ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2784dcc0-8f2a-11dd-a876-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 84, person 63, org 13, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 31. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Narannl avečerní listy předplácí ser v Praze v administracii aa měste. . . . . . 9 K- na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojl donáškon na měslc. . . . . na dtvrt leta . . . . 7 KElh ve fliálkáchi aa měslo . . . . .. R K B0 Poštou: a měslo, . . . . na čtvrt lsts : . . . sKanh s dvoji zisílko a měsle. i: : : :kgi
sKanh Praha
5 article Večerní vy
Večerní vy vdání V drobném prodejla ranní díslo o sobě —a s večerní asi Vo fliálkách na venkovět canni cislo . . . . . . . 10n večerní . . . . . . čk lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a insorty příjima administrace v Marianské ul., a Tam nacháneji ne tea redakce, tiskárna a ekpediee „Národnich Llstů“ Eukopisy se nevranej
Národnich Llstus
6 title
NILl
7 article Převrat v Cařihradě a mezi- národní sltuace.
Převrat v Cařihradě a mezi- národní sltuace. Odpověď nové turecké vlády na notu velmoci. Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Ode vzdaná včera turecká odpovědn nota zní: Podepsaný ministr zahraničních záležitostí vzal na vědomí obsah společné no ty, kterou odevzdali velevyslanci rakousko- uherský, anglický, francouzský, ruský, něme- cký a italský dne 17. t. m. jeho předchůdci v úřadě. Ottomanská vláda neváhá uznati, že uzavření míru vyhovělo by přáním a zájmům veškerenstva, a jest si vědoma, že jest nutno co možná nejrychleji učiniti přítrž boji, jejž nijak nevyvolala. Ve svém sdělení uznaly vel- moci za nutné uděliti Portě radu, aby dala sou- hlas k odstoupení města Drinopole spojeným balkánským státům a aby v příčině Egejských ostrovů ponechala velmocem péči o určen jich osudu. Císařská vláda musí důrazně vy- tknouti, že podala již nesporné důkazy svého smířlivého jednání tím, že dala souhlas k ne- změrným obětem. Poněvadž Drinopol jest mě- stem, které svým zvláštním rázem jest v neod- lučné spojítosti s tureckou říší, vyvolala již pouhá pověst o odstoupení tohoto města v celé zemi takové rozechvění, že přivodila demisi dřívější vlády. Nicméně jest císařská vláda, aby podala krajní důkaz svého míru- milovného smýšlení, ochotna podrobiti se přání velmocí v příčině část Drinopole, která leží na pravém břehu Marice, kdežto ostatní čtvrti, ležící na levém břehu této řeky s mešitami, náhrobky a jinými historickými a náboženskými památ- níky hodlá podržeti.
Marika Cařihrad Drinopol
8 article
Zachování této částí města pod přímou ottomanskou suverenitou jest pro císařskou vládu nezbytností, které se nemůže vyhnoutí aniž by vydala zem v šanc otřesům, jež by mohly přivoditi nejhorší důsledky. Pokud jde o Egejské ostrovy, dovoluje si vláda vytknou- ti, že, kdežto část jich následkem bezprostřed- ního sousedství s Dardanclami jest nezbytnou pro obranu hlavního města, držení ostatních ostrovů, tvořících podstatnou součástku asij- ských držav císařské říše, jest neméně nezbyt- no pro bezpečnost Malé Asic. Řešení, které by mělo za účel snížiti autoritu vlády na těch- to ostrovech, mělo by za následek, že by se ostrovy změnily v rovněž tolik středisk agi- tace, jejíž účinky přešly by i na sousední pev- ninu. Následek toho bylo by zavedení stavu rozervanosti stejně jako v Makedonii, odku vždycky byl a stále ještě je ohrožován mín Evropy. Nehledě k politováníhodným účin- kům, jaké by takové řešení musilo míti na veřejné mínění v Turecku, příčilo by se samo názorům velmoci, jimž leží na srdci trvalé konsolidování a rozkvět císařské říše. Násled- kem toho mohla by Porta souhlasiti, aby vel- moci určily osud ostrovů, obsazených spoje- nými balkánskými státy, tím že by vyhověly předchozím úvahám a pečovaly o to, aby po- stavení Dardanel zůstalo nedotčeným, což po- važuje vysoká Porta za záležitost nejvyššího
