ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c6a94b0-8d6f-11dc-b16d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 67, person 82, org 14, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 15. května 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
Naranní a večerní listy předpláci se V Praze v administracií na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h v dvoji donáškout a měslo. . . . . na čtvrt lota : . . . 7 K 62h ve filiálkáchu na měslc. . . . . . 2 K 10 h Poštou: na měsle. na čtvrt iota . . . . 9 k oh s dvoji zásilkou měsi na čtvrt lota . . . . 11 k do
Praha
5 article Vecerni
Vecerni dlání. V drobném prodejií ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tél redakce tiakárna a sxpedíne „Národních Listů“ Rukopisy se novraceju
6 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Český jazyk ve Vídni připustný. Z vidně, 15. května. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 8. května zrušilo rozhod- nutí dolnorakouského místodržitelství a roz- hodlo, že český jazyk jako jednae řeč spolková neodporuje žádné- mu zákonu a jest tudíž přípustný. Protož se zrušuje zákaz výslovně místodržilolstvím dolnorakom- ským proti zřízení spolku „Sokol v XI. okrese vydaný. Zřízení to nedovo- leno jedině z toho důvodu, že jednacím jazykem spolku toho byl ustanoven český jazyk. Minist dr. Biliňski. Z Vídně, 15. května. Dr. Biliňski dostavi se dnes k dru. Wekerlovi. Měl s ním jednohodin nou poradu. Poslanecká výprava do Bosny. Z Vídně, 15. května. »N. Wr. Tgbit.s oznamuje: Několik poslanců, náležejících různým stranám, vyslovilo včera předsedovi poslanecké sněmovny dru. Pattaiovi přání, že by chtěli za letnic vykonati cestu do Bosny a Hercegoviny a seznati tamější poměry. Vznesli žádost na presidentn, aby vyjednal cestu s ministerstven železnic a společnosti Lloydu. Dr. Pattai odvětil že tak učiní. Této výpravy se zúčastní na 200 poslanců. Baron Burian chráněn Maďary. Z Vídně, 15. května. Maďarská vláda dává vyhlašovali v »Budapesti Corr.«, že není pravda, že Buriana již pustila, naopak maďarské kruhy uznávají prý zásluhy Buriana a oceňují také jeho rozmyslnost, kterou osvěděil, připravuje annexi Bosny a Hercegoviny. Tvrdi-li se, že maďarská vláda jej již odvrhla, jest to prý zlo- myslné překrucování skulečnosti.
doktor Biliňski N Wr Lloyd Pattai Burian Maďar Vídeň Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Sokol v XI poslanecký sněmovna Pattai přání Budapest Corr
7 article
Vydlužená opakovaná řeč. Z Vídně, 15. května. V neděli byla zde slavnost 100letého výročí událostí v Tyrolsku r. 1809. Poslanec na říšské radě, profesor dolnorakouského zemského paedagogia S tum p měl při tom řeč, kterou oslavil tyrolské zá- pasniky pro svobodu. Tato řeč byla v četných listech uveřejněna. Chválen zejmena její vzlet. Vyšlo však na jevo, že tato řeč jest či- ročirým plagiátem a že doslovně jest opsána z řeči, kterou měl loni při odhalení pomniku Hampingera v tyrolském Klau- senu tyrolský spisovatej br. Willram. Dlužno se připraviti, jak se k odhalení tomu zachová křesťansko sociální strana, tolikéž pak, jak se zachová učitelský ústav, jehož jest poslanee dr. Stumpť členem. — Možná, že jsou obě řeči »čerpány« z téhož pramene. Propuštěn, protože se oženil. Z Vídně, 15. května. Z Lublaně sdělují An anuensis vídeňské dvorní bibliotéky dr. Josef Mantuani převezme správu krajinské ho musea zemského míšto dosavadního pro- visorního kustoda Walthera Schmidla. Zemský výbor krajinský sesadil Sehmidta. který byl knězem benediktinským v Admontu pak přestoupil na protestantismus. Stal se učitelem a jmenován kustodem lublaň- ského musea. Jakkoliv byl kapacitou ve svém oboru, byl propuštěn, poněvadž se o že- Deputace v záležítosti kontribučenských fondů moravských. Z Vidně, 15. května. Přibyla sem velká de- putace správců a předsedů kontribučen- ských fondů z markrabství morav- ského, vedená bývalým poslancem na říšské radě Pospíšilem. Byla uvedena nynějším poslancem Šablíkem k ministru dru. Žáčkovi ministru dru. Hochonburgrovi a bar. Haerdtlovi Žádá reformu těchto fondů. Češti a polšti poslanci do Hodonína. Z Vídně, 15. května. Češtía polští po slanei odejedou hromadně k česko-polské umělecké výstavě, která zahájena bude přít neděli v Hodonině. nil.
