců drem. Ivčevičem a drem. Šu
steršičem na celou vládu v příčině poměrů, jak
způsobeny byly v Chorvatsku nezassdáním sné-
mu zemského.
Wolfův
profesor
Hrásk
Velich
Polák
Čecho
Chorvata
Chorvat
Šu
Chorvatsko
13
article
V debatě o pilných návrzích posl. Wol-
fa, Fresla, Choce, Sternherga, Lisěho u
Seligera (viz večerní vydání „Nár. Listů“) po
kračoval dále
posl. Romanozuk, jenž poukázal na rozpor v lí
čení událostí pražských a prohlásil, že jeho
strana bude hlasovati pro pilné projednání návrho
Fresl
Choc
Sternherg
Romanozuk
Lisě u Seliger
14
article
Wolfa, Fresla i Lisého, aby se zjistilo, jsou-li jim
uvederé okolnosti správny
Posl Woll v doslovu
opakuje své nepravdy o Praze,
zejména, že prý Čechové smějí proli německým stu
dentům zuřiti — aniz by úřady poskytly studentům
ochrany!!
„Máme toho už dost!“ volá „a sáhneme ku
prostředkům nejkrajnějším a nej
ostřejším, abychom si sami zjednali ochranu.
nám odpíranou! Sáhneme též k nejostřejším prostřed
kům proti vládě, klerá stejnou měrou ukazuje strach
před Čechy(?) a zároveň svou nechuť k Němcům
nedostalek zájmu pro Němce. To, co hr. Sternber
tu vykládal o barvách, náleží do oboru parla-
mentní komiky
Radí, aby na universitách byla zřízena
stolice platonických hlavních cnosti h
Sternberga,
pro kterou by se nikdo nehodil lépe, nežli Sternber
Také do místodržitele hr. Coudenhova se pu
stil, že prý nikdy nejevil přátelství k Němcům í)
ba spíše nadržoval Čochům. Proto nemůže pochopiti
že se s české strany žádá odvolání mistodržitele, kle
rý nechal Čechy tak dlouho běsniti — až prý celá
věc dostala ráz — „protidynastický a protistální“
Žádá, aby blasovalo se pro pilnost jeho návrhu, aby
poskylla se německým studentům v Praze ochrana
na níž mají plné právo ve středisku „nejstarší ně
mecké university.
Post. Fresl protestuje především česky proti ne
zapisování českých řečí do slenografického protokolu
Potom polemisuje německy s předešlými řečníky
prohlašuje za nepravdu, že následkem německo če-
ského sporu nastala nezaměstnanost a hospodářská
krise. Příčinu toho dlužno hledati naopak v annex
a ve špatné hospodářské politice státu. Německo-če
ská otázka není otázkou moci, neboť nesmí se
sám
Wolf
Fresl
Lisý
Čecho
Němec
Sternberg
Coudenhove
Praha
Čechy
Německo
15
article
právo českého národa státi míčem
v rukou mocnějších
Jde o to, aby vůči každému příslušníku českého
národa úřadovalo se v celých Čechách česky, ne
máme pak též ničeho proti tomu, aby podobně děle
se po právu Němcům v Čechách. Němcům neděje se
vůbec křivda v žádném odvětví zemské správy. Po
litické úřady v tak zvaném německém jazykovén
území veřejně se dávají do služeb německých měst
ských rad.
Správa státní podporuje boykot proti Če-
chům a policie je v tak zvaných německých
městech Čech a Moravy stálou organisací ku
protičeským demonstracím. Věci dospěly již tak
daleko, že v dílnách státních drah
v Podmoklech nesmějí být zaměrt-
náváni čeští dělníci. Při slavbě trati
Domažlice—Tachov nebyli na zá-
kladě výnosu ministerstva železnic zaměsl-
náni žádní čeští delníci.
