Dne 10. srpna 190z

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 218. Strana 5.

v Libici n. C.; Václ. Zörníg, kaplan, za administr. v Týncl n. L.; Jos. Klement, kaplan, za administr. v Žacléřl; Jos. Hypš, kooperátor ve Veliké Úpě, za kooperátora do Šlapánova; Jos. Soukup, kaplan v Jelení, za kooperátora do Nekoře: Jos. Toušek, kooperátor Výprachtický, za kooperátora do Heř- manic. Z neomystů pp.: Al. Lorenz za kooperátora do Veliké Úpy; Václ. Stříbrný za kaplana do Chlumce, L. Moláček za kooperátora do Výprachtlc, Ferd. Vogel za kaplana do Jelení. — Uprázdněná místa: Čechtice, fara, patron. kníž. Schaumburg- Lippe od 1. srpna t. r. — V Pánu zesnul: Monsig. Dom. Filip, jubilár, pap. prelát, protonotář, rytíř řádu Frant. Josefa, konsistorní rada, c. k. dvorní kaplan, bisk. notář atd. Osobní. Bývalý kaplan kovářovský P. Václav Řepa přeložen byl na novou štaci do Žírovnice. Pohřeb vsdp. preláta Dominika FIlípa bude konán v rodiští jeho v Jamném dne 13. srpna o půl jedenácté hod. dopol. Úmrtí moravského rodáka kněze V. Čoky. »Míru« z Ameri y se píše: Daleko od svého hlavního působiště na vinlci Páně a skvělého výsledku své neúmorné práce, zemřel po delší trapné nemoci 15. července t. r. generální vikář dlecése omažské, vdp. Vilém Čoka, zakladatel osady sv. Pro- kopa v Chicagu, největší to české kolonle v Americe.

Smrť jeho nepřišla neočekávaně, přátelé zesnulého byli na ni stále připravení. Vdp. Vilém Čoka narodil se dne 20. prosince 1840 v Černovíře u Olomouce, kde jeho otec František Čoka byl truhlářským ml- strem. Gymnasium studoval v Kroměříži u Piaristů a byl stipendovaným chovancem chlapeckého semináře v Kroměřížl. Bohosloví studoval v Olomouci a byl 5. července 1866 na kněžství vysvěcen. Do r. 1871 kaplanoval v Luchnově u Frenštátu, pak v Hranicích na Moravě a přibyl do Chicaga jakožto duchovní správce druhé české osady sv. Jana dne 28. listopadu 1871. Založlv r. 1876 osadu sv. Prokopa, přesídlil z osady sv. Jana na 18. a Allport ul. do osady sv. Prokopa, jíž ku cti a chvále Boží řídil po 9 roků. Vystavěl tu nádherný chrám Páně v ceně 50.000 dollarů a dočkal se též rozvoje osadní školy, která jest dnes ještě nejčetněji navštěvovanou českou školou v Americe. Po převzetí správy osady sv. Prokopa řá- dem českých Benediktlnů, přestěhoval se dp. Čoka do Omaho, kdež r. 1885 převzal správu osady sv. Václava a zvelebil ji velice. Roku 1887 stal se ze- snulý bískupským tajemníkem pro české osadya v srpnu 1889 ustanoven generálním vikářem diecése. V hodnosti té spravoval po čas nemoci biskupa O'Connora celou omažskou diecési a to tak důmyslně, že se mu za to dostalo lichotivého uznání od vyso- kých církevních hodnostářů. Od 13. ledna 1893 pů- sobil vdp. Čoka v Monterey, Comming Co., 8 mll jižně od West Point v německé osadě venkovské, kde našel klídu po namahavém působení v Omaze.

Hlavně z ohledů zdravotních byl nucen zesnulý dát venkovu přednost před městem. Když však churavost se nelepšila, byl před časem k vůli lepšímu ošetření vdp. vikář nucen vyhledati si útulku v omažské ne- mocnici sv. Josefa, kde po delším utrpení 15. července pozemskou svoji pouť dokonal. Zpráva eírkevní. V klášterním chrámu Páně sv. Voršily koná Bratrstvo Neposkvrněného Početí Panny Marie Lúrdské svoji pobožnost dnes, v neděli, dne 10. srpna o půl 5. hod. odp. jazykem německým. Zásluby Jesnitů. Dr. Kyzlink ve svém díle »Z cest po sv. Zemi« píše o Jesuítech takto: »Nej- lepší školy v Egyptě a v Orlentě vůbec mají školní bratří a Jesuité, zvláště pak tito; jsou cice v Egyptě školy mchamedánské, než mohamedáné dobře vědí, že tam dítky jejich mnoho nepochytí, a proto je vodí raději do škol křes ťanských. Vážil jsem si vždy ve- rlce slavného řádu Jesultského, ale vída jeho pože- hnanou činnost na východě, vážím si ho, možno-li ještě více. Bohudík, že pohané lépe pochopují a cce- ňují blahodárnou jeho činnost, než našl žvastalové, kteří sotva kdy Jesuitu jen okem spatřili.« (Str. 14 a 15)

