1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, ve středu 17. února 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplání ne
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou-
na měsle
na čtvrt ieta : . . . 7 K e2k
ve fillálkách
na měsio. . . . . . 2 K 30
Poštou
na měslo,
na čtvrt ieta : . . . 9 K e0h
s dvojí zásilkou
na měsi
na čtvrt ista . . . . 1l k o
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Slovanská jednota na říšské radě
Z Vidně, 17. února. Odbor zvláštního vý-
boru českosjihoslovansko-r u sín-
ského sešel se dnes dopoledne o 11. hodině
ke schůzi, která trvala 2 hodiny a ve kterě
skoncovány porady, kleré vedly k založen
společného Svazu všech český cl
skupin a celého slovinsko-ch or-
vatského sdružení v jednu společ-
nou parlamentní družinu, které dáno
bylo jméno »Slovanská jednota«, čítající
125 poslanců. Jest to největši klub v poslane-
cké sněmovně. Jest v něm 17 poslanců kato-
lieko-národních, 2 realisté, 20 členů »Českého
klubu«, 28 českých sgrárníků, 5 Starorusů,4
moravští lidovci, 12 českých radikálů, 17 Slo-
vinců klerikálních, 20 Slovinců a Chorvatů li.
berálních. Tato slovanská jednota dala sobě
společné stanovy, které budou zejtra
uveřejněny. Podle nich jest dosazen zvláštnt
výkonný výbor a zvláštní parla-
mentní komise o 16 členech. Zvláštní
náhoda tomu chtěla, že tato parlamentní komise
má právě tolik členů, kolik měla parlamentní
komise pravice za hr. Teaffa.
Chorvat
5 Starorus
Slovinec
6
article
Baron Bienerth vyjednává.
Z Vídně, 17. února. Na dnešek odpoledne
pozváni jsou k bar. Bienerthovi zástupcov
německých stran svobodomysl-
ných, by vyslechli návrhy vlády o dělnosti
poslanecké sněmovny. Zejtra dopoledne konáse
schůze výkonného výboru svazu svobodomysl-
ných stran. Členové výboru toho půjdou k bar.
Bienerthovi hromadně. Poněvadž jest také po-
zván dr. Eppinger, jest pravdépodobným,že
návrh vlády týkati se bude hlavně dělnosti če
s kého sněmu.
Sociální demokraté proti národním sociálům.
Z Vídně, 17. února. Posl. Pernerstorfer,
předseda Svazu sociálně-demokratických poslansů
a místopředseda poslanecké sněmovny, v Novém
Méstě Vídeňském měl včera řeč ke svým vo
ličům, ve které pravil ohledně obstrukce, pro
vozované českými radikály, toto: »Takové ob
strukce nebyli by soeiální demokraté nikdy
schopni. Provedli-li roku 1897 útok na presi
dentskou tribunu, aby svrhli Badena, byla to
opravdová revoluce, zakterou mohli převzíti
zodpovědnost. Avšak česká obstrukce byla po-
litikou národních křiklounů, kteří byli na roz-
pacích. Vůči dru, Weiskirchnerovi jsem se vy-
slovil proti uzavření říšské rady a kdyby bylo
záleželo na mně, byl bych česko-rádikální ob-
strukci zdolal. Kdyby však češt! ra-
dikálové se opět pokusili uči-
niti parlament nemožným takovou
obstrukcí, pak sociální demokratě, mezi kterými
jsou četní mužové se silnými pěstmi, vy ne-
sou násilně české radikály ze
zasedací síně«
Baron Bienerth
Bienerth
doktor
Eppinger
Posl
Vídeňský
Baden
Weiskirchner
Vídeň
poslanecký sněmovna
svaz svobodomysl
svaz sociálnodemokratický poslansy
7
article
Svobodné školy ve Vídni budou zase olevřeny
Z Vídně, 17. února. Kdežto všechny ostatní
listy sdělují, že rozhodnuti dolnorakouského
místodržitelství ve příčině u zavření ústa vu
spolku svobodné školy stane se te-
prve dnes, uveřejňuje »Zeit« rozhodnutí to už
dnes a to v ten smysl, že dolnorskouské místo-
držitelství po poradě s odborným chéfem v mi
nisterstvu vyučování ryt. Kaněrou rekursu
spolku Svobodné školy vyhoví a
zruší zavření a zapečetění vzpo-
menutých škol. Rozhodnuti místodržitelské
spočívá na § 73. říš. zákona školského, podle
ktérého kompeteniní pro uzavření soukromých
škol obecných jest zemská školní rada. Protože
však uzavření škol jmenovaných stalo se
okresní školní radou, překr očila
tato obor své působnosti. Zavřené
školy budou zase otevřeny v nejbližších dnech.
