Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni. Předplácí se v..administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. poštou: v Praze: . 3 „ 30 „ . 6 „ 60 „ .13 „ 20 „

DOPISY tranJcované a podepsané přijímá Г © d. a, It C © v Ostrovní ulici čís. 1508—11.

měsíčně . čtvrtletně půlletně . celoročně

Rukopisúv nevracíme a nepodepsaných ( nedbáme.

LVIUl,UO . n „ A\J n •

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní^prílohou в kr.

REKLAMACE nezapeóetěné posýlány budteř nefranxovány.

Inseráty počítáme nejlevněji.

ČÍSLO 104.

V Praze, у pondělí dne 7. května 1894.

Ročník XXVI.

Z Paříže. (.Tříhodinová debata o „Kříži* La Croix. — Není křestanského

socialismu.) Něco neočekávaného, ba dosud neelý* cbaneho. V parlamentě najednou objevil se kříž. Z úst socialistických poslanců ozývaly se křiky : Mluvte nám o kříži, o kříži? — Co se to stalo ? — Stal se zázrak Příčina к tuhé parlamentární potyčce byla jednoduchá Ve Francii vycházejí úhrnem 104 .Kříže“, z nichž orgánem vůdčím jest „Kříž* pařížský. Každý de­ partement má svůj místní list „Kříž* bájení zájmů katolických. Nedávno přinesl „Kříž* bretaňský populární staf o anar chistech, v níž pisatel na konec praví : Vy atheisti jste spoluvioníky anarchistů, vy jste jim vzali víru, vzali i naději, vzali jim re signaci a zanechali jste jim jen zášť a bez nadějnost. Vy anarchistům pomáháte házeti pumy Máme před sebou celý průběh tříhodi nové prudké debaty o „Kříži*, při níž sr šela ze zednářů a radikálů zášť přímo im fernalní, zášť tím rětši, že našli své mistry ve dvou nejslavnějších řečnících francouzské sněmovny, totiž v msgru. ďHulstovi a v hraběti de Mun o jehož řečnickém výkonu list jeden nepřátelský podotkl, že parlament mě opět jednou potěšení za hlubokého ticha slyšeti svého prvního řečníka. Uvedeme tuto krátce průběh debaty. Sociální radikál „Jaurés* hned na počátku spôsobil vřavu interpelací „na kapita listy a kněze“, kteří prý propagandu činu penězi podporují. Po dvě hodiny útočil na klerikální demagogii, jež prý skrytě pracuje pro demagogii anarchistickou, aby prý vládě nahnala strachu. Házel klerikály, Rotschilda. Tournadra, ano i vévodkyni ďUzés do jed noho pytle. Když Jaurés jal se útočili ко nečně na křesťanské socialisty, tu pozvedl se poslanec za okres fínisterský hrabě de Mun, aby odmítl od katolíků na řčení z podvratného socialismu.

— Mezi socialisty — pravil — a anarchisty jsou styky, jež vy nemůžete popírali Dle náuky vaší státem jest pouze společnost social i sovaná, jež činí se ma- jetnici veškerých statků. Anarchisti stát považují za zlo, jež prý musí hýli odstraněno. Oba tedy, socialisti i anarchisti jsou proti státu dle názorů našich. Byť i mezi obéma rozdíl byl povrchní, snad zásadně stojí oba na téže půdě : zrušili majetnictví osobní a učinili je kollektivnim. My naproti tomu především uznáváme zákon Boží, jenž jest podkladem vší naší ekonomie politické a sociální. My prohlašujeme, že majetnictví privátní spočívá na zákoně přirozeném a žá- dáme toliko, aby jisté majetnictví kollektivní konstituovalo se dobrovolně v rukou jednotlivých společenstev, obcí a korporací. A proto my musíme v odporu státí к zásadám socialistů a anarchistů, kteří oba ma- jetmctví chtějí násilím zničiti a proto pravím : není socialismu křesťan­ ského. (Velmi dobře na pravici.) Není a nemůže býti. Vy jste Boha vyhnali ze všech institucí, vy všemi silami pracovali jste, zničili všecky idey a vlivy náboženské. Vy jste chtěli odchovali mládež bez všech mravních zásad Vy jste učitelům uložili, aby ideu božství naprosto ignorovali. Vy jste rozvody desorganisovali rodinu, a vy nyní tážete se kdo za všecko zlo, jež se na Francii hrne, má nésti zodpovědnost!?! Vy byste tuto rádi uvalili na nás I Vy jste dekretovali ne návidění zákona Božího — —

