pnittob, tělocvikr, арвто ш Inibi která v rnkon slýeh jeit vraitdoio'. Před ebemii v rnkon lotrb obvije ae celý ivi1, avými pumami niií a boH. Koho nòime laòbi, nóme bo mravncati, látce kn bliinimo. Bea tiohto otnos'.í l'jóba v rnkon lotrA blaho lidi boH. Kéi byl byi Iniby nikdy nepoanal, volá nejeden aondce k dynamitnikn, ale moiime ilei, kéi ky аз byl ani nenarodil. Pobime tedy veikeró věděni na náboieoeko mravni aekUd a bndene aťavěti na akáte. Stadie bei mravnoiti jion nnly bei jed niiky. Viak dobře jede mi-li dobré koleje, abořte kolrje, roabije se vlak. Drnbým řeinikeno byl pan Josef Kratoohvil, který ěaaové thema o ararcbiamn probíral ipfiacbem velmi aajimavým. Nejlepii anámkon, jak «e tato řeó libila, byla h néoá pochvala přítomných. Na to vid. Joa. Leza olpovidá na otáako, proč zakládáme jednoty katol. polit. Oznámeno pak, ie ■e někteří páni členové p aemné omluvili, pře čten dopil vldp. Fr. Portyoha, který prod jménem oelé oiady výbor jednoty, by př iti ichůai a to bray, nipořádil n niob. Za voláni ilávy oiaaři i Iv. O ci byla iob&ae екопбепа. I při této ichůai jednoty přihlásili ae četni noví členové a hojni příspěvků naplaceno. Zdař Bůhl

Kronika církevní. * Dr. Melichar Mlčoch К iivotopian a ocenění alovntaého nčence a učitele nveřej ninémn ve feoilletono včerejiiho čísla došel nái od bývalébo iáka jeho dp. Jana Vychodila, firáře v Želeohovioiob, redaktora to prvnfho překladu atarovédy biblické tjeitě tento při afčvek: „Dne 30. dnbna 1894. bude výročni den, na kterýž vyi. důit. profesor Dr. Melichar Mlčoch před 25 lety měl tvon první přednášku, jako řádný a definitivní profesor při o. k. bohoslovecké faknlté v Olomonci. čtvrt století 1 Za toho čtvrt století byla dobrá polovice knčií v arcidieoéii olomoucké a vra- tiilaviké žáky vdp. prof. Dra. Mlčocha. Ano všichni veřejní p. t. profesoři při bohoslovecké faknltč v Olomonci jsou šáky prof. Dra. Mlčocha. Ba co vice. I sám ndp kníže arcibiiknp olo moucký Dr. Tbeod. Eobn také byl jeho žákem. Dr. Mlčoch byl však nejen profesorem, učitelem, nýbrš i přitelem posluchačům svým. J a môžem povahy pevné, pilné a vytrvalé, naplněn účinným védomfm vznešeného povoláni knéšského i učitelského, snažil se, aby vypěstoval podobné povahy ve avýoh posluchačích, aby jako kněž< katoličtí mčli v nstálené pováté ave sárnkn pro spokojenost я itěstí v těžkém atavo duchovním. To vědomí, ie prospěl mnohým; sa jisté nyní blaší jej, a jest mn stonásobnou vsáonon odmšnon. — Dlouholetým, pilným atn diem nashromáždil sobě mnoho vědomosti pro avé poalnohače. Na faknltč bohoslovecké přednáší se latinsky. Aby lépe všili se posluchači ve starožitnosti hekrejiké, dával p. prof. Dr.

