ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 27b7e180-8d4e-11dc-aa66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 63, person 97, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v sobotu 30. ledna 1909
Praha
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci na měsie. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsie na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve Mliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. na čtvrt ieta . . . . 9 K orn s dvojí zásílkou na měsie na čtvrt ieta: . : : k eo
Praha
5 article Další dohoda na Balkáně.
Další dohoda na Balkáně. Stav věcí na Balkáně jakoby v posled ních dnech jevil význačnější známky úlevy v posavadní, z míry obtižné a složité akci diplomatické na uklizení sporů, jež se tam od měsíce října m. r. hrozivě nahromadily Zevně ovšem daly se vzniklé spory rozložiti na několik od sebe oddělených otázek, pokud jde jednak o vyřízení annexe mezi Rakousko - Uherskem a Tureckem prohlášení neodvislosti Bulharska — mez límto a Tureckem, jednak o kompensace pro království srbské a Černou Horu, a ko- nečně o souhlas mocností, kteréž spolupode psaly berlínský mír a posuzují faktické změny, provedené proti jeho ustanovením jakožto záležitosti i jich se týkající. Ve skutečnosti však záležitosti tyto vymkly se záhy z těchto jinak prostých formulek, a posuzovány byly se širokého hlediska soupeřících zájmů velmocenských skupin, žárlivě střežících své zájmy a pode- zírajících se ze záměrů dalekosáhlých.
Balkán RakouskoUhersko Turecko Bulharsko Černá Hora
6 article
Tak na př. téměř ve všech stálech v trojspolku nezúčastněných ujala se myšlenka že vlastní vzpruhou novější politiky bálkán ské jest Berlín, a že konečným cilem nyněj šího postupu jest rozhodný krok ve směru uskutečnění politiky německého pudu na Východ, jehož poslání převzalo nejen Bul- harsko, ale i Rakousko - Uhersko. Proto zvláště Rusko, ač diplomaticky v otázce annekční nepříliš se hradilo proti starším úmluvám, na něž se poukazovalo jak z Pešti tak z Vídně, tím důrazněji dávalo na jevo svůj nesouhlas s jednáním vlády a panov. nika bulharského, vidouc v nevčasném dle ruských názorů prohlášení neodvislosti bulharské — odklonění se Bulharska o společných zájmů jižních Slovanů. V Anglii, jejíž poměr k Německu jest s dostatek známý, viděli jak v akci bulhar- ské tak rakousko-uherské především pokue zmařiti uspořádání Turecka na základě ústavním, dále ovšem i obrožení nejen vlast ních obchodních zájmů na blízkém Východě ale bezpochyby i svého postavení v Egyptě.
Berlín Rakousko Uhersko Rusko Pešť Vídeň Bulharsko Anglie Německo Turecko Egypt
7 article
Jisto jest, že veřejné mínění anglické od sa- mého počátku přiostřených poměrů balkán- ských co nejurčitěji se vyslovovalo jak proti balkánské politice bar. Aehrenthala tak prot stanovisku, jež k ní v Berlíně zaujali. Zbyla snad jediná Francie, kteráž se snažila všemožně, aby svedla události do mírných kolejí a předešla obrovskému kon- fliktu octnuvší se jaksi až i v nesouhlasu jak se svým spojencem ruským tak i s ná zory spřátelené s ní Anglie. Skoro všecky prostředkující návrhy, jež směřovaly k uklid nění hrozivých poměrů buď přímo neb ne přímo vycházely z Francie. Za této diplomatické akce poznenáhla počala složitá situace opětně se rozkládati ve své jednotlivé prvky, a prvním uklidňují- cím úspěchem bylo, že konference, původně diplomacií zamýšlená, ustoupila do pozadi z obavy, že by mohla stejně působiti dráž- divě jako konejšivě, a nastoupena cesta jednotlivých dohod mezi přímými interesenty a docílené dohody pak budou opatřeny sou hlasem velmocí v případné konferenci. Za takovéhoto postupu nejprve dospělo jak známo, k dohodě mezi Rakousko-Uher skem a Tureckem na základě peněžité na- hrady za státní statky turecké v Bosně a Hercegovině. Jednání pokročilo již k po- drobné úmluvě, jejíž znění bude tyto dny zasláno z Vídně do Cařihradu. Ačkoliv Bulharsko prohlášením neodvis losti nynější rej balkánský zahájilo, octlo sec do dohodnutí s Tureckem až druhé na řadě.
