1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 20. ledna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní llaty
předpláci set-
V Praze v administraci:
a měsle
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
a dvajt donáškout
a měsle.
na čtvrt leta . . . . 7 k es
ve fillálkáchn
oa měslo . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsíc,
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí rásilkou
na měsic,
na čtvrt ieta : . . . 1 K do
Praha
6
article
Vecerní
Vecerní
vdlání
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě . . za sh
večerni .
. . . . za t k
Ve filiálkách na venkováě
ranni dislo . . . . . . .
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráts
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expodice
„Národních Listů“
Eukopiny se navraceji.
7
article
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Zase ministerská rada.
Z Vídně, 20. ledna. Vrátiv se včera ze své
ho slyšení na zámku schönbrunnském, svolal
ministerský předseda hr. Stürgkh novou mini-
sterskou radu na dnešek 10. hod. dopol.
Anketa o inženýrských komorách.
Z Vídně, 20. ledna. Jak se dovídáme, koná
se pozejtří, ve středu, v ministerstvu
pro veřejné práce anketa, která se
zabývati bude průvodním nařízením k zákonu.
jímž v Rakousku se zřizují komory inže-
nýrské. Této ankety zúčastní se také zá-
stupci inženýrů jednotlivých království a zemí.
Výnos vydán bude v době nejbližší. Komory
samy zahájí svoji činnost počátkem měsíce
dubna.
Stürgkh
Vídeň
Rakousko
9
article
Záležitost maloruské universíty v Kole
polském.
Záležitost maloruské universíty v Kole
polském.
Z Vídně, 20. ledna. Ke včerejší schůzi
Kola polského se nám ještě sděluje: Rokování
o rusínské universitě trvalo celých 7 hodin.
do 11. hod. noční. Zúčastnili se ho také oba
polští členové kabinetu rytíř Zaleski a rytíř
Dlugosz a přišli také bývalý říšský poslanec
Bataglia, prof. dr. Starzynski a prorektor uni-
versity lvovské Mars. Jménem vlády učini
minist Dlugosz prohlášení, že stát a minister-
stvo při provisorní i definitivní úpravě vy-
sokoškolských poměrů ve Lvově a Haliči po-
stupovati budou ve srozumění s Kolem pol-
ským.
Profesor dr. Buzek učinil 3 návrhy: 1
Osnova Nejvyššího rozhodnut
stran rusinské university a stran
úpravy dosavadní lvovské university budiž
předložena ku posouzení profe-
sorskému sboru lvovské univer-
sity; 2. tato osnova budiž předložen
Kolu polskému na sněmu zemském. Oba
tyto návrhy byly zamítnuty. Po jejich za-
vržení odešel universitní profesor dr. rytíř
Halban. Potom přijat návrh prof. dra.
Zaleski
Dlugosz
Bataglius
profesor
doktor
Starzynski
Buzek
Halban
Vídeň
Lvov
Halič
Mars
10
article
Buzka, aby zkoušky absolventů
budoucí rusinské právnické fakulty konal
se dvoujazyčně: malorusky a pol-
sky. Kolo na to vzalo na vědomí referát stran
nejvyššího rozhodnutí a stran způsobu, jakým
vyřídi se universitní záležitosti haličské. Po-
tom začal klub rokovati o malém finan-
čním plánu. Schůze pak odložena pro po-
kročilou dobu na dnešní večer na 6. hodinu.
Z Vídně, 20. ledna. O 10. hod. dopol. se-
šla se v soukromém bytě ministra vyučování
dra. ryt. Hussarka porada, které zúčastnili se
za Poláky: ministr ryt. Dlugosz, posl. dr. Leo.
dv. r. dr. German, Stapiňski, dr. Korytowski
prof. dr. Jaworski, místodržitel haličský dr
Bobrzyňski (hr. Skarbek se omluvil). Z Rusí-
nů: dr. Konstantin Levický, Mikuláš ryt. Va-
silko a ryt. Lahodinský. Porada se zabývala
konečnou redakcí nejvyššího rozhodnutí stran
rusínské university.
Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Kolo polské
schválilo dnes po delší debatě, které se zú-
častnil m. j. také ministr Dlugosz, 29 proti 10
hlasům, toto usnesení předložené parlamentní
komisí: „Polský klub béře se schvá-
lením na vědomí zprávu parla-
mentníkomise o způsobu vyřízen
otázky rusinské university.
