Strana 6. Číslo 25

KATOLICKI

LISTY

Dhe 26 ledna 1902.

více rozšíření, neboť jest velmi pěknou sgitační brožurou pro katolické časopisy. Číslo I. roč. VI. přineslo vyznání starého hříšníka čímž míněn jest „liberalismus“ z péra p. dra. Fr. Reyla. „Časové Úvahy“ patří mezi nejlepší naše časové brožury, jež mohou býti snano rozšiřovány, vždyt stojí ročník pouze 1 kor. Dále zmínil se refereut o zábav- ném a poučném spisku Jana Vyhlídala „Z hanáckých dě- din a měst“, jež doporučuje co nejvřelejí. — Jednatel pan Frant. Žundálek podával zprávu o osmdesátiletých naro- zeninach Antonína Maleckého, bývalého profesora kla- sické filologie ve Lvově, jubileu fra. Grgy Martiče, pak o některých spisech katolických, francouzských a italských, zvláště o publikaci „Bessarione“, který horlí pro spojení církve východní se západní, o moderní četbě italské. — K jeho návrhu odesláno bude Fr. Grgovi Martiči k jeho jubileu písemné blahopřání. — Tim byla schůze skončena. Po oslavách jež chystáme, bude l terární sekce v klidné svojí práci dále pokračovati ** Schůze výboru Ústřední Matice školské dne 22. ledna 1902 byla důležitosti nemalé. By oť jednáno o několika věcech velmi vážných a učiněna usnesení da- lekosahlá. Starosta Ú. M. š sám, ač churav, v pozdní chvíli ještě hleděl súčastniti se jednání výborového. Ač bilance roku minulého není ještě úplně sestavena, jest již nyní patrno, že se úsilí českého národa podařilo odvrátiti nebezpečí, jaké Ú. M. š. z nedostatku hotovosti hrozilo. Bude-li se stále jeviti přízeň našeho lidu k Ú. M š. ta- kovou měrou, jako v měsíci prosinci a ještě i nyní v lednu, bude moci Ú. M. š. splniti leckterou tužbu dosud neusku- tečněnou. Také několika pěknými úspěchy na poli škol- ském bude se moci vykázati valné hromadě přední naše obranná jednota. — Mezi jiným bylo usneseno, zachrániti rázným činem, totiž rychlým zřízením školy jistou českou obec, na kterou jest nyní soustředěn útok všech poněmči- lých spolků, když bylo konstatováno, že naproti tomu ma- čiční škola v Malých Kunčicích dne 1. ledna 1902 přešla ve správu veřejnou a tudíž matiční škola až na jedinou třídu byla zavřena Škola v Malých Kunčicích jest první obecnou školou ve Slezsku, která jest zřízena po škole ma- tivní i jest si přáti, aby tato veřejná škola, kterou Matice umožnila značnými obětmi, rozvíjela se stejně utěšeně js ko škola Ú. M. š. Důležité usnesení učiněno také o reálném gymnasiu císsře Františka Josef. I. v Moravské Ostravě vydržovaném Maticí ostravskou. Ústav tento rozděluje se v samostatné gymnasium vyšší, v samostatnou vyšší re- álku; Matice školská až dosud podporovala nižší gymna- sium. Výbor se usnesl zaručiti nižší reálce tutéž subvenci, jakou až dosud poskytuje nižšímu gymnasiu totiž 1000 zl na třídu. Spolku „Galaš“ v Hranici poslana šnbvence 500 korun za náklady, jaké učinil ve prospěch matiční opa- trovny a obecné školy v Hranicích. Mimo to mu nabíd- nuta okamžitá půjčka 1500 kor.; čtena také zpráva o zem- ské inspekcí na matičním gzmnasiu zábřežském. Zpráva tato přijata s potěšením na vědomí. Ústav vyniká nejenom zdatnými silami učitelskými, četnou návštevou, nadaným žsctvem, nýbrž také krásncu budovou a velmi bohatou knihovnou, jakou má pouze stání gymnasium brněnské, i sbírkami překrásnými; umělecké museum archeologické, zeměpisné a národopisné jsou zvláštnosti, jakými se vyká- zati nemůže žádný jiný ůstav na