Příloha k časopisu „Nový Jihočeský

Dělník“ číslo 17.

Amerika — její minulost, přítomnost a budoucnost. (Z přednášky soudruha dra Soukupa vCe. ých Budějovicích. Vyslán jsem byl co delegát do Ameriky,a- bych tam navázal styky s našimi česk. soudruhy a nabyl poznatků o tamním životě. Mohu říci že my u nás nemáme o Americe žádných řád- ných představ. Teprve ten, kdo viděl Spojené Státy, porozumí, proč ony jsou prvním státem světa a proč se tam o osudech lidstva bude roz- hodovat. Dějiny Evropy známe zpět 4000 let. a kam za tu dobu vzrostla Evropa, to pro- dělala Amerika za 200 roků.

Před časem byla Amerika prerií a dnes Kordilery, nejvyšší hory protnuty jsou pěti že- lezničními drahami; mezi New Vorkem a Kal- fornií jezdí nejrychlejší expresní vlaky světa. Ni- kde není tolik železných drah jako právě Americe. A při tom všechno obyvatelstvo je původem cizí, z přistěhovalců. Nejprve černoši byli lou- peni a vozeni do Ameriky, aby jako otroci vy- konávali práci na plantážích. Nyní jsou tam snad všecky národy zastoupeny Rassa bílá čítá v Americe na 80 milion duší. Jen v Chicagu se mluví 40ti jazyky Všude samá směsice jazyků. Podobně též v Nev Vorku. V každé továrně pracuje dělnictvo až 20t. různých národností. A pii tom jest pozoruhod- no, že Ameriku opanovala Anglosaská rassa Jen v Jižní Americe převládá románstvo. V Ame- rice je angličina naprosto nezbytna. Ani s něm- činou, ba ani s frančinou se tam nikam nedo- staneme. A člověk, který anglicky se nenaučí je odkázán na nejhrubší práce. Pokusy jiných národností proraziti v Am- rice naprosto ztroskotaly. 1 Mühlvouky, město mající polovic obyvatelstva německého, má na venek ráz anglický. A Francouzi se v Americe úplně ztratili. Již Napoleon chtěl čelit angli- ckému vlivu i prodal americké vládě za 15 mi- lionů dolarů celou Luisitanii; za to však chtěl opanovat celou Evropu. Plán jeho se nesplnil, za to Spojené Státy byly značně posíleny a nyní vidíme, že rodí se nám nová rassa — rassaa- merikánská, která pohlcuje vše.

České kolonie za těchto okolností naprosto by ve druhé, třetí generaci zmizely, kdyby tu nebylo přílivu přistěhovalců. Rodiče mluví če- sky a děti již anglicky. Není divu, neboť ve ško- lách učí se anglicky. Methoda vyučovací vzorná, pomůcky školní úplně zdarma. Ve školách stá- vají se z dětí Američani. Dokud ale bude Rakousko ročně 100 tisíc lidí vrhat do Ameriky, bude tam český živel posilován. To bude dotud, dokud budou Ra- kousko ovládat neschopní byrokrati, kteřítu uplatňují svoje „schopnosti“ nešťastnou balkán- skou politikou, jež nás připravuje o všechny za- hraniční trhy. V Americe najdeme Čechy všade; dokonce lidi, kteří s námi bojovali ještě za všeobecné právo hlasovací, jdou do Ameriky, ženouce se za tím krásným, pěkně malovaným dol a r e m americkým. Je mojí povinností, abych varoval před na- dějemi, které se v lepší život v Americe sklá- dají. Když Garnegnie, Vanderbild a jiní, mohli tam přijít k milionům, proč ne já, — myslí si náš člověk. Je pravda, že v Americe je život svobodný. Není tu žádné šlechty a také se ni- kdo zde před šlechtou nesklání. Každý veřejný funkcionář je zde volen, — president i soud- cové. Když vyprší jeho lhůta, jde. Volí se vše- obecným právem volebním, v obcích a všude. U nás by starostovi vstávaly vlasy na hlavě, kdyby měl být volen i ženami. ženy tam jsou úplně rovnoprávny. Muž mnohdy vykonává i prá- ce domácké. Nepřispívá-li muž na výživu rodi- ny, je soudem donucen, nebo zavřen. Právní pojmy jsou v Americe zcela jiné než u nás.

