Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází kaftiy den mimo po uedéli « uvátkn. Pŕodpláol m v adminiitraei Ostrovní ullo« Ыш. I ПОН.U.

2

DOP1MY rennkoTnné n podoptnaé pHjini

3

red-alcc« T Oitrovnl allei t. 222-П.

4

f Гг*м: • rettesi 1 il Sfi kr. . — il. 90 kr.

5

Rukopiiflv netmefm« n nspoétpMnýck nedbáš«.

6

ètTrtletné oeioroéué.

7

3 . 75 .

8

REKLAMACE neupeòatfiné poiýláry badtei nofrnn* kovány. ln mit у poüUm« м ж^ктаф.

9

..10 , 80 .

10 Jednotlivá óisls po 4 kr.

Jednotlivá óisls po 4 kr. Za donášaní do doma mé(I6nt 10 kr.

11

Тй^ГТЛГ

12

\ Praze, v ncdèll due Y. srpna IMI.

Praha Imi

13

Horn i к Ж II I.

Horn Ж II I

14 article

Z Vidně, A srpna. Od včerejška jest nám zaznamenali pra' zvláštní střiku v naší žurnalistice Oficiosm tiskové bureau, jehož majitel „dvorní rada“ Hirschfeld, jak obecné známo, v službě vlády stojí, kdežto druhý majitel členem c. k. ti skové kanceláře a odborním radou jest, ne

Hirschfeld

15 article

vydalo žádné telegrafické zprávy o cesté císařové do Solnohradu a Gastýna. Pátráme-l po příčině, tu se nám nad.' pochybnost sdělíme, že to zavinil nejvyšši dvormistr kníže Hohenlohe, poněvadž před několika měsíci několik příl š drze vystupujících židáčků, z dvorního plesu vyloučil a tím u „veřej n é h o mínění' se diskreditoval. Včera i dnes maj všecky listy toliko privátní telegramy o dotčené cestě císařové. A nestydí se nikdo za ten skandál? Tak daleko vzrostly rohy jisté koterii zpupných oposičníků vlády Taaffeovy ? Podobné darebáctví tropí se s obecnělou „štvanicí“ proti hr. Hohenwartovi. List který před rokem se základním jměním zl бОч.ООО započal vycházeli a nyní na konci prvního roku již v smrtelném tažení se na chází, vynalezl pojednou, aby se hodně pikantním stal a pozornost liberální chátry aspoň к sobě obrátil, delikátní rozmíšku, k tern prý nastala mezi vàlici konservativních klubťt na říšské radě, jejíž n sledek není prý žádny jiný, než že hr. Hohenwart jest syt toho vladaření v klubu pravice a že tudy hodlá vzdáli se vůdcovství své strany, poněvadž také neobyčejná fy-ická slabost se ho zmocnila atd atd. Zdejší listy umlčely i tuto pikantní historku, berouce zřetel к pramenu, z kterého pocházela, kdežto štastný dopisovate vaší „Politiky“ to uznal za velmi potřebné, tak důležitou (!) /právu dementovati. Teprvé potom se tyaly i zdejší listy celé té věci a velký státnický akt jest hotov. Neboť sloupce novinářské se otevřely a pojednou se přetřásá celý poměr mezi vůdcem strany práva a ministerským předsedou, a oba se jak náleží