Moravě. Úsrav tento, který jest kulturní potřebou severní Moravy, nepožívá žádné subrence ani zemské ani státní jedině prot že vel- možný továrník Bras v Zábřeze nechce dovoliti. aby gy- mnasium toto bylo podporováno. Naproti tomu již od II. semestru t. r. německá prům. škola v Zábřeze je podporo- vána. Pán Bedřich Mach, supl. učitel gymn. zábřezského byl jmenován v téže schůzi učitelem skutečným. Mimo věci, o kterých se tu zmiňojeme, jednal výbor ještě o ji- ných neméně důležitých záležitostech, o kterých však je potřebí z důvodů taktických jaště pomlčeti * Král. Česká Společnost Náuk (třída fil.- historická). V pondělí dne 27. ledna p. Ot. Zachar bude přednášetí o literární činnosti alchymisty Bavora Rodovského z Husitřan dle velikého rukopisu nyní Leydenského nade- psaného: O dokonalém umění chemia — Návladem Spo- lečnosti vyšla rozprava prof. Ludwiga o nemožnosti tak ře- čené Pra—lírady a kritická úvaha prof. Golla k historii války husitské. Z Umělecké Besedy. Dnes v neděli dne 26. t. m. pokračovati bude literární odbor v pořádání svých přednášek. Přednášeti bude p. redaktor Jaroslav Kamper »Z doby empirové«. Poutavý předmět přiláká tentokráte as v hojném počtu též damský svět. Po přednášce, která se koná odpoledne o 5 hodině ve dvoraně Umělecké Besedy (palác Zemské banky v Nekázance), jest přátelská schůze * Jubilejní spolek katol. »Praha« pořádá v pondělí dne 27. t. m divadelní představení v dolejších místnostech Řemeslnické Besedy v Bellevue Hráti se bude »Elektrická láska« od Václava Hromádky. Hudbu složil Rdolf Vohanka. — Poněvadž bylo v předprodeji pro- dáno tolik vstupenek, že lze očekávati přílišný nával, upo- zorňuje se obecenstvo na to, že vstup dovolen bude pouze řém, kdo již vstupenku mají. Představení toto bude se opa- kovati, což bude ještě zvlášť oznámeno. Plesy a zábavy. ** Ples »Bratrstva řemeslníků a živnost- níků v Praze, největšího to podpůrného sdružení řeme slníků a živnostníků nejen v Praze, ale i v celém okolí, konal se včer jšiho dne za skvělého účastenství jak z kruhů řemeslnických, tak i živnostenských v prostorných a sk vostně vyzdobených sálech žofinských pod protektorátem p. Ad. B. Stýbla se zdarem v každém ohledu velikolerým a represen tativním Netřeba uváděti, že korporace tato jest jedna z nejozšířenějších a nejdůležitějších složek našeho národa, neboť viděli jsme zde i četně zastoupený venkov, a to ta- kovým účastenstvím, že málo který spolek takým se může honositi. Žofín byl jako každoročně ve všech místnostech přeplněn. Ples poctili svojí návštěvou protektor p. Ad. B. Stýblo, I. náměstek starosty p. dr. Frič, obecní starší pp. Červený, Schrötter, Prášek, Březnovský, Vaníček, dr. Se- dláček a j. v. Omluvili se p. starosta dr. Vlad. Srb. II. ná- městek inž. p. Neubert a dr ryt. Nejedlý. Krásnou deko- raci dvorany v růžove barvě provedl p. Brožek, květinovou p. Hrdlička. Spanilým tanečnicím dostalo se milého překva- pení v podobě hezounkých tanečních pořádků, dodaných firmou E. Wenzel z Kr. Vinohradů. Ples při zvucích hudby p. Kubínka potrval do čsných hodin ranních. Zevní i finanční úspěch plesu byl skvělý a přejeme Bratrstvu do budoucnosti nejlepšího zdaru a rozkvětu. V zábavním výboru zasedali pp.: Ant. Koubek, předseda. Frant. Budák, místopředseda, Jos. Durdík, jednatel Jan Hubáček, pokladník. F. Čermák, J Cakr, K. Dušek, J. Čelikovský, J. Chváta!, J. Skružný,

členů.

