Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3« bod. odpoledni. Předplácí ee v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

2

DOPISY (rankováné a podopsané přijímá

3

měsíčně . čtvrtletně půlletné . celoročné

4

v Praze: . 8 „ 30 „ •13 „ 20 „

Praha

5

poštou:

6

CECH.

7

r e d a, Is: c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Rukopieúv nevracíme a nepodepeaných nedbáme.

8

Jednotlivá čiela 5 kr. 8 nedělná přílohou ti kr.

9

REKLAMACE nerapeéetěné postlány budtež nefrankovány.

10

Inseráty počítáme nejlevněji.

11

ČÍSLO'111.

12

V Praze, ve čtvrtek dne 17. května 1894.

Praha

13

Ročník XXVI.

14 article Z Londýna.

Z Londýna. V Prase, 17. května.

Londýn

15 article

(Církevní aňatky. — Konfeaio- nální rospor. — Rosklad armády ■ pásy. — Z manieiakého ráje an glikánekýoh dětí) .Old England* — starobylá Anglie s institucemi nejsvobodnějšími v Evropě sňatku civilního dosud nemá. Kterak jen může její světový obchod a světovláda obstati bez sňatku civilního?! Zdaž ze čtenářů kdo kdy četl, že by návrh podobný uherskému do anglického parlamentu byl podán ? Angličan s houževnatostí povšechně známou udržuje si mnohé instituce z dob katolických a z nich nejvýše ei váží sňatku církevního. Nevíme, co by se tam ministru stalo, vytasil-li by se s návrhem takovým. Nevole lidu by jej okamžitě smetla. Lid anglický jest velmi nábožný. Bible nechybí v žádné rodině. Tam i dosud otec rodiny s dětmi při jídle se modlí. Tomuto církevnímu rázu manželství má i Angličan poměrný zdar svého rodinného životajco děkovati. • Byť i ve kruzich vyšších rodinné škandály — rozvody — často se opakovaly, nižší vrstvy lidu mají pravidelně rodinný život spořádaný, kterémuž mají co děkovati, že tam mladistvých zločinci i poměrně jest nejméně.

Angličan Anglie Evropa Old England

16 article

Starý zvyk Angličanů čisti všude z bi Ые — jak jsme nedávno pověděli i ve ško lách — vyvolal v londýnských nemocnicích konfesionelní spor. Na německou nemocnici v Londýně přispívá ročně císař rakouský, král pruský a bavorský. Docházejí i příspěvky od boháčů z pevniny. Co do vyznání jest nemocnice protestantská. Pro testantský kazatel dvakráte v témdnu předčítá z bible a v neděli koná služby boží dle protestantského. Diakonisky z Kaisers- wertu obsluhují nemocné. Tomuto konfe sionálnímu rázu opřeli se právě katolíci a židé, jelikož ne bezdůvodně dělají správě nemocnice výtky, že prušáčtí kazatelé dělají tam proselyty. V nemocnici je 160 postelí. Mezi ne mocnými bylo právě 18 židů a 16 katolíků, kteříž usilují o to, aby i o jejich duchovni: potřeby bylo stejně postaráno. Jelikož kato líci a židi vyhrožují své příspěvky zastavili vyjednává se, aby katolíci jakož i židi měli mistnosti zvláštní pro své duchovní. Platí zde přísloví : „Where is a will, there is way“ — kde je pevná vůle, tam najde se i cesta к cíli.

Angličan Londýn

17 article

Ve svobodné Anglii každé vyznání hlási se ku svému právu. Rozklad armády spásy zdá se býti neodvratný^ a sice pro dluhy. Vypuklí v armádě gen. Bootba odboj. Pan generál své důstojníky platí pramizerně. On sám se svoji četnou rodinou a se svým štábem žije velmi nóbl. Ostatní vojsko musí se životem všelijak protloukati. Ze všech sbírek musejil oficíři odváděti panu generálu 10 procent. Mnohý důstojník jeho armády beře gáže všeho všudy 5 šilingů týdně, úhrnem 3 zl Ženatí mají 10 šilingů. Důstojníci často obědvají „u slunce* — jsou totiž bez groše. Jsou často nuceni dožadovati se jídla u mužstva Proto jich mnoho již desertovalo Za minulý rok jich odešlo z armády 1200. I vojáci odcházejí. Toho „pokání* nasytí brzy a každý se ohlíží po nějakém vyražení jiném. V poslední době byly skandály velmi mrzuté z rodinného života armády spásy před soudem projednány. Ms. R a p k i n s, štábní důstojník v armádě spásy, vyjádřil se, že ve 2—3 letech armáda se rozpadne. Z manželského ráje anglikánských du ebovních dělal minulého týdne nemalou Rensaci případ rectora kostela P. Marie Bayota v Beswicku, blíže Manchestru. Lady reverenda Bayota je již na 10. rok oddána pití. Lékař o ní seznal již dávno * úvahu : Bdí-li stát nad

