Císlo 332.

Praze, dne 4. prosince 1902.

Ročník VI.

Redakce, adminlstrace a cr- pedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo pop. 200—Il. Nefrankované dopisy se no- přijímají a rukopisy se ne- vracejí. Nezapečeténé re- klamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci poskytu- jeme zvláštní výhody. — Vycházejí denně o šesté hodině ranní. — V pondělí a po svátku, vždy o dva- nácté hodině polední. Jednotlivé číslo za 3 haléřů. Účet cís. a král. poštovní spořitelny číslo 860. 790. Telefon rodakce číslo 1126a .

NAIULK

LlS

Předplatné pro Prahu s do- náškou měsíčně. . . K 2.80 čtvrtletně . . . . . . K. 8.40 celoročně . . . . . . K 33.60 Předpl. pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . . . K 3.— čtvrtletně . . . . . K 9.— celoročně . . . . . K 36.— Předplatné do cizozemska, Německa a Srbska obnášít čtvrtletně . . . . . . K 12.— celoročně K 48.— Předplatné do Ameriky, Fran- cie, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglia: čtvrtletně K 13.20. celoročně . . . K 52.80 Telefon administrace i knih- tiskař. závodu čislo 1126b)e

Slunce vychází v 7 hodin 41 minutu ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 58 minut večer.

Čtvrtek: Sv. Barbory

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně: u sv. Salvatora v kn. arc. sem. od 3.-7. t. m.

Boj proti obstrukci v říšském snšmě německém.

V Praze, dne 3. prosince.

