ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26f80610-8f2a-11dd-b3e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 78, org 10, person 75, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Marannlavečerní liaty předplácí za V Praze v adminístraci na měsís. . . . . . 9 K— na čtvrt letn . . . . 6 K — s dvoji donáškon: a měste. . . . . . p na čtvrt leta . . . . 7K21 va filialkách: v na měsio. . . . .. 2/ K7 ao Poštou: na měsin. . . . na čtvrt leta . . . . s čvojí zásllkoo sa měslo. . . . . e . na čtvrt leta . . . . 1
V Praga
5 title
Vecerní
6 article
dání- V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za s k Ve fliAlkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5b nseráty plati se hotevě napřed. ředplaceni a inserty přijímá úministrace v Marianské ul., a. Tam nacházn:l su táž redakce, tiskárna a expeďine „Národních Llstů Rukopisy se nevraeeit.
7 article
Telefon „Národních Listů“ Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
8 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Záležitost maloruské universíty v Halíčí. Ze Lvova, 14. ledna. Ukrajinský svaz byl svolán svým předsedou poslancem drem. K Levickým na schůzi do Lvova na neděli. Bude tam projednán stav záležitosti rusínské uni- versity. Noví členové archivní rady. Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) [. Wiener Zeitung“. Ministr vnitra jmenoval profesora na německé uni- versitě v Praze dvos. z. dra. Adolfa Bachm an- na a čestného prodesora na české universite v Praze dvor. r. dra. Jaroslava Goll a na dobu pěti let řádnými členy archivní rady. Svými náměstky v předsednictvu archivní rady u- stanovil ministr vnitra řádné členy tohoto sboru, universitního profesora dra. Osvalda Redlicha ve Vídni a profesora na české universitě v Praze dvor. radu dra. Jaromíra Čelakovské ho.
Bachm doktor Goll Osvald Redlich Čelakovský Lvov Vídeň Praha Wiener Zeitung
9 article
Volební reforma v Uhrách. Z Pešti, 14. ledna. Hr. Julius Andrassy vyslovil se, že nemůže věřiti, že vláda chce promrskati svoji volební reformu pomocí Pa- vlikovou. To nebylo by, než skutkem samo- lásky vládní. Na všechen způsob musí nynější vláda umožniti volební reformu postupen normálním, svým vlastním odchodem. Dorozumívací akce v Chorvatsku. Z Pešti, 14. ledna. Chorvatský ministr Jo- sipovič účastní se honů, které pořádá biskup dakovský Krapac a vejde při této příležitosti ve styky s bývalým bánem Rakodzayem, bý- valým bánem drem. Tomašičem a býv. bánem bar. Rauchem, tolikéž pak s vůdci chorvatské koalice. Je úmysl zahájiti akci dorozumívací. Bukovinský sněm ukončen. Z Černovců, 13. ledna. (K. k.) Zemský sněm byl po vyřízení veškerých předloh skončen za obvyk- lých formalit nadšeným provoláváním slávy Jeho Veličenstvu císaři. Zvýšení vojenských nákladů v Německu. Z Berlína, 14. ledna. „Tägliche Rund- schan“ oznamuje: Novou vojenskou předlo- hou, která podána bude v únoru, žádáno bu- de roční zvýšení vojenských nákladů o ce- lých 75 milionů marek. Kandídatury na hodnost presídenta francouz ské republiky. Z Paříže, 14. ledna. Ve včerejší schůzi le- vice senátu vyšlo na jevo, že kandidatura Poincaréova pro hodnost presi- denta republiky setkává se s vel- kým odporem v senátu. Vůdcové obou stran Combes a Clemenceau potírali kandi- daturu tu. Combes pokládá ministra orby Pamse za kandidáta protiklerikálních repu- blikánů. Clemenceau podporuje kandidaturu předsedy senátu Duboise. Několik senáto- rů vyslovilo přání, aby vláda dala vysvětlení v příčině zpátečnické politiky Millerandovy.
