Strana 2. Číslo 332.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 4. prosince 1902.

dem k odporujícím si zájmům byla nucena snažití se o kompromis, slibující ochranu legitlmních zájmů. Tomu vláda, jak doufá, předloženou osnovou vyhověla. Mi- nistr vykládá pak stanovlsko vlády v té věcl, pouka- zuje k tomu, že podomní obchod při nynéjších do- pravních prostředcích není více tak nutným jako v dřívějších letech, ale v končlnách od železnic od- lehlých jest dosud užltečným prostředkovatelem pro- deje výrobků. Úplná zápověď, nebo neodůvodnéné obmezení podom aího obchodu uvrhlo by tlsíce nema- jetných, ano celé obvody jím se živící v bídu a nu- tilo by k vystěhování. Minlstr ponechává si vyslovltl později svůj názor o jednotlivých pozměň ovacích ná- vrzích a mluví pak o jednotlivých důležitých ustano- veních předlohy. Posl. Formánek mluví nejprve časky a pak německy. Řečník souhlasí s názorem mlnistra ob- chodu, že podomní obshod v zemích, jež se naléznjí na výšl moderní kultury, jest zbytečný, a lituje, že poslanec Plantan nazval politiku Mladočechů zbyteč- nou. (Souhlas Čechů. Hlasy: Ješté k tomu Slovan) Čeští poslancl bojují zde za svoje právo. Takový boj jest povlnností každého poctlvého člověka. (Souhlas Čachů) Řačník pochybaje, zdali zákon vyhoví svému účelu, ochraně výro ních kruhů, a mluví zejména protl obchodu s obrazy na splátky a proti tomu, že se mýdlo a voňavky ze zápovědl vyjímají. Na konec žádá výminečná ustanovení na prospěch jistých druhů domácího průmyslu, jehož výrobky vyrábitelé sami cestou světem prodávají. Posl. Kratochvíl mluví česky. Posl. Noske vytýká posl. Pommerovi, že přl nynějších smutných parlamentárních a hospodářských poměrech podal pilný návrh v příčlně zákona o po- domnících a tím obstrukci Mladočechů podporu po- skytl. (Posl. Choc něco volá) Dává- li se tak důlešltý zákon obratem ruky na denní pořádek, anlž by o tom někdo něco věděl, je to parlamentu nedů stojno. Po- slanci nebyli ani s to zprávu výboru přečísti a ještě méně jl, byť I jen povrchně, zkoumati. Tim se krltika, jako byla ona, kterou pronesl Richter, jen odůvodňuje. Na to kritlsuje řečník předlohu a vytýká jí, že jest s to, právě nejchudší stav do největší bídy uvrhnouti, Kdyby pravidla proti podomnímu obchodu rozšířena byla i na hausírnictví mandátolovců, pak by se před- loha ta nikdy zákonem nestala. Řačník líčí národo- hospodářský význam podomního obchodu a varuje sněmovnu, aby snad zápovědí jeho nenapluila chudo- blnce, vězení a nemocnice. (Posl. Heilinger pokřikuje.) Řečník má za to, že co do výsledku bude míti ny- nější předloha totéž zklamání za následek, jako pro- vedení §§ 59. a 60. živnostenského řádu. (Poslancl Böheim a Erb pokřikují) Ke konci varuje, aby se nedélal rozhořčený proletarlát. (Výborně!) Po řečl poslance Gratzhofera (pro pilnost) debatta končí. Za gener. řečníky zvoleni poslanci Böhelm (pro) a Vencajz (protl). Posl. Vencajz praví, že nynější předloha jest výsledkem boje obchodníka proti malému muži, továr- níka protl domovému průmyslu Na to líčí podrobně poměry Kočevarů, a žádá, aby předloha vrácena byla do výboru za účelem přepracování dle následujících pravidel: 1. má se rozeznávati: a) vlastní podomní obchod, b) podomní obchod v salsoně jako vedlejší zaměstnání usedlého obyvatelstva, a c) podomní ob- chod domových dělníků, prodávajících vlastní výrobky. 2. S ohledem na ve všech částech království a zemí stávající zvláštní poměry, nechť se zemskému zákono- dárství v rámci říšského vykáže zvláštní příslušnost k úpravě podomního obchodu v různých zemích. Posl. Böhetm polemlsuje s posl. Noskem Ellenbogenem a popírá, že by zákon tento měl onen význam, který se mu přikládá. Obmezení podomního obchodu bude nenáhlé a vezme se ohled na přání běbem debatty pronešená. V dalším líčí škodlivý vliv podomního obchodu na venkov, hlavně tím, že jím se čeládka svádí ke krádežím. Věcí sněmovny bude, aby v podrobném rokování u jednotlivých paragrafů provedla patřičné změny. (Souhlas.) Posl. Schneider praví ve věcné poznámce, ž 60 procent podomních obchodníků jsou židé. Sněmovna odmítá pak po řeči zpravodaje Förga návrh Vencajzův na vrácení předlohy do výboru a usnáší se velikou většinou na zahájení podrobného rokování. Rokování se přerušuje. Konec schůze ve 4 hod. 30 min. odpol. Příští schůze zítra v 11 hod. dopoledne.

