2
masthead
V Praze, dne 27. června 1900
Praha
4
article
Rodakce, administrace a
Praha, Pětrossova ulice.
Katrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
evrace
Kozapečstěné reklamace
erštjemo evně
vycházejí denne o šesté
hodině ran
vždy o dvanácté no-
Jednoelivé čislo za
Telefon redakce č. 1926
Praha
Pětrossov ulice
6
article
Slunce vychází ve 3 hodiny 54 minuty ráno
Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer
8
article
L adisl a v
L adisl a v
Čtyřicetihodinná pobožnosť
ve Vršovicích od 26.
Předplatné pro-
Prahu
s donáškou dodomu
K 2
e ... K s8.o
měsíčnšemsko poštou
celoročně.
K a8.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
eloročně. ... K 18.—
redpla 3 do amorik.
Bolgie a Ana li
52.80
oen
Peleroadhinisiráce i ize
až do 29. června
v chrámu Páně
Vršovice
Praha
K 2 e
Německo
Srbsko
9
article
Jubileum tisku.
10
article
V Praze, dne 26. června.
V Praze, dne 26. června.
V těchto dnech konají se velikolepé slavnosti
na oslavu 500letého vynálezu knihtisku Janem
Gutenbergem z Mohuče, který podle pra-
menů se narodil koncem 14. století, tak že vlastně
se oslavuje památka 500letého narození vynálezce
knihtisku, kterýž způsobil dalekosáhlý převrat
v dějinách evropské civilisace a kultury vůbec.
Pohledme nejdříve na poměry, které byly před
dobou touto, abychom poznali jednak význam tohoto-
vynálezu, jednak též rozptýlili výtku, která se činí
církvi, že jest nepřítelkyní vzdělanosti.
Dlužno nazvati smělým a opovážlivým tvrze-
ním, že by církev se stavěla naproti vzdělanosti.
Vždyť právě učení církve katolické to bylo, které
zcivilisovalo celý svět, které zachránilo národy
křesťanské od záhuby, kdežto pohanští národové
propadli zkáze. Církev jest zakladatelkou školství,
neboť při farách a zvláště v klášteřích a v biskup-
ských sídlech byly školy nižší i vyšší a kněžía
řeholníci byli vlastně jedinými předními nositeli
vzdělanosti za nejstarších dob.
Gutenberg
Praha
Mohuč
11
article
Pohanští klassikové římští a řečtí by se ne-
byli nám nikterak dochovali, kdyby nebylo řehol-
níků katolických, kteří opisovali pečlivě a pracně
i spolehlivě spisy klassické a tak přispěli nejen
k jejich rozšíření, ale také hlavně k zachován
Proto se kláštery právem nazývaly semeništěm
vzdělanosti. Takový rukopis měl také velikou
cenu již k vůli řídkosti a obtížnosti přepisovačské
tak že si ho mohli dopřáti jen bohatší, i byla tedy
vzdělanost přístupna vlastně jen třídám vyšším.
které měly dostatečné prostředky peněžní, aby se
mohly vycvičiti ve vědách.
Vynálezem knihtisku se vše rázem změnilo,
neboť právě tím se stalo, že možnost vzdělání
byla podána všem vrstvám obyvatelstva beze všeho
rozdílu.
Začátky byly ovšem trudné. Netěžil vynálezce
nikterak ze svého objevu za života, neboť žil v ne-
dostatku a chudobě a také tak zemřel. Jest již
osudem velikých mužů, že tak odplácí humánní
vzdělaný svět svoje talenty světového významu. Z
to však po smrti mu způsobil objev jeho slávu po
celém světě. Ale ještě by mu ho byli upřeli, po-
něvadž byl příliš skromným, neboť nepoznamenal
jména svého na knihách, jež sám tiskem poprvé
vydal. Tak se stalo, že mu byla zásluha tohoto
vynálezu upírána. Město Feltre v Italii by bylo
rádo připsalo první objev tisku svému rodáku
Pamfilovi Castaldimu, kterému postavilo proto
také pomník roku 1868. Také město Haarlem na-
zývalo prvním tiskařem svého krajana Vavřince
Jansena, zvaného Koster, což však novější bádání
dějepisná přivedla na pravou míru jako úplně bez-
předmětné tvrzení.