Julius Andrassy Jo Rauch Combes Clemenceau Dubois Millerandův Uhry Pešť Hradec Chorvatsko Tomašič Černovec Německo Berlín Paříž senát
10 article
Bývalý ministerský předseda Monis vzepřel se požadavku tomu, namítaje, že sice jsou všechny žaloby vnesené na politiku Milleran- dovu odůvodněny, že však demise Milleran- dova stačí. Potom ujal se slova Clemenceau a dotkl se také kandidatury Poinca- réovy. Pravil: „Kdyby se postupovalo, jak chce právě Monis, vydali bychom vládě vy- svědčení zachovalosti. Napřed bylo nám na- mluveno, že vzhledem na situaci zahraniční je demise ministra vojenství vyloučena. Potom zase bylo nám praveno jménem Evropy, že demise je nezbytná. Úkolem kongresu versaillského bude říci, jak o tom soudí.“ Tento výrok a toto dovolávání se kongresu jako rozhodčího proti Poincarénvi způsobil sensaci v politických kruzích a po- važuje se za smrtelnou ránu, zasazenou kan- didatuře Poincaréově. Z Paříže, 14. ledna. Za příčinou dnešníh sestoupení sněmovny je v kuloárech velký ruch. Situace horlivě se přetřásá. Rozšířeny jsou různé pověsti. Uznává se, že kandida- tura Poincaréova pro hodnos presidenta republiky je aféro Millerandovou otřesena. Tvrdí se. že Poincaré je roztrpčen, že chce od kandi- datury odstoupiti, ba že chce podati demis s celým kabinetem.
Clemenceau Poincarénev Millerandův Poincaré Evropa Paříž Monis
11 article
Aféra podplukovníka Du Paty de Clama. Z Paříže, 14. ledna. V dnešní schůzí po- slanecké sněmovny bude radikálními poslanc žádáno, aby vláda vyslovila na jevo nelibost svoji nad chováním dosavadního ministra vo- jenství Milleranda v aféře Paty de Clamaa ji rozřešila v ten rozum, že opětné dosazen tohoto důstojníka do armády zruší. Projednaná předloha o irské samosprávě. Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) V dolní sněmovně byla dnes skončena podrobná rozprava o home- rulové předloze. Nejdůležitější změna, která byl- usnesena ve 40denní poradě, týlá se z ave den zásady poměrného zastoupení při vol- bách do irského senátu a v jistých okresech při volbách do irské dolná sněmovny.
Pat Millerand Paříž Londýn dolní sněmovna
12 article
Boj politických stran ve španělsku. Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Výbor republi- kánsko-socialistické Unie ohlašuje rozhořče ný boj proti konservativcům. Ze španělské diplomacie. Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Bývalý liberální ministr Calbeton bude jmenován velevyslancem papežské stolice. Ruská vojenská opatření. Z Berlína, 14. ledna. („N. F. P.“) Dovídá- me se na kompetentních místech, že v Rusku bude co nejdříve uveřejněn carův rozkaz, kte- rým ponechávají se ve zbrani na- dále vojíni starších ročníků. Mongolské poselstvo v Petrohradě. Z Petrohradu, 14. ledna. Přibylo sem zvláštní mongolské poselstvo a žádalo ruskou vládu, ab zřídila v Mongolsku samostatné vyslanectví uznala neodvislost Mongolska, jejíhož- to uznání by docílilo také od jiných mocností. Rus- ká vláda označila žádost jako předčasnou. Jiskrové telegrafní stanice v Alfašce. Z Washingtonu, 13. ledna. (K. k.) Námořní od- dělení oznamuje, že příští středy bude odevzdáno k obchodnímu užívání šest jiskrových telegrafních stanic loďstva v Aljašce, totiž ve Švatém Pavlu, v Duč-Harbouru. Unalze, Kodiaku. Coedovanu a Sit- ce. Počínaje tímto dnem budou se přijímati předem zaplacené telegramy na lodi ve vodách aljašských
Calbeton Madrid Berlín Rusko Petrohrad Mongolsko Rus Washington Aljaška Švatý Pavel DučaHarbour Kodiak
13 title
Jednání o mír a povšechná
15 article
Obsah společné noty velmocí. Z Londýna, 13. ledna. [K. k.) Reuterova kancelář se dovídá z diplomatických kruhů. že text velmocenské noty byl te- legrafován do Cařihradu, aby by co nejdříve, v úterý nebo ve stře- du, předložen Portě. Nota jest stručná, ale rázná a bez vytáčivých frásí přechází pří- mo k věci. Dává Portějasnou, důraz- nou radu, že jest nutno vydati Dri- nopol a rozřešení otázky Egej- ských ostrovů ponechati mocno- stem. Jiných otázek se nota nedotýká. Podání velmocenské nóty odloženo. Z Berlína, 14. ledna. (K. k.) „Wolffova kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Podání velmocenské nóty bylo odloženo o denčidva dni, poněvadž německá vláda učinila jisté poznámky, pro něž je nutno předložiti nótu znova velevysla- necké koníerenci v Londýně. Vši- chni velevyslanci, vyjímaje německého, do- stali nyní instrukce, které však budou pozmě- něny následkem nového zkoumání nóty v Lon- dýně. Rozhodně se očekává, že nóta bude velevyslanci společně odevzdána ve čtvrtek. Z Berlína, 14. ledna. Změny, které Ně- mecko navrhlo v kolektivní notě, týkají se nikoliv merita požadavku, aby Turecko povo- lilo, nýbrž mají za účel, zmírniti značně velmi důrazný tón, ve kterém nota jes zredigována. Porta nebude velmocenské noty dbátí. Z Berlína, 14. ledna. „Vossische Ztgu. telegrafují z Paříže: V diplomatických kru- zích jsou připraveni, že Porta prostě společné noty, ve které se ji doporučuje, by postoupila Drinopol Bulharům, nebude dbáti, nýbrž bude ji prostě ignorovati, jsouc jista, že doho- da velmocí dále nejde a nepůjde, než k pou- hému theoretickému projevu nebo návrhu.
