1
masthead
Strana 2. Číslo 281.
2
masthead
KATOLICR LISrY.
3
masthead
Dne 13. října 1900.
4
article
i kdyby bylo proti němu agitováno. Dostalť při po-
sledních volbách ze 470 hlasů 466. Křesťansko-
sociální strana má docela jiné pole nežli štváti proti
řádné katolické straně. Katolické kasino v Iunomostí
vyslovilo bar. Dipauli svoji důvěru a politování nad
nekalými útoky se strany příbuzné.
Kompromitování sociálně demokratické
strany. Posl. Stein, který sorganisoval německé
dělnictvo proti sociálním demokratům, oznamuj , že
učiní v nejbližší době sensační odhalení,
které jest kompromitujícím pro stranu sociálně demo-
kratickou, zvláště dra. Verkaufa a red. Starka v Ta
chově vzhledem ku stávce hornické. Tak oznamují
odpolední »Nár. L.«
Posl. Gniewosz proti Čechům. Na schůzi
ve Stanislavi, pořádané hr. Dzieduszyckým, vyslovil
se posl. Vlad. Gniewosz ostře proti Čechům a proti
povolnosti polského Kola vůči českému národu. Po-
láci měli zvolati na Čechy: Až potud a ne dále l
Poláci prý se chovali jako kojné Čechů a zanedbá-
vali vlastních záležitostí.
Konfestonelní škola. Na volební schůzi hr.
Dzieduszyckého ve Stanislavi interpelloval P. Tjas-
kiewicz stran zavedení konfesionelní školy, načež hrabě
Dzieduszycki prohlásil, že se v říšské radě nedá pro-
vésti zkonfesionalisování školy, neboť se pro ně nejen
nenalezne většina dvoutřetinová, nýbrž vůbec žádná
většina. Poslanci neměli by odvahy hla-
sovati pro tento návrh. Tomu by se mohlo
odpomoci pouze a jedině rozšířením autonomie. Hr.
Posl
Stein
Starek
Čecho
Vlad
P Tjas
Dzieduszycký
Iunomost
Čechy
Hradec
5
article
Dzieduszycki prý ještě, jak polské listy oznamují,
dodal: »Co se nedá provésti tím, že se vchází hlavní
branou, toho lze dosíci zadními dvířky!« Takto ka-
toličtí poplatníci nemají v dohledné době pražádné
naděje, aby jejich oprávněné požadavky byly splněny,
ač tomu je tak v Německu, kde protestantismus má
vládu ve svých rukou.
Postavení hr. Revertery ve Vatikáně.
Budapešťské listy oznamují, že postavení vyslance
rakousko-uherského ve Vatikáně hr. Revertery
jest otřeseno, protože nezamezil ostentativní přijetí
arcibiskupa Stadlera a biskupa Strossmayera.
To jest ovšem zbožným přáním vedoucích maďarských
kruhů, které nemohou zapomenouti, že hr. Revertera
byl proti církevně-politickým předlohám v Uhrách.
Stadler
Strossmayer
Reverter
Německo
Vatikán
Uhry
6
article
Nástupcem jeho prý se stane hrabě Welsers-
heimb. Hrabě Řevertera se vyznamenává přísným
katolickým duchem a úctou k duchovenstvu. Za
římské pouti letošní dal svoje smýšlení na jevo vůči
vsdpp. kanovníkům metropolitní kapitoly pražské ve-
lice dobře. Maďaři vytýkají mu dále, že konflikt
nuncia Agliardiho s předsedou ministerstva Bánffym,
následkem něhož odstoupil Kálnoky, mu způsobil
mnoho nepříjemností. Proto odebral se na delší do-
volenou a vrátil se r. 1896 do Říma, kde byl ve
Vatikáně vítanou osobou. Také mu vytýkají, že prý
neprorazil s návrhy vládními stran obsazování biskup-
ských stolic, hlavně v Uhrách. Dělo se to beze vší
pochyby proto, že viděl, koho maďarská vláda navr-
hovala, jako se to stalo v Záhřebě, kde arcibiskupská
stolice byla skoro 4 leta uprázdněna, protože Vati-
kán nechtěl dosaditi maďaronského kandidáta. Hrabě
Revertera čítá již 73 leta. Byl r. 1864—1869 mimo-
řádným vyslancem v Petrohradě. Tehdy vymohl če-
ským poutníkům do Moskvy, dr. Riegrovi a soudru-
hům, audienci u cara. R. 1869 byl dán k disposici
a teprve r. 1889 stal se nástupcem hr. Paara ve Va-
tikáně. Stál v čilém styku s členy konservativního
velkostatku a s vyšším duchovenstvem. Pro své stáří
má býti nahrazen mladší silou. S jiné strany se uji-
šťuje, že odborový náčelník v zahraničním ministerstvě
hr. Welsersheimb jeho nástupcem nebude.