Pamfil Castaldi
Jansen
Feltre
Haarlem
12
article
Dokazuje to hlavně Fichet, který byl od
r. 1469 rektorem university pařížské, v listě ge-
nerálu Trinitářů Robertu Gaguinovi z r. 1472, kde
mezi jiným píše: »Jak se praví, je tam . . . jistý
Jan, příjmením Gutenberg, který kdysi první vy-
myslif umění tiskařské, následkem něhož se sesta-
vují knihy kovovými literami . . . V pravdě za-
sluhuje tento muž, aby všecky musy, všecka
umění a všecky jazyky oněch, kteří se těší
knihám, jej oslavovali božskou chválou . . . Tento
Gutenberg vynalezl daleko příjemnější a více
božské věci, nežli Ceres . . ., neboť vyřezal taková
písmena, že jimi všecko, co se může myslitia
psáti, co možno nejrychleji psáti a památce po-
tomstva se dochovati může. Roku 1472 byl Fichet
jmenován papežským komořím a při své cestě do
Říma oznámil tuto věc papežskému lékaři Filipu
de Lignamine, který oznámil papeži, kterak jistý
Gutenberg ze Strassburku ve spolku s Fustem
vytiskne denně až třicet archů. (Nyní 10—20.000
archů za hodinu!
Gaguin
Jan
Gutenberg
Ceres
Fichet
Lignamine
Řím
Strassburk
13
article
Také David Gans z Prahy uvádí r. 1592, že
křesťan Jan Gutenberg vynalezl v prvním roce
vlády zbožného císaře Bedřicha r. 1440 tisk. Ten
psal vytčeného roku: » Budiž pochválen, kdo lide
poznáním milost dává a smrtelníky učí moudrosti
Budiž chválen, kdo nám svoji milost na jevo
dává uměním, jako tímto, ku prospěchu všech po-
zemčanů, uměním, které mezi všemi vědamia
uměnami od stvoření světa nemělo sobě rovného.
Nejen theologie, fdlosofie a ostatních sedm umění,
všecky ostatní schopnosti vypočtěné pro tento
život nabyly knihtiskem vnitřního zdokonalenía
vnějšího rozšíření, neboť pro druhy všech oborů
se tisknou knihy bez počtu.« Jest zajímavo, že
právě žid byl první, který poznal význam tisku,
A židé se zmocnili tohoto důležitého odvětví
hlavně od r. 1830, kdy na schůzi židovské Mon-
tefiori zvolal: »Zmocněte se tisku, a celý svět
bude našim« A tak se také stalo.
Gans
Gutenberg
Bedřich
Praha
14
article
Jan Gutenberg (zván tak podle matky, nebot
jeho otcovské jméno bylo Frielo) byl několikráte
na pokraji největší nouze. Byl ve své důvěřivosti
podveden svým společníkem Fustem, a několikráte
mu bylo vše zabaveno, i jeho nářadí tiskařské.
tak že byl úplně na mizině. V této kritické dob
ujal se ho doktor bohosloví Konrád Homer
v Mohuči, který mu dal peníze k tisku velikéh
díla »Catholicon«, jež bylo dokončeno r. 1460.
Tak dokázal věrný stoupenec církve, že přeje
vzdělanosti všeobecné.
Tisk učinil do dneška veliké pokroky ve
všech oborech lidského vědění, tak že dnes i po-
slední chaloupka aspoň má tištěný kalendář. Způ-
sobil mnoho dobrého na poli osvěty, avšak též
roznítil vášně politické, národní i náboženské.
neboť přečasto ho bylo nesvědomitě užíváno.
Zvláště židé a s nimi spřežení sociální demokraté
užívají tisku ku potlačení eírave, vymizení nábo-
ženství mezi lidem, zapomínajíce tak, že také svo-
boda má jisté meze.
