čertovo kopejtko. .Pester LI.* jest osvědčeným mistrem v .dělání'1 vysoké politiky s v překrucování skutečného stavu vici. Na toto své .umění* mél by si všiti patenti Z Vidně. Vláda skutečné zamýili provést! některé opravy vzhledem к samosprávě obel a jsou jit dle vieho i přípravné práce vykonány. O opravách těchto sděluje se s kruhů officielnlch následující: „Sluii uvésti, te samýilenými opravami nebude obecní samospráva nijak obmezena, ale hlavně pomýšlet! se bude, aby tato samospráva byla vykonávána lépe a laciněji. Obce mají tuze mnoho agend, dílem velice důležitých, že mnohé z nich se vždycky přiměřeně nevykoná- vsjf. NemáC kaidá obec lidi, kteří by věcem těm rozuměli, a mnobé ani nemohou si ustanoviti obratné a sběhlé ůřadnlky. Již dříve stal se návrh na zřízení velkých správních obcí, jež by mohly ustanovovat! ůřadnlky, kterým by se jisté záležitosti mohly přenésti Na přiklad bylo by iádoucno, aby stavební policie byla v rnkou odborně vzdělaných orgánů. Takovéto orgány nemůže ustaeovovati obec. ale mohl by tak učinit! větil okres. Ježtě mnoho jiných věcí mohlo by se uvésti. Gesta, kteron by se jiti mělo, jest tedy vlastně jit naznačena Mohl by se státi pokus se spojením obcí třeba jednoho okresu, jet by ustanovily samosprávné orgány pro veškeré záležitosti. Zásada samosprávy se při tom zachová, správa samotná pak tím velice získá. Otázka ta jest právě v rozboru, a záloží věrn na tom, aby se co nejzraleji uvážila.“

Y polovici příštího měsíce vrátí se všichni ministři z dovolené. Po jich návratn nastane u vnitřní politice opět čilejší meh. Pro letošní zasedáni sněmů nepřipravuje vláda nijakých předloh ; případné útoky ústaváků bndon se vším důrazem odmítány a kde třeba, bndon i uzavřením sněmů umlčeny úplné Na rozhodujících místech zanášejí se otázkou : Kterak nedostatečnému stravováni vojska odpomoci ? Vyslýcháni v té příčině někteří vo- jenitt velitelé, kteří vyslovili se souhlasně, že vzhledem к požadavkům duševním a fysickým, jež činí se nyní n vojska, jest strava vojáků ne- dostatečnon a že jest spolu příčinou značného počtu ochnravěvších mnžů při cvičeních vojen ských. V ministeriu obchodu připravuje se před loba ohledně snížení poštovního za cenné zá- sylky.

Z Terstu. (Slovinská banka.) Zdejší Slované a slovanští poslanci z Istrie a Rjeky měli zde tyto dny schůzi za příčinou založeni zvláštní slovanské banky pro Přímoří.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 27. srpna. ivémoolco. (Prázdné domněnky. — Židovské výtržnosti.) .Germanie“ píše: „Cír- kevně-politické zprávy roston jako houby po deiti. Mluv! se o vyjednáváni Bismarka s Jaco- binim, Vatikánu s Kvirinálem (prostřednictvím saského krále), o odvoláni v. Keudelia, jelikož prý se netěší oblibě ve Vatikánu, mluví se dále o vyznamenáních, jichž dostati se má říšskému kancléři, mlstodriitelům — a mnohem vice. .Nat lib. Corr.* ví již zcela určitě, že počne nyní doba církevní politiky konservativně nl tram on- tanni, jen prý se ježtě neví, jak velká část Pálkových zákonů padne za obět tomuto směru v nejprve příštím zasedání. My to také nevíme, ale nemáme tolik nadějí, co .liberálové“ mají strachu. My počítáme se skutky, nikoli se sliby, domněnkami a pěknými řečmi.“ — V tomtéž smyslu plie .Mainzer Journal* : „Když správci německého poslanectvi v Římě blahopřáli za příčinou jmenování biskupa v Trevíru, odvětil týž, že nebude to jmenováni jedinké, nicméně sluší se, aby se katolíci němečtí příliš neradovali, anot není tím odklizena starost o budoucnost katolické Církve v Prusku Vyslovil se sice kancléř nedávno v Kissingách, že má již dosyta kulturního hoje, nicméně neprokázal žádnou ochotu к zásadnému urovnáni církevních poměrů * — V Novém Rupplně, nedaleko samého Berlina, udily se výtržnosti proti židům Jelikož nebylo vojska po ruce, byli povoláni střelci, veteráni a hasiči a rozdány jim zbraně.