Nynější ministr krajan
dr Schreiner, jeden z největších štváče
v Čechách,
aranžoval společně s drem. Michlem a sta-
rostou Taschkem demonstrace proti české-
mu obyvatelsivu v Kašperských Ilorách, kde
se přimo drancovalo (Odpor u posl. Michla)
Demonstranti vnikli do ložnice če-
ského noláře a vyházeli prádlo ze skříně na
ulici. (Posl. Michl hlučně odporuje)
Řečník uvádí dále případ, že list, odevzdan
Trulnově na poštu jistým továrníkem
Kolína, nebyl odeslán, nýbrž že po 20 dnech by
odesilateli zaslán zpět Na účet, v listu tom obsa-
žený, byly napsány modrou tužkou růe
né nadávky na Čechy. Jest tudíž na píledni
že list ten byl na poště otevřen. Přes to, že byl
té příčině na českém sněmu podán dolaz, nebyla
zálezitost ta ani vyšetrena. Kdežto Němei
v Čechách objevují se všude ve všeněmeckých bar-
vách a smějí zdobiti své domy všeněmeckými pra-
pory, nesmí české obyvatelstvo vztýčit
slovanskou trikoloru.
Posl. Kalina a Michl střetli se na to
ostré slovní půtce
Předseda žádá, aby řečník nebyl vyrušován
Němec
Schreiner
Michl
Posl
Čechy
Morava
Podmokly
Domažlice
Tachov
kašperský Ilora
Kolín
16
article
V drobném prodeji:
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní cislo . . . . . .
večerni
. . . . . . . 5h
Inseráty
plati sa hotově napřed.
Předplscení a inserty přijímě
administrace v Marianské ul., J
Tam nacházsjl se těž
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracsjí.
17
article
Posl. Fresl dále vylýká, že německ
Volksrat a posl. Bachmann uspořádali sbír-
ky pro boykot proti Čechům. Kdyby se
Němcům stala jen slá část toho, co se stalo Čechům,
dávno už by byli rozbili parlament.
Pro chebské teroristy není výnosu
o boykotu,
před nimi sklání se celá státní moc
Posl. Kroy: Stštní moc sklání se před každým
českým úřadním sluhou, viz pošťovní skandál
Posl. Kalina: Jaký je to poštovní skandál
Čechách, kde máme přece většinu? Potřepujeme zem-
ské jazyky a ne státní řeč. (Pokřiky a nepokoj)
Posl. Frosl vzpominá koaličních minisírů Der-
schatty a Marchěta, kteří prohlásili, že jsou nejdtíve
Němci a potom teprve ministry
Posl. dr. Michl. A dr. Fiedler?
Posl. Fresl: Možno si představiti, jak se nám
daří, deslanou-li takoví němečtí chauvinisté tak důle-
žité resorty, jako ministerstvo železnic a vyučování
„Fremdenblati“ hrozí opět uvalením výmineč-
ného slavu na Prahu, nebůde-li buml strpěn. Bum
jest přece něco zcela protizákonného.
Buml netrpí se ani ve Vídni, aní
v Mnichově.
Posl
Fresl
Bachmann
Čecho
Němec
Kalina
doktor
Michl
Fiedler
Buml
Čechy
Praha
Vídeň
Mnichov
18
article
Jen v Praze má dále trvati Vláda centralisuje
germanisuje dále.
Poštovním výnosem vyhlášena by
la Čechům válka. Každý český poslanec, jenz
má jen trochu cli v těle, musí se proti tomuto poštov-
nímu výnosu ohraditi a nesmí přistoupiti vůči němu
na žádný kompromis.
Na poštovní výnos a zákon Axmannův
má celá česká delegace odpověděti
ostrou obvtrukcí, rovněž na snahy po změně
jednacího řádu, které nemají jiného účelu, než
znemožniti českým poslancům bojo
jich národ. Předešlého roku bylo v rozpočtovém
výboru českým poslancům ministerským předsedou
svob. p. Beckem a ministrem spravedlnosti drem
Kleinem slíbeno dodržování tak zv. statu quc ante.
t. j. stavu, jaký byl před vypuknutím anarchie mez
německými soudci a čeští poslanci slavně
prohlásili, že pouze za této podmínky
nezahájí obstrukci. Kolikráte byl od té doby
status quo ante porušen a přece se nezvedla
v české delegaci žádná ruka pro ob-
strukcil
Pohříchu nejsou považováni čeští poslanci mno-
hými Slovany za předbojníky všech Slovanů tohoto
mocnářství, jinak nespojovali by se proti zájmům
slovanských národů s největšími nepřáteli Čechůa
Slovanů vťbec, s křesťanskými sociály
Čecho
Axmannův
Beck
Klein
Slovan
Praha
Slovan vťbec
20
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Národní divadlo. »Ceská komedi e.
