1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 14. ledna 1913.
Praha
4
article
Marannlavečerní liaty
předplácí za
V Praze v adminístraci
na měsís. . . . . . 9 K—
na čtvrt letn . . . . 6 K —
s dvoji donáškon:
a měste. . . . . . p
na čtvrt leta . . . . 7K21
va filialkách: v
na měsio. . . . .. 2/ K7 ao
Poštou:
na měsin. . . .
na čtvrt leta . . . .
s čvojí zásllkoo
sa měslo. . . . . e .
na čtvrt leta . . . . 1
V Praga
6
article
dání-
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za s k
Ve fliAlkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10k
večerni
. . . . . . . . 5b
nseráty
plati se hotevě napřed.
ředplaceni a inserty přijímá
úministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházn:l su táž
redakce, tiskárna a expeďine
„Národních Llstů
Rukopisy se nevraeeit.
7
article
Telefon „Národních Listů“
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
8
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Záležitost maloruské universíty v Halíčí.
Ze Lvova, 14. ledna. Ukrajinský svaz byl
svolán svým předsedou poslancem drem. K
Levickým na schůzi do Lvova na neděli. Bude
tam projednán stav záležitosti rusínské uni-
versity.
Noví členové archivní rady.
Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) [. Wiener Zeitung“.
Ministr vnitra jmenoval profesora na německé uni-
versitě v Praze dvos. z. dra. Adolfa Bachm an-
na a čestného prodesora na české universite
v Praze dvor. r. dra. Jaroslava Goll a na dobu
pěti let řádnými členy archivní rady.
Svými náměstky v předsednictvu archivní rady u-
stanovil ministr vnitra řádné členy tohoto sboru,
universitního profesora dra. Osvalda Redlicha
ve Vídni a profesora na české universitě v Praze
dvor. radu dra. Jaromíra Čelakovské ho.
Bachm
doktor
Goll
Osvald Redlich
Čelakovský
Lvov
Vídeň
Praha
Wiener Zeitung
9
article
Volební reforma v Uhrách.
Z Pešti, 14. ledna. Hr. Julius Andrassy
vyslovil se, že nemůže věřiti, že vláda chce
promrskati svoji volební reformu pomocí Pa-
vlikovou. To nebylo by, než skutkem samo-
lásky vládní. Na všechen způsob musí nynější
vláda umožniti volební reformu postupen
normálním, svým vlastním odchodem.
Dorozumívací akce v Chorvatsku.
Z Pešti, 14. ledna. Chorvatský ministr Jo-
sipovič účastní se honů, které pořádá biskup
dakovský Krapac a vejde při této příležitosti
ve styky s bývalým bánem Rakodzayem, bý-
valým bánem drem. Tomašičem a býv. bánem
bar. Rauchem, tolikéž pak s vůdci chorvatské
koalice. Je úmysl zahájiti akci dorozumívací.
Bukovinský sněm ukončen.
Z Černovců, 13. ledna. (K. k.) Zemský sněm byl
po vyřízení veškerých předloh skončen za obvyk-
lých formalit nadšeným provoláváním slávy Jeho
Veličenstvu císaři.
Zvýšení vojenských nákladů v Německu.
Z Berlína, 14. ledna. „Tägliche Rund-
schan“ oznamuje: Novou vojenskou předlo-
hou, která podána bude v únoru, žádáno bu-
de roční zvýšení vojenských nákladů o ce-
lých 75 milionů marek.
Kandídatury na hodnost presídenta francouz
ské republiky.
Z Paříže, 14. ledna. Ve včerejší schůzi le-
vice senátu vyšlo na jevo, že kandidatura
Poincaréova pro hodnost presi-
denta republiky setkává se s vel-
kým odporem v senátu. Vůdcové obou
stran Combes a Clemenceau potírali kandi-
daturu tu. Combes pokládá ministra orby
Pamse za kandidáta protiklerikálních repu-
blikánů. Clemenceau podporuje kandidaturu
předsedy senátu Duboise. Několik senáto-
rů vyslovilo přání, aby vláda dala vysvětlení
v příčině zpátečnické politiky Millerandovy.