doktor Mantuani Walther Schmidl Pospíšil Šablík Žáček Vídeň Tyrolsko Lublaň Admont Hodonín křesťanský sociální strana
8 article
Německý clsař ve Vídni. Z Vídně, 15. května. (K. k) Němečtí ct- sarští manželé navštívili v 1/29. hod. ráno ka- pucínskou hrobku, kde na rakve zvěčnělé císařovny Alžběty a korunního prince Rudolfa položili květino vé věnce s bílými hedvábnými sluhami, jež měly ini- ciálky V. a A. V., načež se krátce pomodlili. Poa minutách opustili kapucínskou hrobku a vrátili se za nadšeného provolávání „Slávy!“ obecenstva na uli cích shromážděného do dvorního hradu. Z Vídně, 15. května. (K. k.) Císař Vilém přijal odpoledne minisíra zahraničních záložitost svob. pána Achrenthala, který pak konferoval hodinu s německým velvyslancem šl. Tschir- ským. Císařovna odjela s paní arcivěvodkyní Mar Annunciatou do Prateru, navštívila kapli císařovny Alžběty u mostu korunního prince Rudolfa, načež odjela do rakouského musea pro umění a průmysl. kam se zatím dostavil cisař Vilčm. Veličenstva pro- hlížela si zde zevrubně výslavu arcivévody Karla Císař odejel pak do německého velevyslanectví. Obe- censtvo uchystalo cisuřským manželům hlučné ovace.
Alžběta Rudolf Vilém Achrenthal Císař Vídeň Prater Ob arcivěvodkyně Mar
9 article
V 112 hod. odpol. konala se v mramorové sini dvor- ního hradu velká hostina, jíž se zúčastnili mimo Ve- ličenstva páni arcivévodové, paní arcivévodkyně a družiny. Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Börsenzeitung“ píše: Před rokem, dne 7. května 1908, blahopřál císal Vilém společně s německými spolkovými knížatyv schönbrunnském zámku císaři a králi Františku Jo- sefovi k jeho vladařskému jubileu. Tehdy prohlásil mocnář Rakousko-Uherska, že úzká shoda mezi obě- ma sousedními státy stala se všem zúčastněným ži- votní polřebou a že splní svůj úkol až do nejdalších žasů. Tehdy nikdo nemohl tušiti, že tento s po- lek tak brzy bude vydán neobyčejně silné obtěžkací zkoušce, které vyhově se skvělým úspěchem. Po dnech, které v Vídni i v Berlíně společně naplňovaly těžkými starost- mi, mohli se oba mocnáři včera zase poprvé pozdra- viti a v tom je politický význam radostné události.
Vilém František Berlín RakouskoUhersko Vídeň
10 article
Příznačno je, že přijetí krále Viléma nestalo se v Schönbrunně, do jisté míry soukromém bytě císaře Františka Josefa, nýbrž v oficiálních slav nostních síních vídeňského dvorníh hradu, čímž návštěva do jisté míry i na venek je charakterisována jako politický akt. Oba dva dny, co náš císař dlí ve Vídni, nepli- nesou nám zádné překvapení, dokáží jen před celým svělem znova, že spoluk mezi Německem a Rakeu skom je něčím více, nož pouhou dohodou oboustran- ných zájmů, poněvadž není diktována jenom stát ním sobectvím, nýbrž poznenáhlu stala se věcí srdce. přátelským svazkem mezi soudruhy ve zbrani, jichž věrnost osvědčila se v nejhorší době. „Berliner Tageblatt“ píše: Za včerejší hostiny pronesené přípitky působí v diplomatických kruzích největším dojmem. Jest v nich viděti projev neoby- čejně jasný, který je zároveň jakýmsi programem bu- doucnosti. Zvláštního zřetele zasluhuje okolnost, že oba cisaři nejen vzpomněli Italie, nýbrž zaslali také králi Emanuelovi společný telegram. To dokazuje, že se ve Vídni a v Berlíně klade největší váha na se- trvání Italie v trojspolku. Z Londýna, 15. května. (K. k) „Slandard“ píše- Nikdy před tím nebylo s větším nadšením oslavo- váno poddanými sbratření se císařů. Zahraniční di- váci dopustili by se těžkéchyby, kdyby chtě- li podceňovati význam této slavnosti.