Port Makedonie Evropa Turecko Dardanely
9 article
zájmu pro Evropu. Císařská vláda jest pře- svědčena, že velmoci jsou v duchu spravedl- nosti a slušnosti ochotny uznati, jak velké oběti již vláda přinesla, a uznati, že Porta jest v právu, odmítá-li všechny nové poža- davky a nároky, které by mohly býti vznese- ny spojencí. Porta se skutečným uspokojením béře na vědomí blahovolné disposice velmocí a jejich sliby, že poskytnou turecké vládě mravní i hmotnou podporu, aby mohla odči- niti škody, způsobené válkou a uvolniti opět přirozené zdroje říše. K tomu cíli jest ne- zbytno, aby velmoci Turecku již nyní přiznaly právo, v plné volnosti zavésti autonomní cel- ni tarif, dále uzavírati obchodní smlouvy na zásadách moderního práva, konečně podro- biti cízí státní příslušníky ottomanským da- ňovým sazbám, jakým jsou podrobení turečtí poddaní, a aby velmocí zatím daly souhlas ku 4nímu zvýšení cel. Za neméně nezbytné považuje Porta, aby cizí poštovní úřady byly zrušeny za podminek, které by byly snadno stanoveny v tom smyslu, že by obchodu dány byly všechny záruky nezbytné rychlosti a ji- stoty poštovní dopravy. Porta dále soudi, že prohlášení mocnosti, ve kterém projevují své přání učiniti přítrž režimu kapitulaci v Tu recku, a zahájení vyjednávání po uzavření mí- ru, aby společně byly studovány prostředky vhodné k provedení tohoto cile, tvořila by společně s dříve uvedenými hospodářskými opatřeními celková opatření, která by umož- nila provedení slibů, učiněných velmocemi v jejích notě.
Port Evropa Turecko
10 article Turecké prohlášení.
Turecké prohlášení. Z Cařihradu, 31. ledna. Ministerská rada se usnesla dáti osmanským zástupcům prohla- šení: „Poněvadž balkánský svaz, nevyčkav odpovědi Porty, přerušil přiměří, cíti s osmanská vláda nucena učinit všechna opatření pro čest a exi- stenci národa, svalujíc za to všechnu zodpovědnost na balkánské státy. Egejské ostrovy cennější než Drinopol. Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Časopis „Jeune Ture“ prohlašuje, že vlastnic tv ostrovů v Archipelu jest pro Tu- recko mnohem cennější než Dri- nopol. Smí-li se tedy přiznati, že Porta za- hájí vyjednávání o nové koncesi v příčine vilajetu drinopolského, bylo by zcela ne- možno pustiti se do nějakého vy- jednávání o ostrovech. Bulharsko má nyní volnou ruku. Ze Sofije, 31. ledna. (K. k.) Předpokládaje zamítavou odpověď Porty na notu velmoci. prohlašuje „Mir“, že bude takovou odpovědi upokojen, poněvadž se tím dostává Bulharsk plné volnosti činu. Není nikomu tajemstvám, prohlašuje list dále, že jestliže jsme dosu snášeli vyjednávání, protahující se do neko- nečna, činili jsme tak jedině z úcty k velmo- cem, které jednomyslně uznaly naši věc za spravedlivou. Zaplatili jsme tím velký trib e hájení zájmů Evropy a všeobecného míru Bylo-li to pro velmoci nezbytně nutno, aby se přesvědčily o naprosté nepolepšitelnosti Tu- recka, dává nám to nyní právo pokračovati s úplně volnýma rukama v nepřátelství. Eulharsko pro nově, ale krátké a omezené válčení.
