Dne 17. srpna 1902.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 225. Strana 3.

Zprávy politické.

V Praze, dne 16. srpna 1902. Išelské konference. Dnes ráno příjel za drem. Körbem také pan Šzell do Išlu a po krátké návštěvě, jíž rakouský ministerský předseda svykonal u aherského kollegy, odebrali se oba v jednom ko- čáře do císařské vllly k společné audienci. S panem Szellem přijel hr. Csekonics, a když dr. Körber vy- slovil své potěšení, že hr. tak dobře vypadá, pravil pan Šzell: »Není divu! Vždyť nemá žádných sta- rostí s vyrovnáním.« Starosti tyto jsou patrně velmi značné, neboť společná audlence trvala až do půl druhé hodiny odpolední. Oba ministerští předsedové vykládali císaři celý soubor otázky vyrovnání, při čemž příšli na jevo známé různosti v názorech. Ku dohodě došlo až do audience jen v málo významných podrobnostech. Při audienci bylo usneseno, aby se oba ministři s ministry odborovými a odborovými zpravo- daji ještě jednou sešli v konferenci, která se má od- bývati buď ve Vídni, nebo v Pešti, a aby se snažilí dohodnouti se poznovu o celní tarlf. Novou zprávu podají prý císařl počátkem září. Všeslovanská výstava. Na podnět »Slovan- ského dobročinného spolku« a pod záštitou velko- knížete následníka bude se r. 1904 v Petrohradě od- bývati všeslovanská výstava, jejímž účelem jest jednak navázání obchodních styků mezi různýml slovanskými kmeny, jednak také vzájemné poznání a sblížení se Slovanů. Okolnost, že výstava tato děkuje svůj vznik výše jmenovanému spolku, vzbudí asi v kruzích ně- meckých a maďarských domněnku, že s výstavou touto jsou ve spojení i jakési tendence polítické a to tím spíše, že již podobná, r. 1869 v Moskvě odbý- vaná výstava skutečně měla veliký politický význam, ač ho ovšem teprve odporem s némecké a maďarské strany nabyla. U nás však hledí se na ni dnes více se stanoviska obchodního. Čechové považováni jsou nebo považují se za nejprůmyslnější národ slovanský a sice potud právem, že u nás zajisté největší jest mezi všemi slovanskými národy procento lidí, kteří se průmyslem živí, ač, bohužel, ne tak mnoho jako továrníci a podnikatelé, nýbrž více jako studovaníi nestudovaní dělníci. Čechové mají vynikající podíl na všech velikolepých podnicích v oboru průmyslua všeho, co k modernímu technickému pokroku náleží, leč přečasto jde to na cizí jméno a tak v Petrohradě česká práce buď nebude zastoupena úplné, nebo mu- sily by výstavu obeslati také firmy německé. Při nej- menším česká exposlce na výstavě všeslovanské bude v tom ohledu sdíleti osud nynější dělnické vý- stavy v Praze, která dle úmyslu pořadatelů měla by míti ráz výlučně dělnický, snad i sociálně-demokra- tický, ale přirozeně by neznamenala mnoho, kdyby na ni nebyli zastoupeni podníkatelé a řiditelové výroby více než rukodělníci, jichžto podnikem výstava jest. Uvádíme faktum toto zúmyslně, abychom čtenářstvu českému uvedli na pamět, že každému Čechu, jenž do- vede sice vřele slovansky cítiti, ale přl tom střízlivě na svět hledí, způsobí tato výstava jisté bolestné dojmy. Český národ nebude se v Petrohradě representovati, jak by podle své zdatnosti zasloužil a následkem toho ovšem také neudělá na různé ty slovanské, zejména ruské hosty onen dojem, jaký by mohl udělati, kdyby Čechové v tom poměru jako průmysloví dělníci, úřed- níci a inženýři v cizích službách, vystupovali i jako podnikatelé. K tomu jest třeba kapitálu, jehož u nás není takový nedostatek, jako se obyčejně říká, avšak naši kapitalisté nepokračovali stejně rychle jako ostatní národ a příliš často spokojují se tím, že strkají své peníze buď do chích podniků nebo je ukládají na úrok. Kéž naučení, jež získáme při na- stávající výstavě, zjedná v tom ohledu nápravu. Domnělý attentát na císaře Viléma. Mezltím co se říšsko-německé listy snaží oceniti známý telegram císaře Víléma podle jeho pravé ceny, snaží se maďarský list »Magyar Orszag« jiným způsobem učiniti císaře hrdinou dne. Dává si totiž z Petro hradu následující zprávu oznamovatl: V Revalu blížil se dne 7. srpna t. r. k yachtě »Hohenzollern«, právě když se na ní konala hostina, člun, mající ruskou vlajku, ve kterém seděli 4 námořníci a kadet v ruské uniformě. Německý důstojník sestoupii po schůdkách ke člunu a tázal se kadeta, čeho si přeje? Kadet od- pověděl, že chce učiniti ze »Standartu« důležité sdě- lení ministru vojenství. Zatím co německý důstojník mluvil s kadetem, přistoupil k němu náhodou ruský důstojník. Spatřív kadeta, tázal se svého německého kollegy, čeho si kadet přeje. Uslyšev, že kadet po- chází ze »Standartu«, pravil k tomuto: »Jsem rovněž důstojníkem »Standartu«, ale vaše tvář je mi neznámá. Vy vůbec nejste námořníkem; vaše tvář jest úplně bledá. Co zde chcete?« — Domnělý kadet vyňal revolver a chtěl skočiti do svého člunu. Německý důstojník však vyrazil mu zbraň z rukou, uchopil a držel ho tak dlouho, až za pomoci ostatních námoř- níků byl kadet zatčen. Člun zatím v temnu noci zmízel. Zatčený byl dopraven na břeh a odevzdán policli. Přiznal se, že měl úmysl německého císaře