Zprávy politické.

V Praze, dne 3. prosince 1902. K situaci. Uveřejnění elaborátu podvýboru ně- meckých poslanců z Čech bylo opštně odročeno, takže časopisům bude dodáno teprve zítra. Dnes dopoledne sešla se předsednictva všech německých stran, vyjí- maje Všeněmce, kteří, jak se proslýchá, přálisi v elaborátu některé změny. Podvýbor sešel se ná-

sledkem toho ještě jednou. Plenum německých po- slanců z Čech sejde sa následkem toho teprve dnes o 3. hod. odpol. Elaborát bude mocl dodán býti ně- meckým klubům teprve — zítra. Až bude projednán v německých klubech, zpraveny budou o jeho obsahu také ostatní kluby. Vládě bude dodán elaborát zvláštní deputací co nejdříve, jako by pan dr. Körber neznal obsahu jeho již dnes! Hr. Richard Beleredi zemřel. Z Gaun- denu oznamují, že včera večer tam zemřel bývalý státní ministr hr. Rlchard Beloredí, raněn byy mozkovou mrtvicí. — Zemřelý hr. Richard Bel- credi, chef svého domu, narodil se 12. února 1823, byl r. 1864 jmenován tajným radou a místodržitelem v Čechách, načež dne 27. července 1865 jmenován byl státním mlnistrem a předsedou ministerstva. Po- nechav sl mimo správní minlsterstvo ještě také pro- zatímní řízení mlnisterstva policejního, utvořil t. zv. kablnet tří hrabat, do něhož povolán byl hr. Larisch jako ministr financí, rytíř Komers jako mlnístr spra- vedlnosti a hr. Haller jako prozatímní sedmlhradský kancléř, Ministerstvo námořnictví bylo zrušeno a jeho aganda příkávána mlnisterstvu války. V národě če- ském způsobilo jmenování hr. Belerediho, jenž vy- střídal propuštěný kabinet Schmerlingův, dojem dobrý. Prohlásil také hned při předsta vování úřednictvu stát- ního minlsterstva, že jest zjevným přívržencem správní decentralisace. Důvěrníci národa českého slibovallsi z obratu nastalého prospěch věci české, a to právem. Byltě hr. R. Beloredi před tím člnným netoliko na poli adminístrativním, nýbrž působil také od r. 1861 na poli parlamentárním jako poslanec na radě říšské, do kteréž nejprve vyslán byl ze sněmu slezského, potom pak ze sněmu českého. Vynikl tam jako rázný řečník, důkladný státník a výborný znalec potřeb obecních a práv 1 záležitostí zemských, zejména když jednalo se o spojení českých len, o práva katolické církve k fondu studljnímu a náboženskému, o roz- šíření autonomie jednotlivých zemí, o spořádání zále- žitostí finančních a zapravení výloh státních a j. čímž obrátil na sebe obecnou pozornost. Na sněmě českém zasazoval se upřímně a platně o provedení národní rovnoprávnosti ve škole i v úřadě, a dovedl sobě získati důvěry I šetrnosti obecné, pročež při svém odchodu z Prahy jmenován čestným měšťanem v Praze a jiných městech a obcích českých. Jako minlstr nastoupil hr. R. Beloredl, jak již bylo řečeno, vládu po ryt. Ant. Schmerlingovi v době, kdy centra- lismus v celé říší již rozvíklaný již jen slabě se držel, aby v brzce ustoupil jíné formě státního zřízení. Snahou Belorediho bylo uspokojení všech národností v Rakousku a provedení rovnoprávnosti. Ale jevil ne- velikou rozhodnost, a jeho t. zv. politika volné dráhy potkala sa s tuhým odporem u rakouských Němců, hlavně t. zv. Lberálův, ve Vídní, ve Štýrsku, v Brně, ve Slezsku a jinde. I válka r. 1866 namnoz zdržela uspořádání vnltřních poměrů říše. Ale ani u Slovanů nenalezl hr. R. Beleredi úplné podpory. Tak měl slovanský sjezd ve Vídni, konaný dne 9. srpna 1866 za následek svorné, společné jednání Čechů a Chorvatů, ale Poláci se ukázali býti