Jeune Port Cařihrad Drinopol Bulharsko Mira Evropa Dri
11 article
Z Vílně, 31. ledna. Z diplomatických kruhů, znajících zevrubně zámysly bulharské vlády, dovídá se zpravodaj „N. Fr. Pr.“ tyto informace: Nelze pochybovatí, že válka bude obnovena. Liché jsou všechny pověsti, že voj- sko bulharské je zmořeno, nebo že Bulharsko je v tísní finanční. Bulharsko a jeho lid přeje si, aby válka byla skončena co nei- dříve, protože většina mužstva do zbrané povolaného za míru provozuje orbu, jelikož pak doba zemědělských prací není daleko. přeje si, aby se uvolnilo mužstvo. Avšak Bul- harsko nemůže přijmouti mír, jenž by neod- povídal dosavadní válce. Neustoupi o podminek v Londýně položených Turecká armáda je nyní ještě méně s to, by činila úspěšnější odpor, nežli dříve, nebo do- konce, aby zahájila ofensivu. Armáda, k te- rá je rozvrácena zápasy politi- ckými, sotva vykoná válečné činy, jakou Lule Burgasu. Bulharská armáda touží po ko- nečném povalení takového nepřítele. Vál ka bude v tomto případě nejkratši cestou k míru. Bulharsko dovolává se práv vítězových a chce je uplatniti. Je pravděpodobno, že na počátku vál ky nedojde k velkým operacim. Nej- bližším cílem je dobyti Drinopole. Bu- de-li nutno válku vésti dále, potom bulharské vojsko úvahami politickými nedá se odvrátiti od vtrhnutí do Cařihradu. Spojenci jseu všichni za jedno a provedou vál- ku jako dosud svorně. Také jiné na- děje Turků na zviklání bulharských posic jsou
Turek Francie Lichá Bulharsko Londýn Drinopol Cařihrad Lule Burgas
12 article
marné. K válce s Rumunskem nedojde. Ještě bezdůvodnější jsou obavy po případě naděje na válku rusko-rakouskou. V tomto případě byl by první čin Ruska obsazení Cařihradu Také druhá část balkánské války bude a to zcela jistě na dosavadní bojiště omezena. Plukovník Jostov o drinopolské otázce a poža- davcích Rumunska. Z Vídně, 31. ledna. Plukovník Jo- stov, vojenský zástupce bulharský na londýn- ské konferenci, chef jenerálního štábu 3. ar- mády bulharské, meškaje tu na cestě k ar- mádě čataldžské, vyslovil se o příčinách, pro které Bulhaři vypověděli příměri, takto: „Po- třebujeme Drinopole pro zem pro lid. Turci činí námitky strategické pra- více, že nemohou chrániti bez Drinopole Caři- hradu ani Dardanel. Pravý opak je pravdou Naše válka dokázala, že nemohou chrániti Ca- řihradu ani Dardanel, třeba Drinopol mají.
Jostov Bulhar Turek Rumunsko Rusko Cařihrad Vídeň Drinopol Dardanely Ca
13 article
Drinopol je vzdálenaod Cařihradu 180 km my stojíme, jakkoliv je Drinopol ještě v rukách Turků, 30—40 km od Cařihradu. Také druhá námitka Turků, že obyvatelstvo je turecké není pravdivá. Není turecké, je potur čené. Celé okoli Drinepole jec bul harské. Nechtějí-li Turci jinak, musí býti válka obnovena. Doufám, že naše snaha, která čelí k tomu, abychom donutili Drinopol ke ka- pitulaci, bude míti úspěch. Naše armáda stoji v Thrakii, pro kterou jsme obětovali 75.00 mužů. Co žádáme od Turků, je v našich ru- kách, také Drinopol musí býti brzy naše. C se týká pak Rumunska, byli jsme v Lon- dýně již smluvení, že toto resignovati bude na město Derster a spokojí se úpravou hranic malým pásmem rumunským jižně od Mangaie Nyní však žádá Rumunsko dalek více. Doufám, že Rumunsko bude se rozpa- kovati vpadnoutí do země, ve které není žád- ného vojska, kde by nenalezlo než ženy a děti Vojenské cti by při tom nenabylo Naproti tomu naše styky s Rumunskem by se pro budoucnost trvale zkalily. Doufám, že Rumunsku zvítězí rozum.“
Turek Drinopol Cařihrad Turec Rumunsko Derster Mangaie km
14 article
Otázka válečné náhrady. Z Londýna, 31. ledna. (N. W. T.“0) Vy- jma Bulhary všichni delegáti přimlouvají se za to aby nota turecká přija t byla za podklad nového jednání. Dlouhá přestávka však, která trvala od uza- vřeného příměří, přiměla všechny zástupce balkánské trvatih váločné náhen dě, třebas i ve formě srážky od oné části státního tureckého dluhu, kterou by převzali po vyšetření investic v odstoupeném územ Kdyby po krátké válce byl následoval rychle mír, byli by bývali spojenci ve věcech finau- čních povolnějšími. Náklad na vojsko za tu dobu byl však tak velký, že jsou odhodlá i k nejpřesnějšímu zkoumání investic v kraji- nách zabraných, ale také k neodbytné na- hradě nákladů váleěných. Přes pro jev, učiněný drem. Danevem, je celková na děje, že k válce nedojde.