Mlčoch arohaeologioké přednášky svá bohoslov- cům, aby někteří z ochoty je překládali do češtiny nebo přeložené opisovali. Sám pak své latinské přednášky stále doplňoval, bedlivě pi loval, pečlivé bronsil a dle nich i překlad český upravoval, ai vzrostly na krásné, ion ■tavné dílo védeoké .Siarovéda biblická“, jei vydána byla r. 1888. Dědictvím »v. Prokopa v Praze. Kritika praví, že p. prof, Dr. Mlčoeb aacboval své Starovědé „ráz aamoatatné skladby » původní výpravy,•„ a velmi pochvalně končí : „Buboslovné literatuře naši přirostlo (Starově don) dito ceny trvalé, ješ vdéěué přijímáme a rnkon zaalonšiléh'i nčence a vzdělavatele do roatn kněžského na Moravě.* — Týž p. prof Dr. Mlčoch vydal BŽaltář čili kniho ža'mô,“ — „Psalterium sen Liber Pialmornm* r. 1890. v dnchn řeči hebrejské a aramejaké i v souhlasu 'a Vu'gatou. Kritika posuauje velmi po chvaině „zdařilou tuto prací věhlasného p. pr f. Mlčocha“, a vyalovuje vři noi přání: „Kéž by prof Dr. Mlčoch na ten čaa nejslavnějši orien tallita a starosákonni bibliciata kléru česko- aiovanského, jemná vsamužné pomůcky na snadé jsou, také jakýsi počátek učinil s českým vý kladem knih starosákonních.* — Tento „žaltář* Mlčochův má také převsáoná doporučení jak od nejdůst. Ordinarátu olomouckého, tak ’od jiných 8 ordinanátův. —j Kdyby jiných svědě ctvi nebylo pro požehnanoo, úspěšnou činnosť, tato svědectví sama svjisté jsou pohnutkou dů vcdnoo, abychom sobe povšimli 25!etého jnbi lea učitelského, jei brao bude slaviti vsdp. Dr.

Mlčoch. Zdaž bývalí žáci p. prof. Dra. Mlčocha neaatocií, aby spolu oslavili 251eté jubileum učitele svého Dra Mičooba, „věhlasného nčence nejslavnějiího na ten čav orientalista a s'aro- aákonnibo biblioisty ?* Zajisté 1 Za tou přidinon mnohým jistotně velevítanon, podávám ty o řádky veřejnosti. Praviť pfsmo iv.: „Před ledi vou hlavou povstaň, a eti osobu starého “ A to platí tím více při nažem jnbi ante, au profesor Dr. Mlčoch řídil se v pracích vědeckých slovem Sušilovým : „Uohásej se o korunu vědy, a v ni bývej dokonalý rek, by tvé jméno ■ úctou choval věk, a vlasť alavo měla před sousedy. — Ale s védou spojoj vjiií vshledy, • pobožností seannb její vděk* . . . Ale jak oslávime toto jubileom s pólu • nim? Každý bývalý žák má právo, podati svůj návrh cslavy a ten nejvhodnöjü avoli «e. Ovšem. Avšak čaa kvapí. Protei nejsnáse by a>.ad bylo v době této krátké : s) aby každý poslal futografii svou a nějaký příspěvek ua skvostné album. Na fotografii napiati oelou avou adresu b) nemá-li kdo fotografie, aby poslal blahopřejný list ; o) aby vícečlenná deputace doročila a o vntnému oslavenci jak albnm tak blahopřejné dopisy urovnané v ladný oelek. Doufám, ie někdo povolanější nei-li já, ujme se této ju bilejní oslavy a skvěla ji provede. Oo mi posláno bude, rád odvedu povolanějšímu jednotlivci nebo aborc. Zdař Bůh I — V Želeoho- vici oh (u Zlína) 28. břeaoa 1894. Jsn Vyje b o d 11 *

* Oltář Panny Marie Dešťové v kol- legiátním chrámu Páně na Vyšehradé, byl pcslednim časem hojni obdarován. Vysoko- rodá paní Betty ileuhiiěna a Nenkirohenů, choť dvorního rady. darovala překrásné antipenditm, veleblahorodá sie lna Svatava Jirečková, dcera f minivtra, vkusná hedvábné polštáře s hora malovanými květinami osdobené jakoi i rnkon dělané kvěiiny slečna Kateřina Lenaova pěknou Ismpn, a pan Jan Stoupa 'trvanlivý koberec. Šlechetným dárkyním a dárci bndii Báb bojnon odplatou I