nespo- lehlivými. Leč 1 v Čechách počalo se nerozhodné jednání nelíbiti; jednotlivá okresní zastupitelstva žá- dala za jednání ráznější, rozhodnější, byla však roz- puštěna, jako na Melníce, v Bělé a jinde, a když po odstoupení hr. Mensdorfa Sasík baron Ferd. Beust nastoupil jako ministr zahraničních záležitostí a počal se plésti také do vnitřní správy říše, hlavně do vy- rovnání s Maďary, podrýval tím hr. Beloredlmu stále u dvora půdu. R. 1867 suspendoval hrabě Beleradi ústavu únorovou lednovým patentem, na základé kte- réhož byly vypsány nové volby do sněmů, avšak ještě před samým svoláním sněmů po nových volbách zažádal hr. R. Beloredi za své propušténí. Žádost jeho byla přijata 3. února 1867. Dlužno ještě připo- menouti, že v době jeho ministrování počaly vychá- zeti vládní nekolkované politlcké listy. R. 1879 vy- znamenán byl řádem zlatého rouna, r. 1881 pak jme- nován byl předsedou nejvyššího správního soudního dvoru a povolán byl do panské sněmovny. Nejzname- nitější zásluhy má o provedení rovného práva na uni- versitě Karlo- Ferdinandské v Praze. Finanční výbor uherské poslanecké sněmovny konal včera schůzi, v níž prohlásil mi- nistr honvédův, baron Fejerváry na podnět, učl- něný posl. Frant. Košutem, že ve své řeči dva- kráte položil důraz na to, že také on považuje za věc velice důlešitou, aby sněmovna poslanecká žárlivě stře- žila právo Immunitní a že rozumným způsobem nelze člniti proti tomu žádných námitek, jak také vytkl předseda ministerstva v říšském sněmě, cituje řeč jeho (ministra honvédů). Řečník souhlasí s vývody předsedy ministerstva o immunitě, jakož i s tím, co k nim přl- pojil. Tím považuje celou otázku také pro svou osobu za vyřízenou. Na to přešel výbor k jednacímu pořadu. Debatu zahájil posl. Szerb. Na to hájil mlnistr Fejerváry v delší řečl obě branné před- lohy a odůvodňoval je tím, že rozmnožení kontin- gentu nováčků jest nutným pro obsluhování nových

děl, jakož i k náhradé úbytků jevících se v armádě. Zvýšeným počtem se také umožní, aby při udílení do- volených mohlo se mírněji postupovati. Když pak ml- nistr rozebral předlohy po stránce vojenské, vyložil finanční břemena s tím souvisící a doložil, že byla j lž delegacemi usnesena a do rozpočtu vložena a že po- třeba včetně pro hoavédstvo obnáší nad ně ještě ročně 600.000 korun. Posl. Košu t prohlásil, že společné armádě nepovolí ničeho a žádal samostatnou uherskou armádu. Posl. Komjaty polemlsoval s vývody mi- nistra, načž bylo další rokování odročeno na dnešek. Francouzská poslanecká sněmovna pro- jednávala ve své včerejší schůzi osnovu smlouvy mezl městem Paříží a plynárenskou společností, týkající se snížení ceny plynu o 20 centimů. Posl. Weber odsuzoval smlouvu za žívého odporu nacionalistických poslanců. Posl. Cadenat protestoval proti způsobu, jak žurnalisté, nalézající se v žurnalistické sněmovní l6ti, chovají se vůči soclalistickým poslancům. Posl. Contant přiskočil k místu finančního ministra Rouviera a křičel, že z dělníků tropí se smích. J ní poslanci jej odtáhli zpět. Potom usnesla se sněmovna, aby porada o oukerní konvenci dála se ve čtvrtek a položila si novou schůzi na dnešek. Sněmovní volby v Řecku měly za násle- dek, že dosavadní kabinet odstoupil. Nové přechodní mlnisterstvo má utvořiti předseda kassačního soudu Simantira. Byl za tou příčinou povolán již do královského paláce, nemá však veliké chuti ku pře- vzelí tohoto poslání. Dely annovcl jsou svým volebním vítězstvím