1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 160. ze dne II. června 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vrchol drzosti osvědčili zajisté onehdy dva
darebové v Paříži, kteří dovedli ukrásti medaillea
řády s prsou strážníka, jenž na ulici konal službu
Na silně frekventovaném náměstí de la Madeleine
stál policista, aby dohlížel na vozbu. Pojednou zpo-
zoroval, že mu chybí válečná medaille. Domníval se.
že se odepnula od stuhy a spadla, hledal tedy po
dlažbě pohřešovanou medaílli, aniž ji nalezl. Nemi-
nulo ještě čtvrt hodiny a strážce pořádku pohřešil
opět vyznamenání. Když se brzy potom nehoda opa-
kovala potřetí, zbystřil policista pozornost a bedlivě
pozoroval mimojdoucí, kteří se těsně kolem něho tla-
čili. Úsilí jeho setkalo se s úspěchem, neboť za chvíli
zpozoroval, jak mu kdosi kutí cos mezi řády. Chopil
se cizí ruky a zadržel pachatele. Na policejním ko-
misařství přiznal se zatčený, že se založil se svým
spoluvinníkem o 50 franků, že ukradne policajtu-ši-
kovateli, jenž stojí na náměstí de la Madeleine,
všechny jeho řády
= Nejdražší vinný sklep na světě jest majetkem
rumunského státu, jenž se ovšem zcela bezděčně stal
majitelem této rarity. Tunel zřízený pro železnici
mezi Galacem a Barbošem, ačkoliv jest již od mnoha
let hotov, nemůže býti používán k vozbě, poněvadž
je stavěn tak mizerně, že se neustále sesouvá. Tento
tunel v délce 870 metrů, jenž měl sloužit k ukrácení
trati Galac—Braila, stál stát skorem čtyři milliony
lei (franků) a musel být konečně pronajat jakémus
obchodníku s vínem za roční nájemné 6000 lei jako
sklep na víno. Tunel pojme přes 4000 sudů a po-
rovná-li se stavební náklad s nájemným, jež nyní
vynáší, vychází na jevo, že tento tunel jest vskutku
»nejdražším vinným sklepem na světě«.
jít le Madeleine
Paříž
4
article
= Loupežníci zavraždili popa a učitele. Z La-
rissy se oznamuje: Tuto neděli pop a dva učitelové
vesnice Storitses Chryseotys podnikli do okolí výlet.
by strávili v lese při víně krásný jarní den. Vrace-
jíce se večer k osmé hodině domů byli obklíčeni
loupežníky za vedení Georganta, kteří nejprve za-
vraždili popa Papa konstantina a potom učitele Pap
zacharia, probodnuvše je několikráte noži. Druhému
učitelovi Kalamidovi uřízli nos a pustili jej na svo-
bodu, by donesl do vesnice o tom zprávu a vyřídil
obyvatelům, že se jim dostane téhož osudu, budou-li
pronásledovati Makedonce a dělati pochopské služby
Turkům. Oba zavraždění byli nebezpeční zrádcovéa
udavači a přivedli mnoho nevinných lidí do žaláře.
Mrtvoly byly doneseny do vesnice a v tichosti po-
břbeny, vrahové však utekli do hor, kam se policie
neodváží je pronásledovat. Ve vesnici panuje taký
strach, že se nikdo neodváží jiti do práce na pole.
U Trykally podařilo se silnému oddělení četníků ob-
klíčiti bandu loupežníka Tsamya, který již dlouhý
čas provozuje brůzovládu v celém okolí. Loupežníci
poznavše, že nemohou uniknout postavili, se na od-
por, tak že povstal pravidelný boj. Po delší střelbě
byl Tsamy tak těžce raněn, že skonal na cestě do
Trykally, jeden loupežník lehce raněný byl zatčen
a druhým se podařilo utéci. Tím však není pojištěna
veřejná bezpečnost v oné krajině, neboť se v taměj-
ších horách potlouká ještě několik zločinců, kteří
provozují loupeže a které obyvatelé ze strachu ani
nevyzradí. V okresu Gythion podařilo se četníkům
po dlouhém čase zatknouti nebezpečného loupežníka,
který spáchal několik vražd. Vzdal se jim bez o
poru, když ho s namířenými puškami obklopili, vida,
že se nemůže jináče spasiti.
konstantin
Kalamid
Makedonec
Turek
Trykally
Tsamya
Tsama
Trykalla
Pap zacharia
Gythion
5
article
= Z manželského ráje. V záchvatu šílené žárli-
vosti pokusil se onehdy ráno o 3. hodině obchodník
Alfréd Mattutus na Grandstreetu v Brooklyně o za-
vraždění své manželky tím, že na ni několikráte z re-
volveru vystřelil. Na štěstí pro ubohou paní byl její
manžel tak rozčilen, že ji vůfec ani nezranil. Na
pokřik napadené přichvátali na místo tři policisté.