Ženatý P Bayota Anglie Beswicko Bayota

18 article

Obyčejně v opilství dává se do řvaní a dělá p. manželu škandál před celým městem. Posledně r. 1893 — bodla ho nožem v posteli. Nežijí spolu již ode dvou roků. Sám soudce vyjádřil své podivení nad takou hroznou ženou. Byli rozvedeni.

19 article Fotografování vrahů v novinách.

Fotografování vrahů v novinách. —al. К tomuto článku našemu ze dne 8. května zasílá nám přítel našeho listu tuto , aby se lidu neprodávaly zkažené potraviny, má i bdíti, aby tím, na trh duševní spotřeby nepřivážely se z ti skáren zkažené potraviny duševní. Ví-li s rady, kdykoliv jeho ústavní instituce je ohrožena, má si uměti též poradili, když běží o zájem sociální. Přísných opatření, ze zhýralosti jichž užívá proti anarchismu, nechť užije i proti žurnalistice revolverové a karnevalské, jejíž cílem není snad přímé poškození zájmů společenských, jež je však z toho důvodu nemorální, že je vypočítaná na lidskou hlou post a že je pastí na lidské kapsy.

20 article

Zločiny jsou tak staré, jako člověčenstvo ; to vsak nikoho neoprávňuje, aby v nich viděl něco s povahou lidskou srostlého o nich psal tonem lascivním. Zárodek ke zlému je v každém z nás ; hůře je, živí li se ten zárodek. Nikdo nemysliž, že hnusnost zůstává hnusností a nikoho к zlému nesvede; kriminální statistika nabyla jiných skuSencstí. Brzy po vraždách HngonaSenka sprovodil se světa milenku svon v Lublani jakýsi Wozeli na týž způsob ; čin K: Rösslera (obrání bohatého mlynáře kdesi v Ústí pod záminkon falešných bankovek) se brzy na to opakoval ; vrah úředníka poštovního ▼ Berlíně veřejné vyznal, že ho přimělo ku vraždě čtení o Francesconim. — Vystouplí trestnici posílají do trestnice svým známým výstřižky z novin, pravidelně ze soudní siné a to takové, jež jednají o zločinu, jaký i oni spáchali ; pyšné počínání si před soudem, dělání si blázna ze soudce, neslušné řeči, žertovní ton a bagatelisování zlého činu zdá se kriminálnímu světu nejvíce se zamlouvali. Již to by mohlo býti žurnali etice dotyčné výstražným napomenutím. — Úlohou žurnalistiky je, aby nás seznamovala в událostmi nejen nejbližšího okolí, ale i světa nej vzdálenějšího, s příhodami nejen příkladnými a {kazy potěšitelnými, ale i výstražnými.

HngonaSenka Rössler Lublaň Ústí Berlín

21 article

Spatné musí se však podali jak je a kousek toho realismu neškodí ; není ani povinností ani právem novinářským, dělali z černého bílé. Líčili zlé tak, aby neod- atrašovalo, hnus nebudilo, nýbrž úsměv ve tváři, je nanejméně velikou chybou ; rubrika soudní síň* není žádná novela, ani feuil leton. Větší listy mají pro ni zvláštní pracovníky, kteří po čase avancují pod čáru, neb na zpravodaje a z té příčiny hledí si naklonili čtenáře i majitele listu, nikoli psychologicky prohloubeným referátem o příčinách poklesku a jakousi mravnou apostrofou na širší obecenstvo, nýbrž pěkným ro mánovým slohem. Tato rubrika měla by býti právě zastoupena v redakcích muži starými, zkušenými, kteří nedívají se na svět zbarvenými skly dvacetiletého jinocha, kteři dovedou říci i tak zv. „zachovalému* čtenář štvu pravdu do očí a troufají si bez okolků vyslovili, mnoho-li viny nese na tom kterém ihnu mravní zanedbanost a znustlost zlo čince a jak dalece zodpovědnou je celá společnost, t. j. chybné názory a smutné zjevy doby. Bez znalosti však lidského ži vota, bez vážnějši přípravy a delší úvahy, co je vlastně zločin jaké jeho následky, jak ehko je stati se zločincem v jistých pomě- . _ . rech života, nebo dokonce bez vážného po- „hopeless inebriate* — beznadějné jímání života ' * ' alkoholická. jaou referáty

