Politicko přehled zahraniční. Italie. .Diritto* polemisuje proti ne- divuému ftlànkn „Тетрьп" o Itálii. Pravi, že lidný italský státník nemluvil veřejné takým zpftsobem o osvobozeni cizicb území, jako to nedávno Gambetta byl néinil. Francouzové jsou prý irredentisté. V Itálii provádí irredentisuiue jen několik radikálů, Francouzsko však touši po Elsasku, Belgii, po rýnských provinciích a po Africe. .Temps* prý má zlost, že ohledné aliance italské i rakouské listy jsou týmž duchem nadšeny (!). — Mancini zaslal italským zástupcům v cizozemsku úradní sděleni ze dne 20. m. m. o schůzi lidu odbývané proti zákonu o zárukách papeži s okružnlkem. ve kterém se klade důraz zvláště na to, že sděleni vyšlo z pouhého rozhodnuti vlády. foranei© (Dvě schůze. — Útok na kláštery.) Dne 28. srpna odbývána v zimním cirku v Paříži konference ve prospěch knihovny bellevillské světské školy Přítomen byl též Gambetta jakožto předseda a vice kulturá- ckých křiklonuů. Gambetta zahájil konferenci, promluviv asi takto: .My stavíme jednu otázku, totiž rozvoj rozumo od přírody propůjčeného, výše všech osobních rozporů. Tfm uskutečňujeme demokratický pokrok a zabezpečujeme sociální mír, bez všelikého násilí a bez občanských válek. jediným toliko vítězstvím práva a spravedlnosti.* Po těchto prázdných frásich prohlásil tento náčelník svobodných zednářů, že jeho náboženstvím je .náboženství rozumového rozvoje* a vykládal pak význam slova náboženství, řka:

.Vznešený význam náboženství neznamená nic jiného, než pásku, kteráž člověka s člověkem vlže a působí, že každý v bližním svém svou vlastni hodnost cti a kteráž zakládá právo na vzájemné úctě před svobodou.* V takové nesmy siné řeči míchal neznaboh ten posměch z náho ienství křestanského. Po něm řečnil Pavel Bert, protektor nezoabožského školství, nadávaje kněžstva po svém způsobn, ze sněmovny dobře zná mém. Pak vyzýval shromážděné, aby pomstili a smyli pohaněni, jehož se dopustili proti diktátoru národu! obrany Černý nevděk bellevillskýeh nenajde, prý, ozvěny leda za Rýnem a na březích Tibery. — Téhož dne večer sezval intransigent Revillon své stoupence к volební schůzi, kdež vyložil tento program : 1. Odloučení církve od státu, к čemuž má býti prostředkem povinná vojenská služba pro kněze, konfiskováni kostelů, kteréž prý jsou vlastnictvím komuny. 2. Zmenšeni vojenské služby na tři leta, by později stálá vojska úplné byla odklizena. 3. Nestrannost vlády pH všech sporech dělníků se zaměstnávately. 4.

Kollektivní zabráni báni, průplavů, železnic, ni koliv však pozemkových a průmyslových držeb- niostf. Revillon není tedy úplný socialista, žádá však přece za zrušeni zákona proti internacionále, jejíž členem prý je. O internacionále dává definici, že prý je to společnost pracujících oproti zahalečům. Konečně napomínal vzdor intercio- nále к vlastenectví, řka: .Francouzsko republikánské musí potrvat, dokud bude třeba jediný ještě král v Evropě.* -- Srdečná svornost mezi Ferrym a Gambettou zdá se býti skutečně upevněna, aspoň v tom ohledu, že chtějí napadnout! ruku v ruce klášterní statky. Konfiskace těchto statků jest, jak známo, jedním číslem programu janovských židů a Ferry není opravdu mažem, jenž by se stavěl proti svým soukme- novcům, ba spíše naopak. Dle toho obdrželi viickni venkovští purkmistři od ministerstva rozkaz, aby ihned zaslali jemn podrobnou zpráva o statcích náboženských společnosti. Jeneral Farre. ministr vojenství, nechce se dáti od svého kollegy Ferryho zahanbiti, a učinil proto pokus, opíraje se o úplně nezákonní rozhodnuti státní rady, aby byli v ženských klášterech abytovánivojáci. Počátek toho učiněn byl v Privasn, v jiini Francii, že duchovním