Manželství jest tu uzavíráno jako každá jiná smlouva. Vojsko je tu verbováno. Velikými plakáty lákají se mladí muži do armády, slad- kými sliby. Kasárna jsou zcela jiného rázu než u nás. Vojáci mají k disposici piana, kulečníky atd. Strava vojáků jest výborná. Vojsko všal jest pouhopouhým nástrojem kapitalismu a proto ta opulence. O americkém průmyslu dá se mluviti velice mnoho. Chicagská jatka jsou na světě největší. Ohromné automobilny vyrábí 1 a půl milionu automobilů do roka. Celá řada továren vyrábí 8—10 lokomotiv denně. Z řeky Niagara čerpá se síla pomocí turbin a vyrábí se 60 tisíc koň- ských sil elektřiny, jíž se ženou všecky podni- ky až 16 mil daleko ve městě Buffalo, kde po- hání i pouliční tramwave. A tak to jde dále. V tomto směru působí Amerika nejmohutnějším dojmem a mohu říci, že po této stránce Ame- rika nejdříve rozřeší otázku socialismu. Nebot co je socialism? Nic jiného, než pomocí s po- lečenské výroby získat přehledu o výrobě, zamezit anarchii výrobní a zajistit podmínky pro život každého člověka. — Rockeffeler má dnes míliardy a jmění jeho roste, roste a roste.

Garnegnie, miliardář, jenž neví ani kolik jmění má, věnoval jen jako diškreci 150 milionů korun na veřejné knihovny. Jak to je možno? Jsme všichni poplatníky takových průmyslových krá- lů. I ten dřevorubec na šumavě, který si svítí za zimních večerů v lampičce, platí tribut tako- vému petrolejovému králi Rockeffelerovi. Oni nepotřebují zákonů, parlamentů, sami zdražo- váním zboží uvalují lidu daně.. Střední stav v Americe vymizel již úplně. Zde se dělí ná- rod na tři stavy: velkoprůmyslníky — dělníky farmáře. Kapitalistický systém vyrostl až do vrcholu. Dnes stačí jen, aby si dělnictvo uvědo- milo, že k tomu, aby v továrnách vyráběno by- lo zboží, aby dobytek na pampách tučněl atd. není potřebí ani Rockeffelerů, Garnegniů aji- ných a stačí k tomu pouhý parlamentní akt, aby výroba převedena byla do rukou státu, nebo dělnických associací. Proto v Americe jest pře- měna výroby ve smyslu socialistickém nedaleká Dnes brání tomu ještě úžasná nevědomost děl- nictva, které je pouhopouhým strojem a ni- čím více. Je nutno ale varovat. — Kdo se domnívá,ž by v Americe, která skytá všestrannou svobo- du, mohl získat existenci snadno, klame se. Jen ten, kdo má železné nervy a tuhé zdraví, na- jde-li totiž práci, obstojí. Na př. v železárnách p. Garnegnie pracuje se 12 hodin denně. Síla pracovní je tu na nejvyšší míru využitkována Organism lidí těžce to snáší, lidé předčasně stárnou a hynou. A uvážíme-li, že tu není žádné pojištění, ani nemocenské, ani ú razové, že tu půl milionu li ročně při výrobě přichází o život, pak jistě vyhlídky na lepší život v Americe pominou. Taková jest Amerika, v níž se budou ře- šit osudy příštích generací