Proto třeba se strany dobrých katolíkůsi
tisku hleděti, katolický tisk rozšiřovati a jej vše-
možně podporovati, aby byl paralysován škodlivý
vliv znemravnělého tisku. Heslem naším budiž
Kniha proti knize, časopis proti časopisu, list
proti listu
Gutenberg
Homer
Mohuč
15
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
Praze, 26 června.
K situaci. Na poli vnitřní politiky je tou
dobou ticho a mrtvo. Pouze německý levičácký tisk
ulevuje si prudkými útoky na předsedu ministerstva
dra. Körbra, kterémuž vytýká, že pořád ještě se ne-
může odhodlati k oktroyování německé sprostředko-
vací řeči a jazykových svých osnov. Proč váháa
nechce vyslechnouti svůdných levičáckých hlasů, ví
asi dr. Körber dobře. Pozorujeť, že jak na straně
polské, tak i na straně katolicko-lidové začíná se
hořce želeti rozbité pravice — a že v obou táborech
množí se hlasy, žádající za její znovu obnovení. —
V německé katolicko-lidové straně jest, jak se zdá,-
nyní již jen skupina dra. Ebenhocha pro zavedení
německé sprostředkovací řeči. Jiné skupiny, jejichž
mluvčím jest vídeňský »Vaterland«, vyslovují se roz-
hodně zase proti jejímu zavedení. „Volají-li nyní —
píše jmenovaný list — klidní rakouští vlastenci ně-
mecké krve: »Ah, proč pak se vzpírají Slované proti
zákonnému zavedení německé sprostředkovací řeči ?«
— lze na to dáti několik odpovědí. Před lety učinil
hrabě Richard Beleredi ve veliké řeči v panské sně-
movně poznámku, že by sotva bylo lze pochopiti,
kdyby chtěl někdo vztýčiti na břehu řeky Dunaje
tabuli s nápisem: »Zde musí Dunaj téci na východ.
doktor
Körber
Slovan
Beleredi
Praha
Dunaj
16
article
Podobně také německá sprostředkovací řeč nemá jak
taková pranic zapotřebí, aby prohlášena byla za ta-
kovou imperativně. A právě tento imperativ jest po-
vážlivý.« Katolická víra je zajisté ve skutečnosti ví-
rou převážné většiny obyvatelstva v Rakousku. Před-
stavme si však bouři, jež by vznikla, kdyby některá
katolická strana podala návrh, aby zákonem bylo
ustanoveno, že vírou většiny obyvatelstva v Rakou-
sku musí býti víra katolická.
Podobných příkladů bylo by lze uvésti celou
řadu. Jedná se skutečně jen o dráždidla imperia. Ně-
meckému jazyku má se dostati rázu povýšeného.
Proti tomu, že všeobecnou řečí armádní musí býti
němčina, noučinil ješté žádný Slovan nějaké námitky
Slovan
Rakousko
17
article
Nikdy také ještě nestalo se, aby podle svého rodu
český ministr zavedl ve svém styku češtinu, polský
polštinu, atd. To jest, že stává celá řada rolí, na nichž
má němčina platnost a již obmezovati nemůže žád-
nému člověku napadnouti. Kdyby byl býval položen
požadavek, aby v jednotlivých zákonech ohraničila se
platnost jednotlivých jazyků v různých agendách,
nebylo by proti tomu dojista takového odporu, jaký
jest proti tomu, aby jedna řeč byla prohlášena za
jazyk sprostředkovací. Ale celá věc má ještě také
druhou stránku. Nejednáť se o to, jaký obor plat-
nosti má býti vyměřen němčině, nýbrž které obory
platnosti mají býti vyměřeny jiným jazykům. Kdyby
u nás v úřadech panovala mnohojazyčnost a jednou
se o to, kterak se s ní čekati a vyměřiti obvod ja-
zyka sprostředkovacího, bylo by lze sotva něco na-
mítati proti tomu. Ale u nás věci mají se jinakl
Jedná se o to, aby z oboru platnosti němčiny, která
ze zvyku opanovala v úřadech, vyloučily se některé
oblasti a přikázaly jiným jazykům, které zatím značně
pokročily ve svém vývoji. Nejedná se o zavedení
sprostředkovací řeči, nýbrž jedná se o to, aby jiným
jazykům učiněny byly některé ústupky. Kdyby někdo,
maje více pozemků, odstoupil kus lesa, měl by za-
jisté ten, kdo by lesa nabyl, oprávněné přání, aby
nový jeho majetek byl zároveň zanesen do pozem-
kové knihy. A tak mají se věci u nás. Neněmečtí
národové žádají, aby jejich jazykům byla v určitých
oborech zaručena určitá platnost. Všecko ostatní zů-
stává při starém. Je to zásadní stanovisko, s něhož
rakouská vláda měla by na celou tuto věc po-
hlížeti.