* Slavnosti a pobožnosti, v neděli dne 8. t. m, bode ve chrámu Páně u *v. Vita Král. Hradčanech o 7. hodině ráno spivaná matura, o půl 9 hodině české kázáni (vsdp. kanovnik^Marek), o půl 10. hod. tichá mže av a hrobu sv. Jana Nep., o 10. hodině německé káténi (vsdp. kanovník Wohlmann), o 11. hod. alavné služby Boži n přítomnosti veikeré ka pitoly. * Jubileum Dne 22. t. m , v neděli 4 po velikonoci, slaví vdp. rada a farář v Jaro měřicích, P. Fr. Ae». Syneěek, 60!eté jubileom koěžiké. — Mimo něj dožiji ее jeitě letos 501etého kněžského jubilea : P. T. PP Frant Blatný, farář ratiékoveký ve výslažbě. Jan Ho lonkek, děkan v Slapanícioh. Jan Klippl, čestný kanovník, farář, děkan a aroikněa ve Velké Meziříčí. Karel Omaata, čestný kanovník kro méřížský, děkan a farář ve Velkém Oojezdě. Frantiiek Páral farář v Ddnfoh Bojtnovicích ve výalnžbě. Josef Stošek, čestný kanovník, aroikněa, děkan a farář v Bisknp oích, tedy 7 ■ jednoho ročníku, viak 2 studovali bohosloví v Olomonci.

* К církevním poměrům ve Vídni Jedioá fara ve Fa eriteoh má pooae o 366 dti> méně, nežli celé arcibisknpstvi jaderské, kdež jest 70.375 duši a far 54, kněži pak 178; ve Fevor.tech na 70 009 dnií jest jeden farář 5 kaplanův. Faroo’ť v H-rnalsu mi 66.167 duif a 5 kněži; diecéze dubrevnioká má 42 far 50 kněži, ale o 2000 dnší méně nežli jediná farnoiť v Hernalso. Biskop.trí lesinské má o 3000 duší méně, nežli farnosť v Uater- tteidlingu, kterouž zpravuje 1 farář a 5 kcope- ratorův. Diecese kotorská má 12.700 duši a 19 far а к tomn několik knratií, kdežto farnost rndo ftheimská ve Vidci má 50 000 duši a jen 1 faráře a 4 kaplany; farnost attaksiogiká 40 000 duší a 1 faráře se 3 kaplany; farnosť fůahansenská 40.000 deší a 1 faráře te 3 kap lany; farnost gimpendorfská 30 000 dnší a 1 faráře se 3 kaplany. M mo to jest řada far nozti ve Vídn, kteréž máji přes 20.000 doší kdežto na př. oelé arcibiskupství aplitiké má 1000 duli méně, nežli na př. vídeňské fary v Hernalsn. Farář pak u sv. Josefa v Hinds thermerstrarse na př má ku správě dvakráte tolik dcši, re'li j ch má kardinál bi kop f as oatský.

* Kardinál kníže biskup krakovský Dr. Albín Dunajewski byl včera papežem ve slavné ardienoi přijat.

Denní zprávy. * „Klerikalismns v Cechách“ nahání také již „Lidovým Novinám* strachu. My ratifikujeme jen a blahým uspokojením poklonu, kterou brněnský list straně nsií činí, an prav: ie se aorganisovala „v moc věru posoruhod- hou* a ie jest (o „vítězný postup promyšlené akce*. Všecky další nájesdy s insnlty v příslušném článku „Lid. Novin* nejsou již bodný avlfitní odpovědi, poněvadž j*me je bezpočtekráte přede tváří vši soudoé a a o 1 i d n í veřejnosti ne vyvrátili, ale rosbib zdrtili A učinili jsme tak vždy nezvratnými doklady odvolávajíce se nejen na kladoé sjevy v kněžstvo našem a 1 du v mravním jeho vlivu tkvícím, nýbrž i na protijevy ve straně mlado české, které pravdu naiich slov t m více svy šovaly. Jen při něčem dovolíme ai „Lidové Noviny“ p iádati na slovo. Jest to ininlta „strana beznárodní, internacionála v beránč m rouše, vlastenectví a ioyality*, kterou list опт strené naši vrtá ve tvář Ukázali jsme již minule, jak tato klerikální „internacionála* pracuje pro nérod a jak Mtadočeši, nkáieme dnes, že „Národní L sty* samy, když mysli, še je právě nikdo nevidí, prohlaínjí toto „in ternaoionáln* za stav eminentně, mnohdy jediné vlastenecký. Přináiejit „Nár Listy* ae dne 10. ledna t. r. a Opavy dopiv, v němž mluvíce o slezských poměrech praví : „Vedle známých kod telů sleiských na jediný stav lze se bezpečné spoléhali : na knéž stvo. To nás nikdy nezradilo.“ A aby vlastenecká kv& ifikaoe knéis va n porovnání se stavem mu nejkliiš.m, tím více vynikla, praví dále: „Na nčitelatva apolehati nelze, semský výb >r mé je úplně v rukou.* (Tento dopis z Opavy psal pan Ignát Hořioa. býva ý redaktor „Mor. L atů*, resp. „Lid. Novin*.) A „Národní Listy* ae dne 28. křea:a, oo ae týče

