Periodikum ALTO Viewer

1 Vyeliázi každý den

Vyeliázi každý den mimo po neděli a svátku.

2

CECH.

3

frankovaní a podepeaní ptijfmà re dLeilcc e v Ostrovní olici d. 222>IL RukopisOv uevrtefme a nepodepaanýeh nedbáme. heklTmace nesapečeténí poellány budtei net ran* kovány. IsMrity počítáme co ntjltvnčjl.

4

DOFMSY

5 Předplácí «e v administrací

Předplácí «e v administrací Oatro-nii vilo* èia. iBOS-ll. T Prate: • pottout métíéné — sLSOkr. 1*1.36 kr.

T Prat

6

Čtvrtletní

7

3 , 76 . celoroční 10 „ 80 ,

8 Jednotlivá diela po 4 kŕ.

Jednotlivá diela po 4 kŕ. Za donáienl do domu mčsi&né 10 kr.

9

Číslo SV.

SV

10

V Praze, v sobotu dne 16. dubna 1M&I.

Praha M & I

11

Ročník Ж111.

12 article Kultnráctví německé.

Kultnráctví německé. Pravilo se nejednou, že pruské škol- mistrovství zvítězilo u Sádové Tehdy vidély země české mnoho pruských vojínft, kteří dbali na kostel a na modlitbu a chodili pilné к zpovědi а к svátému přijímání, neohlížejíce se na nikoho, ani na četnější soudruhy protestantské. Jest to věc samozřejmá, že kdo svědomí své před Hohem uspořádal a očistil, neděsí se pak přespříliš boje a smrti a dovede statečné bojovati, jakož i snadno zvité- ziti. Roku 1866 podali vojínové krále pruského hojnost důkazé, že se jim dostalo vychování rozhodné náboženského a mravného. Avšak po tolikerých vítězstvích nad módoVládnou Francií vypadli starší a boho- inyelní učitelové jaksi z módy a liberální a bezvédecké kulturáctvo dralo se na místa dosavadních školinistrů křesťanských. Rozmazlená a liberální Vídeň, která r. 1866 pruských koulí až hanba se bála, chtěla si také pochutnávali na beznábožen- ském ovoci německého kultnráctví a objed naia si za drahý peníz pruského kulturáka Dittese, aby ji zařídil obecní beznáboženské pedagogiuin na péstování učitelft německo kulturáckych. Avšak i moravským liberálům zachtělo se mlsati z beznáboženské kultury Ditte>ovy a ústavácká sněmovní většina zřídila ze zem ských přirážek tučná stipendia pro moravské kandidáty učitelství na beznáboženském pe- dagogium ve Vídni. A takovíto zemští sti pendisté jsou reversem zavázaní, že budou pak aspoň několik let v moravské škole vyučovat! a nabytou Dittesovskou kulturu rozšiřovali

Francie Vídeň

13 article

Byl to asi již kus čistého užitku ze zemských výloh na Dittesovo kultnráctví, když „Učitelské Listy“ v Brně osvojovaly si úsudek Úittesova časopisu „Paedagogium“, který schvaloval násiluictví maďarské proti ostatním národnostem uherským a nelibe to nesl. že v Cislajtansku s podobnou operací ani pokus učiněn nebude. Prušák Dittes přál si bez obalu poněm- čování násilnícke zemí našich a ani pedagogika „Učitelských Listů“ v Brně neštítila se přání podobného. Nyní mohla by hromovým „na zdar“ pozdravili ústaváckého hraběte Wurinbranda, který v říšské radě troubí na svou dřevěnou troubu, že hodlá pasovali němčinu na „státní jazyk“ různorodé Cislajtanie. Když v Rusku bylo nevolnictví po zákonu zrušeno, chtěli by u nás němečtí liberálové z brusu nove nevolnictví „zákonitě“ urobili Tof pravé jádro veškeré bezvědecky kulturácké pedagogiky a proto domorodý náš patriotismus nemůže dopustili, aby Wurm- brandův „státní jazyk“ mohl silnému Německu opatřili politickou záminku к povážlivým re- klamacem vzhledem na naši státní budovu. Není věru radno u nás malovati Prajza na zeď. Před loňskem spatřili jsme na dráze od Vidné moravského stipendistu z Dittesovy průpravny ve Vídni. Byl to holobrádek jako z tvarohu, a vzhledem na tučné zemské stipendium měl odév až příliš okoralý. Za to ale vezl sebou snad do Jihlavy, mázovou

