Periodikum ALTO Viewer

1 Jednotlivá čísla po 4 kr.

Jednotlivá čísla po 4 kr. Za donášeni do doma měsíčné 10 kr

2 Vychází MdV den

Vychází MdV den mim« po nedèli • Hvátku. Přodpláof ae v administraci Ostrovní u 1 los «is. mon.n. » Pršme: , — ml. tfO kr. métlònè. 6tvitleta< celoročné 10 „ 80

3

3 , 76 ,

4

1 zl 26 kr.

5

▼ Ostrovní ulici 6. 1508-II.

ostrovní ulice

6 »OF4SY ^

»OF4SY ^ frankované a p odepsané pliji mm Г • d. •> 1Ě O • RukopísAv ne a cepoiiepamii; nevracíme а перо nepsaných nedbáme. REKLAMACE nesapeieténé poiýlány bueftei nefrao- kovány. Inzeráty počítáme es n^Jlzvnéjl.

OF

7

slo 195.

8

\ Praze, v nedèli dne 28. srpna 1881.

Praha

9

Ročník XIII.

10 title

Pozvání к předplacení

11 article

na měeic záři politloU èlio denikíUu

12 title

Následky.

13 article CECH“

CECH“ Poštou předplácí se: na čtvrt leta 3 si. 76 kr., na pAl leta 7 zl. 60 kr., na celý rok 16 sl. — V Praze bez donášky : na médie 90 kr., na čtvrt leta 2 zl. 70 kr., na pftl leta 6 zl. 40 kr, na celý rok 10 zl. 80 kr. Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe ppštov- ními poukázkami administrari „Čecha“ v Praze, ostrovní ulice éíslo 1508-11. Z Yidně, dne 24. srpna. Nový program srbské strany. Když se byla nedávno srbská konference v Srěmu rozešla bez výsledků, spojili se tím snadněji v posledních dnech Srbové banátští a vyslali do světa program, dle něhož mají se prý riditi neodviali Srbové v Chorvatsku. Nechce se nám však zdáti, že by páni ve Vršci- a v Novém Sadě měli lépe vědéti, co chorvatským Srbům prospívá než tito sami, když byli pohromadé v Rumě Držme se však vzdor tomu přece onoho programu, jež „Za- s ta va“ uveřejňuje a rozesýlá na všecky strany. Dle něho mèli bý Srbové v chorvátském sněmu tvořiti zvláštní politický klub^jako takový získati všude platnost srbskému jménu, umožniti zvláště srbské samosprávné školy a vzdělávací ústavy a trvati na tom, aby byla prohlášena abeceda kyrilská za rovné oprávněnou, úředně uznána a v převážně srbských obcích užita к úřednímu jednání Dále mají pracovat! srbští poslanci к přivtělení Hranice, k reorganisaci správy, к připojení Dalmácie, к rozšíření samosprávy chorvátské a konečně ohledně Bosny za právo svobodného sebeurěení.

Čecho Srba Praha ostrovní ulice Yidno Chorvatsko Vršac Dalmácie Bosna

14 article

Nechavše tedy stranou fráse a ony snahy,' к nimž pracují i Chorvaté, žádají tedy Srbové, ab v rozšířeno bylo užívání jich kyril- ského písma a takovou politiku v Bosně, jež by. umožnila připojení této země ku kníže ctví srbskému. Neboť jen tento cíl jest sledován, — když snaží se mužové „Zastavy“ udržeti národu bosenskému právo, aby mohl eátn rozhodovati o své budoucnosti. V Bosně a Hercegovině mají dnes Srbové rozhodnou většinu; po nich přijdou Turci a nejméně četni jsou katolíci. Kdyby mělo dnes býti hlasováno počtem hlav, rozhodl by se největší počet Srbů pro knížectví, avšak Turci, když již nesmějí držeti s Carihradom, hlasovali by pro Rakousko a tak by tvořili s katolíky většinu. К čemu tedy kompromitují se banátští Srbové takovou neobratnou nenávistí proti Rakousku? Proč dávají sami Maďarům příležitost, aby mohli kompromitovat! celý národ srbský a označovat! ho jako proti- dynastický ? Mysleli jsme. že páni Miletič a Maximovič jsou chytřejšími ! Co se však týče kyrilského písma, tu uznáváme požadavky programu za spravedlivé a mírné. Ve školách by měly obadva způ soby psaní, latinsko-chorvatský a řecko-ky- rilský miti stejné právo. Kde jest většina žáků katolickou měl by miti převahu první druh písma a kyrilica měla by býti vyučo rilského způsobu psaní? Nebyl by jim to aspoň nikdo zakazoval! Proč pí*í chef sekce

