1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v sobotu 15. května 1909.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracií
na měsic. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
v dvoji donáškout
a měslo. . . . .
na čtvrt lota : . . . 7 K 62h
ve filiálkáchu
na měslc. . . . . . 2 K 10 h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt iota . . . . 9 k oh
s dvoji zásilkou
měsi
na čtvrt lota . . . . 11 k do
Praha
5
article
Vecerni
Vecerni
dlání.
V drobném prodejií
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerni . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se tél
redakce tiakárna a sxpedíne
„Národních Listů“
Rukopisy se novraceju
6
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Český jazyk ve Vídni připustný.
Z vidně, 15. května. Ministerstvo vnitra
rozhodnutím ze dne 8. května zrušilo rozhod-
nutí dolnorakouského místodržitelství a roz-
hodlo, že český jazyk jako jednae
řeč spolková neodporuje žádné-
mu zákonu a jest tudíž přípustný.
Protož se zrušuje zákaz výslovně
místodržilolstvím dolnorakom-
ským proti zřízení spolku „Sokol
v XI. okrese vydaný. Zřízení to nedovo-
leno jedině z toho důvodu, že jednacím jazykem
spolku toho byl ustanoven český jazyk.
Minist dr. Biliňski.
Z Vídně, 15. května. Dr. Biliňski dostavi
se dnes k dru. Wekerlovi. Měl s ním jednohodin
nou poradu.
Poslanecká výprava do Bosny.
Z Vídně, 15. května. »N. Wr. Tgbit.s
oznamuje: Několik poslanců, náležejících různým
stranám, vyslovilo včera předsedovi poslanecké
sněmovny dru. Pattaiovi přání, že by chtěli za
letnic vykonati cestu do Bosny a Hercegoviny
a seznati tamější poměry. Vznesli žádost na
presidentn, aby vyjednal cestu s ministerstven
železnic a společnosti Lloydu. Dr. Pattai odvětil
že tak učiní. Této výpravy se zúčastní na 200
poslanců.
Baron Burian chráněn Maďary.
Z Vídně, 15. května. Maďarská vláda dává
vyhlašovali v »Budapesti Corr.«, že není pravda,
že Buriana již pustila, naopak maďarské kruhy
uznávají prý zásluhy Buriana a oceňují také
jeho rozmyslnost, kterou osvěděil, připravuje
annexi Bosny a Hercegoviny. Tvrdi-li se, že
maďarská vláda jej již odvrhla, jest to prý zlo-
myslné překrucování skulečnosti.
doktor
Biliňski
N Wr
Lloyd
Pattai
Burian
Maďar
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Sokol v XI
poslanecký sněmovna
Pattai přání
Budapest Corr
7
article
Vydlužená opakovaná řeč.
Z Vídně, 15. května. V neděli byla zde
slavnost 100letého výročí událostí v Tyrolsku
r. 1809. Poslanec na říšské radě, profesor
dolnorakouského zemského paedagogia S tum p
měl při tom řeč, kterou oslavil tyrolské zá-
pasniky pro svobodu. Tato řeč byla v četných
listech uveřejněna. Chválen zejmena její vzlet.
Vyšlo však na jevo, že tato řeč jest či-
ročirým plagiátem a že doslovně
jest opsána z řeči, kterou měl loni při
odhalení pomniku Hampingera v tyrolském Klau-
senu tyrolský spisovatej br. Willram. Dlužno
se připraviti, jak se k odhalení tomu zachová
křesťansko sociální strana, tolikéž pak, jak se
zachová učitelský ústav, jehož jest poslanee
dr. Stumpť členem. — Možná, že jsou obě řeči
»čerpány« z téhož pramene.
Propuštěn, protože se oženil.
Z Vídně, 15. května. Z Lublaně sdělují
An anuensis vídeňské dvorní bibliotéky dr. Josef
Mantuani převezme správu krajinské ho
musea zemského míšto dosavadního pro-
visorního kustoda Walthera Schmidla. Zemský
výbor krajinský sesadil Sehmidta.
který byl knězem benediktinským v Admontu
pak přestoupil na protestantismus.
Stal se učitelem a jmenován kustodem lublaň-
ského musea. Jakkoliv byl kapacitou ve svém
oboru, byl propuštěn, poněvadž se o že-
Deputace v záležítosti kontribučenských fondů
moravských.