18
article
Není žádné pochybnosti, že podobné výstražné
hlasy budou během blízké doby ve straně katolicko
lidové se množiti, neboť nebude jí možno, zavíratis
na dlouho před pravdou a spravedlností.
Jihotyrolští vlaští poslanci vstoupí nejspíše
do abstinence, již provozují vůči tyrolské nu sněmu.
Žádají je za to aspoň jejich voliči případnými reso-
lucemi. M. j. stalo se tak na schůzi politicko-národ-
ního spolku pro Tridentsko, který však současně jim
ukládá, aby stáli na rozřešení otázky autonomie
vynutili si ji třebas — obstrukcí.
Mnoholi by vynesla zemská přirážka
z nápojů? Kdyby zemské sněmy odhlasovaly vládní
návrh, aby vedle daně státní vybírala se i přirážka
zemská z kořalky a piva, byl by výnos asi následu-
jící: Přirážka z piva ve výši 12 halířů na jednom
hektolitru by vynesla v Čechách 8,316.000, na Mo-
ravě 3,168.000, ve Slezsku 620.400 korun, v celém
Rakousku pak 25,330.800 korun. Přirážka zemská
na kofalku, která je zamýšlena na 20 korun z 1
hektolitru alkoholu by vynesla v Čechách asi 3 mil.
842.400, na Moravě 3,231.200, ve Slezsku 1,031.400
korun, v celém Rakousku pak 19,200.000 korun.
Čechy
Slezsko
Morava
spolek pro Tridentsko
19
article
Jak známo, pozvedl se v Čechách. na Moravě a ve
Slezsku silný odpor proti zemské přirážce na pivo,
v Haliči pak je silný odpor proti zemské přirážce na
kořalku, poněvadž by tím utrpěli újmu polští šlach-
čici. Jsme proto věru velmi zvědavi, jak se k těmto
vládním předlohám chovati budou zemské sněmy.
Pokud se našeho stanoviska týče, jsme rozhodně pro
zemskcu přirážku z kořalky, ale odmítáme rozhodně
zvýšení přirážky na pivo.
Prozatímní správce ruských zahranič-
ních záležitostí, hr. Vladimír Nikolaje-
vič Lamsdorff, jehož krátkou charakteristiku
přinesli jsme včera, byl již od r. 1897 příručím mi-
nistra zahraničních záležitostí. Stál od listopadu 1896
ve službách zahraničního ministra a byl několikráte
pověřen posláním důležitým. Hr. Lamsdorff započal
svou služební životní dráhu v oddělení pro vnitřní
poměry. Když byl hrabě doprovázel tehdejšího říš-
ského kancéléře knížete Gorčakova do Berlína, byl
v letech 1878 až 1881 ustanoven k tomu, aby pro-
vázel cara Alexandra II. do Livadie, v jehož družině
přibyl také 1879 do Alexandrova. Když nastoupil
trůn Alexander III., provázel opět nového panovníka
do Gdaňska, načež rok na to stal se řiditelem kan-
celáře zahraničního ministerstva. R. 1884 provázel
cara ke sehůzi císařů do Skěrněviče a za rok později
do Kroměříže. R. 1886 jmenován byl hr. Lamsdoríf
starším radou ministerstva. Když po náhlé smrti kní-
Vladimíra Nikolaj
Lamsdorff
Gorčakov
Alexandrov
Alexander
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Hradec
Berlín
Gdaňsk
Kroměříž