Hrabětem Skarbkem ohlášené dodatkyk
textu projektovaného vlastnoručního listu byly
zamítnuty 27 proti 10 hlasům
Buzek
doktor
Polák
Dlugosz
Lea
German
Stapiňski
Korytowski
profesor
Jaworský
Bobrzyňski
Konstantin levický
Mikuláš rýt
Skarbk
Vídeň
Rus
Virginie
11
article
Pakbylpřijattento návrh posl.
Stapinského: „Kolo polské béře na vě-
domí prohlášení vlády o způsobu určení sídla
zatímního rusínského universit-
ního studia, znějící v ten smysl, že tat
otázka nebuderozhodnuta bez do-
hody s Kolem polským.
Konečně zmocnilo Kolo polské předsed-
nictvo, aby oznámilo tato usnesení vládě a zá-
stupcům rusínského klubu, načež prohlásil mí-
stopředseda hr. Skarbek, že se nezúčastní to-
hoto jednání, poněvadž schválená právě zpráv
parlamentní komise neodpovídá přesvědčen
jeho strany.
Odpoledne koná se opětně schůze Kola
polského, která se bude zabývati finančním
plánem.
Dr. šl. Lukács ve Vídni.
Z Vídně, 20. ledna. Mimo vše očekáván
přibyl sem dnes uherský ministerský předseda
dr. šl. Lukács a byl císařem přijat dopoledne
ve zvláštní audienci.
Arcivévoda Rainer.
Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Dle „Montagsrevue“
byl pan arcivévoda Rainer opětně stižen lehkým
katarhem.
Ministr dr. Schuster churav.
Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Dle „Montags-
revue“ onemocněl ministr obchodu dr.šl
Schuster a je upoután na lůžko.
Kardinál dr. Nagl.
Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Pro nepříznívé po-
časí jeví se ve stavu knížete-biskupa dra. Nagl
jakási slabost a únava, která vedle přestálé právé
dnové afekce má příčinu v chronickém drážděná
ledvin a v anemii.
Proti vládní předloze volební opravy
v Uhrách.
doktor
šl
Lukács
Rainer
Schuster
šl Schuster
Nagl
Vídeň
Uhry
12
article
Z Pešti, 19. ledna. (K. k. uher.) V Aradu
volebním okrese hr. Štěpána Tiszy, konala se
včera veřejná schůze, na níž poslanci hr
Apponyi a Vaszonyi, jakož i dr. Zik-
mund Kunffy, jako zástupce strany sociál-
ně-demokratické, potírali předlohu o volebn
opravě. Schůze skončena byla projevem k h
Tiszovi, v němž se vyzývá, aby složil svůt
mandát jako zástupce města.
V Temešváru podával posl. Ludvik šl
Navay na voličské schůzi zprávu o své čin-
nosti. Vyslovil se proti vládnímu návrhu vo-
lební opravy a odůvodňoval své vystoupení
z vládní strany. Stoupenci vládní strany se
na schůzi nedostavili. Zúčastnili se jí převáž-
nou většinou členové neodvislých stran a so-
ciálně-demokratické strany.
Krajínský sněm.
Z Lublaně, 20. ledna. Připravuje se svolán
krajinského sněmu na 18. únor t. r.
Jednání o nové ministerstvo ve Francii.
Z Paříže, 19. ledna. (K. k.) V nótě „Ag
Havas“ se praví: Briand pokračoval odpo-
ledne v poradách s různými osobnostmi
V 1/410. hod. večer odjel do Elysejského pa-
láce podat presidentovi Falličresov
zprávu o průběhu těchto rozhovorů. Zítra dá
Briand presidentovi definitivní odpověd.
přejímá-li úkol sestaviti kabinet.
Slavnost svěcení vody v Petrohradě.
Z Petrohradu, 19. ledna. (K. k.) „Petro-
hradská tel. agentura“ sděluje: Car Mikulá
zúčastnil se dnes v zimním paláci slavnosti
svěcení vody. Slavnosti zúčastnili se mimo
jiné také diplomatický sbor a členové mon-
golského poselstva.
Změna ministerstva v Japonsku.
Z Tokia, 20. ledna. (K. k.) Bývalý mini-
sterský předseda Saonji prohlásil včera ve
schůzi ústavní strany poslanecké sněmovny, že
pádem jeho kabinetu bylo vinno pouze jednání
ministra vojenství bar. Uyehařa, který zničil
dílo ministra financí. Tato reforma vynesla by
Štěpán Tisza
Vaszonyi
Zik
Kunffa
Ludvik
Navay
Havas
Briand
Uyehařa
Pešť
Arad
Temešvár
Lublaň
Francie
Paříž
Elysejský pa
Petrohrad
Petra
Japonsko
Tokio
poslanecký sněmovna
13
article
již 30 mil. yenů, kterýžto obnos byl by stačil
značně snížiti daňové břemeno a zahájiti pro-
gram jeho kabinetu. Schůze se usnesla vyslo-
viti při zahájení parlamentu dřívějšímu kabi-
netu nedůvěru.