Z kraje. Z Dolních Kralovie. Píše se nám: Dne 3. t. m. s žalem loučil se vdp. děkan Vilém Chmelíček s farností čechtickou, kdež po 10 roků platně působil, aby nastoupil nové působiště, jako děkan v Dolních Kralovlcích. Po 1. hod. odpol., uděliv přítomným osadníkům bývalé své farnosti požehnání, odebral se vdp. děkan v průvodu osadníků a školní mládeže k soše Panny Marle na náměstí, kterouž před krátkým časem za přispění knížete Auersperga a z dobro- volných příspěvků značným nákladem vzbudoval. Zde loučil se tklivými slovy se všemi, a přál všem osad- níkům všeho dobra a hojného požehnání. Na to pan starosta obce čechtické poděkoval p děkanovi za jeho všecky zásluhy o kostel, město i farnost, a přál mu další dlouhá, spokojená léta. Obecní zastupitelstvo čechtlcké v uznání lásky, přízně, toho dobrého, zla- tého srdce, jmenovalo vdp. děkana čestným měšťanem čechtlckým. Pan děkan dojat, děkoval za vyzname- nání, načež, rozloučlv se ještě se všemi, nastoupil za hlasitého štkaní věrných osadníků cestu do Dolních Kralovlc, kamž doprovázen byl obec. zastupitelstvem, sborem učitelským, klubem velocipedistů a přečetnou intelligencí z Čechtlc. Na cestě do Dol. Kralovic uvítán byl vdp. děkan četným banderlem, kteréž da- leko vyjelo svému duchovnímu pastýři vstříc. Na hranici farnosti dolnokralovické očekávala ho v čet- ných povozech veškerá Intelligence, obecního předsta- venstva a přednostové úřadů, spolků a j. V Dolních Kralovicích zatím s radostí očekávali u slavnostní brány příchod děkana. Ol brány ke chrámu Páně utvořily špalír: I. a II. Živnostenský spolek, hasičský sbor, odbor Nár. Jednoty Pošumavské, Občanská Be- seda, Okrašlovací spolek, odbor Ústřední N atlce školské, Červený kříž, Okresní hospodářsko-lesnický průmyslový spolek. Uvnitř špalíru stála školní mládež.

U slavnostní brány zaujali místa a oslovili p. děkana: patronátní komisař A. Hergesell, duchovenstvo s admin. Václ. Stýblem, představenstvo místnía deputace přífařených obcí s p. okres. a obec. starostou A. Lanzem, knížecí, soudní, berní úředníci, fl- nanční stráž, četnické oddělení, israelitlcká obec, učitelstvo a žákyně C. Novotná. Širší, přečetné obe- censtvo zaujalo místo po obou stranách špalíru. Po slavnostním uvítání doprovodily korporace a spolky p. děkana do chrámu Páně, kdež tento děkoval všem za milé, srdečné přijetí, a žádal za podporu v těžkém povolání svém. »S láskou k vám přlcházím,« pravil, »ardce své vám věnuji, přijměte mne do svého středu, zachovejte ml lásku. Chci u vás pěstovati pravdu krásu a dobro.« Srdečná slova vzbudila u všech pří- tomných hluboký dojem. Pak následovalo požehnání Z Předbořic. Ve středu, dne 6. t. m. k ve- čeru přistěhoval se k nám nový náš duchovní správce P. Fr. Souhrada z Chraštlc, kde byl dříve 13 roků kaplanem. Obyvatelstvo osady Předbořické s hasičl a hudbou šlo svému duchovnímu až do obce Zahořan naproti, kde k němu promluvil p. starosta obce a ve- litel hasíčů předbořických p. Dolista. Zástup lidstva, maje uprostřed svého nového duchovního, po jehož obou stranách šli místní učitelé Cvrk a Vůjtěch, kráčel pak ke kostelu předbořickému. Hlavně veliké množ- ství mužů a drůžiček šlo naproti, ač bylo velice pilno!