Hohenlohe Hohenwart Solnohrad

16 article

Valchují. Ten mizerný způsob, hráti si na politicky moudrého, oškliví se z té duše každému rozšafnému člověku; avšak smyšlenou lež zpřetvořiti na skutečné poměry, aby se tím nabylo zbraní p oti odpůrci, to p:íma perfidní. Hrabě Hohenwart se ani nepřesytil, ani není fysicky usláblý: nejméně ale mysli na to, aby osobné na vždy vstoupil do po zádí poněvadž pry „jeho dítky již zaopatřeny jsou“. Hrabě Hohenwart má mocí svého velikého nadání, jakož i pro své státnické vědomosti a zkušenosti zcela jinou úlohu, nežli zaopatřovali své dítky a uchýlili se po té na odpočinek, do nějakého skrytého koutečku. Hr. Hohenwart převzal v rozhodných okamžicích svého života na sebe závazky a uči nil na nejvýš důležitých místech sliby, z kterých dotud rozvázán není. Způsob, jakým dotčený hrabě po tu chvíli hleděl závazkům svým dostáti, usvědčuje každého znalce o jeho duchaplném ovládání celé politické situace, zvláště ale o jeho nezištnosti a bezpříkladném sebezapření pro něž neúnavní pisálkové zkra chovaných bankovních správních radů nemají žátíného smyslu. Panáčkové holobradí! Hohenwart není žádny sobík! Pakli Hohenwart

Hohenwart Panáček Hradec

17 article

po mnoho měsíců pracemi pro obecné dobro mládež v národním obloka císaři kytici ■ claař se přetížili dal a když stráviv celé dny v kon- skýob bor. fereucích. večer co večer daleko přes půlnoc | Do Mnichova přibyl císař o 6*/« hod. a sose na psací spolek upoutal, aby neyt^žší otázky , stoupil v paláci prince Leopolda, kdež i přeno- ohjasnil a určité rady poskytnul, kde jich ne-|C«j«. Na nšdraží byli přfton.ui ; princezna Gi- hylo ua snadě: pak jest to přímo uesvédo-: sala, princ Leopold, vévoda Ludvik a rakouské mité, ba darebácké, podezřívali jej z přesy-. vyslanectvo. Téhož dne přibyli do Mnichova cení a mluvit! o něm s podlým úsměškem, : také královští manželé sašti.

Leopold Ludvik Mnichov

18 article

jako by se hyl naprosto již zřekl všelikých I O významu cesty císařovy přináší „W. Ailg „aspirací“ na ty neb ony vyhlídky a kariéry ; Ztg.“ nové vysvétleni spóra svého dopisovatele v budoucnosti. Čas hr. Hohenwarta ještě ne-1 který byl za tou příčinou německého velevyslance přišel a jeho nejhližší přátelé a spojenci věru . vldehakébo prince Reusse navštívil, aby /. něho co nejvíce se přičifiují, aby čas jeho ještě tak i něco o dčelu cesty vysvědčí. Pochodil však brzy nepřišel. Ale přes to přijde, tolik jest {špatně. Vyslanec totiž provil, že schfire ta jest jisto to z té příčiny, poněvadž dle stavu věcí novým dokladem ku přátel-kým poměrům mezi přijití ш u s í. Kdo osoby a celý stav věcí oběma císaři Pokus dopisovatele, aby ze styku zná, ví positivně^ že jen kabinet Taaffeův byl s to aby tvořil přechod z té obecné politické zvrhlosti zkrachované většiny к palyn^cnesi, která jedině schopna jest, budoucnost habsburské monarchie zachránili a pojistili. Že hrabě Hohenwart к tomuto dílu pomocnou ruku přičinil, že své nejlepší vědomosti, nej- výdatnější sílu na tnto „tichou práci“ vynaložil a nejmenován a nepoznán co „řídící stupnice“ v té vřavě rozháraných stranníků hranici položil nepřekonatelnou, to pojištuje mu vysokou úctu všech, kdož dovedou posouditi tento čin jeho a vděčnost oněch, kteří v první řadě povoláni jsou, posuzovali činy jeho.

W Ailg Ztg Hohenwart Taaffův Reuss

19 article К cestě císařově.