Zmatky v Persií.
Z Tavrízu, 19. ledna. (K. k.) Zpráva
utvoření a potvrzení kabinetu Aly es Saltanel
posílila kvašení mezi odpůrci bachťarů. Vláda
pochybuje, že bachťaří budou novým kabine-
tem vytlačeni.
Al
Saltanel
Persie
14
title
Jednání o mír a povšechná
16
article
Porta svolává velký poradní sbor.
Z Cařihradu, 20. ledna. [K. k.) Poradní
sbor senátorů, hodnostů a notáblů byl svolán
na zitřek. Odpovědní nota Porty bude ode-
vzdána po tomto shromáždění.
Co chce Porta Bulharům a Řekům postoupit.
Z Paříže, 20. ledna. „Matinu“ telegrafuji
z Cařihradu: Ministerská rada včerejší musila
býti náhle přerušena, poněvadž se velký
vezír roznemoll. Dnes bude v ní pokračová-
no. Rokovalo se o těchto ústupcích, které Tu-
recko chce učiniti. Hodlá postoupiti Bulharům
západní část sandžaku drinopol-
ského, Dedeagač a sandžak gymyl-
džinský až po řeku Marici. Řecku postou-
piti chce Porta ostrovy Egejské, které
jsou daleko pevniny maloasijské. Týž list
oznamuje z Londýna, že balkánští dele-
gáti počinají býti netrpěliví, pro-
hlašujíce, že nyní Porta musí dáti jasnou od-
pověď, ano či ne.
Z Caříhradu, 19. ledna. Dle „Ikdamu-
prohlásí Porta v odpovědi na kolektivní nátu
velmocí, že přejíc si zaujmouti smířlivé sta-
novisko, plně oceňuje úsilí velmocí o zacho-
vání míru, že je jí však nemožno vzdáti se
ostrovů příslušících k Asii, jakož i Drino-
pole a jeho přirozeného okolí. V tomto bodě,
který znamená pro ni životní otázku, nemůže
svoliti k dalším obětem, z úcty k velmocem,
mohla by však jako poslední oběť vejíti ve
vyjednávání o stanovení nových hranic, liší-
cích se od nyní navržených, při čemž však
Drinopol s okolím musí zůstat
Turecku. Nechtějí-li spojenci přijmout
tuto nejkrajnější oběť Porty, padne zodpověd-
nost za znovuzahájení války nikoliv na Portu.
nýbrž na spojence. Ponta konečně zdůrazní
ve své odpovědi nezbytnost, aby velmoci za-
kročily také u spojenců.
Port
Řek
Matin
Bulhar
Marik
Pont
Cařihrad
Paříž
Londýn
Asie
Drinopol
Turecko
17
article
Před obnovením války.
M. Z Kolína nad Rýnem, 20. ledna. (Zl
telegr. „Nár. L.“) Dle cařihradské depeše
„Kölnísche Zeitungu“ obávají se turecké vo-
jenské kruhy, že Bulhaři pojednou ne-
přátelství obnoví a činí proti tomu
všechna potřebná opatření. V diplomati-
ckých kruzích soudí se o stavu
věcí také velmi nepříznivě. Po-
chybuje se už, že bude Turecku
možno mir uzavříti, aniž by se do-
přálo armádě zadostučinění, a b
se ještě jednou s nepřítelem utka-
la. Opakující se přestřelky na pev-
nostní čáře čataldžské opravňuj
k doměnce, že jde té neb oné stra-
ně o to, aby zjednána byla příčina
nebo záminka k obnovení války
Vojsko turecké už hlasitě reptá
žádajíc, aby bylo buď vedeno pro-
tí nepříteli, aneb posláno nazpě
do Asie.
Bulhar
Kolín nad Rýn
Asie
Kölnísche Zeitung
18
article
Obchodně-politické styky rakousko-srbské.
Z Vídně, 20. ledna. Srbský vyslanec v
Vídni Jovanovič včera večer odcestoval
do Bělehradu. Cesta tato, jak se nám sděluje
jest v souvislosti s obchodně-politickými vy-
jednáváními, která záhy budou zahájena mez
Rakousko-Uherskem a Srbskem.
Rusko činí prý na Portu nátlak.