Vilém František Josef Emanuel Vídeň Německo Berlín Londýn Berliner Tageblatt Slandard
11 article
Účelem schůzky bylo, celému světu dokázati s emk- nutí se obou velmocí ve střední Evropě pro válku a mír a vytknouti nárok Rakousko Uherska na plnou rovnoprávnost se spojencem. Žád- ná evropská vláda nemá příčiny spatřovati něco zne- pokojivého v projevu nebývalého přátelství mezi Ber- linem a Vídní. „Dasly Telegraph“ praví, že je zcela přirozeno že Vídeňané používají příležitosti, aby císaři spoje- ného národa vzdali díky za to, že jeho pomocí dosáhl tak zřejmého úspěchu bez krveprolití. Staletí mi nula, co rakousko-uherští státníci zí- skávali si takové vavříny, jako svob pán Aehrenthal. List vzpomíná působení fran- couzsko-ruského spolku na Francii, která po jeho prohlášení opětně našla sílu a novým tónem promlu- vila o svém místu, právem získaném mezi národy. Rakousko-Uhersko prodělává stejný vývoj Převaha germánských spojenců nutí přím italské státníky, aby přijali status quo, třeba že mno- hě rysy štvavé národní hrdosti jsou jim nesympati ckými. Hlavním výsledkem císařské schůzky je posí lení další životní způsobilosti trojspolku Kanclář Bůlow k císaři Vilémovi. Z Berlína, 15. května. (K. k.) Ranní listy sdělují. že pojede říšský kancléř kníže Bülow v pondělí do Wiesbadenu, aby cisaři, jako obyčejně po jeho cestě. podal zprávy. „Lokalanzciger“ očekává od toho vy- jasnění situace. „Nationalzeitung“ považuje za vylou- čeno, že by si kancléř vyžádal od cisaře souhlas k ja kýmkoli krekům, které by vedly ke zvláštnímu roz- hodnuti ve finanční krisi.
Vídeňan Aehrenthal Vilém Bülow Evropa Rakousko Vídeň Francie Uhersko Berlín Wiesbaden Daslo Telegraph
12 article
O schůzkách mocnářů. Z Pařiže, 15. května. (K. k.) „Temps“ rozepisuje se o schůzkách mocnářů v Brindisi a ve Vídni a praví: Trojspolek jest předmětem slavnostních projevů všech jeho členů. Skvělý úspěch, jejž přinesla krise na Východě rakousko- uhersko-německé politice, jest s to, aby pod- nítil horlivost třetího spojence, někdy poněkud ochabující. Úspěch tento musí býti pro všechny naučením, že není žádného trvalého, úspěšnéhn spolku bez vzájemných služeb a bez pevného vojenského podkladu. Francouzsko-ruský spolek. jenž jest posilován dohodou s Anglií, má tutéž vnitřni cenu, jako trojspolek, avšak spolku fran- couzsko-ruskému scházela vytrvalejší a prozira- vější vojenská politika. Zmařená volba z obchodní komory lublaňské Z Lublaně, 15. května. Na včera svolána byla obchodní komora, aby vykonala volbu člena a náhradníka do státní rady železniční. Poněvadž byla liberální strana v menšině pro nepřítomnost tři členů, liberální předsednictvo zmařilo schůzi, odešedší z ní Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. května. (K. k.) »Wien. Zlg.e oznamuje: Ministr obchodu potvrdil volbu Jana Procházky presidentem Obchodní živnostenské komory v Českých Budějovicích na r. 1909. — Mi nist pro veřejné práee jmenovat ve stav státních báňských úřadníků kancelářského ofi- ciála v X. hodnoslní třidě Karla Korba kan- celářským oficiálem v IX. hodnostní třídě, sklad- nika Stanislava Křiže správcem skladišť dozorce Matěje Pelnáře v Přibrami sklad níkem.