Z Vidně, 15. května. Přibyla sem velká de-
putace správců a předsedů kontribučen-
ských fondů z markrabství morav-
ského, vedená bývalým poslancem na říšské
radě Pospíšilem. Byla uvedena nynějším
poslancem Šablíkem k ministru dru. Žáčkovi
ministru dru. Hochonburgrovi a bar. Haerdtlovi
Žádá reformu těchto fondů.
Češti a polšti poslanci do Hodonína.
Z Vídně, 15. května. Češtía polští po
slanei odejedou hromadně k česko-polské
umělecké výstavě, která zahájena bude přít
neděli v Hodonině.
nil.
doktor
Mantuani
Walther Schmidl
Pospíšil
Šablík
Žáček
Vídeň
Tyrolsko
Lublaň
Admont
Hodonín
křesťanský sociální strana
8
article
Německý clsař ve Vídni.
Z Vídně, 15. května. (K. k) Němečtí ct-
sarští manželé navštívili v 1/29. hod. ráno ka-
pucínskou hrobku, kde na rakve zvěčnělé císařovny
Alžběty a korunního prince Rudolfa položili květino
vé věnce s bílými hedvábnými sluhami, jež měly ini-
ciálky V. a A. V., načež se krátce pomodlili. Poa
minutách opustili kapucínskou hrobku a vrátili se za
nadšeného provolávání „Slávy!“ obecenstva na uli
cích shromážděného do dvorního hradu.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) Císař Vilém
přijal odpoledne minisíra zahraničních záložitost
svob. pána Achrenthala, který pak konferoval
hodinu s německým velvyslancem šl. Tschir-
ským. Císařovna odjela s paní arcivěvodkyní Mar
Annunciatou do Prateru, navštívila kapli císařovny
Alžběty u mostu korunního prince Rudolfa, načež
odjela do rakouského musea pro umění a průmysl.
kam se zatím dostavil cisař Vilčm. Veličenstva pro-
hlížela si zde zevrubně výslavu arcivévody Karla
Císař odejel pak do německého velevyslanectví. Obe-
censtvo uchystalo cisuřským manželům hlučné ovace.
Alžběta
Rudolf
Vilém
Achrenthal
Císař
Vídeň
Prater
Ob
arcivěvodkyně Mar
9
article
V 112 hod. odpol. konala se v mramorové sini dvor-
ního hradu velká hostina, jíž se zúčastnili mimo Ve-
ličenstva páni arcivévodové, paní arcivévodkyně a
družiny.
Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Börsenzeitung“
píše: Před rokem, dne 7. května 1908, blahopřál císal
Vilém společně s německými spolkovými knížatyv
schönbrunnském zámku císaři a králi Františku Jo-
sefovi k jeho vladařskému jubileu. Tehdy prohlásil
mocnář Rakousko-Uherska, že úzká shoda mezi obě-
ma sousedními státy stala se všem zúčastněným ži-
votní polřebou a že splní svůj úkol až do nejdalších
žasů. Tehdy nikdo nemohl tušiti, že tento s po-
lek tak brzy bude vydán neobyčejně
silné obtěžkací zkoušce, které vyhově
se skvělým úspěchem. Po dnech, které v
Vídni i v Berlíně společně naplňovaly těžkými starost-
mi, mohli se oba mocnáři včera zase poprvé pozdra-
viti a v tom je politický význam radostné události.
Vilém
František
Berlín
RakouskoUhersko
Vídeň
10
article
Příznačno je, že přijetí krále Viléma nestalo se v
Schönbrunně, do jisté míry soukromém bytě císaře
Františka Josefa, nýbrž v oficiálních slav
nostních síních vídeňského dvorníh
hradu, čímž návštěva do jisté míry i na venek je
charakterisována jako politický akt.
Oba dva dny, co náš císař dlí ve Vídni, nepli-
nesou nám zádné překvapení, dokáží jen před celým
svělem znova, že spoluk mezi Německem a Rakeu
skom je něčím více, nož pouhou dohodou oboustran-
ných zájmů, poněvadž není diktována jenom stát
ním sobectvím, nýbrž poznenáhlu stala se věcí srdce.
přátelským svazkem mezi soudruhy ve zbrani, jichž
věrnost osvědčila se v nejhorší době.
„Berliner Tageblatt“ píše: Za včerejší hostiny
pronesené přípitky působí v diplomatických kruzích
největším dojmem. Jest v nich viděti projev neoby-
čejně jasný, který je zároveň jakýmsi programem bu-
doucnosti. Zvláštního zřetele zasluhuje okolnost, že
oba cisaři nejen vzpomněli Italie, nýbrž zaslali také
králi Emanuelovi společný telegram. To dokazuje, že
se ve Vídni a v Berlíně klade největší váha na se-
trvání Italie v trojspolku.