Z Frankfurtu n. M., 20. ledna. O ruské
pohrůžce oznamuje „Frankí. Ztg.“ z Cařihra-
du: Porta obdržela v posledních dnech již
dvakráte od ruského velevyslance šl. Gierse
pohrůžku, že v případě opětného zahájení vál-
ky Rusko nemůže zachovati dřívěj-
ší svoji neutralit u.
Srbsko vyjednává s Vatikánem o konkordát
Z Bělchradu 20. ledna. V nejbližších dnech
odjede vyslanec srbské vlády do Říma k pa-
peží, aby vyjednával za účelem konkordátu
Vatikánem vzhledem na katolické obyvatel-
stvo v nových územích. Jak „Stampa“ ze smě-
rodatného pramene se dovídá, prohlásí srbský
delegát Vatikánu, že srbská vláda byl
by ochotnou, poskytnouti nejroz-
sáhlejší náboženské svobody no
vým katolickým poddaným, jestlí-
že tamější duchovenstvo nebude
pod protektorátem Rakousko
Uherska, nýbrž pod protektorá
tem francouzským nebo itals kým
Jovanovič
Stamp
Vídeň
Bělehrad
RakouskoUhersko
Srbsko
Rusko
Frankfurt můj
Vatikán
Řím
Rakousko Uhersko
19
title
Zprávy z bojiště.
20
article
O námořní bitvě mezí Lemnem a Tenedem.
O námořní bitvě mezí Lemnem a Tenedem.
Z Londýna, 20. ledna. „Daily Mail“ uve-
řejňuje zevrubnou zprávu svého zpravodaje
z Dardanel o poslední námořní bitvě ře-
cko-turecké. Vychází na jevo, že řecké
loďstvo nedosáhlo ani nejmenšího
úspěchu, naopak že po 3. hod. zastavilo
palbu a plulo zpět. Válečné lodi ture-
cké zůstaly úplně bez pohromy
Zdá se však, že Turci přece utrpěi
ztráty, neboť dle jiné zprávy přibyl do Ca-
řihradu nákladni parník „Rešid“ a vylodil čet-
né zraněné turecké námořní vojíny.
Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) V dalším
komuniké se praví: Námořní bitva mezí
Lemnem a Tenedem trvala několik hodin. Na
obou stranách byly značné ztráty. Turecké
loďstvo se vrátilo.
Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Dnes od-
poledne připlula sem dopravní loď „Rešid
paša“ se 70 raněnými z včerejší námořní bitvy
Křížák „Hamidije“ je prý dosud v řeckých
vodách. Je v radiotelegrafickém spojení s mi-
nisterstvem námořnictva.
Z Port Saídu, 20. ledna. (K. k.) Turecký
křížák „Hamidije“ veplul do Suezskéh
průplavu, aby se doštal do Rudého moře.
Ovace dru. Jedličkovi.
Z Bělehradu, 20. ledna. Český lékař proí.
dr. Jedlička z Prahy opustil po delším
pobytu Bělehrad, kde vykonal mnoho ope-
rací na zraněných. Prof. Jedlička byl králem
vyznamenán řádem sv. Sávy II. třídy. Běle-
hradské obyvatelstvo uspořádalo prof. Jedli-
čkovi při odjezdu nadšené ovace. Zá-
stupy doprovázely oblíbeného lékaře až na
nádraží, kde se s ním srdečně rozloučily
Tened
paša
Jedlička
doktor
profesor
svatý . Sáva
Londýn
Dardanely
Turec
Ca
Cařihrad
Port Saíd
rudý moře
Bělehrad
Praha
Daily Maila
21
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
sněmovní.
22
title
Malý finanční plán a německá obstrukce
23
article
Již v sobotu večer bylo v „Nár. Listech“
poukázáno na úvahové vady, jež se vyskytly
v korespodenci „Zentrum“, když tam vyřízení
malého finančního plánu vládního bylo posu-
zováno jako nezadržitelný otřes německé ob-
strukce na sněmě českém. Současně byl v ko-
respondenci „Deutsche Nachrichten“ uveřej-
něn výklad, jehož autorem je vůdčí německý
politik z Čech. Výklad ten upozorňuje, že
nynější deficit zemského hospodářství v král
Českém činí 36 mil. korun, že úpravou uči-
telských platů vzroste na 58 milionů korun.
a ještě se bude zvětšovati. Provedením ma-
lého finančního plánu dostalo by se zemi če-
ské ročních 8 milionů údělů, tak že by zůstal
schodek 50 milionů korun, jehož úhrada je
možna toliko na sněmě, jehož dělnost však je
v rukou Němců. Provedení finančního plánu
neohrozí tedy německou obstrukci.