kteří měli tuhov práci, nežli zárlivého zuřivce pře-
mohli a zatkli. Mattutus, klerý na svou manželku žárlí,
oznámil jí před týdnem zcela vážně, že ji při nejbližší
vhodné příležitosti zavraždí, načež poděšená žena se
svou pětiletou dceruškou uprchla z domova a uchýlila
se ku příbuzným. Za dva dny na to se zase domů
vrátila, ale s hrůzou seznala, že manžel je stále ještě
ve špatné míře. Nebohá žena byla tak poděšena, že
se neodvážila ulehnouti do postele, dokud se nepře-
svědčila, že manžel již tvrdě spí. Podobně učinila
onehdy večer, avšak ráno o 3. hodině se probudila
tím, že ucítila na čele cosi studeného. S hrůzou pak
seznala, že u postele stojí manžel a tiskne jí k čelu
revolver, načež vyskočila rychle z postele, avšak
v tom již zazněl výstřel a kule vrazila do zdi! druhá
kuje pak prorazila dvéře. Paní Mattutusová chtěla
uprchnouti do kuchyně, dvéře byly však uzamčeny.
Na to s nadlidskou silou odstrčila manžela a běžeia
do obchodu, kde za sebou zamkla dvéře, načež vy-
běhla na ulici. Její manžel za ní sice ještě dvakráte
střelil, avšak i tyto kule minuly se cíle. Na pokřik
paní Mattutusové přichvátal na místo policista, který
si přivolal ku pomci dva kollegy, načež všichni tři
vnikli do bytu a nalezli Mattutusa ležícího v posteli
s revolverem v ruce. Policisté vyrazili mu zbraň
z ruky a po delším zápase jej přemohli a zatkli.
Mattutus
Mattutusová
6
article
Mattutus, o kterém se předpokládá, že jest šíleným,
byl u pol. soudu na Lee ave. ponechán ve vazbě.
= Pohřeb krále Norodoma kambodžského. Z fran-
couzské Zadní Indie docházejí podivné zprávy o po-
hřbu krále Norodoma, jenž dne 23. dubna zemřel
v Pnom-penhu. Jakmile byla smrt králova zjištěna,
byla mrtvola úplně pokryta zlatohlavovým rouchem
a výstřely z děl od paláce vyzývaly lid, aby se oděl
ve smuteční roucha a jak toho žádá obyčej, ihned si
oholil hlavy. Následujícího dne byla mrtvola za slav-
ných obřadů balsamována podle starodávných pra-
videl, jichž se šetří v královské dynastii Chmerů.
Tvář pokryta zlatou maskou, zdobenou diamantya
jinými drahokamy. Na hlavu vsazena mu královská
koruna Chmerů. Pak navlečeny mrtvole králově trepky
zdobené drahokamy a mrtvola upravena v klečící po-
stoj. Mrtvola takto zdobená vložena do dlouhé kolmé
roury ze zlata a po mnoho hodin kropili příbuzní
královi rouru očisťující vodou. Na to roura zapeče-
těna a vložena do nádherné nádoby ze zlata. Nádoba
zůstane v trůnní síni, kdež se bonzové (budhističtí
mniši) ve dne v noci modlí, dokud nebude postaven
chrám, kde dřívější král bude upálen. Korunovace
nového krále Obbaracha provedena bude teprve po
spálení ostatků krále Norodoma, tedy as za rok. Úkol
nového krále zakládá se prozatím v tom, že před-
sedá smutečním obřadům, jež následují nepřetržitě
po sobě.
= Číňané se nudí. Z Brusselu se oznamuje
V Belgii studuje as 100 až 150 mladých Číňanů,
kteří patrně upozorněni byli na tento malý průmy.
slový stát belgickými inženýry, zaměstnanými př
Lea
Norodom
Číňan
Indie
Pn
Brusel
Belgie
Obbarach
7
article
stavbě železnic v Číně. Občas přibude do Belgie
další oddíl čínských studujících. Jsou z pravidla rádi,
když přestáli dlouhou cestu a byli ubytováni v Liěge,
kde mají studovat a kde byla pro ně zřízena malá
kolonie a p. Jau Cao Jum, čínský vyslanec v Belgii,
pečuje o náležitý pořádek. Z počátku šlo všecko
dobře, ale pak se počali mladí Číňané nudit. Kasár-
nický život nebyl vhod a stěžovali si, že je Lige
nudné hnízdo. Někteří chtěli domů, jiní prostě pro-
testovali. Aby je upokojili, poslali je do Brusselu, aby
uvítali nově příchozí krajany. Mladí Číňané však
záhy poznali, že v Brusselu jest mnohem veseleji
než v Lige a jen po mnohých domluvách se od-
hodlali vrátit se tam. Pan Jau Cao Jam nařídil, aby
ihned zas počali navštěvovat přednášky a také nově
příchozí byli společně ubytování v jednom domě v
Lige. Zatím měl čínský vyslanec v této věci několik
porad se zdejším ministrem záležitostí zahraničných,
baronem de Favereau.