Řeverter
Maďar
Agliardi
Kálnoky
doktor
Riegr
Paar
Řím
Vatikán
Uhry
Záhřeb
Petrohrad
Moskva
Virginie
Welser
ministerstvo Bánffy
7
article
Baron Bánffy stíhán pro souboj. Immu-
nitní výbor sněmovny magnátů se usnesl, že navrhne
plenu vydání barona Bánffyho soudu pro přestupek,
kterého se dopustil soubojem. Konečně tedy v Uhrách
se poznalo, že souboj jest proti státním zákonům.
Nemoc císařovny Bedřišky. Císařovna
Bedřiška onemocněla tak zvanou brigtickou nemocí
což se pozorovalo již ve Spezii, kde císařovna pro-
dlela uplynulé zimy.
Pomník cara Alexandra II. Ve Srědci
bude postaven pomník caru Osvoboditeli vděčnými
Bulhary. Za nejlepší byl uznán návrh sochaře
Zocchiho z Říma. Čtvrtá cena připadla pražskému
sochaři Rousovi.
Vláda anglická. Stále se vyskytovaly zprávy
o přetvoření kabinetu anglického, zvláště že bude po-
volán do něho lord Cromer, který jest v Egyptě.
Všecky tyto zprávy se úplně vyvracejí jako ne-
správné.
Bedřiška
Bulhar
Zocchi
Rous
Uhry
Spezia
Řím
Egypt
Immo
Bánffy
8
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes je sv. Kolo-
mana, rodem Skota, který byl roku 1012 ve Što-
kravě na Donaji mučen a pověšen, poněvadž byl po-
važován za vyzvědače. Tehdy se ubíral právě na
pouť do svaté země. Zázraky na mrtvole i hrobě mu
získaly pověst svatosti. R. 1025 dal rakouský mar-
krabě Jindřich I. ostatky jeho přenésti do Melku,
kde sv. Koloman jako zemský patron rakouský se
uctívá v překrásném kostele. Všeobecný církevní brevíř
o něm se nezmiňuje. Kromě toho jest svátek sv. Edvarda,
krále anglického, který se řídil zásadou: »Nejlepším
prostředkem učiniti zemi šťastnou jest, aby zavedena
byla služba a bázeň Boží«, a »Blaho státu závisí
hlavně od utěšeného stavu náboženství a církve.« Byl
zbožně vychován a jako mladík byl nucen vzdáliti se
ze země, které dobyli Dínové. Bojem jí nechtěl znovu
nabyti a čekal, až jej povolali jeho krajané na trůn.
Švakra Sveina, který se vzbouřil, přijal opět na milost.
Skot
Koloman
svatý . Edvard
Blaha
Svein
Što
Melk
svatá země
9
article
Byl každého dne na mši sv. Jedenkráte vzal dnou
stíženého člověka na ramena a nesl jej do kostela,
když viděl, kterak se belhá. Zemřel r. 1066. Také
se slaví dnes památka sv. Theofila či Bohumila, bi-
skupa v Antiochii.
Slavný průvod růžencový na Karlov.
Průvod vyjde v neděli, dne 14. t. m, o půl 3. hod.
odpolední. V chrámu Páně na Karlově bude kázání
a pak sv. požehnání. Na to průvod vrátí se zpět zase
do chrámu Páně sv. Jiljí, kde se sv. požehnáním
ukončí. Zároveň žádají se všechny sl. spolky kato-
lické, by se průvodu tohoto co nejčetněji súčastnily.
