#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 5. července 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 182.
#4
alto_textblock
#4
Naranní a večerní listy
předplácí set
V Praze v administracit
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvojí donáškou
na měsic. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62
ve filiálkáchi
na měsle
B K n
Poštou
na měsio, . . . . . B K P
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvají zásilkon
na měsío,
na čtvrt leta . . . . 1I K 40h
#8
alto_textblock
#8
ecerni
#10
alto_textblock
#10
dání.
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . zs b
večerní . . . . . . . za th
Ve filtálkách na venkovět
ranni čislo . . . . . . . lo
večerní.
. .
. . č
#12
alto_textblock
#12
Inseráty
platí se hotové napřed
Předplacení a inserty přijanoe
administrace v Marinnské ul.,s
Tam nacházeji se těž
redakca, tiskárna a sxpediee
„Národnich Listů-
Rukopisy se Bevracej
#13
alto_textblock
#13
V Praze, 5. července.
#14
alto_textblock
#14
Na Míčovém náměstí, kdyby se chtěli po
ctivě přiznati, řekli by, že se cítí jako známý
kouzelníkův učeň, který vyvolal duchy a ne-
může se jich zbaviti. Negativní schopnosti našt
diplomacie nemohly býti zřejměji dokumen-
továny, než nynější situací na Balkáně, která
je zřejmě dílem, o něž hlavní zásluhu má ra-
kousko-maďarská diplomacie. Není nikde
psáno, že by balkánský spolek musil býti
jen ve službách ruských. Rakousko-Uhersk
mělo vícekráte příležitost zavděčiti si bal-
kánské národy, ale ono hledělo získati vděku
jen u jediného národa — u Albanců. Poně-
vadž v poslední době albanský kurs velmi
ztratil na ceně, naše diplomacie s tím větší
chutí jala se podporovati neústupnost bulhar-
skou, nedbajíc na to, že si tím poštvou proti
sobě i Rumuny. Protirakouské demonstrace,
kterých byl předevčírem svědkem Bukurešt.
podle slibu rumunské vlády nebudou se opa-
kovati, ale jsou zřejmým barometrem smýšlení
rumunského lidu a ukazují též, kam nás po-
vede maďarská politika, která začíná rozho-
dovati u nás.
Ve Vídni zahajují aspoň novinářskou pal-
bu proti Danevovi; neprojevuje prý dostateč-
né ráznosti vůči balkánským spojencům a do-
statečné ústupnosti vůči Rumunsku a proto
odkládá s vyhlášením války, aby přece jen
se nějak s Řeky a Bulhary vyrovnal. Ostatně
zdá se, že nový vojenský režim, který ted
ovládá Bulharsko, v tom směru vídeňským
přáním vyjde vstříc. Bulharský vyslanec
Bukurešti Kalinkov učinil prý již rumunské
vládě oficiální nabídky, které mohou plně
uspokojiti Rumuny. To by znamenalo, že vo-
jenské strana v Bulharsku raději ustoupí ko-
řenné bulharské země Rumunsku a dovolí mu
více se rozšířiti za Dunajem, jen aby se nedo-
stalo nedávno teprve osvobozené oblasti zá-
padní Makedonie těm, kdo je svou krví osvo-
bodili — Srbům.
Ústupnost na severu ve vlastní zemi
neústupnost na jihozápadu v zemi ještě ne-
obsazené znamená, že ti, kdo řídí dnes osudy
Bulharska, sní o velké expansi na západ Bal-
kánu, sní o Velkém Bulharsku, dotýkajícím
se čtyř moří — Černého, Mramorového, Egej-
ského a Jaderského, sní o nadvládě na
Balkáně, ale ne o spoluvládě. Neboť západn
cíp Makedonie, Bitoljsko, znamená otevřenou
cestu k Jaderskému moři na Drač. Kdyby se
Bulharům podařilo dostati se až na Kosovo
pole, ovládli by toto strategicky důležité roz-
vodí tří moří a tak by byli rozhodujícími pány
na Balkáně.
O velké plány do budoucnosti jde v ny-
nější válce mezi Bulhary a Srby i Řeky, o to
zda celý Balkán v budoucnosti bude Velkým
Bulharskem, anebo zda Balkán bude územím
s více národními státy, v celku rovnoprávný-
mi. My Češi nemáme možnosti jakkoli půso-
biti na rozřešení těchto otázek, my nemůžeme
zastaviti bratrovražedný spor na Balkáně-
můžeme jen pozorovati, co se děje, jen usilo-
vati, abychom dobře pochopili, co znamená
konečný výsledek.