Itctlle. (Slyšeni u s v. Otce. — Zákon o zárukách. — Alianční povídačky.) Dne 21. t. m. přijímal sv. Otec blahopřáni nejprvé svého nejbližiího dvořenin- stva, pak velitele a důstojnictva své gardy, přijal pak v soukromém slyšeni francouzského jednatele de Bacourta a odebral se na to do trůnního sálu, kde shromážděni byli všichni v Římě přítomni kardinálové, četní biskupové a preláti, tajní a češtní komoří, předseda spolku pro zájmy katolické, zástupcové ostatních katolických řim- akých spolků a mnoho jiných vznešených osob uostl všech stavů. Přijav a zodpovidav blahopřáni a uděliv všem apoštolského požehnání, vyzval sv. Otec všecky, aby šli s ním do son- kromé Jeho knihovny, kdež se s nimi po delší dobu blahosklonně bavil Všichni radovali se nad tím. jak sv. Otec dobře vypadá — Co den mnoll ae hlasové va prospěch zákona o sáru- ká< n Nejnověji praví poslanec Bonghi v článku v .Nuova Antologia*, že má zákon o zárukách, třeba nebyl státem úplně proveden a svědomitě dodťžován a třeba papežem byl odmítnut, za příčinou zvláštních poměrů takový význam, že atal se neabytným a nesmí býti porušen ani v nejmenšlm, nemá li a toho pojiti nebezpečí. — „Itálie* píše ; Není nám rozebírat! kolikráte již přetřásanou otázku cesty královy do Vidně a Berlina, ale jest nám dovoleno konstatovat! přijeti, jakéhož se této zprávě dostálo přijeti, kteréž dokazpje výborné poměry Italie к Rakousko a Německu, jejím přtroseným spojencům

Tyto poměry jsou dnes vroucnější, než kdy jindy. Vládám a národům vede se při tom dobře Do- voll-li králi vládní starosti a politické rosvaby, aby se vydal na cestu do Vídně a Berlina, čehož si z plna srdce přejeme, stane se tato cesta štastnou událostí, kteráž utvrdí vážnost Italie a nezůstane bez účinku na zachování evropského míru. Franole. (Gambetta. — Změna v ministerstvu. — Z Tunisu.) Služebná Gambettova „Rep franc * upravuje již předsednický stolec svému ministru a pánu. Praví, Že obtižno je sestavili společný program, všem republikánům vhodný a že by takový program nebyl požitkem, ale spíše příčinou roztržky. „Nepotřebujeme program,volá týž list, „máme jich hojnost; potřebujeme vládu a politiku.“ Stoudné toto pokynuti, tlumočí zřejměji druhý Gambettův list, jenž di, že páu jeho musí pře- vzlti vládu — z vlastenecké povinnosti. Jako v dobře promýšlené komedii ozývá se zase důvěrník a přítel Gambettův, Emanuel Aréne v no vétn listu „Paris“ v ten smysl, že není to závislé pouze na vůli Gambettově, kdo sestavit! má příští kabinet, nýbrž na sněmovnách a hlavně na předsedovi republiky. Jak je vidět, stávají se nové vrchnosti již nedočkavými a vědí proč. Většina, které se republikáni těší, kloní se více v levo nežli Gambetta a budou se tam vždy více klonit a pak sestává ona většina také ze „sedláků,“ o nichž Gambetta a jeho chasa kdysi tak opovržlivě se vyslovili Než mu tedy zmizí pod rukama ona většina, musí Gambetta ihned prosadit změnu senátu, musí dát si povolili volbu podle listin, čímž mandát sněmovny pomine a během roku nové volby provésti se musí. Nebot kdyby čckul s tím Gambetta až na konec čtyřletého zá- kun "dárného období, vypadly by volby proti němu.