Procházka Korb Křiž Pelnář Brindisi Vídeň Anglie Lublaň Wien Český Budějovice živnostenský komora
13 article
Uherská krise. Z Pešti. 15. května. (K. k.) Uh. tel. kor kanc. oznamuje: »Pester Lloyd« uveřejňuje informaci, v níž jest známé stanovi sk předsedy poslanecké sněmovny šl. Justha vylčeno takto: Strana neodvislých stojí na podkladě všeobecného rov ně- ho volebního práva a žádá záruky za provedení hospodářské neodvi slost v r. 1917. Pokud jde o otázky vojenské, bude pouze urgovati program devíti a n tomto podkladě vsloupí na půdu reálné politiky. Předseda Justh a jeho stoupenci chystají na nejbližší dobu projev,- aby propagovali tento program. Z Pešti, 14. května. (K. k. uher.) „Pester Lloyd“ sděluje: Ministerský předseda dr. We- kerle dostal ve čtvrtok formál n rozkaz, aby se ujal akce řešení o průběhu a výsledku podal zprávu ve vhodné době. Tomuto královskému rozka zu, který prozatím vylučuje všechny jin kombinace, vyhověl ministerský předsed také tím, že nastoupil cestu do Vídně dříve než původně zamýšlel. Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Buda- pest“, oficiální orgán strany neodvislých, ozna- muje, že není nic sensačně nového v zprávě, že se Košut úplně ztotožňuj s Justhem. Košut několikráte prohlásil, že vždycky jedná v dohoděse stranou a nic neučiníbezjeho vědomí. Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Pester Lloyd“ přináší rozmluvu s vynikajícím členem strany neodvislosti, v níž se praví: Strana ne- odvislosti, kdyby byla povolána k vládě, nežá- dala by při volbách vice mandátů, než kolik by jich mohla dobýti, kdyby vystupovala jako stra- na oposiční. Za žádných okolností ne- dopomůže strana neodvíslosti svou početní silou hraběti András sov k vítězství, při čemž by musila vzdáti sa svých zásad, aniž by získala na vnější moci. Takové harakiri jest nemyslitelno
Lloyd Justh Košut András sova Pešť Vídeň Buda poslanecký sněmovna
14 article
Zemské velby ve Štyrsku Ze Štyrského Hradce, 14. května. (K. k.) Za včerejší užší volby ve 4. volebním okrese měst a městysů v Dolním Štyrsku ze všeobecné voličské kurie byl zvolen sociální demokrat Albert Horvátek. Ze všeobecné voličské třídy jsou tudíž do zemského sněmu zvoleni celkem 4 křesťanští soeiálové, 4 sociální demokraté a 2 katolicko-národní Slovinci. Slech o tajném sondu v Bělehradě Z Berlina, 15. května. „Vossische Zlgu telegrafují z Bělehradu: V jihoslovanském klu- bu konal se tajný soud nad zrádei na srbské věci, nad politickými osobami, které se zúčastnily národní zrady v Záhřeb a Cetyni. K smrti byl odsouzen kniže Mi- kuláš černohorský, Vojto Vukotič na Cetyni a Jiři Nastič v Sarajevě. Také dra úřadníci v Záhřebě odsouzeni k smrti. Pruský generál Goltz a turecká armáda. Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Berliner Tageblatt“ dostal na dotaz generála-plukovníka sv. p. Goltze z Karlových Varů tento telegram Dosud nebyl jsem vůbec tureckou vládou vy- zván, ubych se vrátil do tureckých služeb. Ne- stalo se tudíž v této otázce ještě žádné rozhod nutl.