Rivet: Povězte nám, co je to zákon Božil — Mun: Vaše nemístné interpelace mne nezmatou. Vy jste dekretovali nenávidění zákona Božího a chcete potahovali к zod po věd nosti ty, kteří vaše zákony lidské boří Vy jste nechali do celé země rozplaziti se finanční skandály se vší hanbou hnusné korrupce a vy nyní žasnete nad spoustou mravní (désordre moral), jež mate a kazí duše ? ! Nechte si to jednou říci : Je to děsná zaslepenost ! Ghcete-li povalili socialismus s anarchií, musíte zatratili zásady obou. Vy nedáte zemi pokoj sociální dříve dokud jí nenavrátíte pokoj náboženský. (Hlučná pochvala v pravo.) Pokoj bez ná boženství ostáli nemůže. Bojím se, aby, ne- dovedete li náboženství učinili opět základem naší staré společnosti, nebyl náš domov rozbořen, (ebronlée). Marcel Habert : Je to něco zvláštního, že dosud nikdo tam z té strany nepromlu vil ani slova proti židům. Divná věc, že dosud ani jedna puma nevybuchla v synagoze, — na burse — — Pokřiky radikálů ozývají se na řečníka. Na židy ani slova. — Na to pozvedl se msgneur ďHulst, aby zastal se kříže. Reč jeho nelze nám dnes již an» u výtahu podali. A nyní uvedeme, co o řeči hraběte de Muna napsal „Osservatore Romano*, kterýž dne 2. a 3. května přiuesl dvě úvodní statě, v níž v naprostém souhlase s řečí hr, de Muna rozhodné se staví proti obvyklému terminu : k ŕ e s ť a n s k é h o socialismu.

Katolíci prý z přílišné konnivence připustili terminu toho, jenž obsahuje v sobě kon- trakdikci. Jako bylo by nesmyslem psáti o sociálním křesťanství, tak i není do- >re psáti o křesťanském socialismu. Pak bychom mohli psáti též o katolickém liberalismu z konnivence liberálům anebo i o liberálním katolictví. Socialismus jako liberalismus jsou dle nepopiratelných fakt dějin na světě zlem a důsledné, nemůže žádnému zlu ■dávali se přívlastek křesťanský. My v souhlase s prvním řečníkem katolickým neznáme žádného sociálního křesťanství, ani kře sťanského socialismu. Uvádíme toto z předního orgánu kato lického v Římě na povšimnutí našim kato líkům, kteří si rádi dávají přívlastek soci alistů křesťanských. Ve sněmovně vídeňské kníže Liechtenstein, dr. Lueger a jiní nazývají se s emfasí „christlich- social*. Titulu toho třeba odložili. Katolíci ve Francii ho neznají a „Osserv. Romano jej odsuzuje.

Riisk* rada. Poslanecká snčmovna. Schůze 286.

Ve Vídni, dne 6. května.