Reuterův Noto Wolffův Port Drinopol Bulhar Londýn Cařihrad Berlín Lon Turecko Paříž Vossische Ztg
16 article
Planý tlach s Turky. Z Berlina, 14. ledna. „Vossische Ztg. oznamuje z Londýna: Na zprávu, že turečti delegáti chystají se k odjezdu, prohlásil zá- stupce státu balkánského: „Jen ať si jdou to co nejdříve, abychom konečně mohli ohlá- siti, že příměří vypršelo. Nikdy jsme je ne- měli přijímati. Se špatnou jsme se potázali. že jsme promarnili 6 neděl planým tlachem s Turky. Nikdy jsme neměli válku zastavovati. Kdybychom byli v ní po- kračovali, byl by mír již několik neděl uza- vřen. Velké národní shromáždění turecké. Z Cařihradu, 14. ledna. Návrh velkého ve- zíra, svolati turecké národní shromáždění, byl sice ministerskou radou schválen, ale neby dosud sultánem sankcionován.
Turek Ztg Berlín Londýn Cařihrad
17 article Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský. Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) Jak se Reu- terova kancelář dovídá, prohlásil rumunský vyslanec Mišu po své dnešní konferenci s bul- harským předsedou sobrání drem. Danevem. že mezi Rumunskem a Bulharskem není ničeho, co by se nedalo snad- no urovnati. Jak v rumunských, tak iv bulharských kruzích převládá názor, že pokud jde o Rumunsko, situace se zlepšil a atmosféra jest jasnější. Z Bukurešti, 14. ledna. („N. F. P.“) Mezi ministerským předsedou, ruským a bulhar- ským vyslancem konají se časté porady. J naděje, že rozřešení sporu bulharsko-rumun- ského stane se ve smyslu příznivém. Z Berlína, 14. lecha. „Vossische Ztgu. telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že ru- ská diplomacie zahájila jednán vyrovnávaci mezi Bulharskem a Rumunskem, na základě kterého naděje na zachování míru podstatně se zlepšily. Z Bukurešti, 14. ledna. V informovaných kruzích se proslýchá, že v Londýně se stala dohoda v tom směru, aby bulhars k o-r u- munský spor byl vyřízen velevy slaneckou koníerencí. Z Bukureští, 14. ledna. („N. F. P.“) Zprá va, že ministerský předseda Majorescu obdr- žel vlastnoruční list cisaře Fran- tiška Josefa, prohlašuje se bezpod- statnou.