Chorvat Srba Turek Maďar Miletič Maximovič Boseň Boseň a Hercegovina Turec Rakousko Zastava řeckýka

15 article

Krestič latinsky a ne kyrilský? Mnoho tisíc obchodníků v celém obvodu trojjediného království užívá ku své korrespondenci chorvat literatura я žurnalistika, tím více bude tížiti tato zlá okolnost srbský způsob psaní. Ano, 'sme si jisti, že soudíme úplné nestranně, ‘“yž vyslovujeme přesvědčení, že by učinili lerští Srbové nejlépe, kdyby obmezili církevní řeč svou toliko na kostel, v politickém však, společenském a obchodním životě zjednávali latinské alfabetě většího působiště. Nenávistí svou proti Chorvatům oslabují se jen sami, a prací jí nešťastně Maďarům do rukou. Jest to smutným úkazem že jedno a též nářečí má dva způsoby psaní. Jeden musí nutně podlehnouti !

Srba Chorvat Maďar

16 article

(Dokončení.) IV. Následky politické. V noci dne 13. července objevilo se pravé smýilenl Římanů. Řím smýšlí tak papežsky, jak smýšlel před osudným dnem 20. září. — Bez rozkazu, beze srozuměni podal Řím oné noci takové osvědčení, že by bylo lze popříti spíše jsoucnost slunce, než nenucenost, všeobecnost a důležitost tohoto osvědčeni. Osvědčení toto nedá se zastříti ani hrozbami, bitím, nadávkáqji sprostnostmi nebo křikem. Když se byl i rozešel díl smutečního průvodu, stalo se to jediné následkem hrnbého 'ná sili a blbosti těch, kteří nebyli ani v stavu cbrániti nevinných, ani potrestat! vinných, a kteří vymyslili jediný, snad zlomyslný prostředek, aby přinutili průvod s mrtvolou к nevhodnému útoku.

Říman Řím

17 article

vána jakožto předmět vedlejší. Naopak by Ovšem, libertini listy mohou snadno říci, měl miti u většiny Srbů srbsky pravopis že vina spadá na katolické jednoty, jiubí čle- přednost Myslíme však, že při takovém nové byli se sem sběhli; kdyby tomn bylo sku zařízení muselo by v Chorvatsku a ve Voj. tečné tak, musili bychom tvrdili, te jest celý Hranici zavěsti podstatnou změnu poměrně jen 6tm zapsán v katolických spolcích, poněvadž velmi málo škol, poněvadž předně mimo celý Rlm bral podlin na průvodu, ať až nalézal Srěmu jsou srbské osady jen nečetny, poně- se’v družině nebo po ulicích, neb i osvětlením vadž za druhé by srbské dítky pro téžko- a dekorováním oken. pádnost kyrilského tisku, zvlášté ale písma Jest to pošetilosti, cbtlti popirati nebo za- béžného pokračovaly mnohem pomaleji, než tajili skutečné faktum, že Řím jest katolickým, děti katolické a poněvadž za třetí i srbští Jenom přistěhovalci mobli opět za sebon při- rodičové budou šířiti vyučování z chorvátsko- vábit! zlé lidi. kteří rašili mir a přisvojuji si latinských kněh. Neboť to jest již jednou ne- často jméno „Římanů“. V jedenácti letech na- popíratelno, že tento způsob písma jest je- m&bnvé, hrozné práce nebyli však ani v stavu dnodušším, pohodlnějším a pochopitelnějším něco zbndovati, ba ani základů nalézt!. Zářivost a proto jest při účelech vyučovacích poměrně liberálův, horlivost a otíráni se vládních i stranní nohem výhodnějším. nických listů potvrzuje jenom tnto pravdn: Ěim

Srba Říman Chorvatsko Řím

18 article

Nejlepší důkaz toho poskytují samy auto- smýšlí po pápežskú, Řím jest katolickým, ač- nomní justiční a správní úřady v Chorvatsku, koiiv chová v lůně svém protipapežskou kolonii, Jest to přece skutečnou věcí, že pod rozlič- jež jest mocná a škodlivá, nevyčerpatelná v na- nými bány nebylo činěno mezi chorvatskými lézáni klamů a nade vše činná v podplácení, a srbskými úředníky žádného rozdílu, že Jaké míněni bude miti tedy civilisovaná zvláště pod Mažuraničem právě v nejvyšších Evropa o vládě, která tvrdí, že celá její opra- úřadech bylo postaveno velmi mnoho Srbů.' vdová moc, ano i její právo pochází jen od vše Proč nezavedli tito pánové nikde užívání ky- obecného votom národů?

