#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 27. listopadu.
#3
alto_textblock
#3
K éíslu 324
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci v Uhrách.
Z Pešti, 27. listopadu. Do vládního
klubu včera dostavilo se poslanců jen málo.
Hr. Tisza byl uvítán bouřlivým
voláním »eljen«, nemluvil však, poně-
vadž úplně ochraptěl. Vůbec většina vládních
poslanců chraptěla následkem pě-
tihodinné bouře, jež sněmovnou bu-
rácela. Ze členů bývalé strany národn
nepřišel nikdo. Kromě hr. Apponya
však dosud žádný poslanec strany té své vy-
stoupení neoznámil. Koluje arch, na kterém
podpisují se přívrženci hr. Apponya k vy
stoupení ochotní. Hr. Tisza vyzval včera hr
Apponya a Széntivanya, aby nevzdávali se
mandátů do delegací, poněvadž mu na jich
účastenství tam zaleží.
Z poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 27. listopadu. Není vylou-
čena možnost, že ani dnes nebude
ukončena rozprava politická
ve sněmovně poslanecké. Počát-
kem schůze bude totiž podán referát o zá-
ležitosti poslanců Steina a Fre
sla a nejspíše by pak s ním byl spojen
referát o příhodě, která se udála včera mezi
poslanci národně sociálními a žurnalistou
Mandlem. Myslí se, že nedojde se dále, než
k volbě generáiních řečníků, kteří by mlu
vili v úterý.
Ministerský předseda dr. Körber měl
včera odpoledne poradu s princem Bedři
chem Schwarzenbergem. Včera za-
sedala též parlamentní komise klubu
polského. Po její schůzi místopředsed
hr. Dzieduszicki měl delší rozmluvu s drem.
Kathreinem a drem. Fuchsem.
Z Pešti, 27. listopadu. O bstrukčnic
sešli se včera ke společné hostině
kterouž předcházela porada o dalším postupu.
35 poslanců, členové to strany neodvislosti.
strany lidové a Szederkényovy a poslane
nenaležející žádné straně, se dostavilo. Usne-
seno již dnes zahajiti dlouhou po-
radu o jednacím řádu a zahájit
obstrukci technickou. Bylo pra-
veno, že musí teprve nyní byt
proveden boj až na nůž a nesmí být
#11
alto_textblock
#11
couváno před prostředky krajne
válečnými. Bylo dále usneseno, učiniti
vše možné, aby předseda Perczel
byl vypuzen z předsednického
mís ta.
Ve straně neodvislosti smazány všechny
rozdíly mezi přívrženci obstruker a jejími
odpůrci. Všeobecně se soudí, ze
proti dvěma denním schů zím
musí býti bojováno dokrajnosti.
Jakými však prostředky, o tom ničeho pro
nešeno nebylo; rozhodnutí v té příčině stane
se dnes.
Z Pešti, 27. listopadu. Největší zájem
věnován jest nyní ovšem skupině Appo-
nyově. Tato se neustaví ve zvláštní stranu,
nýbrž bude skupinou stejně volnou jako
byli dissidenti bar. Banffa. Hr. Apponyia
jeho přátelé přeložili již místo své do středu
sněmovny. Chtějí zůstati v ní jenom, dokud
neodbude se boj o dvě denní schůze. Potom
však — dle zpráv »Fremdenblattu« — chtějí
ostentativně a důsledně provésti abstinenci
Bude jich, jak se ujišťuje, 34.
Ve straně lidové (klerikální) jsou
spokojeni s vývojem věci. Četní členové její
prohlásili: »Teď nemáme vůdce, můžeme
však činiti zjevně, co jsme dosud činil
Protirakouské stadentské demon-
strace v Římě.
#12
alto_textblock
#12
tajně.«
#13
alto_textblock
#13
Z Říma, 27. listopadu. Studenti uspo-
řádali včera zase demonstrace prot
Rakousku, které nabyly znač-
ného rozsahu. Chtěli zvláště demonstro-
vati před rakouským vyslanectvím, nedošlo
však k tomu, poněvadž je policie, ktera za
kročila velmi rozhodně, zahnala na útěk.
