1
masthead
Dne 10. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Číslo 98. Strana 3.
4
article
musí celé školství vydržovat, nepokládá však takový stav za
správný, poněvadž školství uebude na prospěch, bude-li učitel
jaksi závislým na obci. Po krátké poznámce posl. Posselta
schůze skončena
Rolnický odbor poslanců na sněmu král. Českého
konal schůzi dne 9. dubna, ve které k návrhu zprav. posl.
Hyrše jednáno o tom, jak se mají podávati veřejnosti
zprávy o činnosti tohoto odboru. Usneseno požádati sněmovní
korespondenci, aby s právy ty uveřejňovala. Po té rokovánoo
tom, má-li posl. Niklfeld podati návrh ve příčině ponechání
daně poremkové zemi. Jelikož tato daň jest nejvýše nespra-
vedlivá, shodovala se většina v tom, aby návrh takový podán
nebyl; naopak dlužno, aby rolnictvo zasadilo se o to, aby
byla zavedena vzestupná daň z příjmů. K návrhu poslance
Jaroše usneseno podati na vládu interpelaci, aby nebyl
sněm svoláván na jaře, tedy v době, kdy poslanci rolničtí
nejvíce jsou zaneprá dněni. Zároveň usneseno deputací požá-
dati nejv. maršálka zem. o podporu v této věci. Po té je-
dnáno o úpravě platů učitelstva v obšírné debatě, která ne-
byla ukončena, výsledkem jejím bylo, že uloženo subkomitétu,
aby výsledky debaty uvážil a v příští schůzi správu o tom
podal. Když byl posl. Mareš projevil některá přání v pří-
čině dalšího postupu odboru, sdělil předseda posl. Nikelfeld,
že dostavila se na sněm deputace učitelů, která vyslovila
přání, aby mohla v odboru rolnickém své tužby pronésti.
Posselt
Hyrš
Jaroš
Mareš
5
article
Usneseno tomuto přání vyhověti.
Komise pro záležitosti zemědělské konala
schůzi dne 9. dubna. Posl. hr. Chotek podává zprávu
o zprávě zemského výboru ve příčině změny pravidel,
jimiž upravují se služební poměry učitelů na hospodář-
ských školách zemí vydržovaných. Do schůze pozván byl
přísedící zemského výboru posl. K. Adámek, jenž po-
dává vysvětlení o sporných odstavcích zprávy zemského
výboru. Po výměně názorů o jednotlivých paragrafech
zpráva zemského výboru s malými opravami přijata. —
Úsneseno předložiti sněmu tento návrh: 1. Do zemského
rozpočtu na rok 1900 vkládá se za tím účelem, aby bylo
podporováno zřizování skladišť družstevních a) na sub-
vence 200.000 K, b) na nezúročitelné zápůjčky 100.000 K.
2. Zemskému výboru náleží, aby rozděluje subvence a
nezúročitelné zápůjčky, přihližel k zásadám svrchu vylo-
ženým. 3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině po-
žadavků, jež svrchu ve zprávě jsou vysloveny, zahájil
jednání s c. k. vládou. 4. Zemskému výboru se ukládá.
aby ve smyslu zásad svrchu vyslovených na dále podpo-
roval zřizování skladišť a aby o své činnosti v tom směru,
zejména o tom, jak bylo užito povolených subvencí a zá-
půjček, sněmu podal zprávu. Rokování o tomto předmětu
súčastnili se pp.: Hyrš, Horák, Teklý, prine
Schwarzenberg, Rataj a Richter.
K referátu z minulé schůze dodáváme, že poslanec
Teklý se přimlouval za zvýšení služného, návrh ten zů-
stal v menšině a přijat návrh zem. výboru.
Posl
Chotek
K Adámek
Hyrš
Teklý
Schwarzenberg
Rataj
Richter
6
title
Zprávy politické.
7
article
V Praz e, 9. dubna.
Praz e
8
article
K situaci. Vídeňské listy stále posuzují ještě
cestu J. Exc. ministra krajana dra. Ant. Rezka do
Prahy, každý podle svých domněnek, které ovšem
nemají mnoho váhy. Jest potřebí, aby pomýšlela
vláda na náhradu za zrušení jazykových nařízení,
aby mladočeští poslanci nezahájili opětně ob-
strukci, jak by se bylo jistě obávati. České po-
selstvo vykonalo velikou oběť, proto má býti tato
také uznána. V květnu se sejde říšská rada a také
delegace, proto čas kvapí. Němci ovšem nebudou
ochotni uznati náhrady, avšak jest nejvýš na čase,
aby poměry národnostní byly již jednou upraveny
v zemích koruny české. Podle výkladu jednoho
listu dopracoval se J Exc. min. Rezek toho, aby
se vyrovnávací konference opět sešly. V nejbližší
době odjede do Brna, aby k témuž konci rokoval
s českými poslanci. Podle zpráv říšská rada ne-
bude zasedati dlouho, neboť vyřídí asi jen inve-
stiční předlohy a prozatímní rozpočet, železniční
předlohy a návrh 9hodinné pracovní doby v uhelných
dolech. O kvotě se opět delegece asi neshodnou,
proto má se za to, že ji určí opět koruna. »Nár.