Mažuranič Srba Řím Chorvatsko Evropa

19 article

Živkovič, vrchní županě Kusevič, Utěšenovič a jeho vazba jest dnešního dne mnohem opravdo a jiní, proč píší vysocí úředníci soudní všecky ! včjši a těsnější, než kdy jindy, své koncepty písmenami latinskými a ne srb- ! Proto jest smířeni mezi papežstvím a mo- sko kyrilskymi? Proč píše předseda sněmu děrní Itálií, ono smíre ní, jež sloužilo к zahalení štiny, proč jim nenapadne aby užili kyrilice ?, čas měl podali důkazů, co jest v stavu učiniti Docela jednoduše a z toho jediného důvodu, ; vláda, jíž byl v Ělmě povolen nevyrušovaný vjezd že všem těmto vysokým i nízkým, bohatým a průlomem brány Porta Pia, aby tam nabyla zku- chudým pánům jsou pohodlnější к malování šenosti. čisté, okrouhlé písmeny latinské, než. těžko- Důkaz tento jest nyní podán. Jedenáct let pádné a dlouhosáhlé kyrilské. Tuto okolnost uplynulo a obtíže, místo aby se zmenšovaly, zvět- však srbský program a „Zastava“ nikdy né- šnjí se jen. Byli jsme toho mínění, že italská přemůže. Čím dále rozvinuje se chorvatská vláda zmůže tolik, aby opatřila žijícímu papeži a tat

Živkovič Port Pius Itálie Zastava

20 article

V. Následky diplomatické. Papež jest zajatcem, jest a zůstává zajatcem tolika věcí, jež konečně bylo oa lehkověrné diplomacie tak často prostředkováno, čistě ne- možnon věci. Diplomati doufali v působeni časn. aspoň úctu a ona nebyla zatím ani v stavu, aby bránila mrtvolu papežovu. Při skutku tomto poznal také každý klam npst nesčíslných frásí, jež byla před tím tolika očím zastřena. Klamnými fráseroi byly „svobodná Církev ve svobodném státě“, „exterritorrialita“, „záruka panovnická“, právě tak jako jest klamným královský slib, že v Římě bude miti papežství pokojné a povždy ctěné sídlo. „Perseveranza“ (vládní to list) píše: „Události dne 13. července musí býti zanešeny do dlužní kniby a obmezily více méně úvěr náš!* Měla pravdu, když tak mluvila. Všecky politické osobnosti, a sama italská vláda vyjadřují se, že existence papeže v Římě vedle novověké Italie jest těžko rozluštitelná otázka. Horkokrevná obrazotvornost rozluštila sice zá hadu tuto již před příchodem italské vlády do Říma, činy však naopak dokázaly, že celá věc jest zamotanější než kdy před tlm. Sami liberálové, kteří pohlížejí na věci ze svého stanoviska, tvrdl, že jest pro možné trvání dvou tak proti sobě stojících principii jako papežství a liberalismus, jež každá musí miti svou vrchní blavu, potřebí velmi silné, nestranné, skutečně svobodomyslné vlády, mají li tyto vrchní hlavy nalézali se v tomtéž městském obvodu a má-li vliv jich býti učiněn svobodným, že jest potřebí vlády, která by měla jak silu, tak odvahu, a znala by svon povinnost, aby vzbudila úctu к papeži v každém a ve všech případech, jako vzbudila úctu к institucím a neodvislosti země.