pro jeho pronásledování Poláků zastřelíti. Myslí se, že zatčený, který se zdráhá o své osobě učlniti bliž- ších údajů, jest polským studujícím na bernské uni- versitě. Vyšetřování se vede tajně. — Ovšem schází této zprávě všecky známky pravděpodobnosti. Kdyby na ni něco bylo, snad by to veliké evropské lísty a agentury věděly dříve, než »Magyar Orszag«. Přehlídka válečného loďstva králem Edvardem odbývala se dnes v Cowesu za krásného počasí a klidného moře. Na rajdě shromážděno bylo 20 pancéřových lodí, 24 křižníků, 15 dělových lodic a 32 ničitelů torpédovek. Lodě tyto seřaděny byly v pěti řadách. V šesté řadě stály lodě cizí.

Z ruchu duchovenského. Z diecése litoměřické. Účastníky nedáv- ných kněžských exercicií v Litoměřicích rozšířena po celé diecési litoměřické zpráva, která mysli českého duchovenstva hluboce vzrušila a, řekněme přímo, trp- kostí naplnila. Jedná se o obsazení sedmého kanonikátu dle téže zprávy z odkazu blskupa-Čecha, Augustlna O. Vahaly zřízeného. Očekáváno na jisto, že tento- kráte kanonikát obsazen bude příslušníkem českého kleru a to tím spíše, jelikož právo jmenování přísluší Jeho Exc. ndp. biskupu samému. Zatím sdéleno ně- kterým účastníkům exerciclí s místa, jemuž víry ode- příti těžko, že kanonikát tento obsazen bude opět knězem národnosti německé, který nad to nikdy v du- chovní správé nepracoval. Nadáli jsme se, že ndp. biskup, pamětliv, že v největším nedostatku kněžstva, který při svém nastoupení na stolec blskupský na- lezl, právě české kněžstvo všemi silami vypomohlo zabránilo, že mnohá německá farnost kněze úplně po- strádati nemusíla, když kněží německých nebylo; pamětliv dále, jak špatné za to odměny právě tomuto českému kněžstvu za jeho úmornou práci po něme- ckých krajích se dostává tím, že všecka poněkud větší beneficia jak na privatním tak i na veřejném patro- nátu jsou mu nedostupna a že jen chudičkými a ob- tížnýmí faramí, která německým kněžím za žádost nestojí, za vděk bráti musí, — tentokráte spravedli- vost českému kněžstvu prokáže a místo čestné ve své konsistoři českému knězi, kterých, dle doslechu, hlásilo se několik, propůjčí. Nadáli jsme se toho tím spíše, že J. Excellencí, známo jest, jakého úsllí, ja- kých různých — mírně řečeno — prostředků použito bylo, aby první ze tří nedávno posloupně uprázdně- ných míst kanovnických, které dle nadační listiny obsazeno mělo býti Čechem, obsazeno bylo až na- posled a tak českému kleru zjevná křivda se stala. Nadáli jsme se toho i z té příčiny, že kapitula čítá čtyři členy národnosti německé, a že pátý člen ka- pituly, pocházeje z poněmčené úřadnické rodiny i své české jméno poněmčil, sám za Čecha se nepočítá (sestra jeho prý ani česky neumí) a německého smý- šlení jest, tudíž české duchovenstvo polovici celého kléru kuratního čítající, jedlného jen v kapitulea konsistoři sedmičlenné zástupce by mělo, jestliže by spravedlností J. Excellencí tento nepoměr vyrovnán nebyl. Nadáli jsme se toho proto zvlá- ště, že nehledě k uvedeným okolno- stem jest to samozřejmým požadav- kem prosté slušnosti a šetrnosti, všu- de respektované, aby místo jediné vzácnou muníficencí blskupa Čecho- Moravana zřízené aspoň poprvé ob- sazeno bylo příslušníkem jeho ná- roda. Nadáli jsme se toho i proto, že kandidát ně- mecký v nepřílíš daleké budoucnosti volbou svých soukme ovců odměny za své zásluhy dojíti může, kněz pak české národnosti, kdyby sebe více vynikal. volbou členem kapituly nikdy se nestane. Či má snad české kněžstvo naprosto ztratit všecku důvěru ve spravedlivost svých duchovních představených?