Horvátek Vojta Vukotič Cetyňa Nastič Goltz Dolní Štyrsko Bělehrad Berlín Záhřeb Sarajevo Karlová Vary Štyrský Hradec Berliner Tageblatt
15 article
Ku procesu Lopuchinovu. Z Berlína, 15. května. „Local-Anzeigru“ telegna- fují z Petrohradu: Kníže Urusov vypravuje, že před počátkem procesu Lopuchinova jel do Paříže vešel ve styky s revolucionáři, aby něco vyzvědě o Azefovi. Dověděl se, že všechny atentá ty v posledních letech Azef organiso val anebo se v nich zúčastnil. Aby odčinil svoje ob- vinění jako špicl u revolucionářů, kleří ho už dávno považovali za zrádce, navrhl zavrazdění cara Chtěl je provésti sám. Lopuchin nemohl ml- četi, poněvadž Azef byl jím rozpoznán ja ko pustý revoluclonář. Urusov prohlaš uje. že chtěl učiniti výpovědi před soudem, že se mu to však nepovedlo. Rodina Lopuchinova dou- iš, že car zmírní ortel nad ním vynesený. Poštovní stávka ve Francii. Z Pařížo, 15. května. Poštovní stávky šmahem ubývá. Jeden z hlavních strůjců stávky, Pauron prohlásil, žo sernají-li pošlovní úřadníci, že nedo- vedou sami vymoci splnění svých požadavků, obrát se na všoobecný svaz dělnický, oož by bylo revolucí Dodal pak: „Donutí-li nás vláda k tomu, abychom šli na ulici, pak doufám, že já budu první kulí z sažen. Úplatková aféra ve Francii. Z Paříže, 14. května. (K. k.) Úplatkov aféra není rázu politického a nesouvisí se stáv- kou poštovních úřadníků. Jde pouze o jednoho úřadníka, který čachroval s úřadnickými místy.
Lopuchinův Lopuchin Dodal Berlín Petrohrad Paříž Francie LocalAnzeigra
16 article
Vážný stav věcí v Lissaboně. Z Paliže, 15. května. „Journal“ oznamuje z Li sabonu: Policie objevila nové spiknutí revo- luční. Zalčeni čelní republikáni. Vojsko jest kon- signováno v kasárnách. Nad Lissabonem vy- hlášen stav obležení. Situace jest vel mi vážná. Zmatky v Persii. Z Teheranu, 14. května. (K. k.) „Petrohr tel. ag.“ sděluje: Komise říšské rady, složení z 21 členů, byla pověřena vypracovati nový vo- lební zákon. Ministři vydali provolání, vybízejíe obyvatelstvo ke klidu. Nositi zbraně, jest zaká- záno. K okamžitému potrestání výtržníků byly dosazeny vojenské soudy. Z Cařihradu, 14. května. (K. k.) Zdejší per- ské velvyslanectví prohlašuje, že mu není nie známo o tom, že by turecké velevysla- nectví v Teheraně žádalo za ture- ckou ochrannou stráž.
Persie Teheran Cařihrad
17 article Gogolovy slavnosti
Gogolovy slavnosti (Původní korrespondence) Z Moskvy, 9. května 1909
Gogolův Moskva
18 article
Neděle! Hlavní slavnostní den! Stěžejní chvile široce založených svátků Gogolových, ve- likých a vznešených svátků ruské literaturya osvěty, ruského společenského probuzení a po- litického cítění, všeslovanské a zahraniční vzá- jemnosti . . . Manifestaci, která opředla postavu Gogo- lovu ve dni odhalení pomníku jebo v nejmilo- vanějším, nejruštějším a prvosidelním městé ruského národa, nepřáli však bohové a mnohé jiné okolnosti. Prvé zahraniční a slovanské hosty v mátušce Moskvě uvítal úžasný chlada sníh, což ohrozilo a také do značné míry po- kazilo mohutnost a vznešenost slavnostních okamžiků; k tomu připojily se okolnosti, ne- šťastné ruské okolnosti, o nichž, jak žádá zdvo- řilost, pomlčíme, krátce díce: aprilová atmo- sféra provázela veliké posmrtné slavnosti veli- kého revisora ruského života a svědomí minu- lého věku . ..