kněži ěaskýoh vědí „o sáalrbáoh, jakýchž o šachování jazyka a národnosti naší dobyli • i právě knéší, kteří aúatali věrni řeči lidu svého a byli prvními opět, jiš jali se vzdělávat! po následcích bělob r<kýoh pusten roli národní*. A po tom vžem prohlásí „L' dovè Noviny* české kněžstvo sa in'ernaeionáln I C. ai máme myslili o takové straně ? Nie jiného, nei že tam v úplném ruavratn prohlášeno bylo jiš heslo, aby ae hojil kdo na kom může, ěi jak říká lid „včil se Biěmá rabovat*. A Lidové Noviny* chtějí si ještě něco urvali, než trestající šiky naší aorganisované strany jim sáhnon aa týl.

* Pro česká kázání. Ve fimi oboi Hostomioích Světci, diecése litoměřické, jest farářem dp. Martin Voldř oh, kněa národcoati české (ord. roku 1868) a v službě orkevm v každé příčině osvědčený. Ve farní oboi jeho šije veliká část Čechů a proto dp. Voldřioh aspoň jednou aa čaa mívá káz«nf česká. To viak není po obuti tamějšioh německých pře mržtěnoů a tito ai nmínili dp. faráře a obce proto vyštvali. A j«ko dosod všude, hleděli vá snaze dodati váhy hroabon, ie — přestoupí na atarokatoliokoa víru. Aspoň tak ichůai aa tím účelem pořádané veřejně prohlásili Ke scbúsi té byl prý poaváu také Urokatolieký farář Nittel. Bylo by jiš kooečně na éase, prohlédnout! si jednou bedlivěji ty hroaby přestoupením na starokatoliotvi, kterými naíi Němci tak šikovně a — úspěšně operují. Kdyby to šlo tak dále, tn by do vedli naši milí súsedé smařiti každý oprávněný požadavek našich rodáků ve iml&eném úterní oo ae týče českého slova Božího. Ještě několik takových — úspěšných hrozeb stsrokato- lioismem a Němci si je opraví v terroristioký systém, kterému pak bnde velmi aa těžko ěe liti. Takové znásilň ivaoí poansy třeba potlaěiti ae vii energií hned a poěátkn. sice jinak ее ootnou statisícové Cechů ve smíšeném úsemí v nebezpečí, ie jim bode cesta ke slovu Božíma úplně latarasene. Lze li nebezpečí takovému v n a i í době klidné vatřío hleděli, jeat ovšem jiná otázk*.

* Pan Schwarz prorokuje. Na aobůai voličů konané minulé neděle v Piani vystoupil poslanec Schwarz v ú oze proroka. Pán tento rád by ai dodal vabledo politika prvního řádu, j-mi ■ nejvyiiích temen duševních obzírá proniká politické dění, ale není to nio jiného než slavnostním tónem a a pythiebým výrazem t>áři pronášené myšlénky okremí veličiny občana, jenž snaží se podle tradic jisté staré ikoly n náa působili jeité vlaiteneoko-modro slovnými frosofematy. Ale to pro dnehy silnější již neplatí. Proto asi bude v českém národě přijato též a příalršoým ooeněním veliké politické „zjevení*, kteréž nčinil p. Schwarz, en ve aokůsi té prorokoval csi toto : Koalice veřejný život ababňuje. Ve stranách koaličních jest první podmínkou mlčet (1) a ničeho nedomábat. Za této okolnosti nahromadí se jak ve stranách koaličních tak i n národů neně- meokýoh tolik zápalné látky, ie můžeme oče kivati aa čaa atrainý výbuch život tohoto atátn ohrožující. (! I) Nebes péčí bode tím větií, čím delší bode život koalice. (Sohwara jej páčí na tři leta.) Strany, jei program svůj aahávají, jak to činí střeny koaliční, jiou bea budoucnosti. Pro přítomnoit dos ane se jim sine nějakých výhod, avšak po koalici dle slov tachovského pislanoe Svobody přijde na rě potopa. Levice, Stančíoi a Hoben- w-rtovci zapadnou, (Pan Scbwarz je velmi iasbav I) Poslední jiš zapadají. Návrh Hoben waríův jest poliček vší antonomii. (!)