Válečná episoda z r. 1866 o jednom dějstvu
Napsal Jaroslav Hilbert. Režisér G Sehmo-
ranz. — »Florencská tragědie«. Dr-
matický fragment. Napsal Osear Wilde. Pre
ložila Kamila Duškova. Režisér Jar. Kvapil.
Válečná episoda!
Bitva prohrána. Rozbitý sbor na zmateném
ústupu. Několik vojínů různého sukna, různé
zbraně, setkalo se za bradbou vesského hrbi-
tůvku. Brzy se domluvl. Jsou všichni Češi. C
činit ve hrozném zmatku? Povinnost vojenská
by kázala, dostat se za ostatními, vyhledat svůj
pluk, prchat! Ale hlas uvnitř jim připominá
linou povinnost! Zůstat, hájit půdu, zemřit z
vlast! Je jich pět! Přisáhnou sobě Odpočinul
do rána a když slunce vzešlo nad krajem, po-
koseným smrtí: hurá! Několik výstřelů a ven
ze hradby! A ještě z dáli několikrát: hurá ! Jdou
na jistou smrt, ovšem! Pět mužů proti nepřá-
telské armádě ! Je to sice šílenství, ale po kata-
strofě, kdy všecky svazy jsou rozpoutány, kdo
měl povinnost zemřit, má i trochu práva si —
zašílet.
Hilbert
Osear Wild
Duškův
Kvapil
Čech
národní divadlo
21
article
Krátká episoda, mnoho osob, dojem silně
rozptýlený. Herecky není mnoho práce, za to
scenorie má čím hýřit. Hrbitůvek na vršku, dole
v pozadí trhaný ohlas zuřící válečné litice,
střelba, signály, hřmoty válečných těles. Jednu
chvíli odněkud z dola v pozadí slyšet cvakot
plného sta uhánějících kopyt. Trochu akkustické
kynematografie! Zcela účinné!
Tuulek aktovky je suggestivný! Česká k
medie: Česká, tedy jiná něčím, než ty druhé
Svojí ideou i látkou! V kuse není ženské
role mimo nějakou docela postranní! Nemluví
se o lásce, o nevěře, vůbec o ničem, co jinak
pořád mele divadelní kolovrat. Hra chce něco
jiného povědět, k jinému obrátit pozornost, než
co jsme včera slyšeli v některé hře francouzské
nebo německé nebo norské, co je právě modní
a co všichni stále jeden po druhém vždy jedním
tónem a týmž spádem hlasu přednášejí ! Chce
22
article
něco povědět z vlastních, domácích, nalehavýeh
potřeb! Nemáme-liž svoje olázky, svoje záhady.
svoje nalehavosti, s nimiž třeba se vypořádat
a které za nás nikdo nebude luštit, nedovedeme-l
je rozluštit sami? Což nemá české umění ji-
ného úkolu a smyslu, nežli dnes po českua
s českými jmény do únavy přemílat, co nám včera
jiné umění v sousedství předehrálo? Není-li to
názor na umělecké úkoly tuze primitivný? Ven
z těch primitivnosti! Vzhůru k samostatnému
vlastnímu úkolu! Tak nějak zní to symbolicky
z hesla »Česká komedie«. A v tom silném zá-
měru a odhodlaném hmatu po životné látce je
zásluha jednonktovky. —
Druhou polovici večera vyplnil Oscar Wilde
Hra z ovzduší malebného století Nádherný
vnitřek, bohatý kostým, pyšný verš s ironickým
chřestem rytmů a brutalným závěrkem. A
prósou či veršem londýnský citát měl vždy za
vrcholnou zásadu: épater le bourgeois!
Florencký kupec, vrátiv se v noci z ob
chodní cesty, nachází mladého knižete návštěvou
u své mladé žinky. Knížata se nevyhazují proste
ze dveřl! Vzdělaný muž obrací řeč způsobné
ke věcem denního života. Snad by se dalse
vznešeným pánem uzavříti obchod? A nejucti-
věji obcházi vzácného hostě a poklonkuje iro-
nicky, až je zeela formálně nabídnut souboj
oba sokové po kavalirsku zkříží spolu na chvilku
čepele. Na konec však uražený muž odhodí
zbraň, srazí ulízané paňátko k zemi a šlápne
mu na prsa
Hra je s patrnou zálibou vyscénována.
Pánové Vojan a Schlaghammer měří spolu chutě
břitké slovo i ocel.
Wild
Vojan
Schlaghammer
23
article
+ Městské divadlo Král. Vinohradů.