Zajímavý boj, či spíše zápas vede se právě v par- lamentě německé říše, do něhož z parlamentu vídeň- ského byla zavlečena obstrukční nákaza, jevící se v nekonečném mluvení menšlny, aby návrhy většlny nedostaly se k projednání. Menšina na říšském sně- mě, sestávající hlavně ze soclálních demokratů, umí- nila si překazitl přijatí návrhu většlny o nové celní sazbě, jež, kdyby byla — jako že bude — přijata, znlčlla by takřka všechen vývoz českého a morav- ského ječmene do Némecka. Tentokráte tedy sociální demokraté v říšském sněmě nepřímo bojují přo zájmy obllního vývozu z Rakouska. Zajímavým je boj většlny proti menšině v říš- ském sněmě proto, že chcs obstrukcí ve svém domě stůj co stůj zlomitl a na příště nemožnou učinitl. Boj tento sleduja se ovšem z Vídně s nejživějším zájmem, podaří-li se to pověstné prusko-německé »strammhelt« k níž kouservativní listy, jakým je »Kreuzzeltung« povzbuzují. Tentýž list vybízí sněmovní většinu bez obalu, aby tu obstruční bestil, ktorá chce parlamentarismus zardousiti, na uzdu vzali co nej- kratšeji. Uznatí se musí ráznost všech stran parla- mentu, ani stranu Evg. Richtera nevyjímaje, s jakouž spojily se k potření obstrukce, za kterými účslem tři řečníci pronesli řeči nejvýznačnější: Kröcher, kon- servatlvec, Evž. Richter, líberál a Bebel ze strany sociálních demokratů. Kröcher platí za muže budoucno sti, a zdá se též, že svou řeč více mluvil do císařského hradu, než do sněmovny. Pravilť mezi jiným: »My všlchni jsme pouhýml eplgony vellkých předků, jichž my nedostihu- jeme. Aul mezi ministry — ať pomlčím o Bismar- kovl — nemáme více Roona, ani Manteuf- fela, mezi konservatlvci není více Stahla, obou Gerlachů, Klelst-Retzova; ve středu není více Windhorsta, Schorlemera, Relchen- spergra a Mallinckdrota. Nesmíme si to za- píratl. Proto vznáším na většinu prosbu, aby si ne- švaru absentismu odvykala. Kdo četl dějiny francouz- ské revoluce od Carlyla, musí doznati, že v žádné době ve Francil lehkomyslnost a zvyk podřizovatl povlnnost požítku nebyly tak veliké, jako krátce před výbuchem ravoluce, kdy grandselgnerové ze své ospa- losti probouzeli se teprve na popravlšti. Neklamte se, doba dnešní má zoufalou podobnost s tehdejškem. A proto, že věřím, še to jde nám již na límec a na hlavu, prosil bych pány, aby sněmovnu pravidelně navštěvo- vali. Kéž by aspoň ve sněmovně scházelí pouze tl, kteří jsou zdržováni nutnými věcmi, ale nikoliv tl, kteří místo do parlamentu chodí střílet bažanty a za- jíce. Nebýtl těchto bašantů, byl by býval sněm v sobotu způsobilý usnášeti se. Zdaž to není nedorozuměním, není-liž to coutradictio in adjuto, že strana, jež na- psala si na program rozvrat všech věcí, tedy 1 soclál- ního řádu a německého císařství, nalézá se zde a snaší se toho docíliti aktlvním a passívním volebním právem? Podle zdravého rozumu mělo by se to narý- vati nesmyslem. Sociální demokracle podle svých zá- sad neměla by býti subjektem, nýbrž obje- ktem zákonodárství. (Živý souhlas pravice.) Kdo má zde rozhodovatl? Přece vždy většina hlasů, prinelp tento je všeobecný, je základem parlamentarismu. S ním konstitucionalismus stojí a padá. Nuže, hla- sujme. Slov se napovídalo dost, přistupmež k činu.« Evžen Richter mezl jiným pravll: »Úcts k mé straně nutí mne říci přímo, jak my k této ob- strukci stojíme. Celý plán byl napřed ohlášen. Jedná se tu o boj ne o věc, nýbrž o čas. Jestliže zásadně 18 až 19 měsíců zamezuje se, aby většlna svou vůll vyjádřila, pak je to boj protl zásadám parlamenta- rlsmu. (Bouřlivý souhlas většiny.) Říká-li se, že roz- hodnutí má býtl až do nejbližších voleb — (příštího leta) — odročeno, pak se tím zkracuje právo zástupsů lidu, volených na dobu pětl roků. Tímto se vyslovuje veto k suspensl. Nechá-li se obstrukce platit, ne snad tři dny, nýbrž 19 měsíců, pak byla by to ml- zerná většina, která by takovéto znásllňování nechá- vala sl líbitl a neodhodlala se k ráznému odrazu. Babel ve své hamburské řečl ohlásil, že přl 947 člán-

cích celního tarlfu bude se 947gráta hlasovatl dle jmen, což je přece znevážením tohoto domu. Bade-li to takhle chodit, pak je parlamentarismus ve své auto- ritě svrchovaně poškozen. Bude-li říšský sněm, jemuž již více naž 30 let náleším, poskytovatl obraz parla- mentu rakouského, pak bych to nepovažoval více z čast, tskové korporaci vůbec náležeti. Ty časy u nás mlnuly, v nichž byly polltické formy cizozemska ná- podobovány. Německý sněm má býtl vzorem parla- mentarlsmu.« O řečl Bablově přátelé sami doznávají, že byl slca dobrá, ale příliš dlouhá a tedy bazáčinní. Na- zval majorítu blřlčem svobody, utlačovatelkou mas lidu, hrobařkou parlamentarlsmu, spoluvinicí státního převratu, pomníkem naší hanby. Návrhem Kardorffo- vým na znásllnění menšiny, říšský sněm se povznesl na výši římského senátu z doby Nerona a Kalig aly. Zatím již návrh Kardorffův byl přljat. Přijatí cslního tarifa je dle těshto přadchozích znamení pojištěno. Kterak así buďs p. Körber závlstně pohlížeti do Barlína!

Z říšské rady.