Rozhodnutí to nedotýká se nikterak meritorních
záležitosti, které jsou sporny mezi Spulkem
zemskou školní radou a které se týkají hlavně
vyučování náboženského.
Z Vídně, 17. Knora. Rozhodnulí mistodrzilelslví,
klerým se zrušuje uzavření a zapečelění škol, náleže-
jících spolku svobodné školy, jak byla sděleno, zatím
jest správno. Bylo dodáno dnes ráno magistrátním
úřadům okresním v I. a XVI. okrese, ve klerých se
nalézaji místnosti svobodné školy. Ve dnešní týdenní
schůzi okresní školní rady bude o věci t
referováno. Na radnici myslí, že jest přípusiný re
kurs proti rozhodnutí místodržitelské-
mu s odkládací mocí. Následkem toho By zů
staly místnosti svobodných škol zatím uzavřeny.
Kaněra
Knor
Vídeň
svobodný škola
spolek svobodný škola
8
article
Anglický král zase do Berlína
Z Berlína, 17. února. Ve dvorních kruzích
se proslýchá, že král Eduard se vyslovil, že
v dozírné době přijede zase do Berlína, aby
navštivil v Postupimi, kam tentokráte nemohl,
hrob své sestry. Král Eduard zamýšli, nežli se
odebéře v létě do Mariánských Lázní, přijei
napřed do Išl.
Bulharský král ve Vídni.
Z Vídně, 17. února. (K. k.) Král bulhar
ský Ferdinand přibyl sem na cestě z Koburgu
a zůstane asi den nebo dva dny ve Vídni.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. února. (K. k.) »Wiener Ztg.«
oznamuje: Císař sprostil guvernéra banky Ra-
kousko-uherské dra. ryt. Biliňského na
jeho žádost tohoto úřadu a nařídil, aby mu
bylo sděleno opětně zvláštní nejvyšši uznání za
výtečné služby, v této vlastnosti vykonané. —
Ministr obchodu potvrdil opětnou volbu Anto-
nína Řivnáče za presidenta a Václava
Němce za místopředsedu Obchodní a živno-
stenské komory v Praze na r. 1909.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 17. února. (K. k.) (Poslanecká sně-
movna.) Jest zaznamenána celá řada nových in-
terpelací, mezi jinými inlerpelace posl. Ho-
manna (divoký) v záležitosti návrbu bosen-
ské ústavy, posl. Potockého (neodv. lev.
o zvýšení lontingentu branců a o uplatnění ma-
darského jazyka v armádě, posl. Jiří Nagya
(neod. lev.) o novém trestním řádu voj - nském
posl. Furkashaze (neodv. lev.) o finaněn
situaci a posl. Bozokya o erbské smlouvě
obchodní. Interpelace tyto budou odůvodňovány
ke konci schůze. Sněmovna pokračuje v po
všechné rozpravě o předloze, týkající se kon
tingentu nováčků.
Posl. Rojč (Chorvat) prohlašuje chorvat
sky stručně, že jeho stoupenci neschvalují před-
lohu následkem protiústavních poměrů v Chor
vatsku. Potom chápe se slova hrabě Theodor
Batthyany (str. neodv.).
Neshody o vydaje na francouzské válečné
loďstvo.
Eduard
Ferdinand
Wiener Ztg
Císař
Ra
Řivnáč
Václav Němec
Potocki
Nagya
Posl
Chorvat
Theodor Batthyana
Berlín
Postupim
mariánský lázeň
Išl
Vídeň
Anta
Praha
Pešť
9
article
Z Paříže, 16 února. (K. k.) Mezi mini
strem námořnictva Pieardem a ministrem finane
Caillauxem jsou neshody o vydání na námořni
ctvo, protože Caillaux povoluje jen polovie
úvěru pro potřeby námořnictva. Sobotní mini-
sterská rada zaujme k neshodám těm stano-
Jiskrová telegrafie na lodích, jež dopravují ce-
stující do Spojených států.
Z Washingtonu, 16. února. (K. k.) Sně
movnou representantů schválená předloha o vy
bavení lodí aparáty pro jiskrovou telegrafii, sta
noví, že všechny parníky, které přijíždějí do
amerických přístavů, musí býti opatřeny tako-
vými přístroji během jednoho roku. Přestupek
tohoto předpisu trestá se vězením až do jednoho
roku anebo peněžitou pokutou až do 3000 do-
larů.
Z Washingtonu, 16. února (K. k.) šněmovn
representantů schválila osnovu zákona, dle níž must
býti všecký oceánské parníky, dopravující cestující,
opatčeny bezdrálovou telegrafií.
Nový ministr tureckých financí.
Z Cařihradu, 17. úmora. (K. k.) Vrchní
účetní v ministerstvu financí Rifant byl jmeno-
ván ministrem financí.
i a
Program nové turecké vlády.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Včerejší mi
nisterská rada zabývala se programem kabinetu.
visko.