Schůzi zahájil bar. Chlumecký. Ministr vnitra markýz Bacqaebem podal zpráva o šlýrakthradeckých tcratech, kteří před týdnem vydali se do sloje Larloohn u Semriaaba, aby ji prozkoumali. J«ou to dvě jeskyně jedna nad ornhon. Do vrchní můie dostat! úským komínem, do něboi opět lze vniknonti jen probroděním doiti hlubokého po toku. Kdyi turisté do vrchní aluje vnikli, ros- vodnil se potok a naplnil celou dolní sluj tak že zamezil přístop do sluje horní úplné, la'že neopatrným toristům náv at učiněn cemožným. Štýrský místodrž tel ihned, jak svěděl o oné katastrofě, dal rozkazy, aby zahájeno byla záchranná. Dne 30. dubna o polednácb akce vy«.al okresní hejtman okr. komisaře ■ několika četuíky na místo neštěstí, kde se pak hutní řiditel z Německé Bystřice s četným počtem dělníků pokusil přiliv vody od jeskyně v jiný směr odvrátili. Fak pokračovaly záchranné práce za doaoru správce bání bystrických vrobuího inženýra Piernera, leč obrovské divé prondy vod práce ty stále marný. M stourLtei povolal pak к jeskyni potápěče z Terstu, ale namáhání tohoto zůstalo též od předevčírka bez výsledku. Dále bylo 3. května na ono místo vysláno 30 zákopníků 47. pěi. pinku V noci na 4. května vyzval mistodržitel okr. hejtmana, aby в vynaložením veškerých sil a bez ohledn na výdaje byly ochranné práce provedeny a po případě o daiii vojenskou pomoc zakročeno. Ministr praví, že bylo učiněno vie, o o se v tomto případě mohlo státi, ale že bonniel jest na saohránění nešťustaých obótí ve sloji Lurlooha malá naděje, tak že spása těch lidi spočívá jedině v rukách Božích. (Vy- nikejicí účastenství na pracích ochranných má též dp. farář ze Semriaobn dr. P. Ambrož Gatparió a jeho kooperator P. Brano; p za red.) Po správě té podal posi. č. Lang návrh na ryoh on ротло sedlčanskémo kraji (postižen

Živelní pohromou), načež byla přijata předloha, aby půjčka 35 mil. i!., jež byla povoena Vídni, byla osvobozena od kolkův a poplatkův. Pak pokračováno v debatě o rozpočtu. Na řadě jsou položky : Kolky, náklad 485.567 z)., příjem 20 542.000 zl ; taxy, náklad 727.700 z'., příjem 37 819.000 zl., při čemž jmenovitě dr Geismann se přimlouval o zraženi kolku novinářského, poukázav i na velikou nespravedlivost, že malé noviny musí piatiti týž kolek, jaký platí noviny největií. Když pak hr. P i n i n s к i se přimlnvil za sníženi tex při převodu sedlskýoh statkův a několik řečníkův jeitč promluvilo o kolkn novinářském, byly kap. 18. a 19. (kolky a taxy) přijaty. Následoje položka loterie, náklad 10,278 000 zl., příiem 16 678.000 zl. První njal sejslova ovšem dr. Roser, jeti ve chvíli, co povstal, byl oslaven bouřlivým a dlouho trvajícím potleskem veškeré sněmovny. Řečník letos již po třicáté mlnvil proti nemravní sti loterie a prohlásil, že stát, jenž malé provinilce tresce a sám se doponiti nemravnosti, není státem právním. Ve chvíli, co dr. Riser pravil, že dnes již po třicáté žádá vládn, aby zrníila malou loterii, všecka sněmovna byla slova ta opět doprovodila všeobecným bonřlivým potleskem. Resoluce dra Rosera byla po té přijata kap. 19. téš. Následující kap. Mýta, náklad 26.800 zl., příjem 1,131.500 zl.;Pnnoovniotví, náklad 99 450 zl., příjem 300 000 zl.; Dvorní » státní tiskárna náklad 2,011.984 zl, příjem 2,171.984 zl., byly vesměs taktéž schváleny. Tím byl vyřízen rozpočet min. financí Posléze bylo rozdáno minoritní votrm 7 členů valntního výboru, aby vaíntní předlohy odvolaly se z denního pořádku, dokud nebude předložen nový bankový statut. Příští schůze v úterý dne 8. t. то.