Kobza, V. Bezouška, K. Zindl, J. Novák, P. Fušek, K Hrabý, F. Křižan, F. Bauer, F. Voženílek, B. Šmejkal, A Koktánek, J. Matys, V. Zima, A. Zima, J. Voženílek, J Veinert, V. Třeška, J. Hrbek, J. Korecký, F Matyáš, F. Vokurka, J. Habada, L. Kříž, A. Novák a J Emmer. Maškarní merenda Měšťanské Besedy v Praze pořádá se v masopustní pondělí dne 10. února. Vstup do maškar í merendy mají pouze pp. členové Besedy Měšťanské a jich dámy na zvláštní, na jméno znějící legiti- mace, jež budou později na letošní členský lístek vydávány.

Divadlo. Pohádka o Honzovi. Baletní pantomima o pěti obra- zech. Napsal Fr. K. Hejda. Hudbu složil Oskar Nedbal Poprvé v Nár. dívadle v pátek, dne 24. ledna 1902,

— er. Znáte pohádku o Honzovi. Jaká síla přirozená dříme v těle skalopevném, které válí se za pecí a věší se mámě na šaty. Jest potřebí popudu mocného, aby se pro- budila v něm láska k dobru, která pak hravě zlo pře- máhá. Známý tedy tento sujet tak mnohých pohádek, boj dobra a zla i v této jest ztělesněn. Jsme v posledních letech zvyklí na pohádky, ve všech snad oborech dramatické tvorby. Ovšem není báchorka nic nového Již Tyl ji zpracovával a jistě i báchorka má značný podíl na národním znovuzrození. Nová doba pře- nesla ji teprve v celém jejím rozsthu do hudby. Vzpomeňme jen co se od dob, kdy v Humperdin- ckově Perníkové chaloupce chroupaly dětí perník z chaty čarodějnice, co jsme již viděli pohádek jen u nás. V čino- hře vzpomínám jen Princezny Pampelišky a Radýza a Ma- huleny, v opeře známé a oceněné obe báchorky Dvořá- kovy: Čert a Kača a Rusalka Silná, energická povaha Nedbalova dobře postřehla účinnost pohadky, ale zároveň vycítila její opotřebovanost. Tam kde Dvořák postavil na scénu odhodlaného Jirku národním elementy prosyceného a báječnou Rusalku, těžko ještě nezabíhati na tytéž cesty. Proto učinil Nedbal odvážný krok, zřekl se slova. zřekl se zpěvu a sp lebl výhradně na výraznost hudby, elementu, s kterým v celém životě svém srostl. Nedivme se mu, ten, který prošel školou veprodukce hudby kvar- tettní, tohoto intimního obrazu hudebního různých nálad, který analysoval a hleděl věrně reprodukovati veliká díla orchestrální geniálním Bethovenem počínaje až na doby nejnovější, nemohla ovšem vaditi nouze o výraz. A tím octl se Nedbal u genru dramatického, který nám skorem úplně jest cizí, u genru pantomimy, kde byla mu patrně jíti v před, teprve uvažovati, komoinovati a tvořiti, aby na neznámém terrainu nezbloudil. U nás, pokud se pamatujeme, provedeny pouze dvě pantomimy. Totiž Wormserův „Ztracený syn“, dílo vzácné ušlechtilosti a síly, které však jsouc pro malé poměry my- šleno, užívalo, ovšem výborně, nepatrných prostředků or- ehestrálních a pak nepriliš šťastná parodistická pantomima „Kamenný host“ od A Davida (provedená 7. února 1889). Nedbal chtěl tvořiti dílo větší, všechny prostředky mimické měly splynouti ve srozumitelný celek s výrazem hudebním, který neměl ovšem býti snad jen pouhou illu- strací gesta, nýbrž přímo souvislým vypravováním děje. Což divu, že sáhl k prostředku hudebního dramatu. Pří- zračný motiv, co nejpraegnantnější, který se vryje lehko v paměť, mohl nejlépe sloužiti tomuto účelu. A