CECH

Vyciáu каШ 4м ■ Imo у neděli » evátek. FfedpMoi •• v administraci ••O-OTrmí mil«* IBO*.n. » Гг«!«: pvttMi: «1.90 кг. I lil. 95 kr. * “ 3 . 76 , 7 s 50 v 15 e — * òtrrtleta« .. í , 70 , fAlleM ... 5 , 40 , ' ‘ . 10 , 80 .

JeèMtliTà čisla po 4 kr. Тл draátoot do dosa mMěad 10 kr.

ŕiale 153.

DOI^iSV rraakoraaé a podepMaé pHJlot* redalcce v Ostrovní ulici Ò. 1508 H Rukopisüv •emcime » oepodeptaojck ««dbáM

REKLAMA«B >peč«téoé poaýliny bndMi netra»* kovány.

Ročnik XV.

\ Praze, v sateatu dne 7. íervenee t»»3.

laMráty požitia* eo &*jl»TnòjL

Omí.oiechleb.m.|^‘‘S‘ ."JÄ

rakonskyi-h míval národ náš. Práce a placení míval dosti, žaty — školy jeho u při rovnání к jiaým, jmenovité к domácímu maz- líkovi bývaly velmi chatrny, ohnoieny, kdežto mazlík převlékú drahých a skvostných «nè otcovOkém nebýval .připuštěn, musile sa vděk bráti drobty a tázabh se časem přece někdo, což 'to tam v koutku za čackého jinocha v ob mluv a pomluv: ach, to je vám nezdara 1 nití dobrého v eém není, je zpuraý, neposlušný vybíravý, líný, mám s ním hrozný kříž, —■ jdi ničemo stranou, aby tě nikdo neviděl! :Konečaé otec. jenž vždy stejnou iáskod slunců. všechny syny miloval, mnoholetému bezpráv macešiné učinil konec. On syaa popelku .po volal ku stolu, u něhož ncjpřednéjší členové dědo, nasytí se Čiech i Němec s* Čech i Němec .rodiny sedali, povolal jej i do rodinné radyi kdež hlas jeho stejné váhy miti má, jakor hlasy jiných; otec opásal jej mečem a poslal zápolil. I povstala z toho v rodině radost; syn-popelka stejných s ním má miti práv. Syn-popelka silnější jest syna mazlíka Kte­ počínali? Nebude-liž mu mnoholeté úkory zase jen úkory spláceli? Tak aspoň domnívá se syn rozmazlený, matka jeho — Germanie jakožto první o ve c e saah i práci — do šírého «věta to rozkřičuje a věcmi j -ej i ch co nejdříve zkvéitalo a do nejhorsími vyhrožuje. Kterak syn-popelka se zachová, na to nám odpověď dáva nynější český sněm ústy zemského maršálka, knížete Jiřího z Lob kovic. Syn až do nedávna popelka -.bratrskou ruku velkodušně uabízí bratru svému slovy v jeho řeči pronesenými: „dohodnutí se mezi oběma tuto ze.m obývajícími nár od mostmi a to na půdě domácí* Cech nemíní vzpomínali křivd starých, byt i sebe hojnějších, nýbrž ve práci s p o lečaéoblaho společné vlasti ее sta rati. — Všechny statky mezi námi buďtež společné, každý stejným dílem, — M heslo našich poslancův.

Ovšem, rozechvění myslí na straaé protější dosud jest veliké, leč my v této chvíli nemíníme vyličovati:: proč jest tak veliké, upřílišněné, tudiž neodůvodněné. tČas zhojil již horších nemocí, nož-li je rowilení poslancův německých. Mužové, kteříž Stnaší strany na snémé zasedají, jsou nám vzděláním svým, věhlasem a státniokou již často osvědčenou moudrostí svojí dostatečným ,ru- kojimstvím, že práce na snému společné vším úsilím hráti se budou směrem naskrz praktickým Přední snahou našich poslanců jest, na poli národohospodářském o dálší rozkvět požehnané vlasti naší pečovali. Se strany ime ztnažné I fráze o humanitě, svobodě, blahobytu, jieiiito — К Nás Sieger kdysi na říšské] na'finých parlamentech mnozí rádi se blý- radě óeský náred nacval popedkou, kteráálskají; jich svátým úmyslem jest: dokázali zlou macechou odsouzena jest к těžkým de lidu německému skutkem, že jim jeho pro* máčím pracím, kteráž chodili sì musila vždy spěch, jeho «žitek, jeho spokojemest, jeho biave všedních otrhaný* šatech a při domácích I hobyt stejně na srdci leží, jako prospěch, slavnostech vždy sedati v koutě užitek, spokojenost, blahobyt národačeského. Taký ast osud ve veliké rodině eárod&l1 Co mně, to i tobě. Co prospěje hojnost; bjladi nějaká rodiaoá slavnost, směl kýly kaaseny úrazu, kameny rozbrojů a po- tolibo povzdáflecí se dívati, k'kostináa v domě horšení. Naši poslanci mojí v úmyslu, ka- к rytířským hrám, aby s ostatními národy; mi ložetví. Země česká w této polovici říše veliká, toliko mazlík horšil se nemálo, že гш ani «emě sněmy v éře liberální v té míře rak asi bude si teď naproti bratru svému dhojná, -vsak apelu i bojná žeú. Nuže ,že 1

