1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 156. ze dne 7. června 1904.
4
article
= Kterak se obrněnec potápí, o tom vykládal
admirál Makarov právě na den deset let před kata-
strofou »Petropavlovska« — tehdáž kontradmirál —
v Petrohradě před posluchačstvem velmi vysoce po-
stavených osobností vojenských a vynikajících voje-
vůdců způsobem velmi zajímavým. Přednášelť dne
24. dubna 1894 »o potopitelnosti obrněnců« a jako
příklad uvedl katastrofu, jež se rok před tím přiho-
dila obrněnci »Victoria« při manévrech ve vodách
italských. Ačkoliv byl břeh zcela na blízku a veškeré
loďstvo přítomno, potopila se »Victoria« tak rychle,
že z mužstva 659 mužů zahynula víc než polovice
a s nimi admirál Tryan. Nebylo možno si vysvětlit,
kterak že nezbývalo času, spustit jedinou šalupu
anebo proč se lidé nemohli vrhnout do moře. Maka-
rov — vypravuje »Revue Russe« — ukázal svým
posluchačům model »Victorie« a provedl následující
pokus: když odstraněna sádrová zátka, jež ucpávala
otvor odpovídající trhlině »Victorie«, dán model do
vody. — »Uvidíte teď«, pravil Makarov, »kterak ra-
něná loď se střemhlav musila potopit a že její přída
Makarov
Victoria
Tryan
Mak
Russ
Petropavlovsk
Petrohrad
5
article
okamžitě byla pod vodou.« — Jedva že tuto větu do-
končil, model se střemhlav potopil a klesl. Pokus
opakován několikráte: potopení nastalo pokaždé
skorem okamžitě. Na to trhlina ve přídě opět ucpána
a otevřena trhlina poblíže kotlů. Loď klesala poma-
leji, ale překotila se kýlem vzhůru a zůstala chvíli
nad povrchem vody. Také v tomto případě nebyl by
se mohl skorem nikdo zachránit. Konečně ukázal
admirál, že kdyby byly bývaly uzavřeny všechny
přehrady vodě neproniknutelné, byl by se obrněne
dostal sic hluboko do vody, nebyl by se potopila
především nebyl by se překotil. — »Nelze ovšem
vždycky přehrady těsně uzavříti,« doložil, »a přede-
vším dlužno uvážit, že rána »Victorie« byla hrozná,
osm metrů dlouhá a dva metry široká. Propouštěla
za minutu 3000 tun vody.« — Admirál Makarov
vždycky se horlivě zaměstnával potopitelností obr-
něnců. A bylo jeho osudem, aby přišel o život při
lodní katastrofě, jež byla ještě hroznější než poto-
pení »Victorie«.
Makarov
Victoria
6
article
= Řím mořským přístavem. Z Říma se ozna-
muje: Zdá se, že plán, navrhovaný již před šedesáti
lety a vždy znovu zamítaný, poříditi přímé spojení
mezi Římem a mořem Tyrrhenským, bude konečně
uskutečněn. Král Viktor Emanue! III., jenž jeví osobně
značné účastenství pro tento plán, byl těchto dnu
přítomen schůzi nejčelnějších obchodníků a průmy-
slníků římských, kde známý inženýr Orlando předlo-
žil hotový návrh. Od použití Tibery k tomuto účelu
ovšem musí býti upuštěno. Poměry jeji vod a značné
zanesení jejího ústí pískem činí nemožným založení
dobrého přístavu. Spojení bude provedeno průplavem,
jenž vyústí nedaleko staré Ostie. Hloubka jeho bude
81/2 metru, šířka 63 metry, aby se umožnila plavba
velkých obchodních lodí. Práce bude trvati pět let,
úhrnný náklad rozpočten asi na 60 millionů lir.