Z Jednoty katolických tovaryšů v P'raze.
V neděli, dne 14. října t. r. súčastní se. Jednota
s praporem a odznaky slavného růžencového průvodu
z kostela sv. Jiljí u Dominikánů do kostela P. Marie
na Karlově. Schůze členů v místnosti Jednoty již
o půl 2. hod. odpoledne.
Katolická Jednota Svatováclavská s-
častní se v neděli, dne 14. t. m. růžencového prů-
vodu na Karlov z chrámu Páně od Dominikánů.
Račte se dostaviti do sakristie o půl 2. hod. odpol.
s odznakem.
Bohoslovců v Olomouci na fakultě boho-
slovné je letos 182, a to 164 Čechův a 18 Němců.
svatý . Teofil
Bohumil
svatý . Jiljí
Marie
Němec
Antiochie
Karlov
Olomouc
Páně svatý . Jiljí
P ' razit
Čechův
10
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Poctivost socialistického listu. Zdejší
»Právo Lidu« přináší dlouhou zprávu o domnělém
hlubošském zázraku u Příbrami, kde na 10 000 lidí
prý se scházelo na udání jisté ženy, která tvrdila, že
se jí zjevila P. Maria; vyhrabala také prý ze skály
růženec a křížek. Byla však těchto dní zatčena a po-
drobena výslechu, při čemž se poznalo, že růženec jí
vyhrabaný jest zhotoven v určité továrně v novější
době. Tím celý domnělý zázrak byl ukončen. »Pr.
L.« však k tomu dodává: »Celá historie hlubošského
»zázraku« ukazuje, jak je zde klerikaiismem zblben
lid. Vlády tmy v Čechách.« Tak nepoctivě píše list,
který chce si hráti na mentora ostatních stran. Ka-
tolické kněžstvo káže proti pověře, která jest právě
rozšířena mezi lidem kostela se vzdalujícím. Náš list
byl první, který varoval od podobné lehkověrnosti,
které sedlo na lep mnoho lidí jako na př. v Such-
dole v sev. Čechách a v Pyšelu na Moravě. Kněží
zrazovali od této pověry, bylo však jim spíláno ne-
znabohů a nevěrců! Ostatně zmíněný list sám si od-
poruje, když tvrdí, že klerikálové tam ohloupili lid.
Vždyť sám píše, že vzkřikl jeden účastník také po-
vedený »klerikál«: »Sedmnáct let jsem nebyl u zpo-
vědi a nyní věřím!« Důsledek socialistického listu
jest úplně nesprávný v každé příčině: Buď »Pr. L.«
rozumí klerikalismem náboženství, a toto brojí proti
podobné lehkověrnosti, anebo jím myslí politické agi-
tace katolické, a těch tam právě v kraji není, nebot
svobomyslníci mají tam svoje bašty. Ostatně jak lid
někdy jest lehkověrným, vědí socialisté nejlépe, nebot
se dal již jejich štvanicemi svésti k domnělému roz-
dělení majetku skutkem a k jiným nerozvážným vě-
cem, které mu namluvili socialisté.
Marius
Příbram
Čechy
Ka
Such
Pyšel na Morava
11
article
* Vykradený kostel. Telegrafuje se nám
V Senožatech u Humpolce v noci na 12. října vy-
kraden byl kostel. Lupiči patrně byli dobře obeznámeni
s místem, poněvadž se vloupali do chrámu místem
pro ně pohodlným. Bylo jich asi více, jak ze stop
možno pozorovati. Uloupily kalichy, monstranci vylá-
mali, bohoslužebná roucha odnesli a jiné věci. Tato
drzá krádež vzbudila v celém městečku i v širém
okolí nemalé zděšení, poněvadž by se byl podobné
svatokrádeže nikdo nenadál. Škoda je značná a kostel
nemá velikého jmění. Patronem jest vsdp. opat prae-
monstrátského kláštera v Želivě.
