Dne 4. prosince 1902.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 332. Strana 3.

hlasování demlssi. Skutečně také oznamují dnes z Madridu, že ministerská rada se usnesla, že požádá za zřízení dvou cvičných lodí. Opposlce nenavrhla také zmíněné důtky z ohledů spořivosti, nýbrž jen proto, aby upozornila vládu na její povínnost, aby vymohla si schválení parlamentu ještě před uzavře- ním příslušných smluv. Návrh, aby kablnetu vyslo- vena byla důtka, podroben byl úvaze, ačkolly mlnistr pro námořnlctví promluvil řeč, v níž položil otázku kablnetní. Sněmovní oddělení sestoupí se dnes, aby vykonala volbu komisí. Vláda učiní potom své ko- nečné rozhodnutí, ale zdá se, že ministerská krise jest neodvratnou, že však by konservativci se dostall k veslu, není pravděpodobno. Ale nejen mlnisterskou krisí zabývají se nyní polítické madridské kruhy, nýbrž také otázkou, týkající se nepokojů na univer- sitě barcelonské. Prefekt barcelonský podal násled- kem příslušného prohlášení, kteréž učinil ve sně- movně ministr vyučování, demissl. Mezi ministrem vnítra a ministrem vyučování vznikla následkem toho různost mínění. Anglické osady a cukerní smlouva. An- gllcká dolní sněmovna konala včera schůzi, v níž ministr obchodu prohlásil na dotaz, učiněný ohledně situace kolonií anglických za konvence cukerní, že není ve čl. 4. konvenes nic uvedeno, z čehož by kon- trahentním mocnostem plynula povlnnost, uložiti na cukr z jejich osad dovážený trestné clo. Jakákoliv pochybnost byla, pokud se týče vlády anglické, od- straněna druhým odstavcem protokolu, kterým se po- nechává Anglil ve styku s jejími koloniemi naprostá volnost akce. Ministr nemá obavy, že budou člněny proti tomuto názoru námitky se strany některých moc- ností, jež konvenci podepsaly. Stanovisko Anglle bylo prý na konferenci britskými zástupsl opětovně jasně vyloženo. Prohlášení ta jsou k protokolu připojena. Je v nich sděleno, že Anglie nepoužije v žádném pří- padě trestné klausule prolí svým koloniím se samc- správou. Konvence byla všemi mocnostmi v úplném vědomí těchto prohlášení schválena. Nápadník ačínského sultanátu přišel dle úředního telegramu z Batavie při útoku, podniknutém na jeho úkryt v horách nad Porte Radžon nejspíšeo život. Ale smrť jeho doposud zjišténa není. Poselství presidenta Spojených států. President Roosevelt zaslal americkému kon- gresu list, ve kterém praví, že země nalézá se v ne- obmezeném rozkvětu, že hrála velikou úlohu ve světě a že chce tuto ještě rozšířiti. Zbývají k řešení ještě veliké problémy jak mimo Ameriku, tak v ní. Roose- velt připomíná své rozbodnutí, týkající se zřízení trustu. Není záměru odstraniti smlouvy, nýbrž do- plniti je neb opraviti tam, kde jsou špatné. Dobyté postavení ve vedení mezinárodního průmyslu nesmí býti opuštěno. Na to vyslovil se president proti monopolům. Pokud se revise ústavy týče, nedá se tím odstrašiti. Změnou tarifu o přívozu věcí z cizozemska nesmí se jím poskytnoutí výhody, aniž konkurenci domácí dostalo se též usnadnění podmínek soutěže. Prvním bodem všech národohospodářských úvah však musí býti stanovisko, aby američtí ob- chodní interessenti stáli na stejném stupni clzozem- ských interessů. Reciprocita smluv jest nejvýše žá- doucnou. Roosevelt mluví pak s pochvalou o zákonu pfistěhovaleckém, a dotýká se poměrů s Kubou, No- vým Fundlandem a Anglickem. Dále doporučuje po- selství na místě války rozhodčí soudy. S Kolumbíí bylo zahájeno vyjednávání, týkající se souhlasu s průt plavem na Isthmu. Žádný necdvlalý americký stá- nemusí se obávati útoku se strany Spojených států. Každý musí udržovati pořádek ve své oblastl, a do- státi svým povinnostem vůči cizině. Pak netřeba se obávati intervence cizích zemí. Monroeova na- uka má býti základní zásadou smerické politi ky. Na obzoru není žádného mračna a zdá se, že není třeba, obávatí se ani těch nejmenších neshod s cízinou. Pro případ nesnází bylo by však osudno, zamítnouti zří- zení silného l ďstva.

