Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 306.

2

HOSPODÁŘSKÝ LIS

3

Ročník XXXVII.

4 article

Čes. Dubu a j. Na Labi v horním toku, u Král. Dvora, Heřmanic, Pardubic. Na Úpě a Metuji v horním toku. Na Orlici u Kostelce. Na Chru- dimce u Pardubic. Na Jizeře u Sojovic a Turnova. Na Klenici v dolním toku. Na Ploučnici Čes. Lípy Na Kamenickém potoku. Na Motolském potoku. Na Botiči. Regulace povolené nalézají se: Na Chrudimce u Chrudimi, Orlici u Týniště. Na Cidlině u Libice a Chlumce. Na Doubravce u Žleb. Na Tiché Orlici u pramene a blíže sou- toku. Na Sázavě mezi Čerčany a Č. Bud. a u Březiny Na Lužnici u Roudné. Na Úhlavě, Mži, Berounce, Ohři, Bělé aj. Jest velmi záslužno, že kompetentní činitelé zasa- dili se též o to, aby i Loučná, která za povodní velké škody působí, přišla též konečně na řadu regulovací ve svém středním a horním toku. Novelou vodocestného zákona ze dne 11. července 1901 čís. 66. ř.z. jest II. období prodlouženo do r. 1927 (vrch. inž. zemědělské rady V. Jánský „Melio- rační Věstník“). I. období končí rokem le tošním, II., místo aby končilo rokem 1922, končí tedy r. 1927. V I. období připadalo na Čechy 114.4 mil. K, tedy průměrně ročně 11.44 mil. K. V II období připadá (na 15 let) 155.1 mil. K, tedy průměrně ročně 10.34 mil. K., tudíž o 1.0 mil. K méně než v I období. rod

Dub Král Lípa Březina Bělá Ing zemědělský Heřmanice Pardubice Úpa Metuje Orlice Kostelec Jizera Sojovice Turnov Klenice Ploučnice Botič Chrudimka Chrudim Cidlina Libice Chlumec Doubravec Sázava Čerčany Č . Buda Lužnice Roudná Úhlava Mže Berounka Ohře Jánská Melio Čechy Če Tichá Orlik

5 article Dolichos či kravský hrách

Dolichos či kravský hrách je luštěninou tropů a subtropů, tedy krajin teplých, kde přináší i semeno. Čím se liší kukuřice koňský zub od naší obyčejné kukuřice malozrnné, tím liší se i dolichos od obyčejného hra- chu. Pro nás v krajích sever- nějších měl by dolichos (krav- ský hrách) význam jen píc- ninový, píce poskytuje da- leko více než jiné luštěniny, semeno pak muselo by sez jihu k nám dovážet, podobně jako se dováží k nám semeno koňského zubu. Dolichos vyskytuje se ve velkém množstvi odrůd (nejméně ve sto odrůdách), některé jsou vytrvalé se stonky dřevnatými, ba i keřovitými, jiné jsou jednoleté, popínavé, některé jsou čistě tropické, t. j. nedozrají ani v subtropech, jiné zejména nižší druhy jsou přizpůsobeny chladněj- šímu podnebí a dozrávají již i v jižní Evropě v pásmu olivovém: na Krymu a při Černomořském pobřeží, na březích poloostrova Balkánského, v Italii, jižní Francii, Portugalsku, Španělích a po celém severním pobřeží Africkém, v Egyptě, Palestině i na pobřeží Maloasijském; jest to ze- jména druh dolichos sinensis a druh dolichos unguiculatus. Tyto druhy jsou však nižšího vzrůstu než dolichosy čistě tropické, které dorůstají v tropech až do výše 4—5 m ku př. dolichos lignosus a dolichos lablab. Některé druhy naši zahradníci dobře znají, sejí je kol besídek; jich zevnějšek upomíná na o- chcete-li koupití dobře a levně pluhynebsedí stroje vyžádejte si nabídku od akc. stroj.

Španěl Dolichos Evropa Krym Italia Francie Portugalsko Egypt Palestina

6 article F. J.Kovařík-Prostějov

F. J.Kovařík-Prostějov brovskou fasoli, k rozkvětu dospívají až na podzim (odrůda lablab až koncem září) a jen ve vými- nečně teplých letech odrůdy rannější vytvoří i lusk, který za to bývá až 1/2 m dlouhý. Kořání s ohledem na svou výši má kravský hrách ne- obyčejně mohutné, až na 1 m do hloubky silný kůlový kořen do země proniká, zanechá tedy i půdu svými pozbytky daleko více obohacenou jak kterákoliv luštěnina tuzemská. K nám usilují uvést pro účele pícní odrůda dolichos unguiculatus, tedy touž odrůdu, která roste v jižní Evropě v středomořských kočinách,

Prostějov Evropa

7 article Obr. 156. Kravský hrách (dolichos sinensis).