Gogolův Goga Moskva
19 article
Včerejšího dne přiby! už hlavní kontingent hostí zahraničních i vnitrozemských. Nadarmo pouze očekáváni avisovaní zdejším tiskem slavnostní kanceláři čeští poslanci, které uvitati na brestském nádraží připravili se mnozí při- slušníci české kolonie, zástupci zdejších slovan- ských spolků a ruského i českého tisku. Ve- řejnost moskevská přála si uvítati jmenovitě dra. Kramáře a poslance Klofáče i sympatického Všeslovana purkmistra Hribara .. V neděli pak záhy ráno ve středu města bylo lze již pozorovati neobvyklý ruch. Už před deválou hodinou ulice a bulváry, směřující ústicí v Arbatské náměsti, rozvlnily se proudy obecenstva. Davy se zhušťovaly čím blíže k slavnostnímu místu. Nikitským a Prečistěnským stromořadím, Arbatskou a Vozdvíženskou ulicí, přilehajícími ke slavnostnímu náměstí, jakož rovnoběžnými s nimi a spojujícími je uličkami k jedenácté hodině stěží již jste se protlačo- vali na místo slavnostní. Ruch neobyčejnýa v pravdě slavnostní. Všude jste pak potkávali prodavače gogolovských odznaků, papírových praporců s portrétem oslavence, slavnostníeh čísel novin a časopisů a nevyhnutelných při takových přiležitostech cizopasníků, prodavačů papiros, květín a j. p. p. Po jedenácté hodině lidovými davy obtížně již projižděly kočáry. Vozba tramwayová byla na ten den v okružných směrech zastavena. Ofieiální slavnost ovšem počala již v 9 ho- din slavnostní posmrtnou liturgií v nádherném chrámu Krista Spasitele. Sloužili ji 4 biskupové.
Kramář Klofáč Hribar Davy Krist Vozdvíženska ulice
20 article
Bohoslužby přivábily nesčetné množství účastníků, většinu hostí zahraničních, delegátů a oficiální representace. Byla přítomna již i delegace ruská z Haliče, která téhož dne přibyla za vůdcovství poslanců Dudykěviče a dra. Alěbovického ve zvláštním ministerském vagoně. Byli přítomníi čeští delegáti. Neobyčejně pozornosti těšili se zástupci francouzské republiky. Po chrámu, pro nás zajímavá maličkost, poblhali zahraničníi ruští novináři se zápisníky a tužkami v rukou. Ke dvanácté hodině pak celá ta slavnostní plejada byla na Arbatském náměsti, kde se zatím shromáždily četné deputace, zejmena místních spolků a škol, které tábořily se svými korouhvemi v několika stovém množství před pomníkem, zastřeným šedozelenou rouškou. Slavnostní místo bylo omezeno provazci a chrá- něno silným kordonem policie. Pestrá směsice nejrozmanitějších uniforem, kterými tak bohata je Rus, světlých rob dam nejrůznějších oděvů v počtu nejméně 30.000 vlnila se před pomníkem na slavnostním shro- máždišti, vytýčeném vysokými stožáry, na jejichž vrcholech leskly se carské znsky a girlandya vlály dlouhé prapory a omezeném se dvou stran pomníku vysokými tribunami, do poloviny prázdnými, jejichž sedadla byla pokryta červe- ným suknem. V ohromném tom davu prosví- tala zeleň, mihaly se stuhy, blýštělo stříbro ně- kolika set věnců, které za chvíli měly býti slo-
Dudykěvič Halič Rus spolek a škola
21 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Haydnův denník. Německý tisk již delší dobu obírá se přl- pravami k oslavám německého hudebního skla- datele Josefa Haydna, jehož 100. úmrtní den připadá na letošní 31. květen, V listech objevují se četně upomínky a materiály k jeho životopisu, hudební pozůstalosti, úryvky z kor- respondence a papírů. Solnohradské museum »Mo- zarteum« chová ve svých sbírkách malý denník. kterž si Haydn psal v době svého druhého po- bytu v Anglii, již jako stařec 63letý. Je to dva- advacet listků popsaných plsmem mnohdy chvat ným, slohem neurovnaným, úryvkovitým, až přiliš prostým, jak tento přirozený genius, vzdě- lání poměrně skrovného, na rychlo a zhrubas črtal svoje dojmy z koncertů, výletů, z nako- dilých návštěv a seznámení s různými osob- nostmi, ale právě při jejich prostotě je v nich arci mnoho zajímavého a charakteristického pro osobnost velikého skladatele a zároveň jsou do- kladem, jak živý smysl měl pro všecko, co se kolem něho dálo, ačkoli byl v Anglii úžasně zaměstnán pořádáním četných koncertů, při tom při všem skladatelsky tak pilný, že na anglické půdě povstalo 277 jeho děl, arci drobnějších. Z toho počtu jest 230 skotských písní. První cestu do Anglie nastoupil Haydn v létě 1792, a tenkrát neuměl ani slova angli- cky; nedělal si z toho mnoho a napsal si lsko- nicky do svých poznámek, že »však mojí řeči