= Pavel a Virginie v Paříži. V pařížském okresu
Val-de-Grace vzbuzuje značnou sensaci následující
případ: Šestnáctiletý hoch, Ferd. Jamois, po několik
měsíců již obtěžoval vyznáními lásky Henriettu Dastry-
ovu, malé, slabounké, ale velmi hezké děvčátko,
ještě ne patnáctileté a dosáhl také tolik, že mu dívka
dovolila, aby ji provázel ze školy až domů. Od ně-
kolika týdnů však slečanka Dastsyova nevěnovala ji
Emanue
Pavel
Grace
Henrietta Dastr
Dastsyův
Řím
Orlando
Ostia
Virginie
Paříž
Val
7
article
volil mu činiti pokusy v samém pásmu pevnóstním, třeba
že za dozoru delegátů důstojnických.
Tato autorisace umožnila německému důstojníku
shlédnouti řadu věcí, jež si znáti přál a arsenál byl mu
otevřen.
Ano více ještě, zřízena pro něj na účet minister-
stva vojenství zvláštní dílna, aby mohl připraviti a zdo-
konaliti vynález svůj a všechen personál vojenský byl mu
k disposici.*)
Tam byly již dospěly věci, když veliká afféra vy-
zvědačská byla v Paříži na venek propukla: a tu setník
jeden, přidělený zmíněnému arsenálu, prozíravější nežl
všichni ostatní aneb aspoň podezřívavější jich, dal před
představeným svým výraz podezření svému ve příčině vy-
nálezce i ve příčině jeho záhadného projektu.
První výstraha byla dána !
Nemoha rovněž odolati podezření, které vzbudily v
duchu jeho poznámky podřízeného jemu důstojníka, ře-
ditel dělostřelectva slíbil si, že od zejtřka počne vykoná-
vati nad osobností vynálezcovou dozor skutečně bedlivý.
Neměl ale času k tomu.
Již druhého dne z rána dva policejní agenti, z Pa-
říže sem schválně vyslaní, zatkli smělého chemika, ještě
na loži spočívajícího a dopravili jej do Paříže k souduk
výslechu.
Mezitím také již byl zabaven v jeho vedlejším bytu
celý vak, naplněný zajímavými dokumenty o různých ta-
jemstvích vojenských, týkajících se genijního oddělenía
dělostřelectva prvního sboru armádního.
Paříž
8
article
Také sdělení o tomto připadu jest z pramenů auten
tických. Poznámka snisovatele.
Také sdělení o tomto připadu jest z pramenů auten
tických. Poznámka snisovatele.
svému mladistvému ctiteli pozornost, na niž se do-
mníval míti nárok, tak že mezi oběma dětmi něko-
likráte došlo k prudkým výstupům. Onehdy pravila
malá Dastryova svému ctiteli, jenž ji opět trápil žár-
livostí, bez obalu, že ho má dost a že si vyhledala
již jiného, s nímž bude chodit. Mladý Ferdinand byl
po tomto prohlášení všecek bez sebe a prosil malou
koketku co nejpokorněji, aby ho opět přijala na mi-
lost. Ale Henrietta nechtěla o tom ani slyšet. Tu se
odmítnutý odhodlal, že se krvavě pomstí. V sobotu
přistoupil k Henriettě, když odcházela ze školy a pro-
sil ji na novo, aby ho přijala na milost. Maličká od-
pověděla mu tak uštěpačně, že nebožák všecek zbledl.
Když kvapila dále, aby unikla jeho prosbám, násle-
doval ji. Pojednou vytáhl z kapsy revolver a střelil
několikráte na dívku, jež raněna na hrdle, klesla
krví zbrocena. Ferdinand vida to, přiložil hlaveň re-
volveru ke skráni a než mimojdoucí mohli tomu za-
brániti, stiskl spoušť. Střela vnikla mu do mozku
tak že byl okamžitě mrtev. Lékaři doufají, že bude
lze Henriettu vyléčit.
