ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f0794ad0-66ef-11dc-92a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Národní jednotě severočeské. Praha. Hosté »u Fleků« věnují haléřovou K 60.— sbírku. K tomu z č. 274. odp. ze dne 5. října 1901 K 13.540 91
#2 alto_textblock #2
V celku odevzdáno K 13.600.91
#3 alto_textblock #3
Na Husův fond. Hlinsko. Občanská záložna . . . . K 20.— K tomu z čís. 261. odpol. z 21. září 1901 K 14.344.39
#4 alto_textblock #4
V celku odevzdáno K 14.364.39
#5 alto_textblock #5
Českoslovanské jednotě v Praze
#6 alto_textblock #6
Hlinsko. Občanská záložna . . . . . . K 10.— K tomu z č. 290. odp. ze dne 20. října 1900 K 536.—
#7 alto_textblock #7
V celku odevzdáno K 546.—
#8 alto_textblock #8
Akademickému spolku „Radhošť“. Hlinsko. Občanská záložna . K 10.— K tomu z č. 115. odp. ze dne 27. dubna. 1901 K 992.40
#9 alto_textblock #9
V celku odevzdáno K 1002.40
#10 alto_textblock #10
Spolku „Ochrana“ zanedbaných a opuštěných dívek v Praze.
#11 alto_textblock #11
Hořice. Růžena a Marie Paulusovy věnují na uctění památky pí. Anny Soukalové místo věnce na rakev . K 4.— K tomu z č. 14. odp. ze 14. ledna 1901 K 246.26
#12 alto_textblock #12
V celku odevzdáno K 250.26
#13 alto_textblock #13
mučedník. — Číňané a jejich císařovna. — Člověk miní... — Dojmy z Paříže. — Dojmy z venkova. — Do Skoplje. — Do školy. — Dvě podobizny. — Emanuele d'Astorga. — Epigramy od Danka. — »Feuilleton.« — Haléřové sbírky. — Hladový . . . — Hodina. — Hořec. — Chudáci. — Chudé osení. — Chudobinka. — Jak jsem začal. — Jak láska skon- čit může. — Její vlasy. — Když přišel den. — K no- vému životu. — K saisoně cestování. — Kulečníková partie. — Kus tragedie. — Lázeňská historka. — Lipanská pouť. — Majitel záslužných medaillií. — Malá tragedie. — Manžel z nouze. — Manželství. — Marné snění. — Metamorphismus v přírodě i životě. — Muemotechnika. — Moderní pracovnice. — Mrtvá láska. — Na Rusi. — Na verandě. — Němý pro- mluvil. — Nevěsta s padesáti tisíci. — Oběť idealismu. — Od hranic českopruských. — Odpusť nám naše viny ... — Otcovrah. — Osud. — Pan Vyšínskýz Vyšínova. — Pod pohostinným krovem. — Pohádka o zlém psu. — Poleno. — Pomsta. — Poslední mo- dlitba. — Pouť u kostelíčka. — Povídka přítele. — Professor Bosner. — Přijel v sedm hodin. — Přítel. — Puškinovy talismany. — Rada pro domácnost. — Rebelant. — Recept, jak možno milovati svou ženu. — Roger Coněc. — Román. — Romantická noc. — Rozřešená rovnice. — Rus v Italii. — Sama . . . — Setkání. — Smrti. — Smutný den. — Společný slo- vanský jazyk. — Stará Bechulová v nebi. — Sultán a velmoci. — Svatojanské úvahy. — Třicátého srpna. — Učitelka. — Umírání. — Upomínka na rok 1866. — Uštědřovatel krásy. — Vdova. — Velko- závod firmy Smrtihlav a comp. — V mlze. — V Ná- rodním se smejčí. — Voda. — V posledním oka- mžení. — V předvečer noci svatojanské. — Vrátil se. — Vzpomínka. — Z archivu města Kralovic. — Ze Soluně. — Ze starých památek. — Ze zápisníku lékařova. — Zimní večer. — Z jarní nálady. — Zz našich dědin. — Z potulek Šumavou. — Zvěsti. — Z výletu do Solné Komory. — Z vyšší politiky. — Ženský rusko-slovanský spolek. — Život. — Žofie.
#14 alto_textblock #14
(Zasláno.)
#15 alto_textblock #15
Redakci časopisu »Čas« v Praze.