Caillaux
Paříž
spojený stát
Washington
Cařihrad
11
article
který velký vezír Hilmi paša přednese dnes od-
poledne v poslanecké sněmovně. Výtah z pro-
gramové řeči, která, jak se proslýchá, bude
krátká, byl prý již zaslán tureckým velvyslan
cům.
Hilmi
poslanecký sněmovna
12
article
Krise na Balkáně.
Krise na Balkáně.
Srbský ministr války geuerál Živkovič zůstane
Z Bělehradu, 17. února. (»N Fr. Pr.«)
Mezi ministrem vojenství generálem Živkovičem
a rozpočtovým výborem skupštiny dosažena do-
hoda. Generál Živkovič umenšil svůj požadavek
vzhledem na úvěr pro zbrojení na 11 milionu
franků, které chce však míti povoleny hned
Vyhrazuje si však později žádati úvěry nové
Ministr financí dr. Popovič prohlásil, že 11 mi
lionů franků může uhraditi hned. Potom se vý
bor usnesl doporučiti skupštině, aby povolila
úvěr ten. Nevyskytnou li se nové těžkosti, zů
stane Živkovič ministrem vojenství.
Rifaat paša odmitl,
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Podle tu
reckých listů odmítl londýnský vel-
vyslanec Rifaat paša nabídnutý
mu portefeuille ministerstva za
hraničních záležitostí. „lkdam“ li-
tuje tohoto rozhodnutí velvyslancova.
Audience presidenta turecké sněmovny.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) „Sabah“
oznamuje, že předseda poslanecké sněmovny
Ahmed Riza byl včera přijat sultánem ve
slyšení, které trvalo celou lwodinu.
Zpečetění rakousko-turecké dohody.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V rozmluvě
se zástupcem časopisu „Jeni Gazetta“ projevil
Hilmi paša naději, že dnes bude skonče-
no vyjednávání o změnách proto-
kolu o rakouskoluhersko-turecké
dohodě.
Živkovič
Popovič
Riza
Gazett
Hilmi paša
Balkán
Bělehrad
Francie
Cařihrad
Sabah
turecký sněmovna
poslanecký sněmovna
13
article
Turenký roz g očet.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) Podle „Ta-
ninu“ zkoumala včerejší ministerská rada finan
ční rozpočet, který vykazuje 30,157.506 liber
vydání, 26,575.664 liber přijmů a mim
to mimořádná vydání v obnosu 13,732.829 lib
List doufá, že poslanecká sněmovna zredukuje
deficit, a že mimořádná vydání rozděli n
dvě až tři léta,
Míslo parlamentní vojerská vláda v Turecku.
Neznámo z jakého pramene, uveřejňují různé
také poloůřadní noviny německé telegrafické zprávy
z Cařihradu, ve kterých se oznamuje, že hirozí doe
různých známek zrušení parlamentni vlá-
dy v Turecku a zavedení vlády vojen-
ské. Nový mínistr války spěchá pzý, aby nejdůleži-
tější místa v cařihradském armádním sboru obsadi
důstojníky, kteří za dřívějších vlád vypovězeni pyli
a nyní do hlavního města se vracejí. Tím chce dostat
celý sbor pevně do rukou pro všechny případy. Po-
vážlivým zjevem jsou meelingy čili tábory tureckých
důstojníků. Předevčírem mělo 1500 důstojníků v
Stambulu schůzi, která sice tajnou byla, ale ze kterén
prý přece na jevo vyšlo, že se usnesla o pro-
hlášení vojenské diktatury. Podobné ta
bory s týmž programem a téhož směru jsou svolány
na p.ští dny. Policejní ministr vydal ferman, kte
rým se všem občanským osobám zap
vídá nošení zbraní; policistům bylo nařizeno
aby zalkli každého civilistu, klerý by ozbrojenn
ulici se objovil.
Cařihrad
Turecko
Stambul
poslanecký sněmovna
14
article
K soudcovskému jmenování
v Čechách.
K soudcovskému jmenování
v Čechách.
II. Následky nespravedlivého
jmenování
Z předchozíhio vylíčení jmenovací praxe, v po
sledních lelech v král. českém prováděné nebude asi
oblížno vyčísti, že českým soudcům i soudcovskému
dorostu praxi tou způsobena byla nadmněrně újm
majetková. Stihla je okamžikem, kdy je Němei
přeskočili a povleče se po celou dobu jejich služby.
zvětšujíc se úměrně s časem a většími požitky té
hopnostní třídy, které v budoucnosti dosáhnou, neb
snad ani, a to právě proto, že v dřívějších letech
byli přeskočeni, nedocáhnou.