Veliký Gambetta uprázdni se zatím ještě a půjde <1ne4. září do Neubourgu v departementu Eure, kdež bude přítomen odhalení pomníku Duponta de 1’Eure, patriarchy republiky z r. 1848 Při té příležitosti bude, jak jinak ani nemůže být, miti velkou politickou řeč a poví prý v ní své náhledy o volbách ze dne 21. t. m. — Dle nejnovějších zpráv zůstane prý ministerstvo Fer- ryho s malými změnami v úřadě a jmennje se Freycinet pro veřejné práce a Choiseul co prozatímní správce ministerstva zahraničních záležitostí. — Ze Šusy docházejí zprávy, že v sou sednlch městech a vesnicích panuje veliké jitření, poněvadž na blízku zdržuji se roty, které jim hrozí drancováním. Telegrafní dozorcové, kteří se silnou hlídkou se vydali opravit přerušené telegrafické spojení Tunisu se Susou. museli se vrátili. Guvernér Susy zapověděl všem ozbrojeným Arabům přistup do města. Několik tisíc Arabů stoji před Tunisem na 45 kilometrů a 10 kilometrů před Hamuametem. — „Temps* dovídá se ze Saidy : Plukovník Wegrier dal v Abiodu rozbořili hrob od Arabů za svátého pokládaného Marabuta Sidi šejka, což podráždilo arabský fanatismus. Anglie, (člnsko ruská smlouva. Maletovo povstání. — „Liga* židů. — Bradlaugh — Fenianská proklamace.) O smlouvě v Kuldži dovídá se „Hamb. Cour.“, že upravené čínské hranice po člnajice u Tien-kienn podél řeky Korgosu až ku

Tien-lhau se táhnou. Kaégar podrží svůj starý objem. Obyvatelům dána jest jednoroční lhůta, během kteréž se mají vyslovili, chtějí-li býti čínskými n^bo ruskými poddanými. Čína musí amnestovali všeckuy osoby ruskými sympatiemi kompromitované, musí vyplatili Rusku 9 milionů rublů válečné náhrady, povolili obchod až po velikon svou zeď a musí povolili zřízení konsu- látů v některých čelnějších městech. Clo z čaje se sníží a o clech ostatních stane se později dohodnutí. — „Standard“ přináší zprávu, že jest úkolem Ma leta, jenž předešlý týden z Londýna do Cařihradn se odebral, vyzvati sultána, by jakmile se к tomu příležitost naskytne, turecká vojska do Alexandrie poslal — V Londýně sestavuje se z náčelníků taméjší židovské obce výbor, jehož úkolem bude, zarazili „židovskou ligu na obranu*. Povinnosti igy té bude, njímati se židů na pevnině jakýmkoli způsobem utiskovaných (!) — Bradlangh vrátil se již z lázni do Londýna, je prý mu již lip, dosud však ne může slíbit, bude-li se hned na počátku při štiho zasedáni sněmu do sněmovny dráti. Uveřejni však co nevidět zprávu o tom, co zamýšlí učinit. — Fenianská proklamace, hrozící, jak jsme již pověděli, vyhazováním anglických lodi do povětří, jest tohoto obsahu: Nedovede li se Irsko odhodlat ku vzpouře proti Anglii, mohou Irčané ve vyhnanství podniknout, co uznají za dobré, aby zdrtili nepřítele své vlasti. Žebrali u anglického parlamentu, bylo by otroctvím.

Šestá resoluce odporučuje, aby bylo zničeno uě kolik set anglických lodí, aby majitelé jich a pojištovael společnosti byly přinuceny, prositi Gladstona, aby se opětně ujal irské otázky. Konvence jest toho míněni, že mírumilovní lidé učiní dobře, nebudou-li užívat anglických lodi a plout pod anglickou vlajkou. Manifest praví, že Irčané jsou roztroušeui po celém světě a všude nalézá se tél anglická vlajka, Irčané tu- dli mohou ji zničili, kdekoliv vlaje. V New- Yorku na př. mohli by za jedinou noc spálit všechny lodě pod anglickou vlajkou. Totéž mošno učinit v Halifaxu, Melbourne, Capetownu atd. Konvence nehodlá rozbírat otázky mezinárodni, nýbrž hledí toliko к osvobození Irska. — Prohlášeni to přijato bylo od dynamitové konvence t velkým jásotem. Činěno však několik námitek. Tak na př. prohlášeno, že nynější stanovy společnosti v Americe činí nemožnou společnou činnost vzhledem к ničeni anglických lodí, le však se možno spolehnout na činnost jednotlivců lém státním ústroji mají být zavedeny, vyžadují úsilovnou práci dotyčných ministerií a úředníků rozličných-odborů Nejpilnějšlm ze všech jest car sám, pracnje často až do 4 hodin ráno, a pospav maličko, oddává se o 7 hodině práci s novým úsilím. Cař probíhá až do podrobností každou listinu a hledí ae ve všem dodělali úplného světla. Zbývající čas věnuje cař vojenským pře hlídkám přijímáni deputac, kteréž přinášejí caři výraz oddanosti ze všech končin říše. Nedávno dostavila se také deputace orenburských Kir gisů.“ j Berlínská „Tribüne“ píše, že ruského dvora došly současně z Londýna a z Paříže nové výstražné zprávy Pozoruje prý se velmi čilé hnuti mezi anarchisty v Anglii, právě jako před útokem na život cara Alexandra II. Z takých řečí — píše „Tr.“ — vyrozumívají, prý, ruští agenti, že jedná se o cara neb carské dítky.