Bulhar Londýn
15 article
Z Paříže, 31. ledna. „Temps“ uveřejňuje rozmluvu s bulharským ministrem financí Teodorovem, který prohlásil, že nepřijel v zá- ležitosti půjčky, jež bude uzavřena teprve po míru. Pravil však: „Obnova války je neodvratná. Možná jen, že vzhledem na velmoci balkánšti spojenci počkají ještě 48 hodin. Spojenci především soustředí s vě úsilí na Drinopol. Pokud se týče váleč- né náhrady, budeme ji žádati, poněvadž ji spo- jenci potřebují. Ztratili jsme ve válce 25.000 mužů a musíme 20 nebo 30 roků vydávati ročně 10 milionů na pense. Není pravda, že Turecko je insolventní, neboť 75% přebytku Dette publique odvádí se ročně otomanskému pokladu státnímu. Na druhé straně je liché tvrzení, že ztráta evropských zemí zhoršila by turecký rozpočet. Tyto země žádají větší ná- klad, nežli je jejich výnos. Myslím, že balkán- ské státy na 3 miliardy, které representuje otomanská Dette publique, mohou převzíti 400 milionů. Tyto činiti mohou toliko zaručené dluhy. Zajištění válečné náhrady a částečné převzetí dluhu nemůže býti rozděleno.
Teodorov Paříž Drinopol Turecko
16 article
. Obnovený stav válečný. Ze Sofije, 31. ledna. Po zastavení jízdy na železné dráze u Drinopole obnoven všude dřívější stav válečný. Turecký hlavní stan a vrchní velitel turecký ohlašují začátek nové válečné akce. Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Tiskové kancelář uveřejňuje kommuniké hlavního sta- nu, v němž se praví: Poněvadž Bulhař vypověděli příměří, bude dle čl. 4. protokolu, uzavřeného mezi válčícími strana- mi, v pondělí v 7 hodin večer opět zahájeno nepřátelství. Ministr vnitra zaslal úřadům v provinciích okružní telegram, v němž sděluje vypovězení příměří Bulharskem a dodává, že vláda splní svou povinnost vzhle- demksituacia pocitýmnároda. Mi- nistr vyslovuje naději, že obyvatelstvo bude souhlasiti s nezbytnými opatřeními, a žádá ú- řady, aby zachovávaly pořádek a nepřipou- štěly rozšiřování nepravdivých zpráv, které by mohly rozrušovati veřejné mínění. Z Cařihradu, 31. ledna. [K. k.) Vrchní ve- litel bulharské armády Savov zaslal Mahmudu šefketovi pašovi tento telegram: Dimotika, 30. ledna. Jeho Excelenci, generalissímovi cí sařské ottomanské armády. Sděluji Vaší Ex- celenci, že vyjednávání v Londýně bylo pře- rušeno. Kladu si za čest oznámiti Vám dle čl.4. protokolu o příměří, ženepřátelství bu- de čtyři dny potěto notifikaci, to- tiž příštiho pondělí o 7. hod. veče opět zahájeno. Savov, vrchní velitel bul- harské armády. Mahmud Šefket paša odpověděl, že béře sdělení na vědomí. Turečtí delegátí děkují Anglii. Z Londýna, 30. Iedna. (K. k.) Nejčelnější členové poselstva tureckého odebrali se, jak sděluje Reuterova kancelář, dnes k síru Edv. Greyovi vysloviti mu diky za pohostinství vlády anglické a za podporu při vyjednávání o mír.
Savov Mahmud šefket Mahmud Šefket Reuterův Grey Drinopol Cařihrad Bulharsko Londýn Anglie Dimotik
17 article
Anglícká rada Turecku. Z Paříže, 31. ledna. Z Londýna telegrafulí. že včera Grey prohlásil tureckému delegátn Rešid pašovi, že může lurecku dáti jen je- dinou radu, aby Drinpol celou po- stoupilo Bulharsk i, tak aby se vy- várovalo nové válce. Teodorov v Paříží. Z Paříže, 20. ledna (K. 1) Ministr linan Klotz přijal večer bulharského ministra fi nancí Teodorova. Indičti mohamedáni o míru a válce. Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Reuterova kancelář oznamuje z Delhi: Schůze moslemí- nů schválila denní pořádek, ve kterém se an- glická vláda žádá, aby za vyjednávání o min nezúčastnila se žádného donucovacího opa- tření proti Turecku. Turecký národ a jeho vláda se vyzývají, aby uhájily slávu islamu anebo zahynuly.