Z Londýna, 15. května. (K. k) „Slandard“ píše-
Nikdy před tím nebylo s větším nadšením oslavo-
váno poddanými sbratření se císařů. Zahraniční di-
váci dopustili by se těžkéchyby, kdyby chtě-
li podceňovati význam této slavnosti.
Vilém
František Josef
Emanuel
Vídeň
Německo
Berlín
Londýn
Berliner Tageblatt
Slandard
11
article
Účelem schůzky bylo, celému světu dokázati s emk-
nutí se obou velmocí ve střední Evropě
pro válku a mír a vytknouti nárok Rakousko
Uherska na plnou rovnoprávnost se spojencem. Žád-
ná evropská vláda nemá příčiny spatřovati něco zne-
pokojivého v projevu nebývalého přátelství mezi Ber-
linem a Vídní.
„Dasly Telegraph“ praví, že je zcela přirozeno
že Vídeňané používají příležitosti, aby císaři spoje-
ného národa vzdali díky za to, že jeho pomocí dosáhl
tak zřejmého úspěchu bez krveprolití. Staletí mi
nula, co rakousko-uherští státníci zí-
skávali si takové vavříny, jako svob
pán Aehrenthal. List vzpomíná působení fran-
couzsko-ruského spolku na Francii, která po jeho
prohlášení opětně našla sílu a novým tónem promlu-
vila o svém místu, právem získaném mezi národy.
Rakousko-Uhersko prodělává stejný
vývoj Převaha germánských spojenců nutí přím
italské státníky, aby přijali status quo, třeba že mno-
hě rysy štvavé národní hrdosti jsou jim nesympati
ckými. Hlavním výsledkem císařské schůzky je posí
lení další životní způsobilosti trojspolku
Kanclář Bůlow k císaři Vilémovi.
Z Berlína, 15. května. (K. k.) Ranní listy sdělují.
že pojede říšský kancléř kníže Bülow v pondělí do
Wiesbadenu, aby cisaři, jako obyčejně po jeho cestě.
podal zprávy. „Lokalanzciger“ očekává od toho vy-
jasnění situace. „Nationalzeitung“ považuje za vylou-
čeno, že by si kancléř vyžádal od cisaře souhlas k ja
kýmkoli krekům, které by vedly ke zvláštnímu roz-
hodnuti ve finanční krisi.
Vídeňan
Aehrenthal
Vilém
Bülow
Evropa
Rakousko
Vídeň
Francie
Uhersko
Berlín
Wiesbaden
Daslo Telegraph
12
article
O schůzkách mocnářů.
Z Pařiže, 15. května. (K. k.) „Temps“
rozepisuje se o schůzkách mocnářů v Brindisi
a ve Vídni a praví: Trojspolek jest předmětem
slavnostních projevů všech jeho členů. Skvělý
úspěch, jejž přinesla krise na Východě rakousko-
uhersko-německé politice, jest s to, aby pod-
nítil horlivost třetího spojence, někdy poněkud
ochabující. Úspěch tento musí býti pro všechny
naučením, že není žádného trvalého, úspěšnéhn
spolku bez vzájemných služeb a bez pevného
vojenského podkladu. Francouzsko-ruský spolek.
jenž jest posilován dohodou s Anglií, má tutéž
vnitřni cenu, jako trojspolek, avšak spolku fran-
couzsko-ruskému scházela vytrvalejší a prozira-
vější vojenská politika.
Zmařená volba z obchodní komory lublaňské
Z Lublaně, 15. května. Na včera svolána
byla obchodní komora, aby vykonala volbu člena
a náhradníka do státní rady železniční. Poněvadž
byla liberální strana v menšině pro nepřítomnost
tři členů, liberální předsednictvo zmařilo schůzi,
odešedší z ní
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) »Wien. Zlg.e
oznamuje: Ministr obchodu potvrdil volbu Jana
Procházky presidentem Obchodní
živnostenské komory v Českých
Budějovicích na r. 1909. — Mi nist
pro veřejné práee jmenovat ve stav
státních báňských úřadníků kancelářského ofi-
ciála v X. hodnoslní třidě Karla Korba kan-
celářským oficiálem v IX. hodnostní třídě, sklad-
nika Stanislava Křiže správcem skladišť
dozorce Matěje Pelnáře v Přibrami sklad
níkem.