Z Ríma, 27 listopadu. O scéně, která
vyvolána byla demonstranty před universitou,
sdělují se tyto podrobnosti: Studentů bylo
na tisíce. Shromaždili se ke 2. hod. od-
polední, aby uvítali prof. de Guberna-
tisa, který se vracel z Inšpruku. Ten však
nepřišel. Studenti z počátku chovali se
klidně, potom však začali hlomoziti a pískati
nejen v budově universitní, nýbrž také na
ulici. Policie zakročila a chtěla některé za-
#14
alto_textblock
#14
tknouti.
#15
alto_textblock
#15
Studenti však bušili do ní
holemí a pěstmi. V prvním poschodí
universitní budovy bylo vysazeno ně-
kolik oken a shozeno dolů na po-
lici i. Tato musila ustoupiti.
Se žebříku, postaveného ke zdi univer-
sitní budovy, promluveny byly prudké řeči
o událostech inšpruckých. Voláno »Pryč
s Rakouskem!« a »Konec troj-
spolku!« Naposledy byl povolán prapor
pěchoty, který postupoval s nasazenými
bodáky a studenty rozehnal
Jest obava před dalšími výtržnostmi.
Z Říma, 27. listopadu. Hnutí pro-
tirakouské roste a prohlubuje
se. Stává se prudčím a násilnějším. Na uni-
versitě zdejší byl insultován prof. Schu-
pfer. Také turinská universita
musí býti uzavřena pro protira-
kouské demonstrace.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Z Londýna, 26. listopadu. (C.-B.) Člen par-
lamentu Robert Jasper M o re zemřel.
Z Paříže, 26. listopadu. (C.-B.) Professo
Proust, který zastupoval Francii na mezi-
národní zdravotní konferenci, dnes dopoledne
zemřel.
Z Petrohradu, 26. listopadu. (C.-B.) Dnešní
bulletin, vydaný o stavu nemocné carevny,
zní: Včera večer měřila teplota 37.2, tep 64,
dnes ráno teplota 37. Carevna spala v noci
dobře. Od včerejška nemocné ucho silně hnisá.
Celkový stav jest uspokojivý.
Angličtí parlamentáři u Loubeta.
Z Paříže, 27. listopadu. (C.-B.) Meškající
zde angličtí parlamentáři byli včera
odpoledne přijati presidentem Loubetema
jeho chotí. Lord Brassey pozdravil presidenta
proslovem, ve kterém vytkl srdečnou shodu mezi
Anglií a Francif. Loubet odpověděl, že zachová
vždy ve své paměti jakého přijetí se mu v An-
glii dostalo. Při svačině připil pak Loubet králi
Edvardovi, královské rodině a národu brit-
skému. Mluvčí hostů anglických prohlásil ve
své odpovědi na přípitek presidenta Loubeta, že
parlamentáři angličtí si přejí pracovati společně
s parlamentáři francouzskými na díle míru. Vy-
trváme-li, pokračoval řečník, a dospějeme-li
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Kompas.
#20
alto_textblock
#20
Z letošní houbové sezóny. Nastínil Petr Fink.
Pan Šebestián Putička, majitel třípatrového
činžáku a mnohaletý počestný vdovec, zavíta
letošního roku velmi časně na letní byt.
Byl totiž náruživým sběratelem hub, a jeli
kož přišlo u všeobecnou známost, že letos se
s nimi pytel v pravém slove smyslu roztrhl, cítil
se v Praze jako na trní, s marně potlačovaným
přáním, „už jen aby byl venku“
Tentokráte zanesl jej osud v rozkošně polo-
ženou dědinku, kolem níž se rozkládalo mírn
pásmo hor a vlnilo pravé lesní moře.
Pan Putička byl by vydržel celé dni pro-
toulati v lese a proto i nyní, sotva uvelebil se
v bytě, popustil plně uzdu své vášni.
Z opatrnosti „lovil“ prozatím toliko v nej
bližším okolí, kde sice kořisť nebyla příliš val-
nou, za to však plná osobní bezpečnost. Však, až
se obeznámí, zajde také dál, snad dál, než
všichni ostatní.