#16 alto_textblock #16
K Vaší důvtipné lokálce v čísle 279. ze dne 10. října t. r. »Také vzdělávací činnost«, odpovídám takto: Jest pravdou, že jsem se anekdotářského turnaje v Roudnici jako mnohými cenami poctěný český anekdotář na zvláštní pozvání zúčastnil, avšak pod svým pravým, známým jmenem. Kdybych měl ale někde vystoupiti dle Vaší vy- brané mluvy jako »Wohlschläger«, potřeboval bych nevyhnutelně k tomu dva pacholky, o jichž adresu obrátil bych se na Vaši slavnou redakci, soudě dle způsobu psaní Vašeho dopisovatele, že o ně — (rozuměj adresy) — nebude u Vás nouze. S veškerou úctou
#17 alto_textblock #17
Leopold Schläger, hodinář městský a spol. st. dráhy na Kladně.
#18 alto_textblock #18
Král. české zem. divadlo v Praze.
#19 alto_textblock #19
Národní divadlo. V sobotu 12. října. Odpoledne o 1/23. hod Představení pro studentstvo. Romeo a Julie. Tragedie o 5 dějstvích. Anglicky napsal Wiliam Shakespeare. Nově přeložil J. V. Sládek. Režisér: Jaroslav Kvapil. Začátek o 7. hod. 20. hra v předplacení. 4. čtvrtka. Šelna sedlák. Komická opera o dvou dějstvích. Složil dr. Ant. Dvořák. S textem od J. O. Veselého. Dirigent: Moric Anger. Režisér: Robert Polák. Po prvním dějství přestávka. Konec po 9. hodině.
#20 alto_textblock #20
Invalidnímu fondu Bratrstva řeme- slníků a živnostníků v Praze.
#21 alto_textblock #21
Praha. K uctění památky Václava Cmírala věnuje společnost »Elektrika« v restau- raci »u Rajtknechtů« na místo věnce . K 20.—
#22 alto_textblock #22
ve Vidni.
#23 alto_textblock #23
Spolku „Komenský“
#24 alto_textblock #24
Kolín. Al. Kollmannova, učitelka, k uctění památky zesnulého prof. V. Sobka zasílá K 10.— Vodňany. Společnost shromážděná dne 4. t. m. večer »u Voskářů« zasílá výsledek sbírky . . . . . .
#25 alto_textblock #25
6.—
#26 alto_textblock #26
Úhrnem K 16.— K tomu z čís. 274. odp. z 5. října 1901 K 42. 090.68
#27 alto_textblock #27
V celku odevzdáno K 42.106.68
#28 alto_textblock #28
Listárna redakce. Neuveřejníme z různých důvodů tyto nám za- slané práce, jako články neb feuilletony: Andělova milenka. — Barbora. — Bouře. — Českoamerický
#29 alto_textblock #29
Zemřelí v Praze. Dne 7. října 1901: Šídlo Václav, syn stříbr níka, 1 rok, 40.I. Stockova Alžběta, dcera sluhy 31/2 měsíce, 761-I. Singer Ludvík, advokátní úřadník 60 roků, 1416-II. Pokorný Josef, zahradník, 81 rok, 450 III. Trma! Václav, syn soustružníka, 61/2 měsíce, 221-VIII. Bárek Josef, povozník, 76 roků, 390. II. Burdova Blažena, dcera pekaře, 16 dní, 656- VII. Skalická Anna, manželka dělníka, 52 roky, 403-VIII. — Ve všeobecné nemocnici: Matějíčkova Helena, dcera zedníka, 9 roků. — V josefovské nemocnici: Vyskočilová Anna, posluhovačka, 65 roků. — U milosrdných bratří: Dušek Alois, truhlářský pomocník, 42 roky. — U milo- srdných sester: Kraus Josef, krejčí, 65 roků. Dne 8. října 1901: Kutheilova Božena, dcera poštovního assistenta, 18 roků, 151—IV. Šleger Jan, zednický pomocník, 65 roků, 571—II. Radimský Ano tonín, soukromník, 67 roků, 519—VII. Šnejdárek Jan likvidator, 46 roků, 659—II. Pavlíčková Božena, soukromnice, 40 roků, 1716—II. Patočka Josef, sla- dovnický pomocník, 56 roků, 588—III. Hellerova Anna, dcera strojníka, 7 měsíců, 497—VII. Pospíši Alois, dělník, 37 roků, 652—VII. — Ve všeobec- né nemocnici: Vosátka Josef, dělník, 15 roků. — V josefovské nemocnici: Brenner Adolf. vdovec, 74 roky. — U milosrdných bratří Brixi Antonín, lampář, 74 roky. Mahler Josef, klo- boučník, 63 roky.