Budiž! Ale zajisté Němci nepoprou, že
jejich obstrukce na sněmě jest ohrožena jinak,
než finančním plánem vládníml
Němec
Čechy
Deutsche Nachrichten
24
article
Poslanec Klofáč
Klofáč
25
article
vyslovil se — jak známo — v sobotní česko-
německé konferenci o úpravě učitelských
platů proti projektu, který jménem Svazu če-
ských poslanců zemských předložil jeho před-
seda posl. Švehla v konferenci té. Své důvody
sdělil posl. Klofáč v podstatě takto: Český
projekt úpravy učitelských platů spolu s úpl-
nou sanací zemských financí je přímo kapitu-
lací před Němci, protože jim pomahá z nepří-
jemné situace, do které se sami dostali, aniž
za to Němci cokoli poskytnou Čechům jako
náhradu. Jako náhradu tu měl posl. Klofáč na
mysli volební opravu zemskou, poněvadž ji-
nak se na lidu velmi mnoho žádá v oboru fi-
nančním, aniž se mu co za to poskytuje v obo-
ru jiném. Projektu posl. Švehlou předloženému
vytkl posl. Klofáč dále, že necílí na odstra-
nění německé obstrukce, nýbrž pouze povo-
luje Němcům obstrukční přestávku.
Švehla
Klofáč
Němec
Čecho
26
article
Politika posl. Klofáče je tedy založena
na požadavku, aby Němci napřed upustili od
obstrukce a pak teprve aby se řešily sporné
otázky. Je to patrno také z úvodních slov
posl. Klofáče na sobotní konferenci, ze které
za nynějšího stavu sněmu vylučoval otázky
národně-politické, dodav však, že na dělném
sněmu by se nevyhýbal ničemu.
Bylo by zajímavo zvěděti, jak se k této
řeči posl. Klofáče tvářili — Němci.
Proti jednojazyčným českým nápisům v nové
radniční budově pražské.
podal „Německý spolek pro městské záleži-
tosti“ místodržitelství protest, dnes částečně
uveřejněný v německých listech. Protest scho-
vává se za státní zájmy, jež prý jsou jedno-
jazyčně českými nápisy v nové radniční bu-
dově pražské poškozeny; proto podavatelé
protestu žádají, aby místodržitelství zjednalo
nápravu a pořádek, ježto pražští Němci ne-
mohou se podle českých nápisů říditi, zvláště
v oboru berním a vojenském. Proto žádají ná-
pisy oboujazyčné.
Jest otázka, jak s tímto protestem budou
spokojeni členové německého osmičlenného
komitétu jazykového, kteří otázku nápísů již
loní v létě rozřešili právě tak, jak jest rozře-
šena v nové radniční budově pražské.
Klofáč
Němec
27
article
Pragmatika středoškolských
učitelů.
Pragmatika středoškolských
učitelů.
(Z kruhů professorských.)
V pragmatice úřadnické prosadila vláda § 31.
jímž se zapovídá úřadníkům účastniti se spolku, je-
hož tendence nebo činnost by odporovala úřadním
povinnostem. V návrhu pragmatiky professorské je
to 8 30. Bezpochyby i u nás vláda na tomto para-
grafu bude státi. Co pak? Pragmatiku celou zamít-
nouti, i kdyby nám poskytovala sebe značnějších
výhod proti nynějšku, či ji přijmouti? V té věci
rozvířila se polemika v kruzích professorských.
Než uvažujme o tom střízlivě. I nyní, pokud
onen obávaný § 30. pro nás ještě uzákoněn není.
kdyby skutečně tendence některého spolku nebo
činnost jeho odporovala povinnostem našim škol-
ským: vláda jistě si vezme to právo, ba řekněme to
upřímně, bude povinna zakázati nám účastenství v
spolku takovém. To vyplývá z našeho poměru slu-
žebního. To je zásada samozřejmá.
Kdyby však vláda této samozřejmé zásady
zneužívala, kdyby libovolně nám zakazo-
vala účastenství ve spolcích, je nám otevřena cesta
instanční, časopisy a tribuna poslanecká, aby vládu
v takovém protizákonném jednání zakřikla)
Bude-li pak tato samozřejmá zásada uzáko-
něna, zůstane poměr týž. Neboť na základě zákona
toho bude vláda míti právo zakazovati jen úča-
stenství ve spoleích, jichž tendence nebo činnost
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Jaká temperatura bývá na měsíci. Otázka.