22 article

Rollatura pana rektora čítá 7000 duší neb hnusných událostech vůbec vlastně jen a vynáší mu 300 liber šterl. — 3200 zl. slohovým cvičením, jehož mravní výsledek točné. Kromě toho má svých osobních v mysli čtenáře je nula, nebo veličina nein mů 180 lib., — postavení velmi slušné, gativni. *dyby mu je lady rectorka chlastem ne-j „Mordy a pikantní zprávy musí býti. Jtrpčovala V obžerství jest z ní učiněná >ejaou-li, musíme si je délati,“ odpověděl macii tlce- 1 mi jeden žurnalista, když o tomto předmětu ^ Příští schAae ve se stránky veskrze mravní, ze soudní síně a o krvavých

23 article

Právní zástupce reverendrectora uvádí byla řeč; to je to chybné stanovisko. —Já případy, že roku 1891 paní svého pana myslím, že toho je dost, otiskne-li se, co manžela pronásledovala s velikým kuchyň- den dal; choditi pro sensační zprávy, škan- ským nožem v rukou a že před ní musil se dály, vraždy do ciziny, je přílišná horlivost, v ložnici uzavřití. Jindy zase chopila se jež nezasluhuje pochvaly, nýbrž odsouzení sekerky a chtěla dvéře do jeho ložnice roz-la to tím více, děje-li se tak z nepřátelství biti. Opět jindy hodila mu konvici s čajem : к jedné straně politické, neb společnosti ná- na hlavu. boženské v tom úmyslu, odvolali zítra, co dnes se uveřejňuje, bude-li I náš malý národ má knihkupce, kteří nedají si ujiti žádný „mord*, aby o něm zvláštní brožury nevydali. O mnoho více vyrábí ovšem literatura německá; „Allgem. deutsche Kriminalzeitung*, „Berliner Gerichtszeitung*, „Das interessante Blatt*, „Interessantes Kriminalblatt*, „Kriminalbibliothek*, „Zeit-Chronik* a j. více pěstují katastrofy, škandály a vraždy, spolu přinášejíce jich „věrné* vyobrazení. Oč listům těmto jde, netřeba dokazovali ; školák pozná, že je to vše obchod а к tomu ještě špinavý obchod. Redakce tyto jsou nejvíce v rukou židovských a to stačí. „Zákon zbraň naše, spravedlnost náš cíl*, zní motto jednoho z jmenovaných. Vídeňská „kriminální bi- bliothéka* odporoučí se takto :

Interessantes Kriminalblatt Berliner Gerichtszeitung

24 article

„V našich trapných dobách zůstala soudní síň jediným místem, kam náruživosti dne přístupu nemají. Přistupujíce к vydávání „Vídeňské kriminální bibliothéky neseme se myšlénkou, aby všechny ony velké otázky, jež v posvátných prostorách spravedlnosti svého rozluštění docházejí, bez vášně a co možno nejjasněji byly představovány, mají li nejen všemu lidu, ale i politikům a psychologům býti užitečnou a vzdělávající četbou * Se soudními listinami vězňů zachází se u soudu i v trestnici co nejopatrněji, zvlášť pokud jde o anarchisty, zachovává se až úzkostlivá pozornost ; a „Wiener Kriminal- zeitung*, jenž odkrývá celou taktiku anar chistů, seznamuje s fabrikací strojů, jmenuje celý generální štáb anarchistů atd. má však ke všemu přístup, neboť chlubí se, že pracuje „mit Benützung von autentischen Gerichtsakten.* Je-li tisk otcem nynějšího pokroku lidstva a žurnalistika jeho matkou, pak hlásí se dnes ogprávo roditelské mnoho podezře lých rodičů.