FEUILLETON.

Politick? přehled vnitřní, v Praze, dne 7. května. Z politického zákulisí. Na hosting ješ byla v sobotu pořádána v Liohteneggu u Welsn po «v. křtn novorosecého prince panf aroivévodkyně Marie Valerie, rozmlouval císař « p slancem a weltkým purkmistrem Schauerem pracovním programu parlamentu. Císař vyslovil naději, že rozpočet bude do kosce května projednán. Při tom ukázal, še jest o všech podrobnostech nynějšího jednání velmi dobře informován a pravil, že svlášté náprava měny jest naléhavá. Když purkmistr namítal, že jaon obtíže při nápravě měny, prati) císař: „Kdyi se udělal počátek, mnsí býti regiiace provedena.“ V hovorn o dělnických poměrech ve Welsn vyslovil císař politování, ie v sociální otásce krajní směr nabývá převahy. Bylo by prý židonono, aby obě strany neshody své nrovnaly po dobrém což by vyhovělo ná­

Svatý týden v Jerusalemě. Není na okrsku zemském vznešenějšího místa než posvátný Jerusalem. Sv. Mèsto skrývá archiv veliké rodiny lidské : byloť jevištěm největších událostí všemohoucnosti, lásky, milosrdenství a spravedlnosti Boží ve ršech století před Ježíšem Kristem. Skrze řykupitelskou smrt Jeho stalo se ohniskem, t němuž se vztahuje veškerá adorace všech itoletí. Jest sice pravda, že dnes spatřu- eme toto jeviště v hlubokém pokoření, ale yto zříceniny jsou výsledek všech mocí piklých proti místu tomuto. Než hle, ony sou přece trvalými svědky Božství Ježíše írista a potvrzují křesťana ve víře, úpo- nínkami svými uchvacují jeho srdce nabá- lají ke vděčnosti a uznání Neshladitelným •ismem čteme zde slova Apoštola národů : Ježíš Kristus včera i dnes onť i na vékyl* Hebr. 13, 8) 1 O sv. Jerusaleme I Které srdce neza- dužilo spatřili Tebe v dobé sv. týdnu. Ač ítos nespadají naše velikonoce se svátkem idovským, musulmanskýra a a rozkolnými, restaay, přece oživlo sv. Mèsto zástupy outmků ze všech národů. Obyvatelé jerusalemšti pracují úsilovně, 1>У í příchodu jejich též hmotné vytěžili, a ceste к Božímu Hrobu, zej mena na ná*

Procházky v Jerusalemě a okolí. 2; hod 0Ípo1-. 81а1п .Patriaľch? ™tuP do

městí před touto basilikou vše obsazeno jest krámky s devocionaliemi. V sobotu dne 17. března o pů chrámu Božího Hrobu způsobem daleko okázalejším než před první nedělí postní. Dostavil se francouzský konsul s celým průvodem, nával poutníků byl ohromný. rána bylo nebe zachmuřené, nyní se vy jasnilo. Průvod latiníků děl se způsobem jako v sobotu před první nedělí postní. Bylo mi s podivením, že po našem prů vodu slavili vstup patriarchové rozkolných Řeků a Arménů, ač teprve před týdnem půst jejich začal. Biskup katol z Petrohradu, který se našeho průvodu súčastnil, byl svědkem málo příkladného chování schismatiků : před průvody i při nich byl hluk a tlačenice. Dobře podotkla jedna dáma, že není možua něco jiného očekávali, poněvadž vnitřní pobožnost jim schází Na květnou neděli, kdo chtěl aloužiti mši sv. před svěcením palem, musil si přivstali ; posvátné obřady na programu byly udány o půl 6 hod. ranni. К vůli obřadům východní církve byla pontifikálni mše sv. udána u oltáře sv. Máři Magd., ač svěcení palem a průvod se dělo u kaple Božího Hrobu. U zmíněného oltáře sloužil jsem o půl 5. hod. ranní a podával Télo Páně některým rakouským poutníkům, kteří se v počtu 25 do Jerusalema dostavili. Ješté mi zbylo času na poděkování pn tiché mši sv. v Božím Hrobě Patriarcha s biskupem Appodiou a в biskupem petrohradským přesné v udanou