Julius Andrassy
Jo
Rauch
Combes
Clemenceau
Dubois
Millerandův
Uhry
Pešť
Hradec
Chorvatsko
Tomašič
Černovec
Německo
Berlín
Paříž
senát
10
article
Bývalý ministerský předseda Monis vzepřel
se požadavku tomu, namítaje, že sice jsou
všechny žaloby vnesené na politiku Milleran-
dovu odůvodněny, že však demise Milleran-
dova stačí. Potom ujal se slova Clemenceau
a dotkl se také kandidatury Poinca-
réovy. Pravil: „Kdyby se postupovalo, jak
chce právě Monis, vydali bychom vládě vy-
svědčení zachovalosti. Napřed bylo nám na-
mluveno, že vzhledem na situaci zahraniční je
demise ministra vojenství vyloučena. Potom
zase bylo nám praveno jménem Evropy, že
demise je nezbytná. Úkolem kongresu
versaillského bude říci, jak o tom
soudí.“ Tento výrok a toto dovolávání se
kongresu jako rozhodčího proti Poincarénvi
způsobil sensaci v politických kruzích a po-
važuje se za smrtelnou ránu, zasazenou kan-
didatuře Poincaréově.
Z Paříže, 14. ledna. Za příčinou dnešníh
sestoupení sněmovny je v kuloárech velký
ruch. Situace horlivě se přetřásá. Rozšířeny
jsou různé pověsti. Uznává se, že kandida-
tura Poincaréova pro hodnos
presidenta republiky je aféro
Millerandovou otřesena. Tvrdí se.
že Poincaré je roztrpčen, že chce od kandi-
datury odstoupiti, ba že chce podati demis
s celým kabinetem.
Clemenceau
Poincarénev
Millerandův
Poincaré
Evropa
Paříž
Monis
11
article
Aféra podplukovníka Du Paty de Clama.
Z Paříže, 14. ledna. V dnešní schůzí po-
slanecké sněmovny bude radikálními poslanc
žádáno, aby vláda vyslovila na jevo nelibost
svoji nad chováním dosavadního ministra vo-
jenství Milleranda v aféře Paty de Clamaa
ji rozřešila v ten rozum, že opětné dosazen
tohoto důstojníka do armády zruší.
Projednaná předloha o irské samosprávě.
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) V dolní sněmovně
byla dnes skončena podrobná rozprava o home-
rulové předloze. Nejdůležitější změna, která byl-
usnesena ve 40denní poradě, týlá se z ave den
zásady poměrného zastoupení při vol-
bách do irského senátu a v jistých
okresech při volbách do irské dolná
sněmovny.
Pat
Millerand
Paříž
Londýn
dolní sněmovna
12
article
Boj politických stran ve španělsku.
Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Výbor republi-
kánsko-socialistické Unie ohlašuje rozhořče ný
boj proti konservativcům.
Ze španělské diplomacie.
Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Bývalý liberální
ministr Calbeton bude jmenován velevyslancem
papežské stolice.
Ruská vojenská opatření.
Z Berlína, 14. ledna. („N. F. P.“) Dovídá-
me se na kompetentních místech, že v Rusku
bude co nejdříve uveřejněn carův rozkaz, kte-
rým ponechávají se ve zbrani na-
dále vojíni starších ročníků.
Mongolské poselstvo v Petrohradě.
Z Petrohradu, 14. ledna. Přibylo sem zvláštní
mongolské poselstvo a žádalo ruskou vládu, ab
zřídila v Mongolsku samostatné vyslanectví
uznala neodvislost Mongolska, jejíhož-
to uznání by docílilo také od jiných mocností. Rus-
ká vláda označila žádost jako předčasnou.
Jiskrové telegrafní stanice v Alfašce.
Z Washingtonu, 13. ledna. (K. k.) Námořní od-
dělení oznamuje, že příští středy bude odevzdáno
k obchodnímu užívání šest jiskrových telegrafních
stanic loďstva v Aljašce, totiž ve Švatém Pavlu, v
Duč-Harbouru. Unalze, Kodiaku. Coedovanu a Sit-
ce. Počínaje tímto dnem budou se přijímati předem
zaplacené telegramy na lodi ve vodách aljašských
Calbeton
Madrid
Berlín
Rusko
Petrohrad
Mongolsko
Rus
Washington
Aljaška
Švatý Pavel
DučaHarbour
Kodiak
13
title
Jednání o mír a povšechná
15
article
Obsah společné noty velmocí.
Z Londýna, 13. ledna. [K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá z diplomatických kruhů.
že text velmocenské noty byl te-
legrafován do Cařihradu, aby by
co nejdříve, v úterý nebo ve stře-
du, předložen Portě. Nota jest stručná,
ale rázná a bez vytáčivých frásí přechází pří-
mo k věci. Dává Portějasnou, důraz-
nou radu, že jest nutno vydati Dri-
nopol a rozřešení otázky Egej-
ských ostrovů ponechati mocno-
stem. Jiných otázek se nota nedotýká.
Podání velmocenské nóty odloženo.