Berlín Francie Anglie Rakousko Uhry Turecko Boseň a Hercegovina Vídeň Cařihrad Bulharsko
8 article
Jest to s hlediska diplomatického srozumi- telné; diplomacie totiž všímá si vždy napřed velikých interesentů a po nich teprve při- kračuje k menším. Bulharsko se sice takto dostalo do postavení méně výhodného k Tu- recku, zvláště když neumělo za pobytu svého prvního vyjednavatele v Cařihradě dosti rychle se rozhodnouti, ale na konec bude asi přece jen nuceno — zachovati se dle přátelských rad velmocí, když selhal i po- slední jeho pokus, činiti nátlak částečnou mobilisací dvou armádních sborů na ture ckých hranicích. Turecko totiž vedle tíživé pro bulharské finance náhrady peněžní žádalo na Bulharsku i upravení hranic, t. j. ustoupení části území rumelského, obydleného mohamedány a důležitého strategicky pro obranu Drino- pole aneb útok na ni. Zvláště tento druhý požadavek turecký způsobil, že Bulharsko odepřelo vyslati na novo svého zástupce do Cařihradu, aby pokračoval ve vyjednávání s vládou tureckou, a ukazujíc na soustředo- vání tureckého vojska na svých hranicích, provedlo zmíněnou částečnou mobilisaci a odůvodňovalo ostrým projevem svého ministra války toto opatření. Ale záhy se přesvědčilo, že zmeškalc svou částečnou mobilisací vhodnou chvíli ježto zatím velmocenská diplomacie již po kročila na stanovisko, že i Bulharsko musí dospěti k dohodě s Tureckem po dobrém. Možná, že tu spolupůsobilo nemálo i do- mnění, že Bulharsko přikročilo k mobilisae částečné na tytéž rady, jimiž se řídilo při prohlášení své neodvislosti a že vlastně pře- vzíti chce porušení míru úplně na svá bedra.
Bulharsko Cařihrad Turecko Drina
9 article
»Na postranního pozorovatele«, napsalo tehdy »Nov. Vremja«, »kterýž pohlíží s upřím- ným bratrstvím na Bulhary a přeje ozdra- vení Turecku. působily tyto události, prová- zené řinčením zbraněmi, co nejtrapnějším dojmem.« Bylo pak to zejména Rusko, jež uznal za včasné zasáhnouti do zauzlené takto si tuace mezi Tureckem a Bulharskem. Obrá tiloť se zvláštní notou na vlády německou francouzskou, anglickou a italskou, v níž pro jevuje svou starost, aby vojenská opatřen na bulharsko-tureckých hranicích neohrozila věc míru. Proto navrhuje ruská vláda vel mocem, aby učinily společné výklady jak vládě bulharské tak turecké. Toto ruské zakročení neminulo se dle všeho žádoucího účinku. Z Cařihradu se totiž oznamuje, že tam již přijali za svů prostředkovací návrh anglický a francouzský, dle něhož má vláda turecká spokojiti se pe- něžitou náhradou okrouhle pěti milionů tu reckých liber (asi 100 milionů korun) a zá- roveň se hlásá, že dle telegramu, jenž došel ze Sofie do Cařihradu, vlada bulharská od- volala vojsko, do pohraničného území vy- slané. Nepochybuje se již o tom, že vláda bulharská na požadavek označený přistoupí zvláště když francouzští finančníci již proje- vili ochotu poskytnouti jí potřebný úvěr.
Bulhar Sofie Turecko Rusko Bulharsko Cařihrad
10 article
Tím by bylo ovšem zažehnáno nebez- pečí srážky bulharsko turecké a odklizena by byla druhá sporná záležitost — taktéž vzá- jemnou dohodou. Zbyly by tudíž ještě otázky náhrady pro Srbsko a Černou Horu. V tě příčině rovněž se vyskytují zprávy o dalších sprostředkovacích pokusech v Bělehradě a současném vyjednávání Bělehradu s Cetyní Základem vyjednávání jest prý zabezpečen volné obchodní cesty ze Srbska k adriati ckému moři. Jakožto další znáníky uklidněnějšího na zírání v záležitostech mezinárodních nálež tu vzpomenouti i zpráv, že se kloní i ke ko- nečné dohodě ve věcech marockých mez Francií a Německem a že příjezd anglického krále do Berlína určen jest ke dni 9. února Doufejme, že známky úlevy v mezi národním napjetí jsou trvalé a že nebudou zastřeny nějakým novým překvapením.
