#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
ŽENSKÝ LIST
#3
alto_textblock
#3
1. číslo.
#4
alto_textblock
#4
Pětadvacet milionů na opatření levných
bytů.
Dlouho v drahotním výboru projednávaná otázka
o přispění vlády k úlevě nynější drahoty bytové, stala
se dle usnesení parlamentu konečně skutkem. Pěta-
dvacet milionů korun má být během 10 let věno-
váno na úlevu bytové nouze a to tak, že r. 1911 až
1912 má být vyplaceno 1.5 mil. K, r. 1913 1.3 mil. K.
r. 1914 1.5 mil. K, r. 1915 2.2 mil. K, r. 1916—18
vždy 2.5 mil. K, r. 1919—20 vždy 3.5 mil. K, r. 1921
4 miliony korun.
Z tohoto fondu mají se za účelem zlepšení po-
měrů bytových vyplatit uvedené položky méně zá-
možnému obyvatelstvu a poskytnut úvěr 90 procení
stavebním družstvům.
Obce a stavební společenstva, chtějí-li stavěti mal
byty, mají uhradit půdu a stavební výdaje ve výši
15—20 procent. Požadavek ten je mírný, a jest tudíž
naděje, že drahotě bytové bude možno odpomoci.
Některé svazy konsumních družstev již otázkou
bytovou se zabývaly a budou hledět řádným způsobem
využíti vládou vyměřenou dotaci na odstranění by-
tové nouze. Jest třeba, aby naše družstva utvořila
ústředí, jež by se zabývalo otázkou využití byto-
vého fondu, a podávalo informace v záležitostech sta-
vebních.
Bylo již nejvýše na čase, že vláda k otázce by-
tové zaujala určité stanovisko a to ku nápravě. Nejen
ve městech, ale i po venkově jest nouze bytová, že
nelze chudému člověku nalézti bytu. V jiných státech
pochopily vlády, že v prvé řadě ku povznesení kul-
tury i rodinného života třeba upravit poměry bytové
méně zámožných vrstev občanstva. V Rakousku zů-
stali jsme hodně pozadu za jinými státy, a nebýt
lidového parlamentu, jistě dosud nebylo by do této
doby otázkou bytovou hnuto.
Malý krok, který vláda učinila, lze vítati, a na
nás jest, abychom dovedli dotace v tom zájmu, pro
který jest určena, využíti.
#5
alto_textblock
#5
Zemská konference žen sociálně-demokra-
tických v Čechách
#6
alto_textblock
#6
konána ve dnech 25. a 26. prosince 1910 „U Vejvodů“
s programem
1. Zahájení konference 25. prosince 1910 o 10. hod.
dopoledne
2. Volba předsednictva a stanovení jednacího řádu.
3. Podávání zpráv. Ref. soudr. Penčová.
4. Organisace a agitace. Ref. soudr. Piková
5. Boj za všeobecné hlasovací právo žen. Referent
soudr. Němec.
6. Ochrana matek a dětí. Ref. soudr. Máchová.
7. Cinnost vzdělavací a tisk. Ref. soudr. Nyko-
dýmová.
8. Vliv alkoholu na zdraví. Slč. Masaryková.
9. Různé.
Konferenci zahájila soudružka K. Máchová; ukázala
na důležitost a význam konference, věnovala soudr.
Toužilové a soudružkám z našich řad smrtí odešlých
úmrtní vzpomínku, jež účastnce konference povstá-
ním uctily.
Z plena vykonána volba předsednictva; za před-
sedkyně zvoleny soudr. K. Máchová a Helb gová, zapi-
sovatelkami Chvojková a E. Penčová.
Posl. soudr. A. Němec vyslovil konferenci pozdrav
jménem výkonného výboru strany, poslaneckého klubu
a zemského výboru strany. Zdůraznil důležitost organi-
#7
alto_textblock
#7
sace a uvědomění dělnických žen pro vítězný postup
socialismu. Navrhl pak projev, týkající se strašlivé kata-
strofy důlní v Anglii, při které zahynulo 300 horníků,
dále projev krajního roztrpčení nad barbarským tříd-
ním rozsudkem rouenským. Oba projevy se souhlasem
přijaty. Rovněž přijata resoluce, kterou konference pro-
testuje proti absolutistickému zvyšování zemských při-
rážek a zavádění nových dávek, zemským výborem če-
ským.
Soudr. Šíd přednesl konferenci pozdrav jménem
tiskového výboru strany.
Na to referovala soudružka E. Penčová o činnosti
zemského agitačního výboru.