Berného výjevu byl ještě zvýšen černým šá tkem, jenž jako smuteční, rukou duchův utkaná rouška s lilaviště stožáru vlál a námořníkům lépe než jakékoli j<né znamení povahu a rozsáhlost děsných událostí před duševní oko jejich předváděl, které se tu nedávno byly sběhly. „Je li možná, aby byli mrtvi?“ zaúpěl jeden z plavcův, jebož bledá tvář na jevo dávala. že mu není do smíchu. .Pane Andersene!* volal hlas s přední paluby, .vezměte ten člun na vlečák a dopravte jej k samé bárce. Osadníci postranního visáku uvázali jímací lana člunu pevně к svému podseku, naklonili plachtu a nastoupili, smutnou kořist svou za sebou vlekouce, zpáteční cesto. Hlasy plavcův, přes hradby vyložených, rozzvučely se v temné, hluboké hučení, když se к nim člun opét tak přiblížil, že mohli obsah jeho rozeznali. .Jsou ješté živi?* volal kapitán dolů. .Oba zdají se být mrtvi,* odpovídal Anderson. Člun byl teď pod samé schody dopraven, a jelikož hlaviště jeho stožáru se nacházelo v rovné výšce 8 lodními hradbami, vyčníval černý šátek až k samým plavcům. Pohnutí mužové prohlíželi si jej se směsicí bázlivosti a zvědavosti. .To není žádné pravé vlajkové plátno!* dí jeden. „Ale přece tak vyhlíží!* od vece druhý. „Jen se podívejte, kterak je roztřepeno,* podotkl třetí, „ani jediná nitka není celá.* „Neuí-li to kus ženských šatů,* tušil Čtvrtý, „nechci více ani hubo otevřít Pokud vidím, není ovšem žádné ženské na člunu.* Zatím ovinuli lano kolem rukou a prsou

V Ргме. dne 1. tifi.

pauuám du Sacré Coeur a jeptiškám s asylu ptnuy M. bylo osnámeno mairem a plukovníkem 40. pluku řadové pěchoty, že bude u nich ubytováno 150 záložníků. Jeptišky protestovaly na základě zákona ze dne 3. července 1877, dle něhož jsou všecky vdovy, pro sebe bydlící dívky a náboženské společnosti od ubytováni osvobozeny. К tomu jsou obé jmenované společnosti od státu povoleny. Následkem toho vetřelci odešli, hrozili však, že oba kláitery obdrží nyní 601 mnžů o a ubytováni. Zákon pozemkový, který stál parlament tolik potržek, má také v Irsku samém, jak ani jinak nelze, své přívržence a odpůrce. Parnell a stoupenci jeho trvají v oposici proti vládě. Na táborn, jenž v neděli v Omaghu byl odbýván, prohlásil Parnell, že je heslem nynější sněmovní strany irské : oposice proti každé vládě, kteráž by se zpěčovala, přiznali Irska národu! práva. Anna Parnellová řečnila v neděli ve schůzi Irčanů v Glasgově a prosila přítomné, aby slibili, že se přičiní seč budon, aby bídný, pokry tecký a krvežíznivý zločinec William Gladstone z úřadu byl vyhnán. Json však také mnozí mezi obyvately, kteří zákon uvítali s důvěrou. Mr.