Srbsko Černá Hora Bělehrad Francie Německo Berlín
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 129. Ve Vídni, 29. ledna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Po třídenní debatě zamilnuta byla dne o 7. hod. večerní pilnost všech českých návrhů které souvisí s národními zápasy v královstv českém a s poměry pražskými. Poslední části dnešní rozpravy byly hlučné a bouřlivé. Zvlášte srazil se posl. Fresl se Slovinci a českými po slanci katolicko národními, jež obvinil, že k vůli křesťanským sbeiálům odstavili svou ná- rodnost. Když byla srážka nejlomoznější, posl. dvor. r. Kuranda zdvihl ukazováček své pravi e a zvolal: „Nerozůmíme ani slova z toho, co se děje, máme z doho však velkou rudost. Joště prudčeji srazil se hrabě Sternberg s Němci, když mluvil proti bumlu pražskémua proti násilnému vypüzení poštovních úřadník z Chobu.
Fresl Slovinec Kuranda Sternberg Němec Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Hlasování bylo zcela klidné, ale mělo ně- které momenty zajímavé. Pro pilnost návrhu Wolfova proti „pražské luzo“ hlasovali take členové ruského klubu ukraji ského, ale hlasovali též pro všechny české návrhy na ochranu českých menšin. Pro návrh posl. Choce na sesazení místodržitele Couden- hova hlasovali toliko čeští rudikálové, sociáin demokraté, prof. Hrásk, a prof. Velich. P o návrh hr. Sternberga na zákaz barevných čapek a odznaků položili votum Poláci, Čechové, Slo vinci a Chorvatě, pro návrh Seligrův, aby se dosadil 52členný zvláštní výbor k vyřízení ja- zykové olázky ve všech zemích, hlasovali soci- ální demokraté, Slovinci, Chorvaté a posl. Mysli- vec. Vlašští poslanci žádného hlasování se ne- zúčastnili: vyšli před ním Poslanci čeští podali koncem schůze 6 n vých pilných návrhů. Celkem jest nevyřizeno pilných návrhů v sněmovně 42. Zvláštní pozornost zasluhuje do taz, podaný jménem všech slovinských a chor vaských poslanců drem. Ivčevičem a drem. Šu steršičem na celou vládu v příčině poměrů, jak způsobeny byly v Chorvatsku nezassdáním sné- mu zemského.
Wolfův profesor Hrásk Velich Polák Čecho Chorvata Chorvat Šu Chorvatsko
13 article
V debatě o pilných návrzích posl. Wol- fa, Fresla, Choce, Sternherga, Lisěho u Seligera (viz večerní vydání „Nár. Listů“) po kračoval dále posl. Romanozuk, jenž poukázal na rozpor v lí čení událostí pražských a prohlásil, že jeho strana bude hlasovati pro pilné projednání návrho
Fresl Choc Sternherg Romanozuk Lisě u Seliger
14 article
Wolfa, Fresla i Lisého, aby se zjistilo, jsou-li jim uvederé okolnosti správny Posl Woll v doslovu opakuje své nepravdy o Praze, zejména, že prý Čechové smějí proli německým stu dentům zuřiti — aniz by úřady poskytly studentům ochrany!! „Máme toho už dost!“ volá „a sáhneme ku prostředkům nejkrajnějším a nej ostřejším, abychom si sami zjednali ochranu. nám odpíranou! Sáhneme též k nejostřejším prostřed kům proti vládě, klerá stejnou měrou ukazuje strach před Čechy(?) a zároveň svou nechuť k Němcům nedostalek zájmu pro Němce. To, co hr. Sternber tu vykládal o barvách, náleží do oboru parla- mentní komiky Radí, aby na universitách byla zřízena stolice platonických hlavních cnosti h Sternberga, pro kterou by se nikdo nehodil lépe, nežli Sternber Také do místodržitele hr. Coudenhova se pu stil, že prý nikdy nejevil přátelství k Němcům í) ba spíše nadržoval Čochům. Proto nemůže pochopiti že se s české strany žádá odvolání mistodržitele, kle rý nechal Čechy tak dlouho běsniti — až prý celá věc dostala ráz — „protidynastický a protistální“ Žádá, aby blasovalo se pro pilnost jeho návrhu, aby poskylla se německým studentům v Praze ochrana na níž mají plné právo ve středisku „nejstarší ně mecké university. Post. Fresl protestuje především česky proti ne zapisování českých řečí do slenografického protokolu Potom polemisuje německy s předešlými řečníky prohlašuje za nepravdu, že následkem německo če- ského sporu nastala nezaměstnanost a hospodářská krise. Příčinu toho dlužno hledati naopak v annex a ve špatné hospodářské politice státu. Německo-če ská otázka není otázkou moci, neboť nesmí se sám