t<obě, pr-ospěje i mně a co tobě š k o d í, š^ o d í i m n é. Na této evandélb tíké zásadě založeno bude trvalé smíření, ano -«bratření-obou národů. Až dosud mezi národy tokouské házeny vneny tyto nezvedali, nýbrž v zapomenutí je! zahrabali a místo kamenám 'házeli ekle-! bem: <<&i n n o s t to t i ž n &'sn é m é z a-í náš německý, ačkoliv na mnoze'4 hluboce již jeüt rozoštvaný, má v -sobě tolik střízlivého a praktického posudku, «e dosti brzo do-: vede «cesiti blahodárnou činneet našich po- Konečně toho bezúčelného mluvení, ja- kfiž zhusta na jiném parlamentě se prová volati «budou ku sněmu zemskému : nuže nyní ukažte vy zde, oo umíte 1 Práce ve vlasti naší na poli národohospodářském jest veliké ze mí jest nejprednější a snad. žádné jinéko- ne'byly''zanedbávány, jako sněm-český. Necht po díváme se kamkoliv, všude kyne práce hnejž Bůh šl-ecbetpýic snahám zr ávalo: trvalý smír národfů v-edlc p r o gr amu cfs a ř-sJi é h o. ;

P*bé ply. —k. Spolek »katolických tov.a- Tjy í ů »v Kolíně vystrojil svémo člena, protestanta velkolepý pohřeb. Pastor iBrachmenn.i kterýž pěůvod doprovízel, ponkázo! v řeči a«6< во praven křestenskoa lásko, která člena jioo věnci i po smrti služba, dobrý skoúek pronku- яцуе. -Špalek ten přijímá členy váeoh vyznáni ; „bez vysainl* a e vyaoázfm jen dle,, jména bí- koliv. • č-e-пт e n é ma«o nnrí vždycky zdravé. Onehdy kvapila si v iBerlisC paní m řezníka копеек kzAcné červeného masa Uvařila, je svýas pěti steávalkům к oběda ; same také м na něm pccbntnala Večer doetavily .se a viech hrozné boleaK a píůjem. Přivolaný lékař koaiUto;al atr&veol — anyliaem. Jen pro 95 podvodů byl v^erliaě pode mek Felix Šorek odsouzen do Sietého vězeni a na 5 <2et kn ztrátě «ti. Ari 30 dorostlých děvčat oklamal a vyařil, obrav je o peníze. Hodno n á s 1 e d o v á n i. 17e Vídni >tvo- řil re sový -«polek „Aostrše*. Je to jedoota katolických stedeniů. Protektorát přijal kclie- arcibiskap Gaoglbauer. U nás v Praze je někde nošeném obleku ? tu macecha dala se do vý-t h & j i t i«a á r o de ho spo d árs к o u. Lid dináte-arcibiihupa Duchamp»-e. podala ev. Otci vati jest povinen.— Osnova sákona sni jak ná­