Duffy odporučuje v listě, jejž zaslal kauovnimu Doylemu v Ntw Rosse, aby zákon přijat byl beze všeho vyhraženl, jelikož je to nejlepši zařízeni, které kdy Irsku podáno bylo. List ten vzbudil velikou pozornost, jelikož Dnffy požívá všeobecné úcty, bojovav po dlouhá již leta za blaho své vlasti. — Ztráty, jichž doznala Anglie, výpravou v Afganistann, jsou dosti značné. Mužstva zbynnlo tam okolo 4000 a náklad obnášel 25 milionů liber šterlinků. Olii liar's li. o. Některé cizozemské listy přinesly ‘včera sensační telegramy z Bulharska. že vypukne v zemi té co nevidět povstání a knize Alexandr že koná již přípravy к odjezdu Jistý dopisovatel „Augsb Allg Ztg “ liči poměry v Bulharsku takto : Z celé země docházejí zprávy, že lid zdráhá se platit dané, a celá situace nabývá rázu takového, že jest se co obávali pro nynější vládu věcí nejhorších V kraji trnovském přestala již všecka antorita vlády úplně, žádný méšCan ani rolník neplatí dané, úradníci jsou biti a vyháněni a veřejně se říká že vláda státního podvratu nemá právo žádali daně. Též v krajích ruščuckém a dristov- ském činí odpor a vzpoura obyvatelstva značné pokroky. Ve Vakarelu přepadli sedláci dva celní úřady nedaleko vesnice, ztýrali těžce úřadníka Jelenkova a vybrali peníze z pokladny. Sedláci měli za to, že celnice jsou zřízeny к vybíráni dani. — Možná jest, že na základě podobného paličského dopisn rozšířila se svrebn uvedená zpráva o brzkém povstání Bylo by žalostno, kdyby země ta z jakýchkoli příčin nemohla dospěli к poměrům ustáleným a zdržena byla v rozvoji, a od budoucnosti zajisté skvělé. O budoucnosti té psal dopisovatel „Köln.Ztg.* následovně: Pakliže který kus staré Evropy má krásnon budonenost před sebon, jest to zajisté tato nížina podunajská se svým nejbližšim sonsedstvim.

Dnešního dne za poměrů velice nepříznivých nosí mobútný proud Dunaje 160 kolových parníků a 19 šroubových, 4 lodě řetězové, 2 pro vazové, 119 vlečných lodi, jež vesměs nálež! paroplavební společnosti podunajské ; uvažujeme li, co zmůže v budoucnosti vliv příznivých poměrů, objeví se nám před zraky obraz skvělý, obraz bohatě oživené vodní dráhy olemované věncem velkých květonclcb měst, položených na pomezí dvon dílů světa a vydržovaných územím bohatým plodinami a průmyslem ; obraz, před nimž kvetouc! Porýnsko zblednonti musí ; nebot toto Bulharsko se svými horami, bohatými nhllm a rudami, jest celé stvořeno státi se druhou Belgii. Proti Bulharsku leží plodinami a vínem bo haté Rumunsko.“ — V příčině nerozřešúné dosud otázky dunajské podala Francie nové návrhy, к nimž prý Anglie projevila již svůj souhlas. Dle návrhů těch rozhodovala by komise

Johnsonovýeh, bv jej tak přes schody vyzdvihli. Nyní. kde nebyl přikryt, činil daleko odpornější a hrůznější dojem než Holdsworth. Byltě vtělený hladomor — zosobení strádáním umořené mužné síly — obraz, jenž musel nesmazatelnými tahy utkvěti v paměti a i tehdáž ještě v ní trvati, když čas už dávno prvý mocný dojem seslabií a jednotlivosti s ním souvislé setřel. Námořníci odskočili s hrůzou, kdy přeneštastná obět trapné smrti opatrné přes okraj bárky přešinuta a blíže hlavního stěžně na plachtu položena Potom následo válo tělo Holdsworthovo. Kapitán a dlouhovousý pán přiblížili se к oboum zmrtvělým mumiím. „Co myslíte, je'v nich ještě jiskra života, pane Shermane (Šermeue)?* otázal se kapitán. Oslovený klekl si a ohledal bedlivé obličeje hroznou nehodou postižených. Plavci tlačili se až к nému a očekávali rozhodnutí jeho s napnutou dychtivostí; tvořili bezdrky sku pení, které se potkalo s takovým smutným a tak malebně dojímavým účinkem, že by bylo mysli i nejtupějšího člověka pohnulo. Představme sobě jenom: osmáhlé, drsné tváře a silné postavy plavcův, muže uprostřed nich klečícího, před ním obě na znak položená těla, jichž bezmasé údy byly látkou potaženy, která se ni nejmenší podobnosti s lidskou kůží miti nezdála; jim po straně vlající černý ji šátek, némého to svědka hrůzyplného divadla, ve výši bílé plachty bárky a nade vším tím jasné, bezoblačné nebe a usmívavé slunce! A jaké to tajuplné temno halilo vychřadlé, tiché hosty, jichž jména, vlast a příběhy života nepovédomy byly a jejichž bledé rty smrt zapečetila!