Snižuje zemské sněmy na nějaté beavýsnamné živnostenské komory. Badooonost náleží na čemu národa, oč i se osvědčí zdatným Za ži vota koalice nedoděláme se uičeho, v ba d o a o n o ■ t i však viebo, ovšem že mnsime pracovat. Národ mesi se sjednotit, tak aby stál jako jeden mni proti vládě, » aa svým programem к dobytí konečného ole svého, jenž je srovnáni českého státního práva potřebami oelé Cislajtauie. Velkolepé to moudrosti, co? Zdá se, že pan Schwarz obdařen jest proti nám tuctovým politikům čtvrtou dimensí, která mn dovoluje vidéti věci tak netužené. Podle pana Sohwarse tedy koalice tří let ne přečká, ale podle pana Eime, který přece též trocbn politice rozumí (via jeho interwiew dopisovatelem „Mouk. Věd *) „klame se, kdo by domníval ae, že koalice bude miti jen krátké trvání.* A princ Karel Schwarseuberg snad se téi troohn ohlédl v politickém světě, abvohom považovali aa rozhodující jeho ú<ndek o koalici, jenž má jeité tn zcameniton vlastnoat, ie -e úplně shoduje a úsudkem Eimovým. Klas- s cké jest proroctví páně Scbwarz vo. ie aa rivota koalice nedoděláme se ničebo, ale — v bodononoxti Lieho I Pan Scbwars měl jen říci : ie se tak nestane aa mladočeské strany byl bv pravdě př.šel úplně na dno.

* Katolická organisace mezi Slovinci. Ve velikonoční pmděii se ustanovil slavnostně v Zagorjo n Sávy „kato.ický dělnický spolek*. Spolek má aa svého patrona sv. Josefa, při kteréž příležitosti ae jeho obre* vysvětil a potom přenesl do spolkových místností Obřad vykonal kanovník a říšský poslanec Kljnn. Řeči pronesli Kljcn, říšský posla nen Poose, předseda «polka katolických pomocníků v Lublani profesor Q’jesda, primarias Inb'sňiké nemocnice dr. Gregorič a dr. Krek, vikář. Údů má spolek jiš přea 120. To je drahý dělnický apolek v Krajině. První bv aaloien loňského roka v Idriji, kdež pracuje v rtuťových doleoh mnoho dělníků. Podobná «polky by ae měly v Krajině četně sřisovati, poněvadž ae i v té semi sbonbný aocialism načal šířiti.

* O převratu v „Beeedé* královéhradecké- Ke správě táto obsažené v „Ce- obn* v óíale 72. ae dne 29, břesna t r. pro« hlašnjeme, še my jtme správa tn nepsali, a še v nějaké apojení se správou ton nváděni býfaí nemůžeme, jelikoi nám neproato neanámo jest, kdo správa tn pops). Králové Hradec, dne 1. dnbna 1894. Dr. Fard. Beneš a dr. Gustav Domabyl.

* Ústřední Matice školská má před sebou mnohé úkoly nové. Výbor matičný maje aa jedné atraně pilný ařetel к prostředkům peněžním, od národa ochotně poskytovaným, remůže na drahé straně odolali šádoatem na- uhsvým, tn aby poskytl podpory na stavba školních hadov veřejných, tam aby sařidil aon« kromoo školn matiěnon v obcích, kde ani při dokáaaném sákonném počta českých žáků nemohou se rodiče dovoiati školy veřejné, nebo přeměny školy německé v českou. Obzvláště jde li o takovon přeménr, vlekou ae věci při školních úřadech po leta, neboť u ministerstva leží nevyřízena otáska, je li v takových případech kompetentní české či německé oddálení zemské školní rady, nebo má-li o tom roahe- dovati zbromáždění plenární. Jiou oboe ■ německými školsmi, kde json i jen čtyři němečtí žáci a přes čtyřicet českých ! Obec je česká, představenstvo české, učitel a dvěma dětmi Němec — ve ikole vyučuje německy. К neuvěření a přece pravda, že takovýto nezákonný, proti zásadám vy chovatelským sméře- jící germanisační stav trvá jen proto, žen školních úřadů není vyříiena otázka o kompetenci. Tu považuje výbor metični aa svon povinnost, aby nakročil aříaením aatímné školy matičné.