Lze dnes již mluviti o srbském nebo bul-
harském vítězství? Nelze. Válka vede se na
roztáhlém území, na prostoře zdélí přes 100
km., tam ovšem jsou jednotlivé místní mo-
menty příznivější brzy té, brzy oné straně.
Rozhodující bitvy asi teprve přijdou; dosu
nepřátelská vojska jen se „ohmatávala“, hle-
dala nepřátelskou slabinu, aby se připravila
k rozhodujícímu útoku. Bulhaří již cítí, že ví-
tězství není všude tak snadné, jako u Lozen-
gradu. Srbové dokazují, že dovedou bojovati
nejen u Kumanova a Bitolje, ale také u Ko-
čan. U Krivolaku, u Velesu, u Kočan a Küsten-
dilu se bude rozhodovati o síle srbských
bulharských vojsk a schopnosti jich vůdců.
„N. F. P.“ zatím se raduje: Rozdělení Make-
donie nebude rozhodnuto v Petrohradě a ra-
kousko-uherská zásada balkánské „svobody
zvítězila; svobody bít sel
#15
alto_textblock
#15
Válka mezi spojenci.
#16
alto_textblock
#16
Návrh na evropské zakročení.
#17
alto_textblock
#17
M. Z Kolína n. R., 5. července. (Zvl. tel
„Nár. Listů“.) Petrohradský dopisovatel „Köl-
nische Ztgu.“ telegrafuje: Ježto se už také
ruská diplomacie vzdala vší naděje na odvrá-
cení nové války balkánské, vynořil se pro-
jekt, aby nyní evropské velmocí zakročilya
to vedením německého císaře. Na rumnuský
nátlak diplomacie už také mnoho nespoléhá
ježto dle zpráv z dobrého pramene přicháze-
jících, Rumunsko jenom to vzíti si chce, co
původně v Petrohradě žádalo a což mu dle
všeho Bulharsko s pouhým toliko protestem
bez boje zůstaví, aby se neoslabilo pro boj se
Srbskem a Řeckem. Tím časem bombardují se
balkánští diplomatičtí zástupcové u ruského
dvora výčitkami a vzájemným obviňováním
jako už několik dní činí ve svých notách
tiskových zprávách jejich vlády.
#18
alto_textblock
#18
Francie a Anglie protí evropskému zakro-
#19
alto_textblock
#19
čení.
#20
alto_textblock
#20
Z Paříže, 4. července. (K. k.) List „Soir“
píše o podnětu, jejž francouzská vláda učinil
u velmocí na zachování zásady, nevměšovati
se do věcí na Balkáně a vyličuje tento podnět
jako důsledek londýnské cesty presidenta
Poincaréa. Francie zasazovala se hned na po-
čátku balkánského konfliktu pro zachování
shody mezi velmocemi a nevměšování se
Její stanovisko se od té doby nezměnilo.
Rozmluvami v Londýně se ukázalo, že fran-
couzská a anglická vláda řídí se vždycky tý-
míž názory. Zástupci Francie v cizině byl
#21
alto_textblock
#21
o tom zpraveni a sdělili to velmocem, u nichž
jsou pověřeni. Příslušná nota však nebyla do-
sud podána a proto nemají také velmoci nač
odpovídati.
#22
alto_textblock
#22
Rumunská mobilisace má zejdnati mír.
Z Londýna, 4. července. (K. k.) Reuterova
kancelář uveřejňuje již dříve publikované sdě-
lení rumunské vlády jejím zástupcům v cizině
o mobilisací rumunské armády s tímto dodat-
kem: Dosud sledovalo Rumunsko politiku.
která povšechně schvalována byla velmocemi.
Avšak Rumunsko nemůže zůstati lhostejným
při novém vývoji, jehož výsledkem jest ru-
munská mobilisace zvláště vzhledem k mož-
nosti úplné porážky Řecka a Srbska, jež mu-
sila by otřásti rovnováhou Balkánu. Rumun-
sko doufá však, že mír bude brzy opětně zjed-
nán a věří, že mobilisace přispěje k tomu. Po-
kusí se zároveň balkánské státy přemluviti
k tomu, aby přijaly pozvání ke konferenci
Petrohradě.