rav e к é. se ustanovuje, ffamajl zřlzeay býti tratě: kongregace, úterAž %y studenty ve tvůj střed ledna a 1. června každého nisledojlctbo roku vřelo a vítala. Kdo bledá, najde. splatných, jich» výika s vybraienlm íčtovto« a Misionář v« výstavě. Jistý misto* vyrovnaní, jet se stane pH splaceni Iblty po mát, kterýž po delil -dobo v Suriname působil a slední, vyměřena bndii */., procent maximilal onemocněl, vrátil ve do svého domova v Hol- samy shora vypočténé, a které na Morava při- landsko, «by sdravl nabyl. V Amaterodamé padají 3,300 000 sl. probkiel «5 výstavu svých černých krajanů. So- Mesi důvody к osnově sikona v pfl- tva přiblížil se к seřaseným vysUvencfim, sa- čině dokončeni záležitosti v у v a- sleobl ihaed radostné výkHky: „Tu je nii otec, sova cích pravi ae mesi jiným: V sál»; nii dobrý otec.* Cernì synové v ducha Krista žitosti vyvaseni pozemků snahy sem- obttopili svého otce a klekajíce, prosili aa po- ského výboru krilovstvl Českého po dělil dob« iekninl. R&d jim je udělil sboůný pastýř z dál- smiřnjl к cíli dvojímu ; nejprve aby bylo co u-ýefa končin, ale hned se jich ptal, jest-U ne- nejdříve moiná ukončeno veikeré vyvažováni po- «apomtréli na Péna Boba. Mtikem přinesli mu zemků, opravené dz. patentem se dne 6 barové katechizmy a v nich ukazovali mn cedníky vence 1853 a zákonem sedne 11. května 1869; « vykonané zpovědi velikonoční. Zaradoval se za druhé, aby v době, pokud ještě vyvažovaní udatný kněz závěrných oveček svých i svěřil jej trvá dosaženo bylo všemožného zmírněni aá- V o starano známého spolubratra, ! klada agendy této, к němot podle nstaoovenl

Královna belgická, přispěním kar- zákonů řečených fond vyvažovači spola pHtpl- Ъш-'ХШ., в nimž nynrjil ministerstvo spojeni sleduje: diplomatické »přerušilo, prosbo, aby slavnost sv. I „či. 1. Žádosti (provokace) sa vykoupeni Jaliany z Lattiche, původkyně sl. Božího Těla, j závad pozemkových v § 1. zákona daného dne poeelém křesťanském světě 1>yla slavena. Prosba ,11. května 1869 ě. 87 sak. temského nvede- je «.psána dojemné. Vznešená žadatelka, prosíc i nýtb, jakoi i v§ 16. téboi zákona vytčených, zarpliznivé vyřízeni žádosti, odvolává se na to, J mohon způsobem v § 3. tohoto zákona naznačeným že lakožto -'královna Belgie a dcern a podle toho, co § 39. téhož sákona stanoví a roda Het s b u r s kého vždy lásku a'nákladu Hzenl к pHslcšoým úřadům ještě do úcta к mejsvétéjšil Svátosti o 1- 31. pros. 1884 býti podány. — ČI 3. Po pro- tárfnf vvrdei chovala i zj-svovala. jiti nepřestupné lbůty této, takové žádosti za T t královské kàssni, jež pohaonti musi I vykoupení závad nebudou vlče přijímány, aniž každým apžtmaým katolíkem, Какими»era. jk nim bude zřetele bráno, zákona pak ze dne 11. května 1869 č. 87 z. z. v přičíně jich nelze

Český «něm. Ince aliti* IV J i Došlé spisy: Zprávy výb zemského o (Schůae druhá ) J üdosti městské obce jaroměřské za povoleni Zemský maršálek zahájil o p <1 13. hodině i přirážky z nápojů na doba 15 let; zrozpoČtei schůzi, za přítomnosti inistodriitele barona]normálního fondo školního na r. 1884; v přl- B a š i c-h poslancův, dejž Bůh, a b »y Uřwmse >a mletodržitelského rady Smocba. {čině zřízeni nových sadů v babenečském parka V tiefen rozdáno:: Návrh zákena, kterým ja za schváleni к toma potřebné dotace; v po- ее-cetanovige nepřestupná Ihůta к podáni pro* | sledním zasedáni s nevyřizenon předloboa vý- vokocl za dúčelem dalšthe vyváženi pozemků|éorn zemského a se zprávoa komise v příčině SjpMslaŠBoa resolncl. — Předloh» v přičíně]«praveni zdravotní služby v obcích krilavy stavtiy čeefce-moravské přičal dráhy. |stvl českého; в definitivním účtem závěrečným V člAnkn 3. zákona, j e ně s-e týčejo stavebním nákladu na zemský blázinec v Do- at»4by příčné drAhy č«a h o-m o-|tařaoeeh.

