Ročník Xl.

C. Budějovice, 22. února 1912.

Císlo 8.

Předplatné: na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vycházís každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji číslo 8 h.

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE.

Dr. Alfred Meissner

Pracovní řády. (Dokončení.)

Živnostenský řád sice nestanoví, že by děl- nictvo před vyvěšením pracovního řádu muselo být tázáno o svůj názor. Avšak jde o smlouvu a smlouva nemůže přijít k místu bez souhlasu obou stran. V dílnách, ve kterých stávající ta- rifní smlouva byla pracovním řádem porušena, měla být o souhlas požádána i strana, jež tarifní smlouvu uzavřela. V továrnách pak, v nichž tarifní smlouvy ne- ní, jakož i vůbec ve všech případech měly se o mínění dělnictva informovati živno- stenské úřady, jež jsou ku prozkoumání pracovního řádu povolány. Úkol živnostenského úřadu není vyplněn prostým podpisem pracov- ního řádu a přitisknutím úřední pečeti. Živno- stenský úřad má zkoumati, zda v pracovním řádě nejsou ustanovení odporující zákonu. Aby si o tom úřad mohl učiniti správný úsudek, nestačí vzíti do ruky pracovní řád a srovnávati ho s úředním vzorcem, nýbrž třeba bráti zřetel i ku zvtáštnostem zařízení v továrně, nebezpečí úra- zu a nemocí z povolání a p.

Vždyť i ministerstvo vnitra (rozh. z. 9. srpna 1900 č. 37.917) přiznalo živnostenskému úřadu právo odmítnouti pracovní řád, dle kterého děl- níci za přestávky nesměli opustit pracovní míst- nosti. Správní soud (rozh. z. 23. května 1905 sb. Budwinski-ho č. 3571) schválil škrtnutí usta- novení pracovního řádu, dle kterého firma ur- čila, že pivo dávané dělníkům v pivovaře, ne- tvoří součást mzdy, poněvadž by dělníci ve svýc nárocích vůči úrazové pojišťovně mohli býti uve- deni v omyl nebo zkráceni. Dle rozhodnutí správ- ního soudu z 12. června 1902 (sbírka Budwinski- ho č. 1125) má živnostenský úřad i tehdy právo odepřít souhlas pracovnímu řádu, když by jeho ustanovením zvýšeno bylo nebezpečí úrazu pro dělníky. (Šlo o stříďavé přestávky, při kterých pracující dělníci měli obsluhovati dvakráte tolik strojů, než v normální práci, čímž by byli vy- dáni většímu nebezpečí úrazu.) Pravomoc živnostenského úřadu je tudíž vel- mi značná, a závisí jen na dobré vůli a způsobi- losti úřadu, jak tohoto práva užije. Je nepocho- pitejno, jak mohlo být propuštěno v pracovním řádě na příklad ustanovení o reklamací ch proti výpočtu mzdy a vyplaceným hotovostem.

Určení lhůty ku reklamacím značí ustanovení láty praeklusivní pro vznesení nároku. Nevznese-li dělník v čas námitky, přichází o ná- rok (rozhodnutí živnost. soudu v Brně z 12. března 1904, sbírka č. 1083). Určení praeklusiv- ní lhůty, jak stalo se v pracovním řádě, je zřejmě protizákonné. Praeklusivní lhůta je rozdílnou od lhůty promlčecí, ona uplyne, i když bylo oprávněnému neodvratnými událostmi znemož- něno nárok svůj uplatňovati. Pro lhůtu praeklu- sivní neplatí ani okolnosti přetrhující běh lhůty promičecí ani jiné omluvné důvody. Dle pracov- ního řádu (§ 6.) vyloučeny budou námitky proti výpočtu mzdy, jež se neučiní nejdéle v pon- dělí od 9—10 hod. dopoledne po výplatě v účtár- ně. Reklamace bude nepřípustna, když dělníkovi násiedkem onemocnění, úmrtí v rodině nebude možno v čas (v pondělí mezi 9. a 10. hod.) do