Listy« však tvrdí, že Mladočeši nepropustí dru.
Körbrovi ani jediné předlohy, jak se stalo za
Claryho. A bezpochyby budou k tomuto kroku
nuceni, poněvadž voličstvo dává na jevo nespoko-
jenost s jednáním jejich. Tak v neděli byla konána
veřejná schůze v Kopidlně za velmi četného úča-
stenství, kde mluvil posl. dr. Baxa a více jiných
voličů, načež v resoluci přijaté byl vysloven
nesouhlas s politikou říšských po-
slanců a nedůvěra posl. Teklému.
Němec
Rezek
doktor
Baxa
Praha
Brno
Kopidlno
9
article
Než také mezi Němci rozmáhá se radikální duch
mezi voličstvem i poslanci. Na nedělní schůzi
něm. spolku v Olomouci mluvil poslanec baron
d'Elvert o činnosti moravského sněmu a žádal za
rozdělení země podle národností, neboť jen tak
bude pojištěno Němcům zastoupení. Nadvláda ně-
mecká na Moravě zakládá se na bezpráví, které
jednou bude napraveno. Proto se bojí Němci
o svoje postavení. Posl. Heger mluvil o činnosti
předsedy ministerstva a tvrdí, že se bude musiti
prohlásiti pro centralismus, jinak Němci začnou
provozovati obstrukci a parlamentu se odzvoní
umíráčkem. Žádal též zřízení německé university
na Moravě. Němci moravští mnoho smířlivosti ne-
dávají na jevo.
Dr. Engel mluvil v neděli na schůzi v Kou-
řimi a prohlásil, že Mladočeši ustoupí od opo-
sice, po případě obstrukce, bude-li zavedena vnitřní
úřední řeč česká.
Vojenský rozpočet bude podle Jurčitých zpráv
zvýšen o 5 mil., čehož bude použito hlavně ku
zvýšení platů důstojnických.
V neděli konala se valná hromada hospo-
dářské ústřední společnosti pro Čechy, v níž mí-
stopředseda p. Šustr prohlásil kritiku nepříznivou
vzhledem k chování vlády v uhelné otázce. Také
anketu nazval velmi případně, poněvadž k žád-
nému výsledku nevedla.
Odborný náčelník, tajný rada Stummer,
který vypracoval předlohy k rozdělení Čech, ode-
bral se na delší dovolenou. V neděli přijel do
Prahy a ubytoval se v hotelu »de Saxe«.
Němec
Elvert
Posl
Heger
doktor
Engel
Šustr
Sax
Olomouc
Morava
Kou
Čechy
Praha
německý univerzita na Morava
Stummer
10
article
Sněm haličský bude po úterním zasedání
odročen, načež nastanou dvoutýdenní prázdniny.
K vídeňským volbám. Purkmistr dr. Lue-
ger vydal vyhlášku, dle níž od úterka 10. dubna
jsou vyloženy volební listiny k novým volbám ve
druhém sboru, dále k doplňovacím volbám prvního
a třetího sboru. Den volby dosud není ustanoven
dá se však předvídati, poněvadž 14 dní před vol-
bou mají býti listiny vyloženy. O 4. sboru není
nic rozhodnuto, avšak proslýchá se, že rovněž bude
povolán k volebnímu osudí. Volby budou konány
asi ke konci května, do čtvrtého sboru na počátku
června.
Uherská poslanecká sněmovna sejde se
k vyřízení nutných předloh 25. května, načež bude
rozpuštěna.
Německý císař Vilém nepotvrdil rozsudek
vojenského soudu proti princi Arenbergovi, který
domorodce v jihozápadní Africe dal mučiti a za-
bíti, poněvadž byl rozsudek příliš mírný. Princ je
dosuď ve vězení.
doktor
Lue
Vilém
Arenberg
Afrika
11
article
Listy z Belgie.
Z Antwerp. (Pův. dop. »K. L)
L + 36. — V Belgii blížíme se pomalu k důleži-
tému okamžiku, jenž snad na dlouhou dobu rozhodne
o budoucnosti Belgie. Koncem května, po uzavření
komor, nastanou zde všeobecné volby dle propor-
cionelního zastoupení.
Mužové tajnostmi politickými prodchnutí, mají za
to, že katolíci podrží většinu, avšak tato většina že
bude nepatrna. Daensovci ve velikých městech své
předáky představí a uloví něco na katolících.