К cestě císařově. Dalši průběh cesty císařovy jest tento: O 6. hod. dne 4. t. m. odebral se císař František Josef na vycházku do tak zvaných císařských stromořadí, kdež se 1 M2 hodiny procházel. O 8. hod. přibyl císař rakouský opět do l&zeftského zámku, kde v oddělení císaře německého čaj byl předkládán. Večer ukončen skvělým ben gálským a všeobecným osvětlením města. Druhého dne t 5. srpna navštívil císař ra koňský forni kostel a daroval mfstnim chudým a lázeůské nemocnici po 300 zl. Před polednem odebral se císař německý к císaři rakouskému, kdež prodlel až do 11. hodin Zatím shromá ždila se honoráre a pruští dvorní pánové v parádních uniformách a postavili se bliže povozu, který právě přijel. O 11. hod. oba mocnářové císař rakouský v uniformě rakouské, císař německý v civilním obleku přišli k vozu. U ^zu se rozloučil cisař ještě jednon srdečně s císařem německým a jeho průvodem, pak s rakouskými notabilitami a za nlučného pozdravování se strany obecenstva vsedl do svého povozu a odjel do Gastýnu Na cestě do Mnichova přibyl cisař rakouský ve čtvrt na 4 hod. na slavnostně ozdo bené kitzbttbelské návrší za zvuků všech zvonů i byl uvítán náčelníky úřadů, duchovenstvem, magistrátem a zástupci venkovských obcí. Slav nostně oblečená školní mládež odevzdala mocD&ři kytice Po pobyta 12 minut jel dvorní vlak dále к Wörglu, odtud na Kufštein a byl císař na všech stanicích přečetně shromážděným obyvatelstvem s nadšením uvítán.

František Josef Mnichov M 2

20 article

Ve Wörgln a Kufsteinu přijali císaře ná čelnici úřadů, duchovenstvo, obecni iředstavenl, spolky a korporace. V Kufsteinn odevzdala mocnářů vytknul kapitál pro ústaváky, odmítl princ Reuae těmito slovy, při čemž zmínku o vnitřní situaci Rakouska úplné igoon val : „Není to dobře, když se cestě císaře Františka Josefo na Mainau a do Friedrichstinfeiin přikládají zvláštní důvody Buďte ujištěn, že také zde nejedná se o nic jiného, nežli o skutek zdvořilosti Cisař František Josef navštíví princeznu Gisela v Mnichové, a jelikož hodlá cestovat! po Tyrolich a Vorarlberkn, vede ho cesta přirozeně к jezeru bodamskému, kdež nyní dli němečtí knížata, a jelikož jej také s těmito spojuji staré přátelské poměry, rozumi se samo sebou, že nemine místo jejich pobytu, aniž by jich navštívil. Kdo tnto cesta avádl ve spojení s politikou německou, zapomíná, že zástupcem Německa na veuek jest císař Vilém a jen tento Aby ra- kousko-německé politice dal se nrěitý směr, nebylo potřebí cesty na Mainau nebo do Friedrichs- hafena “ V tom vstoupila princezna Renssová a bylo po rozmluvě. Princ ještě podotkl, že se tkání císaře rakouského s králem saským s velkovévodou badenským jest ještě pochybne.

Reuae František Josefa Mainau František Josef Gisela Tyrolich Vilém Kufstein Rakousko Německo Friedrichs

21 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 6. srpna. - Z Vidné. Konsekrace nové jmenovaného knížete arcibiskupa Ganglbanera stane se kn konci měsice září. Praekonisace téhož stala se již na posledním konsistoriu v Římě. Havajský král Kalakana přibyl sem dnes ráno v 9 hod. karýrním vlakem severozápadní dráhy. Nádraží toto a ulice, kudy král měl jeti, byly naplněny zvědavými. Na nádraží nví tali krále jemu přiděleni podmaršálek bar. Tiller a kapitán Czedik, pak havajský konsnl Schönberger. Král Kalakaua je vysoké postavy, širokých ramen, pleti tmavožlnté, má černé kudrnaté vlasy i vonsy Jeho prvni ministr Arm strong je též vysoké postavy, kdežto drnbý jebu průvodce plnkovnfk Juld je malý mnžík. Král ubíral se dvorní čekárnou na ulici, kdež vstoupil do otevřeného kočárn. Tiller, Czedik Schönberger přisedli к němu kdežto v druhém šočáře jeli Armstrong a Juld. Několik minut po čtvrt na 10 bod. dojelo se к hostinci rIm periel“, kde krále očekávalo ohromné množství lidu. Král však brzy se vzdálil do svých komnat. Před hostincem postavena je dvojnásobná čestná stráž. Vůdcovství ústavácké šlechty v Cechách bude prý po zemřelém hr. Mannsfeldovi nabid nato hr. Waldsteinovi.