= Tajemství pokladu. Po mnoho let se již tvrdí,
že na osamělém ostrově Kokosovém v Tichém oce-
anu zakopán jest poklad ohromný. Aby tento poklad
získal, vystrojil Angličan mr. Groy jachtu »Rose Ma-
rine«, jež před sedmi měsíci s tajnými rozkazy opu-
stila Sonthampton. Kapitán se sedmi muži posádky
vrátil se dne 19. května do Southamptonu sice bez
pokladu, ale pln naděje. Vypravovali velké noviny.
Když přibyli na Kokosový ostrov, nalezli tu k ne-
malému svému překvapení starého německého kupce.
Ferdinand
Henrietta
Angličan
Ma
Southampton
9
article
Mužstvo jachty jalo se ihned hledati poklad. Byla to
těžká práce, neboť nebylo nijakých známek, kde pi-
ráti, majitelé pokladu, svůj lup skryli. Všechno ko-
pání po zlatě bylo prozatím marné a k tomu ke vše-
mu jest ostrov, jenž svým rostlinstvem podobá se
ráji, hotovým pařeništěm zimnice. Po dvou mě-
sících krušné práce se odhodlali, oslabeni zimnicí,
jen neradi ku prozatímnému návratu. Ale nevzdali
se naděje a v říjnu hodlají podniknouti nový pokus.
Starého Němce dopravila »Rose Marine« do Panamy.
Láska matčina. Z Norfolku, Va., se oznamuje:
Láska k tonoucímu dítěti zavinila těchto dnů smrt
paní Knateřiny Dormanové, jež utonula v řece Lynn
Haven. Mohla býti sice zachráněna, ale v rozhod-
ném okamžiku prosila svého zachránce, aby vysvo-
bodil napřed jejího hošíka, což také učinil. Na mat-
čino zachránění bylo již pozdě. Paní Dormanová se
svými sestrami, paní Kuhnovou a paní Landwehro-
vou a dvanáctiletým synkem Eduardem jeli v kočáře
přes řeku, když tu pojednou mul, jenž povoz táhl,
něčeho se zalekl a vzepřev se, shodil jej se všemi
osobami do řeky. Černoch John Williams, který ne-
daleko místa nehody chytal ryby, spěchal ihned
ohroženým ku pomoci a také šťastně zachránil obě
sestry paní Dormanové a chystal se dopraviti i ji do
bezpečí. Panní Dormanová však vidouc, že její chlapec
těžko s vodou zápasí, žádala, aby Williams napřed
jej zachránil, ona že se ještě nějaký čas na povrchu
udrží. Černoch uposlechl, pomohl hochovi na měl-
činu, avšak když se vrátil pro matku, nebylo po ne-
šťastnici již ani stopy.
Zemřelí v Praze.
Dne 30. května 1904: Hrbek Josef, syn řez-
níka, 41/2 roku, 173—V. Houdková Zuzana, obchodnice
69 k. 1632—II. Janotová Božena, dcera krejčovského
Němec
Marine
Láska
Knateřina Dormanová
Dormanová
Kuhnův
Landwehro
Eduard
Williams
Černoch
Hrbek
V Houdková
Zuzana
Janotová
Božena
Panama
Norfolk
Virginie
Lynn Haven
Praha
10
article
V Paříži nečinnými nezůstali.
Vyšetřování, jemuž byly značně prospěly dopisy, od-
nesené Rochemondem z hotelu »Cosmopolitan«, bylo do-
volilo komandantu Tardinovi odhalit aspoň značnou část
vyzvědačských piklů, jež byl Stack zorganisoval v něko-
lika vojensky důležitých departementech Francie, piklů,
jež byly by se mohly přirovnati právem k pavučině, v jejíž
středu on, pavouk, byl číhal.
Pavouk, pravda, nyní byl uprchl, ale zbyli jiní ještě
pavoukové, méně důležití, ale kteři v každém případě
stáli rovněž za polapení.