(Pokračováni.) smíšená v případech nesisadných. O tom však, zdali některá otáska zásadná čili nic, roshodo- vati má člen komise evropské, který by se sú- častnil všech jednáni komise smíšené a byl by pořadem vysýlán od rosličných států v komisi zastoupených. Druhá úloha člena tohoto záležela by v tom, aby ve smíšené komisi působil vždy к docíleni potřebného počto hlasů — O téže otázce dunajské zaslal italský ministr věci zahraničných, Mancini, dne 14 června t. r. vy- sl.inci italskému v Londýně notu. ve kteréž vykládá, že dle náhledu jeho nejsou rozdíly mezi návrhem německým a anglickým stran práva od voláni se komise smíšené ke komisi evropské nijak radikální a tudíž jest přiměřené dohodnuti možné, z čehož vláda italská čerpá naději, že se dosáhne uspokojivého rozřešeuf, к němuž ona jest ochotna přispěli nestrannou a prostředkující činnosti svon. Finsko. „Ag. Russe“ vyvrací do za brauičuých uovin telegrafovanou zprávu o nestávajícím vypovězeni židů z Ruska a pravi že není žádné reakce proti liberálním plánům hraběte Ignatěva a nejeví se žádný odpor proti nim. Dále popírá, že by ruská vláda bývala se usnesla žádali za vydáni Hartmauua. — Petrohrad ský guvernér Lutkovský zůstane na svém miste. — Zvláštni odbor pro finance království polského při ministerstvě financi nebude zrušen, nýbrž přivtělen к všeobecné správě. — „Prav. Věstník* oznamuje: Ministr carského domu hr. Adlcrsberg byl z ohledů zdravotukh sproštěn svého úřadu, na místě něho jmenován hr. Vo- roncov-Daškov. Státní rada Konier, dosavádni gubernátor archangelský. jmenován gnbernátorem bessarabským a kníže Šachovskij gubernátorem černigovským.

Tlir'eoU.0. Znamením, jak vel kého stnpně dosáhlá finanční bída v Turecka, jest okolnost, že v posledních dnech i vypláceni civilní listy sultánovy narazilo na nepřekonatelné překážky. Fondy vykázané na služné úřadníkům musely být částečně užity к tomuto účeli, ba i fondů municipality cařihradské nžito к tJmuž účeli. — Nepokoje v horní Albánii trvají dále. V Nuki u Prizrenu odrazili domáci obyvatelé po prudké střelbě tři prapory nizamů, jež byly vyslány za příčinou provedení branné povinnosti. Obyvatelé gnsinštf a pavlovičtí vyzvali Ali beje, aby byl připraven na odpor proti vtrhnuti Der- više paše. Derviš paša telegrafoval guvernéru skaderskému o posily. — Konsulární depeše oznamnje : Odsouzenci pro zavražděni sultána Abdula Azi/e přibyli dne 9. tohoto městce do Džedy a jeli koňmo přes město Vojsko stálo ve špallrn a vzdalo jim čest. Odsouzenci přenocovali u náměstka velkošerifa meckého a 10. tohoto měsíce jeli dále do Taifu. —- Po rama- zana chopí se lord Dufferin reformní otá’ky arménské a navrhne, aby byl poslán do Arn^enie mimořádný plnomocný komisař a učinil přípravná opatření. — Ruský vyslanec Novikov se vrátil a byl od sultána přijat v soukromé audienci. — Turci opouštějí území epirské a the- salské a zároveň s vojskem odcházej! také zámožnější rodiny turecké, nechtějíce, aby nedávní jich poddaní a otroci se jim rovnali. Zatím vzmohlo se silně loupežnictvo. křesťanšti i mo- hamedanštl loupežníci přepadají každého zámožnějšího občana, odvádějí je do zajeti, aby je za výknpné propustili. Obyvatelé s nedočkavosti hleděli vstříc řeckému vojsku. V pondělí obsadili Řekové již Kardistu a Alunzro.