Perseveranzo Řím

21 article

Toho.věku však není. jak пгпДтц)! sami liberálové. Misto toho dokázaly skolky, že italská vláda neměla ani odvahy ani moci, aby bránila mrtvolo papežovu proti houfu strannlků, již. byli mocni jen vyhlídkou na beztrestnost skalku svého. Skutek ten doksznje dále, že neměla vláda ani odvahy ani moci, ba ani cti, aby vyhlásila jednáni těch několika za brutálni a zločinný přestupek, ba ona nčinila se sama spola- vinnikem, pokosivši se v žurnálech svých orala- - viti sama tuto bezoblednosť lžemi a pomlnvarai ,o uražených. To jsou jen nepopiratelné výsledky toho, co jsme byli viděli a řekli. Papež jest vězněm a italská vláda drží o vězeni jeho stráž. Následkem toho jest italská vláda považována v v hodnosti této ode všech poctivých lidi za pro- fosa papežství, nenáviděna jsonc od katolíků, zamítána největším počtem svých poddaných, ano . diskreditována i liberály, poněvadž máji tito vládu v řešeni oné, s tak velkou smělosti započaté záhady za úplně neschopnon. Můžeme si mysleli království italské třeba ze žuly — podstavec její jest přece jen hliněný a noc dne 13. července dokaznje, že se osudné kameni může z hory té snadno odtrhnonti. Vlády, jež nemohou se vykázali žádným skvělým válečným činem, jímž by se armády jejich ozdobily, jež nejsou zástupci věrnosti, • vrozené a tradicioneiní věrnosti národů, jež nedrž! se zásad pravé svobody, nýbrž spočívají jenom na negaci minnlosti, nemohou potrvali, poněvadž nedostává se jim dvou velkých živlů politického života, živla totiž hmotného a mravního Stačí nám úplně, že jsme provedli světu důkaz, že jest papež zajatcem a že nprostřed civilisované Evropy přijala italská vláda na sebe šlechetnou úlohu strážce jeho vězení. Ostatní přenecháváme Bohu a času.

Evropa pravý svoboda

22 title

FEUILLETON.

23 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 27. srpna. Jistým kruhům maďarským a zejmena těm, kteréž poněkud si škodily předčasným vytloukáním politického kapitálu z pověstného „tajného* oběžníku ministra vnitra, přišla velice vhod zpráva o zatčení dvou ruských štábních důstojníků v Ha- . liči. „Fester L1.“ píše o tom: „Potvrdí-li . se zpráva tato. pak bude tím velice charakte- risováu přátelský a sousedský poměr náš к Rusku. Jesti to válka v míru a my hrajeme při tom. jako obyčejné, úlohu passivní. Všichni , ti, kdož ne ode dneška či ode včíra jsou přesvědčeni. že otázka východní ve svém vývoji nezbytně musí miti za následek srážku obou těchto velmocí, jichž zájmy na vzájem si odporují, všichni ti ani dost málo nejsou překvapeni těmito úkazy, ani nejsou znepokojeni ; možná, že tu a onde ujímá se myšlenka, zdaž by lépe nebylo, aby z ruské strany urychlen byl proces, kterýž, jakž se zdá, nezbytně musí býti vyřízen. Tu však vnucuje se nám otázka, jak asi tyto zjevy přijaty budou v oněch kruzích rakouských, kteréž netajily se posud nikdy svými sympatiemi к Rusku a v nichž dosud solidarita mezi Slovanstvem a Ruskem byla prohlašována a kteréž dnes velké mají slovo u vnitřní politice rakouské. Ješté zajímavější byla by tato otázka, kdyby dojiti to mělo ku zkoušce vzhledem к souhlasu v nejdůležitějších záhadách naší zahraničné politiky mezi Čechy a Poláky, mezi těmito rozhodiacimi faktory dnešní majority na radě říšské.“ Na první pohled možno poznali, kde tu vyčuhuje

Polák Praha Rusko Čechy Fester L 1

24 article IbT £L<ä.plSľSr6i-

IbT £L<ä.plSľSr6i- Námořský román od W. Clarka Russel a.

W Clark Russel

25 article

Hlava desátá. Pátý den.

26 article

(Pokračování.) Rum účinkoval na Johnsona blahodějně; protáhl údy a zíral kolkolem. .Zase bezvětří, pane Holdsworthe,“ stýskal si hlasem, jenž vypráhlostí ústroje hlasového nepřirozeného temného zvuku nabýval .Ja jsem už mys il, že je se mnou konec, navždy konec Pomoz nám Bůh! Mně se zdá nemožno, abychom všecko přečkali a jiným lidem o této době vypravovali.* .Jest třeba, bychom to mrtvolu tamo do moře pohroužili,* vece Holdsworth. ,Díté nesmí ji déle v tom stavu viděti Prosím té, jdi s chlapcem ku předu a postav se před ním tak, aby nepozoroval, co činím. Kéž by byl ten hošBt s matkou svon semřel. Pohled na trápení jeho rozrývá mi srdce.“ Potlačil násilné hnntí, které jej přemáhalo, o Johnson povstal s velikým namáhá- aím se sedadla, plížil se, drže se jednou rukou sa hřebový okraj, к dítěti a vedl jo k j Ttbokn.