Zprávy církovní.

Jmenování. J. Exc. ndp. biskup dr. Schöbel jmenoval dosavadního spirituála kněžského semináře msgra. Jos. Kováře kanovníkem kolleglátní kapi- toly litoměřické. Na místo jeho dosazen bude asi do- savadní vicerektor vdp. Rajke.

Zprávy denní.

* Oslava panovníkových narozenin. Dne 17. t. m. v předvečer narozenin císaře a krále Fran- tíška Josefa o 8. hodině večerní budou procházeti vo- jenské kapely ulicemi pražskými jako každoročně. Dne 18. t. m. ráno dáno bude 24 výstřelů z děl a hu- dební kapely projdou zase ulícemi. O 8. hod. ranní na dejvickém cvíčišti bude sloužiti vojenský farář slavnostní služby Boží, k nimž vytáhnou veškeré druhy zbraní za velení generálmajora ryt. Alolse Zellera z Kellhelmu. V 9 hodin dopoledne slou- žiti bude Jeho Eminence ndp. kardinál kníže arcibiskup pražský Skrbenský v chrámě u sv. Víta na hradě pražském slavnostní služby Boží. Jednotlivé vý-

značnější oddíly mše sv. provázeny budou střelbou. Za nepříznivého počasí vojenské přehlídky nebude. Odpůldne konána bude v arciblskupském palácí ob- vyklá hostina, při níž koncertovati bude kapela pěšího pluku č. 11. a při přípitku J. Veličenstvu vypáleno bude na Marianských hradbách 24 ran z děl. * Jak vypadá závisť? Kdyby někdo přál si viděti závisť co nejkřiklavěji znázorněnu, tomu by- chom doporučill čísti pražský »Čas«, pokud píše o věcech katolických. O imposantním, v každém ohledě vydařeném sjezdě katolických tovaryšů v Praze za příčinou 50leté oslavy jejich jednoty, napsal včerejší »Čas« takto: Prst Boží? Jednota katollckých tova- ryšů v Praze trvá prý již 50 let. Snad řízením Bo- žím připadlo ji na mysl, že by tuto svou starobylost mohla si oslavitl. I psalí psaní do všech koutů če- ských, aby ode všad, kde mají prapor, poslali jej na tuto slavnost, nějaké lidi že už za prapor do průvodu si postaví. Někde však ani toho praporu neměli. I dali nadělati tabulek a napsali na ně jména těch měst a tovaryšských jednot. V pátek seřadill celou »armádu spásy« v průvod, najali k tomu do předu herolda na koni, před jednotlivé oddíly postavili hi- storlcké hastroše a chodili tak po Praze. Ale málo kdo si jich všímal. Jenom pražské pepíky přivábily jejich muziky. Vážná Praha byla toho dne na dělni- cké výstavě všecka. Není v tom prst Boží? — Zdaž to není velmi časový obrázek závisti? Kdyby se byl patron »Času« prof. Masaryk směl honositi tako- vým účastenstvím při svých přednáškách v Chlcagu a jinde, byl by to »Čas« zajísté považoval za »prst Perditio ex te Israel! V bratrském mo- ravském »Hlase« vyplsuje jistý dopisovatel své dojmy z Marianských Lázní. Mezl jiným píše: »Vůbec v »uzavřeném území« smýšlení panuje nerakouské; ve veřejných lokálech po osadách shledáváme vyvě- šeny obrazy Viléma a Blsmarka. Tento duch, bohužel, panuje prý nyní i v tepelském klášteře zásluhou P. Opitze a ještě jednoho velikého pána z Prahy, ktarý by v uzavřeném území rád