Strana6.

ŽENSKÝ LIST.

33 číslo.

byly odsouzeny do těžkého žaláře na 1 a4 měsíce. Tak to chodí na tom světě! Panička, která služku dřela a týrala, když služka ji opustí, může nechat u ní vykonat prohlídku, nějaký ten svůj hadříček vždy u ní najde a je to zločin a děvče je odsouzeno na mě- síce do žaláře. Oh, spravedlnosti! Kolik je paniček, které vezmou věci služkám. I kdyby byly žalovány, je to jen nevinný přestupek, ač panička, když bere, bere vědomě, a děvče často z nepředlo- ženosti, v nevědomosti, co to může míti za ná- sledky, provede něco, čemu řeknou pak krádež. Dvě oběti mstivosti paniček a krutosti zá- kona, dvě tak nešťastné oběti máme za po- sledních dnů. Půjdou na měsíce do žaláře. Znamení zlodějek budou něsti na čele po celý život. Odsedí žalář ve společnosti opravdu špat- ných a zvrhlých lidí a pak vyjdou. Co pak? Kdo je vezme, když mají všude psáno, že jsou zlodějky. Budou bloudit ulicemi, vyvrženy od vlastní rodiny, hladové. A jednoho večera snad vyjdou bavit hosty ve vykřičené místnosti. Za staré punčochy ve jménu prý spravedlnosti ničeny životy služek. Nechceme nikterak omlouvat krádeže a bude dobře, když služky budou co nejopatrnější a vy- varují se všeho podezření, ale ty případy, které máme na mysli, ty opravňují k takovémuto výroku. Viděli jsme pěkně upravené, čisté, mile mluvící děvče před pražskými soudci. Vyřklijí ortel. Plakala a bloudila jako bez smyslů chod- bami soudní budovy. To nebylo chování zlo- čince, to bylo chování člověka, jenž cítil, jak mu ublížili a jak ho zničili. To, co jsme uvedli, je hroznou kapitolou z utrpení služek. To se může stát mnohé. Zá- kon v každém ohledu je proti služkám, nikdo je nechrání, jsou nevolnice, otrokyně. Je potřeba, aby služky pochopily, že musí mít spolek, který by je chránil, radil jim a dával právní ochranu. Takový založila sociálně demokra- tická strana. Služky, uvědomte sea sdružte se. Bojujte za to, aby platilo pro vás totéž právo, jako pro ostatní občany. * Z ráje služek. Od dra K. Nováka v Tábo- ritské ul. č. 7 v Žižkově utekla tyto dny služka, 16letá Růžena H., která prohlašuje, že před tím ještě dostala vynadáno od pána a také kopanec. Děvče si přišlo k nám stěžovat a neváháme uvésti, jaké mělo poměry. Musilo udržovat pořádek a či- stotu ve 4 pokojích, opatrovat 2 děti, které jí pů- sobily značnou práci a byly svévolné, musila s nimi

chodit ven. Když přišla domů, musila obstarávat domácí práce. Všecko prádlo pro celou ro- dinu mělo 16leté děvče samo na starosti. Paní šetřila na prostředcích k mytí, na celé prádlo za 14 dní dala 2 krejcary na šmír a 6 krejcarů na mýdlo. Když paní odjela na letní byt do Chuchle, děvče musilo kromě práce doma jezdit denně do Chuchle a tam poklízet 2 pokoje. Práce denně trvala nejméně do 10 hodin, zhusta do 11 hodina někdy do 12 hodin. Při tom velice opatrná a šetrná paní často na děvče se zlobila, na příklad pro tyto věci: Když jedna sirka nechytila, když děvče, které dostávalo 1 kostku cukru do kávy, vzalo si ještě druhou a pod. Na oběd dostávalo nyní v letních měsících děvče 20 krejcarů, na večeři 5 krejcarů. Děvče dalo 1. srpna výpověď, ale brzo prchlo, jak praví, protože to nemohlo vydržet a od pána bylo mu vynadáno. Šlo na policii, ale na žižkovské strážnici jí řekli,že by ji mohli ještě za to zavříti na 24 hodiny. Říci to mohli, protože služky j sou skoro naprosto bezprávné.

Hlídka zdravotnická a vychovatelská.

Pro domácnost.

Proti spálenině jest dobrým prostředkem roztok sody, kterou má každá hospodyně v domácnosti. Ještě výhodnějším prostředkem jest nadmangaňan draselnatý, jenž v každém materialnim obchodě a lé- kárně za 4—6 haléřů jest k dostání. Několik tyčinek černomodrých se ve vodě rozpustí, roztokem natře se spálené místo. Prostředek ten měl by v každé domácnosti býti v zásobě, neboť jest zároveň i pro- středkem desinfekčním. Sůl ta má tu vlastnost, že vydává svůj kyslík látkám okysličení schopným, při čemž hniloba se zastavuje. Proto, když chceme za- páchající hmoty učiniti zápachu prostými, polejeme je tímto roztokem. I na rány možno užiti roztoku, při uštknutí zmije neb kousnutí psa. Roztoku užívá se jako kloktadla při boleni v krku, ovšem nesmí se polykati.

FEUILLETON

Svatba Naky a Miko.

Japonská povídka. Italsky napsal Antonio Battara. Naka Sumani poznala Miko Lesai o slavnosti chrysantém ve velké zahradě tokijské a hned se do něho zamilovala. Leč netroufala si vyznat mu svoji lásku, poněvadž byl důstojníkem ve vojště Mutso Hita, kdežto ona jen skromnou dcerou ob- chodníka čajem. Krásný mladík zjevoval se v ti- chých snech dívčiných: viděla jej kráčet mezi ji- nými viděními jako nového Asahino, zářícího v brnění jeho předků samurajů, a jako obávaného Nitan Nosiro, lovce „korejských lvů“. Snila, snila a mlčela. Nesvěřovala se se svým sladkým tajem- stvím ani své sestřičce Vivoře, které vždy své my- šlenky sdělovala za dlouhých večerních rozhovorů, když nacházely se ve vonné zahradě při jemném světle luceren. Když jí otec řekl, že ji zasnoubil, stydla jí krev v žilách. „S kým?“ otázala se. „Miko Lesai, můj sladký luční květe. Hrdina ten se do tebe zamiloval a klade ti k nohám třicet obrazů svých předků.