Prušák Wurinbranda Wurm Dittesovo Brno Rusko Německo Vídeň Jihlava Dittesův průpravna

14 article

láhev vídenské osvěty, a popijel co chvíle ono proslulé mladé víno, či „heurigen“. In vino veritas, a nadějný stipendista a budoucí učitel moravský netajil .-e tím, že má stran fysiky až hrůza malou dušičku. Jak krásny to zjev, když zemský stipendista jede z Vidné na Moravu s mohutnou láhví mladého vína, a s nehorázným strachem před silozpytem ! Moravské peníze jsou tuším na ledacos dobré Když za minulých let liberální K. V. psal v každém čísle svého učitelského časopisu, jak prý učitelstvo nouzi tříti musí, vytrousil jedenkráte, snad nedopatřením „fotografii mladého učitele s mázem ve škole* Bylo-li to nápadné, když mladý (ovšem že skutečný) učitel mezi vyučováním z mázu si zavlažoval, co teprv dlužno sonditi o pouhém kandidátu učitelství, který na veřejné cesté s mázovou láhví „heurigen“ tak dovedně ba- lanciruje, jako kde jaky kmotr z mokré čtvrti ! Vedle tak roztomilé pedagogické fotografie dlužno položili i výrok, který o liberálně kulturáckém školství, pob íž Ditte- sova učitelského ústavu, učinil někdejší arcibiskup Rauscher. Za příčinou návrhu, aby universita vídenská pozbyla rázu katolického, pravil arcibiskup, že jest již dosti zle, když ve vídenských školách učí se atheismu. Mešťanosta dr Felder chtěl to popírali, řka, že o takovém učení neví ničeho; ale arcibiskup odvětil a tvrdil, že může to právnicky dokázali.

Rauscher Felder Morava

15 article

Právnická vědomost arcibiskupova o atheismu ve školách vídenských tak hroznému zlu asi neodpomohla, jak patrno z toho, že ještě loňského roku školní rady ví deňského předměstí Leopoldova nepřijaly do škol krásných křížů, které arcibiskup Kutschker pro třídy školní věnoval. Tot patrné kulturácké ovoce bezkonfesijního školství vídeňského, kterým si lze vysvétliti, proč vojensky biskup Grusa nepřijal hodnosti arcibiskupa vídeňského, jelikož prý za to má. že žádny svědomitý kněz nemůže přijmouti úřad vrchního pastýře, pokud trvají nynější náboženské a školní pomery, za nichž, jak již podotknuto, pěstuje se kozlovina beznábožen- ská a atheistická. Jelikož snahy a rejdy veškerých mezinárodních socialistů venkoncem bezbožeckou kozlovinou zapáchají, nelze nikterak na to počítali, že by německé Prusko aneb kdokoliv jiný dovedl zvítězili nad revolučním socialismem pomocí beznabožeckých a atheisti- ckých kulturáků. Kdo hodlá udrželi kultu- ráctví liberálního bezbožáctví, nechť se pak nediví, když třaskavé pumy a pekelné stroje osobí si právo, aby vládly světem jako u 1- tima ratio rerum. Co asi hodlá nynější vláda cislajtanská, a co nynější parlamentární majorita? E.

Prusko deňský předměstí Leopoldov

16 title

Politický přehled domácí.

17 article

Z českého jihu. (O úpadku řemesel.) Každý nepředpojatý pozorovatel musí se zármutkem dosvědčili, že stav řemeslnický na jihu českém chvatně klesá, zvláště minulý rok náleží nepochybně к nejhorším z celého desítiletí. Řemeslník neměl důstatek práce, následkem čehož slyšeli všude samé stesky. Za tak nepříznivých poměrů trpěli nedo statkem práce hlavně malíři krejčí, obuvníci, kartáčníci, čalouníci a j., poněvadž se kazdy uskrovňuje na nejpotřebnejsí a tudíž vyrobky jmenovaných řemeslníků byly méně hledány. Neméně trpí též zámečnici, nozíři a klempíři, poněvadž zdejší sklady železného zboží dělají citelnou konkurenci, iaktéž truhláři stýskají si na nedostatek práce neboť jsou v Budějovicích tři dosá rozsáhlé sklady nábytku v cenách velmi nízkych. Do skladů těch dodávají za chatrný peníz vyrobky své četní truhlári z Liso va Ledenic a Bor-van, a poněvadž jest nábytek jejich levný a vkusný (dle vzorů vídeňských zhotoveny), mají valný odbyt a truhláři zdejší následkem toho mají citelnou újmu V této mocné a mnohostranné konkurenci nemohou nijak obstati truhláři v městě usazení, anit nemají vedlejší vyživy jako truhláři lisovští, ledeničti a borovanští, kteří nachazí částečnou výživu z malého po líčka a tudíž se mohou s menším výdělkem í spokojili. Následkem toho jsou truhláři budějovičtí odkázáni ponejvíce na výrobu měkkého nábytku a prace stavební. I pekaři a řezníci, jichž počet jest v Budějovicích proti časům nedávným úžasný, stěžují si na malý odbyt pro velkou konkurenci mezi nimi.