Procházka
Korb
Křiž
Pelnář
Brindisi
Vídeň
Anglie
Lublaň
Wien
Český Budějovice
živnostenský komora
13
article
Uherská krise.
Z Pešti. 15. května. (K. k.) Uh. tel. kor
kanc. oznamuje: »Pester Lloyd« uveřejňuje
informaci, v níž jest známé stanovi sk
předsedy poslanecké sněmovny
šl. Justha vylčeno takto: Strana neodvislých
stojí na podkladě všeobecného rov ně-
ho volebního práva a žádá záruky za
provedení hospodářské neodvi slost
v r. 1917. Pokud jde o otázky vojenské, bude
pouze urgovati program devíti a n
tomto podkladě vsloupí na půdu reálné politiky.
Předseda Justh a jeho stoupenci chystají na
nejbližší dobu projev,- aby propagovali tento
program.
Z Pešti, 14. května. (K. k. uher.) „Pester
Lloyd“ sděluje: Ministerský předseda dr. We-
kerle dostal ve čtvrtok formál n
rozkaz, aby se ujal akce řešení
o průběhu a výsledku podal zprávu ve vhodné
době. Tomuto královskému rozka zu,
který prozatím vylučuje všechny jin
kombinace, vyhověl ministerský předsed
také tím, že nastoupil cestu do Vídně dříve než
původně zamýšlel.
Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Buda-
pest“, oficiální orgán strany neodvislých, ozna-
muje, že není nic sensačně nového v
zprávě, že se Košut úplně ztotožňuj
s Justhem. Košut několikráte prohlásil, že
vždycky jedná v dohoděse stranou
a nic neučiníbezjeho vědomí.
Z Pešti, 15. května. (K. k. uher.) „Pester
Lloyd“ přináší rozmluvu s vynikajícím členem
strany neodvislosti, v níž se praví: Strana ne-
odvislosti, kdyby byla povolána k vládě, nežá-
dala by při volbách vice mandátů, než kolik by
jich mohla dobýti, kdyby vystupovala jako stra-
na oposiční. Za žádných okolností ne-
dopomůže strana neodvíslosti svou
početní silou hraběti András sov
k vítězství, při čemž by musila vzdáti sa
svých zásad, aniž by získala na vnější moci.
Takové harakiri jest nemyslitelno
Lloyd
Justh
Košut
András sova
Pešť
Vídeň
Buda
poslanecký sněmovna
14
article
Zemské velby ve Štyrsku
Ze Štyrského Hradce, 14. května. (K. k.)
Za včerejší užší volby ve 4. volebním okrese
měst a městysů v Dolním Štyrsku ze všeobecné
voličské kurie byl zvolen sociální demokrat
Albert Horvátek. Ze všeobecné voličské třídy
jsou tudíž do zemského sněmu zvoleni celkem
4 křesťanští soeiálové, 4 sociální demokraté a
2 katolicko-národní Slovinci.
Slech o tajném sondu v Bělehradě
Z Berlina, 15. května. „Vossische Zlgu
telegrafují z Bělehradu: V jihoslovanském klu-
bu konal se tajný soud nad zrádei na
srbské věci, nad politickými osobami, které
se zúčastnily národní zrady v Záhřeb
a Cetyni. K smrti byl odsouzen kniže Mi-
kuláš černohorský, Vojto Vukotič na
Cetyni a Jiři Nastič v Sarajevě. Také dra
úřadníci v Záhřebě odsouzeni k smrti.
Pruský generál Goltz a turecká armáda.
Z Berlina, 15. května. (K. k.) „Berliner
Tageblatt“ dostal na dotaz generála-plukovníka
sv. p. Goltze z Karlových Varů tento telegram
Dosud nebyl jsem vůbec tureckou vládou vy-
zván, ubych se vrátil do tureckých služeb. Ne-
stalo se tudíž v této otázce ještě žádné rozhod
nutl.
Horvátek
Vojta Vukotič
Cetyňa
Nastič
Goltz
Dolní Štyrsko
Bělehrad
Berlín
Záhřeb
Sarajevo
Karlová Vary
Štyrský Hradec
Berliner Tageblatt
15
article
Ku procesu Lopuchinovu.
Z Berlína, 15. května. „Local-Anzeigru“ telegna-
fují z Petrohradu: Kníže Urusov vypravuje, že
před počátkem procesu Lopuchinova jel do Paříže
vešel ve styky s revolucionáři, aby něco vyzvědě
o Azefovi. Dověděl se, že všechny atentá
ty v posledních letech Azef organiso
val anebo se v nich zúčastnil. Aby odčinil svoje ob-
vinění jako špicl u revolucionářů, kleří ho už dávno
považovali za zrádce, navrhl zavrazdění cara
Chtěl je provésti sám. Lopuchin nemohl ml-
četi, poněvadž Azef byl jím rozpoznán ja
ko pustý revoluclonář. Urusov prohlaš uje.