Od r. 1884 jsou katolíci při vládě. Po celý ten
čas požívala země míru, průmysl zkvétá utěšeně, jak
již od dávna tomu tak nebylo, nikomu se nezkracuje
jeho svoboda, četné zákony zhoubným duchem libe-
ralismu prodchnuté, zůstávají, bohužel, v platnosti,
katolíci nemají, čeho mohou právem žádati pro nižší
školy, ministři jsou velmi přístupni, aby liberálům
k dobře placeným a čestným místům pomohli. Kongo,
Rusko, Čína jsou otevřeny podnikavému duchu Belgů
a s nadbytkem národního bohatství těží v těchto
cizích zemích a veliké bohatství přichází zpět do ma-
teřské země. Zájmy dělnictva nejsou zapomenuty.
K L
Belgie
Antverpy
Kongo
Rusko
12
article
Ovšem, všem požadavkům nebylo ještě vyhověno, leč
četné jsou zákony a ustanovení k prospěchu dělní-
kově a jeho domácnosti, četnější ještě blahodárná za-
řízení, jež byla duchem a učením církve v život uve-
dena a to nejen vydatným podporováním — z lásky
k Bohu — nuzného dělníka, nýbrž i dělnický stav
sjednocováním k novému životu a lepší budoucnosti
povznášením. Malé přilepšení, jakéhož se má dostati
k ročním příjmům ze zemské kasy zdejšímu ducho-
venstvu, počínaje od 1. dubna, nebude zajisté před-
mětem stesků. Jeť to v zájmu chudiny, že kněžím
peněžité podpory se dostává. Pro kněze postačí, má-li
potřebných prostředkův ku svému ošacení a nasycení
se, avšak přicházejí chudí lidé a ti klepají na jeho
dvéře a na jeho srdce a pro kněze, jenž má citelné
srdce, jest to velice bolestné, musí-li chuďasa bez po-
moci propustiti.
13
article
Jediné rozdělení katolíků může býti
příčinou, že liberálové a socialisté více poslancův
společně čítati by mohli než katolíci sami, roz-
děleni! Podaří-li se to, jest potom radiko-libe-
rální ministerstvo zde v Belgii možné a pak běda
právu o svobodě zdejších katolíků! Potřebují-li li-
berálové pomoci socialistů k utvoření většiny v ko-
moře (sněmovně), pak nezamítnou též oni pomoci, leč
by se jednalo o odklizení mnohých volebních práv a
o uznání čistého všeobecného hlasovacího práva a
následkem toho o zákon zemský sám. Tak daleko
nemohou arci liberálové jíti aniž by se sami nezni-
čili. Kdyby všichni katolíci zdejší těžké následky
nastávajících voleb dobře uvážiti chtěli, kdyby všichni
společný zájem před očima měli a žádného rozdělení
mezi sebou nevyvolali a pomstychtivosti beztoho ne-
křesťanské zanechali, pak by katolické ministerstvo
vítězně vystoupilo k velikému užitku naší malé bel-
gické vlasti. Katolická vláda působí blahodárně též
v sociální otázce.
Zřídilať ministerstvo práce, ustanovuje zákony
o práci k ochraně dělníkově, uděluje každému sta-
řičkému dělníkovi pensi, dává hojné podpory všem
Belgie
14
article
dělnickým záložnám a spořitelnám, osvohodila děl-
nické domy od daní, polehčila 1 frankem denně těžké
jho rodičů, jejichž synové vylosováním přišli k vojsku
a jich domácnosti vyrváni byli.
Nedávno se jednalo v obecní radě v Gentu o při-
lepšení nemocenským pokladnám dělnickým. Socia-
listé to však zamítli a odhlasovali raději 1500 fr.
pro zábavu na loďkách!
Jak jsou socialisté obětaví, ukazuje též Francie.
Tam přislíbili vůdcové socialističtí, jako Jules Guesde,
Dejeante, Groussier a j. část jich denních příjmů -
25 franků — věnovati socialistické propagandě, leč
když k tomu došlo, nechtěli věděti o ničem a nedali
také nic! V Německu je »obětavost« socialistických
vůdcův až předobře známa. Liebknecht se svými malými
příjmečky 25.000 hřiven (říšských marek) s jinými
socialistickými kapitalisty německými dávají tolik jako
nic a »nula od nuly pojde«. Na různých socialisti-
ckých kongresech v Německu brojili proti svým vlast-
ním vůdcům soudruzi červení, že prý žijí a tyjí z potu
a dření proletářského. Neboť socialističtí vůdcové
tuční a bohatnou z příspěvkův, kteréž chudí sociali-
stičtí dělníci musí každý týden odváděti. Ještě vám
socialistické podvodnictví nedostačuje? Tedy ještě něco.