zřídil biskupství německé. Za klerika ze zásady Čech není do konventu přijat, radějí Němci se nutí učiti se trochu česky, což musí, any na farách Praemonstrátů tepelských jsou značné české menšiny; do knihovny nesmí se více koupitl český spis. Podivno též kněžím zde, že na budovách náležejících řádu v Marianských Lázních není ani nejmenšího odznaku křesťanského, jen samé figury pohanské a přece tu by byla příležitost umění kře- sťanskému dáti vyniknouti; kdyby to náleželo židům jinak by vypadati nemohlo až na to, že lázeňské slu- žebnictvo jde každého dne o 6. hod. do kostelaa když uhlídá kněze řekne »kystyhand«. — Jestliže se něco podobného děje na dřevě zeleném, což potom na suchém má se díti? * Dělnická výstava (soclálně-demokratická) otevřena byla v pátek slavnostním způsobem za zvuků »Písně práce« v průmyslovém palácí na výstavišti v Král. Oboře za přítomnosti 12.000 osob. Výstava sama působí dojmem dobrým, jakož i vkusným uspo- řádáním — ovšem z veliké části přispěly k tomu exposice, jichž autory nebo majitele nelze nljak vřa- diti do rámce třídy dělnické. A i samouci dělníci, kteří vystavují tu ve značném počtu, dokazují, že také nepřísahají na program strany, pod jejíž rudou vlajkou výstava se koná a jejíž stanovisko k nábo- ženství jest s dostatek známo, ale naopak svědčí, že ti, kdož i své volné chvíle věnovali účelné práci, vy- tvořili skutečně úctyhodné výrobky, jichž předmětem však jsou výjevy právě ze života náboženského. K podrobnému referátu ovšem se vrátíme. Mezl ná- vštěvníky výstavy při zahájení jmenovati dlužno sta- rostu měst pražských p. dra. Vl. Srba, dra. Kühna, J. Hudla, Russa, dra. Holubovského, posl. Krejčíka. JUC. Lederera, ryt. Rašína a j. v. Pozornost při za- hájení vzbudil telegram rektora české university prof. Thdra. Sýkory. Slavnostní řeč měl p. Vaněk. Úhrnem v první den navštívilo první dělnickou vý- stavu v Praze 20.190 osob, z nichž, jak doznává samo »Právo Lidu«, většina náležela třídám nedělnl- ckým. Vábily je vžité nympatie k místům nezapome- nutelných výstav jubilejní a národopísné — jichž so- ciální demokraté se stranili — jichž však dobrý zvuk dnes jím vykoná platné služby. — Výstava sama potrvá do září. * Münzeles-Penížek — historiografem. Uveřejnili jsme již zprávu, že mladý hrabě Taaffe po- věřil cís. radu Penížka vydáním memolrů svého ze- snulého otce. K tomu dodává brněnský »Hlas«; »Je-li zpráva tato pravdivou, pak ovšem mladý hrabě Taaffe má poněkud jiné náhledy a jiné smýšlení, než jeho otec. Můžeme na doklad uvésti skutečný případ. V době punktačních konferencí jednalo se o jistou záležitost, k jejímuž vyřízení bylo třeba prostředníka. Tehdejší vynikající poslanec (staročeský), jenž o té věcl s hr. Taaffem jednal, mínil: »Tam byste mohl poslat dvorního radu Blumenstocka (později na Hal- bana překřtěného). Na to odpověděl hr. Taaffe dostl nevrle: »Musa denn immer eln Juď' d abei

Boží«.