Wolf Fresl Lisý Čecho Němec Sternberg Coudenhove Praha Čechy Německo
15 article
právo českého národa státi míčem v rukou mocnějších Jde o to, aby vůči každému příslušníku českého národa úřadovalo se v celých Čechách česky, ne máme pak též ničeho proti tomu, aby podobně děle se po právu Němcům v Čechách. Němcům neděje se vůbec křivda v žádném odvětví zemské správy. Po litické úřady v tak zvaném německém jazykovén území veřejně se dávají do služeb německých měst ských rad. Správa státní podporuje boykot proti Če- chům a policie je v tak zvaných německých městech Čech a Moravy stálou organisací ku protičeským demonstracím. Věci dospěly již tak daleko, že v dílnách státních drah v Podmoklech nesmějí být zaměrt- náváni čeští dělníci. Při slavbě trati Domažlice—Tachov nebyli na zá- kladě výnosu ministerstva železnic zaměsl- náni žádní čeští delníci. Nynější ministr krajan dr Schreiner, jeden z největších štváče v Čechách, aranžoval společně s drem. Michlem a sta- rostou Taschkem demonstrace proti české- mu obyvatelsivu v Kašperských Ilorách, kde se přimo drancovalo (Odpor u posl. Michla) Demonstranti vnikli do ložnice če- ského noláře a vyházeli prádlo ze skříně na ulici. (Posl. Michl hlučně odporuje) Řečník uvádí dále případ, že list, odevzdan Trulnově na poštu jistým továrníkem Kolína, nebyl odeslán, nýbrž že po 20 dnech by odesilateli zaslán zpět Na účet, v listu tom obsa- žený, byly napsány modrou tužkou růe né nadávky na Čechy. Jest tudíž na píledni že list ten byl na poště otevřen. Přes to, že byl té příčině na českém sněmu podán dolaz, nebyla zálezitost ta ani vyšetrena. Kdežto Němei v Čechách objevují se všude ve všeněmeckých bar- vách a smějí zdobiti své domy všeněmeckými pra- pory, nesmí české obyvatelstvo vztýčit slovanskou trikoloru. Posl. Kalina a Michl střetli se na to ostré slovní půtce Předseda žádá, aby řečník nebyl vyrušován
Němec Schreiner Michl Posl Čechy Morava Podmokly Domažlice Tachov kašperský Ilora Kolín
16 article
V drobném prodeji: ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . večerni . . . . . . . 5h Inseráty plati sa hotově napřed. Předplscení a inserty přijímě administrace v Marianské ul., J Tam nacházsjl se těž redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjí.
17 article
Posl. Fresl dále vylýká, že německ Volksrat a posl. Bachmann uspořádali sbír- ky pro boykot proti Čechům. Kdyby se Němcům stala jen slá část toho, co se stalo Čechům, dávno už by byli rozbili parlament. Pro chebské teroristy není výnosu o boykotu, před nimi sklání se celá státní moc Posl. Kroy: Stštní moc sklání se před každým českým úřadním sluhou, viz pošťovní skandál Posl. Kalina: Jaký je to poštovní skandál Čechách, kde máme přece většinu? Potřepujeme zem- ské jazyky a ne státní řeč. (Pokřiky a nepokoj) Posl. Frosl vzpominá koaličních minisírů Der- schatty a Marchěta, kteří prohlásili, že jsou nejdtíve Němci a potom teprve ministry Posl. dr. Michl. A dr. Fiedler? Posl. Fresl: Možno si představiti, jak se nám daří, deslanou-li takoví němečtí chauvinisté tak důle- žité resorty, jako ministerstvo železnic a vyučování „Fremdenblati“ hrozí opět uvalením výmineč- ného slavu na Prahu, nebůde-li buml strpěn. Bum jest přece něco zcela protizákonného. Buml netrpí se ani ve Vídni, aní v Mnichově.