JIHOČESKY

NOvÝ

účtárny se dostaviti, ba i tenkráte, když násled- kem disposic zaměstnavateje bude dlít mimo Pra- hu. Zaměstnavatel bude míti v moci náhlým vy- sláním dělníka na práci vzíti mu právo rekla- mační. Úplně odňato pak je právo reklamace ohledně vyplacené hotovosti, což v případě skutečného omylu rovná se pro dělníka ztrátě nároku. Tím vzdává se dělník předem nároku na vyplacení mzdy zadržené a nevyplacené, on svůj nárok vlastně postupuje firmě nebo úřední- ku, který při počítání peněz se zmátl ve svů prospěch nebo ve prospěch firmy. Takové přene- chání mzdy předem je však v rozporu s usta- novením § 78. živ. ř. a § 5. zák. z 29. dubna 1873 č. 68 ř. z., a mělo býti podnětem pro úřady, aby odepřely schváliti pracovní řád. Neméně závadným je ustanovení o poku- tách. Dle § 11. pracovního řádu trestány budou přestupky proti nařízením pracovního řádu „dle povahy přestupku buď důtkou anebo pokutou peněžní nebo propuštěním“. O výši peněžitých pokut není v pracovním řádě ani slova, ač prá- vo k uložení pokuty je dáno výlučně „správě díjen“, tedy zaměstnavateli. Peněžitá pokutau- kládaná dle pracovního řádu není — s právni- ckého hlediska trestem („trestati“ smějí jen úřady, jež mají trestní pravomoc), ani trestem pořádkovým, jak se domnívá živnost. soud

Brně v rozhodnutí z 8. března 1904, sb. č. 1172. nýbrž má nahražovati konvenční poku tu ve smyslu § 1336. obč. zák. (Rozhod. živ. soudu v Mor. Ostravě z 3. ledna 1901, sb. č. 447.) Plat- nost smlouvy o konvenční pokutě předpokládá, že strany smluvily určitou sumu. Smlouva o konvenční pokutě, jejíž výši určiti ponecháno by bylo do vůle jediné strany, je smlouvou ne- platnou. (Rozhodnutí živnost. soudu v Praze 23. ledna 1905 potvrzené zem. soudem v Praze z 1. dubna 1905, sbírka č. 988.) To nevadilo právníkům v živnostenských úřadech, aby svým podpisem potvrdili, že pracovní řád neobsahuje nic nezákonného. Výše konvenční pokuty a po- měr její k přestoupení pracovního řádu je též významna při posuzování otázky, neodporuje-li úmluva dobrým mravům a zda i z tohoto důvo- du není nepřípustna. (§ 878. obč. z.). Dle § 5 pracovního řádu ručí dělník za ztrátu a poško- zení stroje, jež zavinil zlomyslností nebo nedba- lostí, za toto přestoupení pracovního řádu může mu také být uložena peněžitá pokuta, kterousi továrna strhne se mzdy. Taková srážka odporuje ustanovení z 29. dubna 1873 č. 68 ř. z. a byla správním soudem (rozhodnutí ze dne 11. ledna 1905, sbírka Budw. 3228) za nepřípustnou a do pracovního řádu nepatřící označena. Z těchto několika případů možno seznati, jak leďabyle si úřady počínaly a že pochybily když nevyslechly dělnictvo dříve, než k vyvěšen pracovních řádů daly svůj souhlas. Přes toto po- chybení úřadů může býti dělnictvu v boji po- silou, že nezápasí jen o své právo jako strany smluvní, nýbrž i o zachovávání zákonů se strany úřadů i zaměstnavatelů.