Miša Fran Josef Londýn Reo Rumunsko Bulharsko Bukurešť Berlín Petrohrad Vossische Ztg J nadát
18 article
Bulharský mínistr Teodorov u cara Mikuláše Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Car při jal dnes bulharského ministra financí Teodo- rova ve slyšení. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) V zasvěce- ných kruzích se ujišťuje, že ministr financi Teodorov, jemuž bylo uloženo požádati za sprostředkování Ruska k od- stranění všech obtiží v příčině uza- vření míru a rumunských požadavků, zhostil se dle dosavadních informací úspěšně svého poslání. Příští velké Bulharsko. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Ministerský předseda Gešov uveřejňuje v „Miru“ pod ná- zvem „Rok divů“ článek, ve kterém vzpomíná jaká těžká atmosféra byla na počátku roku 1912. Ministerský předseda výmluvnými slovy
Teodorov Mikuláš Petrohrad Rusko Bulharsko Mira
19 article
oceňuje skutečně podivuhodné dílo, které o té doby bylo provedno dík balkánskému sva- zu a nesmírné statečnosti spojených armád Toto dílo bude během počínajícího roku ko- runováno jiným divem: uskutečněnín dávného snu o Bulharsku tak vel- kém, jako bylo Bulharsko v ná- vrzích míru, sestavených r. 1878 v Sv. Štěpánu. Velké objednávky létadel pro ruské vojsko Z Londýna, 14. ledna. Z Petrohradu ozna- muje se sem, že ruská vláda objednala pro vojsko 116 jednoplošníků, z toho 70 u firmy moskevské a 36 v Petrohradě. Každé létadl obdrží 80koňový motor. Dále bylo objednáno 16 dvojplošníků s touž motorovou silou a do konstrukce vpravenou strojovou puškou.
Štěpán Bulharsko Londýn Petrohrad
20 article Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště. Turecká branná moc u čataldže, Gallipolea Dardanel. Z Londýna, 14. ledna. Cařihradský dopi- sovatel novin „Daily Mail“ oznamuje, že Tu- recko soustředilo již hlavní části své branné moci u Čataldže, Gallipole a Dardanel. Na čáře u Čataldže táboří prý 150 až 200.000 mužů dobře vycvičeného a náležitě vyzbrojeného vojska, a u Gallipole stojí 60.000 mužů, jejich výcvik a výzbroj prý vyhovují všem požadav- kům. Od tři neděl docházela z Malé Asie ustavičně čerstvá vojska. Opatření proti chystanému prý převratu Mladoturků.
Londýn Dardanely Asie Daily Maila Gallipola
21 article
Z Cařihradu, 13. ledna. (K. k.) V posled ních dnech obíhající, dle všeho asi bezdů- vodné pověsti o zamýšleném převra- tu Mladoturků tak se dnes rozšířily, že i policejní ředitelství jim uvěřilo. Na udání neznámého původu, že Mladoturci zamýšlejí útok na Portu za přítomnosti velkého vezíra. povolala policejní prefektur vojsko, které spěchalo k palác Porty, ministerstvu vojenství a k jiným důležitým budovám. ška- drona jízdy v kvapu projela ulicemi Perya cválala do Stambulu. Jeden prapor ob- sadil Portu a dosud jest z částí uvnitř vládní budovy a z části okolních domech. Dosud však se vyše- třováním nezjistilo, že by byl skutečně chy- stán útok na Portu. Tvrdí se, že velkovezín dostal výhrůžné listy, vyzývající h k demisi. Z Caříhradu, 13. ledna. (K. k.) Vláda se rozhodla co nejpřísněji zakročiti proti všem osobám, které rozšiřují falešné pověsti. Vojen- ský guvernér cařihradský uveřejňuje commu- niqué, v němž se praví: Poněvadž někteří no- vináři denně uveřejňují nepravdivé zprávy ministerské krisi a nynější situaci, které mají za účel podněcovati veřejné mínění a vládu v očích Evropy diskreditovati, což se rovná přímo zradě, bude použito přísných trestů- obsažených v ustanoveních o stavu obležen proti nim a všem osobám, které podobné po- věstí rozšiřují. žádné výtržnosti v obsazených krajích. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Bulharská telegrafní agentura vyvrací rozhodně všechny zprávy o domnělých výtržnostech bulharské- ho vojska v obsazených krajích.