Carovi radí se к největší opatrnosti, zejmena po čas návštěvy dánského dvoru. Že mezi terrò- risty jeví se poslední doby zvláštní ruch, bylo již oznámeno. Je-li spolehlivá zpráva, jež v dvorních krnztch kolnje, podobá se, že terroristé strojí úklady i carským dítkám. V té příčině nčinil závažné výpovědi nedávno v Moskvě zatčený revolucionář, z nichžto zdá se vysvitat, že nibilismus mezi šlechtou jest více rozšířen, než se zdá — „Církevní a obecní věstník* pochy buje o tom, že by se měl v Moskvě odbývat! koncil, ale má za to, že patriarchal bude obnoven a že stane se návrat к historickým poměrům před Petrem Velikým, poněvadž směr tento vyhovuje závažné části ruské společnosti — Vrchní policmistr v Moskvě, Kozlov, stane prý se nástupcem Baranova.

Kronika církevní. * Úmrtím vdp. děkana kapitolnibo J. Fleisch e r a na Vyšehradě nastala potřeba opatřit! dočasnou administraci uprázdněného děkanství. Za tou příčinou odbývala dotčená kollegiátní kapitola včerejšího dne mimořádnou schůzi na které zvoleni byli jednomyslně za admi nistrátory vdp. kanovník senior a kustos Jan Berkovec a vdp. kanovník F. Kočí.. — Volbou děkana kapitolnibo hodlá si dle doslechu dotčená kapitola pospíšili. Jest totiž starobylá král kapitola vyšehradská vedle metropolitní v českém království jediná, kteráž se doplůuje svobodnou volbou. Zítra bude za příčinou církevní památky sv. Augustina, učitele církevního, v kostele 00. Augustinů u sv. Tomáše na Malé straně v 10 hod slavná mše sv. a odpoledne o 4. hod. požehnáni.

* Nové kostelní obrazy. Akad. malíř p. Jan Heřman dokonal právě tři obrazy určené pro kostel ve Votrubách (hraběcí šternberský patronát), představující sv. Anežku, sv. Jana Nep. a sv. Havla. Obrazy ty jsou velice zdařilé a budou jistě řečenémn chrámu Páně к ozdobě veliké sloužili.

Denní zprávy pražské. V Prase, dne 27. srpna. * Výbor sboru pro dostavení Národ- (libo divadla měl včera večer za předsednictví dra. Škardy řádnou schůzi, ve kteréž stala se následující nsuešenl : Aby se lépe a názorné posoudit! mohlo, jak se bude vyjimati vnitřek divadla pro případ zrušeni poslední galerie a zdali se. tím skutečně pohled s galerii na jeviště zlepší a galerie vůbec prostornější a pohodlnější se stanou, usneseno, aby zřízen byl model ve větším měřítku v ceně asi 80 zl. — V šatnách Národního divadia zůstalo mnoho ná bytku více méně porouchaného. Nábytek tento vpraven bude do odloučené místnosti a bezpečně srovnán. — Majitel cihelen a vápenic p. Max. Herget nabízí se, že dodá ku stavbě znovuzři- zovánl Národního divadla stavební hmoty v ceně 1500 zl. úplně zdarma, což přijato s vděkem na vědomi. — Majitel hotelu ve Varšavě pan Lhoták hodlá ve prospěch Národního divadla uspořádali sbírky. Výbor udělil mu plnou moc, aby tuto práci vlasteneckou se zdarem provésti mohl. — Známý mistr zednický p. Fr. Sailer podal výboru žádost, aby přijat byl za stavbyvedoucího. Žádost odkázána stavebnímu odboru.