že chtěl učiniti výpovědi před soudem, že se mu
to však nepovedlo. Rodina Lopuchinova dou-
iš, že car zmírní ortel nad ním vynesený.
Poštovní stávka ve Francii.
Z Pařížo, 15. května. Poštovní stávky šmahem
ubývá. Jeden z hlavních strůjců stávky, Pauron
prohlásil, žo sernají-li pošlovní úřadníci, že nedo-
vedou sami vymoci splnění svých požadavků, obrát
se na všoobecný svaz dělnický, oož by bylo revolucí
Dodal pak: „Donutí-li nás vláda k tomu, abychom
šli na ulici, pak doufám, že já budu první kulí z
sažen.
Úplatková aféra ve Francii.
Z Paříže, 14. května. (K. k.) Úplatkov
aféra není rázu politického a nesouvisí se stáv-
kou poštovních úřadníků. Jde pouze o jednoho
úřadníka, který čachroval s úřadnickými místy.
Lopuchinův
Lopuchin
Dodal
Berlín
Petrohrad
Paříž
Francie
LocalAnzeigra
16
article
Vážný stav věcí v Lissaboně.
Z Paliže, 15. května. „Journal“ oznamuje z Li
sabonu: Policie objevila nové spiknutí revo-
luční. Zalčeni čelní republikáni. Vojsko jest kon-
signováno v kasárnách. Nad Lissabonem vy-
hlášen stav obležení. Situace jest vel
mi vážná.
Zmatky v Persii.
Z Teheranu, 14. května. (K. k.) „Petrohr
tel. ag.“ sděluje: Komise říšské rady, složení
z 21 členů, byla pověřena vypracovati nový vo-
lební zákon. Ministři vydali provolání, vybízejíe
obyvatelstvo ke klidu. Nositi zbraně, jest zaká-
záno. K okamžitému potrestání výtržníků byly
dosazeny vojenské soudy.
Z Cařihradu, 14. května. (K. k.) Zdejší per-
ské velvyslanectví prohlašuje, že mu není nie
známo o tom, že by turecké velevysla-
nectví v Teheraně žádalo za ture-
ckou ochrannou stráž.
Persie
Teheran
Cařihrad
17
article
Gogolovy slavnosti
Gogolovy slavnosti
(Původní korrespondence)
Z Moskvy, 9. května 1909
Gogolův
Moskva
18
article
Neděle! Hlavní slavnostní den! Stěžejní
chvile široce založených svátků Gogolových, ve-
likých a vznešených svátků ruské literaturya
osvěty, ruského společenského probuzení a po-
litického cítění, všeslovanské a zahraniční vzá-
jemnosti . . .
Manifestaci, která opředla postavu Gogo-
lovu ve dni odhalení pomníku jebo v nejmilo-
vanějším, nejruštějším a prvosidelním městé
ruského národa, nepřáli však bohové a mnohé
jiné okolnosti. Prvé zahraniční a slovanské
hosty v mátušce Moskvě uvítal úžasný chlada
sníh, což ohrozilo a také do značné míry po-
kazilo mohutnost a vznešenost slavnostních
okamžiků; k tomu připojily se okolnosti, ne-
šťastné ruské okolnosti, o nichž, jak žádá zdvo-
řilost, pomlčíme, krátce díce: aprilová atmo-
sféra provázela veliké posmrtné slavnosti veli-
kého revisora ruského života a svědomí minu-
lého věku . ..
Gogolův
Goga
Moskva
19
article
Včerejšího dne přiby! už hlavní kontingent
hostí zahraničních i vnitrozemských. Nadarmo
pouze očekáváni avisovaní zdejším tiskem
slavnostní kanceláři čeští poslanci, které uvitati
na brestském nádraží připravili se mnozí při-
slušníci české kolonie, zástupci zdejších slovan-
ských spolků a ruského i českého tisku. Ve-
řejnost moskevská přála si uvítati jmenovitě
dra. Kramáře a poslance Klofáče i sympatického
Všeslovana purkmistra Hribara ..