Síla mobilisovaného vojska rumunského.
Z Bukurešti, 5. července. (K. k.) Dle „Inde
pendence“ má 13 ročníků, povolaných mobilisačním
dekretem, celkem okrouhle 600.000 mužů. Mimo
to zbývá ještě 6 ročníků.
#23
alto_textblock
#23
Rumunský parlament bude svolán.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Ministerská
rada se usnesla svolati parlament. Den jeho svo-
lání bude určen později. Aby se poskytla podpora
rodinám povolaných vojínů, dostanou tito, poku
jsou ve státních službách, dovolenou na měsíc
obdrží tudíž svůj plat vedle požitků vojenských.
Parlamentu bude po sejití se předložena osnova
zákona o podpoře rodin povolaných vojínů.
Na rumunských drahách je soukromá do-
prava zastavena.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Rumunsko
dráhy zastaví, počínaje zítřkem v 1/46. hod. odpol.,
veškerou soukromou dopravu a nabude platnosti
jízdní řáč stanovený v mobílisačním plánu, dle
něhož jezdí pro mezinárodní dopravu osob jediný
vlak každým směrem. Spací vagony jsou dneškem
z dopravy vyloučeny. Mezinárodní expresní vlaky
nebudou jezditi od neděle.
Rumunská paroplavba zastavena.
Z Cařihradu, 5. července. (K. k.) Zdejší rumun
ská paroplavební agentura byla telegraficky zpra-
vena, že doprava lodí mezí Cařihradem a Ky
stendží jest zastavena.
#24
alto_textblock
#24
Žastavená železniční doprava do Rumunska.
Z Peští, 4. července. (K. k. uh.) Ředitel-
ství uherských státních drah oznamuje, že
důsledku zastavení osobní dopravy na dra-
hách v Rumunsku nebudou vydávány lístky
do rumunských hranic a že vyřaděny budou
spací a restaurační vozy, jezdící na trati Pešt
západní dráha—Bukurešť. Z východního ná
draží jezdí tyto vagony pouze do Brašova.
Vývoz petroleje z Rumunska zakázán.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Vláda zakázal
vývoz petroleje.
#25
alto_textblock
#25
Rumunské veřejné mínění.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Stejně jak
včerejší večerníky, schvalují také dnešní ranní l-
sty jednomyslně nařízenou mobilisaci. Skoro všech-
ny listy přinášejí portrét krále, korunního prince
náčelníka generálního štábu Avaresca a ministra
vojenství Herjeua. „Universul“ praví, že Rumunsko
nesleduje žádných neoprávněných sobeckých
zájmů. Nikdo mu však nesmí podkládati, že by
nedovedlo hájiti své zájmy se zbraní v rukou.
Officiosní rumunský projev o protirakou-
ských demonstracích.
Z Bukureští, 4. července. (K. k.) Oficiosn
večerníky píší o včerejších projevech: Musí-
me hluboce litovati, že se při rozčilení, ovlá-
dajícím massy, staly ostatně bezvýznamné
ale přece jen hluboce politování hodné přípa-
dy, myslíme nepřátelské nápisy proti spřáte-
lené velmoci, které byly umístěny zlovolnými
osobami. Jest to tím politováníhodnější bez
práví, že Rakousko-Uhersko opětovně nám
projevilo své přátelství. Jednání to došlo ma-
lého ohlasu. Ti, kdož je zavinili, jednali z dů-
vodů, které neodpovídají zájmům země. Třeba-
že úřady nezakročily, aby nerušily všeobecné
vlastenecké nálady, nebrání nám to co nejroz
hodněji odmítnouti podobné činy a prohlásiti.
s jak hlubokými city je odmítáme.
#26
alto_textblock
#26
Rumunský attaché v Bělehradě.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Podplukovníl
Cihosky byl jmenován vojenským attachem
Bělehradě.
#28
alto_textblock
#28
Formální vyhlášení války Bulharskem.
Z Vídně, 5. července. „Neue Freie Presse
oznamuje ze zvláštního pramene ze Sofije: Bul
harská vláda zaslala svým zástupcům u vel
mocí tuto okružní nótu: Oznamte vládě, u níž
jste pověřen, že včera o 8. hodině ranní pluk
srbské pěchoty se dvěma škadronami jízdy a
dělostřelectvem vpadl do vlastního bulhar-
ského území a že se pevně usadil u vrcholu
Černoku, 25 kilometrů od Kystendilu. Násled-
kem toho je Bulharsko nuceno učiniti vhodná
opatření na obranu vlastí.
