Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

HOSPODÁŘSKÝ LIS

3

Str. 305.

4 article

škrobová hodnota stravitel. bílkoviny lehčí ječmen 60.5 tluč z jader pal. 53.5 13.3 boby 49.0 19.3 pokrut. makové 42 4 26 6 Zdaž nejsou tato čísla daleko přesnější, než čísla škrobové hodnoty, do níž i bílko- viny byly spoluzapočítány, ač jen výjimkou se z nich tuk tvoří? Co jest správnějším? Zdaž nevldíme při posledním příkladu, kde bílkoviny jsme ze škrobové hodnoty vylou- čili, víc, než při škrobové hodnotě, do níž bílkoviny byly chybně spoluzapočítány? Často hledané stravitelné bílkoviny, bez nichž ani otec škrobové hodnoty, Keller sám, se obe- jíti nemohl, jsou patrny na první ráz a i2 číslo škrobové, tukotvorné hodnoty píce slou- čených uhlohydrátů je lépe patrno. Ale vzdor jednotnému výrazu škrobové hodnoty, musí rolník zhusta věděti z jakých složek škrobová hodnota sestává (k posou- zení depresse či k ocenění množství dře- voviny) k ocenění množství tuků rostlinných, které chuť povzbuzují, které píci omašťují a které jsou z uhlýdrátů látkou nejcennější. A tu pak bez podrobných tabulek o složen píce hospodář se přec na konec jen neo- bejde. A když již s bílkovinami i při Kellne- rovi počítati se musí, mnoho škrobovou hod- notou se nezískává.

Keller bob 49.0

5 article

Je pravdou, že škrobovou hodnotou celá nauka o krmení postavena byla do zvlášt- ního světla, přes to ale ani škrobová hod- nota není universálním rozluštěním nauky o krmení. A to proto, poněvadž ani maso a tuk, mléko a tah, srsť, vlna, kůže a teplo tělesné nejsou vyráběny z jedné jediné snad jen látky základní, ale ze stravitelných bíl- kovin, ze stravitelných tuků, ze stravitelných bezdusíčných látek ostatních. Tělo není přec jen pouhým teplotvorným motorem, nýbrž živým organismem z hrubé podstaty bílko- vinné (masa) organisované v souladné har- monii s vnitřní podstatou sebevědomou u zví- řete arci s latentní inteligencí, pro kterouž současná věda jmena nemá, poněvadžji na svých chemických vážkách dosud vyvá- žiti nedovedla a sotva kdy asi dovede. rod

6 article Kontinuirní kamna

Kontinuirní kamna (obr. 155) jsou rozšířena zvlášť v sousedním Šasku; jsou to kamna plechová na topení brikety neb koksem a hoří v nich ve dne v noci. Tato kamna jsou rozhodně lepší než plynová, která zde onde ve městech vídáváme. Kuchyň s kamny plynovými je chladná a vlhká — nehledě k tomu, že plyn není právě nejlevnějším materiálem vý- topným. Kamna železná za to příliš hřejí a z roz- žhavených železných ploch prolíná příliš mnoho plynů a teplo z nich je tudíž nezdravé. Vyobra- zená kamna nehřejí tak prudce, ale jsou zas teplejší nad kamna plynová. Byť i koks v ceně stoupl, zůstal přec nejlevnější palivní látkou a proto otop v kontinuirních (= na nepřetržitý otop zařízených) kamnech těch přijde poměrně nejlevněji. Kamna ta jsou vlastně skříní ze silného plechu, která je přenýtována na rám železný, 4nohý. Svršek mají odsunutelný a v předu mají dvířka. Pohyblivý rošt spočívá spodem na železném rámu a lze jej vytáhnouti. Kouřovodná roura spojuje celá kamna s komínem. Zatápíme-li poprve v těchto kamnech, vysu- neme rošt a naplníme jej popelem z jiných kamen a to hojnou vrstvou; na popel přeneseme žhavé uhli z jiných kamen, kteréž rozprostřeme a naň v tenké jen vrstvě koks natřeseme. A pak slušno jen dbát toho, aby kamna nikdy nevyhasla, hoři v nich ve dne v noci, v létě, v zimě. Na noc