Politický

Rišská rada svolána bude, prý zcela určitě na 5. března. Redakce, admini- strace a expedic Č. Budějovice, Dělnický dům. Účst puštovní spořitelny č. 68.557. Inserty platí se při ubjednání Majitalá XVI. a KVII. kraj suriálně demukratické urganisara vČzchách. Zudpuvědný radaktnr a vyda- vate! Rlnis Kříž. Stížnosti na Pzrmana Jana Dělnický kansum Č. Budějovir Tiskna knihtiskárna Edmund Janda Strakanics

Hlavní vojenské odvody, které se konávají v březnu a dubnu, byly letos odloženy na po- zdější dobu. Vzhledem k tomuto odložení hlav- ního odvodu úřadovati budou stálé obvodní ko- mise v březnu 5., 12., 20. a 27. a v dubnu 3., 12., 20. a 27. Při těchto komisích nohou se po- drobiti odvodu branci, kteří v tomto roce odvo- dem jsou povinni a kteří za to ze zvláštních důvodů požádají u politického úřadu I. stol. (u okr. hejtmanství nebo magistrátu), do jehož ob- vodu přísluší odvodem povinný mladík. Zmíněné odvody budou se konati vždy v sídle doplňova- cího okresního velitelství. Branné předlohy v Uhrách, a rovněž předlo- hy o vojenských úvěrech, jsou Maďarům výteč ným prostředkem, aby z vlády něco vytloukli.

Maďaři nepovolí totiž Rakousku nic, nedosta- nou-li za to nějaké výhody. Finanční stránka vládních předloh jim nevadí, od toho jsou po- platníci, aby vše zaplatili — ale Maďaři chtějí z toho kořistiti pro své maďarisační plány. Jiná politika se v Uhrách neprovozuje. Maďaři usi- lují o vymítění němčiny z vojska, aby maďar- štině nedělala konkurenci. Dále usilují o to, aby z Bosny a Hercegoviny učinili spornou otázku, pokud se týče poměru těchto dvou zemí k spo- lečné říši. Tím připravují státoprávní spor o tyto země, na které si dělají zálusk. Vojenská před- loha, podaná ve vídeňském parlamentě výslovně praví, že Bosna a Hercegovina jsou součástí ra- kousko-uherské monarchie. Maďaři usilují o to, aby tento poměr byl vyznačen neurčitěji, aby z toho mohli znenáhla vytloukati kapitál pro své uchvatitelské nároky na tyto země. Vláda rakouská klade těmto požadavkům tuhý odpor, všechna vyjednávání končí bezvýsledně a v uher- ském parlamentě hrozí branným předlohám ob- strukce. Bez kořisti Maďaři v tomto sporu ne- vyjdou. Jako hospodářský ústupek má býtiv Uhrách zřízen arsenál a továrna na prach, po případě na děla. Maďaři požadují také, aby bylo suspendováno právo koruny svolávat ročníky vzá- lohy a náhradní zálohy i v době míru. Jako vždy tak i tentokráte budou Maďarům na konec učiněny koncesse k posílení maďarismu.

200 milionů korun za jeden rok chce ná- mořní rozpočet v letošním roce vyždímati z ka- pes rakouských poplatníků. Námořní správě je povoleno zvýšení stavu mužstva, což vede s se- bou druhá vydání, jako stravné, uhlí, munici atd. Vedle toho rozpočet bude vykazovati též vydání na aviatiku. Do rozpočtu zařazena bude položka 67 milionů, která jest druhou splátkou z loni povoleného a na šest let rozpočteného úvěru 312 milionů. Je to položka na dread- nought. Činí více, než celá řádná potřeba roz- počtu, kteráž jest udána obnosem 64,142.410 K- Mimo to zařazena jest do rozpočtu též první splátka výše řečeného úvěru, obnosem 55 milio- nů rovněž na dreadnought. Objevují se tedy v rozpočtu na rok 1912 dva dreadnoughty. Mimo- řádný rozpočet udává námořní správa jen obno- sem 4,094.800 K. Sečtou-li se všecky položky. činí vydání na válečné loďstvo roku 1912 cel- kem 190 milionů. Vedle toho postavme si fakt, že před třemi lety položka na válečné loďstvo činila 60 milionů korun. O 130 milionů vzrůst za dva roky! Kam to povede?

J. Doubek