Denní zprávy pražské. V Praxe, dm 1. *áH. * Oprava arkýřové kaple na budově university pražské, v poslední době ujala se městská rada pražská veškerých památek historických, zvláště pak z doby Karla IV, dávajíc je svým nákladem opravili. К vzácným památkám dřevního stavitelství patří i starobylý arkýř gothický na università! bodově v Praze, v němž se kaple sv. Kosmy a Damiána nalézá. Jak o tom svědčí stará listina, jež nalezena r. 1572 ve věžní makovici, zřízena byla památná stavba ta za 50.000 kop 40 grošů a 4 pražských denárů. К dnešním časům zachovalo se jen část této vzácné památky stavitelské. Po obou stranách byla široká ioubf s křížovou klenbou. Taková klenba zachovala se až do^ud vnitř hadovy universitní. V bohaté osmihr&nné stavbě vrchní, jež jest ozdobena krásnými štíty a jinými okrasami, zasazena jsou tři celá a dvě poloviční okna. Ve výši oken json podnože pro sochy a nad nimi splývají ozdobné a bohaté baldachýny. Pod okny zříme na štítech českého lva, jak vypadal za doby lucemburské, noha štýrského, moravskon orlici, znak Jana z Jen- štýna, druhého arcibiskupa pražského s dvěma supími hlavami a konečné znak bohatého Rot- leva, královského mincmistra, jenž dal budovu tu na svůj náklad vystavět!. S nynější její opravou započalo se před dvěma roky a náklad к toma obnášel 8000 zl. Restaurace provedena přesně dle návrhů a nákresů stavitele vele- chrámu p. Mockra. Práci kamenickon dodal p.

Víšek, krásná barevná okna pocházejí z továrny v Inuomosti, jediné až posad tobo druha v Rakousku. Stavba dála se s pietou, jak toho historické stavby zasluhuji. Památná kaple byla s použitím starých žeber nově sklenuta. Krásné sou staré malby, jichž zbytky odkryty na stěnách kaple. Malby ty nepocházej! z původní doby, nýbrž provedeny o něco později na červené půdě, kterouž barvou omalovány jsou viechny stěny. Na pravé straně lze ještě rozeznati v živých barvách kráaný obraz sv. Václava, jenž má v levé ruce itlt s orlici, v pravé"praporec. Půda obrazu je zlatá. Na druhé straně je jiný obraz, nyní vžak již nelze rozeznati, jakého světce Při bohatých malbách těch použilo se mnoho zlata

a stříbra. V kapli postavi se též nový oltář, neboť starý nesouhlasí se slohem kapie Celá stavba až na postaveni soch na podnože s věnči, 1 jež pro budoucnost ponecháno, dokonána bude běbem 14 duů * Z pražské university. Dle uveřejněného sesnamu ve včerejším oznamovateli úřad- nich uovin jest na universitě pražské pru zimní pololetí r. 1881 a 1882 obláieno celkem 314 přednášek, z nichž jest českých jenom 75, německých pak — 222. latinských 11, francouzských 5 a italská 1. Učitelských sil jest celkem 143 a sice řádných profesorů 70, s nichž přednáší česky jenom 15, německy naproti torna — 49, latinsky 6 ; mimořádných profesorů jest celkem 22, z nichž přednáší česky 6 a německy — 16, soukromých docentů jest «2, z nichž přednáší česky 20 a německy 22, dále přednáší německy mlstodržitelský účetní rada, suplujíc! zemský zvěrolékař a suplující profesor, 5 lektorů, z nichž přednášejí 2 česky, 2 německy a 1 francouzský a učitel těsnopisu německy. — Na bohoslovecké fakultě působ! 9 řádných profesorů, z nichž přednáší česky ponzo pan dr. Smolík ; německy přednášejí 2, německy a latinsky 1 a latinsky 5 ; dále 3 soukromí docenti, z nichž přednášejí česky P. Blanda a dr.

Krásí a uěmecky 1. Přednášek jest na fakultě této 29 a sice českých 6, německých — 12 a latinských 11. — Na právnické fakultě působ! celkem 25 učitelských sil, z nichž jest řádných profesorů 13 ; z těch přednášej! česky pouze 3 a sice pp. dr Zucker, dr. Randa a Ott a německy 10; mimořádných pro­ fesorů jest 5, z nichž přednášej! česky 3 a sice pp. dr. Guudling, dr. Pražák a dr. Talíř a německy 2 ; soukromých docentů je 6, z nichž přednáší česky 5 a sice pp. dr. Hejrovský, dr. Stnpecký, dr. Storch, dr Bráf a dr. Kaizl a německy jenom 1, dále přednáší německy mlstodržitelský účetní rada Přednášek jest se cvičením v semináři celkem 60, z nichž je českých 22 a německých 38 — Na 1 é k a ř s k é f a- knltě působí 42 učitelských sil, z nichž jest řádných profesorů 14; z těch přednášejí česky pouze dva, profesor dr. Eiselt a profesor dr. rytíř Weber, německy pak přednáší 12; mimořádných profesorů jest 10, z nichž ani jediný nepřednáši česky; sonkromjch docentů jest 16, z nichž přednášej! česky 3 a sice pp. dr. Maix- ner, dr. Spot a dr. Janovský a 13 německy ; kromě toho přednášej! německy snplnjici zemský zvěrolékař a suplující jeden profesor.