že nákladem státu j a) Jihlava-Korni Cerekve-Kradec Jindřichův-11884. Místní ikolni rada v Klabavě aa vřadéni Veselí; b) EoražďJwice-Sošice-KJatovy ; c) >lfornl Cerekve Pelhřimov-Tábur; d) Tábor-MNevsko-Ptsek-Sačke; e) J»novice-Nová Kdyů Domažlice.; :f) Badřjovica-Kramlov-Planá (Zelnsva). ___ Tratě pod literou *) *ž e) naznačené bud-1 změny byl schválen. Stížnost okr.%ýb. lìboeb» •tÄ »vystavěny za vypoétěaa* veškero« zaino |vicbého ns výměr zem. výb. č. 14231 ai 1883 ^ЗООООО zl.,.která piati za sama maximálni. |v příčině vyloučení podílníků ředboitských se Co se týče tratě pod lit. f) uvedené, která sejsvazka okr. záložny rondnické. Místní obce bn- zřídili ná jakožto podrainá dráha o pravidel-1benské o zamítnuti žádosti městské rady praž* nýob kolejích, bade soma maximální «stanovena Iské. aby co doplněk к novémo stavebníma řáda daltim zákonem. ] vydán byl zákon, jimž by se vyhradilo v okolí Včlimka dalším pak následující: Provedeni|pražském určité území výhradné к stavbám vili želemičníeh trati v či. II. pojmenovaných činila domů rodinných ее závislým na podmínce, bndon-li к nákladu] Na to přistoupilo se к denníma pořádka a aa ně zsjiiíěny z prostředků zemných příspěvky jsice podival dr. Waldert správy o 23 volbách ve výšce péci procent skutečných výloh za stavba]poslanců v obcích venkovských, jež vesměs byly a vypraveni. Příspěvky zemské buďte pokladně j fchváleny. Pak podával zprávy dr. Schmeykal atátnl -spláceny v půlletnlch Ibfttách dnem 1 Jo 31 volbách z měst německých, jež taktéž do červ enee 1884 poěinaj.clch a tndii vždy dne 1. jily schváleni Po té podával zpráva poslané»

FEUILLETON.

Petice: Městská rada Král. Hradce aa subvenci na vydržování vyš. reálných ikol aar. tamní školy se IV. do Ш. třídy slninébo Měat- ská obec Holice za působeni к torna, aby státní subvence obeim za příčinou neúrody poskytnutá v brzkn rozdělena byla. Ústřední jednota mistrů zednických z Čech. Moravy a Slezska, aby návrh stavebního zákona anketou vypracovaný beze

Moderni katolíci. Vékolik výstupů z venkovského .Života. Napsal ven k« Tiky farár.' ' (Pokračování.) Ředitel: „Ale vidítě na mně —‘ Farář: „Ano, přiznávám, j á na vás, p. řediteli, nevím nic nečestného; jste, jak slyším, lidumil, muž solidní, ale považte, jak jste se jím stal. Vás vypěstilo náboženství. Sám jste vyprávěl, jak přísného jste měl katechetu. Vy naučil jste se podrobovali se autoritě z mládí, vliv náboženský vás itastné převedl přes nebezpečnou dobu ži vota jinotského. a nynější vaše poetaveuí, poměry domácí, váš vliv na mnohé podřízené — zkrátka : nynější vaše okolnosti nenechají vás nyní snad klesnouti a dopustili se něčeho ne > stného. Ale myslete si mladíka nezkušeného, myslete ti člověka, jenž přijde na rozcestí, jenž octne se v zoufalém postavení, a věřte mi. nemá-li jiné pevnější opory než pouze svůj pojem cti, ten klesne! Ten bude se domnívali, že skutkem čestným pomohl si, zatím ale všichni skoro prohlásí skutek jeho za špatný. Uchovej ▼áa, p. řediteli, Bůh, aby váš syn Hugo ne měl leč toho vůdce jediného: pojem ctil* Ředitjel: „Myslím, že přeháníte, Hoch- würden, a mě mamě lekáte. Bago jest sice lehkomyslný trochu, ale má dobré srdce.