Strážný anděl domácnosti. Ko
medie o 3 jednáních. Napsali Robert de
Flers a G. A. de Caillavet. Přeloži
Jan Chvojan. Režisér Václav Štech.
Očekáváte čiši šampaňského a dostanet
sklenici limonády. Trochu to sice šumí v nové
veselohře vinohradského divadla pařížským
espritem, někdy lehce zajiskří frivolní vtip, ale
celkem je dojem mdlý, limonádově matný. Známí
boulevardní autoři, jejichž půvabná veselohra
»Láska bdí« se tolik libila na jevišti městskéh
divadla vinohradského. Ve »Strážném andělie
nenamáhali se býti originálními. Je to komedi
dle tradie pařížských, potkáváme samé staré
známé. Hrdinou kusu je ovšem záletný manžel,
jenž, jak zvykem v podobných komediích, má
ženu mnohem půvabnější a sympstičtější nežl
všechny ty cocotly, s nimiž je jí nevěrným
ovšem na konec se k ní vrátí kajícně. Na štěsti
tento lehkomyslný manžel Jaeques Chardin má
výtečného přítele, který chrání jeho manželský
krb přede všemi pohromami, jež by mohlo
způsbiti záletnictví přeletavého manžela. Přílel
baron Zikmund des Oublies dbá o to, aby se
Chardin příliš nezapletl v nástrahách svých leh-
kých přítelkyň, obyčejně v čas zakroči, přeruší
nějak poměr Chardinův, vymámí na jeho mi-
lenkách jeho korespondenci a přivádí ho zpět
do domácnosti. Je opravdovým strážným andě-
lem Chardinova manželského štěstí, při čemž
nenucené a beznadějně se dvoři libezné a něžné
choti přítelově. Divadelní cocotta Chouqnellaje
poslední výstřednosti Chardinovou. V bytě »an
déla strážce«, galantního barona, ujedná
Flers
G A Caillavet
Chvojan
Štech
Chardin
Zikmund
Chardinův
Strážný andělie
+ městský divadlo Královský
24
article
Chardin dostaveničko s Chouquettou, jemuž má
dodati zvláštní kouzlo cikánská hudba, umístěná
ve vedlejším pokoji. Divoké tóny mazurek
čardašů mají provázeti milostné chvile záletnéh
gourmanda. Ale baron dal si téhož dne do-
staveníčko s chotí Chardinovou, jež odolá
jeho návrhům a horoucímu vyznání pře
to, že suggestivní hudba cikánská omylem vpadne
do jejich dua. Paní Chardinová najde na psacím
stolku podobiznu zpěvačky Chouquetty se za-
milovanou dedikací, adresovanou panu Chardi-
novi. Mladá dáma, potupená nevěrou svého
muže, zuři a pláče a když v tom vrazí do bytu
Chardin, vysloví mu prudce své opovržení
hodí mu do obličeje fotografii jeho milenky.
Odhodlaná k rozvodu odjíždí do Nizzy, kde
hýří pestrý mumraj karnevalový. Chardin, jenž
ze vzdoru proti své ženě zůstal dále milencem
Chouquetty, přijel s ní též do Nizzy. Ale Chou-
quetta sama cítí, že Chardin miluje stále svou
ženu a jako oba manžele rozvedla, tak je opět
smiřuje a vrací Chardina jeho domácímu krbu,
jehož oddaným strážcem zůstal dobrý baron
Zikmund. Francouzská komedie byla sehrána
tentokráte s čilejším a svižnějším tempem, nežl
jskému jsme uvykli při podubnýen hracu na
jevišti vinohradském. Velmi hbitě a dosti ele-
gantně si počinali ve svých rolích p. Jiřikovský,
který hrál Chardina a p. Zakopal jako »strážný
anděl« baron de Oublies. Též pan Tesař ap
Hlavatý náležitě se uplatnili. Slč. Štěpničkova
našla přirozené tó ay pro paní Chardi novou, kterou
podala s obvyklou svou jemností a ovšem též
s obvyklým nedostatkem temperamentu. Al
celkem lze pokládati sl. Štěpničkovou za nej
slibnější talent mezi mladými dámami vinohrad-
ského divadla. Ostatní menší role damské byly
vhodně obsazeny sl. Baldovou, pí. Zelenkovou
sl. Machovou, sl. Boreckou a pl. Hess Guthovou
Chardin
Chouquetta
Chardinův
Chardinová
Chardi
Zikmund
Jiřikovský
Zakopal
Oublies
Tesař
Štěpničkův
Al
Baldův
Zelenkův
Borecká
Hess Guthová
Nizza
Machová
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerly.*) Druhý koncert české jednoly
pro orcheslrální hudbu poskytl pod vedením
pana Karla Kovařovice opět vzácný požitek jak
výběrem skladeb, lak jich dokonalým provedením.