7 article

jen na jediné místo rozprostře se něco koksu; toto místo je příštího jitra žhoucí a slouží za rozdělávku žáru i na ostatní ploše. Tato kamna příjemně hřejí vydávajíce stejno- měrné teplo, možno jich ale použit i v kuchyni k úpravě pokrmů: zeleninné pokrmy, na nichž si Němci tolik pochutnávají, jsou z těchto kamen přímo nedostižné jakosti. Stále a kdykoliv lze z nich bráti teplou vodu, kterou i v pár minutách lze přivésti do varu. Ve velkém hospodářství mimo těchto kamen nutno upotřebit i plotny; menší domácnost však stačí s jedinými kontinuirními kamnami, na nichž lze připravit veškery pokrmy. Laciná jsou, i otop s nimi, poněvadž se pou- žívá laciného koksu, ale jednu vadu mají přec; stálým žárem z koksu v pár letech rozežere se plech kamen a kamna se rozpadnou. Proto v Sasku na mnohých místech najdem místo železného plechu na podstavec umístněná kamna kachlová. Hlínu žár koksu neztráví tak snadno a kamna vydrží pak mnohem déle. rod

Němec Sasko

8 article

Obr. 155. Kontinuirní kamna.

9 article Regulace řel.

Regulace řel. Inž. L. Černovický, úř. autor kulturní inženýr a civilní geomelr ve Vys. Mýtě. (Dokončení). V Čechách upravovány byly řeky: Horní a Malé Labe, Úpa, Orlice, Chrudimka Doubrava, Cidlina, Jizera a Klenice, Ohře a Zlatý potok, Bělá, Ploučnice, Kamenický a Chřibský potok, Vltava, Malše, Lužnice, a Nežárka, Otava, Sázava, Berounka, Litavka Rakovnický potok, Mže, Radbuza, Úhlava Metuje, Botič, Motolský potok a menší pří- toky Vltavy a Labe jako: potok Hubenovský Bojovický, Záběhlický, Osterbach, Býnovský Královský aj. Bystřiny byly hraženy: Horní a Malé Labe, Velká a Malá Úpa, Orlice, Chru- dimka, Ohře a Zlatý potok, Bělá, Vltava, Lužnice, Otava, Sázava, Litavka, Úhlava a menší přítoky Vltavy jako: potok Čelínský a Radičský, nad Štěchovicemi, Kocába, Šle- mínský a Hvozdnický, mezi Trnovou a Zábě hlicemi (strže), Libřický, Podmořanský Žalovský, Máslovický, Zlončický, Zálezlský Čeništský. Zelesňování provedeno: Horní Labe a Úpa, Orlice, Ohře, Vltava nad Budějovice- mi, Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Beroun- ka, Kačák, Rakovnický potok, Mže, Radbu- za, Úhlava, Motolský potok, Vltava pod Budějovicemi a menší přitoky Vltavy jako: potok Kocába, Libřický, Ohrebický, Mastník, Hubenovský, Bojovický, Skochovický, Zvol- ský, Podmořánský, a četné lesní školky. Jak vzrůstá ruch regulační vidmo z násle- dující tabulky, ve které uvedeny výdaje na účet dotací jednotlivých vodotoků: Tisíc korun r. 1905 r. 1907 r. 1909 Labe . . . . . . . . . . 583 1,169 2,418 1,835 3,236 Upa . . . . . . . . . . 984 Orlice . . . . . . . . . 67 Chrudimka . . . . . . . 33 Doubrava . . . . . . . . 8 Cidlina 1,013 Jizera a Klenice.