V neděli pak záhy ráno ve středu města
bylo lze již pozorovati neobvyklý ruch. Už před
deválou hodinou ulice a bulváry, směřující
ústicí v Arbatské náměsti, rozvlnily se proudy
obecenstva. Davy se zhušťovaly čím blíže
k slavnostnímu místu. Nikitským a Prečistěnským
stromořadím, Arbatskou a Vozdvíženskou ulicí,
přilehajícími ke slavnostnímu náměstí, jakož
rovnoběžnými s nimi a spojujícími je uličkami
k jedenácté hodině stěží již jste se protlačo-
vali na místo slavnostní. Ruch neobyčejnýa
v pravdě slavnostní. Všude jste pak potkávali
prodavače gogolovských odznaků, papírových
praporců s portrétem oslavence, slavnostníeh
čísel novin a časopisů a nevyhnutelných při
takových přiležitostech cizopasníků, prodavačů
papiros, květín a j. p. p. Po jedenácté hodině
lidovými davy obtížně již projižděly kočáry.
Vozba tramwayová byla na ten den v okružných
směrech zastavena.
Ofieiální slavnost ovšem počala již v 9 ho-
din slavnostní posmrtnou liturgií v nádherném
chrámu Krista Spasitele. Sloužili ji 4 biskupové.
Kramář
Klofáč
Hribar
Davy
Krist
Vozdvíženska ulice
20
article
Bohoslužby přivábily nesčetné množství účastníků,
většinu hostí zahraničních, delegátů a oficiální
representace. Byla přítomna již i delegace ruská
z Haliče, která téhož dne přibyla za vůdcovství
poslanců Dudykěviče a dra. Alěbovického ve
zvláštním ministerském vagoně. Byli přítomníi
čeští delegáti. Neobyčejně pozornosti těšili se
zástupci francouzské republiky. Po chrámu, pro
nás zajímavá maličkost, poblhali zahraničníi
ruští novináři se zápisníky a tužkami v rukou.
Ke dvanácté hodině pak celá ta slavnostní
plejada byla na Arbatském náměsti, kde se
zatím shromáždily četné deputace, zejmena
místních spolků a škol, které tábořily se svými
korouhvemi v několika stovém množství před
pomníkem, zastřeným šedozelenou rouškou.
Slavnostní místo bylo omezeno provazci a chrá-
něno silným kordonem policie.
Pestrá směsice nejrozmanitějších uniforem,
kterými tak bohata je Rus, světlých rob dam
nejrůznějších oděvů v počtu nejméně 30.000
vlnila se před pomníkem na slavnostním shro-
máždišti, vytýčeném vysokými stožáry, na jejichž
vrcholech leskly se carské znsky a girlandya
vlály dlouhé prapory a omezeném se dvou
stran pomníku vysokými tribunami, do poloviny
prázdnými, jejichž sedadla byla pokryta červe-
ným suknem. V ohromném tom davu prosví-
tala zeleň, mihaly se stuhy, blýštělo stříbro ně-
kolika set věnců, které za chvíli měly býti slo-
Dudykěvič
Halič
Rus
spolek a škola
21
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Haydnův denník.
Německý tisk již delší dobu obírá se přl-
pravami k oslavám německého hudebního skla-
datele Josefa Haydna, jehož 100. úmrtní
den připadá na letošní 31. květen, V listech
objevují se četně upomínky a materiály k jeho
životopisu, hudební pozůstalosti, úryvky z kor-
respondence a papírů. Solnohradské museum »Mo-
zarteum« chová ve svých sbírkách malý denník.
kterž si Haydn psal v době svého druhého po-
bytu v Anglii, již jako stařec 63letý. Je to dva-
advacet listků popsaných plsmem mnohdy chvat
ným, slohem neurovnaným, úryvkovitým, až
přiliš prostým, jak tento přirozený genius, vzdě-
lání poměrně skrovného, na rychlo a zhrubas
črtal svoje dojmy z koncertů, výletů, z nako-
dilých návštěv a seznámení s různými osob-
nostmi, ale právě při jejich prostotě je v nich
arci mnoho zajímavého a charakteristického pro
osobnost velikého skladatele a zároveň jsou do-
kladem, jak živý smysl měl pro všecko, co se
kolem něho dálo, ačkoli byl v Anglii úžasně
zaměstnán pořádáním četných koncertů, při tom
při všem skladatelsky tak pilný, že na anglické
půdě povstalo 277 jeho děl, arci drobnějších.
Z toho počtu jest 230 skotských písní.