Toto prospělo hlavně původní novince, Josefa Suk
»Pohádce léta«, hudební básni pro velký orchestr
— a možno říci, pro největší orchestr, uvážíme-li, ž
operuje se tu na př. dvěma anglickými rohy, varha-
nami, klavírem, cel-stou — vedle celého co nejvy
užitkovanějšího obvyklého symfonického souboru.
Práci tak zvukově rafinovanou a složitou, jež celi
založena jest ne tak na obsažnosti myšlenek, jako n
citovém rozpoložení, naladovosti a barvě instrumen
tálul, nelze si ani představiti v podání méně vytřibe
ném či v orchestrálních prostředcích méně úplném
Suk, dosud nejvěrnější a také nejlepší pokračo
vatel domácí svébytné tradice Dvořákovy, ocítá se tu
rázem v táboře hudební moderny. Náladovost De
bussyho, Mahlerova jen povšechně naznačená a po
sluchači k domyšlení přenechávaná programnost
Richarda Strausse krajní vyčerpávání orchestrální po
tence, to vše jeví se tu jako sloučeno k novým umě
leckým hodnolam a skoro ještě př konáno.
V řetězu skladeb mladého mistra dílo, nesouei
číslo op. 29, následuje po symfoni »Asrael« a cyklu
klavírních vzpomínek »O matince«, obou to reflexech,
jež v tvorbu jeho hluboce vryly neodvratné a neza-
hladitelné rány osudu. V novém svém díle skladatel
hledí se s osudem vyrovnati. Ještě zaznívají sem do
prologu zoufalé smutky, z jichž temných, ponurýci
barev zdvíhá se křečovitý výkřik mučené duše, dlouho
marně zápasící s tiživou přemocí bolů. Co vlije nitru
úlěchu? Co smíří krvácející srdce? Bude to souci
lidský? Slovo lásky a přátelství? Přehlučí vřava
života ty boly? Vykoná dllo spásy víra nebo umění
*) Pro nával jiné důležité látky opozděno.
Koncerla
Kovařovic
Suk
Dvořákův
bussy
Mahlerův
Strauss
Asrael
26
article
Jací jsou to Slované,
táže se řečník, kteří se zapomenou tak dalece, že z
vedení dra. Gessmanna konají v jeho příbylku
schůze a porady a za jeho vůdcovství tvoří tak zv
slovanské centrum? (Odpor a výkřiky rozhořčení s
strany četných Jihoslovanů a česko katolicko- národ-
ních poslanců. Výkřiky proti nim se strany českých
radekálů. Hluk)
Místepředseda Pernerstoríer opět zvoní
napomíná ke klidu
Posl. Frasl: Oni Slované, kteří, Byť byli kleri-
kaly, cení náboženské přesvědčení více, než zájmy
slovanských národů, jsou zrádci slovanství. (Opětov
ný hlučný odpor. Četné výkřiky a hluk.) Řečník s
obrací proti křesťanskkým sociálům pro jich jednán
vůči školským požadavkům Čechů dolnorakouských
a prohlašuje, hájíme-li svá práva, volají na nás kř-
sťanští sociálové, že jsme velezrádcí. Oni však sedá-
vají pohromadě s muži, volajícími
„Pryč od Říma“, s přívrženci Hohen-
zollerá
Slovan
Jihoslovan
Pernerstoríer
Posl
Řím
katolickýnárod
Hohen
27
article
Cituje různé nepříznivé projevy německých listů
o německých kulérových studentech. Přejeme si ná-
rodnostní mír, ale k tomu musí býli především roz-
řešena česká otázka a to může se sláti pouze na zá-
kladě rovnoprávnosti. Spokojí-li se Čechové tím, c
Němci již mají, pak nemůže býti reči o pollačování
německého národa. Němci jsou však zvyklí křičeli.
i když nemají k tomu naprosto žádné příčiny a usta
vičně štváti. Kdo si skutečně přeje národnostní mír.
jest nucen se znažiti, aby i české menšiny požívaly
ochrany zákonné. Také kazdý spravedlivý Němee
musí prclo hlasovati pro pilnost návrhu (Hlučná po-
chvala u českých radikálů.)