L Černovický Ploučnice Kamenický Otava Bystřina Kocáb Libřický Ohrebický Hubenovský Bojovický Skochovický Zvol Mýto Čechy Malá Labe Úpa Orlice Cidlina Jizera Klenice Ohře Bělá Vltava Malše Lužnice Nežárka Sázava Berounka Litavka Mže Radbuza Úhlava Metuje Botič Labe Malá Úpa Úhlava Štěchovice Zelesňování Horní Labe Vltava nad Budějovice Beroun Kačák Budějovice Mastník Chrudimka Doubrava Hubenovský Bojovický Osterbach Radičský Podmořanský Žalovský Zálezlský Čeništský Malše Jizera a Klenice

10 article

2,325 Ohře a Zlatý potok . . . 437 Bělá Ploučnice Kamenický a Chřipský p.. Vltava. Malše Lužnice a Nežárka . . Otava Sázava 3,414 1,457 Povodí Berounky s Litavkou 293 Botič Motolský potok Menší přítoky Vltavy a Labe 256 1,378 2,460 420 1,278 2,643 Záloha 3,402 10,106 21,228 Celkem. Obšírně se o tom zmiňuje p. c. k. staveb. rada K. Podhajský v „Technickém obzoru“. Do konce r. 1910 připravila zemská ko- misse úpravních projektů, na jichž provede- ní se usnesla: na obnosu z toho připadá na práce. . .. . 6,132.708 zahrazovací 850.331 na zalesňování . . 13,516.664 na údolní přehrady.

Kamenický K Podhajský Ohře 437 Bělá Vltava Nežárka Otava Sázava 1,457 povodit Berounka Malše Lužnice Litavka 293 Botič

11 article

31,481.121 naregulace Hrazeníbystřin provádí se v prameništích Labe a Úpy, na Zlatém potoce v povodí Ohře, v povodí Litavky a zahrazení četných přímých divokýchpřítoků a strží Vltavy nad Štecho- vicemi, mezi těmito a Prahou, pak dolního Labe a porůznu i na ostatních řekách. Zalesňování holých strání blízkých řekám, provedeno dosud 2.647 ha. Údolní přehrady provádí se nyní. Na Labi: U „Krausových bud“ nad Vrchlabím (3,400.000 m2 vody obsahu), v „Lese království“ nad Král. Dvorem (9 mil. m3). Na Doubravě. u „Pařížova“ (1.7 mil. m3). Na Chrudimce: u „Hamrů“ nad Hlinskem (2.3 mil. m2). Na Plou- čnici: „u Wartenberku“ (1.0 mil. m3). Na Chřib- ském potoce: (0.9 mil.m3). Na Bilé a Černé Dešné. nad Tanwaldem (6.0 mil. m3) Regulace toků: provádí se po celé zemi, ponejvíce místní a dílčí korekce, celkem v délce 232 km, což činí 1/1% celkové délky navrhovaných úprav. Úpravy provede- né neb ve stavbě se nacházející jsou: Na Bělé u Biliny. Na Ohři u Falknova, Žatce a Terezina. Na Radbuze Horšova Týna. Na Rakov. potoku u Městečka a Křivoklátu. Na Litavce v celém dolním toku a jich přítocích. Na Berounce u Berouna. Na Kocábě v dolním toku. Na Otavě u Střakonic. Na Malši mezi Plavem a Vidovem. Na Lužnici n Plané, Práchova. Na Na Nežárce u Lásnic. Na Sázavě u Čerčan,

Krausův Král Hamr Pla Bilá Terezin Labe Úpa Ohře Litavka Praha dolní Labe Vrchlabí Hlinsko Dešná Bělá u Bilin Falknov Žatec Radbuza Horšův Křivoklát Berounka Beroun Kocába Otava Malše Plav Vidov Lužnice Planá Práchov Nežárka Sázava Čerčany Štecha ha m 2 km

13 article Cervinka Cihák

Cervinka Cihák v Čelakovicích nad Labem- Vyžádejte si nabídku a cenník.

Cervinka Cihák Čelakovice nad Labe

14 article

. K 51,980.824