Tiller Czedik Czedik Schönberger Armstrong Juld Waldstein Praha Řím Cecha Arm

22 article

I Spor o „počeštěné* desítky stává ze ztál# zajímavějším Jak jsme již včera oznámili, Ufi-' jala generálu! rada r«koii»k" nherské banky I návrh, že „poškozené* desítky mají býti odio.' záři t. r. přijímány jen se srážkou 6 kr. jakolto náhradou za „výrobu a manipulaci“. Toto ds»e- šení. jemuž i vláda povolila následkem nátláktt maďarského, stane se asi velice osudným z**' motné bance Srážením fi кг: z každé popsané či potištěné desítky udělala by banka velice do«; brý „kšeft“, avšak jiná jest otázka. zdá-Ii na příslušném mlztč bude dovoleno, aby lid takto byl týrán libovůli několika židovských peněiniků, kteříž v rakousko-uherské bance hlavni mdjt slovo. Velice trefně píše o tom vldeůskiá „Tribüne“ : „A po všem tom ohromném hluku porodila bora nepatrnou myšku. Malá provise pro bank. tot vše, což chce se dociliti. Pět krejcarů ndělá nota nepopiratelně pravou ; bez tohoto poplatku mobla by být padělanou. Připadá nám věru za těžko dále vážně digkuťovati.

Tribüne

23 article

Chtěli bychom vidéti obličeje guvernérů angli-' ckého a francouzského bankn. už zočl tento ša- lomounský rozsudek našeho velkého'ústava I A proto byl obtěžován obchod, proto měla být vyvolána srážka mezi oběma polovinami říše. proto ty konference ministrů — vše к vůli celým pěti ’ krejcarům. Tak lacino nendělaji to ani pověstné 1 27 kr. obchody. Buď jsou ty noty népopfra- telně pravé, potom mnsf je bank přijfmati i bez vedlejšího poplatku, to se mn zcela obšírně a nepopiratelně dokáže. Aneb ! nadpisy ohrožnjon skutečně pravost těch pe něžnícb známek, jak ústav opětně tvťdil, pak 1 neodstraní se nebezpečenství mizernými 5 kr. žádným spůsobem. Bylo li skntečné'tak vélkýra to nebezpečí, že bank musel porošiti svůj statut ' a svou existenci v sane vydati, potom muselo by ještě dnes býti zrovna tak velké a žádná pro- vise. žádná sama sobě diktovaná úplatnost ne- ‘ směla by ústav přiměli к tomu, by změnil svůj náhled a svoje opatřeni. Byl to jen bank, který c odvolal a bade to br. Szapary, který odvolá. '

Szapara

24 article

Náš ministr financi prohlašuje ovšem, že také 1 cislajtánské státní pokladny nebudou, počínaje 15. zářím, bráti popsané noty beze všebo. Avšak přijmou je na každý pád, když složí se 6 kř.r,f poněvadž bank tnto nábradn žádá a poněvadž í ministru velkomoci nesluší o takovon maličkost se příti. To bodou činiti soukromníci n kom- i: petentnícb úřadů a parlament bude dožádán, aby rozhodl, zdaž ústav zjevným pornšenim svých stanov nepozbavil se své existence. A rovněž státní pokladny nherské budou noty mnset při- jimati, bnde-li 5 kr přiloženo. Takovým spů sobem scvrká se ten velký národní spor na mi- * zernon maličkost, a oni, již chtěli táhnonti do boje jakožto hrdinové, vrací se zase domů co 7 zahanbeni kramáři. Tak to dopadne vždy, kdykoliv v náruživosti se zapomene na to, co jasné právo předpisuje. Kocovina je nezbytná.“ Z ľršti. (Porady o rozpočtu. —• Ku sporu novinářů s vojském.) In- ! spirovaná zpráva „Pol Corr.“ z Pešti oznamuje, ‘ že porady o rozpočtu již započaly. Vzdor ně^ 11 kterým větším výdajům zejmena v položkách t ministra komunikace bade rozpočet bezpochyby ( příznivější, poněvadž závěreční účty z r. 1880 ** dovolují, aby příjmy ustanoveny byly znkČné výše. Ministerstvo chce z ohledn na práce par-