také po- sloužil. Hlavní osoby označil. Nedbal motivy, kterými dobře jsou charakterisovány. Vzpomínám jen drsný motiv Vaška. vnitřní nicotnost charakterisující motiv Jirkův, siiný k ve- liké síle se rozvinující motiv Honzův. S těmito motivy pra- cuje Nedbal. Spřádá je, krátí, rozšiřuje, přibarvuje, aby odpovídaly právě situaci a jasně ji charakterisovaly. Ale dobře postřehl Nedbal, že přílišná snad snaha po širokém toku polyfonickém by unavovala. Proto jeho snaha, nestati se temným, po scéně líčící jednání osob, dáti diváku od- dechu v nějaké svižné melodii tančení, kterou dovede Ne- dbal, jak nám již z dřívějška známo, velmi účinně, graci- osně nadechnouti. A tak šine se děj ku předu, že ani divák nepozoruje, scenerie se mění, a dobře rozumí divák všemu, co se na jevišti děje. Tím Nedbal také zvítězil hned na poprvé. Sledujíce děj pohádky, jak ji velmi pečlivě a také účinně scenoval Frant. K. Hejda, vidíme nejdříve pohád- kový les, v němž pohádka vypravuje nám, co se má díti. Na první pohled patrno, že prolog ten není organickou částí celku, přidanou později snad ze strachu, že obecen- stvo nebude rozuměti. Proto nám básník A. B Dostal epicky rozvláčně vypravuje celý děj pohádky, a to ještě v obratech dosti vš dních. Dle našeho mínění jest tento prolog naprosto zby- tečný a spíše dílu Nedbalovu na újmu, než ku prospěchu. neboť vzbuzuje podezření, že skladatel sám svým pro- středkům nedůvěřuje. A toho dílo Nedbalovo nemá potřebí. Není-li možno odstraniti prolog celý, poslouží dobře čer- vená tužka, která deklamaci Pohádky, kterou ostatně pí Kvapilová velmi krásně a poeticky přednesla, zkrátí na míru nejmenší. Na to rozvine se před námi rušný obraz na vesnické hospodě, kde vítají vesničané vrátivší se bratry Honzovy. Vaška a Jirku. Jejich vypravování zavdává skladateli pří- ležitost vložiti v děj polku, svým českým zvukem charak- teristickou staromodní, parod jící gavottu, dobře k lokaj- ské povýšenosti Jindry se hodící tanec indiánský a konečně kvapík! Výborně líčen vstup ospalého Honzy, jehož théma se líně vleče ku předu. Však brzy ukazuje se jeho síla v hádce s bratry. Honza opouští domov. Obraz druhý jest v začarovaném lese. Příležitost k hudebnímu líčení měsíčné noci, vstávajícího rána, bzu- kotu včel, laškování motivů. Graciosní, lehký valčík ozývá se tu při peřestém reji na jevišti. Objevivší se král lesní říše s cel u nádherou oslnivé charakteristiky, jenž dobrotu srdce Honzova odměňuje silou a čarovným prstenem tvoří znamenité a účinné zakončení obrazu Obraz třetí jedná v žalem sklíčeném městě. Orchestr žalně vypravuje, že princezna, jediná dcera králova má býti obětována draku. Není vysvobození. Motiv princezny snivý a bolný pláče v pokojích, nad ním ozývá se smu- teční pochod, když vedou princeznu ke sluji drakově. Zlí bratří Honzovi, chvástavě se nabídnou za ochránce, čeká je za to ruka princezny a půl království. Honza, který bratry pozoruje, ví, že nezvedou ničeho. Jat jsa láskou k princezně, volá krále lesů na pomoc, a ten ji slibuje pod podmínkou, že Honza nezištně princeznu osvobodí. V tomto obraze není tanců, a přece mohatný jeho dojem, zde vítězí náladovostí dílo Nedbalovo samo.