#29
alto_textblock
#29
Velká bítva u Kočan.
Ze Sofije, 4. července. („N. Fr. Pr.“). O
čtvrtka bojuje se s velkým rozhořčením u Ve-
lesu. Srbská hlavní armáda po počátečních
úspěších nebyla s to, aby dobyla bulharských
posic, čímž byla jí znemožněna ofensiva oproti
Kystendži, a nyní také jižní srbské křídlo u-
trpělo citelnou porážku. U Velesu stojící srb-
ská drinská divise byla dnes v pátek s těžký-
#30
alto_textblock
#30
mi ztrátami odražena ke Skopljí. Bulhaři ho
toví se obsaditi Veles.
#31
alto_textblock
#31
Srbská zpráva o novém velkém srbském
vítězství u Kočan.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář oznamuje: Bulhaří, kteří byli
po svých útocích a po dvoudenních bojích na
celé čáře poražení, byli zahnání na levý břeh
řeky Bregalnice a jejího přítoku Zletova. Za-
ujali svým pravým křídlem a svou sedmou
rylskou divisí, která byla úplně poražena, na
březích obou řek posice, které byly dříve silně
opevněny, v úmyslu zadržeti rychlý vpád na-
šeho vojska. Na to rozvinul se krvavý boj. Bul-
haři bránili se zoufale, nebylo jim však možno
zadržeti vpád našeho vojska. Po 5denních kr-
vavých bojích bylo pravé křídlo Bulharů, číta-
jící 60 praporů a 120 děl, úplně poraženo a roz-
prášeno. Jeho hlavní opora na vrchu Rajče-
nech byla stečena bodákovým útokem. Naše
vítězné vojsko zajalo mnoho nepřátel a učinílo
značnou válečnou kořist.
Z Bělehradu, 5. července. Noviny oznamu-
ji, že Srbové zajali u Kočan 32 praporů bulhar-
ské pěchoty i s generálním štábem a ukořístil
120 děl. Všechny zprávy oznamují podrob-
ností o útěku Bulharů.
#32
alto_textblock
#32
Bitva o Solun.
#33
alto_textblock
#33
Ze Sofije, 4. července. („N. Fr. Pr.“) Se-
verně od Soluna v délce 80 kilometrů ode-
hrává se velká bitva. Střed bitevní čáry je
mezi Kilkišem a Likovanem, ale bojuje se také
u Gevgeli a na východním křídle u Nigrity. Na
řecké straně zúčastní se těchto bojů 80.000 vo-
jínů, na bulharské 100.000 mužů.
Zahajovací boje počaly již dne 30. června.
kdy Bulbaři, jak dnes je již zřejmo, podnikli
čistě demonstrační výpady proti řeckým opev-
něným frontám, aby zlákali Řeky k protiúto-
kům. Když Řekové skutečně přikročili k ofen-
sivě, ustoupily v před posunuté bulharské od-
díly zvolna zpět k hlavní síle své armády
Řecká ofensiva dostala se tak do čáry Gev-
geli-Kilkiš-Likovan-Nigrita.
Tím byl geniálně založený plán bulharské
správy vojenské proveden, která demonstrač-
ními postupy chtěla Řeky donutiti, aby opu-
stili své opevněné posice u Soluna, Langazy
a na Bešikském jezeřea přešli k ofensivě do
krajiny severně od Soluna, kde by je Bulhaři
mohli donutiti k bitvě ve volné prostoře za
okolností, které jsou pro Řeky nepříznivy.
Řekové vešli do pasti. Strženi svými čá-
stečnými úspěchy, postoupili útočně za ustu-
pujícími bulharskými oddíly, které dle svých
instrukcí ustoupily tak daleko, až bulharská
hlavní síla mohla přikročiti k rozhodujícímu
útoku. Tento nyní proveden. Řekové, vzdáleni
od Soluna na několik denních pochodů, jsou
donucení k bítvě, ve které dle všeho předpo-
kladu bude rozhodnuto o celé bulharsko-řecké
válce.
Řeky ohrožuje kromě toho boční útok
okolí jižního konce jezera Tachynoského, od-
kud postupuje vítězně v bok a v záda řecké
armády 30.000 Bulharů.