Jules Guesde
Dejeante
Groussier
Liebknecht
Gent
Francie
Německo
15
article
V dnešní ministerské radě ve Francii zasedají dva
nám známí mužové, jména jejich jsou: Gallifet (ge-
nerál) a Millerand (socialista). Millerand jest nejmoc-
nějším z francouzských socialistických řečníkůva
markýz de Gallifet komandoval v roce 1871 jednomu
oddílu vojska ve Versailles v občanské válce, ku
kteréž pařížská komuna podnět dala. Tento generál
jest dosud v špatné paměti pro svoji nelidskou přís-
nost, s jakou povstání potlačoval. Po povstání dal
veliký počet federovaných postříleti. Všichni so-
cialističtí spisovatelé, kteříž dějiny komuny vy-
pravují, připisují dle pravdy Gallifetovi množ-
ství ukrutností. Dle Lissagaray-ho oslovil Galli-
fet zástup zajatých komunardských vojínův takto:
»Nechť vystoupí ze řad všichni ti, kteříž proše-
divělé vlasy mají!« A když přes 100 mužů před
něho předstoupilo, řekl: »Vy jste všichni ničemové
ze starého datum; vy všichni pamatujete červen z r.
Millerand
Gallifet
Galli
Francie
Versailles
16
article
1848!« Na to dal ihned všechny postříleti. Od roku
1871 neminulo ni jednoho téhodne, v němž by so-
cialistický tisk Gallifeta těmi nejhoršímí jmény nebyl
zasypával. Bez přestání bylo v novinách a časopisech
socialistických: Gallifet je bandita, Gallifet je vrah,
Gallifet je největší zlosyn, padouch atd., takže se
mohls říci, že jméno Gallifet v ústech socialistů před-
stavuje klení a že ten největší zlosyn, jehož hlava
kdy se s lešení skutálela,*) byl v jich očích stokráte
úctyhodnější, než dnešní ministr války, tentýž Ga-
llifet! A přece jest socialista, jenž každého dne tiskne
ruku Gallifetovu, tu ruku, kteráž jest ještě červená
od krve zastřelených kommunardův! A přece jest
socialista, jenž hluboké seká poklony pokaždé před
Gallifetem! Socialistou tím jest Millerand! A nevěřte,
že Millerand zapoměl na rok 1871! O nikoli, ale
jeho ministerský portefeuille vynáší mu ročně 50.000
franků a on soudí, že za tu cenu se může třebasi
sbratřiti s panem Gallifetem, vzdor tomu, že jeho
červení soudruzi Gallifeta po všechny ty drahné časy
za nejhoršího vraha vyhlašovali. A nezapomínejme,
že v očích každého socialisty kommunardi jsou »mu-
čeníky!« A jako Nero vzbuzoval hrůzu u prvních
křesťanů, taktéž vzbuzovalo jméno »Gallifet» hrůzu
u socialistů.
Gallifetův
Millerand
Gallifet
17
article
Vidíte jací jsou socialisté důslední: za peníze
tisknou ruku osobě, kterouž mají za vraha tisíce je-
jich přátel a kteráž v jejich tisku po třicet let před-
stavována byla jako největší padouch, který kdy se
nalézal ve službě satanášově. Že belgičtí socialisté se
klaní se židy zlatému teleti, jsem již dříve sdělil.
Dne 3. března přibyla do našeho přístavu ně-
mecká válečná loď »Nixe«. Táž jest jen malá a 17
děly ozbrojena a pochází z r. 1886.
Sympatie k africkým Boerům je v celé Belgii
veliká a o Angličanech mluví lid s opovržením.
Anglie má prý 13 milionů liber šterlingů (325 mil.
franků) nazbyt, aby těmito penězi se domohla ne-
spravedlivě zákonitého majetku hodných Boerů, ale-
nemá prý ni jednoho penny pro ubohé Indy, její
poddané, aby jim pomohla v hladu a nouzi. A potom
že nejsou Angličané džentlemanové! Dle francouz-
ských novin má Francie sto chutí vypověděti Anglii
vojnu a myslí, že s Ruskem se jí podaří zabrati
Anglii veškeré důležitější kolonie v Asii a v Africe.
Anglie hrozila již dříve Francii válkou, jen co prý
bude hotova s Boery.
*) Na Place de la Roquette.
Boer
Angličan
Belgie
Anglie
Francie
Rusko
Asie
Afrika
Place jít le Roquette
18
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
L 41. Německo-římské pouti z Frýburku
Beisgavského v Badensku účastní se 1200 poutníků ;
tak právě oznamují německé noviny katolické.
Úspěch katolické církve lze zaznamenati
opět v Syrsku. Tamní arcibiskup Bontros přestoupil
Bontros