Pol Corr Ina Pešť

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. К třicetiletému jubileu Bob. Hakla. Vlas můj silné prokvétá, šíje к zemi se kloní ; čas od času churavím a přemýšlím o smrti, která se každým dnem jižjiž na mne strojí; zřídka myslívám na minulost, zřídka zaletám duchem v doby vodou uplynulé. Leč někdy přece — v zimě kdy u teplého krbu sedím, v leté, když volné stinným stromořadím se procházím, tu rozpomínám se na bývalé časy, události, osoby Tak i nyní zdá se mi, že jsem mladým farářem v Podkrkonoší, muž v plné síle, který po ranní mši svaté chápe se sukovice, aby ... Než chci po pořádku a souvisle vyptá vèti: Po pětiletém kaplanování v kraji, dostal sem se za faráře do hor Krkonošských na patronát hraběte D . .. ., r. 1851 přistěhoval sem se na svou osadu koncem mésíce července. Seznámiv se v kratičké dobé s hod Dým místním učitelem získal jsem v néra upřímného společníka a průvodce v hornaté, leznámé krajině. Protože jsem byl pravým >eciválem, on však rád světem brou-il. hledél mne pod jakoukoli xámínkou sebou někam tostati a tak s okolím a sousedními spolu >ratrv seznamovali. Nebýval jsem mu ovšem védy po vůli, tle г počátku dal jsem si přece říci.

Bob Hakl Podkrkonoší

26 article

Tak přišel ke mné i о XIV. neděli po sv. Duchu po ranních službách Božích a vybízel váhajícího do nedalekého městečka, kde právě pouf a primice siaviti se měla. Baže, o pouti sv Vavřince bude tomu třicet let, když jsme po deváté hodině s p učitelem M .. . do městečka Jilemnice chutě přes vrchy a doly vykračovali. Nevábila mne tak pout jako neznámý novosvéeenec, o němž mi průvodce vyprávél, že to syn druhdy chudého tkalce ze Branné, jenž později do Hrabačova se přestěhoval a při plátenické továruě hrab. Harracha službu irvního mistra zastával, že primiciant z Hra- >ačova к němu, když v Jilemnici praeceptorem byl, do školy chodil a vždy pilně se učil, že otec primiciantův byl písmákem, který za trpce ustřádaný groš knihy kupoval i časopisy „Jindy a Nyuí-, „Kvéty“, „Včelu“ i „Pražské Noviny“ odbíral, !e novosvéeenec již ve studiích velmi čile ei vedl, ač po smrti otcové, od páté třídy, sám kondicemi se protloukali musil, že v semináři jako dobrý znatel češtiny zvláštní praemium obdržel a že z toho mladého velebníčka jednou „néco kloudného* býti může, protože už nyní verše skládá a lecos do tisku dává. Sdělení toto bylo mi dostatečným vnadidlem. Rafička na věži chrámové ukazovala na jedenáctou, když jsme do pohorského mi stečka vcházeli. Ač jsme "boudám kramářským pilně se vyhýbali, bylo nám přece davy lidstva pracné se prodírali ; zbožný horal spěchá z blízka i z dálí a nahodí-H se příležitost, nedá si po