Zprávy denní. * P. Albán a »Reichenberger Zeitung«. Z toho, že podpřevor emauzského kláštera P. A lbán v ruce pražského starosty dra. Srba složil slib rakou- ského příslušnictví, vyvozuje jmenovaný liberecký list, že předurčen je k nějaké vyšší církevní důstojnosti. P. Albán je prý v Rakousku prvním církevním hod- nostářem, jenž zavedl methodu, náboženství, či spíše ultramontanismus obhajovati novinářskými Inseráty. A za to prý má se mu dostati té vyšší dů- stojnosti. »Relchenb. Zig« byla mezi prvními listy, jež inseráty P. Albána přinášela. List tento ovšem neví, že P. Albán je slavnými sliby vázán na řeholl sv. Benedikta. A vymohl li si rakouské státní příslu- šenství, učinil to za tou příčinou, aby mohl všude v Rakousku vystupovati jako kazatel anebo řečník ve schůzích k obhajování naší víry. * Stavba českého domu v Karlových Varech rychle pokračuje. Čím více však blíží se svému dokončení a vnitřnímu zařízení, tím více zmáhá se nenávist v karlovarské žurnalistice a bylo by věru smutným znamením, kdyby způsob jejího psaní sku- tečně odpovídal názorům i citům obyvatelstva tam usedlého. Nejvíce starostí se stavbou dělá si redakce páně Fellerova karlovarského »Tagblattu«, nemilost svou pak vylévá si na p. dru. Englovi a Slovanské

Besedě. Jak nesprávným způsobem list ten občany karlovarské přímo k násilnostem popuzuje, vidno z toho, že slyší — jak se říká — i »trávu růst« a zná mnohem více, nežli tl, kdo stavbu podniklia vedou. Zmíněný list oznamuje veřejnosti, že 28. září t. j. v den sv. Václava, bude stavba účelu svému slavnostně odevzdána, a že veliký počet hostí z Prahy za tou příčinou do Karlových Varů přijede. — Pro uspokojení myslí můžeme na základě svých Informací se slav. karlovarským »Tagblattem« sděliti, že sta- vítelé jmenovaného domu pp. Fr. a V. Sallerové bu- dou hotovi teprve v den některého nejbližšího ně- meckého patrona, tak aby dotyčný pan pisatela třebas celá redakce slavnosti rovněž súčastniti se mohla, což lidu českému pranic vaditi nebude, aby z dokonaného díla upřímně se potěšil. Štvaní je pro- středkem naprosto pochybeným. Právě toto štvaní karlovarského časopisectva zavdalo příčlnu, že byl koupen hotel, který dobře prosperuje a známé urá- žlivé odřeknutí místnosti ke koncertu, Slovanskou be- sedou loni bez nejž enší vyzývavosti pro uzavřený kruh hostí slovanských pořádaného, nejvíce přispělo k provedení myšlénky, aby zřízen byl vlastní dům Čechů. Nebude-li karlovarská žurnalistika šetřiti oprávněných nároků každého a tudíž ! českého ná- roda, nebude-li považovati své světové lázeňské město za půdu, na které každý, nehledě k národnosti neb vyznání má právo na stejnou ochranu, pak ji ujišťu- jeme, že i mravně i hmotně nejvíce poškodí karlovar- ské občanstvo samo.

* Pravda čí sen? Píše se nám: Letos mají kaplani a sedmistoví faráři zvláště veselé prázdnlny. A proč? Jakýsi ferina poslance prý pronesl, že je ministr vyučování dr. Hartl zvláště v dobré náladěa že prý po úpravě platů učitelských, která prý se co nejdříve uskuteční, dojde zcela loglcky i na kaplany a sedmistováky, jelikož prý by to bylo příliš křiklavé a nespravedlivé, aby pak kněz byl tak bídně postaven proti učiteli a jiným! Nuže, těšte se, sedmistovácia kaplani, na zimu prý dojde i na vás! — Ovšem na kterou zimu, se neví.