Z Berlína, 14. ledna. (K. k.) „Wolffova
kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Podání
velmocenské nóty bylo odloženo
o denčidva dni, poněvadž německá vláda
učinila jisté poznámky, pro něž je nutno
předložiti nótu znova velevysla-
necké koníerenci v Londýně. Vši-
chni velevyslanci, vyjímaje německého, do-
stali nyní instrukce, které však budou pozmě-
něny následkem nového zkoumání nóty v Lon-
dýně. Rozhodně se očekává, že nóta bude
velevyslanci společně odevzdána ve čtvrtek.
Z Berlína, 14. ledna. Změny, které Ně-
mecko navrhlo v kolektivní notě, týkají se
nikoliv merita požadavku, aby Turecko povo-
lilo, nýbrž mají za účel, zmírniti značně
velmi důrazný tón, ve kterém nota jes
zredigována.
Porta nebude velmocenské noty dbátí.
Z Berlína, 14. ledna. „Vossische Ztgu.
telegrafují z Paříže: V diplomatických kru-
zích jsou připraveni, že Porta prostě společné
noty, ve které se ji doporučuje, by postoupila
Drinopol Bulharům, nebude dbáti, nýbrž bude
ji prostě ignorovati, jsouc jista, že doho-
da velmocí dále nejde a nepůjde, než k pou-
hému theoretickému projevu nebo návrhu.
Reuterův
Noto
Wolffův
Port
Drinopol Bulhar
Londýn
Cařihrad
Berlín
Lon
Turecko
Paříž
Vossische Ztg
16
article
Planý tlach s Turky.
Z Berlina, 14. ledna. „Vossische Ztg.
oznamuje z Londýna: Na zprávu, že turečti
delegáti chystají se k odjezdu, prohlásil zá-
stupce státu balkánského: „Jen ať si jdou
to co nejdříve, abychom konečně mohli ohlá-
siti, že příměří vypršelo. Nikdy jsme je ne-
měli přijímati. Se špatnou jsme se potázali.
že jsme promarnili 6 neděl planým
tlachem s Turky. Nikdy jsme neměli
válku zastavovati. Kdybychom byli v ní po-
kračovali, byl by mír již několik neděl uza-
vřen.
Velké národní shromáždění turecké.
Z Cařihradu, 14. ledna. Návrh velkého ve-
zíra, svolati turecké národní shromáždění, byl
sice ministerskou radou schválen, ale neby
dosud sultánem sankcionován.
Turek
Ztg
Berlín
Londýn
Cařihrad
17
article
Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) Jak se Reu-
terova kancelář dovídá, prohlásil rumunský
vyslanec Mišu po své dnešní konferenci s bul-
harským předsedou sobrání drem. Danevem.
že mezi Rumunskem a Bulharskem
není ničeho, co by se nedalo snad-
no urovnati. Jak v rumunských, tak iv
bulharských kruzích převládá názor, že pokud
jde o Rumunsko, situace se zlepšil a
atmosféra jest jasnější.
Z Bukurešti, 14. ledna. („N. F. P.“) Mezi
ministerským předsedou, ruským a bulhar-
ským vyslancem konají se časté porady. J
naděje, že rozřešení sporu bulharsko-rumun-
ského stane se ve smyslu příznivém.
Z Berlína, 14. lecha. „Vossische Ztgu.
telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že ru-
ská diplomacie zahájila jednán
vyrovnávaci mezi Bulharskem a
Rumunskem, na základě kterého naděje
na zachování míru podstatně se zlepšily.
Z Bukurešti, 14. ledna. V informovaných
kruzích se proslýchá, že v Londýně se stala
dohoda v tom směru, aby bulhars k o-r u-
munský spor byl vyřízen velevy
slaneckou koníerencí.
Z Bukureští, 14. ledna. („N. F. P.“) Zprá
va, že ministerský předseda Majorescu obdr-
žel vlastnoruční list cisaře Fran-
tiška Josefa, prohlašuje se bezpod-
statnou.
Miša
Fran
Josef
Londýn
Reo
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Berlín
Petrohrad
Vossische Ztg
J nadát
18
article
Bulharský mínistr Teodorov u cara Mikuláše
Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Car při
jal dnes bulharského ministra financí Teodo-
rova ve slyšení.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) V zasvěce-
ných kruzích se ujišťuje, že ministr financi
Teodorov, jemuž bylo uloženo požádati
za sprostředkování Ruska k od-
stranění všech obtiží v příčině uza-
vření míru a rumunských požadavků, zhostil
se dle dosavadních informací úspěšně svého
poslání.