Ze Sofíe, 5. července. Do ministerstva vo-
jenství došly tyto zprávy: 36 hodin severně o
Soluna zuří velký boj mezi řeckou střední ar-
mádou a Bulhary. Bitva měla dosud pro Bul-
hary příznivý průběh. Hlavní bulharská armá-
da, která jest tam zaměstnána útočně postupu-
jícími Řeky, podnikne po tomto bojí válečné
operace přímo proti Solunu.
Ze Sofle, 5. července. „Dnevník“ oznamu-
je: Solun jest ohrožen bočným pohybem naše-
ho vojska. Bitvy na jížním bojišti byly pro
naši armádu dosud úspěšny.
#34
alto_textblock
#34
Bulhaři dobylí nazpět Gevgeli.
Z Bělehradu, 5. července. [„N. W. J.
Bulhaři po dlouhých, krvavých bojích dobyl
znovu Gevgeli. Počet zraněných je tak velký
že veškerá železníční doprava slouží jejich
odvezení a že nedopravují se ani zboží, ani
cestující.
Ze Sofije, 5. července: Bulhaři dobyli po
druhé Gevgeli, které Řekové udrže-
li ve svých rukou jenom 48 hodin.
Bulharské vojsko dobylo ho bodákovým úto-
kem. Řekové Gevgeli opustili, zane-
chavše na bojišti svou dělostřelbu. Ztráty na
životech jsou na obou stranách ohromné.
#35
alto_textblock
#35
Bulharští zajatci v Srbsku.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) O 7.
hod. večer přibylo sem 17 zajatých bulhar-
ských důstojníků a 1300 bulharských vojínů
Byli silnou eskortou dopraveni do pevnosti
Po celé cestě byly shromážděny tisíce obe-
censtva, jež v nejúplnějším pořádku a klidu
přihlíželo ku rrůvodu zajatců. V čele trans-
portu jel na koni desátník Alexič, jenž zajal
bulharského plukovníka Manova. Alexič byl
bourlívě aklamován.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář oznamuje, že počet došlých
dnes bulharských zajatců činí 1442 a že jesk
mezi nimi jeden podplukovník, 17 důstojníků
a 2 vojenští lékaři. Zajatci byli beze vší pří-
hody převedení do pevnostních kasáren
Ostatní zajatci budou internováni v Požarevci
#36
alto_textblock
#36
Ministerská krise v Bulharsku.
Ze Sofije, 3. července. (K. k.) [Došlo opo-
žděně.] Ačkoli obecně se mluví o nastávajícím
sestavení nového kabinetu a jsou rozšířeny
všemožné seznamy, ujišťují nadále vůdčí kru-
hy, že není žádné kabinetní krise.
Ze Sofije, 4. července. (K. k.) Dnes večer
byli opět do královského paláce povoláni vůd-
cové oposičních stran. Na zítřek očekává s
rozřešení situlace.
#37
alto_textblock
#37
Turecko postaví se proti Bulharsku.
Z Cařihradu, 4. července. (K. k.) Pojed-
návaje o situaci, utvořené balkánskou válkou.
prohlašuje „Tanin“, že Turecko neuzavřelo
žádný definitivní mír s balkánskými státya
že v nynější válce musí postaviti se protí ne-
příteli nejnebezpečnějšímu, kterým za všech
okolností jest Bulharsko.
Z Paříže, 5. července. „Agence Havas
oznamuje z Cařihradu: Turecko zbroji k válce
proti Bulharsku. „Tanin“ prohlašuje, že Srbo-
vé a Řekové mohou se spoléhati na podporu
turecké armády, vzdají-li se válečné náhrady
jinak že si Turecko zůstaví úplnou volnost.
#38
alto_textblock
#38
Bulharský vyslanec v Bělehradě.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Pověst
že bulharský vyslanec Tošev žádal za cestov-
ní pasy a že odjede zítra ráno, jest nesprávná.
#39
alto_textblock
#39
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#40
alto_textblock
#40
Hr. Berchtold u císaře v Išlu.
Z Vídně, 5. července. Ministr zahranič-
ních záležitostí hr. Berchtold vyžádal sí te-
legraficky audienci u císaře, aby mu podal
zprávu o zahraniční politické situaci. Stav
věcí na Balkáně prý této audience nutně vy-
žaduje.