— Pan Petr Fischer, předseda „Českého klubu*, zaslal výboru připiš, dle kterého chce věnovat Národnímu divadlu 3000 zl., kteréž váznou co dluh za dřívějším divadelním družstvem z doby, kdy se stavěla „Národní arena*. Jelikož výbor podobné nedobytné pohledávky přijímali nemůže, odpoví se p. Fischrovi, aby tento obnos dříve vymohl a pak jej výboru pro dostavení Národ nlho divadla hotově odevzdal. — Komárovská but u Hořovic se prohlásila, že pro ten případ, bude-li ji zadána všecka práce železných konstrukcí pH stavbě Národního divadla, zřídí vnitřní železnou kostru zdarma — Zřízeni stropních železných trámů zadáno dle nejlevnějši nabídky huti Vojtěšské na Kladné. — Rozdíl proti jiným hutím byl o 1300 sL Postranní střechy divadla zřízeny budou též se železné konstrukce a zakryjou se měděným plechem. — Přistup do divadla není širšímu obecenstvu dovolen, jelikož pH vyklízení a bouráni nakupených zřícenin snadno by se státi mohla nějaká nehoda neb i neštěstí. * Z méeteké rady. PH urovnáni pozemků na hranicích obce pražské ^vinohradské stale se mezi zástupci obou obci obapolné usne- žení, že obec vinohradská má obci pražské za odstouplé pozemky zapi aliti částku 5300 slat. Ohledné spojeni obon těchto obci vyjednává se

Fiuslco. (Připravováni oprav, již velmi dlouho. Zastupitelstvo obce pražské — Strach před atentáty. — Drobné usilovalo jit vlcekráte o to, aby se obec viuo- správy.) „Pol. Corr.* píše se z Petrohradu : hradská určitě vyslovila, zdali se hodlá s obci „Rozsáhlé reformy, jež v správě státní a v ce-l pražskou spojili. Obec vinohradská vyžádala si dosud jen Ihůtu к určité odpovědi. Poněvadž však na poslední dotaz obce praž ké až dosud žádná odpověď nedošla, usnesla se městská rada, aby obecni zastupitelstvo vinohradské opět zvláštním dopisem vyzváno bylo, by se ohledné návrhu na sloučeni obce vinohradské s pražskou v brzku určitě vyjádřilo. * Ve prospèrh „Národníhodivadla“ Komitét pražských stud. ochotníků pořádá dne 4. září t. r. ve prospěch „Národního divadla* v letním divadle na ostrově Velké Benátky divadelní představení, jehož pn gram jest: 1. „Proslov* od St Mráze. 2. „Salický zákon* veselohra od Scrihea 3. „Únos“ a „PH piketn.“ veselohry od Štolby. Majitel arény pan Pele propůjčil v ten den к chvályhodnému účelu tomuto zdarma sVoji arénu

* N» Ústredni matici školskou v Praze véuovalo obecni zastupitelstvo v Solnici 100 zl. Tato částka spiati se v ročních lhůtách po 20 zl.

Uprázdněná stipendia. V pražském klášteře Uršuliuek stávajícího Švihovského stipendia pro dívky možno užiti pro chndou slečnu z dobrého roda a šlechtických rodičů a v nedostatku takové slečny i pro jiné chudobné děvče. Žádosti až do 15. záři к Jeho Em. panu kardinálu knižeti Bedřichu že Švarcenbergů v Praze. Študentská nadace, založená mkycanským děkanem a okresním vikářem P. Janem Celesti- nem Kttnstlerem s 59 zl. ročně pro sladujícího příbuzného zakladatele. Žádosti až do 10. záři к c. k. místodržitelství v Praze. —. Študentská nadace, založená občanem turnovským, Františkem Wickenhauserem v roce 1820, se 110 zlatými ročně, pro příbuzného, neb v nedostatku těch i pro jiného chlapce z města Turnova. Žádosti do 18 záři к c. k. místodržitelství v Praze. — V študentské nadaci, založená dne 20. června 1817 poslední vůlí P. Františka Marka, bývalého děkana v Chýnově, uprázdnilo se místo číslo 2. s ročním požitkem 52 zl 50 krejcarů pro nejbližší příbuzné zakladatelovy s když by žádný z nich nestudoval, pro chudého chlapce z Prachatic. Žádosti až do 19 záři к c. k. místodržitelství v Praze.