O příčinách zrušení zasnoubení arci- vévodkyně Marie Annunciaty s vévodou Sleg- frledem bavorským oznamuje »Prager Tagblatt« z Mní- chova nyní něco zcela jiného, než se původně tvrdilo. Zasnoubení nebylo zrušeno proto, poněvadž by prlnc byl vedl příliš veselý život a byl prodlužený, jak se tvr- dilo, nýbrž jeho nevěsta původně jen po vellkém pře- mlouvání odhodlala se prince za manžela pojmouti,a opětovně prosila za dovolení, aby prince směla žádati o vrácení daného slova, poněvadž ho milovati nemůže. Jen s největší těžkostí dala se pohnouti k návštěvě v Mnichově, kde byla sice co nejsrdečněji přijata, ale odpor proti sňatku s princem přemoci nedovedla. Hlavní příčinou tohoto odporu byla prý láska k jinému německému princi, jejž arcivévodkyně poznala při jeho návštěvě ve Vídni, jejž však dle rodinných pravídel pro různost náboženství za manžela pojmouti nemůže. Nyní konečně císař k nejnalébavějším prosbám svojí neteře svolil, a pak bylo po delším vyjednávání za- snoubení zrušeno. Arcivévodkyně Marle Annunclata hodlá prý se přesídliti do pražského damského ústavu, jehož jest abatyší.

Střední školy v Praze a předměstích s českou a německou řečí vyučovací ve světle stati- stiky. Pro 30.262 Němců v Praze a předměstích vy- držuje stát 10 středních škol, 6 gymnaslía 4 reálky; pro 435.139 Čechoslovanů v Praze a okolí 13 středních škol, 7 gymnasií a 6 reálek. Dle letos vydaných programů na 6 německých gymnasiích bylo celkem 989 veřejných žáků a 37 privatistů; oproti tomu na 7 českých gymnaslích bylo 2273 ve- řejných žáků a 22 privatisiů. Ve vyšších třídách ně- meckých bylo 431 žáků, v českých 850 žáků. Na jeden německý ústav připadá průměrně 163, na vyšší třídu 18 žáků; na jeden český ústav prů- měrně 328, na vyšší třídu 31 žáků. Dle národnostl bylo na německých gymnaslích 105 (11 proc) Če- choslovanů, 488 (43 proc.) Němců a 420 (42 proc.) židů, 13 jiné národnosti. O nic není to lepší na reálkách. Na 4 německých reálkách bylo sotva 1331 veřejných žáků a 4 privatisté, na 6 českých ale 3083 veřejných žáků a 3 prlvatisté. Na jeden ústav ně- mecký připadá tu průměrně 335, na český 515 žáků; vyšší třídy německé čítají 353, české 906 žáků; na jednu vyšší třídu německou připadá 35, na českou 57 žáků. Dle národnosti bylo na něme- ckých reálkách 255 (19.4 proc.) Čechoslovanů, jen 461 (34 6 prcc.) Němců a 610 (45 9 proc.) žídů a 9 jiné národnosti. Na českých gymnaslích byli jen 2 Němci a 113 židů (zas as 4 proc). Německá gy- mnasia vyžadují nákladu 564.200 K, tedy jeden žák as 549 K; česká gymnasia vyžadují 621,560 K, tedy jeden žák jen 270 K. Náklad na německé re- álky byl 392 000 K, tedy na žáka 293 K; náklad na české reálky 564.560 K, tedy na žáka 182 K. klassifikace na německých ústavech byla ovšem příznivější než na českých, ale tu hledati nutno pří- činy ne v menší pilnosti a talentů českých žáků, ale zcela jinde — v systému, jaký se u nás provádí.

Čísla tyto mluví tak jasně, že nepotřebují doprovodu; jen tolik dlužno podotknouti, že právem nám patří 26 středních škol. Ale sotva se jich dočkáme! * K úpravě Svatovojtěšské čtvrti. V po- slední schůzi městské rady pražské jednáno m. j. také o opětovné žádosti obecního staršího a stavitele pana Novotného, by v ulici Svatovojtěšské mohl vystavěti dva čtyřpatrové domy. Pokud známo, ustanoveno před časem městskou radou po úradách s komisí uměle- ckou, aby ullce ta rozšířena byla z ohledů estheti- ckých jen na 12 m. a aby tu stály jen domy tří- patrové. Ale letos koupil dvě stavební místa obecní starší p. Novotný a ten se namáhal kolikráte, aby mu povolena byla stavba domů čtyřpatrových. Této jeho žádosti ujali se v poslední schůzi pp. městští ra- dové dr. Holubovský, stav. rada Tereba, dr. Podlipný a Zikan. Oproti tomu upozornil městský radní pan Červený, že v ulici Na struze, do níž zasahuje ro- hová parcela obecního staršího pana Novotného, jsou již vystaveny dva nové třípatrové domy dle schvále- ných regulačních plánů. Dále uvedl, že kdyby měla ulice ta se rozšířiti na 14 m., musil by sdělán býtl nový regulační plán, a tu že by majítelé zmíněných dvou domů podali námitky, čímž by se celá assanace