Mezi tím co Rochemond honil se v cizině za »vy-
sokou zvěři«, komandant Tardin a náčelník bezpečnostní
služby, pan Cochebois, uspořádali uvnitř Francie rovněž
pravou štvanici.
Neméně než padesát agentů vysláno bylo na zvědy
různými směry
Všecky rovněž soudy i úřady jiné byly uvedlyv
pohyb personál svůj za účelem pátrání a výsledky byly
skutečně dost rychlé a mnohonásobné.
Zaprodání nepřiteli.
Tardin
Cochebois
Paříž
Francie
Cosmopolitan
11
article
pomocníka, 8 měs., 166—III. Hošek Jiří, syn cihláře,
14 dní, 83—VIII. Vojáčkova Zdeňka, dcera knihaře,
7 dní, 150—VIII. Messner Jan, klempíř, 35 roků,
794—VII. Nejedlá Marie, šlechtična z Vysoké, sou-
kromnice, 84 roky, 1042—II. — Ve vš eobecné
nemocnici: Říha Antonín, truhlář, 23 roky. Hu-
lová Marie, manželka tesaře, 30 roků. — U Milo-
srdných bratří: Nerad Josef, kočí, 46 roků. Po-
spíšil Jan, ozdobník, 16 roků. — U Milosrdných
sester: Pivoňková Josefa, manželka dělníka, 42 r.
Zenona Marie Gratiadei, členka řádu sv. Karla Bor.
62 roky. — V obchodní nemocnici: Rapprich
Josef, zástupce české spořitelny, 51 rok. — V měst-
ském chudobinci: Zelenka Václav, býv. pekař.
71 rok. — V josefovské nemocnici: Kraus
Marek, kupec, 47 -oků.
Dne 31. května: Kisch Zikmund, obchodník
60 roků, čp. 485—I. Jenšovská Anna, vdova po krej-
čím, 69 roků. — Ve všeobecné nemocnici;
Pučárek Josef, řezník, 71 rok. Pavlíček Antonín, ná-
denník, 65 roků. Heima Václav, zedník, 20 roků. —
V nemocnici Milosrdných sester: Hál
Josef, dělník, 55 roko
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
199. hra v předpl
(3. čtvrtka.)
Médocké vinice.
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsal
Tristan Bernard. Přeložila Vilem. Nováková. Režisér
Florentin Steinsberg-
Jenerál bez vojska.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Em. Bozděch. Režisér
Alois Sedláček.
Po první hře přestávka.
Konec po 1/210. hod.
Hošek
Vojáčkův
Zdeňka
Messner
Jan
Marie
Josef
Zenon
Gratiadei
Bor
Zelenka
I Jenšovská
Anna
Pavlíček
Heim
Král
Tristan Bernard
Vilma
Nováková
Steinsberg
Jenerál
Bozděch
Sedláček
Hu
Praha
národní divadlo
Říha Antonín
U Mila
Rapprich Josef
Kraus Marek
Kisch Zikmund
Hál Josef
12
article
V úterý 7. června.
13
article
Začátek o 7. hod
14
article
Lidové divadlo „,Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „,Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod
V úterý 7. června.
50. hra v předplacení.
Novinka. Poprvé: Morčátko.
Fraška o 3 jedn. Napsal Thilo van Fratka. Přeložil
J. Tišnov. Režisér V. Spurný.
mostu).
Začátek o 7. hod.
V úterý 7. června.
Burský generál.
Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 odděl.
Napsali E. Norimi a E. Baum. Přel. Karlier. Hudbu
složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
Fraško
V Spurná
E Baum
R Reiman
K Lier
Praha
Tišnov
lidový divadlo
15
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vráhrkceck
Pištěkovo lidové divadlo vráhrkceck
Začátek o 7. hod.
V úterý 7. června.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po druhé: Májová noc.
Obraz ze života v hornické vsi o 3 dějstvích.
Napsal Jos. Lukavský.
Lukavský
Pištěkův lidový divadlo
18
article
(bliže Palackého
Palacký