Příští velké Bulharsko.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Ministerský
předseda Gešov uveřejňuje v „Miru“ pod ná-
zvem „Rok divů“ článek, ve kterém vzpomíná
jaká těžká atmosféra byla na počátku roku
1912. Ministerský předseda výmluvnými slovy
Teodorov
Mikuláš
Petrohrad
Rusko
Bulharsko
Mira
19
article
oceňuje skutečně podivuhodné dílo, které o
té doby bylo provedno dík balkánskému sva-
zu a nesmírné statečnosti spojených armád
Toto dílo bude během počínajícího roku ko-
runováno jiným divem: uskutečněnín
dávného snu o Bulharsku tak vel-
kém, jako bylo Bulharsko v ná-
vrzích míru, sestavených r. 1878 v
Sv. Štěpánu.
Velké objednávky létadel pro ruské vojsko
Z Londýna, 14. ledna. Z Petrohradu ozna-
muje se sem, že ruská vláda objednala pro
vojsko 116 jednoplošníků, z toho 70 u firmy
moskevské a 36 v Petrohradě. Každé létadl
obdrží 80koňový motor. Dále bylo objednáno
16 dvojplošníků s touž motorovou silou a do
konstrukce vpravenou strojovou puškou.
Štěpán
Bulharsko
Londýn
Petrohrad
20
article
Zprávy z boliště.
Zprávy z boliště.
Turecká branná moc u čataldže, Gallipolea
Dardanel.
Z Londýna, 14. ledna. Cařihradský dopi-
sovatel novin „Daily Mail“ oznamuje, že Tu-
recko soustředilo již hlavní části své branné
moci u Čataldže, Gallipole a Dardanel. Na čáře
u Čataldže táboří prý 150 až 200.000 mužů
dobře vycvičeného a náležitě vyzbrojeného
vojska, a u Gallipole stojí 60.000 mužů, jejich
výcvik a výzbroj prý vyhovují všem požadav-
kům. Od tři neděl docházela z Malé Asie
ustavičně čerstvá vojska.
Opatření proti chystanému prý převratu
Mladoturků.
Londýn
Dardanely
Asie
Daily Maila
Gallipola
21
article
Z Cařihradu, 13. ledna. (K. k.) V posled
ních dnech obíhající, dle všeho asi bezdů-
vodné pověsti o zamýšleném převra-
tu Mladoturků tak se dnes rozšířily, že
i policejní ředitelství jim uvěřilo. Na udání
neznámého původu, že Mladoturci zamýšlejí
útok na Portu za přítomnosti velkého vezíra.
povolala policejní prefektur
vojsko, které spěchalo k palác
Porty, ministerstvu vojenství a
k jiným důležitým budovám. ška-
drona jízdy v kvapu projela ulicemi Perya
cválala do Stambulu. Jeden prapor ob-
sadil Portu a dosud jest z částí
uvnitř vládní budovy a z části
okolních domech. Dosud však se vyše-
třováním nezjistilo, že by byl skutečně chy-
stán útok na Portu. Tvrdí se, že velkovezín
dostal výhrůžné listy, vyzývající h
k demisi.
Z Caříhradu, 13. ledna. (K. k.) Vláda se
rozhodla co nejpřísněji zakročiti proti všem
osobám, které rozšiřují falešné pověsti. Vojen-
ský guvernér cařihradský uveřejňuje commu-
niqué, v němž se praví: Poněvadž někteří no-
vináři denně uveřejňují nepravdivé zprávy
ministerské krisi a nynější situaci, které mají
za účel podněcovati veřejné mínění a vládu
v očích Evropy diskreditovati, což se rovná
přímo zradě, bude použito přísných trestů-
obsažených v ustanoveních o stavu obležen
proti nim a všem osobám, které podobné po-
věstí rozšiřují.
žádné výtržnosti v obsazených krajích.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Bulharská
telegrafní agentura vyvrací rozhodně všechny
zprávy o domnělých výtržnostech bulharské-
ho vojska v obsazených krajích.
Perya
Port
Cařihrad
Stambul
Evropa
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Představenstvo německých národních děl-
níků
jednalo v neděli o pokračování dorozumívací akce
a usneslo se na projevu tohoto obsahu: předsta-
venstvo strany německých dělníků v Čechách po-
važuje obrat česko-německých dorozumívacích jed-
nání naléhavě potřebným. Poněvadž jednání to
vázne pro rozpory v jazykové otázce státních úřa-
dů, jež význačně se dotýká zájmu celostátního
očelávají němečtí národní dělníci, že vláda se ko-
nečně v řečené otázce vysloví. Kdyby však vláda
Čechy
23
article
dále šla směrem, podporujícím české snahy a cíle,
považovali by němečtí národní dělníci velmi věas-
ným, aby němečtí říšští poslanci z Čech vyvodii
z toho náležité důsledky, nebot není možno ve
Vídni podporovati tutéž vládu, která napomahá
k tomu, aby německá obstrukce v Praze se stala
bezúčinnou.