Perya Port Cařihrad Stambul Evropa
22 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Představenstvo německých národních děl- níků jednalo v neděli o pokračování dorozumívací akce a usneslo se na projevu tohoto obsahu: předsta- venstvo strany německých dělníků v Čechách po- važuje obrat česko-německých dorozumívacích jed- nání naléhavě potřebným. Poněvadž jednání to vázne pro rozpory v jazykové otázce státních úřa- dů, jež význačně se dotýká zájmu celostátního očelávají němečtí národní dělníci, že vláda se ko- nečně v řečené otázce vysloví. Kdyby však vláda
Čechy
23 article
dále šla směrem, podporujícím české snahy a cíle, považovali by němečtí národní dělníci velmi věas- ným, aby němečtí říšští poslanci z Čech vyvodii z toho náležité důsledky, nebot není možno ve Vídni podporovati tutéž vládu, která napomahá k tomu, aby německá obstrukce v Praze se stala bezúčinnou. Němečtí národní dělníci vůbec nejsou zastou- peni v dorozumívací akci, ani nejsou členy nž- mecko-nacionálního svazu, který se strany něme- cké za akcí tou stojí. Přes to však jejich projev. nehledě k bezduchým radikálním přepjatostem. přece jen zřejmě sestaven je tak. aby pomáhal těm poslancům, kteří účastníky dorozumívací akce jsou.
Čo Vídeň Praha
24 article
Solidarita polsko-česká. (Původní dopis „Národních Listů“ ze Slezska.) Protestní ruch frýštátského okresu proti ob- mýšlenému vyslání dvou rozhodných a vášnivých protivníků českých, dra. Otta a Viktora Hofí- manna zemským výborem slezským do frýštát- ské okresní školní rady očividně roste. Jest to vy- světlitelno. Dr. Ott jest advokátem a starostou Bohumíně, jest ředitelem zemských drah a zuřivý germanisátor. Otec jeho byl v českých Michálko- vicích u Polské Ostravy českým starostou, jablko tu padlo hodně daleko od stromu. Viktor Hofí- mann, takto obchodník se suknem a galanter- ním zbožím ve Frýštátě, jest starostou frýštátským a proslavil se — jak známo — svým pověstným banketovým přípitkem o „české velezrádné pakáži“. Tyto dva muže chce zemský výbor slezský vyslatí do c. k. okresní školní rady frý- štátské, aby zastupovali zájmy českého a polského školství. Proti této provokaci ozvali se 3. t. m. čeští poslanci zemští, R. Gudrich, J. Lukeš a Jan Poppe, protestujíce u zemského výboru proti ob- mýšlenému doplnění beztak převážnou většinou nám již sestavením svým nepříznivé c. k. okresní školní radý. Poslanci intervenovali u referenta dra. Pohla a připojil se k českým poslancům i příse- dící zemského výboru a polský poslanec dr. Mi- chejda, jenž prohlásil, že v této záležitosti polští poslanci s českými jsou úplně solidárními. Věc tím rozhodnuta ještě není, ježto schůze, v níž se o věci mělo jednati, stano- vena byla odkladem na 21. t. m. V českých kruzích frýštátských zatím rozhoř- čení proti zemskému výboru stoupá a všechny obce okresu frýštátského spontáně proti obmýšle- nému znásilňování protestují. Frýštátsko má 28.103 Čechy. 20 českých škol a 6250 českých školáků.
Ott Hofí doktor R Gudrich J Lukeš Popp Pohl Čecho Slezsko Bohumín Ostrava
25 article
Všech dětí školu navštěvujících jest 21.000, vypadá tedy na české jedna plná třetina! Poláků jestv okresu 75.462 a Němců pouze 15.159. Poláci mají 34 škol. Němci pouze 10. Zastoupeni pak jsou Češi v c. k. okr. školní radě frýštátské pouze jedi- ným voleným z obcí Čechem, kdežto Poláci maji 5 zástupců a německá minorita má míti jich 7 — vedle německého předsedy! Tak snaží se germau nisace slezská uplatňovati své názovy o spravedl- nosti a slušnosti vůči slovanské majoritě 103.565 duší v okresuí Při takovémto věcí stavu není divno, že obce české naléhají na to, aby zemský výbor místo shora jmenovaných dvou německých šověnů vyslal do frýštátské okresní školní rady dva spra- vedlivé Čechy. Jen tak dá se křiklavý ne- poměr zastoupení aspoň poněkud zmírniti a po- chopitelné rozčilení české veřejnosti uklidniti.S pochopitelnou žádostivostí hledí proto všechna slovanská veřejnost schůzi zemského výboru ze dne 21. t. m. vstříc, aby seznala z rozhodnutí zem- ského výboru, záleží-li tomuto více na stupňování národnostního sporu, čí chce-li konečně přikloniti se k zásadám slušnosti a prosté spravedlnosti. zvláště v případě, kde ukázala se i vzácná, ba ve- lice řídká solidarita mezi Poláky a Če- chy přese všechno dnešní česko-polské napjetí Podle skutků poznáme jel
Polák Němec Čech Čecho Čechy
26 article Slovenské věci.