Haydnův Haydn Anglie
22 article
(totiž hudbě) snad ve světě už se porozumi«, V tom se neklamal, a v Anglii docilil vskutku jako skladatel i dirigent vlastních koncertů skvě- lých úspěchů. Když po třech letech přišel po druhé do Londýna (1794—95), rozuměl anglicky již poměrně slušně a byl zahrnován pozornostmi ve světě uměleckém i diplomatickém. Ale tehdejší prine Walesský, potomní král Jiří IV., byl mu ještě od prvního pobytu dlužen honorář za 26 koncertů (), a Haydn nenašel dlouho vhodného prostředku, jak by přišel ke svým penězům. Konečně mu někdo poradil, aby podal si účet — parlamentu. »To pomohlo a zčerstva«, pozna- menal si Haydn svědomitě do svého denníku. Mezi poznámkami o koncertech a různých vážných osobnostech každou chvíli zaznamenánu je podrobnost zcela všední, bezvýznamná, ceitát z novin o běžné události, anekdota, klerou sly- šel ve společnosti a zapsal si snad, aby ji ne- zapomněl. Drobnosti o maitressách prince Wa- lesského a pikantní vtipy o ministrech střidají s výpiskami z novin o koncertech, vraždách, atentátě, který byl podniknut v září 179/4 na tehdejšího krále Jitího III. atd. — Zajímavý denník Haydnův vyšel v těchto dnech v Lipsku v pečlivém vydání sekretáře »Mozartea« Joh Ev. Eogla. Vlašský umělec Aristid Sorforio na- psal drama »Sybilla«, o němž kritika italská se rozepisuje s velkou pochvalou, ačkoli jedno- myslně takřka uznává, že velkolepé rozvržení jeho činí vlastně nemožným scénické provedení
Jiří Iva Haydn Jití III Haydnův Eva Eogl Sorforio Sybill Anglie Londýn Wa Lipsko Mozarteum Joh
23 article Několik vlašských skladatelův obrátilo se na
Několik vlašských skladatelův obrátilo se na autora se žádostí, aby dovolil jim komponovati hudbu ke svému dílu. Sorforio rozhodl se ruko- pis odevzdati Pietru Mascagnimu, který se komposice již ujal. K uetění památky Sergěje T. Aksa kova, o jehož 50. výroči smrti jsme psali obrátil se komitét zvlášť utvořený k earské společnosti architektonické, aby vypsala vše- ruskou soutěž na získání plánů k budově národního domu Aksakovova v Utě rodišti slavného spisovatele a otce prvníeh ruských slavjanoflů (S. T. Aksakov narodil se zde r. 1791). V národním domě má býti di- vadlo, sál přednáškový, museum kraje ufim- ského a obrazová galerie. Na stavbu prelimi nován jest obnos 300.000 rublů. V Londýně vyšla korespondence slav ného anglického historika a filosofa T h. C a lylea s Jane Wellshovou, potomn jeho chotí. Jedna z nejduchaplnějších korespon denel, jakou kdy vedli spolu muž se ženou zvlášť zajímavá je tím, že Carlyle a jeho přítel kyně, potom žena, byli povah naprosto rozdilných silné individuslity, které se prudce srážely Lnuli k sobě navzájem silně a přece manželstv jejich bylo nešťaslné. Jane Wellshová byl z nejvzdělanějších anglických žen první polo- viny XIX. století, měla obsáhlé znalosti filoso- fické a literární a její korespondence s Car lylem často zabihala do těchto oblastí. A přece si oba tito vynikající a duchaplní lidé nikdy řádně neporozuměli a neshodli se ani v man želství, od něhož si slibovali, že překlene všecky neshody v jejich názorech. V Petrohradě začal vycházeti nový měsíčník »O strov«, věnovaný výlučně poesii Redaktory »Ostrova« jsou čtýři básníci : N. Gu milev, M. Kuzmin, P. Potěmkin jeden z mladších synů Lva Tolstého, hrab Alexěj N. Tolstoj.
Mascagni Aksakovův S T Aksakov Wellshová Carlyle M Kuzmin P Potěmkin Tolstý N Tolstoj Uta Londýn Petrohrad národní dom národní dům muzeum kraj
24 title
Různé zprávy.