Němečtí národní dělníci vůbec nejsou zastou-
peni v dorozumívací akci, ani nejsou členy nž-
mecko-nacionálního svazu, který se strany něme-
cké za akcí tou stojí. Přes to však jejich projev.
nehledě k bezduchým radikálním přepjatostem.
přece jen zřejmě sestaven je tak. aby pomáhal těm
poslancům, kteří účastníky dorozumívací akce
jsou.
Čo
Vídeň
Praha
24
article
Solidarita polsko-česká.
(Původní dopis „Národních Listů“ ze Slezska.)
Protestní ruch frýštátského okresu proti ob-
mýšlenému vyslání dvou rozhodných a vášnivých
protivníků českých, dra. Otta a Viktora Hofí-
manna zemským výborem slezským do frýštát-
ské okresní školní rady očividně roste. Jest to vy-
světlitelno. Dr. Ott jest advokátem a starostou
Bohumíně, jest ředitelem zemských drah a zuřivý
germanisátor. Otec jeho byl v českých Michálko-
vicích u Polské Ostravy českým starostou, jablko
tu padlo hodně daleko od stromu. Viktor Hofí-
mann, takto obchodník se suknem a galanter-
ním zbožím ve Frýštátě, jest starostou frýštátským
a proslavil se — jak známo — svým pověstným
banketovým přípitkem o „české velezrádné
pakáži“. Tyto dva muže chce zemský výbor
slezský vyslatí do c. k. okresní školní rady frý-
štátské, aby zastupovali zájmy českého a polského
školství.
Proti této provokaci ozvali se 3. t. m. čeští
poslanci zemští, R. Gudrich, J. Lukeš a Jan
Poppe, protestujíce u zemského výboru proti ob-
mýšlenému doplnění beztak převážnou většinou
nám již sestavením svým nepříznivé c. k. okresní
školní radý. Poslanci intervenovali u referenta dra.
Pohla a připojil se k českým poslancům i příse-
dící zemského výboru a polský poslanec dr. Mi-
chejda, jenž prohlásil, že v této záležitosti
polští poslanci s českými jsou úplně
solidárními. Věc tím rozhodnuta ještě není,
ježto schůze, v níž se o věci mělo jednati, stano-
vena byla odkladem na 21. t. m.
V českých kruzích frýštátských zatím rozhoř-
čení proti zemskému výboru stoupá a všechny
obce okresu frýštátského spontáně proti obmýšle-
nému znásilňování protestují. Frýštátsko má 28.103
Čechy. 20 českých škol a 6250 českých školáků.
Ott
Hofí
doktor
R Gudrich
J Lukeš
Popp
Pohl
Čecho
Slezsko
Bohumín
Ostrava
25
article
Všech dětí školu navštěvujících jest 21.000, vypadá
tedy na české jedna plná třetina! Poláků jestv
okresu 75.462 a Němců pouze 15.159. Poláci mají
34 škol. Němci pouze 10. Zastoupeni pak jsou Češi
v c. k. okr. školní radě frýštátské pouze jedi-
ným voleným z obcí Čechem, kdežto Poláci maji
5 zástupců a německá minorita má míti jich 7 —
vedle německého předsedy! Tak snaží se germau
nisace slezská uplatňovati své názovy o spravedl-
nosti a slušnosti vůči slovanské majoritě 103.565
duší v okresuí
Při takovémto věcí stavu není divno, že obce
české naléhají na to, aby zemský výbor místo
shora jmenovaných dvou německých šověnů vyslal
do frýštátské okresní školní rady dva spra-
vedlivé Čechy. Jen tak dá se křiklavý ne-
poměr zastoupení aspoň poněkud zmírniti a po-
chopitelné rozčilení české veřejnosti uklidniti.S
pochopitelnou žádostivostí hledí proto všechna
slovanská veřejnost schůzi zemského výboru ze
dne 21. t. m. vstříc, aby seznala z rozhodnutí zem-
ského výboru, záleží-li tomuto více na stupňování
národnostního sporu, čí chce-li konečně přikloniti
se k zásadám slušnosti a prosté spravedlnosti.
zvláště v případě, kde ukázala se i vzácná, ba ve-
lice řídká solidarita mezi Poláky a Če-
chy přese všechno dnešní česko-polské napjetí
Podle skutků poznáme jel
Polák
Němec
Čech
Čecho
Čechy
26
article
Slovenské věci.