Posl. Choc začiná svou řeč česky. Pokračuje pok
německy a prohlašuje, že číní tak pouze výjimečně
kyne zapomenutikv práci? Doléhají sem všecuny ty
shlasy života a útěchy«, jak též prolog vý
znamně je nazván ale výstedkem jich jsou jen mu
čivé dissonance, chaotické, vášnivě prudké otřesy.
v něž stále vracejí se vzpomínky na ztrátu milova
ných bytosti, myšlenky na smrt. Lék dá teprve přl-
roda. Rozvine kolem nešťastného svou nádhernou
»Pohádku léta« a v nezměnné, pomijejícími
osudy lidskými nedotčené svojí kráse, v hřejivých
paprscích slunce, v šelestu trav, ve vůni květů, v
zurčení potoků, v jásotu ptaciva učí člověka poznavati
hlubší smysl života, vrací nitru rovnováhu, zaceluje
rány, vlévá smír, pozdvihuje k slunci, do výšin o
zemských strastí nezávislého ducha.
Čecho
Němec
Posl
Choc
28
article
Bylo dosti odvážné pět značně rozpředených vě
věnovali úplně jen ličení nálad. Vime, že čím zhuště-
něji, stručněji podá se nálada, tím úlinkuje působr-
věji. Ale Suk dovedl říci tolik nového, či aspoš
novým způsobem, nitro jeho překypovalo dojmy
uměl jim dáti výraz tak suggestivní, že nás brzy
zajme v čaromoc svých tónů a cítíme se jí bez
únavy unášeni. V prologu odehrálo se vlastní duševní
drama, pohnutá rythmická a smělá harmonika jsou
loho čistě hudebními svědky. S nástupem molivu
přírody začíná léčebný proces, vláda zvukomalbya
nálady. Obdivovati se dlužno, jakého mistrovstší ve
výrazu instrumentálním Suk tu dosáhl. Není odtud
na dále velké melodické tvárnosti, vše spíše mosni-
kově rozdrobeno, toliko molivicky napovídáno, jedno
v druhé vpleteno, šeplající a šelesticí, šamící
usfnající, vibrující či zase přeludové světělkující.
Nuance, nic než nuance nuancí, ale jak je vše
sogg- livní, jaké jsou to podivuhodné svity a barvyl
Veta druhá ličí žár »Poledne«. O něco podobného
již na jevišti šťasině pokusil se Ostrčil v hudbě ke
Kvapilovu »Sirotku«. V tremolech a llagsoletech
housli schvívají se na zem žárné paprsky slunce,
neústupnou prodlsvou ponikajíce celou větu, jež má
úspávavou lišivost a rovnováhu horkého letního po-
ledne, té chvíle dosaženého vrcholu. Zpívalo-li v té
větě jen slunce, do jeho monotonně velebné písně
vpadne větou třetí neveselý pozemsky konirast.
Suk
Ostrčil
Kvapilův
29
article
»Slepí hudei« jdou krajinou a melancholický
dvoj«pěv anglických rohů, vystřídaný v střední časti
neméně lkavými zvuky viol a houslí, doprova í
smutnou jich pouť životem. Idylla měkkého, zasmu-
šilého koloritu, snad nahodilá jen stafaž přírodního
obrazu, bezdéky však vyznívající elegicky jako
symbol neutěšeného osudu uměleckého. Poněvadž
věta je solistickým svým uspořádaním nejpřistupnějšt
a také melodicky nejtvárnější, těšila se největšímu
úspěchu zevnímu. Věta čtvrtá, »V moci přerudů«, za-
stupuje scherzo. Jak již názvem naznačeno, jest
bizarrního rázu. Chorobná obrazotvornost zmocuria
se sotva uspané duše trpitelovy a lomcuje jim jako
v horečce. Nejdivočejší rylhmy a nejodvažnější pře-
mety modulace slaví tu orgie. Misty zni vše jako
pítvorná groteska, zvláště když trubka ječí sem jako
v travesti nějaké svou cynickou ironu na vešč eru
autorovu pohadkovou poesti, Když nastane procitnut.
Misty