dobu dostavil se. Obleknuv se v pontifikalie, provázen klerem, šel к Božímu Hrobu od kamene pomazání. Mramorová kaple a kupole nad ním tonula v moři světel. V kapli této požehnal palmy a rozdal všem přítomným Dobrou hodinu toto trvalo nežli zavznělo : Procedamus in pace ! Tu tam viděl jsem uměle vyzdobené palmy, ale ostatní byly prosté 5 až 6 stop dlouhé větve, čerstvé, zelené, jako v Praze někteří viděli. Ve vzorném pořádku kráčeli přítomní třikráte kolem kaple Božího Hrobu, pak ku hlavnímu vchodu, kolem kamene pomazání opět ke kapli. Diakon zaklepal dolejší částí kříže po střídavém zpěvu na dvéře a když se otevřely vstoupil patriarcha do vnitř obřady byly dokončeny, jak ritual předpisuje Patriarcha neslavil pontifikálni mši sv., nýbrž jeho světící biskup Mezitím konali průvod Řekové, Arménové a Koptové v nádherných rouchách obřadních. Připadalo mi všecko jako fantastický zjev, když jsem hemžící zástupy s palmami pozoroval, zahalené v dým kadidla. К uším dorážel zpěv nosem, přehlušovaný cimbaly a talíři. Jaký rozdíl mezi touto, řekl bych po uliční scénou, a prostou velebností obřadu atinského, při němž i musulmani dojati >ývají. Vracel jsem se domů. Na mysli mi tanula slavnost dnešní za dob křižáckých. Byla daleko velkolepější. Patriarcha měl četnější kapitolu metropolitní, к té družila losti dnešní na základě tradice starší, která se siónská a P. Marie údolí Josafatského, zvolila pohodlnější stranu pro veliký zá*

s četným kněžstvem světským a řeholním. Král sám dostavoval se s průvodem vojenským a občanským, rytířští řádové v plném počtu. Obřad sám byl znázornění děje biblického. Po zpěvu evangelia příslušného v Betfage zahájen byl průvod po svahu hory olivetské. V záři sluneční leskly se přilby, zbraně, zněla hudba, kněžstvo se zástupy poutníků s palmami naplňovalo posvátným zpěvem celé okolí. Které srdce necítilo tehdy celý význam slavnosti 1 Po cestě kvítím posypaném přišel patriarcha ke zlaté bráně, kndy vešel druhdy sám Spasitel. Brána byla zazděna; jen pro tuto slavnost otevírala se. S mnohými překážkami pokračovali později Františkáni v této slavnosti. Ale scházel jí onen velkolepý ráz. Mnohdy v noci s lucernami konali průvod. Při slovech : naleznete oslátko . . .'přiveďte mi ho, přivedl jáhen bohatě ozdobené oslátko. A položivše šat naň posadili toho, kdo vedl procesí. Končilo v Božím Hrobě. Odpoledne po kázání a pobožnosti v našem klášteře šel jsem ke zlaté bráné ve východní zdi městské, pohlížel odtud к hoře olivetské, kudy druhdy zástupové pobožnost konsli. Tertiáři františkánští přicházeli od tradicionelního místa. Palmy ne • reali odtud, jako druhdy bývalo. Upustiliť od toho strážcové sv. země pro veliké výlohy. Požadavky vlády byly ohromné. Kráčel jsem po silnici druhým směrem к Betfage a vmyslil jsem se do obsahu udá-