Čechy
15
article
dání
Slalistické zpracování materielních škod, české
mu soudcovstvu takto způsobených došlo by k obno
sům, které by svou velikostí překvapily. Národn
jmění se tím zmenšilo. Vždyť ztráta ta nestihla
nestihne v budoucnosti pouze soudce, nýbrž v dal-
šich důsledcích i naše živnosti, obchod i průmysl.
Státní úřadníci neukládají přece svého služného
rentách a nezaplavují spořitelny a záložny vkladv.
naopak je známo, že hmotné poměry státního úřad-
nictva jsou špatné, až nutí státní správu — »k úva-
hám«. Zkrácení, které stihlo za těchlo poměrů české
soudce, jest tedy tím hrubším bezprávím, zvláště když
jest jasno každému, že materielní nezávislost soud-
cova jest jednou z podmínek řádného konání spra-
vedlnosti.
Ještě více než soudcové trpí soudcovský doro st.
auskultanti a zvláště právní praktikanti. Trpí dvojitě
uprázdněná místa auskultantů se neobsazují po drah
nou dobu, a když dojde k obsazení jich, jsou čeští
právní praktikanli přeskočení zatím sehnanými da-
leko mladšími Němci. Tak ukazuje se jim hined n
počátku jejich vyvoleného povolání, že spravedlnost
má býti pojmem theoretickým, který v praxi dlužno
přizpůsobiti poměrům.
Není potřebí snad šíře vysvětlovati, že újma
materiální, je-li nad to stupňována nespravedlivosti
zanechá patrné stopy v duší i v srdcích těch, kter
stiskla
Že jmenovací praxi dosud prováděnou u soudců
českých i soudcovského dorostu povzbuje se zájem
o úřad k příkladné horlivosti a láska k povolání
zvyšuje se až k sebeobětování, jest přirozeno. Vždy
ví český soudce, že za svou horlivost bude při nej
bližším jmenování — přeskočen Němcem a nad t
Němcem špatněji kvalifikovaným. Stigma méněce
nosti, které se mu vtiskuje, vědomí odstrčení pr
národní jeho příslušnost nepovzbuzuje, nýbrž mrav
ně deprimuje.
Němec
16
article
Jako zájem soudcův stejně poškozen jest jmeno
vací praktikou i zájem národní. Z tak zv. uzavíra
ného území vypuzují se čeští úřadníci soudcovští
poněvadž správou státní uznána důvodnost něme
ckého požadavku, aby Němec souzen byl zase jen
Nemcem. Tak s českými soudci opoušlí kraje zněm
čené i česká řeč u soudů tamějších, jak pěkně by
vylíčily české menšiny, aby tam více vpuštěna ne-
byla a dochází via facti k rozdělení země. Z politi
ckých ideálů českých stran jest ideál celistvosti krá-
lovství českého skutečným vývojem věci škrtán.
Celá česká veřejnost zná postup německých
soudců v jazykové praxi u soudů v uzavřeném
území, jak zahájen byl v Cbebu. Soudcové němeči
změnili tu přes noc své právní přesvědčení, aby se
dali ve služby politických požadavků. A způsob.
jakým se v Čechách nyní jmenují soudcové, německé
soudce v jejich vědomí, že jsou průkopníky polit. na
německých, jen utvrzuje. Německá Národní rada
s Českou spořitelnou podporují stipendiemi ty ně-
mecké právníky, kteří se věnovali službě soudcov
ské. S vědomím svého politického určení vcházej
němečti uchazeči do služeb soudcovských. Tim ovšem
idea práva, podklad to činnosti soudcovy, zavléká se
do proudu politických snah, odkud čista nevycházl.
Němec
Nemc
Čechy
17
article
Původ těchto neblahých poměrů spočívá jen
jedině v politických požadaveích Němců. Jim slo
o to, aby uměle a protiprávně vytvořili slav, kterého
by se pak při eventuelních jednáních o smír dovo
lávali jakožto existujícího již a tudiž v jejich smyslu
nedolknutelného. Proto vydali heslo »Němec budit
souzen jenom Němcem«, jehož zastřenou tendenc
jest však: do německého území jen německý úřad-
ník, s německým úřadníkem výhradně německé úřa-
dování — čili rozdělení království če kého via faeti
s očekávatelnou v budoucnosti sankci zákonnou.
Že správně se vykládá zmíněná zásada Němeů
patrno z toho, že skutečně platí pouze pro Němce,
nikoli však pro Čechy v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, Slovince v Krajině, Štyrsku i Korutanech.,
Vláda uznala správnost zásady Němců a pomá
hala jim k dosažení jich politického eíle jmenovací
praktikou, jak již v předu byla vylíčena.