= Daktyloskopie na Koreji. U nás se považuje
zjišťování osob pomocí otisků palce za nejnovějši
vymoženost evropské policie, avšak anglický missi-
onář Collier poukazuje k tomu, že týž způsob zjišťo-
vání osob podle otisků palců jest znám na Koreji,
pokud to možno historicky sledovat, již as 1200 let
a bylo ho užíváno v obchodu s otroky. Každý otrok,
či spíše otrokyně — otroctví na Koreji týká se vý-
hradně pohlaví ženského — musí položít ruku na
papír, na němž napsán popis osoby. Nejprve okreslí
se obrysy prstů, načež konce prstů, natřené inkou-
stem, se otisknou na papír. Ostatně vypravuje angli-
cký missionář, že Korejci jsou lid značně duševně
nadaný a bystrého vtipu a zejmena se vyznamená-
vají velkou obratností u vypravování anekdot.
Číňan
Favereau
Korejec
Čína
Belgie
Liěge
Brusel
Korea
Cao Jam
Cao Jum
14
article
Plukovník de Riverolles uzavřel dvéře pracovny své
Plukovník de Riverolles uzavřel dvéře pracovny své
na závoru.
Usedl a vyňal z tobolky své snímek, kterýž byl mu
prve komandant Tardin doručil.
Přečetl ho pozorně ještě jednou.
Potom položiv ho na podstaveček a loket opřevo
psací stůl svůj, přemýšlel, čelo si zastíraje dlaní.
Úzkost nesmírná svírala jej a zračila se jasně i ve
tváři jeho.
Nervosním pohybem ruky protřel si oči své, aby se
přesvědčil, zdaž nesní.
Po několika okamžicích povstal prudce a zamumlal
sám k sobě:
»Ne! ne! není to možné.«
Leč vrátil se přece k listu a pojal ho opět do
rukou svých.
»A přece jest tu jistá podoba písma. Leč co na
tom... snad... vždyť už takové podobnosti mezi dvojím
písmem se i jinde vyskytly.«
Uložil snímek opět do kapsy své i jal se pracovati.
Ale utkvělá myšlenka jakás děsila jej neustále.
Odhodil tužky, jimiž byl kreslil a vzav klobouk,
vyšel, aby se vrátil domů.
Riverolles
15
article
»Toť podivné věru zmizení.«
»Také já nemohu si je nijak vysvětliti. Jest to tím
smutnější, kdyžtě zmizení to jest příčinou všech nepří-
jemností, všech utrpení v rodině naší. Ubohá matka jeho
jest opravdu nešťastná. Nemluví mně nikdy o tom, ale
jest zřejmě přece vidět, jak velice trpí touto nepřítomností
a nedostatkem všech zpráv od synovce mého.«
Tardin obrátil hovor v jiný směr, aby plukovník
de Riverolles nezarmoutil ještě více.
Tázal se
»Dauriolovi vede se lépe ?«
»Jest již na nohou i ujme se brzy zase služby své.
Vyhojen jest skorem úplně... Rána jeho byla ale sku-
tečně velmi povážlivá.«
Vzpomínka na souboj Dauriolův připomněla oběma
důstojníkům přirozeně i hraběte Stacka.
Plukovník de Riverolles tázal se po chvilce pře-
mýšlení:
»A kam dospěla afféra vyzvědačská ?«
»Nic, pořád nic nového! Nemáme také ještě zpráv
ani od Rochemonda. Nevím, jak si to vysvětliti !«
»Toť neobyčejné!«
»Jistě věřme, stiháme v Morelovi tom pravého vin-
níka, po němž pátráme, tak aspoň si myslím jál Ano, já
a pan Cochebois, my jsme o tom dokonce přesvědčeni,
leč bylo by třeba především zmocnit se ho a tu se právě
obávám — přes ubezpečování Rochemonda i přes jeho
obratnost, že se mu tento úkol nepodaří.«
»Ano, v cizině jest úkol takový velmi nesnadný,
ačli ne dokonce nemožný. Naši lidé setkají se tam s mno-
Zaprodáni nepříteli.
Riverolles
Dauriol
Dauriolův
Stack
Morel
Cochebois