První cestu do Anglie nastoupil Haydn
v létě 1792, a tenkrát neuměl ani slova angli-
cky; nedělal si z toho mnoho a napsal si lsko-
nicky do svých poznámek, že »však mojí řeči
Haydnův
Haydn
Anglie
22
article
(totiž hudbě) snad ve světě už se porozumi«,
V tom se neklamal, a v Anglii docilil vskutku
jako skladatel i dirigent vlastních koncertů skvě-
lých úspěchů. Když po třech letech přišel po
druhé do Londýna (1794—95), rozuměl anglicky
již poměrně slušně a byl zahrnován pozornostmi ve
světě uměleckém i diplomatickém. Ale tehdejší
prine Walesský, potomní král Jiří IV., byl mu
ještě od prvního pobytu dlužen honorář za 26
koncertů (), a Haydn nenašel dlouho vhodného
prostředku, jak by přišel ke svým penězům.
Konečně mu někdo poradil, aby podal si účet —
parlamentu. »To pomohlo a zčerstva«, pozna-
menal si Haydn svědomitě do svého denníku.
Mezi poznámkami o koncertech a různých
vážných osobnostech každou chvíli zaznamenánu
je podrobnost zcela všední, bezvýznamná, ceitát
z novin o běžné události, anekdota, klerou sly-
šel ve společnosti a zapsal si snad, aby ji ne-
zapomněl. Drobnosti o maitressách prince Wa-
lesského a pikantní vtipy o ministrech střidají
s výpiskami z novin o koncertech, vraždách,
atentátě, který byl podniknut v září 179/4 na
tehdejšího krále Jitího III. atd. — Zajímavý
denník Haydnův vyšel v těchto dnech v Lipsku
v pečlivém vydání sekretáře »Mozartea« Joh
Ev. Eogla.
Vlašský umělec Aristid Sorforio na-
psal drama »Sybilla«, o němž kritika italská
se rozepisuje s velkou pochvalou, ačkoli jedno-
myslně takřka uznává, že velkolepé rozvržení
jeho činí vlastně nemožným scénické provedení
Jiří Iva
Haydn
Jití III
Haydnův
Eva
Eogl
Sorforio
Sybill
Anglie
Londýn
Wa
Lipsko
Mozarteum
Joh
23
article
Několik vlašských skladatelův obrátilo se na
Několik vlašských skladatelův obrátilo se na
autora se žádostí, aby dovolil jim komponovati
hudbu ke svému dílu. Sorforio rozhodl se ruko-
pis odevzdati Pietru Mascagnimu, který
se komposice již ujal.
K uetění památky Sergěje T. Aksa
kova, o jehož 50. výroči smrti jsme psali
obrátil se komitét zvlášť utvořený k earské
společnosti architektonické, aby vypsala vše-
ruskou soutěž na získání plánů k budově
národního domu Aksakovova v Utě
rodišti slavného spisovatele a otce prvníeh
ruských slavjanoflů (S. T. Aksakov narodil se
zde r. 1791). V národním domě má býti di-
vadlo, sál přednáškový, museum kraje ufim-
ského a obrazová galerie. Na stavbu prelimi
nován jest obnos 300.000 rublů.
V Londýně vyšla korespondence slav
ného anglického historika a filosofa T h. C a
lylea s Jane Wellshovou, potomn
jeho chotí. Jedna z nejduchaplnějších korespon
denel, jakou kdy vedli spolu muž se ženou
zvlášť zajímavá je tím, že Carlyle a jeho přítel
kyně, potom žena, byli povah naprosto rozdilných
silné individuslity, které se prudce srážely
Lnuli k sobě navzájem silně a přece manželstv
jejich bylo nešťaslné. Jane Wellshová byl
z nejvzdělanějších anglických žen první polo-
viny XIX. století, měla obsáhlé znalosti filoso-
fické a literární a její korespondence s Car
lylem často zabihala do těchto oblastí. A přece
si oba tito vynikající a duchaplní lidé nikdy
řádně neporozuměli a neshodli se ani v man
želství, od něhož si slibovali, že překlene všecky
neshody v jejich názorech.
V Petrohradě začal vycházeti nový
měsíčník »O strov«, věnovaný výlučně poesii
Redaktory »Ostrova« jsou čtýři básníci : N. Gu
milev, M. Kuzmin, P. Potěmkin
jeden z mladších synů Lva Tolstého, hrab
Alexěj N. Tolstoj.
Mascagni
Aksakovův
S T Aksakov
Wellshová
Carlyle
M Kuzmin
P Potěmkin
Tolstý
N Tolstoj
Uta
Londýn
Petrohrad
národní dom
národní dům
muzeum kraj
25
article
Výstava kostymů v Paříži.