* Bibliotéka -J- Boleslava Jablonského přešla dražbon, jež se dne 23. t m. odbývala do rnkon antiqnáře a kněhknpce S. E. Tanssiga. * Konfiskace. Včerejší číslo „Českých Novin* bylo pro dopis z Brna skonfiskováno. — Mimo to a povídek* heliové*. * Činnost státního návladnirtva od 1. července až do 15. srpna tohoto roka. gf období tomto zabaveno v zemích v říšské řádě zastoupených, celkem 112 tiskopisů Z těch bylo dle jazyka 48 německých, 39 českých, 9 italských, 8 polských, 4 slovinské a 4 srbsko- chorvátské. Dle politického směru bylo mezi nimi 58 tiskopisů směrn autonomistického, 38 tiskopisů směrn ústavovérného, 10 tiskopisů so- cialně-demokratického, 4 orgány „Itálie irre- denty* a 2 směrn neurčitého. Z českých listů konfiskovány v období tom : „Čech* dvakráte, „Pokrok* čtyHkrát, „Národní Listy* jedenáctkrát, „České Noviny* pětkrát, „Politik* sedmkrát, „Cepy* třikrát. „Humoristické Listy* dvakrát, „Kolínské Noviny* pětkrát, „Stráž na Východě* dvakrát. „Řemeslnické Listy* tnkrát. zabaven 46. sešit sbírky „Románů pro začátek románu „Irští re-

" Nová obchodnická škola v Praze. Pan N M. Kheil zkoušený profesor věd obchodních a přísežný znalec sondní, otevře svoa novou obchodní školu v Praze ve Ferdinandově třídě č 38. Pan N. M. Kheil samostatně Hdil po 6 let známý ústav svého otce, p. P. Kheila a požívá v odboru svém nemalé znalosti, tak že právem lze očekávat!, že škola jeho bnde hledána a četně navštěvována, zejmena nyní, kdy rodiče posýlsjl své syny mnohem vlče na ústavy obchodní, než dělo se dříve. * Ze všeobecné nemocnice Minulého měsíce bylo v nemocnici 1828 nemocných. Z těch bylo ozdravených propuštěno 461 mnž. a 278 i., polepšených 163 mnž. a 158 žen, neuzdravených zůstalo 25 mnž. a 49 žen., zemřelo 60 mnž a 50 žen. * Vystěhovale!. Předevčírem ubíralo so přes Prahn do Ameriky 8 osob z Tábora, 3 z PHbrami a 3 z Jihlavy. * Nalezené mrtvoly. Včera ráno nalezena byla v ohradě pana Babického v Karlině mrtvola mnže, ▼ níž poznán nakladač pytlů B.

Bauer. Obličej mrtvoly byl krvi podlitý a no levé straně spánku byla otevřená rána Dělnici v ohradě pracující praví, že Bauer, člověk to piti oddaný, chtěl bezpochyby ▼ napilém stav« přelézti plot, při čemž spadl a se zabil. Jelikok lékař nevyloučil možnost, že Bauer mohl jinoo smrti se světa sejiti, oznámena věc státníma návladnictvu a mrtvola bude soudně ohledána • pytvána. — Včera o 9. hod dopoledne vytažena z Vltavy n Voitlovy obřady mrtvola mladé ženštiny. v niž poznána pak 22letá složka Karolina Lipmanova, která se od 22. t m. večer pohřešovala. Je to nejspíše tát osoba, která dne 22. tohoto měsíce večer • Řetězové lávky do Vltavy skočila. — Dne 23. L m. odešel obuvnický cbasnik Ant. G. t bytu svého v* Vodičkové nlici a více se nevrátil V pivních, které sane- obal, oznamuje, že zi musi sonfati. Dle správ do Prahy dožlýeh vytažena mrtvola zmiseféko tovaryše z Jizery.

Osobni věstník. Radové pražského zemského sondo Eduard Pobnert a Karel Watska byli jmenováni rady