Budějovice

18 article

Není zajisté v městě řemeslníka, který by nevedl lamentaci, ba mnozí vám řeknou, že přišli již o svůj skrovný majetek. Za příčinou nepříznivých poměrů pracují řemeslníci ponejvíce sami neb s několika učeníky a poněkud lépe postavení za vypomoci jednoho dvou až tří tovaryšů. Rolníci v kraji budě jovickéin stěžují si na spatnou úrodu, neboť i v mnohých krajinách potloukly kroupy celé osení, následkem čehož se mnozí rolníci za- dlužují a ruch vystéhovalecky se letos opět velmi rozmáhá. Zejména z Drahotéšic Nepla- chova a okolí a i z německých krajin u Horní Plané houfně se stěhují do Ameriky. Chudší nemajetný lid venko'sky jde ve velkém počtu do Vídně a Rakous, aby si tam přes leto práci našel a na zimu, když práce není, vrací se domů. kdež trpí nouzi a při pada obci na obtíž. Z toho malého obrázku vidno, že se stav na našem jihu nelepší, nýbrž horší. Ze vzdálenějších krajin od Sušice dochází sem zprávy ještě trudnější, avšak již na tom, co pověděno dosti.

Drahotéšice Nepl Horní Planá Amerika Vídeň Rakousy Sušice

19 article

V ílu** 15. dubna.

20 title

Politický přehled zahraniční.

21 article

Z Vídně. Císař a císařovna vykonali včera dopoledne obvyklý v zelený čtvrtek obřad umýváni nohou. Obřadu, který vykonává císař na dvanácti starcích, císařovna na dvanácti stařenách, předcházela obřadní hostina, při které jídla podaná císařem a císařovnou byla hned odnášena. Po obřadu obdrželi muži i ženy pytlíček se třicíti stříbrňáky, načež byli ve dvorních vozech domů doveženi. V průvodu císaře byli všichni cislajtánští a společní mi nistři, četní generálové a důstojníci. Před obřadem tímto, jakož i před hostinou byly ve dvorní káply služby Boží a kázaní.

Vídeň

22 article

„N. W. Tagbl.“ oznamuje, že po svatebních slavnostech vídeňských baron Haymerle z dosavadního svého úřadu odstoupí a na jeho místě že stane se ministrem věcí zahraničních opět hrabě Andrássy české poznámky na nových německo-ma- ďarskýeh desítkách, na jichž okrajích v Čechách a na Moravě pilné se připisuji slova „Platí deset zlatých“, bouři již ústaváckon krev vídeňských novinářů. Českým nápisem „zoba vených“ desítek — napsal tyto dny jistý židovský plátek — vyskytuje se již velké množství a třeba tedy néiniti nějakých opatřeni, aby ten český národ v Čechách a na Moravě „nezobavil* desítky všechny. Novinářský smok nalezl ihned „vydatný“ prostředek. Navrhoval, aby desítka s českým nápisem platila o 20 kr. méně. Generální rada rakonsko uherské banky prohlašuje ale, že na opatřeni podobné pomýšlet! nelze. Desítky, které ale takovým způsobem bndon poznamenány. že nebude lze jich pravost ihned posonditi, nebudou přijímány, dokud o jich pravosti na příslušném místě nebude rozhodnuto. Proti znamenáni na okrajích nemůže býti ale ničeho namítáno. Kůrními princ Rudolf do té chvíle ještě se do Vidné nevrátil. Počasí není totiž námořní plavbě příznivé a proto možná, že příchod jeho dosti značné se opozdí. 1’řípravy ku svatebním slavnostem nalézají se v plném proudu.