Proti snahám a činnosti Němců stála pak chab
obranná akce poslanců českých. Oni a celá politisu-
jící i nepolitisující veřejnost deská považovali volán
českých soudců po spravedlivém jmenování za záj
movou otázku, otázku postupu několika českých
soudcovských úřadníků, které není třeba přikládato
váhy. Varovné hlasy českých soudců respastovány
nebyly, až z postupu němsckých soudců v Cheb
a jinde vysvitlo jasno.
Němec
Jim slo
Slovinec
Čechy
Morava
Slezsko
Korutany
Cheb
18
article
Němečtí soudcové podporováni byli a dosu
jsou podporováni ve svých snahách nejen poslane
svými a samosprávnými korporacemi, nýbrž celou
širokou veřejností německou. Jest snad v čerstvé pa-
měti chování se městských zastupitelstav v Chebu
jiných městech německých ve vyhlazovacím boji
proti každému českému slovu, kterého se mělo
u tamějších soudů užiti a demoustrace německých
davů proti českým i německým soudcům rovněž
snad v zapomenutí neupadly.
Tak vydatné podpory českým soudeům v jejich
spravedlivých požadavcích se nedostalo. Neměli plné
podpory poslanců, nepodpírala je Národní rada
česká a veřejnost naše jen odsuzovala postup soudců
německých, ale českým nepomáhala. Bylo v lomlo
bují zápoleno nerovnými zbraněmi. Pro politický
nespravedlivý požadavek šla v boj německá vojska
všech zbraní a velikého počlu, volání po spravedlnosti
a po zachování nabylých práv hájeno hrstkou bo-
jovniků, kleří nad to ve víastním táboře nenal ezli
V drobném prodejíe
ranní čislo o sobě .
večerní
. . za li
Ve fliálkách na renkově
ranní čislo . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předpl cení a iraerty přijímá
adminisbace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těs
redake tiskárna a espedine
„Národních Listů-
Rukopiay se nevracejl.
Cheb
19
article
porozumění. Kam musí se tu kloniti vítězství, jes
jasno
Iniciativa k jednotlivým krokům v postupu nš
meckých soudců vychází od německé Národní rady
a poslanců německých. Tilo mají v patrnosti všechny
soudce i kancelářské úřadníky, oficianty i sluhy
u soudů ve zněmčeném území činné. Sestavilis
kalastr úřadnictva a na jeho podkladě systematicky
pracují na vypuzování českých úřadníků a nahira-
žování jich Němci. Všeho toho není u Čechů. Není
iniciativní činnosti poslanců, není dostatačné agil-
nosti a zájmu o věc u české Národní rady
A konečně nelze při probírání soudcovské otázky
nesrovnávati činnosti krajanstého ministerstva ně-
meckého a českého. Ono informovalo a informuje
německé poslance o každém vládou připravovaném
kroku, z jeho informaci vycházejí prostřednictvím
poslanců taktické popudy a vyzvá sí k německým
soudeům. I jednollivci jsou poslanci německými vy-
zývání su podání žádosti za to neb ono uprázdněné
míslo.
České ministerstvo krajanské nehledě k osobám
dočasných ministrů krajanů — tedy ve svém úřad-
nickém složení daleko zůstává za německým. Jest
c. k. úřadem, klerý žárlivě uchovává ve svých kan-
celářích všeckny zprávy, které ho od vlády dochá
zejí. Bylo by snad na čase, aby i české min sler
stvo krajanské stalo se tím, čím německé už je, totiž
národně ochrannou institucí.
Němec
Čecho
Český ministerstvo
20
article
Značnou část viny na tomto vývoji mají tak
nejvyšší justiční správní úřadové jak řiáští tak zem
šti. Střízlivému pozorovateli se pomalu musí zdáti,
jakoby úřady ty si osvojily názor, že právo formální
je právem hlavním a že vše to, co se dá otisknouti
do nějaké ad hoc vynalezené formy, již je právem,
Na právo materiální které každý poctivý člověk mus
cítit, nekladou pražádné váhy Jen tim dá se vy-
světliti, že při vylíčených jmenováních počínají si
tak nespravedlivě.
Při zmínce o vině natrudných poměrech soudcov-
stva českého nelze pominouti míčením nejvyššího
správce justice v království českém. V něm našla
vlada nad jiné poddajného, ke všemu ochotného
úladníka, Němci pak vhodný nástroj pro sré snaby.
Že se děje něco nesprávného a nespravedlivého,
cítí dobře jak ministerstvo apraved nosti, tak i pre-
sident vrch. zemského soudu v Praze. Jinak nesva-
loval by při každé příležitosti vinu jeden na dru-
hého.