Slovenské věci.
(Volební reforma sněmová v Uhrách.
— Neustálý boj mezi klerikálv a svo-
bodomyslnými živly na Slovensku. —
100letá památka úmrtí zakladatele
slovenštiny Antona Bernolák a.)
Volební reforma, kterou předložil minist, před-
seda Ladislav Lukács uherskému sněmu, zaujala
mysli všech, kdo se o veřejný život interesují. Od-
roku 1874 dospěly konečně národy uherské tak
daleko, že přinutily šlechtickou oligarchii maďar-
skou aspoň k formálnímu ústupu. Už to, je mnoho,
že Lukács a Tisza museli předstoupit před Uhry
s návrhem volební opravy. Že jsou návrhy Tiszovy
pod všecku kritiku a že sotva kdy nabudou zá-
konné moci, nic nevadí. Tiszovci nejsou už tak
silni, aby mohli vzdorovati celé zemi. Nás Slováky
zajímá při celé věcí to, že návrhy Lukácsovsko-
Tíszovské jsou nadmíru nepříznivé nejen dělnictvu
Bernolák
Lukács
Tisza
Slovák
Uhry
Slovensko
28
article
Vdova po Puškinovi a poštmistr.
Vdova po Puškinovi a poštmistr.
Dobře známá je z ruské literární historže sou-
bojová aféra slavného ruského básníka Puškina.
který zahynul (1837) tragickou smrti následkem
smrtelného zranění v souboji, ke kterému došlo
mezi Puškinem a mladým Francouzem panem
d'Anthés, adoptovaným synem holandského vy-
slance při ruském dvoře, barona Heeckerna, pro
pomluvy, roztrušované osobními nepřáteli básníko-
vými, kteří prohlašovali, že choť básníkova, mladá.
bezúhonná dáma, vynikající nevšední krásou
elegancí, udržuje milostný poměr s panem
d'Anthés, který pojal za choť její sestru.
Natalie Nikolajevna, vdova po Puškinovi, po
sedmiletém vdovství provdala se znovu roku 1844
za důstojníka jízdní gardy carské, pozdějšího ge-
nerála Petra Petroviče Lanského a žila s ním
šťastně dlouhá léta. Ruský denník „Rěč“ přinesl
nedávno zajímavou vzpominku na tuto Natalii Ni-
kolajevnu, o jejím setkání s poštmistrem městečka
Makarieva v Nižegorodské gubernii. Jednoho let-
ního dne cestou na mužovy statky prožížděla
Makarjevem Natalie Nikolajevna Puškiná -Lanská.
a majíc se tu přeplaviti na pravý břeh Volhy, če-
kala u přístaviště na prám. Mezitím, co si krátila
dlouhou chvili zajímavou četbou svého oblíbeněho
básníka, Musseta, přiblížil se k ní místní pošt-
mistr Ivan Savič. Zajímala jej krásná, elegantní
choť generálova, zapadnuvší v jeho rodné město.
a neznaje ji blíže, neměl tušení, že je vdovou p
slavném Puškinovi.
Poštmistr složil jí uctivou poklonu a Natalie
Nikolajevna si mu trpce stěžovala na zdlouhavou
dopravu. „Kdybych s sebou neměla knihy, umře-
la bych snad nudou!“ zakončila dáma svůj stesk.
Smím věděti, co ráčí čísti Vaše Prevoschodi-
tělstvo7“ zeptal se usměvavě makarjevský pošt-
místr, ale hned na to se zle zamračší, uviděv cia
tisk.
Puškin
Francouz
Anthés
Heeckerna
Nikolajevna
Petro Petrovič Lanský
Rěč
Musset
Savič
Makarievo
Puškiná
29
article
„Četl jste?“ zeptala se Nalalie Nikolajevna.
„Nečetl. Vaše Prevoschoditělstvo! Neuči
jsem se cizím jazykům. Miluji ruské spisovatele.
„Kterého pak zvlášť milujete?“ zeptala se dá-
ma radostně, hledic do dálky, jak přivádějí pá
koní.
„Žukovského, Vasilije, Timofejeva, Benediklo
va!“ — chlubil se poštmistr, výjimečně sečtělý.
„A který básník ze všech nejvic se vám
libí? pokračovala Natalie Nikolajevna v literár-
ním rozhovoru.