Slovenské věci. (Volební reforma sněmová v Uhrách. — Neustálý boj mezi klerikálv a svo- bodomyslnými živly na Slovensku. — 100letá památka úmrtí zakladatele slovenštiny Antona Bernolák a.) Volební reforma, kterou předložil minist, před- seda Ladislav Lukács uherskému sněmu, zaujala mysli všech, kdo se o veřejný život interesují. Od- roku 1874 dospěly konečně národy uherské tak daleko, že přinutily šlechtickou oligarchii maďar- skou aspoň k formálnímu ústupu. Už to, je mnoho, že Lukács a Tisza museli předstoupit před Uhry s návrhem volební opravy. Že jsou návrhy Tiszovy pod všecku kritiku a že sotva kdy nabudou zá- konné moci, nic nevadí. Tiszovci nejsou už tak silni, aby mohli vzdorovati celé zemi. Nás Slováky zajímá při celé věcí to, že návrhy Lukácsovsko- Tíszovské jsou nadmíru nepříznivé nejen dělnictvu
Bernolák Lukács Tisza Slovák Uhry Slovensko
27 title
FEUILLETON.
28 article Vdova po Puškinovi a poštmistr.
Vdova po Puškinovi a poštmistr. Dobře známá je z ruské literární historže sou- bojová aféra slavného ruského básníka Puškina. který zahynul (1837) tragickou smrti následkem smrtelného zranění v souboji, ke kterému došlo mezi Puškinem a mladým Francouzem panem d'Anthés, adoptovaným synem holandského vy- slance při ruském dvoře, barona Heeckerna, pro pomluvy, roztrušované osobními nepřáteli básníko- vými, kteří prohlašovali, že choť básníkova, mladá. bezúhonná dáma, vynikající nevšední krásou elegancí, udržuje milostný poměr s panem d'Anthés, který pojal za choť její sestru. Natalie Nikolajevna, vdova po Puškinovi, po sedmiletém vdovství provdala se znovu roku 1844 za důstojníka jízdní gardy carské, pozdějšího ge- nerála Petra Petroviče Lanského a žila s ním šťastně dlouhá léta. Ruský denník „Rěč“ přinesl nedávno zajímavou vzpominku na tuto Natalii Ni- kolajevnu, o jejím setkání s poštmistrem městečka Makarieva v Nižegorodské gubernii. Jednoho let- ního dne cestou na mužovy statky prožížděla Makarjevem Natalie Nikolajevna Puškiná -Lanská. a majíc se tu přeplaviti na pravý břeh Volhy, če- kala u přístaviště na prám. Mezitím, co si krátila dlouhou chvili zajímavou četbou svého oblíbeněho básníka, Musseta, přiblížil se k ní místní pošt- mistr Ivan Savič. Zajímala jej krásná, elegantní choť generálova, zapadnuvší v jeho rodné město. a neznaje ji blíže, neměl tušení, že je vdovou p slavném Puškinovi. Poštmistr složil jí uctivou poklonu a Natalie Nikolajevna si mu trpce stěžovala na zdlouhavou dopravu. „Kdybych s sebou neměla knihy, umře- la bych snad nudou!“ zakončila dáma svůj stesk. Smím věděti, co ráčí čísti Vaše Prevoschodi- tělstvo7“ zeptal se usměvavě makarjevský pošt- místr, ale hned na to se zle zamračší, uviděv cia tisk.
Puškin Francouz Anthés Heeckerna Nikolajevna Petro Petrovič Lanský Rěč Musset Savič Makarievo Puškiná
29 article
„Četl jste?“ zeptala se Nalalie Nikolajevna. „Nečetl. Vaše Prevoschoditělstvo! Neuči jsem se cizím jazykům. Miluji ruské spisovatele. „Kterého pak zvlášť milujete?“ zeptala se dá- ma radostně, hledic do dálky, jak přivádějí pá koní. „Žukovského, Vasilije, Timofejeva, Benediklo va!“ — chlubil se poštmistr, výjimečně sečtělý. „A který básník ze všech nejvic se vám libí? pokračovala Natalie Nikolajevna v literár- ním rozhovoru. „Co pak jsou. Vaše Prevoschoditělstvo, všichn lito proti Alexandru Sergčjeviči Puškinovil Za nic nestojí. To je docela jinačí básník!“ A poštmistr nadšeně pohlížeje do krásných, černých očí Natalie Nikolajevny, rozhovořil se o svém zamilovaném básniku, a náhle zakončil slovy: „Ale jenom jedno- ho je mi lito: že k vůli ženské zahynul ... k vůl ženské! Na kusy bych ji roztrhal, kdyby mně de rukou přišla!“ — — — Natažie Nikolajevna vyslechla do konce nadše- nou řeč poštmistrovu, a velitelsky si ho měřie odcházela beze slova, bez jediného vlidného po- kynutí hlavou, na přípravený mezitím k odjezdu prám.