Posl Fresl Bachmann Čecho Němec Kalina doktor Michl Fiedler Buml Čechy Praha Vídeň Mnichov
18 article
Jen v Praze má dále trvati Vláda centralisuje germanisuje dále. Poštovním výnosem vyhlášena by la Čechům válka. Každý český poslanec, jenz má jen trochu cli v těle, musí se proti tomuto poštov- nímu výnosu ohraditi a nesmí přistoupiti vůči němu na žádný kompromis. Na poštovní výnos a zákon Axmannův má celá česká delegace odpověděti ostrou obvtrukcí, rovněž na snahy po změně jednacího řádu, které nemají jiného účelu, než znemožniti českým poslancům bojo jich národ. Předešlého roku bylo v rozpočtovém výboru českým poslancům ministerským předsedou svob. p. Beckem a ministrem spravedlnosti drem Kleinem slíbeno dodržování tak zv. statu quc ante. t. j. stavu, jaký byl před vypuknutím anarchie mez německými soudci a čeští poslanci slavně prohlásili, že pouze za této podmínky nezahájí obstrukci. Kolikráte byl od té doby status quo ante porušen a přece se nezvedla v české delegaci žádná ruka pro ob- strukcil Pohříchu nejsou považováni čeští poslanci mno- hými Slovany za předbojníky všech Slovanů tohoto mocnářství, jinak nespojovali by se proti zájmům slovanských národů s největšími nepřáteli Čechůa Slovanů vťbec, s křesťanskými sociály
Čecho Axmannův Beck Klein Slovan Praha Slovan vťbec
19 title
FEUILLETON.
20 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Národní divadlo. »Ceská komedi e. Válečná episoda z r. 1866 o jednom dějstvu Napsal Jaroslav Hilbert. Režisér G Sehmo- ranz. — »Florencská tragědie«. Dr- matický fragment. Napsal Osear Wilde. Pre ložila Kamila Duškova. Režisér Jar. Kvapil. Válečná episoda! Bitva prohrána. Rozbitý sbor na zmateném ústupu. Několik vojínů různého sukna, různé zbraně, setkalo se za bradbou vesského hrbi- tůvku. Brzy se domluvl. Jsou všichni Češi. C činit ve hrozném zmatku? Povinnost vojenská by kázala, dostat se za ostatními, vyhledat svůj pluk, prchat! Ale hlas uvnitř jim připominá linou povinnost! Zůstat, hájit půdu, zemřit z vlast! Je jich pět! Přisáhnou sobě Odpočinul do rána a když slunce vzešlo nad krajem, po- koseným smrtí: hurá! Několik výstřelů a ven ze hradby! A ještě z dáli několikrát: hurá ! Jdou na jistou smrt, ovšem! Pět mužů proti nepřá- telské armádě ! Je to sice šílenství, ale po kata- strofě, kdy všecky svazy jsou rozpoutány, kdo měl povinnost zemřit, má i trochu práva si — zašílet.
Hilbert Osear Wild Duškův Kvapil Čech národní divadlo
21 article
Krátká episoda, mnoho osob, dojem silně rozptýlený. Herecky není mnoho práce, za to scenorie má čím hýřit. Hrbitůvek na vršku, dole v pozadí trhaný ohlas zuřící válečné litice, střelba, signály, hřmoty válečných těles. Jednu chvíli odněkud z dola v pozadí slyšet cvakot plného sta uhánějících kopyt. Trochu akkustické kynematografie! Zcela účinné! Tuulek aktovky je suggestivný! Česká k medie: Česká, tedy jiná něčím, než ty druhé Svojí ideou i látkou! V kuse není ženské role mimo nějakou docela postranní! Nemluví se o lásce, o nevěře, vůbec o ničem, co jinak pořád mele divadelní kolovrat. Hra chce něco jiného povědět, k jinému obrátit pozornost, než co jsme včera slyšeli v některé hře francouzské nebo německé nebo norské, co je právě modní a co všichni stále jeden po druhém vždy jedním tónem a týmž spádem hlasu přednášejí ! Chce
22 article
něco povědět z vlastních, domácích, nalehavýeh potřeb! Nemáme-liž svoje olázky, svoje záhady. svoje nalehavosti, s nimiž třeba se vypořádat a které za nás nikdo nebude luštit, nedovedeme-l je rozluštit sami? Což nemá české umění ji- ného úkolu a smyslu, nežli dnes po českua s českými jmény do únavy přemílat, co nám včera jiné umění v sousedství předehrálo? Není-li to názor na umělecké úkoly tuze primitivný? Ven z těch primitivnosti! Vzhůru k samostatnému vlastnímu úkolu! Tak nějak zní to symbolicky z hesla »Česká komedie«. A v tom silném zá- měru a odhodlaném hmatu po životné látce je zásluha jednonktovky. — Druhou polovici večera vyplnil Oscar Wilde Hra z ovzduší malebného století Nádherný vnitřek, bohatý kostým, pyšný verš s ironickým chřestem rytmů a brutalným závěrkem. A prósou či veršem londýnský citát měl vždy za vrcholnou zásadu: épater le bourgeois! Florencký kupec, vrátiv se v noci z ob chodní cesty, nachází mladého knižete návštěvou u své mladé žinky. Knížata se nevyhazují proste ze dveřl! Vzdělaný muž obrací řeč způsobné ke věcem denního života. Snad by se dalse vznešeným pánem uzavříti obchod? A nejucti- věji obcházi vzácného hostě a poklonkuje iro- nicky, až je zeela formálně nabídnut souboj oba sokové po kavalirsku zkříží spolu na chvilku čepele. Na konec však uražený muž odhodí zbraň, srazí ulízané paňátko k zemi a šlápne mu na prsa Hra je s patrnou zálibou vyscénována. Pánové Vojan a Schlaghammer měří spolu chutě břitké slovo i ocel.