Přednášek bade 81, z nichž jest českých jenom — 6, německých pak 75. — Na filosofická fakultě působ! celkem 64 učitelských sil, z nichž jest řádných professorů 34; z těch přednáší česky 11 a sice pp dr Durdik, dr. Studnička, dr. Vrba, Krejčí, dr. čelakovský, dr. Frič, Tomek, Kvičala, dr. Ludwig, Hattala a dr. Gebaaer а 23 německy ; mimořádných professori jest 7, z nichž přednášejí 3 česky a sice pp. dr. Seydler, dr. Goll a dr. Emler a 4 německy ; soukromých docentů jest 17. ž nichž přednáší česky 10 (pp. dr. Weyr, dr. Domalip, dr. Nevole, dr Bělohonbek, dr. Vejdovský, dr. Rezek, dr. Hostinský, dr. Kalousek, dr. Palacký a dr. Král) a 7 německy; lektorů jest 5, z nichž přednášejí česky 2 a sice pp. Kolář a Abbé Fauvin a německy 2 a 1 francouzský a 1 učitel německy. Přednášek jest celkem 144 a sice českých jenom 41, německých 97, francouzských 5 a italská 1. * Osobni. Správce místodržitelství baron Kraus vrátil se včera z Vidné do Prahy. — J. Em ndp kardinál arcibiskup kn Schwarzenberg přibyl ze svého letního sídla v Břežanech do Prahy. — Hrqbé Bohuslav Chotek přibyl včern z Bruselu na svůj zámek ve Velkém Březně, kde se delší dobu v kruhu své rodiny zdrži. — Velitel vojenský podmaršálek p. bar. Litzel- hofen odjel včera odpoledne do Kr. Hradce, aby tamní obsádkn prohlédl.

* Výslnžné mistodržitele barona Webra obnášeli bude 8000 zl. ročně. Posa- vádnl příjmy jeho jako mistodržitele obnášely 20 000 zl., nepočítaje v to zvláštní byt v budově mistodržitelské a v lovčim zámku bubenečském. * Cestovatel dr. Emil Holub sepsal právě nový spis německý „Beiträge zur Orien- tologie Südafrikas“, jenž bude bezpochyby do češtiny přeložen, Dedikaci tobolo dila přijal blahosklonně korunní princ Rndolf Náklad na druhou cestu dra. Holuba do Afriky vypočtěn na 65 000 zlat Sbírkami sešlo se až dosnd 54.000 zl., další příspěvky přijímá společnost zeměpisná ve Vídni, rakonský vývozní spolek a sám dr Holnb v bodové světové výstavy vídeňské. ° Knihovna Palackého zakoupena byla od občanské záložny karlínské a umístěna pro zatím v radnici. Znamenitá knihovna ta čitá posad 4500 děl, z nichž mnohé jsou velmi drahocenné. * Konfiskace. Dnešní číslo .Pokroku* bylo z rozkazu státního návlsdniho zabaveno. * Sociální demokraté. U zdejšího okr. sondu konalo se včera přelíčeni se soustruinl- kem J. Schefflem a kovolitcem J. Jnngmannem z Bnben, topičem V. Zouzou s Letňan a dělníky Seydlerem a Hrášcem pro přestupek nedovolené kolportiže, ježto sestávala se spisů a bro- žůrek obsahu socialně-demukratického. Soudce rada Novotný uznal 4 obžalované sa vinny a odsoudil Hráška к pokutě 6 slat. Venti к pokutě 3 si., Valseka a Zousu к pokutě 3 al. Se Schefflem, Seydlerem a Jnngmannem bylo přelíčeni odročeno.

* Na pražském e. k. akademickém gymnasiu koná se zápis nové vstupujících žáků dne 10., 11. a 12. t. m , zápis ostatních žáků dne 13, 14. a 15., zkoušky přijímací, opravovael a doplňovací dne 13., 14 a 15. siří.