Obraz čtvrtý. Boj s drákem. Bratří Honzovi utekou. Honza sám draka zabije a princeznu osvobodí Ta láskou k němu jata, zve ho na hrad otcovský, vroucí něhyplné melodie to illustruje, ale Honza odmítá, bere šátek prin- cezny a odchází. Nešlechetní jeho bratří donucují prin- ceznu k přísaze, že prohlásí Vaška za osvoboditele. V já- savém slavnostním pochodu blíží se kráh, vítá dceru i ví- těze, chce spojiti jejich ruce, ale na úpěnlivou žádost princezny má napřed dokázati sílu svou v turnaji. Nádherná ve zvuku polonaisa zahajuje sedání, do ně- hož zapředen menuett, tanec mečů a sousedská. Vašek porazil dva rytíře, ale třetí ne mečem, nýbrž silou svou sráží nešlechetníka k zemi, dává se poznati, vítá se s ro- diči a stává se manželem princezny Dobro zvítězilo. Nelze ovšem v krátkém náčrtku vylíčiti všech po- drobností, které se vyskytují v hudbě Nedbalově. Budiž krátce jen konstatován rozhodný jeho úspěch a to úspěch docela zasloužený. Nedbal podal něco nového, zajímavého a účinného Ovšem dostalo se také dílu Nedbalovu pečlivého, znamenitého provedení. Nejen náladovost scény, ale pečlivá akce, která v jedno spadala s hudbou, pomahala novince k vítězství. Šťastný byl zvláště p. Steinsbergav úloze titulní Také ostatní se pričiňovali svědomitě podati těžké úlohy co nejcharaktist čtěji. Novinku dirigoval sám skladatel a byl po celý večer předmětem upřímných ovací Rěžii vedl p. Šmaha O provedení příště.

z kaucelářa Národního divadla. Dnes odpo- ledne hraje se Lotharův »Král Harlekýn«. s p. Vojanem v roli titulní. Toto představení počne již ve tři čtvrti na 3 hod., cež obecenstvu zvláště připomínáme. Večer hraje se po druhé a to zase mimo předplacení baletní pantomima »Pohádka o Honzovi« od Oskara Nedbala s libretem od Frant. K. Hejdy a s prolog m od A. B. Dostala, jejíž před- včerejší premiera měla velikolepý každým aktem vzrůstající úspěch. Na zítřek jest určen Wagnerův »Lohengrinv, na úterek Kisielewského »Karikatury«. Na středu, dne 29. t. m. připadá první výročí smrti Julia Zeyera. Na paměť islavného básníka bude se téhož dne v Národním divadle hráti jeho biblické drama »Sulamit«. V pátek rozloučí se s obecenstvem bývalý režisér p. Frant. Hynek a to ve Smetanově »Dali- boru«. V témž představení vystoupí v partii krále Vladislava jako host p. Jan Křížovský a parni Milady poprvé zpívati bude slč. Kaeerovská. Na příští neděli se chysté nově nastu- dovaná a vypravená veselohra »Soud lásky« od Jaroslave Vrehlického. Na divadelních návěšt ch bylo včera omylem uvedeno, že večerní představení připadá 4. čtvrtce abonentů; omyl ten vysvitl sám sebou již z fakta, že v bulletinu divadelní kanceláře byla výslovně a správně třetí čtvrtka jmenována.