#30 alto_textblock #30
Švandovo divadlo na Smíchově.
#31 alto_textblock #31
V sobotu 12. října. Začátek o 7. hod. Cyklus Arrongeův I. Můj Václav. Veselohra o 6 obrazech. Přeložil J. Böhm. Režisér J. Kubík. Poloviční ceny míst.
#32 alto_textblock #32
Divadlo, Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
#33 alto_textblock #33
Ředitel V. Suk.
#34 alto_textblock #34
24342
#35 alto_textblock #35
V sobotu 12. října. Začátek o 1/28. hod. Poslední představení v této saisoně národně- sociálního sdružení v Praze—VII. Poprvé: Trestanci na Špilberku, aneb: Myslivec Anton. Původní obraz ze života o 5 odděl. Dle skutečné události napsal J. Poláček. Vypravil režisér p. F. Šípek
#36 alto_textblock #36
Pštěkovo divadlo na Kral. Vinohradech. Začátek o 3/47. hod. V sobotu 12. října. Miláček štěstěny. 24359 Veselohra o 5 jedn. od K. Binote-Přeiferové.
#37 alto_textblock #37
384
#38 alto_textblock #38
381
#39 alto_textblock #39
I zvolal: »Přísám bůh — toť pěkný skok!« Dodal pak v bezděčné bázni před deportovaným, jemuž byl křiklavou křivdu způsobil: »Tak zoufalý chlapík nelekl by se třeba ani vraždy, kdyby bylo na něj zhurta doléháno! — Kam uprchl ?« »Utíkal po ulici Maequarie a přímo k horám. Bylot právé jen málo lidí na ulici! Pan Mays chtěl ho zadržeti, ale on ho porazil. Pan Mays řekl: Chlap pádí jak jelen!« Frere, obrátiv se, děl: »Nebude-li do večera polapen, musí býti vypsána odměna na přistižení jeho. Mimo to měli byste zde po- staviti zvláštní stráž. Takový útěk jest nakažlivý !« Řka tak, zaměřil Frere ke kasárnám.
#40 alto_textblock #40
»Ano, není nic lepšího, než dvojnásobná poutaa krušná práce, aby sebe vzdornější muž skrotl.« Když ale nyní — ještě za odpoledne — zvěděl o překvapující zprávě, že se Ruf Dawes zbavil řetězů a že za jasného dne vyšplhal se přes vězeňskou zed a pak, že seběhnuv po ulici Macquarie, nyní nepochybně již v horách bezpečně skryt jest — Moric Frere strnul úžasem.
#41 alto_textblock #41
V pravo, v levo, na východ a západ, celou osadou trestaneckou zněly poplašné signály a stráže, davše se velikou silnicí k New Norfolku, hledaly u velkém spěchu a s horlivostí velikou stopy uprchlíka. Leč blížila se noc a Dawes byl ještě na svobodě. Stráž, znavená a zmalomyslnělá, vrátivši se, tvrdila, že musil se skrýti v některé rokli hor, jež vztyčovaly se nad městem, a že jej asi hlad donutí, aby sám se opět vydal. Nicméně obvyklá poselství rozeslána po celé zemi a tak podivuhodná byla zařízení, jež byl reformátor Artur zavedl, že dříve ještě, nežli nastalo poledne příštího dne, již byla každá pobřežní stanice zpravena o tom, že č. 8942, odsouzenec to na doživotí, zjednal si neoprávněně svobodu.
#42 alto_textblock #42
Kapitán Frere, sotva že došel dvora vězeňského, tázal se: »Jak se to mohlo jen státi, Jenkinse ?« Jenkins odvětil: »Bůh mě trestej, jemnostpane, vím- li to sám dobře! Byl již za zdí, dříve nežli mohl jsem jen vzkřiknout »Stůj!« Scott střelil a chybil, pak slyšel jsem, že i druhá stráž vystřelila, ale chybila také.« Frere vzkřikl: »Chybila jej také! Pěkní chlapi jste mi to, vy všichni. Myslím, že byste netrefili na dvacet kroků ani do kupy sena! A muž ten byl sotva tři stopy před jícnem pušký vaší.« Nešťastný Scott, jenž stál zahloubán a zachmuřen před prázdnými kruhy železnými, mumlal cosi o tom, že mu slunce svítilo právě do očí. »Nevím, jak se to stalo, sire. Byl bych ho musil jistě trefiti. Ano, myslím si, že jsem ho také skutečně trefil, když zeď přelezal!« Ztracen pro život.
#43 alto_textblock #43
96