Grey paša Teodorov Klotz Reuterův Turecko Paříž Londýn
18 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Moravané a zemské podily z výtěžku daně li- hové. Z Vídně, 31. ledna. V presidiálním saloně pokračovalo se dnes v poradě všech mo- ravských řišských poslanců o no- vých údělech pro království a země z výtěžku zvýšené daně lihové. Opět byli přítomni zá- stupci zemského výboru moravského. Dostaví se také zpravodaj dr. Steinwender, kře- sťanští sociálové Fink a Niklas, německý na- cionál salcburský dr. Stölzel, a slezský po- slanec dr. Freisler, který prohlásil, že sdíli názory poslanců moravských, aby vý- těžek onen byl rozdělen podle konsumu a nikoliv podle počtu obyvatelstva. Referent dr. Stein- wender právil shromážděným Moravanům. že, nedojde-li v příčině rozdělení údělů zemím
Moravan doktor Steinwender Fink Niklas Stölzel Freisler Stein Vídeň
19 article
a královstvím po dobrém, Morava ztratí ročně 6 milionů K, a neprojedná-li se věc tato v si- tuaci nynější, že žádný ministr finan- cí po součtu mobilisačních výdajů nesvolí ke kvotě tak vysoké pro království a země, jakou povolu- je nynější ministr financí, poněvadž správce státního pokladu budoucně po vzpo- menutém součtu bude chtíti vytlouci z lihové daně a jejího výtěžku co nejvíce pro státa povoliti daní co nejméně. Moravané však zů- stali na svém. Odpoledne bude v poradě po- kračováno. Nejvyšší maršálek český ve Vídni. Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) Nejvyšší zemský maršálek království Českého prine Ferdinand Lob- kovic přibyl sem dnes z Prahy. Armádní velitel Hortstein ve Vídni. Z Vídně, 31. Iedna. (K. k.) Velitel 9. armádního sboru v Litoměřicích, generál pěchoty šl. Hort- stein. přibyl se dnes ráno. K úmrtí arcivévody Rainera. Z Vidně, 31. ledna. [K. k.).President panské sněmovny kniže Windischgraetz a místopresident kníže Schönburg položili osobně na rakev pana arcivévody Rainera nádherný věnec jménem pan- ské sněmovny. Věnec má stuhu s nápisem: „Panská sněmovna říšské rady.“ Na dnešním pohřbu bude panská sněmovna oficielně zastoupena předsedni- ctvem knížetem Windischgraetzem a místopresi- denty knížetem Schönburgem a knížetem Fürsten- bergem. Z Vídně, 31. ledna. [K. k.) Z rozkazu německé- ho císaře položil německý velevyslanec ve Vídni osobně nádherný věnec na rakev korunního prince Rudolfa-v císařské hrobce. Ze Sofije, 30. ledna. (K. k.) Zitra koná se ve zdejší kathedrále reguiem za pana arcivévodu Rai- nera.
Moravan Ferdinand lob Hort Rainer Windischgraetz Schönburg Rudolf Morava Vídeň Praha Litoměřice Sofijá SF panská sněmovna
20 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Jeho Veličenstvo císař povýšil ředitele ústavu pro textilní průmysl v Aši vládního radu Františka Gärtnera, ředitele státní prům y- slové školy v Praze vládního radu Aloisa Smolku a ředitele odborné školy tkalcovské Ústí nad Orlicí, ředitele státní průmyslové školy vládního radu Augustina Braulika a to tohoto ad personam, do VI. hodnostní třídv. — Ministr vnitra jmenoval okresního lékaře dra. Jana Krista vrch. okres. lékařem v Če- chách. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje tuto vy- hlášku: Dle paragrafu 12. zásad pro zavedení úřad- ně autorisovaných techniků se sděluje že úřad- ně autorisovaný geometr František Steflan pře- ložil své stálé bydliště z Kynžvartu do Vídně-l V., Viktorgasse 20. Bosenští vystěhovalci. Z Terstu, 30. ledna. (K. k.) Za posledních dná zemřelo v námořním lazaretu ve Sv. Bartoloměji bosenských vystéhovaleů, ne však nakažliv ými nemocemi. Té doby je v paviloně námořního laza- retu umístěno ještě así 400 vystěhovalců, mezi nimi 19 nemocných neštovicemi, kteří se již uzdravují, V příštích dnech očekává se příjezd dalšího par- níku asi s 300 bosenských vystěhovalců do zdejšího přístavu, kde budou v námořním lazarotu svato- bartolomějském podrobení předepsané karanténě. Z Terstu, 30. ledna. (K. k.) Během dnešního dopoledne bylo 700 bosenských vystěhovalců vlád- ním parníkem dopraveno z námořního lazaretu ve Sv. Bartoloměji do Terstu. V 5 hod. odpoledne od- jeli zvláštním vlakem jižní dráhy do svých nových domovů v Hercegovině.
