Ročník XVII.

V Praze, dne 13. srpna 1908.

Číslo 33.

ŽENSKÝ

LIS

Cena 6 h.

Vychází každou středu s datem následujícího dne.

Cena 6 h.

Třidní boj a prolefářské ženu.

Často se proletářským ženám vytýká třídní boj. Mnozí tvrdí, že jest nesprávno, že v českém národě a společnosti i ve hnutí ženském přivádíme rozvrat. Nechceme a ne- můžeme popírat toho pravdivost. Ano, my proletářské sociálně demokratické ženy ne- budeme a nemůžeme dle vládnoucích kruhů uznávati tu vychvalovanou harmonii práce s ka- pitálem, a to třeba i českým, jak to činí ná- rodně dělnické strany. My jsme si dobře uvědomily, že každý, kdo odkázán na výdělek práce rukou svých, jest kapitálem vyssáván, ať českým, německým nebo křesťansko-židovským, že se dělnictvu ne- dostává plného podílu z výdělku a hlavně dělné ženě ne! My, proletářské ženy víme velmi dobře, že měšťácké vrstvy hájí jedině svých zájmů a že tudíž důležitý úkol obhájiti sebe proti nadvládě kapitálu může jedině proletářská žena sama. Každý soudný člověk z vrstev mě- šťáckých musí pravdu tu poctivě doznati. My proletářské ženy velmi dobře jsme si vědomy podstatý dnešního zřízení a státního pořádku, vlastně nepořádku. Právě ženy proletářské více ještě než muži dobře poznávají, že společnost dnešní založena jest na třídním panství. Proletářská žena jest to, jež cítí vládu bo- hatých nad sebou, proletářská žena prací svou, ještě méně placenou než muže, pocifuje svou, bídu, strádání, a na druhé straně neujde jí, jak ti, pro které pracuje, žijí bezstarostně, v přepychu, jak osvojují si vše, co práce ženy dělnické vytvořila. Společnost i státy jsou založeny na právech silnějšího proti slabšímu, na přednostech a vý- sadách společenských, na výsadách peněz, na výsadách kapitalismu. Kdo pociťuje tento útlak více a citelněji než proletářská žena. Zákony vybudovány jsou jen k ochraně majetných, jsou vybudovány proti chudému a hlavně proti pro- letářské ženě. Zákon béře všude bohatého proti chudému v ochranu. Zákon, který by měl

hájit ženu proletářskou, je velice chudý. Právě proletářská žena, žena dělnice v ochranném zá- konodárství jest prasmutně na tom, pro ni ochranné zákony neexistují. O politickém právu, ani o tom skromném, které má dnes muž, prolelář, nelze mluviti. Privilegované měšťácké kruhy bez výjimky všechny jsou „proti“ politickému právu prole- tářských žen. Nikde ani v obci, ani v zemi, ani v říši, ani ve státě nemá proletářská žena práva poli- tického. Právě v tomto odpírání práva poli- tického vyciťuje proletářská žena třídní zří- zení, státní, zemské, obecní. Zde vystupuje moc kapitálu nejvýznačněji proti ní. Právě tím, že dnešní společnost kapitalistická proti prole- tářské ženě tak krutě, bezohledně vystupuje a to v otázce politické, hospodářské, kulturní, dělí společnost sama ve dva tábory, a to tábor mocných, vlivuplných — a bezmocných, bez- právých. Stojíme před otevřením zemského sněmu a tudíž i před otázkou volební reformy do sněmu. Bude se jednat o reformu volební i bez nás prole- tářských žen? Bude reformou poznovu šlapáno politické právo ženy! Bude přiznáno volební právo opět jen ženám, jež vládnou majetkem a platí přímé daně? My proletářské ženy máme největší zájem na tom, jak se zachovají majetné, privilegované strany proti nám! Proti výsadářům na sněmu povedeme boj, budeme žádat politické právo pro nás ženy proletářské, budeme vésti boj proti třídám jež z moci svého majetku vylučují ná z účasti na politickém a veřejném životě. Víme, že bohatí měšťáci, agrárníci, šlechtici, velko- statkáři a různé politické strany se postaví proti požadavku zavedení všeobecného práva hlaso- vacího do sněmu. My slibujeme těmto utisko- vatelům lidu, že postavíme se v řady bojujících soudruhů a neustoupíme, až třídní výs a- dářství zlomíme. Při posledních volbách viděli jsme ten špi- navý boj těch různých politických stran proti sociáiním demokratům a zde právě třídní boj