Zprávy církovní.

Jeho Eminencí nejdůst. pan kardinál Skrbenský, kníže-arcibiskup pražský bude sloužiti v sobotu na den sv. Mikuláše v 8 hod. ve hlavrím chrámu Páně téhož patrona mši sv., při níž školní mládež adventní mešní písně zapěje. Poutní slavnost v hlavním chrámu Páně sv. Mikuláše koná se tímto pořádkem: V pátek v 5 hodin večer jsou slavné nešpory. V sobotu v8 hodin mše sv. (J. Eminencí), v 9 hodin tichá mše sv. V neděli, v den slavnosti poutní jest v 6 hod. rorátní mše sv. s exhortou, v 8 hod. školní mše sv., v 9 hod, zpívaná mše sv., v 10 hod. slavnostní kázání (P. K. Nováček O. ss. R.) v 11 slavná zpívaná mše sv., ve 3 hod. požehnání a v 5 hod. nešpory. Po celý oktáv jest ráno v 8 hod. zpívaná mše sv., v 5 hodin požehnání. Slavnost zakončena bude v sobotu 13. t. m. v 5 hodin slavnými nešporami a Ambrosalnským chvalozpěvem.

Smuteční služby Boží za 4 bískupa Bry- nycha. V Pardubicích slouženo bylo dne 2. prosince t. r. reqaiem za + bískupa Brynycha pro veškerou tamní školní mládež i také pro studující reálných škol. Vedle toho týž den konány slavné služby Boží, na nichž účast bralo veškero zdejší úřednictvo, generalita, profesofi, učiselové a valná část pardubické inteli- gence. Osobní. Na dékanství v Labské Týnici presen- tován p. baronem Draschem z Waztlnberga P Václav Zöraig dosavadní tamní administrator a na faru do Vosic všeobecně oblíbený a milý kaplan pardublcký P. Josef Krajíček Ad multos annos! Osobní věstník duchovenský z areidie- cése olomoucké. Dp. Josef Karlík, kooperator v Ratajích, presentován na faru v Provodově. Dp. Frant. Plaban, dékan a farář v Berouně, dán na od- počinek. Dp. Frant. Kopecký, kooperator v Berouně, stal se admin. tamní fary. V Petrovicích u Kácova benedikován byl dne 16. listopadu t. r. nový krásný kostel sv. Mar- slna. vystsvěný v gotickém slohu munificencí J. Vel. císaře a krále jakožto patrona bez příspěvku konku- renčního přifařených obcí.

K sanaci Svatováclavské záložny. Ke zprávě v některých listech uveřejněné, že v pozůstalosti po pí. Marii H-lebrantové, soukromnici, zemřelé 6. záři 1902 na Ž žkové, jsou tři vkladní knížky fol. 23902/II, fol. 14676/II a fol. 18213/II. v celkovém obnosu 120 207 kor., které k revisi před- lošeny nebyly a k poznámce, že touto zprávou má býtl vyvedena sanační komise z illusí, že se vkls- datelé nehlásí, sděluje se nám z komise sanační, že výše jmenované knížky dne 13. listopadu t. r. při- hlášeny k revisi byly p. JUDrem. H. Černým, kurá- torem pozůstalosti, a že tudíz sanační komise nepočítá s obnosem tím jako s vkladem, ke kterému by se nikdo nehlásil. Jelikož se od schůze členské, v Plodinové burse ve středu předešlý týden konané, dosud nikdo z pánů delegátů, již ve schůzích úřednictva mimo sanační ko- misi konaných, zvoleni byli, nedostavil do sanační ko- mise, aby zde při práci pomábal, žádá sanační komise zdvořile, aby ji aspeň adresy oněch pánů delegátů, až posud komisi neznámé, oznámeny byly, aby jim pozvání ke schůzím zaslána býti mohla. Komise koná důležitou schůzi v pátek v 6 hodin večer v mezzanlnu budovy Svatováclavské záložny. Pání členové, zejména pánl úředníci, již mají jedno- duchou frekvencí a kteří by sanační komisl v těchto a následujících dnech zdarma vypomáhati ochotni byli konáním práce kancelářské, dopisováním a pod., žádá zdvořile komise sanační, aby své adresy laskavě oznámili a zároveň naznačili, které odpo- lední hodiny by této v zájmu všeho členstva konané práci věnovati hodlali, načež ihned ku spolu- činnosti pozváni budou. — Adresy račte oznámitl »Sanační komissi Svatováclavské záložny« v Praze č. 223—I. V právnieké komisi městské rady praž- ské, která včera konala svou schůzl, jednáno byl o žádostí kuratorla Svatováclavské záložny, aby obec pražská převzala záruku za pochybné pohledávky v tom případě, že by byly předloženy k výplaté, v obnosu 2 míl. korun. Komise předloží podrobnou zprávu o záležite sti této městeké radě.