Gärtner Smolek Augustin Braulik Jan Krist Steflan Bartoloměj Vídeň Aš Praha Ústí nad Orlice Kynžvart Terst Hercegovina Wiener Zeitung státní průmyslový škola Viktorgasse 20
21 article
Drahota masa a říšský sněm německý. Z Berlína, 30. ledna. (Dokonč.) Na to následo- valo druhé čtení osnovy zákona o celních úleváchí při dovozu masa. Komise navrhla nezměněné schvá- lení předlohy. Oproti tomu navrhovali sociální de- mokraté a svobodomyslní v leckterém směru změ- ny, mimo to navrhli sociální demokraté resoluci na zrušení cel z pícnin. Mezi návrhy sociálních de- mokratů jest resoluce, žádající, aby připuštěn byl z ciziny dovoz čerstvého a zmrzlého masa všeho druhu, bez vnitřních orgánů. O této resoluci bude zítra hlasováno dle jmen. Posl. Simon (soc. dem.] prohlašuje: Snažili jsme se v ko- misi dáti předloze ve formě návrhů teprve pravý obsah. Naše pokusy rozbily se však o obavu vět- šiny, že by další opatření musila přivoditi nezbyt- ně zkázu zemědělství. Drahota jest ovšem meziná- rodní, ale nikde nejsou ceny tak vysoké, jako u nás následkem celního zákonodárství. Střed přispěje vždy, jde-li o to, aby byla na lid uvalena nová bře- mena. Tak bude tomu i při nových vojenských předlohách. Předseda Kaempí žádá řečníka, aby se ne- uchyloval od věci. Posl. Simon praví dále: Musím uvésti ne- zbytně při této otázce všechny příčiny drahoty. Vláda postupuje stále s agrárníky proti lidu. Po- bouření neustále vzrůstá, takže vláda nebude mu moci konečně již čeliti.
jítmokrat Posl Simon Drahota Berlín
22 title
Různé zprávy.
23 article Dopis Envera beje příbuzným v Polsku.
Dopis Envera beje příbuzným v Polsku. „Nowa Reforma“ uveřejňuje dopis caři- hradského hrdiny Envera beje — který, jak už jsme také oznámili, je prý polského půvo- du — zaslaný příbuzným v Krakově. Dopis je některými podrobnostmi velmi zajímavý proto neváháme reprodukovati ho. (Originál dopisu byl francouzský, neboť Enver bej ne- umí už dobře polsky.)
Enver Polsko Krakov
24 article
Cařihrad, 15. ledna.