Z lázní Išlu, 5. července. (K. k.) Ministr
zahraničních záležitostí hr. Berchtold přijel
sem v 7 hodin ráno s vyslaneckým radou hr.
Hoyosem. Na nádraží byl ministr uvítán kabi-
netním ředitelem svob. p. Schieslem. Hrabě
Berchtold bude v 11 hod. dopol. přijat císařem
ve slyšení.
#41
alto_textblock
#41
Arcivévoda Vílém.
Z Vídně, 5. července. (K. k.) Stav pana arci-
věvody Viléma jest trvale uspokojivý. Pan arci-
věvoda ztrávil dobře noc a jest úplně prost ho-
rečky. Dnes dopoledne byla vydána tato lékařská
zpráva: Teplota 36.7. tep 84, noc dobrá, všeobecný
stav dobrý. Jeho Veličenstvo císař dává si o
arcivévodských rodičů, kteří nepřetržitě dlí u lůž-
ka svého syna, každodenně telefonovati o stavy
nemocného. Také četní členové císařského domu
a četní dvorní a státní hodnostáři poptávali se bě-
hem dne po stavu nemocného.
#42
alto_textblock
#42
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. července. (K. k.) „Wiener Ztg.
oznamuje: Ministr vnitra jmenoval okresní komi-
saře v Čechách dra. Václ. Břeského z Birken-
felsu. Václ. Skálu. Bedřicha Tesaře, Jana Je-
lTnka, dra. Arnošta Polze a Vojtěcha Kots-
micha vrchními okresními komisary.
#43
alto_textblock
#43
Z francouzské sněmovny.
#44
alto_textblock
#44
Z Paříže, 4. července. (K. k.) (Dokoně.) Při
projednávání dotazu o událostech, které se sběhly
v květnu t. r. v kasárnech různých měst, útočil
socialistický poslanec Sixte Quenin prudce na mi-
nistra vojenství a vyčítal mu zejména, že těžil ze
systému koncesí v osadách. Ministr vojenství
Etienne odpověděl, že po tři léta vynaložil ve-
škeru horlivost a veškeru prozíravost v otázkách
osad a že po tři měsíce byl správcem osadní spo-
lečnosti, nikdy se však nezúčastnil prodeje po-
zemků. Poněvadž poslanec Sixte Quenin pokra-
čoval ve svých útocích, prohlásil ministr vojenství.
že bude tyto rány spláceti jinými ranami, bude-li
Sixte Quenin zatahovati tuto otázku na osobní
pole. (Hluk na krajní levici.)
Po posl. Jaurésovi, který vytýkal vládě, že
chtěla v otázce tříleté služební doby znásilniti
veřejné mínění, ujal se slova ministerský předseda
Barthou a poukázal k tomu, že zodpovědnost za
události v kasárnách dlužno hledati v manevrech
jistých organisací. Ministerský předseda káře
ostrými výrazy propagandu sdružení, která hlásí
občanskou válku a vzpouru. Posl. Jaurés opovážil
se srovnávati Gambettu a jeho přátele, kteří orga-
nisovali národní obranu a vytvořili republiku,
lidmi, kteří by podkopali vlast, kdybychom si na
ně nedali pozor. Gambetta má nárok na náš obdiv
tito lidé však zaslouží použití plné přísnosti zá
kona. (Dlouhotrvající pochvala na četných lavi
cích.)
Sněmovna usnáší se 347 proti 167 hlasům, aby
řeč ministerského předsedy Barthoua po celé zem
byla rozšířena.
Na to byla schůze skončena.
#45
alto_textblock
#45
Provolání francouzského „Výboru pro
ochranu vojáků“.
Z Paříže, 4. července. (K. k.) Sdružení nazva
né „Výbor pro ochranu vojáků“, jemuž v čele stojí
Anatole France a jiné čelné osobnosti, uveřejňuje
provolání, ve kterém za ostrých útoků na vládu
a vojenské soudy vyzývá se ku peněžním sbírkám
pro vojíny, potrestané za nedávných vojenských
projevů, a jejich rodiny.
#46
alto_textblock
#46
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 4. července. (Spb. Ag.) (Duma.
Oktabristé podali návrh, aby zkoumání zákonné
předlohy o státním zřízení v chelmské guberi
bylo odročeno na podzim. Návrh byl většinou, na
cionalisty a pravicí zamítnut, načež oposice opu
stila zasedací siň. Při hlasování o přechodu ku
podrobné rozpravě se ukázalo, že sněmovna nen
způsobilou se usnášeti.