Z Vídně, 3. prosince. (Tel.) Ministerský předseda de. Körbar odpovídal dnes na více interpsllací, mezi ninl pak i na interpallaci posl. Dvořáka v příčině domnělé intervence jeho v procesu ryt. Šlechty ze Všshrd, nebo-li jinak kabi- netní justlca, jak to sám nazval. Pan ministerský předseda s rozhodností popřel, že by byl se soudníml znalcl jednal nebo je do Vídně povolal. Znalci, jak známo, také to popírají. Pa mlnisterský předseda ohražoval se také proti tomu, že by nařízení, které dal soudům, ujímaje se křesla mlnlsterstva spravedl- nosti, aby totit obžalovaného nepovažovali předem za provinllce a aby ho nezastrašovall, nebyl mínil do opravdy. Lač popříti se nedí, že průběh Všchrdova procesu vyvolal v calé veřejnosti jakous' sensaci, která právě v Interpellaci posl. Dvořáka došla svého vy- jádření, a že od té doby ryt. Šlechta příznivěji jest posuzován, než před procesem. Po zodpovídání interpellací jednala sněmovna opět o předloze o podomním obchodu. S české strany mluvilo se ve smyslu předlohy, s německé Noske a ze slovinské pak Vencajz velmi ostře protl ní. Řeč- níci pro dokazovall, že zákon nemá ten nehumanní význam, který se mu přičítá. Pokud se jim důkan povedl, není lehko k posouzení, leč s některými ná- zory, jež při tom byly pronešeny, mohlo by se vážně polemisovatl. Tak hned na prvním místě jest tvrzení, jako by při dnešním rozvoji železnic a t. d. podomní obchod byl zbytečným, má velmi slabou stránku. T sklenkáři, kočeváči, octáři a t. d. nechodí světem přece proto, aby sloužili jeho pohodlí, nýbrž proto, aby se uživili. Že by se svět bez nich obešel, to ví každý, leč oni se beze světa nemohou obejíti, a kdo sl oso- buje právo, bráti jim výživu, která se dědí s dědů na vnuky? Zde věru úkol zákonodárce, úkol státu nezdá se býtl dobře pochopen. Ostatně ta zápověď, která dnes jako širočina dopadá na ten nejnižší druh ob- chodníků, mohla by časem dopadnouti i na druhy vyšší. Právě teď krášlí výkladní skříně různých knih- kupectví německá brožurka, označující kupce jako pasořitníka společnostl, jakéhosi příživníka, bez něhož by se svět docela dobře mohl obejíti pomocí skladlšt na způsob konsumních spolků nebo těch, jež doporu- čují soclální demokraté. Také to, že by podomní ob- chod sváděl z mědělskou čeládku ke krádeži, jak jeden poslanec tvrdil, zní poněkud divně. K tomu svádí především usedlý obchodník. Podomní obchodník sotva bude s to, aby tchoře na zádech odnášel, a perly a dlamanty venkovská čeládka nekrade.

Sněmovna poslsnecká. (Zasedání 17. Schůze 181.). Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod. 15 minut dopol. Posl. Sajfert skládá slib. Předseda ministerstva dr. šl. Körber odpovídá na interpallaci posl. dra. Lad. D vořáka a soudruhů v příčině záležitostl bývalého okr. hejtmana Šlechty v Praze a praví, že zpráva, jako by byl před početím