Výstava kostymů v Paříži.
Z Paříže se sděluje: Výstava kostymů, kterou
uspořádala pařižská společnost pro studium kostymo
a z níž má vzniknouti museum kostymů, byla nyní
slavnostně otevřena a působí imposantním dojmem
Hned u vchodu vítá návštěvníka několik úplně
stylově oblečených osob, načež vkročí nejdříve u
říše nádherných povozů a dvorních kočárů, z nichž
skvostné řezby a krásné malby učinily umělecká díla
Parádní vůz z doby Ludvíka XV., pobitý bronzovými
ozdobami, k němuž náleží krásný postroj, sloužil Na
poleonu I. Mezi nositky vynikají nádherou zvláště
nosítka vévodkyně z Lorges, tchýně Saint-Simona.
Dvousedadlové saně s vysckým vlajkovým sto-
žárem, na němž se za jízdy vesele třepetal praporek
jsou ozdobeny s veškerým přepychem rokokové orna-
mentiky. Na kozlík, připevněný vzadu jako úzké se-
dlo, posadil se kdysi sám Ludvík XV. a vozil krásnou
madame de Mailly zářivou zimní krajinou u Versaillu
Nedaleko těchto ozdobných saní stojí vážně
důstojně stará diligence, celá malá budova, na níž je
viděti, že v ní cestující někdy ztrávili celé dny a tý-
dny a zařídili se v povoze pokud možno po domácku
Pod vozem nalézá se malá špižírna se sklípkem,
němž byly uloženy zvláště pro obveselení cestujících
nezbytné láhve víra. Vším jest tento vůz opatřen,
Ludvík XV
Mailly
Paříž
Lorges
SaintSimon
26
article
laké má oddělení pro zavazadla, ba dokonce zvláš ní
kufr na klobouky, sedadla vzadu pro lokaje, řemeny
na připnutí tězkých břemen a střechu, jež se při
dešti roztahovala nad vozem.
Ke kuriositám náleží také velhloudí sedlo, na
němž jezdil Napoleon I. při výpravě do Egypla, dále
velmi pohodlné sedlo s polštáři v předu i vzadu, je-
hož peužíval sestárlý Ludvík XIV., aby se mohl ještě
rovně držeti v sedle, pak různé přepychové před-
měty, jichž se použivalo při jízdě, sametové pokrýv-
ky se zlatým lemováním, stříbrem pobité uzdy.
skvostné jezdecké bičíky atd. Je tu také puška, ktereu
město Paříž darovalo Ludvíku XV,, šavle, jimiž má-
chali generálové Kleber a Murat v mnohých bitvách.
i velmi pohodlné sedlo, jehož používal Thiers, když
provázel při vojenských přehlídkách krále Ludvíka
Filipa, jenž sám také nebyl velkým jezdcem
Vlastní říše mody otevirá se ve velkolepých sbír-
kách úberů a parádních oděvů i obleků všeho druhu,
jež jsou tu sneseny. Je tu viděti vysoké špalíčkové
střevice, jimiž si dvořané Ludvíka XIV. zvyšovali
postavu o nějaký palec a nelze pochopiti, jak v ta-
kových mučidlech mohli choditi. Podiv vzbuzují cy-
lindrové slaměné klobouky, jaké po nějakou dobu
páni nosili, i budevy na účesy, jež nosily dámy za
rokoka.
Ludvík XIV
Ludvík XV
Kleber
Murat
Thiers
Ludvík Filip
Paříž
27
article
Nalézáme tu svatební šal císařovny Marie Loui-
sy, empirovou robu, celou pokrytou hedvábnými kraj-
kami a fialový samelový plášť, vyšitý tlustými zla-
tými liliemi, v němž byl Karel X. korunován. V jedně
skříni jsou uloženy skvostné tabatěrky, krabičky,
skřínky a jině drobnůstky ze stříbra, zlata, slonoviny
a emailu, jež sloužily stejně poetickému umění líčení
a pudrování jako prosnickému šňupání
Nádherné hole ukazují, jaký přepých tehdy páni
pěstovali a barevné vesty i pestré kabáty svědčí, že
v elegancí nijak nezadali krásnému pohlaví. Řitada
krásných maleb, mezi nimi díla Mignardova, Largil-
lierova a j., jež jsou vkusně umístěny v sálech, zvy-
šuje ještě názornost těchto pestrých obrazů kultury,
jež jsou zde vystaveny.
Loui sa
Mignardův
Largil