#47
alto_textblock
#47
Krvavé stávkové výtržností v jižní Africe.
Z Johannesburgu, 4. července. (K. k.) Odpo
ledne došlo k novým výtržnostem, za nichž by
zraněn dragounský poručík, který pozbyl vědomí
Také policejní komisař a 4 strážníci byli raněni
Stávkující získali pro sebe personál pouliční drá-
hy, takže jest pouliční doprava zastavena. Luza,
jíž v čele kráčely ženy s rudými prapory, táhla k
městské elektrárně, zahnala její personál a pře-
řízla kabel. takže bylo město ponořeno ve tmu.
Později bylo osvětlení zase obnoveno, Stávkující
ovládli přístupy k nádraží braamfonteinskému. Že-
lezniční spojení s jihem jest úplně přerušeno, na
ústředním nádraží zůstávají však strojvůdciu
svých vozů a zdráhají se přidati se ke stávce.
Z Johannesburgu, 4. července. (K. k.) Kolem
půlnoci zapálila lůza druhou velkou budovu. Na
strážníky, kteří střežili kanceláře firmy Wernher.
Beit a spol., bylo házeno kamením. Policisté vy-
střelili napřed třikráte výstrahu, načež byla zahá-
jena palba. Dragouni, povolaní na pomoc, zakro-
čili proti davu a rozptýlili jej. O půlnoci bylov
různých částech města slyšetí ještě nepřetržítou
střelbu z pušek. Do půlnoci bylo do nemocnic do-
praveno 30 raněných.
Z Johannesburgu, 4. července. (K. k.) Obchodn
místnosti časopisu „Star“ hoří. Policejní mužstvo
střílelo na zástup, který ohrožoval kanceláře vel-
vé důlní společnosti, načež výtržníci nstoupili,
#48
alto_textblock
#48
Z Johannesburgu, 4. července. (K. k.) Večer
zapálil zástup lidu, který byl na železniční trati
zcela bez kontroly, stanici. Vojsko není s to udržeti
zástup na úzdě.
Z Pretorie, 4. července. (K. k.) Kromě 600
mužů jízdy, kteří byli včera vysláni do Johannes-
burku, vyslala vláda ještě 300 mužů pěchoty. Dnes
večer nebo zítra sejdou se ještě nestávkující že-
lezniční zřízenci k poradě, mají-li zahájiti stávku
ze sympatií pro horníky.
#49
alto_textblock
#49
Politická hlídka.
#50
alto_textblock
#50
Převrat v Čechách — odbyt?
#51
alto_textblock
#51
Čechové zvlášť a Němci zvlášť zmařili plán
vlády, finanční krisí zemské autonomie v král. Če-
ském rozřešiti neústavním převratem, připraveným
již do všech podrobností, jak po stránce věcné, tak
i osobní. Tuto situaci přivodila usnesení českých
i německých stran, jež jsou na sněmě českém smě-
rodatny.
Před jejich rozhodnutím provedly strany české
domácí opposice rozsáhlou, bouřlivě inscenovanou
akci proti vládnímu plánu oktrojírek a stejně
proti českým stranám agrární a svobodomyslné.
dnes pak si národní sociálové, radikální pokrokáři
i realisté ve svých orgánech připisují zásluhu, že
oni svou akcí a agitací způsobili, že strany svobodo-
myslná a agrární se usnesly zamítnouti vládní poža-
davek, aby čeští přísedící zemského výboruse
vzdali svých míst v zemském výboru.
S úplným klidem budiž konstatováno, že stra-
ny české domácí opposice se mýlí a že svoje zá-
sluhy v tomto případě přeceňují: odpor proti vlád-
ním oktrojírkám vznikl v táboře poslanců agrár-
ních a svobodomyslných již před delší dobou, ji
v době, kdy mimo malý kruh informovaných po-
slanců nikdo nevěděl, co se chystá. V této náladě
a s opposiční tendencí byla svolána již schůze par-
lamentní komise klubu sněmovních poslanců nár.
strany svobodomyslné, která byla svolána hned,
když nejv. maršálek seznámil české přísedicí zem-
ského výboru s převratnými plány vládními, kdežto
strany české domácí opposice jaly se konati pro
svou akci přípravy až po poslední řeči minister-
ského předsedy v panské sněmovně.