Cařihrad
25 article
Drahá sestřenko! Velkou radost způsobil mi Tvůj milý do- pis ze dne 22. prosince (1912), který obdržel jsem prostřednictvím našeho ministerstva vo- jenství. Obdržel jsem dopis teprve včera proto spěchám s odpovědí. Děkuji Ti velmi, drahá sestřenko, že jsi si vzpomněla na mne, svého příbuzného, když náš nešťastný kraj prodělává strašnou epochu. Nebyl jsem raněn, neboť byl jsem daleko o bojiště. Byl jsem v Bagdadě, tedy nejvzdále- nější provincii Turecka, která je částí Arabie- Byl jsem tam jako vojenský inspektor. Rodin má zůstala v Solunu, kde jsem byl před od- jezdem do Bagdadu. Když vypukla válka na Balkáně, opustil jsem Bagdad, abych šel do boje, ale když jsem přibyl do Cařihradu, bylo už příměří, neboť cesta trvá dlouho: ztrávil jsem na ní měsíc. Nyní je bída veliká; naše vojsko bylo nešťastné. Celá Evropa je proti
Bagdád Turecko Arabia Balkán Cařihrad Evropa Soluna
26 article
nám, chce si nás rozdělit. Ztrácíme Turecku evropské a činíme všecko možné, abychom zachránili Turecko asijské a jeho provincie Abychom to dokázali, musíme míti Drinopol a ostrovy při maloasijském pobřeží. Co nej- dříve uvidíme výsledek. Jsem v Cařihradě jako na trní, když má žena a moje děti jsou ještě v Solunu, který je v rukou Řeků. Čekám netrpělivě na mír abych odvezl rodinu . . . . . . . Je mi 56 let. ale nehádají mi více nežli 45; jsem, bohudíky. dobře uchovaný a zdráv. Přece však toužím už po odpočinku, abych zbytek svého života mohl ztráviti v Evropě, kde chci dokončití vzdělání svých děti. Byl jsem dvakrát ženat; má druhá žena je katolička; dala mi dva syny a dceru. Děti z mého prvního manželství jsou už dorostlé. Nyní přemýšlím o tom, který kra v Evropě byl by nejvhodnější pro můj odpo- činek; myslím, že Švýcarsko bylo by nejlepší pro vzdělání mých děti. Přemýšlím také tom, zůstati v Haliči, v Krakově nebo ve
Řek Turecko Drinopol Cařihrad Evropa Švýcarsko Halič Krakov
27 article
Lvově, ale neumím dobře polsky. Jsem jist, že v kraji polském byl bych jako doma, ale třeba myslit také na budoucnost dětí, které umějí jenom francouzsky a turecky. Nevím také, jsou-li v Krakově vyšší školy. Děti ze druhého manželství jsou ještě malé, nejstarší je 11 let; mohou se ještě naučiti polsky, ale nemám odvahy, riskovati jejich budoucnostv zemi, kterou dobře neznám. Nevím také, je-li živobytí v Haliči drahé nebo ne. Má pense bude činiti 50 tureckých liber (1150 franků) měsíčně; s tímto obnosem možno snadno vy- jiti ve Švýcarsku, ale nevím, jestli také v Ha- liči. Ročně to činí 690 napoleonů (13.800 fr. Kdyby mi tato pense stačila a kdyby se mé děti mohly s úspěchem vzdělávati v Haliči volil bych raději Halič nežli Švýcarsko . . . Neznám dobře polsky, prosím Tě proto, drahá seztřenko, abys mi psala francouzsky. S výrazem hluboké úcty Tě srdečně zdrav
Krakov Halič Švýcarsko
28 article
— Nesnáze komponistů. „Corriere di Novara přináší zajímavé vzpomínky na prvá provedení Ver- diovy později tak proslulé „Traviaty“. Když byla tato Verdiova opera provedena poprvé, 6. března 1853, měla velký neúspěch. Verdi svaloval vinu na herce. Varesi zpival velkou arii „Di Provenzail mare il suol“ tak nudně a s takovou nechutí, že se zdála nekonečnou a obecenstvo se velmi nudilo. Přes to však po posledním aktu vyslovil skladateli svou soustrast. „Ponechte si svou soustrast raději pro sebe a své kolegy, kteři, právě jako vy, mou hudbu nepochopili,“ odvětil Verdi suše. Představi- telce titulní úlohy, ač byla jinak dobrá zpěvačka. „neležela“ úloha vzhledem k její neobyčejné tloušt- ce. K tomu se ještě přidružila okolnost, že její zá- chvaty kašle v posledním aktu byly tak silné, že Traviata svým dohasínajicím dechem byla by zhasla všecka světla rampy (tehdy se ještě svítilo olejem). Lze tedy snadno pochopit, že obecenstvo přivítalo slova lékařova, že souchotiny brzy ukonči její život bouřlivým smíchem. — Co rozdá americký miliardář. Andrew Car- negie, americký miliardář, známý svou dobročin- ností, rozdal na různé kulturní a humanní vymože- nosti v minulém roce 648.288.000 korun, tedy skoro tolik, co dali všichni ostatní Američané dohromady Dosud rozdal Carnegie: knihovnám 249.600.000 K pensijním fondům profesorským 105,600.000 K; ko- lejím (ponejvíce malým ústavům, zápasícím o své bytí) 96.000.000 K, různým fondům 542.400.000 k a obnosem 600.000.000 K založil fond Carnegjův Dohromady už dal Carnegie 1.593.000.000 (slovyí jednu miliardu a pět set devadesát tři miliony) korun.