je-li trabant naší země živoucími tvory obydle
čili oživen, je ve smyslu záporném dávno již roz-
hodnota, druhá však otázka, jaká teplota asi na
měsici bývá, jaké teplo se tam střídá s jakou zi-
mou, zůstávala záhadou. V sedmnáctém stoleti
pokoušel se fysík Tschirnhausen velkými „zápal-
nými skly“ a r. 1705 Francouz Lahire zápalným
zrcadlem, jež mělo 1 metr průměru, docíliti sou-
středěním měsíčných paprsků nějaké teploty, jež
by na teploměru nějakým účinkem se ukázala.
ale nadarmo. Teprve roku 1846 podařilo se Meilo-
nimu pomocí velké zonové čočky (i metru v prů-
měru), do jejíhož ohniska postaven velmi citlivý
thermoelektrický aparát, docíliti, že jehla se po-
hnula směrem tepla, což se musilo považovati za
důkaz, že soustředěné paprsky měsíčné přece ja-
kýsi tepelný účinek mají, ovšem velmi nepatrný.
Francouz
Lahire
29
article
Později zkoumal také lord Rosse tepelné záření
(sáláníl měsíce a zjistil, že se teplota měsíčných
paprsků dle měsíčních čtvrtí mění, že tedy teplé
paprsky nepocházejí z nitra měsíce (sluneční teplo
pohlcené). nýbrž že jsou to odražené od měsíce pa-
prsky sluneční. Ale z těchto výzkumů nebylo mož-
no činiti nějaké závěry pokud se týče temperatury
na-povrchu měsíce, neboť, mnoho-li tepla které tě-
leso sáláním (zářením) ze sebe vydává, nezávisí
pouze na jeho temperatuře, nýbrž také na jeho
povaze a podstatě. Teprve theoretickým zkoumá-
ním mathematika Ferrela a zkouškami novým, nad
míru citlivým strojem na měření teploty (bolome-
trem), jež konal Frank W. Verry, byla otázkao
temperatuře měsíčného povrchu rozřešena. Verry
zjišťuje, že 24 hodin před západem slunce [měsíe
má 14 našich dnů den a 14 našich dnů noc)
teplota té které krajiny na měsíci klesá již na
bod mrazu, kdy voda zamrzá, kdežto za měsíčné
noci hrůzná zima tam dostupuje 170 až 220. stup-
ně pod nulou našich teploměrů. Za to vystupuje
teplota měsíčného povrchu v době měsíčného dne
tak, že bývá tam o poledni děsné parno. Střídaii
se tedy, jak Verry dokazuje, na měsíci co den vel-
ké mrazy s velkým žárem. Kamení rozehřívá se
Ross
W Verres
Verres
Kamený
30
article
v těch šířkách, kde slunce o polední vysoko na
obzorem stojí, tak velice, že má temperaturu vyšší
než vařící voda a že s poledním parnem na měsíci
porovnati lze jenom nejhrůznější pouště na zemi.
kde žhavý písek kůži lidských nohou požahuje
a lidé i zvířata žárem hynou. Jenom nejzazší kra-
jiny na točnách měsíce mají za dne teplotu sne-
sitelnou. Za noci však musili bychom se uchýliti
do hlubokých slují čili jeskyní, abychom snesli
hroznou, venku panující zimu. Uvážíme-li, že měníc
nemá žádného vzduchového obalu, jaký na příklad
naši zem před velikým chladem světového pro-
storu chrání, a že tedy na měsíci není slyšeti žádné-
ho zvuku a ni hlaholu, že tam ve výši nepřecházejí
nikdy žádné mraky nebo oblaky, a že tam také
žádný déšť vyprahlou půdu nezvlažuje, dovedeme
si představiti, že povrch naší poetické luny nen
žádným rájem, nýbrž že je pustým, mrtvým světem
děsu a hrůzy.
— Broky, požíté se zvěřinou, příčínou zápalu
slepého střeva? „Lov. Obzor“ píše: Obecně se
myslí, že jsou příčinou zánětu slepého střeva růz-
né drobty potravy, jež dostanou se do slepého
střeva a tam hnijí, anebo střepinky smaltu z nádob
nyni hojně užívaného, jež zabodnou se do střeva.
Také se soudilo na broky, které se požijí se zvěři-
nou. Anglický lékař L. A. Bidwell nyní dokazuje
statistikou jím operovaných případů, že jen u 20
nemocných zánětem slepého střeva našel ve střevě
cizí předměty. Broků našel pranepatrné procento.
Nejčastěji byly to vlasy. štětiny z kartáčků na zu-
by. pecičky hroznových zrnek, angreštu atd. V
50 případů přišel k poznatku, že příčinou zánětu
je ochoření krajiny kolem střeva.