Obr. 156. Kravský hrách (dolichos sinensis). v Egyptě, Číně a Žapanu. Vyrůstá na 1 m do výše, zřídka přes, květy má veliké, uvnitř růžo- vě lilákové, vně bělozelené. Lusky má až 20— 25 cm dlouhé, semena bílá neb běložlutá, na- příč svrasčitá s velkým pupkem černě ohrani- čeným, odrůda ta ale rozpadá se v četné vari- ace, které rozlišuje buď barva květu trochu od- chylnější, buď je jméno a užitkové vlastnosti (jiná domovina krajinná). V jižních zemích lusků používají v kuchyni jako lusků fasolích a chváli jich jemnou chuť, ze semen melou tam mouku, chválí jeho výnosnost. Je to odrůda jednoletá. Stébla poléhají, silno se rozvětvují, počínaje od spodu k vrchu, výhony pobočné tvoří po celou dobu vegetace i během tvoření plodů. Stéblo jest hranaté, mělce rýhované a pokryté řídkými bí- lými chlupy. Tloušťka stébla jest u spodu půl palce a čím dále k vrchu tím více se zúžuje. Listy jsou trojdílné, rovné, hladké, sytě zelené a velké. Nejvíce listí se tvoří v prostřed a na spodní části rostliny. Velmi dobře roste tato rostlina ve směsi se sorghum (čirok): seje se do řádků, ve kterých se dobře vyvíjí Tato směs se rychle vyvinuje a snadno sklízí, poněvadž dává pěkně stojící seč, hodící se též ku zelenému krmení i ku dě- lání ensiláže (zákys) i na zrno. V Americe se seje se sojou, avšak toto krmivo jest příliš vý- živné, a hodí se jen do krajin velmi teplých (nikoliv pro nás). Kravský hrách kvete na Rusi od konce července do polovice srpna a možno

Luska Rus Egypt Čína Amerika centimetr

8 article

na př. v charkovské gubernii koncem září obdr- žeti zralá semena. V podnebí chladnějším vy- tvořuje za to více listů a stébel; zde pak je rostlinou převážně pícní. Seje se nehluboko — aby byl spíš venku — jako fasole do řad, pě- stuje-li se na semeno, 40—50 cm vzdálených a na tutéž vzdálenost se špetkují. Okopává se. Potřebují podpěrné kolíky, pruty silné, po kte- rých by popínavý stonek šplhal. Do špetky se seje as 5 zrn. Zralé rostliny se požnou, vysuší a mlátí se. Při setí na krmení neb zelené hno- jení seje se hustěji do řad na 30 cm vzdálených i ještě užších. Odrudy nižší hustěji, odrudy s rozložitějším zevnějškem řidčeji. Potřebí na ha 45—90 kg semene. Od- druda dolichos biflorus Ropl. hodí se do půd i velice špa- tných, odruda unguiculatus vyžaduje půdy vlhčí a úrodné. Jakmile začíná kvésti, seče se na krmivo. Seče se kosou, ale možno síci též strojem, když jest opatřen v zadu zvlá- štním přístrojem, který má pohyblivé nože, jež slouží k tomu účelu, že hrách neod- kládá se v chumáčích, ale roztřásá se na tenší vrstvy, čímž ulehčí se nejen sečení, ale též sušení. Dle chemického rozboru bylo nalezeno ve 100 částech: 61.6% vody, 38.4% suché hmoty.

centimetr kg

9 article

V suché hmotě při 110° C usušené bylo nalezeno ve 100 částech Stéblo Listy Kořeny dusík. látek 16 15.5 1577 tuku . . . . 3.6 11.0 1.5 dřevoviny 30.4 7.3 43.4 extraktivých 42.6 51.0 33.0 popelu . . . 7.4 14.18 6.4 Z rozboru jest patrno, že nadzemní části rostliny obsa- hují značné množství výživ- ných látek. Oproti jetelinám a jiným motýlokvětým rostli- nám obsahuje kravský hrách více dusíkatých látek, toliko hrách má jich více. Avšak sklizeň hmoty zelené dává větší kravský krách. Přepo- čítáno na 1 ha, dává zelené hmoty kravský hrách 160q i více a sena asi 60 q: Ku osetí jednoho ha jest zapo- třebí dle houštky setby asi 45—90 kg semena. Seno kravského hrachu je dobré hlavně ku krmení dojnic, zde pro svůj bohatý obsah na vý- živné látky působí příznivě na dojnost, způ- sobuje zvýšení dojnosti i jakosti mléka. Dopo- ručuje se také jako dobrá pastva pro vepřový dobytek. Jinak všeobecně nemá této platnosti, an po spásání pomalu roste. Také se jím může krmiti drůbež, hlavně husy a kachny. K hnojení zelenému tuto rostlinu mohutného těla možno odporučiti. Radíme k pokusům v menším, zejména v teplých polohách kukuřičných. Ke krmení zelenému hodil by se dolichos znamenitě, zvlášt ke koňskému zubu a ke kukuřici na zeleno, poněvadž pozvedne svým obsahem bílkovin bílkovinou chudou ze- lenou píci kukuřičnou, která se tak stane tělu a užitkům přiměřenější a tím lépe se želená hmota zužitkuje.

dřevovina 43.4 extraktivý 14.18 ha kg

10 article Kulhavka a slintavka

Kulhavka a slintavka s nastávajícím jarem zase nabývá rozšíření a v jarní době takový roztomilý dáreček ve stáji není žádnému hospodáři milým a proto třeba zvýšenou pozornost věnovati novějším objevům k radikálnímu vyléčení této zhouby našich stád směřujících. Škody slintavkou způsobené našemu zemědělci, odhadují úřední odhady na 50 mil. K a ve sku- tečnosti škody ty budou ještě vyšší. Tisíce zvěro- lékařů, tisíce studovaných hlav v celé Evropě

Evropa