Účelem tohoto článku bylo, aby v nynější právě
době, kdy nadchází nové jmenování sou lc avské,
upozorněny byly jak poslanecké kruhy bez rozdílu
stran a přesvědčení, tak Nwrodní rada česká a celá
veřejnost na nebezpečný důsledek jmenovaci praxe
v českém soudnictví zavedené. Dosud je čas, aby
byly odvráceny koneč né dů ledky něm ckého postupu
vládou favorisovanáho, totíž rozdšlení království via
farti. Ovšem třebu napjetí všech sil všech činitelů
národaich. O ázka jnenování soudců v království
česvém stala se vinou Němců otázkou čistě politi-
ckou a budiž ji ledy jako takovou nakládáno. Proti
spo ečné nu, vnitřně ucelenému výbojí Němců budt
postavena houževnatá a společná obrana Če elů
Němec
Praha
21
article
Česká soc. demokracie protasleje prol
domovaím prohlídkám u nár.-soc. předáků.
Česká soc. demokracie protasleje prol
domovaím prohlídkám u nár.-soc. předáků.
Příslušné vládní orgány uznaly prospěšným
nebo správným nebo nutným, podniknouti úřadní
prohlidku bytů čelných předáků strany národně-
sociální, také číy? řišských poslanců strany této.
Je samozřejmo, že tento řídký čin stální
správy vyvolal všeobecnou pozornost a že na-
bádá ku přemýšlení na všech stranách. Velmi
zajímavo a poučno je, co o prohlidkách těch
napsal ústřední orgán česko slovanské sociálně-
demokratické strany dělnícké, »Právo lidu«.
Čteme tam:
„Kdybychom tenlo akl chtěli posuzoval s
slrannického stanoviska, samozřejmě musili by-
chom poukazoval v prvé řadě na agitační pro-
spěchy, kleré toto jednání způsobí straně, proli
níž jest namířeno. Ale ačkoliv se jedná o rozhodné
naše sdpůrce, o přislušníky a vůdce politického
směru, proti němuž vedeme nejostřejší boj, poně-
vadž politiku jeho a jeho předslavitelů považujeme
za nepoctivou a škodlivou, v tomto plipadě spá-
cháno bylo se strany úřadů takové porušení prá-
va a zákonů, že považujeme za svou obča nskou
povinnost se vší rezhodnosí! protesto-
vat proti této libovůli a připomenoul vlá-
dě — neboť na její pokyn může se to jedinu
díti — že za tento svůj čin bude také nám zod-
povědna. My víme nejlépe, jak ve své podslali
tam, kde krikem se nemůže uplalnit, je dohro-
mady nevinný a krolký „radikalism“ národních
sociálů a že velmi brzy došel by mu dech, kdyby
takovýmito činy vlády nedoslávalo se mu posily
Zejměna však považujeme za neslýchaně, že pro-
hlidky vykonávající úřadníci policie a trestníh
sokdu nezastavili se ani před místnostmni redakc
a sekretariátu polilické strany a tam písemné do-
kumenty zabavovali! Jsme už predem přesvědčeni
celá dato „akce“ skončí naprostým fiaskem, jak
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O jedné z hlavních příčin posled
ního zemětřesení jihoitalského.
Podává prof. dr. Jindřich Barvíř.
O tomto názvu uveřejnil jsem článeček, psaný
a datovaný dne 1. ledna 1909 v prvním čísle letoš-
ního ročníku Hornických a Hutn. Listů na str. 8. ai
9. O článku tomto psaly »Národní Listy« ve večer-
ním vydání čísla ze dne 16. ledna t. r. Celkový smysl
jeho jest, že za jednu z hlavních příčin posledního
zemětřesení sicilsko-kalaberského pokládám příčinu
mimozemskou, zvláště ve změnách na slunci se dě-
jících a pak ve vzájemné poloze slunce, měsice
země, pro klerýžto úsudek svůj tam podávám dů-
vody. Bylo mi dobře známo, že jiní badou souditi
jinak, ale článeček můj nesměřoval proti osobě ni-
V následujícím čísle týchže H. a H. Listů ze
dne 10 února t. r. uveřejňuje na str. 22. a 23. pro-
fesor dr. Filip Počta článeček »O příčinách zemětře-
sení italského«, psaný proti mým názorům s výslov-
ným jmenováním mé osoby, i jsem povinen odpo-
věděti.
Jaký je střed zemský, o tom nevíme naprosto ničebo
a ani domněnek se neodvažujeme. Že vnitřní část jádra
zemského jest ze železa podobně jako z něho jsou
meteorická železa, o hustolě země, o teplotě v kůře
zemské a v moři atd. dočteme se v každé lepší knize
jednající o všeobecne geologii. Ale o skupenství jádra
zemského nejsou stejná mínění — někleří přijímají.
že jest skupenství pevného, jiní pak soudí jinak. To-
lik však jest jisto, že pod pevnou korou zemskou
jest žhavotekulé magma, ať souvisle nebo jen v par-
tifch a zejména jest jisto, že takové magma jest pod
okrskem sopek jihoitalských.