25 article Výstava kostymů v Paříži.
Výstava kostymů v Paříži. Z Paříže se sděluje: Výstava kostymů, kterou uspořádala pařižská společnost pro studium kostymo a z níž má vzniknouti museum kostymů, byla nyní slavnostně otevřena a působí imposantním dojmem Hned u vchodu vítá návštěvníka několik úplně stylově oblečených osob, načež vkročí nejdříve u říše nádherných povozů a dvorních kočárů, z nichž skvostné řezby a krásné malby učinily umělecká díla Parádní vůz z doby Ludvíka XV., pobitý bronzovými ozdobami, k němuž náleží krásný postroj, sloužil Na poleonu I. Mezi nositky vynikají nádherou zvláště nosítka vévodkyně z Lorges, tchýně Saint-Simona. Dvousedadlové saně s vysckým vlajkovým sto- žárem, na němž se za jízdy vesele třepetal praporek jsou ozdobeny s veškerým přepychem rokokové orna- mentiky. Na kozlík, připevněný vzadu jako úzké se- dlo, posadil se kdysi sám Ludvík XV. a vozil krásnou madame de Mailly zářivou zimní krajinou u Versaillu Nedaleko těchto ozdobných saní stojí vážně důstojně stará diligence, celá malá budova, na níž je viděti, že v ní cestující někdy ztrávili celé dny a tý- dny a zařídili se v povoze pokud možno po domácku Pod vozem nalézá se malá špižírna se sklípkem, němž byly uloženy zvláště pro obveselení cestujících nezbytné láhve víra. Vším jest tento vůz opatřen,
Ludvík XV Mailly Paříž Lorges SaintSimon
26 article
laké má oddělení pro zavazadla, ba dokonce zvláš ní kufr na klobouky, sedadla vzadu pro lokaje, řemeny na připnutí tězkých břemen a střechu, jež se při dešti roztahovala nad vozem. Ke kuriositám náleží také velhloudí sedlo, na němž jezdil Napoleon I. při výpravě do Egypla, dále velmi pohodlné sedlo s polštáři v předu i vzadu, je- hož peužíval sestárlý Ludvík XIV., aby se mohl ještě rovně držeti v sedle, pak různé přepychové před- měty, jichž se použivalo při jízdě, sametové pokrýv- ky se zlatým lemováním, stříbrem pobité uzdy. skvostné jezdecké bičíky atd. Je tu také puška, ktereu město Paříž darovalo Ludvíku XV,, šavle, jimiž má- chali generálové Kleber a Murat v mnohých bitvách. i velmi pohodlné sedlo, jehož používal Thiers, když provázel při vojenských přehlídkách krále Ludvíka Filipa, jenž sám také nebyl velkým jezdcem Vlastní říše mody otevirá se ve velkolepých sbír- kách úberů a parádních oděvů i obleků všeho druhu, jež jsou tu sneseny. Je tu viděti vysoké špalíčkové střevice, jimiž si dvořané Ludvíka XIV. zvyšovali postavu o nějaký palec a nelze pochopiti, jak v ta- kových mučidlech mohli choditi. Podiv vzbuzují cy- lindrové slaměné klobouky, jaké po nějakou dobu páni nosili, i budevy na účesy, jež nosily dámy za rokoka.
Ludvík XIV Ludvík XV Kleber Murat Thiers Ludvík Filip Paříž
27 article
Nalézáme tu svatební šal císařovny Marie Loui- sy, empirovou robu, celou pokrytou hedvábnými kraj- kami a fialový samelový plášť, vyšitý tlustými zla- tými liliemi, v němž byl Karel X. korunován. V jedně skříni jsou uloženy skvostné tabatěrky, krabičky, skřínky a jině drobnůstky ze stříbra, zlata, slonoviny a emailu, jež sloužily stejně poetickému umění líčení a pudrování jako prosnickému šňupání Nádherné hole ukazují, jaký přepých tehdy páni pěstovali a barevné vesty i pestré kabáty svědčí, že v elegancí nijak nezadali krásnému pohlaví. Řitada krásných maleb, mezi nimi díla Mignardova, Largil- lierova a j., jež jsou vkusně umístěny v sálech, zvy- šuje ještě názornost těchto pestrých obrazů kultury, jež jsou zde vystaveny.
Loui sa Mignardův Largil