Wild Vojan Schlaghammer
23 article
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. Strážný anděl domácnosti. Ko medie o 3 jednáních. Napsali Robert de Flers a G. A. de Caillavet. Přeloži Jan Chvojan. Režisér Václav Štech. Očekáváte čiši šampaňského a dostanet sklenici limonády. Trochu to sice šumí v nové veselohře vinohradského divadla pařížským espritem, někdy lehce zajiskří frivolní vtip, ale celkem je dojem mdlý, limonádově matný. Známí boulevardní autoři, jejichž půvabná veselohra »Láska bdí« se tolik libila na jevišti městskéh divadla vinohradského. Ve »Strážném andělie nenamáhali se býti originálními. Je to komedi dle tradie pařížských, potkáváme samé staré známé. Hrdinou kusu je ovšem záletný manžel, jenž, jak zvykem v podobných komediích, má ženu mnohem půvabnější a sympstičtější nežl všechny ty cocotly, s nimiž je jí nevěrným ovšem na konec se k ní vrátí kajícně. Na štěsti tento lehkomyslný manžel Jaeques Chardin má výtečného přítele, který chrání jeho manželský krb přede všemi pohromami, jež by mohlo způsbiti záletnictví přeletavého manžela. Přílel baron Zikmund des Oublies dbá o to, aby se Chardin příliš nezapletl v nástrahách svých leh- kých přítelkyň, obyčejně v čas zakroči, přeruší nějak poměr Chardinův, vymámí na jeho mi- lenkách jeho korespondenci a přivádí ho zpět do domácnosti. Je opravdovým strážným andě- lem Chardinova manželského štěstí, při čemž nenucené a beznadějně se dvoři libezné a něžné choti přítelově. Divadelní cocotta Chouqnellaje poslední výstřednosti Chardinovou. V bytě »an déla strážce«, galantního barona, ujedná
Flers G A Caillavet Chvojan Štech Chardin Zikmund Chardinův Strážný andělie + městský divadlo Královský
24 article
Chardin dostaveničko s Chouquettou, jemuž má dodati zvláštní kouzlo cikánská hudba, umístěná ve vedlejším pokoji. Divoké tóny mazurek čardašů mají provázeti milostné chvile záletnéh gourmanda. Ale baron dal si téhož dne do- staveníčko s chotí Chardinovou, jež odolá jeho návrhům a horoucímu vyznání pře to, že suggestivní hudba cikánská omylem vpadne do jejich dua. Paní Chardinová najde na psacím stolku podobiznu zpěvačky Chouquetty se za- milovanou dedikací, adresovanou panu Chardi- novi. Mladá dáma, potupená nevěrou svého muže, zuři a pláče a když v tom vrazí do bytu Chardin, vysloví mu prudce své opovržení hodí mu do obličeje fotografii jeho milenky. Odhodlaná k rozvodu odjíždí do Nizzy, kde hýří pestrý mumraj karnevalový. Chardin, jenž ze vzdoru proti své ženě zůstal dále milencem Chouquetty, přijel s ní též do Nizzy. Ale Chou- quetta sama cítí, že Chardin miluje stále svou ženu a jako oba manžele rozvedla, tak je opět smiřuje a vrací Chardina jeho domácímu krbu, jehož oddaným strážcem zůstal dobrý baron Zikmund. Francouzská komedie byla sehrána tentokráte s čilejším a svižnějším tempem, nežl jskému jsme uvykli při podubnýen hracu na jevišti vinohradském. Velmi hbitě a dosti ele- gantně si počinali ve svých rolích p. Jiřikovský, který hrál Chardina a p. Zakopal jako »strážný anděl« baron de Oublies. Též pan Tesař ap Hlavatý náležitě se uplatnili. Slč. Štěpničkova našla přirozené tó ay pro paní Chardi novou, kterou podala s obvyklou svou jemností a ovšem též s obvyklým nedostatkem temperamentu. Al celkem lze pokládati sl. Štěpničkovou za nej slibnější talent mezi mladými dámami vinohrad- ského divadla. Ostatní menší role damské byly vhodně obsazeny sl. Baldovou, pí. Zelenkovou sl. Machovou, sl. Boreckou a pl. Hess Guthovou
Chardin Chouquetta Chardinův Chardinová Chardi Zikmund Jiřikovský Zakopal Oublies Tesař Štěpničkův Al Baldův Zelenkův Borecká Hess Guthová Nizza Machová
25 article Hudba.