)oufám směle, že mne nikdy nezarmoutí. Vždyť já také v mládí nebyl jsem svátým Farář: „Vy, p. řediteli, připadáte mi jako strom vzrostlý, jenž říká : netřeba mi л ani jiným zahradníka a jeho péče! Ovšem, <teď už ne tolik, ale jak bylo, kdjí byl stro mek útlý, nerovný, když bouře a aétry hrozily mu záhubou? Bez péče zahradníkovy byl by véru zahynu1, péčí tou však vzrostl,' zmobútnél, že nyní nemusí se více tolik báti záhubných živlův. A tak jest to i s Vámi, p. řediteli a u jiných vašeho náhledu. Jste anebo zdáte se solidními ; co vás však jimi učinilo? něžná péče náboženství, kterou teď odmítáte od sebe ale. Bohu budiž žalováno! i od svých dítek I Věřte mi, přeji vám z celé duše, aby smutná zkušenost na dítkách těch nepřesvědčila vás, jak mylným byl náhled váš !* Ředitel: „Nu, poněkud Vám přisvéd- čuji * Farář: „Ale přesvědčili zcela nedáte se, vím to. Nemyslete, že to jest týrání mládeže, je-li nucena eboditi do kostela, к zpovědi, uéiti se náboženství. Mysl dětská iest náchylná к ternu, ano, touží po tom; kéž by jen nebyla od toho pndu srdce svého příklady zlými a řečmi odvracována 1 A z vyk- ne-li z mládí ctnosti, naučí*li se báti nří nou Pravíte li, p řediteli, že vás to pranic nemrzí, že váš syn přináší vám na svých vysvědčeních , z náboženství známko nejhorší, přijměte, bez urážky, prosím, mé ujištění, že vás velico litnjia budoucnosti skvělé

chu, pak jedině má pro svůj život oporu pev- jeat jejich bohoslužba, a proto vracejí se více I к nebi a pod.

méně pozvolna к obřadům našim. Nadlesní: „Ale * Farář: „Prosím, pravil jste dále, žel les jest vaším chrámem a že netřeba eboditi modlit se do kostela. Dobře, pravda máte,[

vašemu aynovi neslibuji Zatím dosti !]že můžeme se v š u d e modliti, na každém Musím-se domluví ti i s p. nadle sním.“ | místě.* N.a»dlesní: „Hm dostal jsem už také] Nadlesní: „Těší mne, že mi račte při* svůj dQ. Ale proto piedce nejsem ještě pře | svědčili předce v něčem.* svědčen * I Farář: „ ale zkušenost stará učí, Farář: „— — o «čem pak, pane nad-l?.®’ se nechodí modlit do kostela, že se lesní ?* J jinde také nemodlí Pravím to bez ohledá hv hvln třahe rinhlna Т^®’ P' Dúdlesní.* ceremonií při náboženství. Já si myslím :|f *J° j8te *1® dostal, pane Jlaždý až má náboženství v sobě a, chci-lil*4^1SIiat* mámo, že náš «e modliti, že nemusím zrovna běželi do ко- P. .”1a.d,e8B[<4v ]e8e .ma.10 pobožnosti «tela, na parní a podobně. — Není liž pravda, ^0 4: ” ,T*ak v,ce br.®mft a *akrfti svo- uánové?* ] lává ; hahahal On a modliti se v lesel* Farář: „Bozumím, rozumím vám dobře! F a r á ř ” NeclKe ^start^téď c nad a nedivím se Vám.* h v/' •x,ecoifi P- BUry» teď p. nad* a neamm se vom. (lesního. Já pronesl jen všeobecné pravidlo, Nadlesní A proč? které ^y jak slyším platí i o p. nadlosním.

Farář: „Sám jste nedávno vyprávěl,]Jemu nelíbí se kostelní ceremonie. Dobře jak málo naučil jste se z náboženství vejKdybychom byli anděly bez těl, pak bychom svých studiích. A poněvadž jste zatím už nepotřebovali obřadův. Ale dokavad lidmi hezky eestárnul, náboženskou knihu asi (jsme na tomto světě, nelze se nám bez nieh sotva nějakou po všechnu tu dobu v ru-1 obejiti. Prozrazujeme zevnějškem svým i jiné kou měl, tedy arci — dle svých vlastních|pocity srdce, na př. radost, žalost, a pod^a slov - nerozumíte významu obřadů v. I to nejšlechetnější hnutí srdce lidského —ná- Vám bych přál jen znáti, jak hluboký význam I boženství — mèli bychom Ujiti uvnitř? Boi- mají naše sv. obřady, znáti, jak zcela odpo-lský náš Spasitel rozumél dobře srdci noví dají nej vnitrnějšímu hnutí srdce lidského! šému, onf, kterýž řekl, abychom v duchu a a upokoj ují je. Vždyť i protesUnté na-Iv pravdě Bohu se klanili, on §f a užíval hlédli, jak suchou a n e u s p o k o j u j í cí|obřadů : modlil se kleče, rukou posdvihl oi a pod. Sládek: vzdáli.*

„Nu, p. nadlesní, masité sa (Pokračování.)