„Co pak jsou. Vaše Prevoschoditělstvo, všichn
lito proti Alexandru Sergčjeviči Puškinovil Za nic
nestojí. To je docela jinačí básník!“ A poštmistr
nadšeně pohlížeje do krásných, černých očí Natalie
Nikolajevny, rozhovořil se o svém zamilovaném
básniku, a náhle zakončil slovy: „Ale jenom jedno-
ho je mi lito: že k vůli ženské zahynul ... k vůl
ženské! Na kusy bych ji roztrhal, kdyby mně de
rukou přišla!“ — — —
Natažie Nikolajevna vyslechla do konce nadše-
nou řeč poštmistrovu, a velitelsky si ho měřie
odcházela beze slova, bez jediného vlidného po-
kynutí hlavou, na přípravený mezitím k odjezdu
prám.
Nikolajevna
Žukovský
Vasilij
Timofejev
Alexandr
Natažie Nikolajevna
Benediknout v
30
article
Odcházela pyšně, ani se neohlédnuvši na pana
poštmistra, uklánějícího se až k zemi.
Ukláněl se ještě, když přepadl ho známý
mladíček, v jehož společnosti přišel k přísta-
višti, hořkými výčitkami, proč ho dámě nepřed-
stavil.
„Časné je to na vás. představovat vás gene-
rálkám!“ odbyl ho žertem makarjevský pošt-
mistr.
„Ne proto chtěl jsem jí býž představen, žeje
generálova žena, ale protože je vdova po Puškino-
vi, to je zajímavé. Krasavice! A pro ni ho zabi-
li.... Ivane Saviči, probůh, co je vám? Nejste
zdráv? Není vám dobrer
Poštmistr vzdychnuv, sklesl na břeh položivý
a zakalenýma zrakoma, bez dechu, ohlédi se na
klidnou hladinu Volhy, po níž v dálce mizel prám
s Natalií Nikolajevnou, dočitající svého Musseta.
Celý rok prý poštmistr s hrůzou očekával pro-
puštění ze služby, nebo aspoň pohnání před zoud.
a všeobecný výsměch. Ale jeho obavy se ne-
splnily.
Paní generálová Lánská se patrně o svém líte-
rárním rozhovoru s makarjevským poštmistrem ni-
komu nezmínila.
jh.
Savič
Nikolajevna
Puškino
31
article
K dějínám tureckého nekrologu.
Středověk chýlil se ke konci. Pěstění sťarého
umění a učenosti v Cařihradě bylo pominulo. Zi-
skala tím ovšem kultura západní, která stala se dě-
dičkou. Cařihrad však přeměněn ve špinavý kout
Stambulu. Pro město nastala nová epocha.
Každý ví, jak to od té doby s Cařihradem stojí.
Asiatský despotismus, stupňovaný byzantinismus.
haremové pletichy, povstání a vzbouření stálá,
nimi pak spojená hromadná vraždění a jatky lid-
ské! Zakliněni do křesťanského světa, tvořili Turci
ode dávna nejhrozivější nebezpečí pro evropské
státy: ale pak vymíraly i tato lidová rázovitost
stát, jako vnitřně bylo zašlo řecké císařstvi: dáv-
no pominulo již ono nebezpečí turecké, při němž
v srdci Evropy zněla modlitba: Pane, zastav vra-
žedné turecké výbojel Spuchřelý stát spokojil se
tím, když aspoň Evropou byl trpěn a aspoň sám
nebyl napaden. Již Selim II. chtěl počátkem minu-
lého století správními reformami a zvláště obno-
vou vojenství ve zmírající státní těleso novou krev
včerpali, netušil však, že by musil veškeré poměry
ze základu zvrátiti, kdyby rovnatí se chtěl se zá-
padními velmocemi. Turban či fez jest konečně
jedno a totéž, zde by se bylo musilo sáhnoutí na
hlavní kořeny: náboženství, ethi ku.
ústavu, umění, literaluru, vzdělání.
tisk — a tak by zkrátka veškeré pojmy
o těchto věcech v Turecku musíly se přetvořití. Ve-
škeré sebe větší reformování bez těchto předpo-
kladů zůstává marnou a pouze polovičatou prací.