Josefa Ehrenbergra Sebrané spisy zá-
bavné. Jest podivno, že od r. 1874, kdy sebrané
spisy Jos. Ehrenbergra poprvé vydávány byly, při
tak mohutném a neobyčejném rozmachu a rozvoji li-
terárním u nás i dnes ještě jsme nuceni pronášeti
nářky a stížnosti jako i tehdy do nedostatku dobrých
a vhodných spisů zábavných pro lid, který se jeví
čím dále tím citelněji a člověk přímo v nesnáz upadá,
když někomu byv požádán o dobré a zábavné četbě
má pověděti. Třebízský o něm píše: »Bylť jako kn z
s lidem den co den, bystrým okem prohlédal až do
dna dobrých a ryzích duší, slýchával jejich stesky
a býval svědkem i blahých jejich dnů. — Ráz prací
Ehrenberger
Senožaty
Humpolec
Želiv
Jos
12
article
jeho jest proto ona vřelá, nelíčená, z útrob věrné
duše řinoucí se láska k lidu, z něhož vyšel, k zemi,
v níž působil, a k jazyku, kterýmž tak zlatá slova
pronášeti dovedl. Touto láskou prodchnuta skorem
každičká ta knížka, každičký ten obrázek — a není
divu, že čtenář se potom cítívá za jedno se spisovate-
lem, že s ním takořka sroste v jednu duši a že se
pak po všem shání, co vyšlo z péra jeho.« (Osvěta
1882.) Stejně soudí o spisech Ehrenbergrových nej-
přednější naše vědecká a umělecká ency klopedie —
Ottův naučný slovník, v němž čteme tato nadšená
slova chvály: »Statisíce mladistvých srdcí sledovalo
s radostnou a žalnou účastí jeho vypravování; umělt
se dětem jako dospělým dívati výborně do duše,
z čehož prýštila také vždy trefná charakteristika osob.
— Všude tryská přirozený cit, všude se oceňuje dů-
ležitost školy, knihy, dobrého příkladu, oslavuje se
láska k rodičům, síla vůle, dobroči anost i vděčnost.-
Proto nakladatelství Cyrillo-Methodějské může sobě
pokládat za vlastenecký čin nové vydání sebraných
spisů Josefa Ehrenbergra. A nyní jest na těch, jimž
uvědomění národní, povznesení lidové kultury, umrav-
nění lidu na srdci leží: na českých spolcích, na
knihovnících, na učitelstvu a duchovenstvu a na lidu
samém, aby nejhojnějším odebíráním obětovné nakla-
datelstvo v tomto kulturním a vlasteneckém poslání
podporovali. Jos. Ehrenbergra spisy zábavné vychá-
zeti budou ve lhůtách čtrnáctidenních v sešitech po
3 aršich na pěkném papíře ve vkusné obálce s po-
dobiznou spisovatelovou sešit za 32 hal. redakcí
Xav. Dvořáka, prof. vyšší dívčí školy.
* Prodej panství Nová Bystřice. J.J.