Nikolajevna Žukovský Vasilij Timofejev Alexandr Natažie Nikolajevna Benediknout v
30 article
Odcházela pyšně, ani se neohlédnuvši na pana poštmistra, uklánějícího se až k zemi. Ukláněl se ještě, když přepadl ho známý mladíček, v jehož společnosti přišel k přísta- višti, hořkými výčitkami, proč ho dámě nepřed- stavil. „Časné je to na vás. představovat vás gene- rálkám!“ odbyl ho žertem makarjevský pošt- mistr. „Ne proto chtěl jsem jí býž představen, žeje generálova žena, ale protože je vdova po Puškino- vi, to je zajímavé. Krasavice! A pro ni ho zabi- li.... Ivane Saviči, probůh, co je vám? Nejste zdráv? Není vám dobrer Poštmistr vzdychnuv, sklesl na břeh položivý a zakalenýma zrakoma, bez dechu, ohlédi se na klidnou hladinu Volhy, po níž v dálce mizel prám s Natalií Nikolajevnou, dočitající svého Musseta. Celý rok prý poštmistr s hrůzou očekával pro- puštění ze služby, nebo aspoň pohnání před zoud. a všeobecný výsměch. Ale jeho obavy se ne- splnily. Paní generálová Lánská se patrně o svém líte- rárním rozhovoru s makarjevským poštmistrem ni- komu nezmínila. jh.
Savič Nikolajevna Puškino
31 article
K dějínám tureckého nekrologu. Středověk chýlil se ke konci. Pěstění sťarého umění a učenosti v Cařihradě bylo pominulo. Zi- skala tím ovšem kultura západní, která stala se dě- dičkou. Cařihrad však přeměněn ve špinavý kout Stambulu. Pro město nastala nová epocha. Každý ví, jak to od té doby s Cařihradem stojí. Asiatský despotismus, stupňovaný byzantinismus. haremové pletichy, povstání a vzbouření stálá, nimi pak spojená hromadná vraždění a jatky lid- ské! Zakliněni do křesťanského světa, tvořili Turci ode dávna nejhrozivější nebezpečí pro evropské státy: ale pak vymíraly i tato lidová rázovitost stát, jako vnitřně bylo zašlo řecké císařstvi: dáv- no pominulo již ono nebezpečí turecké, při němž v srdci Evropy zněla modlitba: Pane, zastav vra- žedné turecké výbojel Spuchřelý stát spokojil se tím, když aspoň Evropou byl trpěn a aspoň sám nebyl napaden. Již Selim II. chtěl počátkem minu- lého století správními reformami a zvláště obno- vou vojenství ve zmírající státní těleso novou krev včerpali, netušil však, že by musil veškeré poměry ze základu zvrátiti, kdyby rovnatí se chtěl se zá- padními velmocemi. Turban či fez jest konečně jedno a totéž, zde by se bylo musilo sáhnoutí na hlavní kořeny: náboženství, ethi ku. ústavu, umění, literaluru, vzdělání. tisk — a tak by zkrátka veškeré pojmy o těchto věcech v Turecku musíly se přetvořití. Ve- škeré sebe větší reformování bez těchto předpo- kladů zůstává marnou a pouze polovičatou prací.