Wiener

25 article RiiakA

RiiakA Poslanecká sněmovna. Schůze 291.

poslanecký sněmovna

26 article

Ve Vídni, 17. května 1894, Včer», dne 16 t. m. pokračováno bylo Hiiké radě v debatě o atátním rozpočte, a sice o rozpočtu ministerstva orby, Ritká rada totii, m mo svátek zemského pa trona dolnorakontkého, ostatních svátkěv tem- ských patronův „semi na říšské radè zatfcn- peoých* nesvětf, ačkoliv jindy není o prázdniny na řtitké radě tak právě příl š veliká nonze. Pro rospoěet ministerstva orby jest sepsáno 25 řečníkův, proti 17. Posi. T e к 1 ý stěžuje si na přetížení rolnictva a jmenovitě vysývá vládo, aby trocho posornosti věnovala také semědělství ; poslanec Hompesch přimlonvá se se úpravo haličských řek ; poi). D Ö t z nvádí, že v Rakouska ■e 13 V* milionů lidí živí zemědělstvím, žádá vládo, aby zemědělství podporoval*, horlí proti obchodům na splátky a navrhuje, aby byla zavedena hodné velká daň bnrsovní. Posi. Povie nvádí, že ve Krajině jest noose o vodo a žádá jmenovité slepiení hornických poměrů v Idrii ; v témž smyslň mlnví posi. Ferjaněič. Pot), svob. pán Roli- berg se přimlouvá, aby předloha o hospodářských spoleěenitvech byla brsy vjřísena; posi. P. Bianchini ěini vládě výčitky, že Dalmácii úplně sanedb&vá i v ohledá hospodářském ; potlaneo Schorn promlouvá o poměrech tyrolských. Poslanec Formánek rosebírá melioraci konatatoje, ie vláda nevěnuje melioraci království českém náležité posornosti ; pesi. G h o n saee promlonvá o hoipodftřikýoh poměrech korntanakých ; poslanec Garnhaft! čtvrtek dne 17. t. m.

Formánek Garnhaft Vídeň T e к Rakousko Idrie Dalmácie

27 title

Politický přehled vnitřní.

28 article

naříká na velké daně, kteréž tíží rolnictvo ; a potlaneo K a i e e r promlonvá o melioraci, ta podá «nova „Dolní sněmovna*, pravil We- opravení tlačebnických poměrův rolnických,1 kerle, „s ve kon ritraiti seisdí se o předloha, o opravě honebního a rybářského sákona, a tak ie jest asaosřejmo, že také fř.ště něije přimlonvá se o roamnoiení hospodářských ко- všech prostředků, aby sněmovna magnátů re- čovních učitelů. ' formo tato přijala. Každé jiné opatřeni, nei-li Tím dnešní debata »končena, Bečel pod. besodkladné projednávání pfedlthy bylo by jen Pěné podíl dotai k m niatrn kulto a vy- poloviěatým a neplodným poknaem, který by ae cčování atran stavby kostela v Prolaěoi v Dal- minnl a účelem a neprivodil by žádného ros- řešení Proto jíme my členové kabineto po nové a bedlivé úvaie jednomyslně ae uinesli, dopo V Praze, dne 17. května.

Prolaěoi Dal Praha Dolní sněmovna

29 article

Delegace. Z Vídně oanamnjí, še delegace saaodati poi non 11. června t. r.

Vídeň

30 article

Biskup Strossmayer o Poláeícb. Redaktor Ivovskébo týdenníku „Tydaien* pan . Sankiewios schválně se odebral do Chorvatska, to muset býti. | aby si vyprosil audienci n bisknpa S t r o a s- majera a dověděl se, jak biskup Strossmayer smýšlí o Polácích. Ale pochodil ipatně. Veliký Slovan a šlechetný knls a vlastenec bisknp Strossmayer přímo řekl pana Sankiewiczovi, že haličití Poláci nejeon ani Slované, protože se proti ostatním Slovanům stále jen a úailně spojují s Němci a Maďary. Pan Siokiew.os, jenž vůbec byl nemilostivě přijat a jenž těžce nese ona prsvda právě s úst biikupa Strossmayer a, pile : „K takovýmto praktickým resoltátům vede politika polského kinbn I Slovanstvo e nómi nechce již ani mlnviti, ono в námi ni nechce udriovsti ani stykův literárních. íNesbratřnjme se |s nepřáteli Slovanů, neboť slovanití bratří se odvrátí od nás.*