Dakazem toho jesl dosti častě soptění sopek
sněch, zvláště pak neustálé soptění sopky ostrova
profesor
doktor
Barvíř
Počta
23
article
koho-
Stromboli, kde kousky a kusy takového magmatu
stále jsou do výše vyhazovány a struskovitě utuhle
každý tam může sbírati. Celková stavba i poloha
sopky té (a v době soplění i sopek jiných) poučuje
nás, že tam žbavotekuté magma jast velmi blízko
povrchu zemského a já nedovedu si mysliti, když
měsíc a slunce zvedají vodu mořskou (přiliv) dokonee
na obou protilehlých stranách zeměkoule současně
že by nepůsobily také podobný pohyb magmatu mno
hem hutnějšího nežli voda, zvláště pokud by magma
toto bylo v niveau moře nebo blízko niveau toho
pokud by toho dovolovala tektonika příslušné pevné
pokrývky povrchu zemského.
Zemětřesení mívá původ rozličný a rozeznávám
tudíž i různé druhy jeho, zvláště, jak známo, země-
třesení tektonické, sopečné, propadlinové a zemětře-
sení původu složiého.
Stromboli
24
article
Krajina, kde bylo sídlo posledního zemět esení
jihoitalského — okrsek messinsko kalaberský
není plna sopek; rád bych znal jména a místo
těchto, neboť tu krajinu jsem navštívil, znám povahu
jejích hornin i její tektoniku. Jest tam po obou stra
nách úžiny messtnské terrain čtvrtohorní sedimentární
dále v Sicilii na západ terrain ruly a svoru, v clpu
italském pak východněji pokračuje v severním pruhu
rula a svor, jižněji jsou usazeniny třetihorní. Okrsek
úžiny messinské jest složen stupňovitě a rozpukán,
že části snadno mohou za působení náležitých přičin
se posunouti.
Sopky jsou opodál a zemětřesení ze dne 28.
prosince 1908 bylo i na sopečném ostrově Stromboli.
vzdáleném něcu přes 70 km. od Messiny, silně po-
cítěno, k nám pak došly dne 4. ledna zprávy
z Ilalie, že jest Stromboli ve zvýšené činnosti.
mnoho domů že se na ostrově sřítilo, obyvatelstvo
že chystá se ostrov opustiti!
Mají li zemětřesení (a podobně i činnost so-
pečná) rozmanitou příčinu a rozličnou intensitu,
nelze očekávati, že by všecka zemělřesení a všecko
soptění jevilo periodičnost, zajisté ani pro většinu
bývalých (v tom asi zašel Zenger tuze daleko) ta-
kové periodičnosti nedovedeme dosti dobře prokázati
a zejména uvážíme-li, jak složité jsou okolnoslní
Sopko
Zenger
Sicílie
západ
Messina
Ilalie
Stromboli
km
25
article
paměry při každém takovém zjevu, nesmíme jen
ledabyle kombinovati, zvláště ne při slabších neb
ojedinělých drobných otřesech, nebo jen při jedno-
tlivých sopkách, náležejících většímu okrsku sopeč
nému, nesmíme spokojili se pouhým počitáním č
sovým na léta. Tak z udajů výbuchů Vesuvu sa-
molného, pokud jich data znám, nebylo by možne
souditi na víceletou periodičnost soptění v sopečním
okrsku jihostatském. Ostatně rozumi se samo sebou
že různé ukolnosti mohly by výbuchy sopečně i ze-
mětřesení uspíšiti neb zpozditi, nebo dokonce i zn-
dežeti.
Naproti tomu profesor Zenger pro čelná větší
soptění a čelná větší zemětřesení (a jen velká
zemětřesení minil) pravděpodobnou periodičnost usu
zoval, pro některá větší zemětřesení na základě
výpočtů svých i přímým předpověděním
dokázal.
V okrsku sicilsko kalaberském nevyskytuje se
zemělřesení stále, také větší zemětřesení nebýva tam
každoročně. Zemětřesení sicilské z r. 1898 neb yl
malé, když Zenger mohl je nazvati »terrible«. Veli-
kodt zemětřesení nelze počítati dle množství zahy-
nulých lidí, leda tenkráte, stihlo-li analogičky obyd-
lená místa a bylo li zároveň analogické povahy.