Selim II Cařihrad Stambul Turec Evropa Turecko
32 article
Již Moltke starý usmál se, slyše, kterak po německém vzoru chce Turek zaváděti evrop- ské zvyky do turecké armády, která však prosáklá jest způsoby, jež jí islam předpisy svými vnucuje. Jakkoliv však reformační tato myšlenka předchůdce Mahomeda II. stála trůn i život, přece hleděl se i Mahomed II. přizpůsobiti a hlavní jeho starostí bylo: vojsko. Vojsko bylo nepohodlnou mocí, ba mocí — vedle jeho moci — silnější této. Jak má se tu prověsti reforma? Sul- tán chtěl ukázněné ovropské čety, vycvičené —a ve skutečnosti jak měly se věci? Orchan ve 14. století násilím odnímal křesťanským zajatcům kaž- dé páté děcko. Toto muselo býti dle jslamu vycho- váno a z mládí již přivykáno drsnotě tělesné i duševní. Sultán tím vypěstoval si surové, divoké povahy, dostal však také drzé, vzpurné čety, jež těžko daly se zdolati. Tato soldateska podělena byla různými výhodami, čímž přivábeno do ni mno- ho dobrovolníků, takže brzo vzrostla v čety přes 100.000 mužů čítající. Dělily se v Orta — v oddě- lení, která sama se spravovala a měla vlastní ve- lení. Byli to samostatní vojáci jako practorianí římští a ovšem i následky všechny se dostavily.
Turek Ort Sula
33 article
Vedle domýšlivosti, neuvěřitelná zpupnost a vzdo- rovitá protivenství, vypukávající co chvili ve vzpourách — toť byly počátky j aničárů — sta- rého to tureckého vojska. Mahmud rázně tu za- kročil. Náčelníci tlup byli získáni a počalo na trži- šti hlavním, kde hojná krmě masa se skýtala, se cvičením dle nového pořádku. Dlouho to však ne- trvalo. Nežli se nadál, vzbouřili se zpupní rebe- lové a, proklinajíce nový řád, za hojného plenění proháněli se městem, Pro vládu nastali okamžiko- vé kritičtíl Kdo měl nad cháskou tou nabýti moci velitelské? V této situaci rozvinut prapor proro- kův, pouliční boj byl nyní nezbytným. Velkovezír postavil se před Achmedii při hypodromu, široké massy hrnuly se pod jeho velení, neboť výhrady a privilegia nenáviděné soldatesky dávno již byly zlou krev vzbudily. Za válečného hesla: „Allah bu akbar“ vrhly se nové massy vojenské na staré janičary, kteří soustředili se v údolí akseraiském. kde měli svá kasárna, své masné hrnce, své pra- pory, svůj domov. Došlo ku pálení a vraždění. Voi- sko obklíčilo náměstí a janičarská čtvrt lehla po- pelem. Požárem zničena i pověstná mešita Orta, kdež kuly se nejvíce pikle a vzpoury nespokojen- ců. Zuřivé řádil boj muže naproti muži, meč t oheň zkázu rozséval. Do této vřavy zasáhla pak přibyvší děla a kartáči byly čety porubány. Když hrozná jatka byla skončena, krylo zem 20.000 mrtvol! Co zbylo, bylo vypovězeno, a pouze v ně- kolika řádech mnichů potajmu žije ještě starý duch. Zde bez předsudků kritisují se i některá na- řízení islamu — ovšem však pouze pěkně zticha tajně.
Mahmud Ort Allah bu
34 article
Postavení sultánovo bylo v první době osud- ným, moci staré osmanské říše více nebylo, bylr zbaven svého vojska. Ovšem i to bylo pomijející, neboť přece jen uplatňovala se jakási latentní fv- sická moc opět a opět. Osmanství stalo se však úplnou hříčkou a předmětem závistivé lačnosti. evropských říší. Vleklo se tak Turecko, vleklo, ja- ko nemocný muž, který nemůže ani žíti, ani umříti, živoříc, udržováno jsouc pouze uměle, ne vždy po- ctivým lavírováním a žárlivosti velmocí. Finančně stále více scházejic, nejsouc schopno vzpruhyz vnitra svého, vzmohlo se Turecko vždy jenom na chvilku. Podobá se, že jako uhasínající kaháneki Turecko tu a tam vzplálo ještě světělkem. Goethe pravil kdysi, že jest nemožno vy- hnati Turky z Evropy, aniž by vznícen byl světový požár. Turek prý může býti pouze obmezen, po- něvadž žádné velmoci nesmí připadnouti Cařihrad, nemá-li se státi současně pánem světa. Platí slova ta dnes také ještě? Není názor ten při dnešních dopravních prostředcích pouhou tradicí či před- sudkem? Nejsou si velmoci toho ještě všechny svorně vědomy? B. I
Goethe Turek Turecko Evropa Cařihrad