Přijede biskup. (Z interpelace říšských poslanců Svobody, Ha bermana, Pika a soudr. 21. listopadu 1911 v říšské radě.) V Plantovicích mělo býti svaté biřmování. Už měsíc před ním líčily tetky chalupy a pestře je malovaly, jen aby se panu biskupovi u nich líbilo. Zahrádky u soch a křížů byly znovu na- tírány a sochy věnčeny. Den před biřmováním byly zameteny čistě i cesty, po kterých Jeho Biskupská Milost měla jeti. Sochu svatého Jana na návsi vzala si do práce děvčata. Umyly ji, znovu nabarvily a pak celou ověnčily. Ale s věnci dalo to dost práce Světec je hodně veliký a stojí na vysokém pod- stavci, proto musil být k němu přistaven že- břík. Jedno děvče stouplo si za světce na pod- stavec, jednou rukou objalo jej kolem krku druhou upevňovalo věnec. A světec v tom objetí měkké dívčí ruky umíral rozzkoší ani nedýchaje. Aby se Biskupská Milost po namáhavé práci řádně posilnila, snášely tetky z celé dědiny již týden napřed kuřata, vejce, máslo, slaninu, holoubata a co vůbec měly nejlepšího. Sešlo s těch božích darů chvála bohu hojnost. Pan bi- skup a všichni asistující panáčci se řádně na- sytili a panu faráři zbylo ještě živobytí na celý měsíc. Hodné ovečkyl A když banderium vyprovázelo lesklý kočán páně biskupův po čisté dědince, zářilo líce bi- skupovo i farářovo neskrývaným vnitřním. bla- hem. Ano, to je armáda, s kterou se dá něco dě- lat, na kterou možno bezpečně se spolehnouti že nedá svaté víře a jejím sluhům zahynouti

My nový život chcem na

Úvaha k 1. květnu — svátku proletariátu. Dělnictvo znajíc svůj význam a důležitost pro bytí celé lidské společnosti, která jest od- kázána na jeho práci, požaduje také stejný dí ze své práce. Jest to jenom v zájmu společno- sti lidské, když každoročně dělnictvo důstojnou manifestací v den 1. května zdůrazňuje svoje základní požaďavky: osmihodinnou pracovní do- bu, invalidní a starobní, sirotčí a vdovské poji- štění, a ostatní politická a národnostní práva. My nový život chceme na zemi, chceme jinou, dokonalejší společnost lidskou, chcem změnu naprostou a od základů. Pramenem a hlavní příčinou veškeré bídy a společenského zla jest nevědomost lidu a je nom nevědomost brání rychlejšímu postupu hnt- tí socialismu. Naši nepřátelé brání se veškerou silou kul- turnímu povznesení a uvědomění proletariátu dobře vědí, že lid tak dlouho bude vězeti v du- ševní porobě, dokavad jeho duch bude zatemněn. Jeden z nejnebezpečnějších prostředků, kte- rý udržuje lidstvo v nevědomosti, jest alkohol.

Jak může se člověku oddanému pití poda- řiti vymaniti se z duševní temnoty, jak může chápati pravý svůj stav, když jeho smysly jsou otupeny alkoholem, a vzdává se dobrovolně všech vyšších, ušlechtilejších požadavků a stává se nástrojem své nevědomosti Má takový člověk snahu po nějakém kultu- ním povznesení, po lepším životě, když jeh prvním a jediným přáním jest sklenice piva otrávené ovzduší hospodyí Rodinu, přítele, vše opustí, se vším se opo- kojí a jediná touha jest nová sklenice piva. Teto obětuje všechno. Alkohol ničí nervy i mozek, zaviňuje sebevraždy, zločinnost, hospodářskou bídu, při- vádí na mizinu, jest příčinou zla, zbavuje děl- níka pojmu solidarity, dělá stávkokaze, snižuje bojeschopnost proletariátu, ničí základní zásady, na nichž má býti vybudována příští společnost lidská — volnost, rovnost, bratr ství. Veškeré kulturní snažení vyzní na prázdno. dokavad neuzná se zdrželivost, sebeovládání, vzdání se pití lihovin, za jeden z prostředků. jichž je dělnickému hnutí třeba. Bojem proti alkoholismu, abstinencí, přibl- žíme se k cíli socialismu: volnosti každéh jednotlivce.

Čaj, rum, lihaviny, muuku a zbuží usadnické v dobré jakosti nabízí J. HĚIDINGER „U modré hvězdy“.

Mavštěvujte hostince v nichž se čepuje výtečne, pochvaly všude docházejici nive z Jěšfanského pivovaru v Č. Budějovicích.