Zenger
Veli
26
article
Kalastrofální zemětřesení z r. 1905, jehož profeso
Počta připomíná, Zenger nespojoval by s rokem
1908, nýbrž spojoval je jako periodický zjev s rokum
1837. Ostatně bylo roku toho v Italii zemětřesení
dvojí a oboje Zenger předpověděl: jedno bylo dne
7. září, druhé pak dne 8. listopadu 19 )5. O prvněj-
ším zmíním se nížeji, velkou katastrofu druhou před-
pověděl pak Zenger na den přesně. Na dotaz
učiněný z Apulie prostřed října r. 1905 odpověděl
Zenger, že dle periody 18leté lze očekávati nové
zemětřesení jihoitalské 8. listopadu 1905 analogicky
zemětřesení ze dne 8. listopadu 1887 a skutečně 8.
listopadu 1905 nastalo v Kalabrii zemětřesení. Toho
fakta nelze přece zamlčeti a nevšímati si ho. Dle
kterého pravidla a která osoba dovedla totéž lépe
Že by pak každý zjev atmosferický měl býti
periodickým — o tom se Z-ngrovi zajislě nezdálo
a ovšem ani my toho nepřeímame, vědouce, že pel
činy atmosferických zjevů vůbec jsou velmi rozma-
nité, a po těch příčinich jest vědcům pátrati. Zengen
minil jen velké poruchy a celkový rázovilý ch arakten
povětrnosti, pokud by (dle jeho soudu) obé mělo pů-
vod ve stavu slunce a v poruchách jeho — ne sna
jednotlivé lokální větry, lokalní deště, drobné otřesy
a pod. A aby mohl každý rozhodnouli, zdali jest
něco pravdivého na jeho učení čí nic, vydal zvlášte
zajímavý spís »Die Lunisolare«, ve kterém podrobně
den za dnem srovnává velké poruchy a vělší úkazy
povětrnosti z let 1887 a 19)5. Z velkých porueh
meleorologických n. p. r. 1896 předpově děl Zengen
cyklonální bouři dne 25. června v Praze, tři jiné ji-
ného dalum v Paříži, též cyklony v Nancy a v Trieru.
— Kde periodičnost není, nelze jí nalézti, ale kde
byla konstatována, smíme ji ingnorovati?
(Dokončení)
Počta
Zenger
Apulie
Praha
Paříž
Nancy
Trier
27
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Sibířský básník.
Po letošních ruských Vánocích bylo tomu
právě 25 le!, co zemřel v plném rozletu lite-
rární slávy ruský básník, známý a drahý ve-
škeré inteligenci ruské pod pseudonymem O mu-
levskij — Innokentij Vasiljevič Fedorov.
Zemřel srdeční vadou 47letý, v bídě přímo
úžasné, utopiv zbytek svého zdraví ve vodce,
jako tolik ruských talentů. Co po něm literárně
zůstalo, není kvantitativně mnoho, ale vždyeky
bude třeba připomenouti román jeho »Š ag z
šagom« (Krok za krokem), který dobyl vzácné
populárnosti a dva sborníky veršů, z části p
vodních, z části překladů: »Pěsni žiz nie
(Plsně živola) a »Sibirskije molivy«.
Román Omulevského »Krok za krokeme
vycházel původně v r. 1870 v žurnále »Děloe
a působil sensačně: byl tu program človék
Vánoce
Innokentij Vasiljevič Fedorov
Omulevský
Š ag
28
article
poměrů nejtužších uvědoměle pracujícího
volnosti a pravdě. Hrdina románu Světl o
svým enthusiasmem budil obdiv ruské mládeže.
tím splše, že bylo v něm mnoho autoblograí
ckého. Román Omulevského často byl srovná-
ván s Česny ševským (»Co dělati ? «)
Rodilý na Kamčstce (r 1836), Omulevskij-
Fedorov vělšinu svého života strávil v Irkulsku,
a Sibítané právem pyšní se jím jako jediným,
výhradně svým sibiřským básníkem. Druhý jebo
román »Popytka ně pytka« (Pokus není
mukou, čili asi naše »Pokus neuškodíe) zůstal
neukončen, poněvadž autor byl z mali cherné
příčiny, skoro nevinné — pro sympatie vyjadro-
vané Polákům — uvězněn a vyšed ze žaláře
po třech létech, odnesl si z něho těžký oční
neduh, který jej sužoval téměť až do smrti,
protože neměl ani prostředků, aby jej řádně
léčil. Tak zil a strádal básník velikého talentu,
který na chvíli stal se miláčkem veškeré inte-
ligence ruské. Není pochyby, že v poměrech
příznivějších byl by jeho talent mohl vydati
ovoce nejbohalši.
Haličský milionář Jerzmanowski od-
kázal krakovské akademii věd cenné
papíry a nemovitosti v ceně bezmála 1.500.000 K;
z výnosu tohoto jmění má býti každoročně od-
měňováno nejlepší polské dílo literární. O ně-
jakém rozdělení tohoto obnosu se v předběž-
ných zprávách nic nepravi, takže výroční cena
by dosahovala značné sumy kolem 60. 000 K.
Světl
Omulevský
Fedorov
Polák
akademie věda
Omulevskij
zil