procesu soudní znalce do Vídně povolal a přljal, jest úplně smyšlená. Obmezil se prý na to, že jako správce minlsterstva valtra soudu dotyčná akta v plném ob- sahu sdělil. Poněvadž pánil interpellanti upomínají také na okružník, který vydal, přejímaje ministerstvo spravedlnostl, s nímž káždý skutek kabinetní spra- vedlnosti v odporu se nalézá, podotýká ministerský předseda, že nikdy jinak nejedná než mluví. Jemu aspoň zdá se to pro každého vážného muže vy- loučeno. Posl. dr. Lad. Dvořák navrhuje, aby o odpo- vědl předsedy ministerstva byla zahájena v příští schůzi debatta. Záležitost jest velmi důležitá, nebot každému členu sněmovny musí záležeti na neodvislosti soudů. (Tak jest! na lavicích českých.) Návrh se zamíté. Předseda minlsterstva dr. šI. Körber odpovídá na několik jiných interpellací, mezi nimi na Inter- pellaci posl. Zázvorky a soudr. pro domnělé tý- rání slrotků po Janu Starkovi jejich poručníkem a praví, že dle zavedeného šetření není příčiny zakročitl proti poručníku Karlu Starkovi cestou trestní nebo úřadem vrchnoporučenským. Předseda mínisterstva odpovídá dále na dvě in- terpellace posl. Fresla a soudr. pro domněle ne- spravedlivé odsouzení redaktora Popelky v Jaroměřl a dovozuje zavrubně, že redaktor Popalka, jenž ostatně užil vždy všech právních prostředků, které mu po zákonu příslušely, nemá příčlny k stížnosti na ne- správné jednání soudů. Na interpellaci posl. Steina a soudr. v příčlně pronásledování původců karikatur královny Viktorle angllcké praví ministerský předseda, že se zakročení považovalo za nutné, když karikatury počaly nabývatl ráz neslušných útoků na hlavu státu Rakousku přá- telského. Za účelem ochrany legltimace státního zá- stupce požádáno bylo anglické velevyslanectví ve smyslu trestního zákona o generální plnomocenství, ale vídeňské státní zastupitelství bylo nuceno jenom čtyřikráte zakročiti proti perlodickým časoplsům a ně- kolikráte proti pohlednlcím. Řečník odmítá výtku za- sahování do soudnictví a odmítá vysloviti se o Inter- venci koruny v té věci, tím více, poněvadž to, co praví, vyvrací závěrky, jež interpellanti člní. Ministr vyučování dr. ryt. Hartel odpovídá na Interpellaci posl. Bělského a soudr. pro zaopatření sluhů pražské universltní knihovny, dále na inter- pellaci posl. Slámy a soudr. pro přestavbu kostela v Liskovei a na Interpellaci posl. Václava Hru- bého a soudruhů pro události při měšťanské škole ve Frýdku. Odp vídaje na interpellaci posl. Schrelnera a soudruhů o nedostatcích na německé chirurgické klinice ve všeobecné nemocnici v Praze dr. ryt. Hartel praví, že správa vyučování neustále se snaší zlepšiti poměry ve všeobecné nemocnici pražské. Vy- počítává novostavby provedené od roku 1891 a praví, že za nynějších poměrů bude možno zlepšltí místnosti jen tehdy, až bude odevzdán ústav pro hluchoněmé sousedící s nemocnicí. Ostatně děje se nyní šetření v příčině assanování chirurgické kliníky v Praze. Na interpellaci posl. Marcheta v příčině žádosti francouzských Jesuitů o povolení k usídlení se ve Vídni nebo v okolí, praví ministr, že do té chvíle žádost taková podána nebyla, a také se dle Informace u duchovenských úřadů o ní neuvažo- valo. Řád jesultský ohražuje se ostatně protl tomu, že by se při zařízení některého kláštera byl uchýlil od rakouských zákonů. Mlnistr vyvrací dále pověst o zakoupení realit ve Vídni, v interpelaci ob- sažené a ujišťuje, že jako dosud také v budoucnosti budou zákony týkající se usazení náboženských kor- porací co nejpřísněji zachovávány. Sněmovna pokračuje pak v jednání o pllných návrzích posl. Pommera a soudr. a ryt. Plačka soudr. o podomním obchodu. Posl. Wilhelm polemisuje s posl. Ellenbognem v příčině jeho útoků proti německé lidové straně mluvil pak protl podomnímu obchodu, jehož se chápou mnozí lidé, kteří myslí jen na podvod a jenž zejména venkovské obyvatelstvo poškozuje. Dále podává více pozměňovacích návrhů. Minlstr obchodu bar. Call praví, že vláda vzhle-