— Jinde aase je na sta dítek dělnického lidu českého v krajině bea české školy. Ke cti tohoto lidn rádi zaznamenáváme, že otravná папка internacionálních sgitátcró, že národnost ničím není, dosud se bo nedotekla. Dělníci tito žádají úsilně o českon ikoln a tn jest takřka příkaacm vlasteneckým, aby Ústřední Matice školská pečovala dle možnosti o českon škola pro děti tohoto národně aacbcvelého lidn. Školy veřejné lid ten sotva se brao dovolá — aspoň bylo by poadé, aá by к tomn došlo. — Velké dílo vykonali jeat Matici na Moravě, kde vsrůatajíoím ruchem národním roaléhá ae čím dál tím více voláni po nových školách aejména po školách atředníoh a odborných, školy takové json ovšem nákladné a poněvadž není vyhlídky, ie sřídily by ae nákladem veřejným, jeat třeba aábnonti ke svépomoci a žádost ve směrn tom podávají ae Matici. Splnění tčoh a takových iádoatí vymáhá ovšem zcačni oběti, ale povinnost káže oběti tyto položití vlasti na oltář. — Výbor Ústřední Matice školské nesmí astati v podněcování vlastenecké cbětivoiti a ve snaae své o sjednáni nových prostředků к lidumilným Účelům matičným, rozeslal počátkem roka 1893 větším oboím městským žádost, aby přiatnpovaly к zakládajícím nebo aspoň skutečným členům Ústřední Matice školské.

Žádosti této některá města česká vyhověla. V čelo postavila se naše slátá alovanská Praha a desateronásobným příspěvkem 5000 al., následovala města královská Dvůr Krá'ové, Písek, Příbram a Kostelec nad Orlicí ■ příspěvky po 500 a1, a aice všechna čtyři města jiš po drobě ; dále a tímže příspěvkem mèsta Kladno, Smíchov, D.šice, Královské Vinohrady, Tábor, Jaroměř, Choceň, Náchod, Zlín na Moravě, Zá- loina v Hodoníně na Moravě, Akciový pivovar v Nové Pace. Za členy skutečné a příspěvkem 100 al. přistoupila města : Sobotka, Vodňany, Polička, Hora Kutná я obeo Vtelno. K tomn alnii doložili, ie jiš sáhy po zaloiení Ústřední Matice školské staly se zakládajícími členy : Hora Kutná, Domažlice, Chrudim, Kročeblavy, Štěpánov, Louny, Vyaoké M^to, P seň, Bydžov Nový, Mělník a Opočno. — Z t>hoto seanamn obcí českých, které cbétivé staly se členy Matice, vysvitá, že jest ještě mnoho větších a zámožných mést, která tento akt šlechetné povinnosti vlastenecké nevykonala, i vyhlédl ai výbor matičuý prozatím 97 takových mě<t v Berních koruny české a poslal jim koncem měsíce břeana příslušnou šádoat, aby к uhájení národního bytu tisíců krajanů a rozšíření českého vsdéláuí v odrůstající mládeži členský příspěvek Ústřední Matici školské složila. — Neob- meškr.me č sem svým oznámili, které vlastenecké obce tomuto vyzvání vyhověly.

* Arcikníže František Ferdinand navštívil včera o 11. hodině dopo.edne [Museum království českého, proválen jsa Jeho Exo. míatodržitelem hrabětem Frant. Tbnnem. Arcikníže nvítán byl jednatelem Společnosti musejní p. k. školním radon K. Tiefcrnnkem a členy správního výborn mnaej mho pp. o. k. dvorním radon Karlem rytířem Kořistkou, J J. knížetem Bedř chem ae Sobwaraenbergn a prof, drem Fr. Studničkou, načeš v průvodu jejich prohlédl nové m. sejní abírky a sice na Pantheonu sbírko starých rukopisů a tiskopisů, sbírko mineralog ck' n » botaniokon, abírky arcbaeologie historické i praehiatorieké a čeakon selskou síň. Potřebná vysvětlení při tom podali vznešenému boetn přítomni ředitelé a kustodové jmenovaných abírek mnaejníob. Arcikníže pobyv v Masen