Ze soudní síně. Pod českou barvou. Jednání t. zv. »Českého ná- věstního ústavu v Praze«, který prodán byl p. Rounovi sotva že podepséna s obcí pražskou smlouva, bylo všeobecně odsuzováno. Vée usnula; za to vyklubala se jiná, jak viděti z následujícího: Městskou radou na Král. Vinohradaeh za- dáno bylo výhradní právo k nalepování českých plakátů Českému návěstnímu ústavu v Praze za určitý poplatek. V oznámení radé městské zaslaném uváděl náv. ústav, že jest naším národním podnikem a jakmile přestanou německé návěstní ústavy Rennův a Kuttové lepiti plakáty, že počet ploch k nalepování rozmnoží V srpnu onského roku vyzván byl Český návěstní ústav, poněvadž neplatil nájemné, aby do 14 dnů všechny návěstní tabule odstranil, načež spolumajitel jeho p. arch. Sochor žádal, aby poplatek mu byl snížen a aby lhůta k odstranění náv. tabulí prodloužena byla do 1. října 1901, poněvadž Ceský návéstní ústav následkem nedo- statku finančních prostředků musil ohlásiti likvidaci. Poně- vadž však v moci městské rady nebylo, aby nájemné mohla odpustiti, podána byla na Český návěstní ústav žaloba pro- zaplacení 361 K 11 h. Při líčení konaném u soudu vino- hradského popírali žalovaní, že by stávala mezi nimi a obcí- smlouva nájemní a nabízeli důkaz svědky starostou Víškem a drem. Fuchsou, městským tajemníkem a se svým úředníkem Josefem Kučerou, kterého však soudce za svědka nepřipustil, poněvadž prvními dvěma svědky věc dostatečně prokázána jest a poněvadž svědek tento jest nezvěstným. Vinobradský soud vyhověl žalobě obce vinohradské a odsoudil Český ná- věstní ústav k zaplacení obnosu 361 K 11 h. a k náhradě soudních útrat 56 K 54 h. Zrozsudku tohoto, ohlásil zástupce Českého návěstního ústavu arch. Sochor odvolání a konalo. se včera o něm líčení před zemským soudem. Odvolacímu senátu předsedal vrch. rada. p. Linke a votanty byli radové“ pp. des Loges a Rektorys. Při odvolacím líčení namítal zá- stupce návěstního ústavu, že o tom. že byla nájemná smlouva uzavřena nestává žádných. dokladů a kdyby byla uzavřena, že platnosti nemá, ponevadě rada městská není kompetentní, smlouva nájemní má býti schválena obecním zastupitelstvem a okresním zastupitelstvem. Dále uváděl, že ústav Rennův po 15 roků bezplatně lepil plakáty, kdežto závod český již první rok měl platiti nájemné. Naproti tomu zástupce žalo- vané obce p. dr. zytíř Klenka namítal,, že smlouva náje ní skutečně a to mlčky uzavřena byla, jak tomu nasvědčují přípisy rady městské i ústavu návěstního. Rovněž namítal. že tvrzení, jakoby městská rada nebyla kompetentní uzavírati smlouvy nájemné, neodpovídá ustanovdním obecního řádu pro král. české. Pa té vynesl soud rozsudek, jímž se odvo- lání Českého návěstního ústavu zamítá a jest týž povinen zažslovaný obnos 361 kor. 11 hal. nahraditi i se soudními výlohami odvolacího líčení, jež obnáší 33 kor. 48 hal.

Telegramy tiskové kanceláře.

Rozpočtový výbor. Z Vídně, 25. ledna. Rozpočtový vý- bor pokračoval v rokování o rozpočtu minister- stva spravedinosti. Posl. ryt. Gorski přeje si obmezení jistými advokáty živené sudičské vášně rolníků a přísnější souzení úpadků. Řečník těší se, že se při poradách o rozpočtu spravedlnosti unikalo všem choulosti- vým otázkám, nebo že se o nich mluvilo způso- bem, který sluší považovati za sblížení strana praví, že přání zástupců maloruského lidu, kdyby byla vždy přednášena jako v této debatě, mohla by počítati na ochotu s polské strany. Posl. dr. Menger mluví o přetížení gene-