Brok
Bidwell
31
article
— Kolik bacílů je na ubrousku? Lékaři dr-
Sartory a dr. Langlois, kteří — jak píše „Pester
Llovd“ — již delší dobu zabývají se počítáním
bacilů na předmětech, potřebných pro denní ži-
vot, došli právě na ubrousek a výsledek jejich
práce není právě potěšující. Na čistém ubrousku
našli dva až tři zárodky na 1 čtverečném centi-
metru. Při prozkoumání ubrousků, jež přišly na
tabuli při jistém slavnostním obědě sjezdovém,
konstatovali na 1 čtv. em 8—15 zárodků, a v re-
staurantu na ubrousku, podávaném denním ho-
stům, našli až 50 živých zárodků různých choroh
Jak nebezpečný a zdraví lidskému škodlivý je ta-
kový ubrousek, vidno z toho, že byly to ve všech
případech zárodky, jako: staphylococcus, asper-
gillus a pneumobacillus.
— Jen černé na bílém. Z Nového Yorku
oznamuje se „Münch. N. N.“: Nejnovější americkou
novotou na cestě k reformě manželského práva jest
hnutí, jež chce zákonným ustanovením učiniti zá-
vazným jenom písemné nabídnutí sňatku. Vše-
cka nabianutí k sňatku, jež nebudou míti stranyv
rukou černé na bílém, nemají býti od nynějška
považována za platná. Bude-li návrh přijat, bude
nedodržení manželského slibu jenom tehdy žalo-
vatelno, bude-li míti žalobce v ruce písemný do-
klad, kdežto dříve, jak známo, stačil k tomu slib
ústní. Jistý podnikavý americký nakladatel chce
ihned myšlenky této využitkovati a oznamuje vel-
kými plakáty, že pro příští jaro přichystal velký
náklad tištěných formulářů, jež třeba doplniti tolik
podpisem. Žádná mladá dáma nemá se vydati do
lázní, na cesty atd., aniž by měla aspoň jeden tako-
vý formulář v kapse Vyplní se lehce, jako taneční
pořádek, a dáma snadno přiměje toho, koho bude
chtíti, aby podpisem upsal ji tělo i duši.
Sartor
doktor
Langlois
Münch
N N
Nový York
Pester Llovd
32
article
— Bilance Monte Carla. Čistý zisk herny v
Monte Carlu za rok 1911 činí 3712 milionu, Štěsti
a neštěsti herny se rychle střídala a nejnešťastněj-
ším dnem pro ni byl ten, jenž končil pro hernu
ztrátou 35.000 fr. Případy však, že herna prodělá.
jsou velmi řídké. Většinou končí každý den ziskem.
který bývá někdy značný. Štěstí herny dosáhlo
rekordu v den, kdy zanechali tam hráči 900.000 f
Ke zmíněným 371/2 mil. dopomohlo herně okrouhle
197.000 hráčů.
Nový tanec amerických salonů. V novoyor-
ských salonech hořejších deseti tisíc přijali za svůj
brasilský tanec „maxixe“, v němž přijde zase jednou
k platnosti gracie a ladnost pohybů. Tanec tento
počíná podobně jako „boston“
— Modní květinou salonů londýnské šlechty
bude letos orientálský lotos. Jako rychlozboží do-
jdou zásilky lotosu z Persie do Anglie za 5 dní.
Lotos, jenž udržuje si svěžest až do 14 dní, mívá
v průměru až i 30 cm; má skvostnou vůní a barvou
květu je slínování temné červeně k barvě jemně
růžové ze středu k okraji květu. Dlouhý stonek
vyrůstá z listu, měřícího v průměru až 1 m. Každý
květ stojí v Londýně 2 K 50 h až 3 K. Dvorní
zahradník, který zavedl květinu do mody, věnoval
před nedávnem královně 18 skvostných lotosových
květů.
— Vynález pro hospodyně. Jak nepříjemnou
věcí je mytí nádobí, ví ze zkušenosti každá hospo-
dvňka, a proto jistě s radosti bude ve všech ku-
chyních přivítán vynález Švédky pí. Kernstoin-
Boströmové, která zřídila zvlášlní přístroj k mylí
oplachování a utírání nádobí. Je prý velmi jedno-
duchý — je to jen několik kartáčů různým směrem
se pohybujících, takže každý s ním může lehce
zacházeti. Přístroj může býti poháněn také elek-
třinou.
Švédka
Monte Carlo
Persie
Anglie
Londýn
centimetr
KernstoinBoströmová
33
article
— Presidentský dárek na rozloučenou. S tichou
resignací pomýšlí president francouzské republiky
Falliéres na chvíli, kdy nadobro odloží svou pre-
sidentskou důstojnost a zapadne v moře obvěejných
francouzských občanů. Chystá už dle starého zvy-
ku posledním svým ministrům dárek na rozlouče-
nou. Dřivější presidenti si otázku dárku hodně u-
snadnili. Dali jednoduše ministrům svou fotografii.