Zprávy denní-

* Sv. Alfons z Lig. před soudem reha- bilitován. Před soudem ve Weisu v Horních Ra- kousích projednávány byly v těchto dnech dozvuky aféry, která před rokem rozčeřila hluboce celou kato- lickou i nekatolickou veřejnost v Rakousku. Jak dosud zajisté v živé jest paměti, napsal protestant Robert Graszmann brožuru »Morální theologie dle zásad sv. Aifonse z Lguory«, kde neurvalým způsobem napadl morální učení církve katolické. Brožura jeho byla v Ra- kousku konfiskována, načež následovala známá ko- medie interpellační v říšské radě, při níž i poslanci některých stran českých hráli úlohu velmi smutnou. V těchto dnech projednávána byla žaloba, kterou po- dal syn pamfletáře Graszmanna na redaktora časo- plsu »Salzkammergut Zeitung« pro zprávu v listuo jeho otci uveřejněnou. Zpráva ta zněla doslovně »Robert Graszmann zemřel. Pamfletista Robert Grasz- mann zemřel ve stáří 87 roků ve Štětíně. Graszmann neužil tedy ovoce své brožury proti sv. Alfonsovi — neboť vydání brožury byla špinavá peněžní spekulace. Jak známo, byl Graszmann, jenž sí chtěl hráti na strážce mravnosti oproti katolické církvl, sám v mrav- ním ohledu značně kompromitovaný muž.« — Jako soudní znalec theologický vypovídal před soudem prof. Engelbrecht. Týž praví: Šv. Alfons napsal dílo své, aby theologové a mladí duchovní věděli, co katolická církev za hřích uznala a co nikoll. Devět cltátů ze sv. Alfonse přeložil Graszmann správně a úplně,