velice nadšenl. Uspořádall včera před domem svého vůdce veliký projev. V kruzích Delyannovcův se tvrdí, že jejich straně připadlo ze 234 mandátů 115. Právě došlá zpráva oznamuje, že král dal dnes Dellyannisa vyzvati, aby mu předložil listinu svých stranníků. Soudí se z toho, že bylo od myšlénky, čelící k utvoření přechodního ml- nistersterstva upuštěno a že král pověří Delyannlsa utvořením nového kabinetu. Italie a somalský Mullah. V poslanecké ital- ské snémovně v odpovědí na inter pellacl Santi ni ho o chování ltalské vlády vůčí událostem v anglickém území somalském, prohlásil minlstr zahraničních zá- ležitostí Prinettl, že Italle po dlouhou již dobu provádí protektorát nad sultanáty Midžurklasi a Obbla. Jižněji se rozkládající kolonie Ben- Adir spravuje ital- ská společnost. Útemí, rozprostírající se za pobřežím této kolonie, náleží do vlivu italského, tedy na území, nad nímž nemůže míti vládu žádný jiný národ, nežli italský. Dosud však tam italská vlajka vztýčena není a ještě tam nikdy nevlála. Mullah podnikal do něho loupažné vpády a Anglle před nějakou dobou zakročils, by jej za to potrestala, ale nepodařilo sejí to, protože Mullah uchýlil se na území, nálešející do zájmů Italle. Z příčlny té žádala také Anglle, by, objeví-li se toho potřeba, mohla vtrhnouti i na italské území, aby provésti mobla svoji vojenskou akct. Jeli- kož pak Isalie aní tehdy, ani nyní nepomýšlí protl Mullahovi zakročiti na vlastní účet, svolila, aby An- glie svou vojenskou akci provedla, i kdyby překročila hranlce italského území. Pro případ tento stanoveny ovšam určité podmínky, z nicht hlavní jest, že vo- jenská akce Anglie nesmí se provésti takovým způ- sobem, že by z toho mohlo povstati nebezpečí pro kolonii Bon-Adir a Italský protektorát. Anglie svolila, by anglickou výpravu doprovável vyšší italský dů- stojník námořní, nač Italle přistoupila. Italie proká- zala tím službu Anglil, s níž udržuje nejsrdečnější a nejupřímnější poměr, který si také udržeti přeje. Sta- novisko, jaké v otázce této zaujala vláda, jest nej- přírozenější pro ni 1 pro každý civillsovaný národ. (Souhlas.) — Na nový dotaz Santinlh o prohlásil Prlnetti, že italské vládě nebyla dosud zaslána žádná žádost Anglie ohledně přistání nebo průchodu územím somalským. Stane-li se tak, bude vláda tuto otázku zkoumati se dvojího stanovlska, Na jedné straně nesmí v osadě Ben-Adir a v území s italským protektorátem vzniknouti žádné nebezpečí nebo poru- šení klidu, na druhé přeje si vláda, by byl zachován a se ještě více upevnil starý srdečný poměr přátel- ský, který jeví se mezi Italií a Anglií, a jenž dobrým poměrem, sjednaným s jinými státy, na štěstí ne- ochladl, naopak, spíše byl sesílen a doplněn. Sně- movna přijala toto prohlášení Prinettiho s hlučnou pochvalou na vědomí. Úklad o život španělského krále (?). Madridské dnešní časoplsy osnamují, že v Orense zatčen byl jistý Perez Pulgar, kterýž měl u sebe dýku a prohlásil, že jest anarchistou a přišel z Argentinie do Španělska jen proto, aby zavraždil krále. Protoře však neměl prostředků, aby dostal se až do Madridu, zůstal prý v Orense. Ve sněmovně španělské navrhl včera Mo- reau, aby kablnetu byla vyslovena důtka a dovo- zoval, že vláda nemůže beze svolení zákonodárného sboru uzavříti kontraktů, týkajících se stavby lodí. Sněmovna usnesla se 96 proti 86 hlasům, aby o tomto návrhu bylo uvažováno. Soudí se, že vláda podá vzhledem k tomuto jí nepříznivému výsledku