Ehrenbergrův
Ottův
Ehrenberger
Xav
Dvořák
profesor
Nová Bystřice
Cyrillo
13
article
Otto princ Schönburg-Waldenburg koupil od Žofie
svobodné paní Riese-Stallburgové, Karoliny svobodné
paní Coudenhove, Josefiny Dittrichové, Julia Dittricha
a Františky hraběnky Montecuccoli v zemských de-
skách zapsaný nesvěřenský velkostatek Novou By-
střici v diecési budějovické a vikariátu jindřicho-
hradeckém ležící za 2,500.000 korun. Velkostatek
má výměru 3088 ha a obnáší katastrální výnos
24 404 korun. Nejstarší, jak se zdá, majitelé Bystřice
byli páni z Landšteina z kmene mocných někdy
Vítkoviců. R. 1370 dostala se Bystřice s Landštei-
nem pánu Konrádovi Krajíři z Krajku, jehož rod na-
potom po dvě století na Nové Bystřici vládl. Poně-
vadž páni Krajíři z Krajku byli horlivými přívrženci
Stolice římské, přitrhl r. 1420 Jan Žižka k městu,
jehož i s hradem v krátkém čase dobyl, manželku a
děti pana Lepolta Krajíře jal a město a hrad vy-
drancovati a zbořiti kázal. Po vydrancování Bystřice
jali se páni Krajířové nového města zakládati, jež
pak Novou Bystřicí přezvali. R. 1589 dostala se
Nová Bystřice Janu z Lobkovic, r. 1610 Ladislavu
Vchynskému z Vchynic, r 1615 paní L. Otylii ze
Hradce, která Novou Bystřici darovala svému synovi
hraběti Adolfu Pavlu Slavatovi z Chlumu a Košum-
berka. Po vymření rodu toho po meči r. 1689 byla
v držení Nové Bystřice Marie Terezie Markéta
z Chlumu, provdaná za Leopolda hraběte z Fünf-
kirchenu. Od r. 1754 do r. 1804 náležela Nová
Bystřice rodině hrabat Clary-Aldringenů, r. 1816
dostala se Nová Bystřice za obnos 750.000 stříbra
hraběnce Terezii z Trautmannsdorfu, baronu Antonínu
z Hochberka a Hennersdorfu, po jehož smrti dcera
jeho Marie provdaná za Matyáše z Riese-Stallburgu
Novou Bystřici zdědila, při kterémž rodě zůstala.
Otta
Schönburg
Žofie svobodný
Ries Stallburgová
Karolina svobodný
Coudenhove
Dittrich
František
Montecuccoli
Krajíř
Žižek
Lepolt Krajíř
Jan
Vchynský
Pavel Slavata
Marie Terezia Markéta
Leopold
Claro Aldringen
Terezia
Antonín
Marie
Matyáš
Waldenburg
Bystřice
Landštei
Nová Bystřice
Lobkovice
Vchynice
Hradec
Chlum
Fünf
Trautmannsdorf
Hochberk
Riesa
Stallburg Nova Bystřice
ha
14
article
* Z městské rady kr. hl. města Prahy.
Schůzi konané dne 12. t. m. předsedal pan starosta
dr. Vladimír Srb. Na počátku schůze ujal se
slova pan dr. Podlipný, tlumoče všeobecný stesk,
že není svoláván sněm zemský. Hlavní
město království jest oprávněno, dovolávati se práva,
zaručeného slavným patentem z roku šedesátého, aby
země spravována byla způsobem konstitučním. Péče,
aby v právu tom nebyla zkracována, přináleží poslan-
cům na sněmu zemském a proto navrhl, by těmto
podána byla petice, by přičinili se, by sněm zemský
v době nejbližší byl svolán. Návrh tento byl jedno-
myslně schválen s dodatkem dra. Ed. Baštýře,
aby táž petice podána byla také zemskému výboru.
— Ve smyslu návrhu p. obec. staršího dra. L. Je-
řábka, učiněného ve sboru obecních starších, ve
prospěch rychlíkového spojení Prahy s Mnichovema
Vratislaví, s Peští přes Olomouc a Přerov. s Lublaní
a Terstem, s děčínskými vlaky (přes Lysou), dále
s četnými lázeňskými místy — podána bude petice
jednak ministerstvu železnic, jednak železniční radě,
by ustanovení takovéhoto spojení pojato bylo do
jízdních řádů, jež se přes zimu připravují. Podobně
podána bude petice ve prospěch příznivějšího spojení
Prahy s Jičínem, v kterémžto směru žádal za pod-
poru turistický odbor jičínský. — Z komise knihovní
bylo sděleno, že přes úsilovné pátrání nebylo lze na-
jíti vhodných místností pro veřejnou čítárnu, usne-
seno tudíž vydati v tom směru vyhlášku. Otevření
čítárny se tímto nedostatkem místností opozdí do
února. — K dotazu rady městské v příčině opravy
Liškovy kopie Manesova kalendaria na staroměstském
orloji vyslovila se Jednota umělců výtvarných, ž
doktor
Vladimíra Srb
Podlipná
Péč
Baštýř
Liškův
Manesův
Praha
Pešť
Olomouc
Přerov
Lublaň
Terst
Lysá
Jičín
Mnichovema Vratislav