#8
alto_textblock
#8
Vážené soudružky
Právě tak jako na poslední naší konferenci žen soudr-
Ecksteinová musila si stěžovati do nevýslednosti dotazní-
kové akce, pomocí níž měl býti konferenci předložen obraz
o stavu, síle a činnosti ženského soc. dem. hnutí v Čechách,
stejně tak musím i já stížnost tuto opětovati a to tím dů-
razněji, protože dotazníková akce tentokráte daleko více zkla-
mala, než předešl
Zemská agitační komise žen rozeslala jednak na agitační
kroužky, jednak na důvěrníky politických organisací a také
na jednotlivé soudružky značný počet dotazníků, z nichž
zodpověděno bylo pouze 90. Dle těchto dotazníků jest v Če-
chách politicky organisovaných žen 3384, odborově 2132
ženy. „Ženský List“ odebírán jest 2639 ženami. Tyto tři
suché cifry mluví příliš zřetelně o nedokonalosti a malém
pochopení našeho ženského hnut i významu dnešní naší
konference. Skutečný stav věcí jest pro nás však daleko
příznivější.
Neshoduje-li se tedy zpráva na základě došlého mate-
riálu se skutečností, je tím potvrzeno, že naše hnutí žen
soc. dem. nesetkává se ve vlastních řadách a zejména ve
vlastních řadách žen s tím porozuměním, jaké dané poměry
nám ukládají. Na doklad toho stačí, abychom nahlédly do
poslední zprávy sjezdu strany, v září 1909 konaného, jemuž
předložena byla velice potěšující zpráva o všestranné čin-
nosti našich žen, jichž počet politicky organisovanýchje
odhadnut na 7000. Stejně tak, porovnáme-li náklad „Žen.
Listu“, shledáme, že odběratelek „Žen. Listu“ z celkového
nákladu 7200 jest 6000.
Konečně počet odborově organisovaných žen dle do-
tazníků 2132, neodpovídá skutečnosti, poněvadž zpráva Čes.
odborového sdružení vykazuje více jak 2500 žen, které
prostřednictvím svých odborů jsou členkami téhož
Z těchto několika srovnaných cifer jest patrno, že hnutí
naše nedochází toho pravého pochopení u dělnických žen
a že také není mezi ženami našimi toho zájmu, jaký hnutí
naše potřebuje
Bylo by ovšem nespravedlio, kdybychom snad všechny
zjevy a všechny nedostatky, jevící se v ženském hnutí děl-
nickém, chtěly připočíst na nepochopení neb neporozumění.
Jest jisto, že déle jak 3 roky panující krise průmyslová
vykonala velice zhoubný vliv na organisaci žen. Ženy děl-
nice, pokud ony vedle mužů jsou zaměstnány v továrnách,
dílnách, na stavbách, právě tak jako u šicího stroje, jako př
výrobě luxusních, pro buržoasii potřebných předmětů, ty
všechny postiženy byly nezaměstnaností stejně jako muži.
Jest přirozeno, že tam, kde hlad a bída v celé své
nahotě vtírají se do domácností, že v prvé řadě dotknou
se ženy, matky, která nejsouc hluboce propracovaná, pře-
stane všímati si veřejných poměrů a svou nečinností pod-
voluje se tlaku kapitalistického pořádku. Zrovna tak i ženy
soudružky, manželky našich soudruhů, v celých tisících pro-
dělaly v těchto třech letech trpkou školu života a to proto,
poněvadž i ty, které nebyly zaměstnány výdělečnou prací,
musily nésti s ohromnou tíží nezaměstnanost svých mužů,
kteréž těžké starosti jistě v mnoha případech bránily na-
šim ženám, aktivně působiti v hnutí našem.
Tedy na jedné straně krajně nepříznivé podmínky vý-
robní a na druhé straně s veškerou bezohledností vyhá-
něné ceny potravin byly jistě značnou příčinou, že veliká
část našich žen, přetížena starostmi jednak o svojí exi-
stenci, jednak o existenci svých dítek, nejevila tolik, zájmu
o hnutí žen, jaký právě hrozné poměry hospodářské i ve-
řejné si vyžadovaly. Za těchto okolností nemělo Zemské
agitační komité žen práci snadnou. Při svých poradách,
jichž konalo se od poslední konference 47, musilo stále při-
hlížeti k daným poměrům a dle těchto agitační práci mezi
ženami říditi. Činnost Zem. agitačního komitétu byla v tomto
směru dosti rozsáhlá. Počet schůzí žen, které z popudu
Zem. agit. komité žen, jednak naším zem. výborem neb