N W Tagbl Haymerle Andrássy Rudolf Čechy Morava

23 article

Studenti všech národnosti ve Vídni připravnjí ku dui 10. května velkou slavnost, к níž roze- sýlají již pozvání výbory spolků: „Akademický spolek ve Vídni“. „Spolek českých mediků", „Austria“ (něm.), „Ogni s k o“ (polský), „Romania Juna“ (rumunský), „Slovenia“, „Bukovina“, „Zora“ (srbský), „Tatran“ (sloveuský) a „Brusivo hrvatskih tehnik a“. Spolky tyto se usnesly, podali vznešeným novomanželům zvláštní blahopřejnou adresu, sepsanou v deviti jazycích. Studentské spolky německé, kteréž řídi se komandem ústaváckých křiklounů, odepřely veškeré účastenství při zamýšlené slavnosti. Mrzí je velice, že podnět kn slavnosti této daly spolky slovanské. — Městská obec vídeňská připravuje velkolepé osvětlení na 9. května v předvečer sňatku. Paláce šlechticů a vyslanců vesměs nádherně budou osvětlený, jak to Vídeň již dávno neviděla. — Z Bruselu přibudou zároveň s nevěstou a manželi královskými také hrabě Flanderský (bratr krále belgického a nástupce trůnu) a ministerský předseda F r è r e-0 r ba n, kteříž oba bndon svědky při oddavkách. Zítra, v sobotu dne 16., bude v bruselské radnici sňatek princezny Stefanie s korunním princem rakouským úředně prohlášen. — Nejnověji prohlásila ra kouská vláda, že nepřeje si, aby jednotlivé dvory evropské odeslaly do Vídně zvláštní, mimořádné vyslance. — Z Drážďan oznámeno, že následkem přání z Vídně projeveného, aby sňatek oslavit! se mohl v nejužším kruhu rodinném, neúčastni se královští manželé saští nijakým způsobem při slavnostech ve Vídni. Ze Št. Hradce. (Polní zbroj mistr B e n e d e к), o jehož chorobě před delším časem podány byly zprávy, nalézá se již v stavu beznadějném. Choroba žaludku zhoršila se v poslední době tou měrou, že není více naděje na uzdravení. V Praze, dne 15. dubna.

Zora Stefanie Vídeň Bukovina Brusel Drážďany Hradec B e můj e d e к Praha spolek český medik Austria Romania Juna Tatran

24 article

IV©mode.o. Kapitula trevlrská, jíž vláda nepotvrdila zvoleného vikáře, nepodnikne více žádné nové volby. Vláda sice dala pokynuti, že by ochotně schválila volba kanovníka H o 1-

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. ^le-CLxa-rLgre,

leCLxarLgre

26 title

(Pokračování.)

27 article

Napsal* Mme. Augustina Craven-ová.

Augustin Craven

29 article

Leto a podzim minuly bez vší zvláštní příhody, vyjímaje některé zmény vzhledem к zotavování profesorovu. Mimo to i Klement měl několik dob šťastných, ozářených odle ekem vyhaslé naděje. Chvíle ty byly řídké a a po nich následovalo vždy smutné snění ; avšak přes to byly mu sladké a utkvěly mu v paměti. Obzvláště jeden takový den byl zapsán ve šlechetné duši jeho. Byl to krásný den říjnový, kdy sestru Hildu a sestřenici dovezl na loďce až к místu, kde řeka rozkošné lemovala malý stinný poloostrov. Tak ztrávili mnoho hodin v upřímném a něžném hovoru. Fleurange četla též vybraná místa z knihy, již vzali sebou. Klement naslouchal stříbrnému hlasu Fleurange inu a potkal se často i s je jím sympatickým pohledem, když pak i on rovněž tak krásné předčítal. Tehdy na tom rozkošném, osamělém místečku, nemaje jiných svědků, než sestru, jejíž něžnost pont&la srdce jejieh, pojal opět do srdce naději, jako hosta, jenž násilím chce se vedrali do domu před ním zavřeného.