Johnson Holdsworth Rumo já bůh

27 article

Mezi t(m rozvázal Holdsworth zdržovací lana, by spustil plachtu a zadní konec pia vidia zrakům chlapcovým odjal S vynalože- žením veškeré v něm pozůstalá síly vyzvedl napotom tělesnou sebránku zesnulé a spustil ji opatrně přes okraj člunu do věčného, mokrého hrobu. Prostá modlitba: „Pane, Bože náš, přijmi ji do nebes a uděl jí brzké shledání se svým dítětem,“ doprovázela poslední laskavou službu, již nebohé paní prokázal; po té se odvrátil a zakryl si tvář oběma rukama. Po uplynutí pěti minut pohlédl kradmo na moře — mrtvola byla zmizela. „Čtyři!“ zaúpěl, „a tři půjdou ještě za nimi. O Bože, jaká to byla práce, jak těžká, přetěžká práce!" Myšlenky jeho zaletěly к Dolly. Kdyby umřel, co z ní pak bude?* Předlouhý čas nplyne i i tom případu, že by se osadníci ostatních člunů, byvše nějakou šťastnou náhodou zachráněni, do Anglicka se dostali a že by skrze ně zpráva o zahynutí „Žhounkn* až к uchu Dollynu došla. A kdyby ji i někdy zpráva o ztroskotání lodi na krásně došla, jak by to něžné dítě tu rána vydrželo? Ale ještě trapnější byla myšlénka, že jí snad osud jeho zůstane nepovědomým a že bnde měsíc za měaícem s plnou nadají dále žiti a každým

Holdsworth Bož Dollo Žhounkn Dollyn

28 article

jitrem s tou domněnkou se probouzet!: „Dnes snad přijde, dnes snad přijde!“ až posléz každá čáka na návrat jeho vyhasne a každý pomíjející den jí to kruté přesvědčení vnutká, že jsou na věky odloučeni, ano na věky — aniž by věděla, proč nepřichází, zdali к živým čili mrtvým přináleží, zdali jí věren jest čili nic. Proléváme slzy, a Bůh ví. nikoli bez příčiny, přivedeme-li sobě na mysl útrapy, jakých takovým ubohým ztroskotancům jest snášeti. Smutnou myslí zpřítomňujeme sobě muky. jaké jim hlad i žízeň připravují, znázorňujeme sobě strach před zdlouhavou, strašlivou smrtí, kteréž na otevřené, bouří zmítané anebo bezvětřím zdržované lodici za palčivého slánce vydáni jsou; — ale před- stavmež sobě i jejich větší, bolestnější utrpení, ony hluboko se zarývající muky, jež srdce rv u a proti nimž všecko tělesné strádání v nivec se rozplývá, — totiž touhu po jich drahých, jež nikdy více nespatří, starost o jejich manželky, bratry a sestry, o jejich matky a malé dítky, z nichž snad mnozí nikdy o jejich ntrpení neuslyší a žádnou slzn té bídě obětovat! nebndon, kteráž jim maso z hnátů hlodala a je trýzni vvdala, která jest tak děsná, že nelze jest lidskému srdci myšlénku na ni snéstil

bůh

29 article

Holdsworth myslil, že bude dítě svým vlastním bolem tak velice zaujato, že nebude pro matku plakat, třeba by ji pohřešovalo. Ale zmýlil se, neboť jedva byl klučina zpozoroval, že máti jeho neleží více na dně člunu, vyrazil ze sebe pronikavý výkřik a tázal se úpěnlivé, kam se poděla. Holdsworth pojal jej na klín, nebyl ale v stavu dáti mu odpověď. Dítě opětovalo snažně svou otázku a zíralo při tom s podezřivým nepokojným pohledem kolem sebe a obzvláště přes okny člunu, kde divadelního herce zmizeti vidělo. „Ona odešla k Pánu Bohu,* vypravil Holdsworth konečné ze sebe. „Můj milý hoši čku, ty ji zase brzo uhlídáš." „K Pánu Bohu?" zvolalo dítě, „tož jest tam, kde je tatínek.“ S úžasem hledělo vyvalenýma očima к nebi a pravilo napotom kvapně vzlykajíc: „Proč mne tn nechala samotného, proč mne tu nechala samotného?* „Samotného tě tu nenechala, vždyť jsem já u tebe. Buď jen hodným chlapečkem a neplač; já se budu o tebe starati a milovat! tebe t celého srdce,* odtušil Holdsworth.

Holdsworth bůh