Strossmayer Poláeícb Polák Sankiewicz Slovan Němec Maďar Chorvatsko

31 article

Ministři Plener a Madejski vy »na- men&ni byli hodnoitmi tajoých radů. U Pienera vysvětluje se tento akt oísařakó milosti přísnivým vyřízením valutově předlohy v říšské radě.

Plener Madejski

32 article

Clen panské sněmovny opat Karl vyanamenán byl komthnrakým křížem řáda Františka Josefa. Říšský poslanec Nischelwitzer se- mřel v pondělí dne 14. května v Manthenn v Korutanech. Narodil ae tam r. 1811 a byl tam po více než 40 let purkmistrem. Od rok» 1861 sastnpovel okres Hermsgor-Tarvis ne sněmn a v říšské radě.

Karl vyanamenán František Josef Nischelwitzer Korutany

33 article

К jubileu skolskébo zákona. Dne 14. t m. bylo 25 let, co byl vydán nynější školský aákon. Na hrob Hasnerův, jak oana- rnojí s Vídně, bylo položeno pět věnoův, a niobi tři věnovali něitelé. Židé a Scbulverein. Židům dostává se špatné odměny aa politické služby, které konají Němectvn nejen svým ohromným kapitálem, nýbrž i jako hlasovací materiál — proti Slovanům. Dokladem toho jest — nehledě к celá řadě události jiných, sjesd Sobnlvereinn konaný ve svatodoin! svátky v Olomcnoi. Tam tetái německý nacionál Brass, továrník se Zábřeh«, obnovil a hájil antisemitský návrh, aby místní odboty Sobnlvereinn židovských členů nepřijímaly. Bývalý říiaký poslanec dr. Kaniak a jistý universitní student a Prahy dovršovali, že by němečtí nacionálové byli ochotni ke epoikn přistonpiti, kdyby mfatnim odborům povoleno bylo právo odmítati židy hlásící ae aa členy. Na to hrosili „die dontaohfreundliohen Israeliten* hromadným vystoupením, bude li návrh tento přijat. Konečně byl tento všemi proti hlasům zamítnut

Hasnerův Žid Slovan Brass doktor Kaniak Vídeň Zábřeh Praha

34 article

К církevně poi otázce v Uhrách. „Vaterland* piie: „Situace jest taková, že není iádné příčiny pro vétiinn magnátiké sněmovny, aby chování své změnila. Spíže strane tato setrvá při avém dosavadním jednání, tak že bude mnsit býti úsilí ještě větší, aby nepopiratelně velký politický úspěch ae dne 10. t, m. byl laobován. Není pravda, že dvorní hodnostáři ve svém nepopiratelném práva, účactniti se hlasování ve sněmovně magnátské, mají býti akráceni. Oni i nyní, jako dříve, vykonají svon vlasteneckou povinnosť Není taká pravda, ie hrabě Cairaky oditonpí. Naproti torna mlčí vládní liaty o významu momento, že vláda aspoň při důvodech rosvodn chce cčiniti některé úitupky, V magnátské sněmovně může ae očekávali, ie při opětném hlasováni bode předloha o civilním aňatkn ine aamltnnta. Provatila docbáaejí se vieoh končin terně projevy díků nad nanesením sněmovny, které json zároveň holdováním Jeho Veličenstvo. Naproti tomo ahromáiďnjí se dnes peštití studenti, aby proti horní sněmovně demonstrovali, a ministr Сааку neaamesil, ie v sobota asi 10.000 ikol- nich dětí navitívilo hrob Kointův a jej sesypalo kvítím aa zpěsn Kciotovy pianě. — Na aohůai liberální strany prohláail předseda ministerstva dr. Wekerle, ie vláda na předlose o civilním »fiatko trvá a setrvá, a ie předloha

Kointův Kciotův doktor Wekerle Uhry magnátiký sněmovna ikol