Celý rozdíl mezi českými stranami vůbec spo-
číval jen v tom, že české strany v zemském vý-
boru zastoupené nemohly z taktických důvodů mlu-
vit veřejně, což ostatně bylo hlavně ve „Venkově“
ale také v „Národních Listech“ dosti zřetelně na-
značováno, kdežto strany domácí české opposice
musily ze svých taktických důvodů mluvit veřejně!
Že poslanecké kluby v tomto případě rozhodu-
jící, klub agrární a svobodomyslný, jednaly v hlav-
ní věci správně a souhlasně se smýšlením národa,
potvrzuje jím i „Nár. Politika“, odvolávajíc se na
nesčetné projevy občanstva a voličstva.
Zajisté ještě nějaký čas bude se konati pře-
blídka událostí, které se včera zastavily usnesením
českých klubů agrárního a svobodomyslného.
Pro tuto přehlídku podaly veřejnosti mnoho
poučení německé zprávy o včerejší konferenci mi-
nisterského předsedy se zástupci německých po-
slanců z Čech. Hrabě Stürgkh jim řekl, že nemyslil,
že jeho oktrojírkové plány narazí na odpor právě
na straně německé. Plány ty byly sestaveny jen pro
případ, že zemský výbor odstoupí, nebo že strany
v zemském výboru zastoupené odmítnou zodpověd-
nost za další správu zemského výboru, v kterýchžto
případech byla by vláda považovala za svou bez-
podmínečnou povinnost, zakročiti. Ale nechtěla
— tak mluvil hr. Stürgkh dále — zemský výbor
přinutiti k resignaci, nýbrž minila vyčkati jeho
usnesení.
Velmi konejšivě včera hr. Stürgkh vykládal
Němcům svůj projekt správní komise pro Čechy.
Vysvětloval jim, že ve statutu pro správní komisi
bylo učiněno opatření, aby musila úřadovat ob-
jektivně, že obor její působnosti finanční byl úzce
vyměřen, že by byla měla rozhodovati jen v otkz-
kách nejnutnějších, dále že nové daně, jež měly
býti zavedeny, by ani zdaleka nebyly stačily na
sanací země.
Konečně prohlásil hr. Stürgkh Němcům, že
správní komisi pro Čechy považuje za odbytou,
poněvadž zemský výbor se nevzdal, a strany sně-
movní jsou proti ní. Dodal pak, že vláda zatím nie
nepodnikne, ale že bude bdíti, aby zemská správe
funkcionovala, a zatím že vyčká, jak zemský vý-
bor si bude počínati dále. Hr. Stürgkh tu vyslovil
minění, že zemský výbor se bude snažiti o novou
výpůjčku, a Němcům slíbil, že vláda do tohoto jed-
nání nezasáhne.
Na různé německé námitky, týkající se složení
projektované správní komise, odpověděl hrab
Stürgkh, že mínil, že objektivnosti bude učiněno
zadost, když presidentem správní komise by byl
jmenován kn. Lobkovic, který se osvědči! — —v
zemědělské radě. Hrabě Stürgkh tu tedy neměl kn.
Lobkovice na zřeteli jako maršálka.
Tak referuje „Pr, Tagblatt
Podobnou zprávu vytiskla „Bohemia“. 1 tento
list sděluje, že ministerský předseda hr. Stürgkh
řekl včera Němcům, kterak je překvapen jejich
usnesením proti záměrům vlády se správní komisí.
ježto mu kn. Thun činil naděje přímo opačné, a to
jak co se týče Němců, tak co se týče Čechů. Dle
„Boh.“ hr. Stürgkh ujistil Němce, že v projektu
správní komise bylo o dozor na zemské finance
postaráno kontrolou vyššího finančního úřadníka.
a že dle téhož statutu byla kompetence správní
komise obmezena na nejmenší míru.
Po těchto zprávách německého tisku dlužno
konstatovati, že českým kruhům byly kompetence
a linanční obor se správní komisí souvisící vylí-
čeny zcela jinak, než jak je hr. Stürgkh včera po-
psal Němcům.
Politicky významno je vedle toho nepřímé od-
halení hr. Stürgkha, že Němci se původně vyslo-
vili pro resígnaci svých přísedících a pro dosazení
správní komise do země. I mohl se hr. Stürgkh pře-
svědčiti, že na své Němce nemůže se v níčem spor-
ném spoléhati