Falliéres však chce zanechati členům kabinetu pa-
mátku cennější. Dal se portrétovati sochařem Car-
résem a poprsí zaslal do státních porcelánových
továren v Sévresu, kde bude podle něho zhotovena
řada porcelánových soch, určených ministrům. Jak
mistr Carrés prozradil, byl prý Falliéres ideálním
modelem, který seděl a „držel“ s andělskou trpě-
livostí.
Carrés
Sévres
34
article
— Boj proti kouřícím ženém. V Americe roz-
mohlo se kouření mezi ženami tou měrou, že zdá-
lo se dokonce i úřadům záhodno, tento zlozvyk
všemi prostředky potírati. Tak na přiklad je v Bo-
stoně ženám policejně zakázáno kouřiti na ulicích.
V Massachusettu, kde kouří ženy nejvíc, utvořil se
zvláštní spolek odpůrců kouření žen, který podá
zákonodárnému sboru návrh zákena o postupu pro-
ti kouřícím ženám a těm, kteří jejich nectnost pod-
porují. Mezi jinými stojí také v návrhu zákona, že
každý, kdo by dal ženě, ať vdané či svobodné, ta-
bák v jakékoliv formě a jakýmkoliv způsobem.
má složiti pokutu 200 korun.
= Poštovní známka prozradila zločince. Zají-
mavý případ vypátrání zločince uvádí v jistém
anglickém týdenníku, starý londýnský detektiv
šlo o vypátrání nebezpečného podvodníka, za nimž
se už honily bezpečnostní orgány kolik let. De-
tektivovi byla známa okolnost, že zločinec lepí
poštovní známku na dopisy zvlástním, „individuál-
ním“ způsobem. Tak totiž, že při nalepení zůstane
v pravém rohu obálky malý trojúhelník. Jednoho
dne byl na pěště při roztřiďování dopisů. Náhle
padl jeho zrak na dopis se známkou, nalepenou
způsobem, jehož používal hledaný zločinec. Patrně
byl tedy v městé. Celý houf detektivů dal se do
hledání a také skutečně plachého ptáčka lapili.
Amerika
35
article
— Otrava uhelnými plyny. Z Krakova, 19.
ledna. Ve vsi Baranově u Tarnobřehu byla naleze-
na sedmíčlenná rodina správce Wernikovského o-
trávena uhelnými plyny. Tři osoby byly již mrtvé,
ostatní podařilo se přivésti k životu
— Velká lupíčská banda zatčena. Z Řím a, 19.
ledna. Dnes byla v jedné z nejživějších čtvrtí Říma
zatčena 12členná lupičská banda, jež chystala se
vyloupiti státní mincovnu.
— Neštěstí v dole. Z Beuthenu, 19. ledna.
Minulé noci událo se v dole „Paris“ neštěstí, je-
muž padly za oběť dva lidské životy. Při fárání
přetrhl se provaz výtahu a výtah se 6 horníky spadl
dolů. Dva horníci se zabili, ostatní čtyři utrpělí
těžká zranění.
— Smrtelný úraz italského generála. Ze Spe-
zie, 19. ledna. Při zkoušení střelné zbraně spadl
generál vozatajstva Ferrati s rozhledny a pádem
utrpěl těžké zranění na čele. Ve stavu beznadějném
byl dopraven do nemocnice.
— Sebevražda z bídy. Z Berlina. 19. ledna.
Včera byli nalezeni dělník Reiner a jeho žena,
níž nebyl oddán, ve svém bytě oběšení. Příčinou
sebevraždy byla bída z nezaměstnanosti.
—Politický agitátor zavražděn. Z Londýna,
10. Jedna. Z Kalkuty se sděluje: Politický agitátor
Chose byl nalezen v Comillu v severním Bengalsku
zavražděn. Chose byl vůdcem revolucionářů. Má
se za to, ze jde o politickou vraždu. 13 osob bylo
zatčeno.
= Dynamitový výbuch v jižní Africe. Ze Sa-
lisbury (Rhodesie), 20. ledna. (K. k.) V pátek
udál se na dole Arcturus dynamitový výbuch, kte-
rým byli dva bělouši a 17 domorodeů z a-
bito.
Baranův
Paris
Ferrat
Reiner
Krakov
Řím
Spe
Berlín
Londýn
Kalkuta
jižní Afrika
Rhodesie
salisbura