vžecky ostatní přeloženy jsou ne- správně. Právě nejostřejší místa bro- žury Graszmannovy jsou pravým opa- kem orlginálu. Graszmann uměl jen špatně latlnsky, v jasykové příčlně byl igno- rantem, jenž neměl naprosto dostatečné vědecké kva- lifikace, aby takové dílo, jako jest morálka sv. Al- fonse, mohl kritisovatl. Schází mu k tomu první pod- mínka, totiž důkladná znalost latiny. Svůj znalecký posudek končí prof. Engelbrecht výrokem, že Grasz- mann byl člověk, který psal velmi mnoho a vše velml povrchně. — Byl tedy sv. Alfons a jeho dílo doda- tečně před soudem rehabilitován. Redaktor neušel však trestu; odsouzen byl proto, jelikož nedokázal tvrzení v listu uveřejnéné, že byl Graszmann »sám v mrav- ním ohledu značně kompromitovaný muž«. Chtěl slce obžalovaný důkaz podati, ale soud ho nepřipustil , .. a redaktor odsouzen byl na dva měsíce do vězení. Jak by byli asl soudili soudcové z lidu protestantl v podobném případě v Německu, kdyby se jednaloo při katolického žalobce proti protestantskému redak- torovl? * Soc. demokraté jako zaměstnavatelé. Nedávno zmíníli jsme se o projevu berlínského lékaře dra. Eoellnga, který si trpce stěžoval na vydírání lé- kařů se strany — správ socialistických nemocenskýcb pokladen. Malý obrázek příštího socialistického ráje! Vývody tohoto lékaře vyvolaly čilou dískusi v tisku německém, kterou nyní dr. Ebsling shrnuje v závě- rečný článek, na konci jehož plamennými slovy uka- zuje na nebezpečí, hrozící společnosti podřízením stavu lékařského pode jho sociálně-demokratické. Nebezpečí to blíží se s rychlostí úžasnou. V článku tom se praví: »Co jest platna lékařům věrnost přesvědčení, co odpor jejich vůčl sociální demokracil, jestliže svým povoláním, výdělkem, starostmi o ženu a dítky zcela odvislými jsou. Patří k tomu opravdu celý poklad ideálního smýšlení, jestliže lékaři dosud nedozráli pro sociální demokracii. Ale podpalovač nespokojenostl již doutná a nespokojenost jest semeništěm sociální demokracle. Jakmile však bude organisace socialisti- ckých představenstev nemocenských pokladen vybu- dována a dosavadní odpor o nich překonán, pak skloní německý lékařský stav svou šíji pode jho so- ciální demokracie. Neučiní tak snad z přesvědčení, nýbrž z — hladu, z nedostatku ochrany vůči zaměst- navatelům, kteří jej zaměstnají jen tehdy, pakliže se k nim hlásí. Nepochopitclno jest, že tato snaha lé- kařského stavu tak málo pochopení nachází v kruzích zaměstnavatelů, ač přece tak veliké nebezpečí spočívá v jeho úpadku.« — V slovech těchto obsažen jest appell na rozhodující kruhy, aby nepřihlíželi netečně ke vzrůstu soclalistlckého despotlsmu. »Germania« k tomu dodává, že si tohoto hlasu musí povšimnoutl také kruhy zákonodárné a dokud ještě čas, postaratl se o to, aby pojištění nemocenské stalo se tím, čím vlastně býti ms, blahodárným zřízením ve prospěch dělníctva a nikoliv prostředkem stranické agitace po- litické strany, jakým je činí sociální demokracie. Po- dotýkéme k tomu, že bude na čase, provětratt tuto otázku také u nás v Rakousku, poněvadž ani zde ne- jsou poměry o mnoho lepší než v Nemecku. Vždyt zejména je až příliš dobře známo, jaké přízni těší se při ustanovování lékařů kandidáti židovstí oproti ucha- zečům křesťanským. Nerozhodují zde ani tak odborné vědomosti, jako spíše stanovlsko, jaké židovští lékaří vůči sociální demokracii zaujímají. * Křesťanské milosrdenství. Pod tímto nadpisem uverejňuje včerejší »Právo Lidu« následu- jící zprávu: »V socialistickém »Avanti« uveřejnil právě proslulý italský kriminalista a anthropolog Ce- sare Lombroso list o skandálních poměrech, panu- jících v ústavu choromyslných na ostrově Lervole u Benátek, jenž je řízen mnichy. Jak vyšetřování nedávno zavedené ukázalo, drželi mniši choromyslné na řetězech a zavírali je do hnusných děr. Poslanec Rava podai za tou příčinou ve sněmovně interpellaci.« — Židovský orgán sociální demokracie má již své zmlsané čtenáře, proto jim musí častějí předlošiti ně- jakou — kachničku. Nedávno vylíčil hrůzostrašnou historii o trýznění dítek v Toursu, která, jak se ihned na to ukázalo, byla venkoncem vylhaná. Odvolávat, to se od socialistického tisku dnes již žádat nesmí, Místo opravení jedné lži, přinese soclalistický list ihned deset jiných, které na pravdivosti níčeho ne- získají, třeba že je přednášel »proslulý« (! ?) italský žid Lombroso. Dříve takové hrůzostrašné historle ma- lovali na svých boudách kramáří, jezdící po trzícha poutích. Dach času ale pokračuje a tak se tito kra- mářl usadili nyní v soclalistických redakcích, kdež svůj kšeft dále provozují. A jako se našlo dostl lidí, kteří věřili obrázkům na jarmarečních boudách, tak i dnes najde se dosti hlupáků, kteří sednou na lep socialistickým kramářům. A o více těmto nejde. Kněžská akce. Radikální líst »Morava« přinesl, jak se z Kroměříže oznamuje, zprávu, že se v jisté tamní hospodě ubytoval kroměřížský jeden kněz; s číšnicí — se bavil, pak posnídal a mši sv. četl. Když na redakcl zmíněného radikálního listu