Klement Hild Fleurange

30 article

Když pak vesloval zpátky, maje oči upřeny na milou Gabrielu, tu viděl, čím více se tmělo, jak z paměti její mizí šťastné a sladké myšlenky, jimž před chvilkou místa popřála, a že oěi její, bloudící hned po temné a vířivé hladině, hned zase po březích, nabývají onoho výrazu, jemuž on tak dobře rozuměl ; výrazu, jenž pronikal srdce jeho žalostí a soustrastí, ale zároveň srdcem jeho otřásal, jako by se pokaždé železo neb oheň byly dotkly jeho rány. Po dvou měsících vánoční svátky potěšily jej zase chvilkou prchavého blaha. Na štédrý den, vždy památný to den příchodu Fleuran- ge-ina к nim, celá rodina byla pohromadě. Zdálo se jim, že málokdy tak šťastni byli. Vánoční stromek byl tak skvělý jako dříve. Slečna Josefina sdílela s jinými radosti, a každý našel na větvičce svůj dárek z její štědré ruky. Později ozvala se hudba a děti skákaly. Radost ostatních uchvátila také srdce Fleurange-ino. Smích její se rozléhal jako hudba ; veselý její hlas mísil se v křik dětí, tak že ten, co ji pozoroval nadšené a zároveň udiveně, byl by se radostí dal do skákání. Lesknoucí se oči, rozpálená pleť, všechen lesk, jakýž blaho dodává kráse, u Fleurange-i dávno již zmizelo Klement vida. že se to vše nyní vrací, pocítil záchvat, podobný jakési zpitesti, kterýmž jesté jednou na vše zapomněl a vše doufal! Paní Dornthalová sedila blízko lenošky

Gabriel Josefin Klement Dornthalová Fleurange

31 article

mužovy, odkudž se skoro ani nehnula. Dobrácký úsměv tonul jí na rtech, ana viděla vůkol sebe děti vesele poskakující Časem nahnula se к Ludvíkovi, by se ujistila, že ovšem i on radostné všeho si všímá, s obyčejným veselím a s úplnou přítomností ducha. Tu náhle spozorovala, že míly choť zbledl. I dala Klementovi rukou znamení, jemuž on hned porozuměl. Hluk unavoval otce : za okamžik nastalo ticho a všickni shromáždili se kolem něho. Zdálo se. že je velice umdlen ; oči maje zavřené a hlavu opřel na rameno ženino. Všickni úzkostně čekali, co řekne, až se z této náhlé umdlenosti probeře. A vskutku brzy otevřel oči, pohlížel kolem sebe jaksi nepokojně a obrátiv se к paní Dornthalové, pravil smutně. — Řekni mi, proč pak tu není Felix. Védél jsem to, ale už jsem to zapomněl. Tato opětná ztráta paměti, to jméno, budící tolik trapných upomínek, nčinily konec dnešnímu veselí Ač bylo zřejmo. že to není leč následkem dnešní rozčilenosti a umdlelo- sti, přec to všecky trapně dojalo, Fleurange pocítila dvojnásobnou bolest. Klement, dověděv se od Steinberga o setkání jich s Felixem, mlčky s ní cítil a záblesk radosti, kterýž byl projel jeho srdcem, zmizel na novo v noci černější než druhdy. (Pokračování.)

Ludvík Klement Dornthalová Felix Steinberg

32 article Přispěvek к židovskému zeměpisn.

Přispěvek к židovskému zeměpisn. (Z Mladé Boleslavi.) —d. Šťastné jest královské krajské město Boleslava mladého a šťastný mladoboleslavský kraj, možno-li víru dáti poslednímu sčítání, dle něhož má Mladá Boleslav nyní přes 700 členů vyvoleného národu, a mladoboleslavský okres jest po mělnickým nejbo hatším na obyvatelstvo židovské. Židovská obec mladoboleslavská má své školy, netřeba skoro podotýkali, že německé, svého rabína, také kovaného Němce, svou za minulých let se značným nákladem opravenou synagogu, které se má ještě dostali varhan, jichž zařízení jest jen nedostatkem místa zdržováno, a pro zábavu též své kasino, jehož údové kromě některých úředníků a důstojníků zdejší posádky jsou židé. Israelité chtějí si ve své synagoze zařídili varhany jde jim o velebnější zpěv při bohoslužbě, za to v chrámech katolických na př. v piaristském jsou sice varhánky, na něž však po mnoho let již hráli nelze a u sv. Jana není skoro lépe. Město vydržovalo až posad vyšší gymnasium, — nižší je piaristské — jež Isr&elity poměrné četné jest navštěvováno. Tak na př. r. 1876 studovalo na zdejším gymnasiu 200 žákfi ; z těch byli 44 mojžíš- ského náboženství, počet to zajisté veliký, pomyslíme-li, že na gymnasia nestudqjí jen žáci z Ml. Boleslavi, nýbrž, že jsou zde též

Němec svatý . Jan Mladá Boleslav Boleslav