Hudba. + Koncerly.*) Druhý koncert české jednoly pro orcheslrální hudbu poskytl pod vedením pana Karla Kovařovice opět vzácný požitek jak výběrem skladeb, lak jich dokonalým provedením. Toto prospělo hlavně původní novince, Josefa Suk »Pohádce léta«, hudební básni pro velký orchestr — a možno říci, pro největší orchestr, uvážíme-li, ž operuje se tu na př. dvěma anglickými rohy, varha- nami, klavírem, cel-stou — vedle celého co nejvy užitkovanějšího obvyklého symfonického souboru. Práci tak zvukově rafinovanou a složitou, jež celi založena jest ne tak na obsažnosti myšlenek, jako n citovém rozpoložení, naladovosti a barvě instrumen tálul, nelze si ani představiti v podání méně vytřibe ném či v orchestrálních prostředcích méně úplném Suk, dosud nejvěrnější a také nejlepší pokračo vatel domácí svébytné tradice Dvořákovy, ocítá se tu rázem v táboře hudební moderny. Náladovost De bussyho, Mahlerova jen povšechně naznačená a po sluchači k domyšlení přenechávaná programnost Richarda Strausse krajní vyčerpávání orchestrální po tence, to vše jeví se tu jako sloučeno k novým umě leckým hodnolam a skoro ještě př konáno. V řetězu skladeb mladého mistra dílo, nesouei číslo op. 29, následuje po symfoni »Asrael« a cyklu klavírních vzpomínek »O matince«, obou to reflexech, jež v tvorbu jeho hluboce vryly neodvratné a neza- hladitelné rány osudu. V novém svém díle skladatel hledí se s osudem vyrovnati. Ještě zaznívají sem do prologu zoufalé smutky, z jichž temných, ponurýci barev zdvíhá se křečovitý výkřik mučené duše, dlouho marně zápasící s tiživou přemocí bolů. Co vlije nitru úlěchu? Co smíří krvácející srdce? Bude to souci lidský? Slovo lásky a přátelství? Přehlučí vřava života ty boly? Vykoná dllo spásy víra nebo umění *) Pro nával jiné důležité látky opozděno.
Koncerla Kovařovic Suk Dvořákův bussy Mahlerův Strauss Asrael
26 article
Jací jsou to Slované, táže se řečník, kteří se zapomenou tak dalece, že z vedení dra. Gessmanna konají v jeho příbylku schůze a porady a za jeho vůdcovství tvoří tak zv slovanské centrum? (Odpor a výkřiky rozhořčení s strany četných Jihoslovanů a česko katolicko- národ- ních poslanců. Výkřiky proti nim se strany českých radekálů. Hluk) Místepředseda Pernerstoríer opět zvoní napomíná ke klidu Posl. Frasl: Oni Slované, kteří, Byť byli kleri- kaly, cení náboženské přesvědčení více, než zájmy slovanských národů, jsou zrádci slovanství. (Opětov ný hlučný odpor. Četné výkřiky a hluk.) Řečník s obrací proti křesťanskkým sociálům pro jich jednán vůči školským požadavkům Čechů dolnorakouských a prohlašuje, hájíme-li svá práva, volají na nás kř- sťanští sociálové, že jsme velezrádcí. Oni však sedá- vají pohromadě s muži, volajícími „Pryč od Říma“, s přívrženci Hohen- zollerá
Slovan Jihoslovan Pernerstoríer Posl Řím katolickýnárod Hohen
27 article