Vskutku pak jednou z rána, po několika-
denní přepršce, přivstal si mnohem dříve.
Opatřiv se důkladně proti nahodilým potře-
bám, vykročil kurážně z domu, dýchaje s pravou
rozkoší skvostný ranní vzduch.
Po nebi právě plovaly lehce nakupené
chmury, napité lesy kouřily a po údolí válelase
mlha. Pan Putička, zkoumaje cestou podivný
rej obláčků, stanul pojednou a ťukl se významně
do čela:
#21
alto_textblock
#21
„Hrome, jaká to bezpečnost! Že mit
dříve již nenapadlo!. Tím ovšem všeliký omyl
zbloudění a podobné, naprosto jsou vyloučeny
Uhánějí-li mraky k lesu, jako na příklad dnes,
tož bude zcela přirozeně návrat v protivném jich
směru. A zase naopak. Může-liž býti, medle
spolehlivějšího „kompasu“?
Nenadálý ten objev nadchnul pana Putičku
tak, že umínil si pustiti se dnes až do těch nej-
zazších míst a houštin. Kráčel statečně s plnou
bezpečností, nejméně dobrou hodinu, pozoruje
co chvíli s vnitřní radostí mimovolný svůj „kom-
pas“. Hub mezitím kolem silně přibývalo, ale
pan Putička obdivoval se prozatím novým, pře-
krásným lesním partiím. Konečně pojalo jej
v náruč jakési husté mlází, plné libé vůněa
úžasného množství hub.
Tentokráte nemohl pan Putička již oddo-
#22
alto_textblock
#22
lati —
#23
alto_textblock
#23
V plném rozmachu „houbařské“ vášně pu-
stil se do sbírání, bera to kříž na kříž, na celý
skok. Kroutil se a shýbal, okrajoval a řezal, až
z něho pot crčel. Leč hub jakoby ani neubývalo
a jakoby zrovna z celého lesa byly se sem se-
běhly.
Uondán konečně a s obrovským uzlem
v ruce, usedl do měkkého mechu, aby ukrotil
hlásící se hlad a pak dle novopečeného „kom-
pasu“ nastoupil zpáteční cestu.
Však — — — kýho výra? Co to za
změnu?
Kam poděla se zatím celá ta záplava mraků,
jež slibovala tak jistě dovésti jej k domovu?
Zmizela takřka na ráz, jako odváta větrem
#24
alto_textblock
#24
mezitím, co byl pan Putička zaměstnán, proklu-
baly se korunami stromů šelmovské paprsky v
nejčistším blankytu právě hovícího si slunka.
Nešťastný sběratel zaklel, až vzduch se
otřásl. Vždyť stálým přebíháním, točením a shý-
báním zmátl si i směr, kudy sem byl přišel.
A nyní — — — ach, ano, co nyní?
Bez pomoci a rady v neznámé lesní poušti,
živé duše nikde — panečku — to nebyla právě
ta nejlepší situace.
Smuten, sebral pan Putička obrovský svůj
náklad a počal nazdař bůh ohlížeti se po zpá-
teční cestě. Chodil v levo, v pravo, ku předu
v zad — vlekl se tak, tuším, bezmála dvě ho-
diny — a stále jen nepřehledný ten zástup
kmenů, jichž koruny v plné sluneční záři tak
tichounce tu šepotaly — — — —
Nebo jak by umyl, ani na něm chmurky
— oh — panu Putičkovi počínalo býti do pláče.
otil se a vzdychal, usedal a odpočíval, zvedal se
a nově uvažoval.
V tom zapraskalo v blízkém houští, z něhož
vylezla kostnatá babka s prostřední nůší na
zádech.
Náš zbloudilec vyskočil, jak by blesk sjel
vedle, r skokem byl u nenadálého toho „stráž-
ného anděla“.
„Hej — jářku — matko, kde to vlastně
jsem? Patrně jsem zapadl v pověstné bludné
voření, že ne a ne se vymotati odtud. Nejsme-liž
snad náhodou z jedné a téže osady?“ —
„Bodejť, že jsme, pane, však jsem vás
hnedle poznala!“ hlásíla se babka. „To jdete