Bož Vavřinec Harrach Jilemnice Hrabačov Jindo Kvéta

27 article

žehnám' novosvéceného kněze ujiti. Cestou dozvěděli jsme se, že slavnost v kostele již dávno započala ; proudem lidu dereme se tedy ku svatyni. P. učitel zaměřil přímo na kůr ; já za ním věda, že bych jiuady s těží do kostela se dostal. Než i kůr byl hudebníky a zpěváky všeho druhu přeplněn — při podobné slavnosti hlásí se totiž к muzikantům, kdo jeu trochu vrznout dovede a mezi zpěváky, kdo jen notu zná — ale pro velebníčka, třeba i hudebníkem nebyl, zbylo přece ještě kousek místečka. U basistů vzal jsem konečně pevnou posici. Co zatím můj průvodce se známými se pozdravoval a každému néco do ucha pošeptal, rozhlížel jsem se po kostele a u hlav ního oltáře mezi několika knéžími, tu blednoucího, tu zardívajícího se priinicianta snadno rozeznal. Než v tom výmluvný kazatel konče řeč svou к primiciantu se obracel volaje : Bohumile, bud Bohu milý! Půl srdce Církvi, půl vlasti v obét dej, svých rukou nikdy ve klín nečinnosti neskládej ! Pracuj pilné po celý svého žití věk, budeš Bohu, lidem — byt ne všechném — vděk ! O dalším průběhu slavnosti nehodlám šířili slov a podotýkám jen. že zmíněná poslední slova kazatelova zapadla mi do duše ....as nimi vryla se tam hluboko i podoba novosvécence Bohumila Hakla, nynějšího faráře v Hořicích. Mluvil jsem s ním při obědé na děkanství jen nékoliv slov, brzo sešel mi s očí, ale nikoli к mysli, bylo mi zvláštním potěšením zvěděli, jak mladý kněz slibu, který u oltáře slzami byl spečetil, dostáti se

Bohumil bůh Hakl Hořice

28 article

snaží. Od té chvíle poslouchal jsem rád p. učit le, kdykoli o svém bývalém žáku něja- ’ 1 kou zprávu z městečka domů přinesl. Zane*' dlouho dozvěděli jsme se, že byl povolán za vikaristu к stoličnímu chrámu Páně do Hradce Králové, kdež půldruhého roku setrval. Na ' i to jmenován katechetou při tamní hlavní škole, nižší reálce a ústavu učitelském. Leč nemoha"7 ze skrovného platu 400 zl. ovdovělou matku dle přání svého podporovali, zažádal r. 1854 к vojsku a přijal místo katechety při vycho- vávacím ústavu v Belluně, kde do r. 1861 pobyl. Odbíraje za redakce Šestákový „Pražské Noviny,* čítal jsem rád dopisy Haklovy i Italie i jeho pěkný cestopis do Vlach; mfij soused pan farář К .... půjčoval mi v letech 1855 a 1856 slovenský list „Cyrill a Method,* v němž jsem rovněž příspěvky z péra Haklova nalézal. Roku 1861 vzpomněl si na Hakla královéhradecký biskup f Karel Haní a povolal ho do svého sídla za katecheta na c. k. gymnasium, kde až do roku 1870 blahodárné působil. Tof krátký průběh jeho první dvacetileté veřejné činnosti. A věru krásné I Kdykoli některý student od Hradce Králové >o Krkonoších cestoval a na mé dvéře ra- ' [lepal, ptával jsem se vždy na zmíněného pana katechetu — Bohumila Hakla a šel jeden o něm hlas, že upřímným přítelem mládeže, ie za chudé studenty v domech bokáéů rád oroduje, ie nadšenými šlový v jinoších ducha vlasteneckého probouzí a ie jak mekl studentstvem tak i u méitanstva všeobecné ' vážnosti a lásky požívá. Bohumil byl lide m ni i 1 ý.

Haklův Vlach Hakl Karel Bohumil Páně Hradec Králové Bellun Krkonoše Italia