Corriere Traviata Verdi di Provenzail Andrew Cara Američan Carnegie Vera Carnegjův
29 article
— Toiletní starosti pařižských hereček. Jak známo, oblékají pařižšti krejčí a modistky herečky skoro zadarmo, ano těm, které vynikají krásoua elegancí, ještě něco přidávají, aby dělaly jejich modním výtvorům na jevišti reklamu. Nákupy, kte- ré na takovou reklamu činí u nich Amerika, do- statečně výlohy reklamy nahradí. Na tento zvyk vztahuje se soudní rozsudek, který vzbudil mezi pařížskými divadelními kráskami velké vzrušení Mlle. Jane Danjou zůstala dlužna za klobouky, jež měla před dvěma lety v Palais Roval v burlesce „Buď zticha, srdce mě!“ Poukazovala na to, ž měla klobouky pro reklamu. Ostatně je potom pro- dala. Soudcové zaujali stanovisko umělkyně a vi- děli v tom zvyklostí uznané právo. Snížili cenu klo- bouků na 600 fr., což je konečně za čtyři klobouky stále ještě vic nežli služný obnos. Ještě jeden po- dobný proces se projednává: Jedna velká kožeš- nická firma prosila jistého divadelního slavíka, aby se dal pro reklamu závodu fotodrafovat pro časo- pisy ve skvostném kožešinovém plášti. Herečka svolila, ale ceníc svoji ochotu, za odměnu si po- nechala plášť. čemuž však závod nechtěl rozuměti a herečku zažaloval o vrácení kožešiny. Proces už se vleče dva roky a nežli definitivně se rozhodne může to trvati také ještě rok. a tak, kdyby i na- krásně firma proces vyhrála, bude už plášť asi so- tva moci potřebovat. „Slesta“, útulek pro chvíli odpočínku. v Berlíně byl právě otevřen útulek „Siesta“, jehož potřeba vyplynula z velkoměstského ruchu. Je zří- zen pro ty, kdož volnou chvíli chtějí ztrávit v kli- du, sami nerušeni, a chtějí ušetřit velký hotelový poplatek. V útulku, zřízeném u nádraží ve Fried- richstrasse jsou malé pokojíky s ottomanou, kde
Danja Fried Amerika Berlín Palais Rovat
30 article Enver paša.
Enver paša. možno pohodlně protáhnouti své údy, zatím co slu- žebný duch čistí boty a šaty. Poplatek za 1 hod. v kabině I. tř. činí 80 fen. a v II. tř. 60 fen., v čemt už je také započítáno vyčistění oděvu. K „Siestě“ náleží také čítárna a salonek, kde možno si vyřídit korespondenci. To je přístupno pro ty, kteří ne- přejí si kabiny za poplatek 20 fen. Za zvláštní po- platek možno i lázně použíti. „Siesta“, kde jsou muži a ženy odděleně, je výhodna pro cestovatele, obchodníky, atd., zkrátka pro ty, kteří po únav- ném putování po velkoměstském dláždění chtějí si před odjezdem svého vlaku na chvíli odpočinouti. Časem zamýšlí se v „Siestě“ zříditi i oddělení dět- ské, kde by se na několik hodin děti rodičům o- patrovaly. — Výstřel na jevišti. Ve švábském městečku Schlossenriedu hrála pohostinsky divadelní spo- lečnost. V kuse byla také scéna, kde herec herečku zastřelí. Nešťastnou náhodou byl revolver ostře nabit a ranou byl zasažen a těžce zraněn jiný he- rec. Životem asi sotva vyvázne. — Parník „Marienbad“ a Marianské Lázně. z Terstu. 30. ledna. [K. k.) Městská rada města Marlanských Lázní zaslala generálnímu ředitel- ství rakouského Llovdu přípis, v němž projevila o- chotu věnovati Lloydovému parníku „Marienbad“, který byl spuštěn před několika dny na moře, obra- zovou ozdobu. Dívky a ženy Marianských Lázní za- mýšlejí věnovati jmenovanému parníku čestnou vlajku. — Atentát v podzemní dráze pařížské. Z Pa- řiže, 31. ledna. Echo de Paris“ sděluje k aten- tátu, který spáchán byl minulé soboty v tunelu podzemní dráhy, že anarchisté se chystali vyhoditi Paříž na několika místech této dráhy do povětří, že ukradli 15 kg nejsilnější třaskaviny, kterou tento plán chtěli u- skutečniti a způsobiti v hlavním městě velký zmatek.
Enver Paris Marienbad Terst Paříž Schlossenried kg