Cituje různé nepříznivé projevy německých listů o německých kulérových studentech. Přejeme si ná- rodnostní mír, ale k tomu musí býli především roz- řešena česká otázka a to může se sláti pouze na zá- kladě rovnoprávnosti. Spokojí-li se Čechové tím, c Němci již mají, pak nemůže býti reči o pollačování německého národa. Němci jsou však zvyklí křičeli. i když nemají k tomu naprosto žádné příčiny a usta vičně štváti. Kdo si skutečně přeje národnostní mír. jest nucen se znažiti, aby i české menšiny požívaly ochrany zákonné. Také kazdý spravedlivý Němee musí prclo hlasovati pro pilnost návrhu (Hlučná po- chvala u českých radikálů.) Posl. Choc začiná svou řeč česky. Pokračuje pok německy a prohlašuje, že číní tak pouze výjimečně kyne zapomenutikv práci? Doléhají sem všecuny ty shlasy života a útěchy«, jak též prolog vý znamně je nazván ale výstedkem jich jsou jen mu čivé dissonance, chaotické, vášnivě prudké otřesy. v něž stále vracejí se vzpomínky na ztrátu milova ných bytosti, myšlenky na smrt. Lék dá teprve přl- roda. Rozvine kolem nešťastného svou nádhernou »Pohádku léta« a v nezměnné, pomijejícími osudy lidskými nedotčené svojí kráse, v hřejivých paprscích slunce, v šelestu trav, ve vůni květů, v zurčení potoků, v jásotu ptaciva učí člověka poznavati hlubší smysl života, vrací nitru rovnováhu, zaceluje rány, vlévá smír, pozdvihuje k slunci, do výšin o zemských strastí nezávislého ducha.
Čecho Němec Posl Choc
28 article
Bylo dosti odvážné pět značně rozpředených vě věnovali úplně jen ličení nálad. Vime, že čím zhuště- něji, stručněji podá se nálada, tím úlinkuje působr- věji. Ale Suk dovedl říci tolik nového, či aspoš novým způsobem, nitro jeho překypovalo dojmy uměl jim dáti výraz tak suggestivní, že nás brzy zajme v čaromoc svých tónů a cítíme se jí bez únavy unášeni. V prologu odehrálo se vlastní duševní drama, pohnutá rythmická a smělá harmonika jsou loho čistě hudebními svědky. S nástupem molivu přírody začíná léčebný proces, vláda zvukomalbya nálady. Obdivovati se dlužno, jakého mistrovstší ve výrazu instrumentálním Suk tu dosáhl. Není odtud na dále velké melodické tvárnosti, vše spíše mosni- kově rozdrobeno, toliko molivicky napovídáno, jedno v druhé vpleteno, šeplající a šelesticí, šamící usfnající, vibrující či zase přeludové světělkující. Nuance, nic než nuance nuancí, ale jak je vše sogg- livní, jaké jsou to podivuhodné svity a barvyl Veta druhá ličí žár »Poledne«. O něco podobného již na jevišti šťasině pokusil se Ostrčil v hudbě ke Kvapilovu »Sirotku«. V tremolech a llagsoletech housli schvívají se na zem žárné paprsky slunce, neústupnou prodlsvou ponikajíce celou větu, jež má úspávavou lišivost a rovnováhu horkého letního po- ledne, té chvíle dosaženého vrcholu. Zpívalo-li v té větě jen slunce, do jeho monotonně velebné písně vpadne větou třetí neveselý pozemsky konirast.
Suk Ostrčil Kvapilův
29 article
»Slepí hudei« jdou krajinou a melancholický dvoj«pěv anglických rohů, vystřídaný v střední časti neméně lkavými zvuky viol a houslí, doprova í smutnou jich pouť životem. Idylla měkkého, zasmu- šilého koloritu, snad nahodilá jen stafaž přírodního obrazu, bezdéky však vyznívající elegicky jako symbol neutěšeného osudu uměleckého. Poněvadž věta je solistickým svým uspořádaním nejpřistupnějšt a také melodicky nejtvárnější, těšila se největšímu úspěchu zevnímu. Věta čtvrtá, »V moci přerudů«, za- stupuje scherzo. Jak již názvem naznačeno, jest bizarrního rázu. Chorobná obrazotvornost zmocuria se sotva uspané duše trpitelovy a lomcuje jim jako v horečce. Nejdivočejší rylhmy a nejodvažnější pře- mety modulace slaví tu orgie. Misty zni vše jako pítvorná groteska, zvláště když trubka ječí sem jako v travesti nějaké svou cynickou ironu na vešč eru autorovu pohadkovou poesti, Když nastane procitnut.
Misty