Selim II
Cařihrad
Stambul
Turec
Evropa
Turecko
32
article
Již Moltke starý usmál se, slyše, kterak po
německém vzoru chce Turek zaváděti evrop-
ské zvyky do turecké armády, která však
prosáklá jest způsoby, jež jí islam předpisy
svými vnucuje. Jakkoliv však reformační tato
myšlenka předchůdce Mahomeda II. stála trůn i
život, přece hleděl se i Mahomed II. přizpůsobiti
a hlavní jeho starostí bylo: vojsko. Vojsko bylo
nepohodlnou mocí, ba mocí — vedle jeho moci —
silnější této. Jak má se tu prověsti reforma? Sul-
tán chtěl ukázněné ovropské čety, vycvičené —a
ve skutečnosti jak měly se věci? Orchan ve 14.
století násilím odnímal křesťanským zajatcům kaž-
dé páté děcko. Toto muselo býti dle jslamu vycho-
váno a z mládí již přivykáno drsnotě tělesné i
duševní. Sultán tím vypěstoval si surové, divoké
povahy, dostal však také drzé, vzpurné čety, jež
těžko daly se zdolati. Tato soldateska podělena
byla různými výhodami, čímž přivábeno do ni mno-
ho dobrovolníků, takže brzo vzrostla v čety přes
100.000 mužů čítající. Dělily se v Orta — v oddě-
lení, která sama se spravovala a měla vlastní ve-
lení. Byli to samostatní vojáci jako practorianí
římští a ovšem i následky všechny se dostavily.
Turek
Ort
Sula
33
article
Vedle domýšlivosti, neuvěřitelná zpupnost a vzdo-
rovitá protivenství, vypukávající co chvili ve
vzpourách — toť byly počátky j aničárů — sta-
rého to tureckého vojska. Mahmud rázně tu za-
kročil. Náčelníci tlup byli získáni a počalo na trži-
šti hlavním, kde hojná krmě masa se skýtala, se
cvičením dle nového pořádku. Dlouho to však ne-
trvalo. Nežli se nadál, vzbouřili se zpupní rebe-
lové a, proklinajíce nový řád, za hojného plenění
proháněli se městem, Pro vládu nastali okamžiko-
vé kritičtíl Kdo měl nad cháskou tou nabýti moci
velitelské? V této situaci rozvinut prapor proro-
kův, pouliční boj byl nyní nezbytným. Velkovezír
postavil se před Achmedii při hypodromu, široké
massy hrnuly se pod jeho velení, neboť výhrady a
privilegia nenáviděné soldatesky dávno již byly
zlou krev vzbudily. Za válečného hesla: „Allah bu
akbar“ vrhly se nové massy vojenské na staré
janičary, kteří soustředili se v údolí akseraiském.
kde měli svá kasárna, své masné hrnce, své pra-
pory, svůj domov. Došlo ku pálení a vraždění. Voi-
sko obklíčilo náměstí a janičarská čtvrt lehla po-
pelem. Požárem zničena i pověstná mešita Orta,
kdež kuly se nejvíce pikle a vzpoury nespokojen-
ců. Zuřivé řádil boj muže naproti muži, meč t
oheň zkázu rozséval. Do této vřavy zasáhla pak
přibyvší děla a kartáči byly čety porubány. Když
hrozná jatka byla skončena, krylo zem 20.000
mrtvol! Co zbylo, bylo vypovězeno, a pouze v ně-
kolika řádech mnichů potajmu žije ještě starý
duch. Zde bez předsudků kritisují se i některá na-
řízení islamu — ovšem však pouze pěkně zticha
tajně.
Mahmud
Ort
Allah bu
34
article
Postavení sultánovo bylo v první době osud-
ným, moci staré osmanské říše více nebylo, bylr
zbaven svého vojska. Ovšem i to bylo pomijející,
neboť přece jen uplatňovala se jakási latentní fv-
sická moc opět a opět. Osmanství stalo se však
úplnou hříčkou a předmětem závistivé lačnosti.
evropských říší. Vleklo se tak Turecko, vleklo, ja-
ko nemocný muž, který nemůže ani žíti, ani umříti,
živoříc, udržováno jsouc pouze uměle, ne vždy po-
ctivým lavírováním a žárlivosti velmocí. Finančně
stále více scházejic, nejsouc schopno vzpruhyz
vnitra svého, vzmohlo se Turecko vždy jenom na
chvilku. Podobá se, že jako uhasínající kaháneki
Turecko tu a tam vzplálo ještě světělkem.
Goethe pravil kdysi, že jest nemožno vy-
hnati Turky z Evropy, aniž by vznícen byl světový
požár. Turek prý může býti pouze obmezen, po-
něvadž žádné velmoci nesmí připadnouti Cařihrad,
nemá-li se státi současně pánem světa. Platí slova
ta dnes také ještě? Není názor ten při dnešních
dopravních prostředcích pouhou tradicí či před-
sudkem? Nejsou si velmoci toho ještě všechny
svorně vědomy?
B. I
Goethe
Turek
Turecko
Evropa
Cařihrad